Masarykova univerzita
Přírodovědecká fakulta
Geografický ústav
CERTIFIKOVANÁ METODIKA K USMĚRNĚNÍ
PŘESHRANIČNÍHO REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
Milan JEŘÁBEK
Jaroslav DOKOUPIL
Tomáš HAVLÍČEK
Marián HALÁS
Brno, Ústí n. L. 2015
Recenzenti:
Doc. RNDr. Antonín VAISHAR, CSc., Mendelova univerzita v Brně
Prof. RNDr. René WOKOUN, CSc., Vysoká škola regionálního rozvoje v Praze
Autorský kolektiv:
doc. RNDr. Milan JEŘÁBEK, Ph.D., Masarykova univerzita
doc. PaedDr. Jaroslav DOKOUPIL, Ph.D., Západočeská univerzita v Plzni
RNDr. Tomáš HAVLÍČEK, Ph.D., Univerzita Karlova v Praze
doc. RNDr. Marián HALÁS, Ph.D., Univerzita Palackého v Olomouci
Publikace vznikla v rámci projektu TA ČR r. č. TD020254
VLIV PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE NA REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČESKÉHO POHRANIČÍ.
ISBN: 978-80-87889-04-6
Obsah
1 Shrnutí .................................................................................................................................................. 6
2 Výchozí situace, důvod zpracování a cíl metodiky ............................................................................... 7
3 Výtah z analytické části jako podklad pro metodiku............................................................................ 9
4 Metodika pro usměrnění přeshraničního regionálního rozvoje – přístupy, témata.......................... 11
A. TEMATICKÝ PŘÍSTUP ..................................................................................................................... 11
1. Ochrana přírody a životní prostředí....................................................................................... 11
2. Dopravní infrastruktura a propojenost území ....................................................................... 12
3. Obyvatelstvo, osídlení a využití území................................................................................... 12
4. Zajištění vybraných veřejných služeb..................................................................................... 13
5. Cestovní ruch ......................................................................................................................... 13
6. Přeshraniční regionální identita............................................................................................. 14
7. Provázanost ekonomiky a investiční politika......................................................................... 15
8. Přeshraniční krizový management (záchranné složky).......................................................... 15
B. INSTITUCIONÁLNÍ / HIERARCHICKÝ PŘÍSTUP ................................................................................ 16
1. Úroveň celostátní / mezinárodní, MMR ČR a další ústřední orgány – stát jako subjekt
vnějších vztahů....................................................................................................................... 16
2. Úroveň regionální / krajská – kraj jako koordinátor regionálního rozvoje............................ 17
3. Úroveň přeshraniční / euroregionální – euroregiony jako iniciátor
přeshraniční spolupráce......................................................................................................... 18
4. Úroveň lokální / komunální – obce jako nejnižší úroveň územní samosprávy...................... 20
C. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE ............................................................................................................... 20
5 Uplatnění certifikované metodiky – odběratel a uživatelé................................................................ 21
6 Přehled použité literatury a předchozí publikace .............................................................................. 22
7 Dedikace............................................................................................................................................. 30
8 Jména oponentů................................................................................................................................. 30
9 Kontakty na osoby předkladatele metodiky....................................................................................... 30
10 Prohlášení předkladatele metodiky, že zpracovaná metodika nezasahuje do práv jiných osob
z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví......................................................................... 30
11 Prohlášení předkladatele, že souhlasí s uveřejněním jeho práce na webových stránkách MMR ... 30
PŘÍLOHA 1.............................................................................................................................................. 31
PŘÍLOHA 2.............................................................................................................................................. 38
6
1 Shrnutí
Pohraničí představuje z pohledu mnohých vědních disciplín, ale i každodenního života specifické
území. Nic na tom nemění postupné otevření (státních) hranic v posledním období jako součást
evropské integrace, neboť se zde setkávají, případně střetávají různé přístupy na úrovni (téměř)
kontinentální, státní (národní), regionální (případně zemské, krajské, okresní) až lokální.
Bezprostřední sousedství však vyžaduje kompatibilitu až unifikaci relevantních prostorových informací
(statistika, rozvojové dokumenty, kartografické/GIS vyjádření).
Předkládaný návrh metodiky je třetím z výstupů projektu TA ČR, který využívá synergie s ostatními
výstupy, resp. dosavadní aktivity propojuje a završuje. V roce 2014 se jednalo o certifikovanou
metodiku přeshraniční statistické databáze, jejímž odběratelem byl Český statistický úřad. Záměrem
zpracovatelů bylo posoudit regionální statistiky Česka a sousedních států s důrazem na srovnatelnost
z hlediska územního, věcného a časového, jakož i navrhnout korekce pro sledování příslušných
indikátorů v zájmu jejich harmonizace (unifikace). V letošním roce jsou dalšími výstupy specializované
mapy s odborným obsahem, zpracovávané pro modelové euroregiony (po jednom na každém úseku
státní hranice). Tematicky se věnují: inovačnímu potenciálu pro posílení konkurenceschopnosti,
lidskému a sociálnímu kapitálu, sídelnímu systému a infrastruktuře.
Návrh certifikované metodiky k usměrnění přeshraničního regionálního rozvoje představuje pokus
o stanovení relevantních okruhů tematických a institucionálních (stanovených rovněž hierarchicky
podle měřítkových úrovní), jejichž řešení přispěje k jednotnému pohledu na pohraniční oblasti (lokality)
a přeshraniční spolupráci. Vlastní metodika je podložena detailním studiem současné situace
z pohledu regionální politiky a územního plánování, když autoři analyzovali na 50 koncepčních
dokumentů na úrovni celostátní, regionální, euroregionální až lokální. Autoři přitom nemají ambice na
uplatnění (prosazení) všech návrhů univerzálně. Má spíše charakter doporučení, podnětů či námětů,
které se v daném regionu (lokalitě) či období, dají uvést v život. Mimo jiné jsou podloženy konkrétními
příklady úspěšné realizace v českém pohraničí – tzv. best practices.
Naplněním všech výstupů bude mj. dosaženo synergického propojení (působení), po stránce
obsahové i institucionální.
Klíčová slova:
bariéra; dopravní dostupnost; kraj; perifernost; pohraničí; přeshraniční spolupráce; region; regionální
rozvoj; soudržnost; sousední stát; státní hranice; územní propojenost
7
2 Výchozí situace, důvod zpracování a cíl metodiky
České pohraničí představuje oblast nedostatečně integrovanou jak v rámci státu, tak
„přeshraničně“/mezinárodně v rámci procesů probíhajících v Evropě. Zároveň jej vnímáme jako
značně diferencované, a to z pohledu vnitřního (např. endogenního potenciálu) i vnějšího (charakter
území, donedávna příslušnost k jiným celkům v rámci bipolárního rozdělení světa). Přeshraniční
spolupráce proto znamená pro tyto oblasti (lokality) šanci na plnohodnotné zapojení do regionálního
systému nejen v rámci státu, ale i na vyšší – např. středoevropské – úrovni. Předpokladem k tomu je
znalost prostředí, a to na všech řádovostních úrovních (národní, regionální i lokální).
Prostředkem k širšímu zapojení pohraničí je mj. srovnatelná datová (informační) základna, na níž
navazuje doporučení ke zpracování společných, tj. přeshraničně provázaných rozvojových koncepcí
na úseku regionální politiky (rozvoje) a územního plánování. Z logiky regionálních systémů (procesů)
vyplývá sice slabší postavení (zapojení) těchto periferních území, ale je (mělo by být) v zájmu (nejen)
veřejné správy (celostátní, krajské) tento hendikep – prostřednictvím regionální politiky (politiky
územní soudržnosti) – omezit.
Předkládaná metodika vychází z detailního posouzení stávajících koncepčních dokumentů z hlediska
zapojení pohraničních oblastí do „vnějšího“, přeshraničního regionálního rozvoje. Státní hranice, byť
přirozeně pozitivní změny trvale probíhají, představuje vůči sousednímu státu (regionu) jakousi
reálnou či virtuální bariéru. Návrhy v ní obsažené by měly vést k jejímu překonání či omezení, a tím
zároveň přispět příslušnými aktivitami, opatřeními, projekty k posílení sil (tendencí) centripetálních
oproti centrifugálním v regionálním rozvoji.
Inovace metodiky, v souladu s celým projektem aplikovaného výzkumu, projektu spočívá
v komplexním pohledu na české pohraničí vč. všech sousedních států. Doposud realizované aktivity
se soustředily buď na jeden hraniční úsek (např. přeshraniční studie česko-saská či česko-slovenská)
nebo se týkaly většího území za české účasti (např. studie územního rozvoje států V4+2 – tj. bez
Německa a Rakouska, společný projekt statistiky české, polské, saské a bavorské Cross-Border
Friendship Database / CBFD).
Záměrem je zvýšit, posílit a rozšířit přeshraniční spolupráci, a to prostřednictvím aktivizace aktérů
regionálního rozvoje resp. zpracováním a naplněním relevantních koncepčních dokumentů na všech
hierarchických úrovních – (středo) evropské počínaje a lokální (komunální) konče.
Předkládaná metodika uzavírá a zároveň propojuje naše výzkumně aplikační aktivity. Deskripce
aktuální situace navazuje na prvotní analýzu, provedenou během řešení projektu v roce 2014.
Předmětem vlastního studia se tak staly poměrně četné materiály za minulé a současné programové
období EU v souladu s hierarchickým principem pro příslušné úrovně.
Práce na metodice k usměrnění přeshraničního regionálního rozvoje probíhaly v souladu
s harmonogramem uvedeným v přihlášce, jak je patrné z následujících tabulek 1 a 2 jakož i obrázku 1.
V průběhu zpracování probíhala průběžná konzultace s pracovníky věcně příslušného pracoviště odborem
evropské územní spolupráce MMR ČR. Zapojení regionální úrovně bylo řešeno
8
prostřednictvím dvou seminářů MMR s krajskými úřady resp. zástupci odborů regionálního rozvoje
zabývajícími se přeshraniční problematikou (červen a listopad 2015).
Tabulka 1 Věcné, územní a institucionální ukotvení
Garance / zaměření Hraniční úsek Euroregion
MU Brno Saský Elbe/Labe
UK Praha Rakouský Silva Nortica
UP Olomouc Slovenský, polský Bílé/Biele Karpaty, Praděd/Pradziad
ZČU Plzeň Bavorský Šumava-Bayerischer Wald/Unterer Inn-Mühlviertel
Tabulka 2 Vnitřní posloupnost/návaznost dílčích aktivit
Období / kvartál Dílčí aktivity
1. analýza koncepčních dokumentů na evropské úrovni
2. analýza koncepčních dokumentů na celostátní úrovni (CZ, DE (SN, BY), AU,
SK, PL) se zaměřením na příhraniční regiony
3. analýza koncepčních dokumentů na regionální a lokální úrovni
4. identifikace / analýza přeshraničních aspektů v rozvojových dokumentech
5. příprava podkladů pro certifikovanou metodiku se zaměřením na přeshraniční
spolupráci
6. diskuse certifikované metodiky v terénu
7. doplnění / finální verze certifikované metodiky
8. konzultace, projednání závěrečné verze certifikované metodiky (MMR ČR,
krajské úřady, euroregiony) v rámci procesu uznání certifikované metodiky
9
3 Výtah z analytické části jako podklad pro metodiku
Zastoupení přeshraniční problematiky v analyzovaných dokumentech
V souladu s geografickým přístupem se analýza – v kvantitativním vyjádření – týkala
- 12 dokumentů na celostátní úrovni, 4 české a 8 za sousední území,
- 5 dokumentů přeshraničního dosahu (4 dvojstranného a 1 třístranného charakteru),
- 30 dokumentů na regionální úrovni (v Česku 18 krajů a 12 odpovídajících jednotek vně, např.
regiony, vojvodství),
- 10 dokumentů pro euroregionální (případně mikroregionální až lokální) úroveň.
Na základě předchozích zkušeností zpracovatelů a po konzultaci s pracovníky odboru evropské
územní spolupráce se sledování pohraniční problematiky a přeshraniční spolupráce strukturovalo do
několika témat, která se jednak vyskytují nejčastěji, jednak je vhodné je přeshraničně řešit. Následující
dvojice tabulek dokládá jejich frekvenci jak z pohledu vnějšího: v koncepčních dokumentech
celostátního (příp. zemského) a regionálního dosahu, tak vnitřního: v českých krajských dokumentech
vůči sousednímu území.
Tabulka 3 Použité přístupy a zastoupení jednotlivých témat – vnější dimenze
Z tabulky vyplývá poměrně jasná dominance dopravní problematiky, což je podloženo nejen ne zcela
uspokojivou situací v tomto segmentu, ale také reálnou podporou prostřednictvím regionální politiky
resp. příslušných operačních programů přeshraniční spolupráce. Druhá příčka patří cestovnímu ruchu,
další okruhy – s výjimkou veřejných služeb a krizového managementu – jsou zastoupeny zhruba
stejně.
stát region stát region stát region stát region stát region
1. ochrana přírody a životní prostředí X X X X X X
2. dopravní infrastruktura a propojenost území X X X X X X X X X X
3. obyvatelstvo, osídlení a využití území X X X X X X
4. zajištění vybraných veřejných služeb X X X
5. cestovní ruch X X X X X X X X
6. přeshraniční regionální identita X X X X
7. provázanost ekonomiky a investiční politika X X X X X X
8. přeshraniční krizový management (záchranné složky) X
1. obce jako nejnižší úroveň územní samosprávy X X X X
2. kraje jako koordinátor regionálního rozvoje X X X X
3. euroregiony jako iniciátor přeshraniční spolupráce X X X X X
4. stát jako subjekt vnějších vztahů X
1. Datová základna
2. Společná strategie X X X X
3. Příklady dobré praxe
A. TEMATICKÝ PŘÍSTUP
B. INSTITUCIONÁLNÍ / HIERARCHICKÝ PŘÍSTUP
C. PROCESNÍ PŘÍSTUP
PŘÍSTUPY
Sasko Bavorsko Rakousko Slovensko Polsko
10
Za zmínku stojí některé zvláštnosti, které se uplatňují v sousedních státech, především je třeba zmínit
- v Sasku definovaná území se specifickými potřebami + obce se zvláštní funkcí (přeshraniční
spoluprací),
- v Bavorsku zajištění konkurenceschopnosti maloobchodních zařízení v bavorském pohraničí
vzhledem k situaci v sousedních státech (CZ, A) či
- v Rakousku provozovaná přeshraniční rozvojová centra.
Tabulka 4 Použité přístupy a zastoupení jednotlivých témat – vnitřní dimenze
Pohled na diferenciaci přeshraniční problematiky v Česku přisuzuje prvenství kraji Libereckému, jinými
slovy právě tam se objevila nejen většina témat, ale i řádovostních úrovní a aspektů procesu. Ke
zvláštnostem, zjištěným při studiu koncepčních dokumentů za období 2007-2013 a 2014-2020 patří
např.
- v Libereckém kraji trinacionální grémium k řešení společných problémů, EUREX v rámci ERN,
posílení spolupráce přeshraniční a mezirezortní
- v Ústeckém kraji definované specifické oblasti rozpracovávající PÚR ČR,
- v Plzeňském kraji plánování koridoru železnice spojující Dunaj a Vltavu (Donau-Moldau Bahn)
– nového kvalitního propojení Česka s Bavorskem,
- v Moravskoslezském kraji se hovoří o Evropských seskupeních pro územní spolupráci TRITIA
a NOVUM (původně Nové Sudety).
LB UL KV KV PL JČ VY JM JM ZL MS MS OL PU HK LB
1. ochrana přírody a životní prostředí X X X X X X X X X
2. dopravní infrastruktura a propojenost území X X X X X X X X X X X X X X X
3. obyvatelstvo, osídlení a využití území X X X X X X X X X X
4. zajištění vybraných veřejných služeb X X X X X X
5. cestovní ruch X X X X X X X X X X X X X X X X
6. přeshraniční regionální identita X X X X
7. provázanost ekonomiky a investiční politika X X X X X X X X X X X X X X
8. přeshraniční krizový management (záchranné složky) X X
1. obce jako nejnižší úroveň územní samosprávy X X X X
2. kraje jako koordinátor regionálního rozvoje X X X X X X X X X
3. euroregiony jako iniciátor přeshraniční spolupráce X X X X X
4. stát jako subjekt vnějších vztahů X X
1. Datová základna X
2. Společná strategie X X X X X X
3. Příklady dobré praxe X
B. INSTITUCIONÁLNÍ / HIERARCHICKÝ PŘÍSTUP
A. TEMATICKÝ PŘÍSTUP
C. PROCESNÍ PŘÍSTUP
SlovenskoBavorskoSasko Rakousko Polsko
PŘÍSTUPY
11
4 Metodika pro usměrnění přeshraničního regionálního rozvoje – přístupy,
témata
Předmětná problematika – vzhledem ke složitosti obsahové, participaci různých úrovní, jakož i
ovlivnění rámcovými podmínkami – vyžaduje komplexní (tematicky strukturovaný, A), ale i také
víceúrovňový (hierarchicky pojatý, B) přístup. Na základě analýzy relevantních dokumentů lze
konstatovat nejednotnost zastoupení přeshraničního tématu. Následující doporučení proto směřují,
resp. stanovují minimální obsah strategických a koncepčních dokumentů tak, aby při jejich naplnění
byla zajištěna územní srovnatelnost v zájmu omezení negativních a posílení pozitivních tendencí při
usměrnění přeshraničního regionálního rozvoje. Vlastním návrhům předchází stručné seznámení
(charakteristika) se situací.
Nedílnou součástí jednotlivých bodů je i adresnost, tj. určení úrovně (instituce)
s územním/institucionálním dopadem: C – celostátní, K – krajská, E – euroregionální, O – obecní.
Podle charakteru navrhovaných změn/úprav se dále uvádí jejich povaha z hlediska realizace a
naplnění: j – jednorázová (s trvalým výsledkem), p – průběžná (zachycující proces).
A. TEMATICKÝ PŘÍSTUP
1. Ochrana přírody a životní prostředí
Úroveň (rozsah, intenzitu, charakter) přeshraničních aktivit ovlivňují, občas i determinují, konkrétní
přírodní podmínky. V českém pohraničí jsou přitom – vzhledem ke značné územní diferenciaci –
zastoupeny poměrně rozmanité krajiny s různým využitím. Zmínit je třeba přirozenou překážku
(omezení) v podobě horských celků, orientaci mimo jádrovou oblast (případ některých výběžků) či
bariéru v podobě vodních toků (Dyje resp. Národní park Podyjí či Morava). Nicméně právě tato území
vyžadují přeshraniční přístup (zpravidla ochranu), neboť životní (přírodní) prostředí nezná hranice. Jak
k ochraně cenných území, tak řešení negativních antropogenních zásahů je proto třeba přistupovat
přeshraničně. Pohraničí Česka se vyznačuje vysokým zastoupením (velkoplošných) chráněných
území, obvykle přesahujících na druhou stranu hranice, proto vyžadují jednotný monitoring i realizaci.
V metodice se proto doporučuje do strategických a koncepčních dokumentů:
1. zahrnout přes- a příhraniční chráněná území, a to prostřednictvím jejich exaktní lokalizace,
stanovení územního rozsahu a předmětu ochrany,
o C, K / j
1. specifikovat přeshraniční projekty (záměry, opatření) na ochranu přírody prostřednictvím jejich
lokalizace, rozsahu (náročnosti), tematického zaměření a nositele (zpravidla z veřejného
sektoru),
o K, E / p
2. konkretizovat (jmenovitě uvést) přeshraniční vodní toky, přičemž uvádět jejich průtok, stupeň
znečištění a předpokládané záměry (investice, technologická opatření) s přeshraničním
12
dopadem, čištění odpadních vod: množství odpadních vod / počet osob napojených na
kanalizaci v sousedním státu,
o K, O / j
3. sledovat potenciální možnosti přeshraničního odpadového hospodářství, s využitím ukazatelů
vyjadřujících množství a charakter (domovního) odpadu přeshraničně likvidovaného, např.
problém převážení odpadu přes hranice, znečištění podél komunikací a jednotný
postup/spolupráce při jeho likvidaci.
o O / p
2. Dopravní infrastruktura a propojenost území
Typickým projevem více méně všech hraničních úseků je porevoluční (1989-2015) výrazný nárůst
dopravního zatížení. Investice do dopravní infrastruktury se v širokém smyslu slova staly také
tradičními (četnými) projekty přeshraniční spolupráce, mj. protože propojenost, prostupnost či
propustnost území (nejen pohraničního) je vnímána jako stěžejní rozvojový atribut. Svědčí o tom také
radikální nárůst počtu hraničních přechodů na všech hraničních úsecích. Nic na tom nemění v zásadě
volný pohyb osob po vstupu do Schengenského prostoru a možnost (až na výjimky) překračovat
hranici se všemi sousedy kdekoliv. V souladu s teoretickými koncepty (efekt přeskoku, difúze apod.) je
přitom nezbytné rozlišovat mezi přepravou dálkovou (tranzitní) a regionální (zprvu označovanou i jako
příhraniční styk), vycházejícími z odlišných předpokladů a vyžadujícími odlišné požadavky.
K usnadnění přeshraniční přepravy osob a zboží se doporučuje:
1. zlepšit návaznost přeshraničních (silničních, železničních) komunikací z hlediska množství
(rozsahu) a kvalita (kategorie) v zájmu omezení až odstranění tzv. úzkých míst,
o C, K, O / p
2. navrhnout zřídit v odůvodněných případech (podložených zájmem rezidentů / turistů a
ekonomickou efektivitou) nové přeshraniční spoje v dopravě autobusové i železniční,
o K / j
3. usilovat o finanční podporu přeshraničních záměrů prostřednictvím kompenzace nákladů na
přepravu (možnost dotací).
o K / j
3. Obyvatelstvo, osídlení a využití území
Charakter pohraničních oblastí, s vědomím ne zcela exaktního (ustáleného) vymezení, je určován
průběhem a významem (efektem) státní hranice. V českém prostředí jsou zastoupeny jak státní
hranice historické, oddělující samostatně se vyvíjející území, tak v principu nové, vzniknuvší relativně
nedávno či takové, u kterých se výrazně změnil jejich charakter. V obou případech lze ovšem hovořit o
určité specifické oblasti, vyznačující se na jedné straně společnými znaky, na druhé straně i
podstatnými rozdíly. V řadě případů se sídelní soustava utvářela jednotně, dokonce jsou přítomna i
rozdělená města (obce) či sídla splývající svým intravilánem. V širším vymezení, na vyšší řádovostní
13
úrovni, pak ke středisku v sousedním státu mohou spádovat (inklinovat) sídla za státní hranicí. Stojí za
to připomenout, že myšlenka střediskové soustavy u našich sousedů – na rozdíl od situace u nás –
přetrvává, resp. diferencuje střediska už na celostátní úrovni.
K naplnění přeshraniční dimenze v rámci usměrnění přeshraničního regionálního rozvoje se
navrhuje:
1. soustředit se na návaznost funkčního a prostorového uspořádání území při státní hranici,
spočívající v přeshraniční aplikaci rozvojových oblastí a os definovaných v dokumentech na
celostátní či krajské úrovni,
o C, K / j
2. zavést „ohlašovací povinnost“ (investičních) záměrů s potenciálním přeshraničním dopadem
především v zájmu eliminace negativních dopadů na ekonomické, sociální a životní prostředí
na druhé straně hranice.
o C, K, O / p
4. Zajištění vybraných veřejných služeb
V návaznosti na volný pohyb osob a uspokojování potřeb zdejších obyvatel, jakož i zajištění efektivity
příslušných zařízení občanské vybavenosti – např. zdravotnictví a sociální péče, školství – se stává
stále užitečnější realizovat tyto záležitosti přeshraničně. První takové případy již existují, ať už se
jedná o zcela legislativně dořešené či částečně ilegálně provozované. Většímu rozšíření brání
neodpovídající rámcové podmínky, ale také nezájem/neochota ze strany potenciálních klientů a
příslušných zařízení.
Ke zlepšení situace v přeshraničním řešení vybraných služeb se navrhuje:
1. nastolit na celostátní úrovni jasné, obecně platné podmínky (pravidla) k využití těchto zařízení
občany sousedního státu v oblasti legislativní, ekonomické, individuální, etické apod.,
zpracovat informační materiál „o právech a povinnostech“ uživatelů a poskytovatelů služeb,
o C, E / j
2. zvýšit ekonomickými a jinými nástroji zájem o přeshraniční uspokojování vybraných veřejných
služeb, u kterých se pokrytí v tuzemsku jeví jako nevýhodné,
o C, E / p
3. provést analýzu reálných možností prostřednictvím empirického výzkumu v modelovém
území, realizovaného dodavatelsky (externě) odbornou agenturou.
o K, E / j
5. Cestovní ruch
Cestovní ruch se v posledním období etabloval, otázkou zda zaslouženě, jako odvětví, které spasí
(mohlo by, mělo by spasit) socioekonomický rozvoj prakticky jakéhokoliv území. Nejinak je tomu
v případě českého pohraničí, jak o tom svědčí dosavadní podpora – doplněná o oblast kultury a sportu
14
– prostřednictvím příslušných operačních programů a konkrétních projektů. Přetrvává však názor, že
dílčí oblasti a vybrané lokality (atraktivity) disponují opravdu významným, zatím ne zcela využitým,
potenciálem jak pro hosty tuzemské tak zahraniční. Vyšší návštěvnost je tedy podmíněna některými
opatřeními, jejichž realizace není nikterak náročná, avšak přínos – a nejen finanční pro poskytovatele,
ale i v rovině vzájemného poznávání – by mohl být značný.
K zařazení do relevantních rozvojových materiálů se stanovuje:
1. realizovat internetový portál, jenž by zásadním způsobem zvýšil informovanost o nabídce
možností destinací a produktů vhodných pro přeshraniční klientelu,
o K, E, O / j
2. zavést dvojjazyčné expozice a výklady/prohlídky, umožňující návštěvu vybraných zařízení bez
znalosti jazyka, což by potenciálně zvýšilo jejich návštěvnost,
o K, O / p
3. zřídit slevové pasy/karty cestovního ruchu zvýhodňující návštěvnost zařízení na druhé straně
hranice.
o K, E / j
6. Přeshraniční regionální identita
Regionální sounáležitost není v podmínkách Česka, v porovnání např. s Bavorskem či Polskem, příliš
silná. O to slabší úrovní se vyznačuje (z vnitrostátního hlediska) v pohraničí. Naproti tomu některé
oblasti nezpochybnitelně vytvářejí specifickou oblast (podmíněnou zejména orograficky – např.
Krušnohoří), v níž vzájemné ovlivňování, působení či společný vývoj je prokazatelný. Užšímu sepětí
však brání některá omezení či překážky, které ale lze vhodnými opatřeními eliminovat. Základním
principem je postupně vybudovat jednotný pohled na příslušnou oblast, v níž státní hranice
nerozděluje, ale naopak spojuje. Cílem, byť zřejmě v delším časovém horizontu, by tak byla integrace
místních společenství na základě budování regionální (lokální, přeshraniční) identity. K tomu by, jako
příklad, mohly sloužit tyto aktivity či produkty:
V zájmu sladění přístupů příslušných států a regionů se doporučuje:
1. usilovat o omezení/odstranění jazykové bariéry prostřednictvím rozšíření výuky jazyka
souseda v základním a středním školství, který je chápán jako prostředek každodenní
komunikace,
o K, E, O / p
2. realizovat pestrou škálu přeshraničních kulturních, sportovních a edukačních aktivit pro
širokou veřejnost se záměrem vzájemného poznávání se,
o K, E, O / p
3. zintenzivnit propagační, reklamní a marketingové aktivity, cílené např. na (přeshraniční,
společnou) regionální značku, společný produkt, logo, vizuální identitu apod.
o K, E / p
15
7. Provázanost ekonomiky a investiční politika
Ekonomická problematika se v přeshraniční spolupráci – obecně i v Česku – prosazuje až s určitým
fázovým zpožděním, přičemž důvody pro to jsou pochopitelné (náročnost institucionální, legislativní,
personální atd.). Nicméně ukazuje se, např. prostřednictvím příkladů z ciziny, že právě využití
komparativních výhod (ze strany zaměstnavatelů, zaměstnanců, veřejné správy) může vést
k pozitivním efektům v socioekonomickém rozvoji na úrovni regionů i lokalit. Konkrétní projevy lze
zařadit tematicky (obsahově) do nejrůznějších okruhů.
V ekonomické oblasti se v koncepčních činnostech doporučuje:
1. podporovat přípravu, vybudování a fungování přes/příhraničních výrobních aj. areálů – např.
podnikatelského inkubátoru,
o C, K, E, O / p
2. zprostředkovat / zajistit informovanost o relevantní legislativě sousedního státu vč. metodické
pomoci,
o C, K / p
3. zřídit informační/konzultační centrum k usnadnění podnikatelských záměrů v sousedním státu,
mj. zpracováním modelů spolupráce, inovační/informační centra pro přeshraniční aktivity,
o K, E / j
4. zintenzivnit informovanost o možnostech zapojení do přeshraničního trhu práce, mj.
zviditelněním práce útvarů EURES.
o K, E / p
8. Přeshraniční krizový management (záchranné složky)
Pohraničí bývá spojováno se zhoršenou situací na úseku veřejného pořádku, bezpečnosti až
kriminality, což je podmíněno přítomností státní hranice resp. odlišností podmínek na obou stranách
(legislativa, zavedené přístupy, finanční a technické možnosti). Hranice jako bariéra vystupuje do
značné míry i při prevenci a řešení živelných pohrom či mimořádných událostí. V obou případech se
vzájemná součinnost ukazuje jako nezbytná a kompetentní instance by měly usilovat o přeshraniční
koordinaci.
V přeshraničním regionálním rozvoji se doporučuje:
1. iniciovat vytvoření a schválení odpovídající legislativy umožňující společné zásahy, cvičení
policie, zdravotníků, hasičů, horské služby, koordinace IZS (integrovaný záchranný systém),
o K, E / j
2. podporovat projekty zaměřené na přeshraniční krizový management.
o C, K, E, O / p
16
B. INSTITUCIONÁLNÍ / HIERARCHICKÝ PŘÍSTUP
1. Úroveň celostátní / mezinárodní, MMR ČR a další ústřední orgány – stát jako
subjekt vnějších vztahů
Přeshraniční spolupráce je koordinována Ministerstvem pro místní rozvoj, nicméně obsahově se
dotýká všech rezortů. Vzhledem k tomu, že v Česku nadále dominuje odvětvový přístup, jednotlivé
záměry, opatření a projekty nejsou dostatečně koordinovány. Navíc z hlediska mezinárodního práva
vystupuje jako garant Ministerstvo zahraničních věcí, bez ohledu na řádovostní úroveň řešení a dopad
jednotlivých (dílčích) aktivit. To nelze považovat do budoucna – ve smyslu oslabování státní a naopak
posilování regionální úrovně – za udržitelné.
V rámci fungování ústředních orgánů resp. kompetenčního zákona se navrhuje:
1. posílit postavení MMR jako místa zastřešujícího „vnější“ regionální a lokální aktivity
o Vláda ČR
2. zvýraznit úlohu (např. česko-německé) pracovní skupiny pro územní rozvoj, (např. českosaské)
pracovní skupiny pro přeshraniční spolupráci, - pro územní rozvoj
o Vláda ČR
3. zahrnout rozvojové cíle příhraničních oblastí / lokalit jako specifikum do oborových koncepcí,
regionálních plánů či územně plánovací dokumentace
o ústřední orgány, kraje, euroregiony
4. zapojit intenzivněji do vzájemné přeshraniční spolupráce MZV resp. zastupitelské úřady
(velvyslanectví, vyslanectví, generální konzuláty, konzuláty) v sousedních státech:
1. Získávání/předávání relevantních informací o dění na druhé straně hranice,
2. Zprostředkování kontaktů s relevantními partnery,
3. Propagace aktivit českých subjektů.
o MZV ČR
Na úrovni MMR a ve spolupráci s dalšími ústředními orgány se doporučuje:
1. usilovat o vzájemnou harmonizaci přístupů a dokumentů regionální politiky a územního
plánování
1. zajištění oboustranné provázanosti celostátních priorit územního plánování,
2. vymezení (přeshraničních) rozvojových oblastí, os a specifických oblastí,
2. zajistit vzájemnou „ohlašovací“ povinnost o relevantních záměrech a rozvojových plánech a
aktivitách, které zahrnují přeshraniční dimenzi, týkající se
1. vymezení ploch a koridorů dopravní a technické infrastruktury mezinárodního nebo
republikového významu,
2. stanovení kritérií a podmínek pro rozhodování v území pro vymezené oblasti, plochy a
koridory
o MD ČR, MPO ČR
17
3. informovat se vzájemně o sociálním, ekonomickém a environmentálním vývoji příhraničních
oblastí prostřednictvím povinnosti předávat relevantní informace (data) statistickou službou
sousedním státům (partnerským institucím) ve vzájemně odsouhlasené struktuře
1. obsah: stanovení minimální sady (katalogu) relevantních ukazatelů,
2. územní jednotka: sledování v územním detailu jako podmínka exaktního poznání
reality,
3. periodicita: sladění doby získávání údajů
o ČSÚ
4. sledovat dopad velkoplošných evropských dopravních koridorů a transevropských sítí
1. podle druhu dopravy
2. dopad / význam pro pohraničí
o MD ČR
5. upravit legislativu směrem k umožnění přeshraniční zdravotní péče, záchranné služby atd.
1. prověření současné situace na české straně a v sousedním území/státech
2. stanovení nabídky a poptávky v jednotlivých segmentech
o MZdr ČR, MV ČR
6. podporovat tvorbu přeshraniční sítě vysokých škol a vědecko-výzkumných institucí
1. prověření přeshraničního/mezinárodního potenciálu jednotlivých VŠ
2. zjištění poptávky v sousedních státech o spolupráci
o MŠMT ČR
7. zintenzivnit, více propagovat přeshraniční zaměstnanost / trh práce prostřednictvím sítě
EURES vč. dořešení uznávání příslušného vzdělání (kvalifikace, nostrifikace)
1. prověření současné situace na české straně a v sousedním území/státech
2. legislativní ukotvení uznávání příslušného vzdělání
3. odstranění omezení přeshraničního zaměstnávání
o MPSV ČR, MŠMT ČR
2. Úroveň regionální / krajská – kraj jako koordinátor regionálního rozvoje
Kraje jako VÚSC garantují vyvážený socioekonomický rozvoj svého území, který ovšem –
přinejmenším formálně, resp. v extenzitním pojetí – zahrnuje i přeshraniční dimenzi. Většina krajů tedy
– vedle vnitřních hranic v rámci Česka – je lemována státní hranicí. Ta se ovšem postupně smazává,
tak jak jsou naplňována – jako projev evropské integrace na regionální úrovni – opatření k otevření
hranic. Proto za přirozenou součást rozvojových strategií, koncepcí a obdobných dokumentů je třeba
považovat přesah (všech, relevantních, vybraných) aktivit na druhou stranu (státní) hranice.
Na úrovni krajského úřadu jako celku a vnějších vztahů / rámcových podmínek se navrhuje:
1. zařadit příslušné kapitoly do všech dokumentů vznikajících na půdě/prostřednictvím krajů,
obsahově se týkající zejména ochrany přírody, dopravní infrastruktury, investic a osídlení,
cestovního ruchu,
18
2. vytvořit specializované pracoviště (odbor, oddělení) zabývající se přeshraniční spoluprací
(nejen přes státní hranice, ale i mezikrajské v rámci státu),
3. participovat na přípravě koncepčních dokumentů regionálního dosahu na druhé straně
hranice, následně zahrnutí do vlastních dokumentů,
4. vytvořit rámcové podmínky pro tvorbu přeshraničních dokumentů (mj. na úrovni euroregionů a
mikroregionů) a aktivizaci tamního potenciálu pro přeshraniční spolupráci.
V rámci krajského aparátu/úřadu a krajských aktivit/dokumentů se doporučuje:
1. podporovat přeshraniční spolupráci na úrovni kraje jako celku, center osídlení (kategorizace?)
jako základu pro zajištění zásobování (vybavenosti), specifických oblastí
o odbor regionálního rozvoje
2. sladit přeshraničně plánovací přístupy (způsoby myšlení, pojmy, stanovení hlavních směrů)
o odbor regionálního rozvoje
3. založit neformální plánovací nástroje (např. společná koncepce) ke stabilizaci přeshraniční
spolupráce krajských úřadů a regionálních plánovacích asociací, (okresů) SO ORP i
příhraničních obcí
o odbor regionálního rozvoje
4. profilovat tematicky společné (příhraniční) území na základě specifik a silných stránek území
o odbor regionálního rozvoje
5. zajistit infrastrukturou a organizačními opatřeními bezproblémovou průchodnost státní hranice
na určených místech
o odbor dopravy
6. vytvořit společný systém přeshraniční veřejné dopravy ve vybraných oblastech / lokalitách
o odbor dopravy
7. řešit společně prostřednictvím organizačních opatření ochranu před povodněmi
o odbor životního prostředí
8. koordinovat / harmonizovat přeshraničně ochranu přírody
o odbor životního prostředí
9. ustavit přeshraniční management krizových situací a mimořádných událostí v životním
prostředí, integrovaný záchranný systém / krizový management
o odbor krizového managementu
3. Úroveň přeshraniční / euroregionální – euroregiony jako iniciátor přeshraniční
spolupráce
Na euroregiony lze nahlížet jako na dosud poměrně mladé subjekty, ne zcela etablované v konkurenci
dalších institucí/úrovní regionálního rozvoje. Míra jejich akceptace resp. významu ve veřejné správě a
každodenním životě je přitom značně proměnlivá. Do značné míry – s ohledem mj. na finanční
prostředky, které jimi procházejí (zejména Fond malých projektů) – to nelze považovat za uspokojivé.
Euroregiony nesoupeří s kraji, jak tomu bylo možná v době, kdy kraje vznikaly, ale mají své – relativně
exaktně vymezené – poslání.
19
Na úrovni euroregionu jako celku a vnějších vztahů / rámcových podmínek se navrhuje:
1. aktivizovat Asociaci euroregionů ČR jako subjektu prosazujícího jednotný přístup a záměry
v přeshraniční spolupráci, jak vůči krajům, tak ústředním orgánům (např. paralela se Svazem
měst a obcí ČR),
o euroregiony, kraje
2. zatraktivnit členství v euroregionech nejen pro obce, ale i další subjekty podle tematického
zaměření (hospodářské komory, instituce ochrany přírody apod.).
o MMR ČR, kraje, oborové korporace
V rámci euroregionu a euroregionálních aktivit/dokumentů se doporučuje
V rovině interní:
1. využít potenciálu euroregionů (zejména pracovních skupin) pro širší výměnu informací
2. prověřit zavedené struktury přeshraniční spolupráce, zejména euroregionů, na úseku
1. evaluace a aktualizace přeshraničních regionálních koncepcí,
2. funkčního rozvíjení,
3. posouzení možností využití ESÚS,
4. posouzení (nového) vymezení území,
5. společný sekretariát jako cíl
3. upřesnit, popř. rozšířit spektrum úkolů euroregionů o
1. silnější účast na regionálních a ostatních neformálních procesech plánování,
2. koordinační a moderační funkce u přeshraničních projektů / iniciativ,
3. informační platformu pro přeshraniční aktivity
4. zlepšení práce navenek a práce s veřejností
v rovině participační:
4. vnímat úlohu středisek osídlení v sousedním státu přeshraničně, tj. k využití z druhé
strany
o orgány územního plánování
5. usilovat o přeshraniční povědomí (identitu) jako příspěvek evropské integraci či
regionalismu (Evropa /přeshraničních/ regionů)
o vzdělávací instituce, eurocentra
6. zřídit společnou / jednotnou euroregionální jízdenku na veřejnou hromadnou dopravu
o regionální přepravci
7. koordinovat marketing a rozvoj turistických destinací (přes státní hranici až společných)
o odbor regionálního rozvoje / cestovního ruchu, destinační agentury, infocentra
8. podporovat spolupráci v oblasti vzdělávání vč. jazykových inciativ (dvojjazyčnost)
o odbor školství, jazykové školy
9. iniciovat přeshraniční síť podnikatelských subjektů, následně společný regionální
marketing – produkt – značka
o obchodní a hospodářské komory, profesní sdružení, sdružení obcí
20
4. Úroveň lokální / komunální – obce jako nejnižší úroveň územní samosprávy
Obce ležící v pohraničí, stranou lze ponechat exaktní vymezení, se zpravidla potýkají s typickými
znaky periferních oblastí. Na rozdíl od tzv. vnitřních periferií ovšem mohou (měly by) využít blízkosti
sousedního území k potlačení negativních stránek či posílení pozitivních aspektů regionálního
rozvoje. Právě společné řešení, v nejrůznějších tematických okruzích, může totiž přinést významný
impulz směřující ke zlepšení zdejších životních podmínek. Přirozeně je žádoucí přistupovat ke
konkrétní spolupráci diferencovaně, a to podle geografické polohy (mj. vzdálenost od hranice),
populační velikosti (s ohledem na institucionální kapacitu), hraničního úseku a jeho charakteru (např.
historické vazby či nikoliv). Zvláštním případem jsou pak obce/města rozdělená státní hranicí
(současnou terminologií twin-cities, euroměsta či evropská města) či propojený sídelní systém, jímž
hranice prochází.
Na lokální / komunální úrovni se navrhuje:
1. participovat na přípravě koncepčních dokumentů lokálního dosahu na druhé straně hranice,
následně zahrnutí do vlastních dokumentů,
2. usilovat/podporovat o formalizaci přeshraniční spolupráce formou partnerství (twinning) obcí,
3. zřizovat přeshraniční korporace mezi obcemi, městy (zvláště rozdělenými), mikroregiony,
zejména v následujících oblastech:
1. obsahové a funkční návaznosti vně území obce vč. budování společných /
přeshraničních výrobních zón,
2. koordinace dopravního propojení příhraničních sídel,
3. iniciace vhodných subjektů (školy, neziskové organizace působící např. ve
volnočasových aktivitách, ekonomická sféra apod.) a veřejnosti,
4. využití volných kapacit energetických a tepelných zařízení a přebytků pitné vody,
5. propojení distribučních sítí, vodovodních a kanalizačních řadů,
6. využití volných kapacit energetických a tepelných zařízení a přebytků pitné vody vč.
propojení distribučních sítí, vodovodních a kanalizačních řadů,
7. společné řešení odpadového hospodářství,
8. spolupráce při využívání integrovaného záchranného systému
Tato úroveň bude dále rozpracována v příloze jako vzorový příklad.
C. PŘÍKLADY DOBRÉ PRAXE
Na poli přeshraniční spolupráce, nové či obnovené po roce 1989, již bylo realizováno nespočet aktivit,
záměrů, akcí, opatření, projektů atd. Postupně se měnilo jejich tematické zaměření, uplatňovali se
různí aktéři, zvyšovaly se finanční prostředky, zapojovalo se stále více subjektů i veřejnosti. Díky
těmto aktivitám se podařilo jak aktivizovat endogenní potenciál příslušných regionů a lokalit, tak posílit
jejich zapojení do regionálního systému směrem do vnitrozemí, tak vně – za státní hranici. Za
nezbytnou součást regionálního rozvoje se právem považuje monitoring a evaluace jak celých
21
programů, tak jednotlivých projektů. To je záležitost relevantních institucí a útvarů, tedy odborného
posouzení kompetentními místy. Na konkrétní přeshraniční spolupráci lze ovšem pohlížet i pohledem
aktérů či iniciátorů, kteří – díky svému angažmá – tyto aktivity zajišťují. Ukazuje se, že zatím se jedná
o poměrně nízké zastoupení těch aktivních – např. mezi školami, občanskými sdruženími či spolky,
podniky. Za žádoucí lze proto označit odpovídající prezentaci a propagaci konkrétních úspěšných
aktivit (best practice), a to při nejrůznějších příležitostech a na všech úrovních. V úvahu tak připadá:
1. prezentovat příklady dobré praxe na odborných akcích – např. veletrzích (cestovního ruchu,
využití volného času),
o C vč. CzechTourism, K
2. zpracovat v písemné i elektronické formě (publikace, CD, internet) přehled o přínosu
přeshraničních projektů, na úrovni celostátní, krajské, euroregionů (některé příklady již existují
– např. MMR či EEL, mělo by se ale jednat o systematickou činnost všech zainteresovaných),
o C, K, E
3. usilovat o intenzivnější propagaci ve sdělovacích prostředcích, např. formou speciálních
pořadů, výtisků či příloh, rubrik.
o E, K, O
5 Uplatnění certifikované metodiky – odběratel a uživatelé
Metodika směřuje jednoznačně do veřejné politiky a správy, má však zároveň širší rozměr s přesahy
do sféry ekonomické, sociální i environmentální. Primárně je určena pro MMR ČR, odbor evropské
územní spolupráce, který je potenciálně vázán jako smluvní odběratel. Z povahy řešeného tématu je
ovšem zřejmé, že poznatky a přístupy lze využít i dalšími subjekty regionálního rozvoje, jak jsou
definovány v samotné metodice. Má spíše charakter doporučení, podnětů či námětů, které se
v daném regionu (lokalitě) či období, dají uvést v život.
22
6 Přehled použité literatury a předchozí publikace
Celostátní úroveň:
ČESKÁ REPUBLIKA:
Strategie regionálního rozvoje České republiky na roky 2007-2013, MMR ČR,
http://www.mmr.cz/cs/Podpora-regionu-a-cestovni-ruch/Regionalni-politika/KoncepceStrategie/Strategie-regionalniho-rozvoje-Ceske-republiky-na
(15. 9. 2015), 2006, 109 s.
Strategie regionálního rozvoje ČR 2014-2020, MMR ČR, http://www.mmr.cz/getmedia/08e2e8d8
4c18-4e15-a7e2-0fa481336016/SRR-2014-2020.pdf, (15. 9. 2015), 2013, 150 s.
Politika územního rozvoje České republiky 2008, MMR ČR, ÚÚR,
http://www.mmr.cz/getmedia/e3d9f1b8-0aba-4985-97c4-0159b4e8a1ec/politikarozvoje_cr_2008_brozura.pdf?ext=.pdf,
(15. 9. 2015), 2009, 94 s., ISBN 978-80-87318-04-1
Aktualizace č. 1 Politiky územního rozvoje České republiky, MMR ČR, ÚÚR,
http://www.mmr.cz/getmedia/514b9dcb-4cf3-4ebc-9ef5c9f5230c089c/2015_VI_26_Brozura_PUR_CR_ve_zneni_Aktualizace_c_1.pdf?ext=.pdf,
(15. 9.
2015), 2015, 88 s., ISBN 978-80-7538-006-7 / 978-80-87318-36-2
SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO
SVOBODNÝ STÁT SASKO:
Landesentwicklungsplan Sachsen (Zemský rozvojový plán Sasko),
http://www.landesentwicklung.sachsen.de/download/Landesentwicklung/LEP_2013.pdf, 2013, 193
S. (15. 9. 2015)
SVOBODNÝ STÁT BAVORSKO:
Landesentwicklungsprogramm Bayern (Zemský rozvojový program Bavorsko, 2013),
https://www.landesentwicklungbayern.de/fileadmin/user_upload/landesentwicklung/Bilder/Instrume
nte/Landesentwicklungsprogramm_Bayern.pdf, 2013, 83 S. (+Anhang 1-5, Anlage 1-4,
Ergänzendes Material) (20. 9. 2015)
RAKOUSKÁ REPUBLIKA
DOLNÍ RAKOUSY:
Landesentwicklungskoncept für Niederösterreich. Prinzipien, Grundsätze und Ziele einer intergrierten
Raumentwicklung (Zemská rozvojová koncepce pro Dolní Rakousy. Principy, zásady a cíle
integrovaného prostorového rozvoje),
http://www.noe.gv.at/bilder/d10/landesentwicklungskonzept.pdf, 2004, 123 S. (15. 9. 2015)
SLOVENSKÁ REPUBLIKA:
Národna stratégia regionálneho rozvoja Slovenskej republiky,
http://www.mpsr.sk/mvrrfiles/003994a.pdf, 2009, 114 S. (30. 9. 2016)
23
Koncepcia územného rozvoja Slovenska 2001 – záväzná časť v znení KURS,
http://mesto.hlohovec.sk/koncepcia-uzemneho-rozvoja-slovenska-2001-kurs-
2001.phtml?id3=66191, 2001, 22 S. (30. 9. 2016)
POLSKÁ REPUBLIKA:
National development strategy 2020: active society, competitive economy, efficient state. 2012,
Warsaw, EFRW, 156 S. (30. 9. 2016)
National Strategy of Regional Development 2010–2020: Regions, Cities, Rural Areas,
http://www.espon-
usespon.eu/dane/web_usespon_library_files/672/national_strategy_of_regional_development_201
0-2020.pdf, 2010, 158 S. (30. 9. 2016)
Krajowa Strategia Rozwoju Regionalnego 2010-2020: Regiony, Miasta, Obszary wiejskie,
http://www.malopolskie.pl/Pliki/2015/KSRR_2020.pdf, 2010, 198 S. (30. 9. 2016)
Přeshraniční úroveň – obou/vícestranné studie:
CZ/SASKO
Studie rozvoje česko-saského příhraničí, MMR ČR, ÚÚR, http://www.uur.cz/images/5-publikacnicinnost-a-knihovna/metodicke-prirucky-a-publikacni-materialy/2013/cesko-sasko.pdf,
2013, 110 s.,
ISBN 978-80-87318-24-9 (15. 9. 2015)
Obrebalski, M. (2011). Trojzemí 2020. Perspektivy rozvoje příhraničního území Sasko – Severní
Čechy – Dolní Slezsko. Friedrich Ebert Stiftung, Jelenia Gora, 70 s.
CZ/BAVORSKO
Studie „Budoucnost uprostřed Evropy – možnosti přeshraniční spolupráce v česko-bavorském
pohraničí“, BergmannGroup, http://www.kr-
karlovarsky.cz/region/projektyKK/Documents/Budoucnost-uprostredEvropy/Studie_sasko_ceske_pohranici_NAVRHOVA_CAST.pdf,
2013, 29 s. (20. 9. 2015)
CZ/SLOVENSKO
Studie rozvoje česko-slovenského příhraničí, http://www.mmr.cz/getmedia/80415fdb-592c-4095-922f-
012c155849eb/CS_prihr_publikace, 2008, 80 S. (12. 1. 2016)
Regionální úroveň – kraje, sousední celky (Planungsregion, vojvodství) (oboustranně)
CZ/SASKO:
Karlovarský kraj
Akční plán Karlovarského kraje (aktualizace Programu rozvoje Karlovarského kraje 2007-2013, 2014),
Karlovarský kraj, www.kr-karlovarsky.cz/samosprava/dokumenty/.../PRKK/P1akcniplan.doc,
175 s. (15. 9. 2015)
Program rozvoje Karlovarského kraje 2014 – 2020, strategická část. Karlovarský kraj, http://databazestrategie.cz/cz/kvk/strategie/program-rozvoje-karlovarskeho-kraje-2014-2020?typ=download,
2012,
58 s. (15. 9. 2015)
24
Zásady územního rozvoje Karlovarského kraje 2010. Karlovarský kraj, http://webmap.krkarlovarsky.cz/download/VUC/ZUR_2010/I_ZUR_KK/texty/ZUR_KK_N_text_final.pdf,
2010, 71 s.
(15. 9. 2015)
Ústecký kraj
Program rozvoje Ústeckého kraje 2008 – 2013, SPF Group,
http://dataplan.info/img_upload/7bdb1584e3b8a53d337518d988763f8d/080414_PRUK.pdf, 2007,
176 s. (15. 9. 2015)
Program rozvoje Ústeckého kraje 2014-2020, návrhová část, SPF Group / Ústecký kraj, http://www.krustecky.cz/program-rozvoje-usteckeho-kraje-2014-2020/ds-99668,
2013, 61 s. (15. 9. 2015)
Zásady územního rozvoje Ústeckého kraje, textová část, Atelier T-plan, https://geoportal.krustecky.cz/gs/data/uploads/zur/piloha__3_oop_oduvodneni_celek.pdf,
2011, 164 s. (15. 9. 2015)
Liberecký kraj
Program rozvoje Libereckého kraje 2007-2013, Liberecký kraj, http://www.krajlbc.cz/public/orlk/prlk_cerven2007_146dfbf98b.pdf,
2007, 208 s. (12. 1. 2016)
Strategie rozvoje Libereckého kraje (2006-2020, aktualizace 2012), Liberecký kraj, http://regionalnirozvoj.kraj-lbc.cz/page1885/strategie-rozvoje-libereckeho-kraje-2006-2020-aktualizace,
2012, 130
s. (15. 9. 2015)
Program rozvoje Libereckého kraje 2014-2020, Liberecký kraj, http://regionalni-rozvoj.krajlbc.cz/page1884/program-rozvoje-libereckeho-kraje-2014-2020,
2014, 230 s. (15. 9. 2015)
Zásady územního rozvoje Libereckého kraje, Liberecký kraj / SAUL, http://oupsr.kraj-
lbc.cz/page2416/Uzemne-planovaci-dokumenty-kraje/Zasady-uzemniho-rozvoje-Libereckeho-kraje,
2011, 103 s. (15. 9. 2015)
Chemnitz-Erzgebirge / Saská Kamenice-Krušnohoří
Regionalplan Chemnitz-Erzgebirge, Regionaler Planungsverband Chemnitz-Erzgebirge,
http://www.pv-rc.de/cms/regionalplan_ce_f_regionalplan.php, 2008, 68 S. (15. 9. 2015)
Oberes Elbtal/Osterzgebirge / Horní Polabí/Východní Kruškonoří
Regionalplan Oberes Elbtal/Osterzgebirge, Regionaler Planungsverband Oberes
Elbtal/Osterzgebirge, http://www.rpv-elbtalosterz.de/fileadmin/templates/PDF/Teil1_RPL.pdf, 2009,
245 S. (15. 9. 2015)
Niederschlesien-Oberlausitz Horní Lužice-Dolní Slezsko
Regionalplan Oberlausitz-Niederschlesien, Regionaler Planungsverband Oberlausitz-Niederschlesien,
http://www.rpv-oberlausitz-
niederschlesien.de/index.php?eID=tx_nawsecuredl&u=0&g=0&t=1452701500&hash=af577e8b5ec
a2a4169300f211f070055cbe540e1&file=fileadmin/PDF-
Dateien/Regionalplanung/Regionalplan_2010/Regionalplan_Oberlausitz-Niederschlesien.pdf,
2010, 178 S. (15. 9. 2015)
25
CZ/BAVORSKO:
Plzeňský kraj
Zásady územního rozvoje Plzeňského kraje, Plzeňský kraj, http://www.plzenskykraj.cz/cs/clanek/zasady-uzemniho-rozvoje-plzenskeho-kraje,
2008,49 s. (20. 9. 2015)
Právní stav Zásad územního rozvoje Plzeňského kraje po vydání aktualizace č. 1, Plzeňský kraj,
http://www.plzensky-kraj.cz/cs/clanek/aktualizace-c-1-zasad-uzemniho-rozvoje-plzenskeho-krajepravni-stav,
2014, 42 s. (20. 9. 2015)
Program rozvoje Plzeňského kraje 2014+, Plzeňský kraj, http://www.plzenskykraj.cz/cs/clanek/program-rozvoje-plzenskeho-kraje-2014-schvalen,
2014, 100 s. (20. 9. 2015)
Program rozvoje Plzeňského kraje 2014+, Akční plán, Plzeňský kraj, http://www.plzenskykraj.cz/cs/clanek/program-rozvoje-plzenskeho-kraje-2014-schvalen,
2014, 31 s. (20. 9. 2015)
Strategie rozvoje Svazku českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním prostoru Domažlicko
období 2010 – 2020, Domažlicko-Svazek českých měst a obcí v česko-bavorském pohraničním
prostoru,
http://www.svazekdomazlicko.cz/e_download.php?file=data/editor/36cs_1.pdf&original=Strategie+
Domazlicko+2010-2020+final+.pdf, 2010, 85 s. (20. 9. 2015)
Oberfranken, Oberpfalz, Niederbayern
Regionalplan der Region Regensburg (11), Teil A, Regionaler Planungsverband Regensburg,
http://www.region-regensburg.de/regionalplan11.php, 2011, 50 S. (20. 9. 2015)
Regionalplan der Region Regensburg, Teil B-Fachliche Ziele, Regionaler Planungsverband
Regensburg, http://www.region-regensburg.de/regionalplan11.php, 2003, 190 S. (20. 9. 2015)
Regionalplan der Region Oberfranken-Ost, Regionaler Planungsverband Oberfranken-Ost,
http://www.oberfranken-ost.de/deu/m3/bekanntmachung-in-kraft-treten.html, 1987, 300 S. (20. 9.
2015)
Regionalplan der Region Oberpfalz-Nord (6), Regionaler Planungsverband Oberpfalz-Nord,
http://www.regierung.oberpfalz.bayern.de/leistungen/regionalplanung/regionalpl6/rpl6-inhalt.html,
1987, 300 S. (20. 9. 2015)
Regionalplan der Donau-Wald (12), Regionaler Planungsverband Donau-Wald, http://www.regiondonau-wald.de/cms/upload/Regionalplan/Gesamtausgabe/RP2607143.pdf,
2014, 183 S. (20. 9.
2015)
CZ/RAKOUSKO:
Jihočeský kraj
Program rozvoje Jihočeského kraje 2014 - 2020 (2014), 117 S. (25. 9. 2015) http://www.kraj-
jihocesky.cz/1598/program_rozvoje_jihoceskeho_kraje_2014_8211_2020.htm
Kraj Vysočina
Program rozvoje Kraje Vysočina (2015), 79. S., (25. 9. 2015) http://www.kr-
vysocina.cz/VismoOnline_ActionScripts/File.ashx?id_org=450008&id_dokumenty=4065070
Jihomoravský kraj
26
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje 2006 - 2016 (2006), 45 S. (25. 9. 2015)
http://dataplan.info/img_upload/7bdb1584e3b8a53d337518d988763f8d/navrhova_cast_srk_1.pdf
Dolní Rakousy / region Waldviertel, Weinviertel
Perspektiven für die Hauptregionen (Perspektivy hlavních regionů),
http://www.noe.gv.at/bilder/d11/perspektiven_fuer_die_hauptregionen.pdf, 2004, 111 S. (15. 9.
2015)
CZ/SLOVENSKO:
Jihomoravský kraj
Strategie rozvoje Jihomoravského kraje, http://www.krjihomoravsky.cz/Default.aspx?ID=175435&TypeID=2,
2006, 185 S. (30. 9. 2016)
Zlínský kraj
Strategie rozvoje Zlínského kraje 2009-2020, https://www.kr-zlinsky.cz/strategie-rozvoje-zlinskeho
kraje-2009-2020-srzk--cl-680.html, 2009, 206 S. (30. 9. 2016)
Moravskoslezský kraj
Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2020, https://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/rozvoj_kraje/srk_2009_2020.pdf,
2012, 65 S. (30. 9. 2016)
Žilinský samosprávný kraj
Program hospodárskeho a sociálneho rozvoja Žilinského samosprávneho kraja pre roky 2007-2013,
http://www.regionzilina.sk/sk/rozvojove-dokumenty-zsk/-program-hospodarskeho-socialnehorozvoja-zilinskeho-samospravneho-kraja.html,
2007, 77 S. (30. 9. 2016)
Trenčínský samosprávný kraj
Program hospodárskeho a sociálneho rozvoja Trenčianskeho samosprávneho kraja,
http://www.tsk.sk/buxus/docs/content/PHSR_TSK.pdf, 2003, 158 S. (30. 9. 2016)
CZ/POLSKO:
Moravskoslezský kraj
Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2020, https://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/rozvoj_kraje/srk_2009_2020.pdf,
2012, 65 S. (30. 9. 2016)
Olomoucký kraj
Program rozvoje územního obvodu Olomouckého kraje, https://www.kr-olomoucky.cz/programrozvoje-uzemniho-obvodu-olomouckeho-kraje-cl-537.html,
2011, 135 S. (30. 9. 2016)
Pardubický kraj
Program rozvoje Pardubického kraje, https://www.pardubickykraj.cz/rozvoj-kraje, 2011, 172 S. (30. 9.
2016)
Královéhradecký kraj
Strategie rozvoje Královehradeckého kraje 2014-2020,
http://www.strategie2020.cz/docs5/SRKHK_05_2013.pdf, 2013, 87 S. (30. 9. 2016)
27
Slezské vojvodství
Strategia Rozwoju Województwa Śląskiego „Śląskie 2020”,
http://www.slaskie.pl/zalaczniki/2010/02/24/1267017716/1267017953.pdf, 2010, 211 S. (30. 9.
2016)
Opolské vojvodství
Strategia Rozwoju Województwa Opolskiego do 2020 r.,
http://strateg.stat.gov.pl/strategie_pliki/opolskie_2012.pdf, 2012, 163 S. (30. 9. 2016)
Euroregionální, mikroregionální, lokální úroveň
CZ/SASKO
Euroregion Labe
Kowalke, H., König, B. (2001): Komplexes grenzüberschreitendes Regionalkonzept der Euroregion
Elbe/Labe / Situationsanalyse, Stärken – Schwächen – Profil, Leitbild. TU Dresden, Dresden, 127
S. http://www.euroregion-elbelabe.eu/files/dokumente/Grenzueberschreitendes_Regionalkonzept.pdf
(15. 9. 2015)
Fischer, M. (2012): Evaluierung der Umsetzung des grenzüberschreitenden regionalen
Entwicklungskonzeptes der Euroregion Elbe/Labe. TU Dresden, Dresden, 221 S.
http://www.euroregion-elbe-labe.eu/files/dokumente/DA_Madlen_Fischer.pdf (15. 9. 2015)
Euroregion Nisa
Strategie Euroregionu Neisse-Nisa-Nysa 2014-2020. ERN, 2014, 19 s. http://www.neisse-nisanysa.org/fileadmin/documents/strategische-handlungsempfehlungen-cz.pdf
(15. 9. 2015)
CZ/BAVORSKO
Euro/mikroregion Šumava
Strategie rozvoje Mikroregionu Šumava – Západ, Euroregion,
http://www.sumavanet.cz/mszapad/user/2006/strategie2006.pdf, 2006, 224 s., (20. 9. 2015)
Marketingová strategie Šumavy v oblasti cestovního ruchu,
http://www.sumavanet.cz/mszapad/user/dokumenty/marketingova_strategie_sumavy.pdf, 2012,
297 s. (20. 9. 2015)
Strategie přeshraniční spolupráce 2014-2020 – společný dokument pro Euroregion Šumava a Euregio
Silva Nortica, Euroregion Šumava, file:///C:/Users/dokoupil/Downloads/strategie-preshranicnispoluprace_final%20(1).pdf,
2014, 36 s. (20. 9. 2015)
Veřejná správa v Horním Rakousku, Jihočeském kraji a Bavorsku, Regionalmanagemen
Oberösterreich GmbH,
file:///C:/Users/dokoupil/Downloads/Oeffentliche_Verwaltung_Broschuere_CZ_final.pdf, 2014, 40 s.
(20. 9. 2015)
28
CZ/RAKOUSKO
Euroregion Silva Nortica
Strategie přeshraniční spolupráce 2014-2020 – společný dokument pro Euroregion Šumava a Euregio
Silva Nortica (2014), 36 S. (25. 9. 2015) http://www.silvanortica.com/userfiles/file/strategie-
preshranicni-spoluprace.pdf
Hospodářský prostor Silva Nortica (2011), 36 S. (25. 9. 2015)
http://www.silvanortica.com/userfiles/file/hospodarsky-prostor-ersn.pdf
Strategie Euregio Silva Nortica 2007-2013, 28 S., (25. 9. 2015)
http://www.silvanortica.com/userfiles/file/strategie-ersn.pdf
Fond malých projektů Jižní Čechy – Horní Rakousko – Dolní Rakousko. Zhodnocení a nové možnosti
po roce 2013 (Studie evaluace FMP), (2012), 50 S. (25. 9. 2015)
http://www.silvanortica.com/userfiles/file/brozura-evaluace-fmp-jc-hr-dr-studie.pdf
Veřejná správa v Horním Rakousku, Jihočeském kraji a Bavorsku (2014), 40 S. (25. 9. 2015)
http://www.silvanortica.com/userfiles/file/verejna-sprava-20112014-cz.pdf
Plán strategií a opatření pro evropský region Dunaj-Vltava, 2012, 31 S. (25. 9. 2015)
http://www.evropskyregion.cz/download/databanka/34_35_cs_201203_plan-strategii-a-opatreni-
pro-evropsky-region_cz.pdf
CZ/SLOVENSKO
Euroregion Bílé Karpaty
Strategie přeshraniční spolupráce mikroregionu Hornolidečska a Púchovské Doliny 2014-2020,
http://www.address.cz/data/www.hornilidec.cz/files/Strategie_preshranicni_spoluprace_Hornolidecs
ka_Puchovske_Doliny.pdf, 2013, 72 S. (30. 9. 2016)
CZ/POLSKO
Euroregion Praděd
Strategie rozvoje polsko-české spolupráce v Euroregionu Praděd na léta 2014-2020,
http://www.europraded.cz/docs/cinnost/Strategie_2014_2020.pdf, 2013, 94 S. (30. 9. 2016)
Náchod-Kudowa Zdroj
Evropské město Náchod – Kudowa-Zdroj / Miasto Europejskie Kudowa-Zdroj – Náchod (2014)
https://www.mestonachod.cz/PL-CZ_Strategie%20rozvoje%20EM%20N%C3%A1chodKudowa%2020%2003%202014.pdf,
2014, 134 s. (30. 9. 2016)
29
Jeřábek, M. 2014. Přeshraniční spolupráce v regionálním rozvoji – komparace česko-saského a
česko-slovenského pohraničí. Nitra : UKF, Geografické informácie 18, 2/2014, s. 70-79. ISSN
1337-9453
Jeřábek, M. 2014. Regionální rozvoj českého pohraničí – orientace dovnitř i/či vně? Praha : ČGS,
Geografie v srdci Evropy, sborník abstraktů, s. 109
Kratěnová, H.; Šindelář, M. 2014. Dostupnost a komparace dat ve vybraných euroregionech českého
pohraničí. Praha : ČGS, Geografie v srdci Evropy, sborník abstraktů, s. 110
Kratěnová, H.; Šindelář, M. 2014. Dostupnost a komparace vybraných statistických dat v Česku a v
sousedních zemích s důrazem na Slovensko. Nitra : UKF, Geografické informácie 18, 2/2014, s.
90-103. ISSN 1337-9453
30
7 Dedikace
Projekt TA ČR č. TD020254
VLIV PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE NA REGIONÁLNÍ ROZVOJ ČESKÉHO POHRANIČÍ
8 Jména oponentů
Doc. RNDr. Antonín Vaishar, CSc., MENDELU Brno
Prof. RNDr. René Wokoun, CSc., VŠRR Praha
9 Kontakty na osoby předkladatele metodiky
Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.
Geografický ústav, Přírodovědecká fakulta, Masarykova univerzita
Kotlářská 2, 611 37 Brno
jerabek@sci.muni.cz, 549 495 183
10 Prohlášení předkladatele metodiky, že zpracovaná metodika nezasahuje do
práv jiných osob z průmyslového nebo jiného duševního vlastnictví
Prohlašuji, že zpracovaná metodika nezasahuje do práv jiných osob z průmyslového nebo jiného
duševního vlastnictví.
……………………………………………………………………
11 Prohlášení předkladatele, že souhlasí s uveřejněním jeho práce na
webových stránkách MMR
Souhlasím s uveřejněním jeho práce na webových stránkách MMR.
…………………………………………………………………………………………………………….
31
PŘÍLOHA 1
VZOROVÝ PŘÍKLAD UŽITÍ METODIKY
Masarykova univerzita – doc. RNDr. Milan JEŘÁBEK, Ph.D.
Brno, říjen 2015
Vzorový příklad z lokální / komunální úrovně: Evropské město Náchod –
Kudowa-Zdroj
32
1 Charakteristika koncepčního dokumentu Evropské město Náchod – Kudowa-Zdroj / Miasto
Europejskie Kudowa-Zdroj – Náchod (2014, 142 stran)
Přeshraniční dokument, zpracovaný v rámci OP Přeshraniční spolupráce CZ-PL 2007-2013 je dílem
pouze polské instituce, a to Zachodniopomorska Grupa Doradcza Sp. Z o.o. a následně byla
přeložena do češtiny. Skládá se ze šesti částí, přičemž těžiště spočívá v Diagnóze sociálněekonomické
(po 20 stranách v každém jazyce), Strategie rozvoje a Systému implementace. V našich,
a zřejmě nejen česko-polských poměrech, se jedná o zcela ojedinělý počin.
V úvodu analytické části je, byť v obecné poloze, zmíněno mnoho společných znaků, ale také
připomenuty podstatné rozdíly. Přestože i v názvu se uvádí (jedno) evropské město, sídla na sebe
intravilánem nenavazují. Zařazen je však nákres funkčního a prostorového uspořádání řešeného
území. Státní hranice zde byla ustanovena až po skončení 1. světové války, historicky oblast obývali
Češi, Poláci a Němci. Dnešní situace se výrazně odlišuje, neboť právě jazyk je jednou z bariér pro
spolupráci.
Problémem je rovněž slabě rozvinutý komunikační systém, zahrnující v podstatě (především)
mezinárodní silnici E67 procházející skrze obě města a neúměrně je tak zatěžuje tranzitní dopravou.
Přestože se v obou městech nachází železniční trať, chybí propojení mezi nimi, a tak obyvatelé (a
turisté) mohou v rámci veřejné hromadné dopravy využívat pouze autobusovou linku. Z Kudowy do
Náchoda jezdí dokonce speciální autobusy, přivážející pracovníky pro zdejší průmyslové podniky.
Zatímco Kudowa se profiluje jako centrum lázeňství případně cestovního ruchu, Náchod (jako bývalé
okresní město) plní funkci centra (lokálního) hospodářství, donedávna podmíněného i přítomností
hraničního přechodu. Zvláštní postavení zaujímá ovšem zdejší zámek, kde polština (polský prvek) se
uplatňuje v expozicích, některých kulturních akcích či v podobě česko-polských slevových pasů. Na
vyšší úrovni lze v rámci cestovního ruchu hovořit o regionu Kladské pomezí, doposud opomíjeném, a
proto vyžadujícím posílení reklamy a marketingu. V dokumentu se dále uvádí, že na úseku životního
prostředí obě města fungují souvztažně. Jako příklad se uvádí ochrana vodních zdrojů v povodí řeky
Metuje. Ze SWOT analýzy, uzavírající analytickou část, lze vybrat alespoň po jednom sdělení: S –
dosavadní zkušenosti ze spolupráce, W – absence informací o legislativě např. v ekonomice, O –
vznik ESÚS Nové Sudety s. r. o.1
, T – časová náročnost rozhodovacího procesu orgánů na regionální
a centrální úrovni, zde konkrétně v oblasti mezinárodních dopravních spojení).
V návrhové části jsou – po představení hlavního cíle (vize) – specifikovány strategické cíle (4), které
jsou následně rozpracovány v cíle operativní (celkem 15) a dílčí aktivity (31). Zmíněno je mj. klíčové
postavení soudržné prostorové politiky, využití komplementárních dokumentů územního plánování,
význam stálého sběru a zpřístupnění relevantních dat, nezbytnost přeshraničního přístupu k aktivizaci
endogenního potenciálu, přeshraniční koordinace a spolupráce na úrovni samospráv a v kulturní a
společenské oblasti, propagace vzorových řešení (např. v ekologii), zachování a využití společného
kulturního dědictví.
1
následně přejmenované na Novum – pozn. MJ
33
Implementační část obsahuje mj. schéma zachycující úroveň strategickou, operativní a
zainteresovaných skupin. Zastoupeny jsou ovšem i detailní aktivity realizované (předpokládané) na
úrovni městských úřadů, jakož i ve spolupráci s externími partnery. Systém ukazatelů a jejich
monitoring sleduje následující posloupnost: ověření realizace hlavního cíle (strategické ukazatele) –
identifikace věcného pokroku (ukazatele výstupu) – analýza výsledků a dopadu (empirická) –
eventuální úpravy strategie / nápravná opatření. Závěr dokumentu je tvořen tabulkovou částí
s doporučenými oblastmi podpory, zpracovanými ve shodné struktuře: strategický cíl, operativní cíl,
aktivity / projekt, zdroje financování, ukazatele.
Následující text je koncipován jako výtah z dokumentu, na který navazuje kritické posouzení a návrhy /
doporučení na úpravu a doplnění z hlediska obsahu a rozsahu tak, aby vzorový koncepční dokument
zahrnoval všechny nezbytné prvky.
2 Detailní analýza z pohledu přeshraniční dimenze - Diagnóza sociálně-ekonomická
Struktura posuzovaného materiálu jen zčásti odpovídá obvyklému postupu (posloupnosti) užívanému
v geografii jako vědní disciplíně či regionálním rozvoji jako aplikační rovině. Téměř zcela jsou např.
opomenuty přírodní podmínky, které stále – byť v menší míře než dříve – determinují, případně
omezují přeshraniční spolupráci.
SWOT analýza je součástí strategie, přitom se jedná o syntézu analytické části.
1. Všeobecná charakteristika území
Dokument dává do kontrastu společné znaky (historické a národnostní otázky, demografické
tendence) a podstatné rozdíly, spočívající v ekonomickém významu/funkci měst a sociálním a
prostorovým uspořádáním.
Uváděná tvrzení jsou jen zčásti doložena fakty resp. kvantitativním vyjádřením, tento nedostatek je
eliminován/kompenzován v dalších, tematicky zaměřených kapitolách.
2. Poloha a prostorové uspořádání
Řešené území je zasazeno do geomorfologického členění obou států, jakož i aktuálního
administrativního členění. Zastoupena je rovněž komparace urbanistického uspořádání a struktura
ploch v klasických kategoriích, a to vč. urbanizovaného území.
Přestože se dokument soustřeďuje primárně/pouze na dvě příhraniční města, k lepší orientaci by
přispělo nejen zařazení mapy širšího území, ale i např. uvedení sousedních jednotek. Takto se
„vnější“ aktivity omezují jen na přeshraniční zapojení.
3. Historické a národnostní otázky
34
Tato kapitola se omezuje pouze na přiblížení národnostní otázky, když dřívější soužití tří národů
v multikulturní společnosti bylo v důsledku 1. světové války a stanovení státní hranice po obou
stranách vystřídáno zastoupením jedné národnosti a v podstatě odchodem původního německého
obyvatelstva. Konstatována je rovněž nedostatečná integrace obyvatel obou měst, jíž nenapomáhá
absence výuky jazyka souseda ve školách.
Tato problematika by si jistě zasloužila větší pozornost, ať už se jedná o popis vývoje v letech 1918-
2015 s příslušnými milníky danými celkovou politickou situací, či např. otázku stability zdejších
obyvatel – např. prostřednictvím sledování tzv. rodáků. Také by mohla být rozvinuta myšlenka
společné, regionální přeshraniční identity, spíše ovšem díky zapojení střední a mladší generace, která
se narodila, resp. vyrůstala v nových podmínkách po roce 1989.
4. Dopravní dostupnost
Dopravní řešení zpravidla tvoří podstatnou část přeshraničních aktivit, nejinak je tomu v modelovém
příkladu. To byl snad důvod poněkud nelogického, „uspíšeného“ zařazení, neodpovídajícího
standardní struktuře. Reálná situace neodpovídá potřebám ani na úrovni lokální – obou měst, ani
v širším kontextu – zapojení do tranzitní dopravy, mj. díky mezinárodní silnici E67. Ta však prochází
intravilánem obou měst, což při liberalizaci nákladní dopravy, resp. jejím extrémním zatížení působí
významné komplikace v životě obou měst. Nicméně předpokládané řešení dokument, ve variantním
provedení, obsahuje.
Větší pozornost mohla být věnována cyklistické dopravě, zastoupené spíše symbolicky. Chybí tedy
komplexní zpracování dopravní problematiky, ať již z hlediska druhu dopravy či vazeb regionálních
v rámci států i přeshraničně. Vhodné by bylo mj. uvést v kvantitativním vyjádření zatížení příslušných
silničních komunikací (úseků), když tato data jsou běžně k dispozici (ŘSD, sčítání dopravy).
Vypovídací či interpretační hodnota by se významně zvýšila zařazením mapy (schématu) komunikační
sítě.
5. Demografický rozvoj
Demografické poměry obou měst korespondují s vývojem v obou státech, tj. stárnutím populace.
Z nepochopitelných důvodů je exaktně uváděn nepatrný podíl obou měst na celostátní hodnotě,
naopak hustota zalidnění dokládá intenzitu zatížení území. Materiál uvádí celkový vývoj počtu
obyvatel v letech 2003-2012 (graficky) a věkovou strukturu v rozdělení na před-, produktivní a
postproduktivní (tabelárně v absolutních i relativních hodnotách). Pro polské město se dozvídáme
hodnotu indexu stáří (poměr m65+ a ž60- / mž0-17) i index ekonomického zatížení (poměr m65+ a
ž60- / m18-64 a ž 18-59), zatímco pro české město se uvádí průměrný věk a také občanství
(národnost?) a podíl rodáků.
35
Na této úrovni by bylo vhodné zařadit i vývoj (hodnoty) jednotlivých složek populačního vývoje2
narození,
zemřelí, přistěhovalí, vystěhovalí, neboť právě ty poukazují na případnou problémovost.
Věkové skupiny jsou pojaty v souladu s definicí Hlavního statistického úřadu Polské republiky (0-17,
muži 18-64 a ženy 18-59, muži 65+ a ženy 60+), což ovšem neodpovídá obvyklému členění v souladu
s pravidly např. Eurostatu a ČSÚ (0-14, 15-64 shodně u mužů i žen, 65+).
6. Vzdělávání
Úroveň vzdělanosti je deklarována jako rozvojový faktor, mj. i v přeshraničním pojetí partnerských
měst. Poněkud nadbytečně – v tomto ohledu, nikoliv pro zajištění životních podmínek – jsou rozebrány
možnosti předškolního vzdělávání na polské straně. Shodně pak (v tabelárním přehledu) jsou
zachyceny vzdělávací instituce (v Polsku 6 kategorií s celkem 10 zařízeními, v Česku 8 kategorií s 23
zařízeními). Z objektivních důvodů se nevyskytuje vysoké školství, což – jak je uvedeno – podmiňuje
pozdější emigraci absolventů.
Překvapí absence vzdělanostní struktury obyvatelstva, standardně součásti sčítání lidu, jejímž
prostřednictvím lze posuzovat zdejší lidský zdroje, kapitál či potenciál. Z územního pohledu by bylo
žádoucí doplnit téma o otázku spádovosti za příslušnými školami vymezením dojížďkových regionů,
mj. opět snadno dostupných/zjistitelných ze SLDB (2011).
7. Trh práce a nezaměstnanost
Označení této kapitoly ne zcela odpovídá prezentovaným poznatkům, v podstatě se soustřeďuje
pouze na otázku nezaměstnanosti: počet nezaměstnaných a míra registrované nezaměstnanosti vč.
komparace s nadřazeným celkem (polský powiat/okres a český kraj, proč ne okres?). Stejně jako
většina informací se zakládá na komparaci situace na jedné a druhé straně hranice. Zde se navíc
objevuje zmínka o přeshraničím zaměstnávání polských pracovníků (obyvatel Kudowy-Zdroj)
v českých (náchodských) podnicích.
Odvětvová či oborová zaměstnanost, např. prostřednictvím mezinárodní metodiky NACE, není
zastoupena, je pouze nedostatečně nahrazena obecným sdělením, kde se nachází nejvíce
pracovních příležitostí. Kapitola obsahuje i zmínku o velikostní struktuře zdejších podniků, která však
patří do další kapitoly. Zcela opomenuty jsou opatření a aktivity směřující k vytvoření přeshraničního
trhu práce, a to jak úřadu práce, tak v podnikatelské sféře.
2
Nikoliv rozvoje, jak je nesprávně přeloženo v názvu kapitoly.
36
8. Struktura regionální ekonomiky a podnikatelská sféra
Jedná se o nejobsáhlejší část analýzy: 6 stran vč. 4 tabulek a 2 grafů. Materiál přináší oboustranně
s využitím příslušných databází (ČR RES, PR REGON) informace o počtu podnikatelských subjektů
podle odvětví (18 resp. 17 kategorií), jejich právní formy (většina jako fyzické osoby / OSVČ), jejich
velikosti podle počtu pracovníků (0-9, 10-49, 50-249, 250+).
Charakter analyzovaného dokumentu, jakož i lokální měřítko, vyžaduje sledování přeshraničních
vazeb, byť s vědomím, že nejsou běžně předmětem sledování – dodavatelsko-odběratelské vztahy,
přesun výroby, společné záměry apod.
9. Cestovní ruch v regionu
Materiál deklaruje významný a rozmanitý potenciál nejen obou měst, ale celého, nikoliv exaktně
vymezeného regionu (lázeňství, pamětihodnosti, příroda)3
. Právě na tomto úseku se zřejmě pro
vzájemné poznání a cílově integraci na lokální úrovni udělalo nejvíce (dvojjazyčné expozice, kulturní
akce, slevové pasy apod.).
Obdobně jako u předchozího tématu i zde by bylo žádoucí uvést či rozvést konkrétní příklady zdejších
atraktivit, jejich návštěvnost, nabídku, dostupnost vč. aktuálního stavu a perspektivy z pohledu
přeshraničního využití.
10. Kultura a umění
Materiál deklaruje bohaté kulturní vyžití, v popisu jednotlivých akcí a aktivit se však přeshraniční
aspekt neobjevuje. Situaci tak kompenzuje pouze obecné sdělení, že „kulturní události jsou jednou
z hlavních příležitostí k setkávání a integraci místních společenství“ (s. 67).
Zde platí obdobné hodnocení a doporučení jako u předchozího tématu.
11. Ochrana životního prostředí
Ekologická problematika je zastoupena charakteristikou hydrografické sítě a návazných opatření
řešících kanalizaci a čištění odpadních vod. Zahrnuta i i problematika biogeografická (fauna, flóra),
ekologické vzdělávání, hluk, odpadové hospodářství i znečištění ovzduší.
Slabinou této části je naprostá absence kvantitativní specifikace, mj. prostřednictvím vybraných,
obecně používaných ukazatelů jak dílčích složek – např. kategorie vod, množství odpadu, emise, tak
3
Směle působí tvrzení: „Region Náchod – Kudowa-Zdroj je jeden z nejkrásnějších ve střední Evropě. Tolik přírodních a
kulturních památek v okruhu 20km nenabízí žádný region v České a Polské republice“ (s. 65). Škoda, že autoři nenabízí
zdůvodnění či doklad pravdivosti.
37
ve vazbě na osídlení – podíl napojených obyvatel na veřejný vodovod, kanalizaci, třídění odpadu
apod.
SWOT analýza
Tato obvykle používaná metoda shrnuje poznatky z analytické části, ale přináší i některé nové
informace. Bohužel tak jak je výše popsáno, i zde – při popisu silných stránek, slabých stránek,
příležitostí a hrozeb, převažuje „prostá“ komparace situace po obou stranách státní hranice, resp.
v obou městech. Tvrzení se tak většinou omezí na pojmy „podobné“, „dvojí“, „větší“, „doplňují“ apod.
Body věnované přeshraniční dimenzi (prvoplánově či skrytě) se vyskytují poměrně zřídka, a tak je lze
jmenovitě vyjádřit:
Silné stránky: Slabé stránky:
- Připravenost orgánů měst vypracovat
trvalou spolupráci na obou stranách,
- Dobrá praxe z dosavadní realizace
společných projektů,
- Bohatá kulturní nabídka měst podílejících se
na identitě a integritě obyvatel,
- Integrační tendence a ideje evropského
města jsou společností přijímány kladně,
- Absence zpracování jednotných procedur ve
spolupráci v různých oblastech
- Chybí společná strategie jako základ pro
realizaci společných aktivit,
- Absence praktických informací a informací
o legislativě např. v ekonomice,
- Nedostatečně vypracované modely
spolupráce mezi podniky,
- Příhraniční pásmo využíváno jen v malé
míře.
Příležitosti Hrozby
- Vznik ESÚS Nové Sudety s. r. o.4
,
- Možnost podpory spolupráce z vnějších
zdrojů (EU 2014-2020),
- Evropská integrační politika a posílení
významu meziregionální spolupráce
NEUVEDENY
4
následně přejmenované na Novum – pozn. MJ
38
PŘÍLOHA 2
MINIMÁLNÍ/DOPORUČENÝ
OBSAH/STRUKTURA
KONCEPČNÍCH DOKUMENTŮ
Z HLEDISKA
PŘESHRANIČNÍHO REGIONÁLNÍHO ROZVOJE
Masarykova univerzita – doc. RNDr. Milan JEŘÁBEK, Ph.D.
Brno, říjen 2015
39
Obsah / struktura
1. Území a dopravní infrastruktura
1. charakteristika území
2. hraniční přechody/body
3. návaznost přeshraničních (silničních, železničních) komunikací vč. cyklostezek, hipostezek
4. přeshraniční spoje v dopravě autobusové i železniční
2. Obyvatelstvo, osídlení a využití území
1. demografická situace v území
2. sociální situace v území
3. zapojení do přeshraničního trhu práce vč. pendlerství
4. návaznost funkčního a prostorového uspořádání území při státní hranici
5. oboustranná definice tematicky společných (příhraničních) území
3. Provázanost ekonomiky a investiční politika
1. „ohlašovací povinnost“ (investičních) záměrů s potenciálním přeshraničním dopadem
2. projekty (záměry, opatření) přeshraniční a s bezprostředním přeshraničním dopadem
3. přes/příhraniční výrobní aj. areály (např. podnikatelské inkubátory)
4. informační/konzultační centrum k usnadnění podnikatelských záměrů v sousedním státu
4. Občanská vybavenost
1. analýza reálných možností přeshraničního využití veřejných služeb občany sousedního státu
2. ustavení přeshraničního krizového managementu (integrovaného záchranného systému)
3. podpora utváření přeshraniční/mezinárodní sítě vysokých škol a vědecko-výzkumných institucí
5. Ochrana přírody a životní prostředí
1. přes- a příhraniční chráněná území
2. přeshraniční vodní toky a čištění odpadních vod
3. přeshraniční odpadové hospodářství
6. Cestovní ruch
1. internetový portál k propagaci destinací a produktů vhodných pro přeshraniční klientelu
2. dvojjazyčné expozice a výklady/prohlídky
3. slevové pasy/karty cestovního ruchu zvýhodňující návštěvnost zařízení na druhé straně hranice
4. využití zařízení zahraničními turisty/návštěvníky
7. Přeshraniční regionální identita
1. omezení/odstranění jazykové bariéry prostřednictvím výuky jazyka sousedního státu
2. přeshraniční kulturní, sportovní a edukační aktivity pro širokou veřejnost
3. společné propagační, reklamní a marketingové aktivity (značka, produkt, logo, vizuální identita)
4. postavení a funkce euroregionů v přeshraniční spolupráci
5. přeshraniční partnerství obcí /mikroregionů a jejich význam pro přeshraniční spolupráci
Název: Certifikovaná metodika k usměrnění přeshraničního regionálního rozvoje
Autoři: Kolektiv autorů
Editor: Doc. RNDr. Milan Jeřábek, Ph.D.
Vydavatel: MINO, Ing. Tomáš Mikulenka
Místo a rok vydání: Ústí nad Labem, 2015
Vydání: první
Náklad: 200 výtisků
Rozsah: 40 stran
Tisk: Centrum digitálních služeb MINO, Ústí nad Labem, CDSM.cz
ISBN: 978-80-87889-04-6