}I. VROZENÉ CHOROBY - cystická fibróza I. }II. ZÁNĚTY - akutní hemoragická nekróza pankreatu chronická pankreatitis } }III. NÁDORY – adenokarcinom } - nádory endokrinního pankreatu (nádory bb. Langerhansových ostrůvků) } }IV. DIABETES MELLITUS }CYSTICKÁ FIBRÓZA } }= AR dědičné onemocnění: mutace genu CFTR kódujícího transportní bílkovinu pro Cl- => omezen vstup Cl- do bb. => abnormálně vazký hlen } } * plíce: chybění až snížená sekrece Cl- do lumina =>zvýšená reabsorpce Na =>zvýšená reabsorpce vody z lumen => vazký hlen, bronchiektazie => opakované infekce =>cor pulmonale chronicum } * pankreas: vazký hlen ucpává vývody => atrofie a fibróza žlázové tkáně => malabsorpce tukových látek => malnutrice (vitamíny) } * potní žlázky: snížená reabsorpce Cl- => vysoká koncentrace NaCl v potu (dg.) } } * střevo: hustý střevní obsah u novorozence (mekonium) => mekoniový ileus } -Existuje spektrum fenotypů od méně závažných („mírnější“ mutace – pouze snížení vodivosti chloridového kanálu) po velice závažné (úplné chybění chloridového kanálu). -Klinicky nejzávažnější je plicní postižení – produkce vazkého hlenu, chronická bronchitida se vznikem bronchiektázií, opakované pneumonie, vznik plicních abscesů, následkem chronických infekcí je cor pulmonale chronicum. -Při těžkém postižení pankreatu => stagnace sekretu ve vývodech => cysticky dilatují, kolem vývodů fibrotizace => porucha funkce – malabsorpce (zejména tuků, vitaminů rozpustných v tucích), steatorea (objemné světlé stolice - s obsahem nevstřebaných tuků). -Diagnostika – potní test – prokáže zvýšenou koncentraci chloridů v potu, děti CF jsou na veřejnosti známy jako „slané děti“. -Mekonium je první stolice novorozence, měla by odejít v prvních 24 hodinách života –u novorozenců s CF – riziko střevní neprůchodnosti = ILEUS (riziko perforace střeva se zánětem pobřišnice – náhlá příhoda břišní). Enzymy jsou secernovány jako proenzymy = zymogeny – aktivují se až ve dvanáctníku. Etiopatogeneze: buď obstrukce vývodů způsobí stagnaci sekretu ve vývodných cestách => zvýšení tlaku v duktech, edém, ischemie buněk => poškození buněk. Nebo přímé poškození buněk – alkoholem, léky, ischemií (šokové stavy) NPB = náhlá příhoda břišní Balserovy nekrózy vznikají štěpením lipidů na glycerol a mastné kyseliny – mastné kyseliny se vážou s Ca^2+ ionty a vytvářejí vápenatá mýdla. _pancreas-acute-hemorrhagic-pancreatitis-surf _peritoneum-omentum-fat-necrosis-panceratitis-392g Balserovy nekrózy vznikají štěpením lipidů na glycerol a mastné kyseliny – mastné kyseliny se vážou s Ca^2+ ionty a vytvářejí vápenatá mýdla. Typicky kolem pankreatu, v omentu, v mesenteriu, ale i na vzdálených místech (podkožní tuk). }CHRONICKÁ PANKREATITIDA }= dlouhodobý mírný zánět slinivky, střídá se období klidu a relapsů (akutní exacerbace) } }Důsledkem je postupný zánik a fibróza exokrinní tkáně. } }Příčiny: }T – toxická(alkohol,nikotin,urémie); I – idiopatická; G-genetická; A – autoimunitní; R – rekurentní; O-obstrukční (kámen,tumor, pseudocysta) } }Klinika: malnutrice }Zvýšené riziko karcinomu! Nejčastější příčinou je dlouhodobý abúzus alkoholu, u části pacientů se etiologii nepodaří objasnit (idiopatická). Klinicky dominuje malnutrice (hubnutí, steatorea), dále může být „pankreatická“ bolest = stálá, dlouhotrvající bolest v oblasti pupku (ev. s šířením do zad). Endokrinní funkce pankreatu zůstává typicky dlouho zachována (tzn. diabetes se rozvine až u velice pokročilé chronické pankreatitidy). }DUKTÁLNÍ ADENOKARCINOM PANKREATU } }= nádor vycházející nejčastěji z vývodů pankreatu } }Výskyt: hlava, tělo i kauda } }Klinika: hlava - ikterus (lepší prognóza) } tělo, kauda - dlouho němé (projevy až z generalizace) } Sklon k trombózám/trombembolii. } }Šíření: regionální LU } perineurální prorůstání do okolí } metastázy - játra, plíce, karcinóza peritonea V ČR častý nádor!, špatná prognóza (klinicky může být dlouho němý, nemáme screening). Kouření, nezdravá strava a alkohol (-chronická pankreatitida) jsou rizikovými faktory. 2/3 karcinomů jsou v hlavě pankreatu. U části pacientů se vyskytují hluboké žilní trombózy - nádorové buňky patrně produkují faktory, které aktivují destičky a prokoagulační faktory. Metastázy lymfogenně do lymfatických uzlin, hematogenně do jater, méně často do plic, typické je perineurální šíření (zodpovědné za silné bolesti). _pancreas-adenocarcinoma Makro: typicky solidní, špatně ohraničený tuhý. }NEUROENDOKRINNÍ TUMORY, NET } }= nádory z endokrinní složky pankreatu (Langerhansových ostrůvků) } }Klinické projevy: }* benigní nebo maligní }* tvorba hormonů (např. inzulin, glukagon, gastrin...) Např.: Insulinom – produkuje inzulin – většinou benigní, způsobuje hypoglykémii (nízkou hladinu glukózy v krvi). Gastrinom – produkuje gastrin – způsobuje nadprodukci HCl v žaludku => vznik vředů v žaludku, dvanctníku, asi ½ pacientů má v době diagnózy již metastázy v játrech _pancreas-islet-cell-tumor-malignant }DIABETES MELLITUS } }= onemocnění podmíněné absolutním (DM I.typu) nebo relativním (DM II.typu) nedostatkem inzulinu } }Hlavní účinek inzulínu: }vstup Glc z ECT do bb. => pokles glykemie } }Klinické projevy diabetu: } }hyperglykemie }glukosurie }porucha metabolismu sacharidů, tuků(porucha blokace lipolýzy – uvolňování MK z tukové tkáně do KO =>transport do jater) i bílkovin } }Diabetes mellitus I.typu (inzulin dependentní) } }10-20% }mladí pacienti, děti }nedostatek inzulínu je absolutní - obv. destrukce ostrůvků (beta buněk) autoimunní inzulitidou }pacienti mívají určitý genetický předpoklad (určité HLA antigeny) }vyvolávajícím faktorem je viróza, změny mikrobiomu }Klinika: polyurie, dehydratace, žízeň } }Histologie: INSULITIS: }- lymfocytární infiltrace L.o. }- zmenšení L.o. }- úbytek B bb. V důsledku virové infekce dojde ke spuštění autoimunitního zánětu (zřejmě zkřížená reakce proti virovým antigenům). Klinicky: nedostatek inzulinu => zvýšená hladina glukózy v krvi = hyperglykémie => nadměrné močení, dehydratace, žízeň Léčba: inzulin (inzulinová pera, pumpy). }Diabetes mellitus II. typu (inzulin non-dependentní) } }Patogeneze: }- snížená reaktivita tkání (inzulinová rezistence) při normální nebo i zvýšené hladině inzulínu => RELATIVNÍ NEDOSTATEK INZULÍNU } }Histologie: }depozita amyloidu v Langerhansových ostrůvcích Rizikové faktory: obezita, nezdravá strava, nedostatek pohybu Insulinová rezistence je dána snížením počtu receptorů pro inzulin v periferních tkáních (tuková tkáň, svaly) – geneticky predisponovaní jedinci, u kterých je dlouhodobý nepoměr mezi energetickým příjmem a výdejem (viz rizikové faktory). }I. ZÁNĚTY (HEPATITIDY) I. }II. CIRHÓZA } }III. NÁDORY }ANATOMIE JATER } }Základní stavební jednotka: JATERNÍ LALŮČEK }= šestihran, v centru centrální žíla, v periferii 6x portobilium (interlobulární žlučovod, větev a. hepatica a větev v. portae) } }FUNKCE JATER }= ústředí metabolismu: }syntéza řady biologicky významných látek (plazmatické bílkoviny - albumin..., koagulační faktory - fibrinogen, f.VII,IX,X, lipoproteiny) }detoxikace látek (konjugace a vyloučení do žluči) }tvorba žluči (k resorpci tuků + k odstranění bilirubinu) }zásobárna krve játra.jpg 1 1 }ZÁNĚTY JATER (HEPATITIDY) } }= nehnisavé difuzní záněty jater } }Příčiny: }a) infekční (nejčastěji viry) }b) neinfekční - autoimunní } - toxické (vč. polékových a alkoholických) } }Virové hepatitidy } }Původci: virus hepatitidy A,B,C,D,E } }A,E - přenos orálně-fekální (potrava, špinavé ruce) } }B,C,D - přenos parenterální (krev, pohlavní styk), přechází do chronicity } }Společné vlastnosti virových hepatitid: }* dlouhá inkubační doba (týdny až měsíce) }* virus napadá hepatocyty => regresivní změny (od mírných až po nekrózu) = > zvýšení jaterních testů, popř. ikterus } }Rozdíly: }A: obvykle pouze akutní (často inaparentní) } fulminantní průběh vzácný } chronický průběh nebývá } }B: 95% akutní průběh } 5% přechod do chronické infekce (bezpříznakové nosičství nebo chronická aktivní hepatitis) }C: 80% akutní } 20% přechod do chronicity }D: vazba na VHB (koinfekce nebo superinfekce) } }E: obvykle akutní a bez následků X ! těhotné až 30% mortalita } }Společné pro B,C,D: }možnost vzniku CHRONICKÉ HEPATITIDY: }zánět portobilií, pokračující nekrózy hepatocytů => hojení fibrózou }=> možnost CIRHOTICKÉ TRANSFORMACE a riziko vzniku HEPATOCELULÁRNÍHO KARCINOMU Koinfekce B+D zároveň, superinfekce D nasedá na hepatitidu B }Autoimunní hepatitidy } }= záněty způsobené tvorbou autoprotilátek proti různým antigenům }- častější u žen }- histologie podobná virovým hepatitidám, hojné plazmocyty }- sérologicky: autoprotilátky + } markery virové infekce - 1 2 }CIRHÓZA JATER } }= uzlovitá přestavba jaterní tkáně } } }Příčiny: }alkoholické poškození jater (cca 70%) }hepatitidy (virová hepatitida B,C) }nemoci žlučovodů (primární biliární cirhóza, popř. sekundární) }metabolické poruchy (hemochromatóza, deficit A1AT, Wilsonova choroba) } }Vznik: }1. nekrózy hepatocytů => hojení fibrózou }2. hyperregenerace zbylých hepatocytů => tvorba uzlů (pseudolobulů) }Důsledky cirhotické transformace: } }A) PORTÁLNÍ HYPERTENZE }omezení průtoku krve játry => městnání v portálním řečišti => zprůchodnění portokaválních anastomóz => jícnové varixy (riziko krvácení) } ascites } splenomegalie } }B) PORUCHA METABOLICKÝCH FUNKCÍ JATER }1. zvýšená krvácivost (nedostatek koagulačních faktorů) }2. snížené odbourávání estrogenů (gynekomastie) }3. Nedostatečné odbourání amoniaku => jaterní encefalopatie Ad A) Portální hypertenze je přetlak v portální žíle v důsledku omezení průtoku krve játry. Následkem je městnání v povodí portální žíly, což vede k rozšíření porto-kaválních spojek („objížďka“ pro krev, která nemůže protékat játry, nejvýznamnější spojky jsou v oblasti dolního jícnu – vznikají jícnové varixy – riziko prasknutí a vykrvácení!!!), zvětšení sleziny (splenomegalie), ascites (volná tekutina v dutině břišní, k ascitu přispívá také nízká hladina albuminu). Ad B) jaterní encefalopatie – amoniak působí toxicky na CNS – zmatenost, poruchy spánku až kóma (porucha detoxikační schopnosti jater) cirhóza2.jpg 19 cirhóza1.jpg varixy3.jpg }NÁDORY JATER } }I. PRIMÁRNÍ } }A) BENIGNÍ }Kavernózní hemangiom - široké cévní prostory vyplněné krví } - riziko krvácení }Adenom - uzel tvořený nádorovými hepatocyty } - světlý, ohraničený } - často mladé ženy s HAK } }B) MALIGNÍ }B) MALIGNÍ }Hepatocelulární karcinom (HCC) } - většinou v cirhotických játrech (komplikace chronických hepatitid – B, C) } - solitární uzel se satelitními ložisky nebo multicentrický růst } - meta: LU, později plíce a kosti } }Cholangiocelulární karcinom } - vychází z intrahepatálních žlučovodů } - bez vazby na cirhózu } }II. SEKUNDÁRNÍ NÁDORY JATER } = metastázy, zejména z GIT meta jater.jpg meta jater 1.jpg }NEMOCI ŽLUČNÍKU A ŽLUČOVÝCH CEST } }1) CHOLELITIÁZA }= tvorba konkrementů ve žlučníku a žlučových cestách (CHOLECYSTO- a CHOLEDOCHOLITIÁZA) } }Složení konkrementů: }cholesterolové }pigmentové (bilirubin) }smíšené } }Počet: solitární nebo mnohočetné } }Komplikace: a) kolika (bolestivý průchod) } b) zaklínění (obstrukční ikterus, popř. hemoragická nekróza pankreatu) Žlučové kameny se vyskytují nejčastěji ve žlučníku, dále v choledochu, jaterních duktech. Zvyšují riziko ascendentní infekce. Zvyšují riziko karcinomu žlučníku (chronické dráždění kamenem a chronický zánět). Komplikace: Kolika - provokující faktor nejčastěji dietní chyba (jídla bohatá na tuky, vejce, čokoláda), klinicky: náhle vzniklé kruté křečovité bolesti v pravém podžebří, vystřelují pod pravou lopatku, bolest nutí pacienta přecházet, hledat úlevovou polohu. Zaklínění - kromě koliky může při dlouhodobější obstrukci vzniknout i ikterus. _gallbladder-gall-stones-1-32f _gallbladder-gall-stones-2-32f cholelitiáza.jpg }2) ZÁNĚTY ŽLUČNÍKU A ŽLUČOVÝCH CEST } }AKUTNÍ CHOLECYSTITIS }obv. flegmonózní, ulceroflegmonózní nebo gangrenózní }MA: prosáklá ztluštělá stěna }MI: infiltrace leukocyty (neutrofily), popř. i nekróza } }CHRONICKÁ CHOLECYSTITIS }obv. fibroproduktivní }MA: zmenšený žlučník, ztluštělá stěna }MI: zmnožení vaziva, lymfocytární infiltrace } }hydrops - při obstrukci d. cysticus se vstřebají žlučová barviva =>fibrotizace stěny =>ukládání kalcia =>porcelánový žlučník }empyém - žlučník vyplněný hnisem Nejčastější příčinou akutní cholecystitidy je zaklínění kamenu ve žlučníku – porucha odtoku žluči – vzestup tlaku uvnitř žlučníku, edém, ischemie, event. i nekrózy. Chronická cholecystitida je typicky spojená s cholecystolithiázou. _gallbladder-cholecystitis-acute-stones }AKUTNÍ CHOLANGIITIS }= zánět extra- a pak i intra- hepatálních žlučovodů }Vznik: obstrukce extrahepatálních žlučových cest => pomnožení bakterií => šíření směrem k játrům (ascendentní infekce) }Důsledek: mnohočetné jaterní abscesy v portobiliích, cholangiogenní sepse } }PRIMÁRNÍ SKLEROZUJÍCÍ CHOLANGIITIS }= autoimunní zánět žlučovodů – progresivní zánět a jizvení } - nereaguje na steroidů }- častější u mužů }- postupně vede až k cirhóze jater 8 játra, akutní cholangiitis }3) NÁDORY ŽLUČNÍKU A ŽLUČOVÝCH CEST } }ADENOKARCINOM (Cholangiocelulární karcinom) ŽLUČNÍKU } }- nejčastější }- vyšší věk, častěji ženy (vztah k cholelitiáze a chron. zánětu) }- klinika: bolest v pravém podžebří }- šíření: přímé prorůstání do jater, meta LU, karcinóza peritonea - }KARCINOMY ŽLUČOVÝCH CEST } }intrahepatálních: CHOLANGIOCELULÁRNÍ KARCINOM JATER } }extrahepatálních: KARCINOM CHOLEDOCHU, VATERSKÉ PAPILY nebo KLATSKINŮV TUMOR (v hilu jater) } * klinika: obstrukční ikterus } * prognóza: obvykle špatná (problematická operabilita) } }Histologicky jde o adenokarcinomy. zlucnik11 }= různorodá skupina akutních onemocnění břišních orgánů, které bez adekvátní léčby ohrožují pacienta na životě } }Dělení: }I. ZÁNĚTLIVÉ }- apendicitis }- divertikulitis }- akutní pankreatitis - }II. NEZÁNĚTLIVÉ }- ileus }- vaskulární onemocnění střev } }1. APENDICITIS }= zánět červovitého přívěsku (apendixu) } }Klinika: prudká bolest v pravém hypogastriu } známky zánětu (leukocytóza, ↑FW, ↑CRP) } }Morfologie: }MA: zduření, překrvení, matná seróza }MI: ulcerózní z., ulceroflegmonózní zánět, gangréna } }Komplikace: }přechod do okolí => hnisavá peritonitis }trombóza cév mesenteriola => hnisavá tromboflebitida => portální pyemie =>jaterní abscesy } apendix norma apendicitis }2. DIVERTIKULITIS } }Divertikly = výchlipky sliznice sigmoidea skrze svalovinu stěny. } }Vznik: starší pacienti, dieta chudá na vlákninu, zácpa } }Komplikace: a) stenózy střeva } b) zánět (divertikulitis) } - "pravostranná apendicitis“ - riziko perforace a peritonitidy } }3. AKUTNÍ PANKREATITIS } }4. ILEUS (NEPRŮCHODNOST STŘEVNÍ) } = stav, kdy střevní obsah nemůže postupovat dál } } Klinika: kolikovitá bolest břicha, zástava plynů a stolice, zvracení, rozvoj dehydratace až šoku } }Dělení: }dle lokalizace překážky: }vysoký ileus }nízký ileus } }dle příčiny: }I. MECHANICKÝ - A) OBTURAČNÍ } B) STRANGULAČNÍ }II. DYNAMICKÝ (FUNKČNÍ) - A) PARALYTICKÝ } B) SPASTICKÝ } } Vysoký ileus – překážka v oblasti žaludku a první ½ tenkého střeva x nízký }OBTURAČNÍ ILEUS }* zúžení průsvitu střeva - nádor, zánět, atrézie, mekonium, stenóza i komprese } }STRANGULAČNÍ ILEUS }* zaškrcení střeva - vazivovým pruhem, uskřinutím kýly, volvulem, intususcepcí (invaginací) }!!! kromě mechanické překážky hrozí i hemoragická infarzace => paralýza střeva, prostup bakterií, peritonitis } }PARALYTICKÝ ILEUS }* ochabnutí (paralýza) stěny a zástava peristaltiky - léky, pooperační stavy } }SPASTICKÝ ILEUS }* stah (křeč) svaloviny stěny }5. KÝLY (HERNIE) } }Kýla = výchlipka pobřišnice mimo dutinu břišní, obsahující část břišních orgánů (střevo, omentum...) } }Dělení: }vnější kýly }vnitřní kýly (v zadní části břišní stěny – do již existujícího záhybu peritonea) } }Stavba: }1. KÝLNÍ BRANKA (otvor) }2. KÝLNÍ VAK (peritoneum) }3. KÝLNÍ OBSAH (orgán dutiny břišní) } }REPONOVATELNÁ X NEREPONOVATELNÁ KÝLA }Nejčastější kýly: }Vnější }pupeční - děti, multigravidy }v jizvě - po CHCE apod. }tříselná (až skrotální) - cestou sestupu varlete }stehenní }brániční (vrozený defekt) => hypoplazie plic }Vnitřní (v zadní části břišní stěny – do již existujícího záhybu peritonea) } }Komplikace: USKŘINUTÍ KÝLY }- kýlní obsah uvízne a nemůže se vrátit zpět => ILEUS, stlačením cév hrozí HEMORAGICKÁ INFARZACE Uskřinutí = uvíznutí kýlního obsahu v kýlním vaku => poškození cévního zásobení, neprůchodnost střeva. Riziko perforace střeva!!! => peritonitida, absces břišní stěny. }6. VASKULÁRNÍ ONEMOCNĚNÍ STŘEV }Cévní zásobení střev: truncus coeliacus } a. mesenterica sup. } a. mesenterica inf. }Ischemie vzniká: }a) uzávěrem arterie (trombóza, embolie) }b) uzávěrem žíly (trombóza) }c) poklesem průtoku (perfuze) při zúžené přívodní tepně (šok...) } }Důsledky: }a) minimální (kolaterály) }b) HEMORAGICKÁ INFARZACE - rozvoj NPB, paralytický ileus, peritonitida Hemoragická infarzace střeva - vzniká uzávěrem odvodné žíly - krev do střeva přitéká, ale nemůže odtékat => to vede k ischemii střeva a následně k ischemické nekróze. GI031 }7. NEMOCI POBŘIŠNICE } }A) ZÁNĚT = PERITONITIS A) }Příčiny: } * obvykle infekční (apendicitis, divertikulitis, GD vřed, hemoragická infarzace střeva...) } * neinfekční - př. pooperační fibrinózní zánět } - žaludeční šťávy, pankreatické enzymy, žluč } * spontánní – cirhóza } * produktivní peritonitis - organizace fibrinu granulační tkání => vazivové srůsty a pruhy (poruchy pasáže GIT atd.) } } }Dle rozsahu: }CIRKUMSKRIPTNÍ (LOKALIZOVANÁ) }DIFUZNÍ } }Dle charakteru zánětu: }serózní }fibrinózní }hnisavá (obv. fibrinózně hnisavá) } }B) NÁDORY } }1. PRIMÁRNÍ - mesoteliom (expozice azbestu) }2. SEKUNDÁRNÍ (metastázy) = } - KARCINÓZA PERITONEA } - nejčastěji žaludek, střevo, ovarium, pankreas } - PSEUDOMYXOMA PERITONEI }Jaké jsou cesty přenosu jednotlivých hepatitid? }Která z hepatitid má nejvyšší riziko přechodu do chronicity? }Co je to jaterní cirhóza, jaké má příčiny, komplikace? }Jaké jsou komplikace cholelithiázy? }Co způsobuje cystickou fibrózu, které orgány postihuje? }Jaké jsou komplikace diabetu mellitu? }Jak jsou charakterizovány náhlé příhody břišní, které stavy sem patří?