frayer2_20100302_213424_001 Metodika floristického výzkumu Volba území •Záleží na cíli výzkumu. Může to být např. •území obce nebo jiný administrativní celek (okres, kraj) •chráněné území •orografický celek •jinak přírodně (vodní toky, rozvodí apod.) nebo uměle ohraničené území (hranice tvoří např. železnice nebo silnice) •výběr lokalit v šíře vymezeném území (rybníky, území sídel, úsek řeky, potoky, pole) •linie budoucí stavby silnice, dálnice nebo železnice Metody •prostý soupis druhů •rozdělení území na dílčí lokality a soupis druhů dle lokalit •plošný výzkum bez vymezení lokalit •matrix + významné lokality •použití různě definovaných sítí • - síť odvozená ze zeměpisných souřadnic • (= síť středoevropského floristického mapování) • - kilometrové sítě (Polsko, Velká Británie) • - jiné sítě (Atlas Florae Europaeae) J. Kopecký: Přírodní podmínky a květena Halenkovic na Zlínsku Síťové mapování > Síťové mapování Síťové mapování https://pladias.ibot.cas.cz/ http://www.biblioteka.cz/Pages/Lokality/MapovaPole_MapaSiteCR.aspx Síťové mapování Distributions of vascular plants in the Czech Republic. Part 3, Preslia 88: 459–544, 2016 Síťové mapování květeny Brna •základem zeměpisná síť •základní pole děleno na 4 kvadranty •každý kvadrant rozdělen na 4 pole podrobného mapování (veikost 1/64 kvadrantu) Síťové mapování květeny Brna Atlas Florae Europaeae: Volume 3: Distribution of Vascular Plants in Europe Výhody a nevýhody síťového mapování •Výhody • •konečný počet lokalit •omezení spotřeby času •možnost použití v syntetických projektech bez zdlouhavé transformace dat •snadné zpracování za použití výpočetní techniky •snadné použití statistických metod při hodnocení výsledků • Nevýhody •nepřirozenost hranice •obtížná lokalizace hranic v terénu •nelze se soustředit jen na nejzajímavější krajinné segmenty •výsledkem průzkumu nejsou konkrétní lokality; síťová metoda proto vyžaduje přesně sledovat lokality „vzácných“ druhů Zdroje informací Zdroje informací Moravská zemská knihovna www.digitalniknihovna.cz Zdroje informací Moravská zemská knihovna www.digitalniknihovna.cz https://pladias.cz/download/bibliography Zdroje informací https://pladias.cz/download/phytogeography Zdroje informací Zdroje informací Výběr nálezů v geografickém informačním systému pomocí obrysu studovaného území Zdroje informací Zdroje informací Veřejné herbářové sbírky v České republice Zdroje informací http://www.jacq.org/#database Zdroje informací Terénní zápis •neformalizovaný zápis do papírových zápisníků •použití různých formulářů •různé typy terénních počítačů frayer2_20100302_213548_001 frayer2_20100302_213701_001 neformalizovaný zápis frayer2_20100302_213424_001 použití různých formulářů: „škrtací“ seznam použití různých formulářů: „škrtací“ seznam frayer2_20100302_213507_001 Určovací příručky I •Kubát K. (2002): Klíč ke květeně České republiky. – Academia, Praha. •Hejný S. & Slavík B. [eds.] (1988–1992): Květena České (socialistické) republiky. Vol. 1–3. – Academia, Praha. •Slavík B. [ed.] (1995–2000): Květena České republiky. Vol. 4–6. – Academia, Praha. •Slavík B. & Štěpánková J. [eds] (2004, 2010): Květena České republiky. Vol. 7, 8. – Academia, Praha. •Dostál J. (1989): Nová květena ČSSR. Vols. 1–2. – Academia, Praha. •Dostál J. (1954, 1958): Klíč k úplné květeně ČSR. – Praha. •Monografické studie jednotlivých rodů (např. Taraxacum), články v časopisech apod. Určovací příručky II •Futák J. & Bertová L. (1982): Flóra Slovenska. Vol. 3. – Veda, Bratislava. •Jäger E. J. & Werner K. (2005): Exkursionsflora von Deutschland. Band 4. Gefäßpflanzen: Kritischer Band. Ed. 10. – Spektrum Akademischer Verlag, Heidelberg & Berlin. •Jäger E. J. & Werner K. (2008): Exkursionsflora von Deutschland. Band 5. Krautige Zier- und Nutzpflanzen. – Spektrum Akademischer Verlag, Heidelberg & Berlin. •Fischer M. A. [ed.] (2008): Exkursionsflora für Österreich, Liechtenstein und Südtirol. Ed. 3. – Ulmer, Stuttgart & Wien. •Schubert R., Jäger E. & Werner K. (2011): Exkursionsflora von Deutschland. Band 3. Atlas der Gefäßpflanzen. Ed. 11. – Spektrum Akademischer Verlag, Berlin & Heidelberg. •Lauber K. & Wagner G. (1998): Flora helvetica. Ed. 2. – Verlag Paul Haupt, Bern, Stuttgart & Wien. frayer2_20100302_144003_001 frayer3_20100302_144029_001 frayer2_20100302_143449_001 frayer2_20100302_143530_001 frayer2_20100302_143723_001 frayer2_20100302_143810_001 frayer2_20100302_143854_001 frayer3_20100302_143919_001 frayer2_20100302_143145_001 frayer2_20100302_143224_001 frayer3_20100302_143643_001 frayer2_20100302_143613_001 Synonymika •Další literatura • •Smejkal M. (1980): Komentovaný katalog moravské flóry. – Univerzita J. E. Purkyně, Brno. •Wisskirchen R. & Haeupler H. (1998): Standardliste der Farn- und Blütenpflanzen Deutschlands. – Ulmer, Stuttgart. Uspokojivý výběr starších jmen poskytuje Květena České republiky. frayer3_20100302_184511_001 frayer3_20100302_184605_001 frayer2_20100302_184351_001 frayer3_20100302_184428_001 Synonymika •The International Plant Name Index •http://www.ipni.org/index.html •Prostý seznam uveřejněných jmen: Index Kewensis + Gray Card Index + Australian Plant Name Index. Není zde vyjádřen taxonomický názor. • •The Euro+Med Plant Database •http://ww2.bgbm.org/EuroPlusMed/query.asp •Kritická databáze flóry Evropy a Středozemí. Je zde vyjádřen taxonomický názor. Synonymika • •The Plant List •http://www.theplantlist.org/ •„Pracovní“ seznamy všech rostlinných druhů. Je zde vyjádřen taxonomický názor. • •World Checklist of Selected Plant Families •http://apps.kew.org/wcsp/home.do •Kritické seznamy druhů vybraných čeledí. Je zde vyjádřen taxonomický názor. • • • frayer2_20100309_192709_001 frayer2_20100309_192754_001 Podklady pro práci v terénu I topografické mapy Podklady pro práci v terénu II > Podklady pro práci v terénu III letecké snímky (ortofotomapy) Historická toponyma •Chromec B. (1929): Místopisný slovník Československé republiky. – V Praze. •Chytil A. (1929): Chytilův místopis Československé republiky. – V Praze-Smíchově. IMG_1910_kopie frayer3_20100302_184239_001 frayer3_20100302_184307_001 frayer3_20100302_184136_001 Přírodní podmínky •Geologická stavba •Reliéf terénu a geomorfologické členění •Půdy •Vodní toky a nádrže •Klima •Biogeografické členění •Historické prameny Geologická stavba •K dispozici jsou geologické mapy různých měřítek. • •Geologická mapa ČR. Měřítko 1 : 50 000 (jednotlivé listy, např. list 34-23 Břeclav); k dispozici jsou vysvětlivky k jednotlivým listům •listy 1 : 25 000 – jen pro část území státu •Geologická a přírodovědná mapa CHKO a BR Pálava. 1 : 25 000… •odkrytá mapa předčtvrtohorních útvarů (1 : 200 000) •mapový server České geologické služby http://nts1.cgu.cz/extranet/geodata/mapserver http://nts1.cgu.cz/extranet/geodata/mapserver – méně podrobná (odkrytá) 1 : 200.000 – podrobná 1 : 25.000 (jen část území ČR) Geologická mapa Odkrytá geologická mapa 1 : 200.000 Reliéf terénu a geomorfologické členění •Souvisí s geologickou stavbou, ovlivňuje mezoklima, vegetaci apod. •Údaje o regionální příslušnosti podle geomorfologického členění je třeba přejímat jen v míře odpovídající účelu práce. • • Demek J. & Mackovčin P. [eds] (2006): Zeměpisný lexikon ČSR. Hory a nížiny. Ed. 2. – AOPK ČR, Brno. frayer2_20100302_185456_001 Půdy •Syntetická půdní mapa České republiky 1 : 200 000 •Půdní mapa ČR (např. List 24-34 Ivančice). Měřítko 1 : 50.000. – Český geologický ústav, Praha. • frayer2_20100302_185407_001 Tomášek M. (2003): Půdy České republiky. Ed. 3. – Česká geologická služba. Syntetická půdní mapa České republiky 1 : 200.000 Vodní toky a nádrže •Představují důležitý biotop mnoha druhů. •Jejich flóra a vegetace závisí na kvalitě vody, rychlosti toku a kolísání hladiny. frayer2_20100302_185320_001 Vlček V. [ed.] (1984): Zeměpisný lexikon ČSR. Vodní toky a nádrže. – Academia, Praha. Klima I •Atlas podnebí •• Tolasz R., Míková T., Valeriánová A. & Voženílek V. [eds] (2007): Atlas podnebí Česka. – Český hydrometeorlogický ústav, Praha. •http://www.chmi.cz/meteo/ok/atlas/index.html • •Klimatické tabulky •1901–1950 • Vesecký A. (ed.) (1961): Podnebí Československé socialistické republiky. Tabulky. – Hydrometeorologický ústav, Praha. •1961–1990 (jen vybrané stanice) •http://www.chmi.cz/meteo/ok/infklim.html •Lednice: http://www.zf.mendelu.cz/klima/ Klima II •Mapa klimatických oblastí •Quitt E. (1975): Mapa klimatických oblastí ČSR 1 : 500.000. – Geografický ústav ČSAV, Brno. Biogeografické členění •Culek M. (1996): Biogeografické členění České republiky. – Enigma, Praha. Další geografické a historické prameny •mapy prvního vojenského mapování (1764–1767, 1780–1783) •mapy druhého vojenského mapování (1819–1858) •mapy třetího vojenského mapování 1976–1880 – tzv. vojenské speciálky (1 : 75 000), popř. topografické sekce (1 : 25 000) •Laboratoř geoinformatiky UJEP: http://oldmaps.geolab.cz/ • •indikační skicy stabilního katastru (po roce 1816) •katastrální mapy •letecké snímky (od konce třicátých let): Vojenský topografický ústav Dobruška •lesnické mapy a lesní hospodářské plány •studie z hospodářského dějepisu