E2240 Účinky stresorů v ekosystémech 02 Koncepční přístupy k hodnocení účinků stresorů Jakub Hofman 1 Obsah §základní koncepce §obecný postup terénní studie §TRIAD přístup §Bioindikace § 2 Základní koncepce 3 Prospektivní ekotoxikologie 4 Prospektivní ekotoxikologie - cíle §zhodnocení škodlivosti konkrétních kontaminantů (jednotlivých i směsí) a dalších stresorů pro organismy §analýza vztahů mezi koncentrací a účinkem („dose-response relationship“) §kvantifikace nebezpečnosti, hodnocení rizik (včetně legislativně nařízeného hodnocení) a predikce negativních účinků v reálném ekosystému §nastavení limitních hodnot pro (legislativní) regulaci chemických látek, pesticidů, léčiv, odpadů a dalších materiálů, které mohou vstoupit do ekosystému (kaly, hnojiva, sedimenty …) §poznání dějů, procesů, zákonitostí a mechanismů týkajících se účinků kontaminantů (případně dalších stresorů) na biotu, osudu a biodostupnosti kontaminantů a expozice organismů §pochopení příčin škodlivých účinků kontaminantů na organismy § Retrospektivní ekotoxikologie Retrospektivní ekotoxikologie - cíle §poznání vazeb (kauzality) mezi výskytem a osudem kontaminantů (stresorů) a stavem bioty §poznání proběhlých dějů a jejich zákonitostí umožňuje odhadovat vývoj pro budoucnost v podobných situacích (predikce) §hodnocení zásahů v reálných ekosystémech (hodnocení hnojení, remediací, posuzování kontaminovaných míst…) §poznání dějů, procesů, zákonitostí a mechanismů týkajících se účinků kontaminantů (případně dalších stresorů) na biotu, osudu a biodostupnosti kontaminantů a expozice organismů §pochopení následků škodlivých účinků kontaminantů zejména na vyšších úrovních biologické organizace § Retrospektivní ekotoxikologie - příklad Vliv solení na půdní mikroorganismy §používání solí na pozemních komunikacích - hlavní prostředek zvýšení bezpečnosti v zimě, ALE může mít výrazný vliv na okolní ekosystémy §hlavní efekty: silně zvýšené hladiny chloridů a sodíku a u některých posypových materiálů také těžké kovy, ferokyanidy apod. §řada studií sledujících efekty na vegetaci: negativní efekty při koncentracích > 68 mg/kg Na+ a > 215 mg/kg Cl- §Cl- v půdě mobilní à do vodních ekosystémů à chronické efekty na vodní organismy od 200–300 mg/L §o vlivech na mikroorganismy je dosud jen málo poznatků § § 8 Černohlávková et al. (2008) Retrospektivní ekotoxikologie - příklad Vliv solení na půdní mikroorganismy §Cíl studie: oSledovány tři transekty v okolí silnice v KRNAP – lokality v různé vzdálenosti od silnice oSledovány půdní parametry, mikrobiální parametry, bakteriální testy toxicity § 9 Černohlávková et al. (2008) Retrospektivní ekotoxikologie - příklad §Vliv solení na půdní mikroorganismy § 10 Černohlávková et al. (2008) §každý metodický přístup má svá omezení a může být interpretován pouze s ohledem na svůj informační obsah a zaměření §optimální je kombinace či prolínání obou přístupů !!! § Kombinace přístupů Terénní studie, retrospektivní ekotoxikologie 12 Obecný postup 1.charakterizace lokality, průzkum přímo v terénu 2.definice hodnocených parametrů příslušného ekosystému ve vztahu k působení stresu oabiotické složky obiotické složky -strukturní parametry (např. druhové složení, počty, abundance ...) -funkční parametry (např. toky energií a látek, procesy, bilance, resilience/resistence ...) 3.definice odběrů (vzorkování, četnost, počty) oabiotických složek (voda, sedimenty, půda, vzduch) obiotických složek (producenti – konzumenti – destruenti) 4.realizace odběrů / analýzy / hodnocení 5.srovnání expozice vs. kontrola (!), závěry 13 1 - Charakterizace lokality §rozdílná charakterizace v závislosti na typu oterestrický ekosystém: terénní vlivy - svažitost, vegetace ... oakvatický ekosystém: tekoucí – stojatý, hloubka - plocha, rychlost toku, členitost (makrofyta ...) §další charakteristiky, které je třeba zaznamenat: opřevládající počasí, směry větru, intenzita světla ... ospecifické parametry (přítomnost antropogenních aktivit, zdroje znečištění ...) omapový záznam o... § 14 2 - Sledované parametry abiotické složky §ve kterých složkách (voda, sediment, půda, vzduch) působí/il stresor ? §kde lze předpokládat rezidua toxických látek ? biotické složky §definice organismů, které budou sledovány pro posouzení působení stresu: ovztah k působení stresu (př. planktonní organismy – látky s tendencí zůstávat ve vodním sloupci, tj. hydrofilní vs. sedimenty-hydrofobní) ohodnocené skupiny (př. producenti – řasy; konzumenti – zooplankton, ryby; destruenti – planktonní bakterie) oklíčové druhy, bioindikátory ... oparametry hodnocení -strukturní (taxonomické parametry, biomasa, abundance ...) -funkční (produkce/respirace, potravní řetězce ...) § 15 3 - Odběry a analýzy odběry a analýzy abiotické složky §návrh a rozložení vzorkovacích míst oplošné, vertikální – hloubka, odběry vzduchu §spojování a vytváření směsných vzorků ("průměrný" vzorek z lokality) §hodnocení základních chemických parametrů (obsah uhlíku, pH …) §charakterizace a stanovení kontaminace otechniky analytické chemie a chemie životního prostředí §ekotoxikologické testy reálných matric 16 viz specializované předměty 3 - Odběry a analýzy odběry a analýzy bioty §návrh a rozložení vzorkovacích míst §vzorkování – podle typů organismů .... §charakterizace a stanovení definovaných biotických parametrů otechniky botanických, zoologických, mikrobiologických a ekologických disciplin §charakterizace a stanovení kontaminace bioty otechniky analytické chemie a chemie životního prostředí § 17 Odběry a analýzy - příklad §Radotín 18 Techniky vzorkování 19 figure4 Voda figure4 1 Sediment figure4 figure4 Eckmanův drapák Techniky vzorkování 20 Vzduch figure4 1 Půda figure4 figure4 figure4 Půdní sonda - půdní jádro Techniky vzorkování - biota §voda 21 figure4 Planktonní síťky figure4 figure4 figure4 Periphyton – nárosty, biofilmy figure4 Techniky vzorkování - biota §voda 22 Bentičtí bezobratlí figure4 figure4 Ryby figure4 figure4 figure4 Techniky vzorkování - biota §suchozemský ekosystém 23 rostliny Bezobratlí 1 figure4 figure4 figure4 Techniky vzorkování - biota §suchozemský ekosystém 24 malí obratlovci figure4 figure4 Techniky vzorkování - biota §půda 25 žížaly mikročlenovci brouci 4 - Vyhodnocení §srovnání exponovaného a kontrolního ekosystému §základní parametry srovnávaných systémů by měly být blízké (např. hodnoty pH, tvrdost vody, shodné geochemické parametry – podloží ...) §chemická kontaminace prostředí / bioty v obou systémech oexistují rozdíly v koncentracích toxických látek? oexistuje vztah mezi koncentrací v prostředí a v biotě? §srovnání biotických parametrů v obou ekosystémech oexistují rozdíly v taxonomickém složení společenstev? oexistují rozdíly v pokryvnosti-abundanci-biomase? oliší se potravní vztahy? oposouzení rezistence a resilince (jak dlouho stres působil a jak dlouho již nepůsobí) §korelace nerovná se kauzalita ! § 26 Problémy v terénních studiích §přirozené fluktuace, velký vliv faktorů prostředí §Údaje o kontaminaci se ve většině případů zaměřují na celkové obsahy os biotou ovšem reaguje jen biodostupná frakce, která je závislá na mnoha faktorech (nelze ji zcela dobře namodelovat) ov důsledku toho často nevidíme kauzalitu mezi znečištěním a stavem bioty, nebo až ve velmi vysokých koncentracích §Pozorované jevy mají stochastický charakter oExistuje přirozený rozptyl v prostoru a čase! oMáme dostatečně reprezentativní vzorek? Co vlastně vzorkujeme a měříme? §Kontaminace často působí jako selekční tlak odlouhodobé zatížení může vést k vytvoření adaptací a tolerancí, či dokonce stimulací (zejména u mikroorganismů) oznáme dobře historii kontaminace lokality? Problémy v terénních studiích §Celkové propojení potravními a ekologickými vazbami, návaznost procesů oZměny v aktivitě jednoho společenstva nebo populace ve vztahu k společenstvům a funkcím, které s ním souvisí oInhibice jedné složky ekosystému, může stimulovat jinou složku §Samotné organismy mohou ovlivňovat chemické formy polutantů oMůže tak docházet například k opětovné mobilizaci sorbovaných forem látky či k degradacím působením mikroorganismů §Problém optimálního designu terénní studie (biomonitoringu) opotřeba referenčního stavu - neznečištěná lokalita (srovnání s kontrolou) onebo velký soubor (korelace, kauzalita) o nebo časové trendy (BACI) § § Potřeba referenčního stavu srovnání "před a po" působení stresu §kontrola = stav ekosystému před působením §předpokládá monitoring před působením stresu (sledování stavu abiotické a biotické složky ekosystému) §známe pozaďové hodnoty a "přirozený" stav 29 Potřeba referenčního stavu srovnání exponovaného ekosystému s jiným nezasaženým ("kontrolním") ekosystémem §klíčový je výběr kontrolního ekosystému: ooba ekosystémy mají srovnatelné vlastnosti abiotické (terén, geologie, nadmořská výška ...) oza normálního stavu se předpokládají podobné biologické vlastnosti (tj. shodná společenstva, potravní vztahy ...) §odvození závěrů je v tomto případě vždy složité (neexistují dva stejné / stejně se vyvíjející ekosystémy) § 30 P8270074 „Normální“ stav v ekosystémech stacionární stav §klidový stav, dlouhodobě ustálené hodnoty, §není běžný: ekosystémy jsou přirozeně „variabilní“ (hodnoty se dynamicky mění) stabilní stav §stav, kdy okolní podmínky nemění podstatu věci (uvnitř může docházet ke změnám/kolísání hodnot) dynamická stabilita / rovnováha: homeostáza §stav, kdy se prostřednictvím akce/reakce udržuje dlouhodobě stabilní stav sukcese §ekosystémy nejsou nikdy „stacionární“ – prochází v čase vývojem: cílem by měla být ochrana „plynutí“ – udržování homeorhézy § 31 „Normální“ stav v ekosystémech §regulatorní postoj – příklad rámcová směrnice o vodách EU (WFD) §cíl EU WFD: “dobrý” (good) stav všech povrchových vod v EU do roku 2020 §2 komponenty hodnocení kvality (“dobrého stavu”) „ekologická“ a „chemická“ Chemická komponenta §3 seznamy definovaných látek oSeznam prioritních látek -Dobrá kvalita = koncentrace každé konkrétní látky < NEK (Normy environmentální kvality, anglicky EQS), RP-NEK – roční průměrná koncentrace, NPK –NEK – nejvyšší přípustná koncentrace oSeznam sledovaných látek („watch list“) ... je třeba je sledovat (analyzovat) - posouzení v budoucnu a případné zařazení mezi “PRIORITNÍ látky” oSeznam specifických polutantů - dle plánů povodí „river basin specific pollutants) § § § 32 „Normální“ stav v ekosystémech §regulatorní postoj – příklad rámcová směrnice o vodách EU (WFD) §cíl EU WFD: “dobrý” (good) stav všech povrchových vod v EU do roku 2020 §2 komponenty hodnocení kvality (“dobrého stavu”) „ekologická“ a „chemická“ Ekologická komponenta § § § 33 TRIAD přístup 34 TRIAD §má dlouhou tradici §ISO 19204 (2017): Soil quality - Procedure for site-specific ecological risk assessment of soil contamination (soil quality TRIAD approach) §site-specific risk assessment s třemi liniemi evidence (LoE) §jejich vyhodnocení („weight of evidence“ - WoE) 35 TRIAD §součást je škálování §finále je integrace výsledků 36 Jensen & Mesman (2006) 4 kapitola z Jensen J. & Mesman M. (2006). Ecological risk assessment of contaminated land. Decision support for site specific investigations. Report 711701047. RIVM, Netherlands TRIAD - příklad 37 Jiang et al. (2015) TRIAD - příklad 38 Jiang et al. (2015) 1) Chemické analýzy ŽP 39 viz specializované přednášky 2) Testy ekotoxicity viz E1240 40 Testy ekotoxicity experimentální metody (postupy, nástroje), kde jsou organismy exponovány řízenému vlivu kontaminantů (případně jiných stresorů) za více či méně kontrolovaných podmínek a následně jsou vyhodnocovány účinky na tyto organismy, přičemž účinkem může být (eko)toxicita, ale např. bioakumulace Přínos proti chemickým analýzám: §ukazují přímo efekt §nezanedbávají biodostupnost §posuzují účinky komplexní směsi + vlivy matrice Nevýhody: §variabilita, živý systém § § 41 Ekologická relevance ekotox. testu = blízkost testu (a tím i jeho výsledků) reálnému ekosystému § 42 Ekologická relevance ekotox. testu §testované organismy by měly být relevantní – abundantní v reálných ekosystémech, funkčně významné, dostatečně citlivé, pravděpodobně exponované apod. §sledované odpovědi by měly být ekologicky relevantní a indikovat stav a funkci organismu (přežití, růst, reprodukce, přijímání potravy a mobilita) §podmínky (abiotické a biotické faktory) a průběh testu by měly respektovat ekologii organismu a situaci v reálném ekosystému §expoziční cesty a délka expozice by měly napodobovat reálné expozice a korespondovat se sledovanými parametry (při sledování reprodukce by měla expozice pokrývat většinu životního cyklu apod.) §biodostupnost kontaminantu by měly být podobná jako v reálu a koncentrace by měly být environmentálně reálné § 43 Ekologická relevance ekotox. testu §od základní varianty laboratorního testu s modelovým druhem, modelovým médiem a standardními endpointy se ekologická relevance testu zvyšuje použitím reálného média, reálných druhů, reálných podmínek, zapojením subletálních endpointů, prolongací testů apod. §čím vyšší je tato relevance, tím nižší je potřeba výsledky testu před použitím pro odhady rizika pro reálné ekosystémy nějak upravovat, extrapolovat apod. § § 44 3) Bioindikace, biomonitoring 45 Bioindikace metoda, kdy se na základě vlastností biologických systémů odhadují vlastnosti prostředí v širším slova smyslu tím označujeme všechny postupy, kde sledujeme reakce organismů (od jedinců po společenstva) přítomných v prostředí na stres § 46 Bioindikace versus biomonitoring §bio + monitoring §bioindikace je postup §biomonitoring je jeho použití v terénních studiích zejména na více lokalitách nebo opakovaně v čase 47 Bioindikace §sledování chemických látek v odebraných vzorcích bioty ov čemkoliv, preferenčně tzv. bioakumulátory či bioindikační druhy/vzorky (jehličí) §sledování bioty a její odezvy na faktory prostředí obiochemické markery -účinku (stresové proteiny – HSP – heat shock proteiny, chromozomové aberace ...) -expozice (methalothioneiny, EROD - ethoxyresorufin-O-deethylase ...) oindikátorové druhy - přítomnost/nepřítomnost indikuje určitou vlastnost ekosystému -citlivé druhy (např. pošvatky, horské ploštěnky, lišejníky) -oportunní druhy (např. pakomáři, pijavky ...) ostav a funkce organismů opopulace - počty organismů, distribuce, věkové složení ... ospolečenstvo – druhové složení a zastoupení, biodiverzita ostav ekosystému, krajiny – struktura, dynamika, funkce 48 Bioindikace Postupy užívané ke sledování biologických endpointů v reálných ekosystémech by měly ideálně být: 1. 1.prakticky aplikovatelné 2.lehce interpretovatelné výkonným orgánem 3.ekologicky relevantní pro více ekosystémů 4.výsledný parametr by měl být oddělitelný od přirozených fluktuací 5.měly by dávat kauzální vztah mezi látkou a účinkem 6.rychlé a levné 7.standardizovatelné § Bioindikace §kritéria pro výběr bioindikátorů 50 Kelly J. & Harwell M. (1990). Bioindikace §různé důvody pro výběr bioindikátorů 51 Kelly J. & Harwell M. (1990). Indikátorové druhy – příklad hodnocení saprobity 52 Saprobita §sapros = hniloba §organické "netoxické" látky (fekální znečištění, „živiny“ pro mikroorganismy) §hodně organických látek à živiny pro bakterie à spotřeba organických látek a současně vyčerpání kyslíku à dopady na vodní biotu organismy § Zvýšená saprobita §stále jeden z hlavních problémů (a ukazatelů ne/čistoty vody) v Evropě §nezohledňuje přímou toxicitu, spíše obsah kyslíku (!) §hodnocení = kategorizace §polysaprobita / mezosaprobita (alfa-, beta-) / oligosaprobita §(nebo nověji katarobita / limnosaprobita / eusaprobita / transsaprobita) § 53 Saprobita §proměna společenstva biom170 Hodnocení saprobity Hodnocení obsahu org. látek pomocí spotřeby kyslíku §BSK5 („Biologická spotřeba kyslíku“, 5 dní, anglicky BOD – Biological Oxygen Demand) ovzorek vody se inkubuje za definovaných podmínek a měří se spotřeba kyslíku v čase (často/vysoký obsah OC - je třeba vodu ředit): ovíce organických látek à více živin pro bakterie ve vzorku à vyšší spotřeba O2 à vyšší BSK5 §CHSK („Chemická spotřeba kyslíku“) omnožství kyslíku, které je třeba k úplné oxidaci všech odbouratelných látek obsažených ve vodě, tedy i těch, které nejsou degradovány mikroorganismy, tj. biologicky ostanovení – celková spotřeba kyslíku při oxidaci manganistanem draselným 55 Hodnocení saprobity Hodnocení pomocí BIOINDIKACE - Saprobní index §ČSN 83 05 32, část 6 §významné druhy organismů mají přiřazenu „indikátorovou“ hodnotu §analýza společenstva na lokalitě à výpočet Saprobního indexu § 56 S = \frac{\sum_{i=1}^n A_i\cdot s_i\cdot g_i}{\sum_{i=1}^n A_i\cdot g_i} Výpočet saprobního indexu Ai – abundance zjištěného organismu, Si - individuální saprobní index organismu gi - indikační hodnota organismu. E3 E3 Hodnocení saprobity Indikátorové druhy saprobity - příklady Xeno & oligosaprobita Polysaprobita § Hodnocení saprobity §Třídy saprobního indexu podle normy ČSN 75 7221 (1998) 58 biom182 Třída I Třída II Třída III Třída IV Třída V Saprobní index ... - 1,49 1,50 - 2,19 2,20 - 2,99 3,00 - 3,49 3,50 - … Bioindikace na úrovni populace, společenstva a ekosystému 59 Vyšší úrovně v ekotoxikologii §obtížně studovatelné a kvantifikovatelné okomplexnost a variabilita odobře prokazatelné až velké změny opomalé projevy oorganismální efekty nejsou vždy interpretovatelné - obtížně prokazatelná kauzalita "toxikant <-> efekt" oobtížně predikovatelné § 60 Bioindikace §nejen indikátorové druhy, ale i vyšší úrovně ekologické hierarchie §jak struktura, tak složení, tak funkce 61 Dale & Beyeler (2001) Vliv stresorů na populace 62 Vliv stresorů na společenstvo a ekosystém §struktura a dynamika 63 Vliv na společenstvo a ekosystém §struktura a dynamika 64 Vliv na společenstvo a ekosystém §funkce § 65 Ekosystémová dynamika - příklad 66 Westman (1978) Hodnocení biodiverzity 67 Biodiverzita §biodiverzita = diverzita bioty §diverzita = rovnoměrnost rozložení položek do skupin a jejich relativní frekvence §diverzita = informace: větší diverzita = větší "pool" informací = menší energie nutná na udržení celku = vyšší stability § §biodiverzita organismů je ideální mírou biologické kvality systému, ideální bioindikátor §komplexní a integrující endpoint § § § Biodiverzita §je funkcí ekosystému (ekosystém má mnoho/málo nik è biodiverzita je velká/malá ) §tíhne být nízká ve specializovaných ekosystémech, kde je jeden faktor určující (variant) §přirozený stav pro společenstva - vysoká diverzita - snižována stresem, negativními zásahy §často má inverzní vztah s produktivitou § Nerovnováha §ekosystém má mnoho nik a ty nejsou zaplněny (zničené či stresované ekosystémy) § Stabilita §stabilní vztahy mezi populacemi, uvnitř populací a mezi organismy a prostředím §většinou dosaženo na konci sukcese (nebo pravdivěji v jejím subfinálním stádiu) §pokud je zásah, je tolerance vyšší u diverzifikovaného společenstva §vysoká diverzita zajišťuje stabilitu ekosystému § § Biodiverzita §u biodiverzity jde většinou o druhy (skupiny) a jedince (položky), ale může jít o jiné skupiny (např. genomy, ekologické skupiny, typy funkcí, životní strategie) a položky (např. geny v genomu, zastoupení skupin, funkcí, strategií) – vše, co je dále uváděno jako „počet druhů“ a „počet jedinců“ lze takto použít i na jiné kategorie §Taxonomická diverzita – výskyt a četnost jedinců druhů nebo jiných taxonomických jednotek §Genetická – výskyt různých kombinací alelv populacích organismů §Ekologická/funkční – funkce, kterou organismy vykonávají v rámci společenstva (predátor, parazit, dekompozitor ...) §Fyziologická/biochemická diverzita – způsoby a biochemické dráhy používané organismy k zpracování substrátu § §Rozhodování co hodnotit: specifika organismů - např. u mikroorganismů různé druhy a rody mohou zastávat podobné funkce - větší smysl má tedy funkční než taxonomická diverzita 70 Biodiverzita ... referes to the variety within and among living organisms, assemblages of living organisms, biotic communities, and biotic processes, whether naturally occurring or modified by humans ... ... can be measured in terms of genetic diversity and the identity and number of different types of species, assemblages of species, biotic communities and biotic processes, and the amount (e.g., abundance, biomass, cover, rate) and structure of each ... ... can be observed and measured at any spatial scale ranging from microsites and habitat patches to the entire biosphere ... DeLong (1996) 71 Hodnocení biodiverzity §2 složky odruhová bohatost (richness), různorodost – počet různých organismů/druhů (kvalita), bez ohledu na jejich početnost odruhová vyrovnanost (evenness), relativní abundance – poměr výskytu organismů (kvantita) §druhová diverzita pak zahrnuje jak počet druhů, tak jejich relativní početnost 72 Shannonův index diverzity §H’ = -Σ pi ln(pi), pi je relativní abundance druhu i, tedy ni/N, kde ni je abundance druhu i a N celkový počet jedinců §také jako Shannon-Wiener index (nesprávně jako Shannon-Wiever) §odvozen z informační teorie (entropie systému) - vyjadřuje nejistotu, se kterou jsem schopen předpovědět jakého druhu bude náhodně vybraný jedinec ze vzorku; nejistota klesá s klesajícím počten druhů a s klesající vyrovnaností (společenstvo s málo dominantními druhy) §většinou v rozmezí 1,5 - 3,5 §maximální velikost indexu pro počet druhů S nastane, pokud mají všechny druhy stejnou relativní abundanci: H’max = ln(S) §vyrovnanost odvozená ze Shannonova indexu (Shannon’s evenness): J = H’ / H’max = H’ / ln(S) 73 Shannonův index diverzity 74 Simpsonův index diverzity § § §zjišťuje, zda jsou ve společenstvu přítomny silně dominantní druhy nebo je společenstvo spíše vyrovnané §vyjadřuje pravděpodobnost, že dva náhodně vybraní jedinci budou patřit ke stejnému druhu §hodnoty jdou opačným směrem než u indexů počítajících s vyrovnaností a počtem druhů (Shannon) - často se používá odpočet od jedné nebo převrácená hodnota – Gini-Simpson index: GS = 1 – D §vyrovnanost odvozená ze Simpsonova indexu (Simpson’s evenness): E = (1/D)/ S 75 Hodnocení biodiverzity 76 Literatura Anděl P. (2011): Ekotoxikologie, bioindikace a biomonitoring. Evernia. ISBN 9788090378797. Bezchlebová J., Černohlávková J., Lána J., Sochová I., Kobetičová K., Hofman, J. (2007): Effects of toxaphene on soil organisms. Ecotoxicology and Environmental Safety 68: 326-334. Černohlávková J., Bartoš T., Hofman J., Anděl P. (2008): Effects of road deicing salts on soil microorganisms. Plant, Soil and Environment 54: 479-485. Jensen J. & Mesman M. (2006). Ecological risk assessment of contaminated land. Decision support for site specific investigations. Report 711701047. RIVM, Netherlands. Jiang Y.X., Liu Y.S., Ying G.G., Wang H.W., Liang J.Q., Chen X.W. (2015): A new tool for assessing sediment quality based on the Weight of Evidence approach and grey TOPSIS. Science of The Total Environment 537: 369-376. ISO 19204 (2017): Soil quality - Procedure for site-specific ecological risk assessment of soil contamination (soil quality TRIAD approach) Kelly J. & Harwell M. (1990). Indicators of ecosystem recovery. Environmental Management 14: 527-545. Dale V.H. & Beyeler S.C. (2001): Challenges in the development and use of ecological indicators. Ecological Indicators 1: 3-10 Doelman P. & Eijsackers H.J.P. (2004): Vital Soil - Function, Value and Properties. Elsevier. 358 p. ISBN: 0-444-51772-3 Westman W. (1978). Measuring the Inertia and Resilience of Ecosystems. BioScience 28: 705-710. DeLong D.C. (1996): Defining biodiversity. Wildlife Society Bulletin 24: 738-749. http://www.jstor.org/stable/3783168 77