Horninotvorné minerály IV
Upraveno dle V. Vávry
i
Titanit I
krystaly zpravidla klínovitě čočkovité nebo psaníčkovité, zrnité agregáty, tvoří i povlaky na puklinách
barva zelená, hnědá nebo černá, lesk diamantový nebo mastný
velmi často automorfně omezená zrna kosočtvercového průřezu
bezbarvý nebo zelenavý a hnědavý, někdy se zřetelným pleochroismem podle a bezbarvý, (3 světle žlutý, světle zelený a podle y červenohnědý
velmi vysoké indexy lomu a velmi vysoký dvoj lom, při zkřížených nikolech se při zasunutí sádrovcové destičky interferenční barva již nezmění
2
Titanit II
• na = 1,843 - 1,950
• np = 1,870-2,034
• ny = 1,943 -2,110
• D = 0,100-0,192
• Ro odpovídá (010), b = p. 2Vy = 20°-56°, zhášení šikmé y/c = 36°-51°
štěpnost dobrá (110)
dvojčatění podle (100)
• může se měnit na leukoxen (směs Ti a Fe minerálů)
• běžná akcesorie v kyselých a intermediálních plutonických horninách (granity a granodiority), méně častý ve vulkanických ekvivalentech. Typický je pro pegmatity nebo alpskou paragenezi. Častý je i
v metamorfovaných horninách (ruly, amfibolity).
minerální parageneze: amfibol, plagioklas, apatit
3
automorfní zrno titanitu (vysoký dvoj lom); amfibolit, zkř. nikoly
nepravidelné zrno titanitu v plagioklasu, biotit; syenit, 1 nikol
nepravidelné zrno titanitu v plagioklasu, biotit; syenit, zkř. nikoly
Karbonáty I
Skupina karbonátů (kalcit, dolomit, ankerit, rodochrozit, siderit) má základní optické charakteristiky velmi podobné. Podle složení se mění barva nebo index lomu. K rozlišení jednotlivých minerálů v této skupině je třeba některých speciálních metod. Nejběžnějším karbonátem je kalcit, pro který platí následující hodnoty.
• zpravidla xenomorfní zrna, oolity, vláknité agregáty nebo forma fosilních zbytků
barva: průhledný, bezbarvý
charakteristické je dvojčatné lamelování, které vzniká již při malém tlaku. Dokonalá štěpnost se protíná pod úhlem přibližně 120°. Nápadný je také velmi vysoký dvoj lom. Karbonáty často uzavírají grafitový nebo železitý pigment, který způsobuje zakalení zrn.
• n(e ) = 1,486
• n(©) = 1,658
• D = 0,172
• vysoký dvoj lom způsobuje vznik belavých interferenčních barev, které se při zasunutí sádrovcové destičky nemění, Chm-
8
Karbonáty II
štěpnost dokonalá podle klence (10-11)
dvojčatění může být různé: podle báze (0001), podle základního klence (10-11), podle nižšího záporného klence (01-12), podle záporného klence (02-21), případně tlakové dvojčatění
•   vůči změnám tlaku a teploty je poměrně odolný, během zvetrávaní se velmi snadno rozpouští
v magmatických horninách se vyskytuje pouze v alkalických typech (karbonatity), běžný je na hydrotermálních žilách nebo jako druhotné výplň dutin vulkanických hornin. Je jedním z produktů přeměn bazických plagioklasů. V sedimentech je naprosto převažující ve vápencích a mramorech, méně pak v klastických sedimentech, zpravidla jako tmel. V metamorfovanách horninách je typický pro mramory a některé kontaktní horniny.
9
klencová štěpnost kalcitu, zrna křemene; 1 nikol
dvoj lom kalcitu, zrna křemene; zkř. nikoly
tlakové dvojčatění kalcitu; 1 nikol
tlakové dvojčatění kalcitu; zkř. nikoly
žilka karbonátu v plagioklasu; durbachit, zkř. nikoly
Epidot I
1,no
C«íAl3(OHlfSiO^ KUřvoxoisit !
E p idot
tvoří izomorfní řadu
s klinozoisitem a podle složení se
mění i většina optických vlastností
žlutý nebo žlutozelený, slabě pleochroický
nepravidelná zrna, sloupcovité krystaly nebo radiálně paprsčité agregáty
nápadný je výrazný reliéf a dokonalá čtěpnost podle (001)
řezy proložené osou b zháší vzhledem k štěpným trhlinám rovnoběžně, řezy kolmé k ose b zháčí vzhledem k štěpnosti šikmo (25° - 30°)
15
Epidot II
na = 1,72 - 1,73
• np= 1,73-1,77
• ny= 1,74-1,78
• D = 0,020 - 0,050
• Ro rovnoběžná s (010), a/c = 0°-5°, 2V = 70°-90°, Chm-, Chz + i -
je běžným minerálem metamorfovaných hornin (zelené břidlice, amfibolity) a častý je i v kontaktně metamorfovaných horninách (skarny, erlány). V magmatických horninách je zpravidla druhotný, jako produkt přeměny plagioklasů (saussuritizace).
paragenese: zoisit, klinozoisit, amfibol, kalcit
Y (oov
řez (100)
řez (010)
16
sloupcovité zrno epidotu; diorit, 1 nikol
sloupcovité zrno epidotu, interferenční barvy; diorit, zkř. nikoly
sloupcovitá zrna epidotu v chloritu a křemeni; 1 nikol
sloupcovitá zrna epidotu v chloritu a křemeni; zkř. nikoly
Chlority I
Tato skupina patří mezi důležité horninotvorné minerály. Chemicky a strukturně jsou jednotlivé druhy poměrně rozmanité, ale v mikroskopu jsou jejich optické vlastnosti podobné a poměrně snadno se poznávají.
Pro optické účely lze provést rozdělení následujícím způsobem:
Mg-chlorit má 0-20 mol.% Fe (pennin, klinochlor)
Mg Fe+2 chlorit má 20 - 40 mol.% Fe (Mg-ripidolit)
Fe+2 Mg chlorit má 40 - 60 mol.% Fe (Fe ripidolit)
Fe+2 chlorit má nad 60 mol.% F e (brunsvigit)
Nápadná je bazálni štěpnost a zbarvení, ve zkřížených nikolech mají některé chlority anomální interferenční barvy (levandulové modré), jinak je dvojlom velmi nízký. Zhášení vzhledem ke štěpnosti (y, a I a) je zpravidla přímé, někdy šikmé do 7°. Běžné jsou paralelní srůsty s biotitem a flogopitem, kolem radioaktivních minerálů bývají pleochroické dvůrky.
21
Chlority II
	Mg chlorit	MgFe+2 a Fe+2Mg chlorit	Fe+2 chlorit
na	1,562- 1,594	1,589- 1,605	1,632- 1,665
n(3	1,565- 1,594	1,595- 1,608	1,638- 1,676
ny	1,565- 1,606	1,595- 1,615	1,638- 1,675
D	0,003-0,012	0,002-0,010	0,004-0,010
Roje (010), (3 = b, ostatní indexy lomu a Chm závisí na složení:
Mg chlorit - Chm- mají anomální interferenční barvy, Chm+ mají normální interferenční barvy
Mg Fe+2 chlorit - Chm+ mají anomální hnědé interferenční barvy Fe+2 Mg chlorit - Chm- mají anomální modré interferenční barvy Fe+2 chlorit - Chm- zpravidla normální interferenční barvy štěpnost dokonalá (001)
zpravidla se mění na jílové minerály, Mg-Fe karbonáty, limonit a křemen
chlority jsou zastoupeny hlavně v regionálně metamorfováných horninách facie zelených břidlic (chloritické břidlice, fylity, kontaktně metamorfované horniny). Ve výše metamorfovaných horninách vzniká alterací (chloritizace) biotitu, amfibolu, granátu a kordieritu. V magmatických horninách tvoří buď sekundární výplň dutin a trhlin, neboje přítomen jako alterační produkt (bazalty, gabra, spility).
minerální parageneze: albit, biotit, křemen, epidot
22
agregát zeleného chloritu; 1 nikol
interferenční barvy chloritu, zkř. nikoly
agregát chloritu (kolmo na štěpnost světlý odstín), amfibol; 1 nikol
agregát chloritu (rovnobežne se štěpností zelený odstín), amfibol; 1 nikol
agregát chloritu (interferenční barvy), amfibol; zkř. nikoly
Serpentinová skupiny - antigorit
i
nízký reliéf a nízké intrferenční barvy, někdy vícenásobně dvojčatí ve směru (010) ve formě vějíře s undulózním zhášením. V ultrabazických horninách je běžná mřížková textura. Zhášení je zpravidla rovnoběžné, nebo a/c je velmi malý úhel.
hodnoty stoupají s obsahem Fe
• na = 1,546- 1,595
• np= 1,551 - 1,603
• ny= 1,552- 1,604
• D = 0,006 - 0,009
• Ro = (010), c = a. Chm-, Chz+, úhel 2Va = 27°-60°
štěpnost dokonalá podle (001)
hydrotermální přeměna za přítomnosti SÍO2 na mastek
v bazických a ultrabazických magmatitech nebo nízce metamorf ováných horninách je součást produktů přeměn olivínu. Může vznikat i přeměnou Mg bohatých ortopyroxenů. Je podstatnou součástí hadců (serpentinitů).
minerální parageneze: olivín, chrysotil, magnetit, mastek
28
Serpentinová skupiny - Chrysotil
nízký lom a nízký dvojlom, zháší rovnoběžně opticky se vyčleňují:
Chrysotil y Chrysotil a
na=  1,532- 1,552 1,538- 1,560
nß=   1,545- 1,561 1,546- 1,567
ny =   1,545- 1,561 1,546- 1,567
D=   0,013-0,009 0,008-0,007
oba typy mají Ro= (010), Chrysotil y má Chm+, Chz+ a 2Vy = 10°-90°. Chrysotil a má Chm-, Chz- a 2Va = 30°-35°.
bývá spolu s antigoritem v produktech serpentinizace olivínu popř. pyroxenů. Za podmínek nízké metamorfžy přechází na antigorit.
je hojně zastoupen v hadcích, běžně je i v olivinických vyvřelinách
minerální parageneze: olivin, antigorit
29
shluky minerálů serpentinové skupiny, olivín; 1 nikol
Glaukonit
nápadná trávově zelená barva, okrouhlý tvar zrn a drsný povrch
• zpravidla vyplňuje prostor mezi klastickými zrny
• na =1,59-1,63 ny = 1,61 - 1,66
• D = 0,020-0,030
• úhel 2 V malý, Chm -
mění se na směs limonitu a opálu
• je běžný v sedimentárních horninách mořského původu, které sedimantovali v podmínkách mělkovodních (cenomanské pískovce)
32
zrnka glaukonitu v typické barvě mezi zrny křemene; pískovec, 1 nikol
zrnka glaukonitu, interferenční barvy; pískovec, zkř. nikoly