• stroje, materiály, technologie a pracovní činnosti - mohou způsobit
neočekávaný negativní důsledek - poškození člověka nebo majetku.
• podstatná, ale skrytá vlastnost nebo schopnost něčeho (materiálu,
stroje, pracovní činnosti),
• je to zdroj možného ohrožení nebo škody.
NEBEZPEČÍ
 stroje, materiály, technologie a pracovní činnosti, které mají
aktivní vlastnost způsobit negativní jev, úraz nebo škodu
 zdroj nebezpečí je schopen aktivovat nebezpečí v konkrétním
prostoru a čase
ZDROJE NEBEZPEČÍ
Máme-li tedy rizika řídit, omezovat, je nezbytné znát
zdroje nebezpečí,
charakter nebezpečí
pravděpodobné následky.
k tomu slouží analýza, hodnocení.
- kvantitativní a kvalitativní vyjádření ohrožení - stupeň ohrožení
- výskyt nežádoucích následků (zranění, škody nebo poškození zdraví).
RIZIKO = NEJISTOTA x NEŽÁDOUCÍ NÁSLEDKY
NEBEZPEČÍ
RIZIKO = __________________
OCHRANNÉ OPATŘENÍ
Riziko
individuální riziko – riziko přijímané osobou v blízkosti zdroje
rizika. Pravděpodobnost výskytu nežádoucích následků
způsobených událostí osobě v okolí nebezpečného zařízení,
skupinové riziko – riziko skupiny osob (údržba v závodě nebo
všichni zaměstnanci závodu). Míra skupinového rizika pro
jednotlivé osoby bude výsledkem počtu osob v skupině a
přiměřeného individuálního rizika.
sociální riziko – riziko pro společnost jako takovou. Míra
sociálního rizika pro jednotlivé osoby bude výsledkem počtu
postihnutých osob a průměrného individuálního rizika.
oblast rizika – tato míra je užitečná, když k celkovému riziku
určité zeměpisné oblasti přísluší více jak jeden zdroj.
Hodnocení rizik je založené na aktivním přístupu, tj. spolupráci
a) je založen na společném vnímání závažnosti rizik,
b) je nezbytný pro výkon činností subjektu,
c) bude úspěšný pro prevenci nehod,
d) vytváření vhodných bezpečnostních opatření,
e) stálé zlepšování a zvyšování úrovně bezpečnosti práce,
f) snižování ztrát a škod vyplývajících z následku nehod.
Základní kroky hodnocení rizik
a) kategorizace/klasifikace pracovních činností:
b) identifikace nebezpečí: kdo může být poškozen, co může být poškozeno a jak,
c) stanovení rizik:
d) rozhodnutí o přijatelnosti rizika:
posouzení, zda bezpečnostní opatření jsou dostatečná a zajistí udržení nebezpečí
pod legislativně stanovenými limity a požadavky,
e) příprava nápravných opatření ke snížení rizika:
f) posouzení, zda plán nápravných opatření je odpovídající
to znamená, zda riziko bylo sníženo na nejnižší rozumné dosažitelnou mez
• Bezvýznamné, zanedbatelné riziko
• Akceptovatelné, méně významné riziko
• Nežádoucí riziko
• Významné riziko
• Nepřijatelné riziko
Problémy při hodnocení rizik
Špatné hodnocení odráží pocit, že jde o pouhé administrativní nařízení, ztrátu
času a k ničemu nepovede.
Často se vytratí původní záměr - hodnocení vyústí do zcela formálních
záležitostí.
Pracovníci provádějící hodnocení rizik mohou vystupovat samolibě a podceňovat
nebo nevidět rizika v důsledku profesní slepoty.
Cílem je posoudit riziko objektivně.
Hodnocení rizik by mělo být provedeno kompetentními pracovníky s praktickými
znalostmi pracovních činností.
a) pracovní zařízení
· nedostatečná ochrana rotujících a pohyblivých částí
· volný pohyb částí nebo materiálu (padajících, válejících se, klouzajících,
překvapujících, odlétávajících, houpajících se, bortících se), které mohou
zasáhnout člověka
· pohyb strojů a dopravních prostředků
· zachycení, pořezání, vtáhnutí, bodnutí, úder, odření, pohmoždění, amputace
(mechanická ohrožení)
b) pracovní zvyklosti a uspořádání pracoviště
· nebezpečné povrchy (ostré hrany, rohy, špice, drsné povrchy, kluzké povrchy,
vyčnívající části)
· práce ve výškách
· práce v nevhodné poloze (jednostranná zátěž)
· omezené prostory (práce mezi pevnými částmi)
· zakopnutí a uklouznutí (vlhké a kluzké povrchy)
· stabilita pracovníka
· pracovní technik a metody
· práce v uzavřených prostorách
c) používání elektřiny
· hlavní vypínače strojů
· elektrická instalace
· elektrická zařízení, ovladače, izolace
· přenosná elektrická zařízení
· elektrická energie, která muže způsobit požár nebo výbuch
d) expozice látkami ohrožujícími zdraví
· vdechnutí, požití nebo absorpce kůží včetně aerosolu a jemných částic
· používání hořlavých a výbušných materiálu
· používání toxických látek
· přítomnost žíravin
· reaktivní látky
· dráždivé látky
e) expozice fyzikálními faktory
· elektromagnetické záření (tepelné, RTG, ionizující)
· lasery
· hluk a ultrazvuk
· vibrace
· horké látky a prostředí
· studené látky a prostředí
· média pod tlakem
f) expozice biologickými faktory
· riziko infekce mikroorganizmy, toxiny
· přítomnost alergenu
g) faktory prostředí a pracovních klimatických poměrů
· nevhodné osvětlení
· nevhodná teplota, vlhkost, větrání
· znečištění, nepořádek
h) vztah pracovního místa a lidského faktoru
· bezpečnostní systém závisí na získání a zpracování přesných informací
· a schopnosti řešit neobvyklé situace
· důsledek předpokládaného neplnění bezpečných pracovních postupu
· slabá motivace pracovat bezpečné
· ergonomické faktory
j) organizace práce
· pracovní podmínky
· faktory pracovního procesu (nocní práce, odpocinek ...)
· údržba, hlavně bezpečnostních zařízení
· zajištění vyšetřování úrazu a mimořádných situací
k) ostatní faktory
· nebezpečné jednání jiných osob
· práce se zvířaty
· nepříznivé povětrnostní podmínky
· střídání pracovišť
· práce pod vodou atd.
Hodnocení rizik v praxi
je důležité zachovat integrovaný postup.
Základní kategorie nebezpečí
1. Biologická
2. Mechanická
3. Elektrická
4. Radiační
5. Chemická
6. Oheň, exploze, prachové částice
Nebezpečné materiály
Výbušniny
Plyny
Zápalné kapaliny
Zápalné látky
Oxidující látky
Toxické a infekční látky
Rádio aktivní látky
Žíravé látky
Různé nebezpečné látky
Nestabilní výbušniny
Hořlavé plyny, pevné látky,
kapaliny
Oxidující plyny, kapaliny,
tuhé látky
Plyny pod tlakem,
stlačené, zkapalněné,
chlazené, rozpuštěné
Kategorie nebezpečných látek a označování
Žíraviny
Látky a směsi korozivní pro
kovy, žíravost pro kůži,
vážné poškození očí
Akutní toxicita
kategorie 1, 2, 3
Senzibilizace dýchacích cest, kat.
1, mutagenita v zárodečných
buňkách, kat. 1A, 1B, 2,
karcinogenita, kat. 1A, 1B, 2,
toxicita pro reprodukci, kat. 1A,
1B, 2, toxicita pro specifické
cílové orgány, kat. 1, 2,
nebezpečnost při vdechnutí, kat. 1
Nebezpečí dlouhodobých účinků na
zdraví
Akutní toxicita,
kategorie 4
Nebezpečný pro vodní
prostředí - akutně, kat. 1,
chronicky, kat. 1, 2.
Od ledna do března roku 2019 se v OKD stalo dvaaosmdesát evidovaných a třiačtyřicet
registrovaných pracovních úrazů. Jejich nejčastější příčinou byla chůze.
Informoval o tom vedoucí odboru řízení bezpečnosti Pavel Zajíček s upřesněním, že hodnota úrazové
činnosti za kmenové i dodavatelské zaměstnance se zastavila na hodnotě 8,76. „Hlavní příčinou úrazů
v revíru v prvním čtvrtletí se stala opět chůze. A to celkem v třiatřiceti procentech případů,“ uvedl pro
Měsíčník Horník Zajíček a upozornil, že chůze je v OKD jednou z historicky nejčastějších činností, při níž
si lidé v práci ublížili. „Zdrojem těchto úrazů byly zakopnutí či uklouznutí při chůzi, dále uklouznutí
s následnými pády při manipulaci s předměty,“ upřesnil.
Co se zdrojů úrazů týče, na čelních místech stály: uklouznutí na nerovnosti či na materiálu (zbytku PVC,
popílku, kabelu), zakopnutí o materiál (kámen, břemeno), přecházení kolejových výhybek a pochůzných
lávek, ale i pohyb po schodišti.
Druhou nejčastější letošní příčinou úrazů v OKD byla manipulace s břemeny (21 % případů) a třetí pád
horniny (16 % případů). „Pády kamene bývají i častými zdroji smrtelných úrazů. Jednou z nejvíce
rizikových činností je příprava porubu na likvidaci a obkládání stropu,“ řekl Zajíček. Připomenul i konkrétní
nešťastnou událost z dokopávaného porubu 11 431 v lokalitě Darkov, kde na zaměstnance Carbokovu při
kladení síťoviny Demex v úrovni 17. sekce DBT 13/31 vypadl ve vyuhlené uličce mezi stropnicí a pilířem
kus horniny.
20
Bezpečnost
Bezpečnostní
standardyHrozby Aktiva Zranitelnosti
Rizika
Analýza rizik
Analytické
fáze
Realizačnífáze
Bezpečnostní
projekt(y)
Bezpečnostní
Konzultace
Managerské
rozhodnutí
Celková
bezp. politika
Cíle a strategie
bezpečnosti
Úvodní bezp.
audit
Techniky identifikace zdrojů rizika
Identifikace zdrojů probíhá pro:
 normální stavy,
 mimořádné stavy (odstávka, testování, poruchy, havárie,
likvidace havárií).
1. Analýza pomocí kontrolních záznamů (Check List Analysis – CLA)
2. Bezpečnostní audit (Safety Audit – SA)
3. Co se stane když, ... (What If Analysis – WFA)
4. Použití ukazovatelů nebezpečnosti (Hazard Indices – HI)
5. Úvodní analýza nebezpečí (Preliminary Hazard Analysis – PHA)
6. Studie nebezpečnosti a provozuschopnosti (Hazard and Operability Study – HAZOP)
7. Analýza vlivů poruch a jejich následků (Failure Modes and Effects Analysis – FMEA)
8. Analýza spolehlivosti člověka (Human Reliability Analysis – HRA)
9. Kvantitativní analýza rizika chemických procesů (Chemical Process Quantitative
Risk Analysis – CPQRA)
Bezpečnostní audit (Safety Audit – SA)
nejstarší metoda,
vztahuje se k již existujícím provozům,
bývá vykonán zaměstnanci různých profesí,
představuje především inspekční pochůzky, které můžou mít
charakter:
◦ neformální vizuální prohlídky,
◦ formální zjišťování.
Analýza pomocí kontrolních záznamů (Check
List Analysis – CLA)
kontrolní záznamy položek nebo kroků, podle
kterých se ověřuje stav závodu,
každý stroj a zařízení může mít vlastní check list,
podle kterého se vytváří kompletní kontrolní
záznam,
je vhodná při prevenci jako soupis problémů, ke
kterým už došlo.
Co se stane když...
(What If Analysis – WFA)
otázkou Co se stane když…? Se zjišťují příčiny havárií a
navrhují se opatření na zvýšení bezpečnosti (může to být
také jakákoliv námitka)
kladení otázek nemusí být systematické a závisí od
zkušeností a intuice týmu,
probíhá formou porad vybraných odborníků, které se
uskutečňují pomocí brainstormingu.
Použití ukazovatelů nebezpečnosti
(Hazard Indices – HI)
rychlý způsob klasifikace potenciálního nebezpečí závodu,
v prvním stadiu klasifikace je závod rozčleněn na samostatné jednotky
(sklad, úprava surovin, reakce, separace, čistění). Pro každou jednotku je
vyhotoveno číselné ohodnocení, které vychází z druhu a množství látky
přítomné v jednotce,
konečná číselná hodnota se převede na klasifikaci nebezpečí v rozmezí
„nízké“ až „katastrofální“.
Úvodní analýza nebezpečí
(Preliminary Hazard Analysis – PHA)
rychlý přehled provozních nebezpečí (podklad pro detailní analýzy),
základ metody – náčrt schématu závodu a informace o přítomných
látkách,
pro každé nebezpečí se bere do úvahy relativní početnost a
následky a jsou identifikovány potenciální havárie,
havárie jsou odhadnuty pomocí předpokládané početnosti a stupně
poškození zdraví obyvatelů.
Studie nebezpečnosti a provozuschopnosti
(Hazard and Operability Study – HAZOP)
využitelná hlavně v chemickém průmyslu na posuzování nově
projektovaných i existujících závodů,
posouzení závodu vypracovává menší tým odborníků,
každý úsek se posuzuje systematicky s využitím série klíčových slov, které
ulehčují formulaci odchylek,
cílem je zjistit, jestli existuje podmínka, při které by mohlo dojít k odchylce.
Jestli ano, je potřebné zkoumat její důsledky. Jsou odchylky významné?
když je analyzován jeden úsek, přechází se na další část systému.
Analýza vlivů poruch a jejich následků (Failure
Modes and Effects Analysis – FMEA)
hodnotí možné poruchy zařízení a jejich vliv na technologický proces
(systém, subsystém, komponenty),
cílem je vybrat takové případy poruch, které jsou nejzávažnější
(kategorie kritičnosti poruch),
princip:
◦ Jak je možné komponent poškodit?
◦ Co se může stát, když se komponent poškodí?
Analýza spolehlivosti člověka
(Human Reliability Analysis – HRA)
cílem je identifikovat možné lidské chyby a příčiny těchto chyb
vyhodnotit jejich působení,
systematické hodnocení faktorů, které ovlivňují činnost operátorů,
techniků, pracovníků údržby a ostatního personálu ve výrobě; dále
pak faktorů, které přispívají k těmto chybám. Identifikace důležitých
míst systému, které jsou ovlivněny jednotlivými chybami,
využívá se v kombinaci s ostatními metodami.
Kvantitativní analýza rizika chemických procesů
(Chemical Process Quantitative Risk Analysis – CPQRA)
nová metoda,
unikátnost chemických zařízení a procesů si vyžaduje metodologii,
která respektuje zvláštnosti chemického průmyslu,
běžné nástroje na zajištění bezpečnosti (dodržování norem a
předpisů, prohlídky a revize) jsou v tomto odvětví nedostatečné
používá modelování fyzikálně chemických procesů a jevů, které se
objevují v událostech a výsledcích událostí (úniky, rozptyly, požáry,
výbuchy), a modelování expozice a poškození příjemce rizika.
Staré ekologické zátěže
Zjištění kontaminace
Průzkum
znečištění
Aktualizace analýzy rizika
Postsanační monitoring
Průzkum znečištění
MP MŽP pro průzkum kontaminovaného území (2005)
Cíle průzkumu
• Identifikace zdroje
• Kvantifikace rozsahu a intenzita znečištění
• Hodnocení probíhajících procesů v horninovém prostředí
• Definuje kategorie prozkoumanosti území
D archivní rešerše
C předběžný průzkum
B podrobný průzkum
A sanační průzkum
Doplňkový průzkum
• Stanovuje minimální požadavky na rozsah průzkumu v jednotlivých kategoriích
prozkoumanosti
Analýza rizik
= základní prvek odstraňování ekologických zátěží
MP MŽP Analýza rizik kontaminovaného území (2011)
Zhodnocení rizik
• Definice koncepčního modelu zájmového území
• Určení látek potenciálního významu a prioritních kontaminantů
• Identifikace expozičních cest
• Rizika pro - lidskou populaci, další složky životního prostředí
EXPOZIČNÍ CESTA
zdroj znečištění + transportní cesta + reálný scénář expozice
Studie proveditelnosti
= podklad pro odpovědný konečný výběr varianty nápravného opatření
• Ze studie vychází projekt nápravných opatření
• Náplní studie proveditelnosti je identifikace, hodnocení a porovnání
variant nápravných opatření, které přichází v úvahu pro danou lokalitu pro
zajištění požadované úrovně snížení úrovně rizik kontaminace horninového
prostředí.
Význam studie proveditelnosti – v předprojektové fázi může významně snížit
nejistoty a rizika, spojené s realizací nápravných opatření.
Sanace
= soubor opatření ke snížení rizika
• Odstranění, nebo izolace zdrojů znečištění (demolice, odtěžba,
enkapsulace zdrojů
• Sanace nesaturované zóny – odtěžba, extrakce půdního
vzduchu/bioventing
• Sanace saturované zóny – sanační čerpání a čištění podzemní vody,
biodegradace in-situ, air sparging/biosparging,
• Ochrana příjemců rizika před expozicí – reaktivní propustné bariéry,
nepropsustné bariéry
Přirozená atenuace
Atenuace = soubor přírodních procesů, které se podílí na:
• Snížení množství kontaminantů v prostředí – biodegradace, radioaktivní
rozpad, abiotické přeměny
• Snížení expozice (koncentrace) – disperze, ředění, mezifázové přechody
• Snížení biologické dostupnosti
Využití přirozené atenuace
• Využití atenuačních procesů společně s aktivními metodami sanace
• Čištění okrajové části kontaminačního mraku
• Dočištění lokality po odstranění ohnisek kontaminace, nebo snížení
znečištění na definovanou úroveň
Staré zátěže
Ropné látky
• Technologicky zvládnuté
Chlorované alifatické uhlovodíky
Anorganické kontaminanty
Problémy
• Směsná kontaminace
• Nevhodné geologické a hydrogeologické podmínky
• Velký plošný rozsah a množství
Příčiny neřešení zátěží
Obecné
• Stará zátěž není vidět
• Majetkoprávní vztahy
• Podceněné situace – nedostatečný průzkum
• Technická neproveditelnost
• Změny legislativy a metodik
Zátěže z I. vlny privatizace
Zátěže z II. vlny privatizace
• Plošné omezení sanace na pozemek nabyvatele
• Omezení současným využitím území (nemožnost demolovat některé
budovy a zařízení)
Staré skládky
• Problémy s financováním