Informační výchova (vědecké informace a jejich vyhledávání)

1. Úvod do práce s informacemi, uchopení tématu (+ úkol)

Naučit se dobře zacházet s informacemi je užitečné nejen při tvorbě odborného textu. Umět vyhledat kvalitní a relevantní informace, vyhodnotit jejich správnost, sdílet a publikovat či vědět, jaké zdroje jsou k dispozici, uplatníte v různých oblastech života. Dnes může šířit informace a publikovat každý. Na internetu přibývají informace nepředstavitelnou rychlostí, a proto je důležité znát, jak s informacemi pracovat. 

Tento kurz vám poskytne základní vhled do toho, jak si dobře uchopit téma, jak přemýšlet o zdrojích, jak v nich vyhledávat a z nalezených informací poznat ty, které jsou pravdivé a relevantní. Také se naučíte, jak informace třídit, jak k nim přistupovat z pohledu etiky a autorství, jak dobře zpracovat text a jak jej publikovat. 


Co je informace?


S informací, věděním či údajem se setkáváme po celý život. Definovat informaci není jednoduché a záleží na tom, jakým oborem na ni nahlížíme.

Pro naše potřeby postačí vědět, že informace je jakési vědění o subjektu či objektu vysílané k příjemci pomocí určitého kanálu. Pro tvorbu odborného textu a práci s ním, ale i pro jakoukoliv běžnou práci s informací je důležité znát postupy a procesy, které nás dovedou k informaci pravdivé, relevantní a aktuální.

Pro účely našeho kurzu se budeme učit pracovat s informací pro tvorbu odborného textu, ale naučené postupy uplatníte i v jiných situacích. 

Jednotlivé postupy práce s informacemi se liší i podle zvyklostí daného oboru. Zjistěte si, jak se s informacemi pracuje právě ve vašem oboru, a tuto zvyklost dodržujte.

Informace může procházet několika procesy a mnohé z nich uplatníte sami v tomto kurzu. Informaci je nejprve nutné vytvořit, aby poté mohla být sdělena pomocí vybraného kanálu dále a případně také zaznamenána

Různí lidé a instituce pak informace shromažďují, organizují, spravují a uchovávají. Takovým zařízením může být např. knihovna nebo archiv, ale třeba i soubory ve vašem počítači. Některé informace se mohou i standardizovat. Pokud je ke vzniklé informaci umožněn přístup, stává se dohledatelnou a může ji užít někdo další.

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/sci/jaro2023/XK010/um/images/Informace_mapa.png

 

Volba tématu

V kurzu se budeme zabývat příkladem práce s informací – tvorbou odborného textu. Než začnete pracovat na samotném textu, musíte si nejdříve zvolit vhodné téma. Dobře zvolené téma by vás mělo bavit, naučit vás něco nového a váš text by měl poté sloužit i dalším čtenářům k obohacení o nové poznatky. Máte-li možnost si volit téma sami, čeká vás první krok – volba tématu, které zvládnete i dobře zpracovat.

Je před vámi první psaní odborného textu v oboru?

Výběr tématu si dobře promyslete. Nevolte téma, které na první pohled vypadá lákavě, dobře zní nebo je snadné. Může to být zrádné a práce vám pak může dát pořádně zabrat. Podívejte se, o čem píšou jiní, co je v oboru aktuální a co vás baví číst. Nebojte se zeptat i odborníka, jaké téma by vám doporučil.

Jste už ostřílení v psaní odborných textů?

Projděte si témata, která se řeší na konferencích, jaké články k oboru vychází v zahraničí a zamiřte i do oblastí sociálních sítí. V dnešní době odborníci publikují názory i tam, a mohou vás tak inspirovat, příp. se s nimi můžete spojit a probrat vaše téma.

Než si zvolíte konečné téma vaší odborné práce, odpovězte si na otázky níže. 

  • Baví mě o tématu číst? Je pro mě zajímavé?
  • Dokážu na téma nahlížet nezaujatě?
  • Co práce na toto téma přinese mému oboru nového?
  • Vím, kde získám potřebné informace k tvorbě?
Odpověděli jste kladně? Pak jste našli nejspíš dobré téma.


Cíl a název práce


Máte vybrané téma práce? Teď je třeba stanovit cíl práce a dobrý název.

Stanovení cíle vám pomůže nejen při ujasnění si tématu, jeho hloubky a šíře, ale také vás bude motivovat při psaní. Cíl práce je důvod, proč práci píšete, kam směřujete. Položte si otázky, které vám pomohou najít dobrý směr. Ty mohou být základní i velmi podrobné.

Zeptejte se sami sebe: „Co chci zjistit?“, "Na co chci přijít?".  Chci téma popsat, analyzovat, najít nový postup, změřit, provést experiment, porovnat něco v čase či prostoru? Odpověď bude pravděpodobně cílem vaší práce. 

Příklad

Téma práce je zpracování Návrhu terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu. Napište si všechny otázky, které vás napadají. Otázky, které si můžete klást: Pro jakou třídu bude terénní výuka zpracována? V rámci jakých hodin zeměpisu? Jakou formu bude mít terénní výuka? Jaké metody budou zvoleny? Budu pracovat s celou rozlohou NP, nebo jen s určitou částí? Co bude cílem výuky? Pro koho návrh zpracovávám? Atp. 


Cílem práce tedy může být např. "Popis postupu terénní výuky" nebo " Praktický manuál terénní výuky pro hodinu zeměpisu" nebo "Seznámení studentů s biodiverzitou v konkrétní lokalitě". 



Rozšíření a zúžení tématu


Vzpomínáte si ze základní školy na podřazená a nadřazená slova a jejich vzájemnou hierarchii? Na to, že banán a jablko jsou ovoce, ovoce a zelenina jsou na stejné významové úrovni, ale společně je lze podřadit třeba pod potraviny? 

Podobným způsobem funguje i rozšiřování a zužování tématu odborné prácePokládáním otázek si můžete promýšlet jasnější cíl práce, ale i užší (konkrétnější/specifičtější) téma. Nebo jej můžete naopak rozšiřovat (zobecňovat), tedy posunout na o stupeň vyšší významovou úroveň. 

Rozšíření tématu tedy znamená, že jej pojmete obsahově více zeširoka, budete psát o více informacích, také k nim najdete asi i více zdrojů. Zúžení tématu vám naopak umožní zaměřit se na nějakou specifickou část daného tématu. 

Někdy budete muset svoje téma rozšířit nebo zúžit. Možná vám to přikáže vedoucí práce, ale relevantním důvodem může být např. fakt, že nemůžete mít příliš obecné "velké" téma na krátkou esej, nebo naopak, že k vašemu příliš specifickému tématu neexistuje dostatek relevantních zdrojů.

Pozor!

Pro esej na dvě normostrany si nemůžete zvolit téma "NP Podyjí". Toto téma je tak široké, že by se o něm dalo psát v desítkách knih. 

Pokud potřebujete téma zúžit (konkretizovat), můžete jej omezit pomocí např. času, místa, osoby, účelu či nějakého jiného aspektu.

Příklad

Naše cvičné téma "Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu" si zúžíme:

  • Čas: Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu v druhém pololetí 8. třídy nebo Návrh terénní výuky v NP Podyjí v období jaro a léto
  • Místo: Návrh terénní výuky v NP Podyjí v Mločím údolí pro hodiny zeměpisu nebo Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu ZŠ Sluníčko v Blatné
  • Osoba: Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro žáky se specifickými výukovými potřebami nebo Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro asistenty pedagogů
  • Účel Praktický manuál terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu
  • Jiné omezení (styl výuky): Návrh terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu s přesahem do hodin anglického jazyka nebo Metody terénní výuky v NP Podyjí pro hodiny zeměpisu s použitím technik kritického myšlení


Zoomování

O rozšiřování a zužování tématu můžete přemýšlet i pomocí techniky zoomování. Představte si vaše téma jako mapu, ve které se můžete přibližovat a oddalovat. Máte třeba základní téma "Národní parky ČR", které zoomujete co nejvíce tak, abyste se dostali do velmi specifické oblasti např. "Mločí údolí v NP Podyjí". Naopak oddalováním základního tématu byste dostali třeba "Územní ochrana". 

Zoomování našeho tématu vypadá např. takto:

Příklad

Národní park -> Havranické vřesoviště v Národním park Podyjí -> Pastivny v Havranickém vřesovišti Národním park Podyjí  -> Pastviny exmoorských koní v Havranickém vřesovišti Národním park Podyjí  -> Udržování životních podmínek na pastvinách exmoorských koních v NP Podyjí 

Ještě si to ukážeme na dalším příkladu, kde nejde jen o přidávání nových slov k původnímu názvu. Někdy můžete obecnější pojem nahradit konkrétnějším.

Příklad

Vliv nošení roušky na sportovní výkon. Téma chceme zúžit, více specifikovat. Slovo sportovní výkon nahradím konkrétnější sportovní disciplínou. Vliv nošení roušky na aerobní aktivitu (běh). A můžeme jít ještě dál: Vliv nošení roušky na běh na 100 metrů. 

Uvědomte si, že vždy máte různé možnosti, jak téma zužovat či rozšiřovat. 

Procvičte se!

Vymyslete si cvičné téma pro váš obor a různými způsoby ho zkuste zúžit a rozšířit. 

Jde vám to? Skvěle, tématu nejspíš dobře rozumíte a orientujete se v něm. 

Dělá vám to problém? Možná jste si zvolili téma, ke kterému nemáte dostatečnou odbornou slovní zásobu či rozsah vědomostí. I to může být znakem pro to, abyste si zvolili jiné téma.

Dokážete pro svůj obor napsat alespoň 20 pojmů, které jsou specifické pro vaše téma? Pak jste na dobré cestě. Znalost pojmů se vám bude hodit při hledání zdrojů. A k hledání potřebujete klíčová slova.

 

Klíčová slova

Klíčová slova vám pomáhají formulovat kvalitní název práce, volit správné výrazy pro vyhledávání zdrojů i sepsat správně odbornou práci se všemi náležitostmi (často kromě obsahu odevzdáváte anotaci či abstrakt a klíčová slova).

Klíčová slova jsou slova, která podstatně vystihují obsah textu a mohou sloužit jako dobrá a rychlá orientace v tématu. Pokud dokážete k tématu volit správná klíčová slova, máte i vyšší šanci, že dohledáte relevantní zdroje. Určitě to znáte z hledání na internetu – stačí trochu přeformulovat slova a výsledek hledání může být úplně jiný.

Příklad

Podívejte se na příklady klíčových slov v odborných článcích a diplomové práci v ISu. 

Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/sci/jaro2023/XK010/um/images/Klicova_slova_1
Chyba: Odkazovaný objekt neexistuje nebo nemáte právo jej číst.
https://is.muni.cz/el/sci/jaro2023/XK010/um/images/Klicova_slova_2

Jak volit klíčová slova?

  • Vybírejte podle názvu práce, anotace a abstraktu
  • Soustřeďte se na názvy kapitol
  • V literatuře k tématu sledujte zvýrazněná slova a shrnutí 
Klíčová slova jsou často:

  • podstatná jména
  • názvy a ustálená slovní spojení
  • jiné slovní druhy

Za klíčová slova nepovažujeme: 

  • příslovce 
  • STOP slova (předložky, spojky a částice) 
  • nespisovné výrazy 
  • rozhodně ne celé věty

Klíčovými slovy nemusí být jen slova z názvů a kapitol, ale i slova, která vystihují obsah textu a nejsou příliš specifická.

Příklad

Pokud budeme psát práci s názvem „Geologické zhodnocení jesenického krasu“, zvolíme klíčová slova „jesenický kras“, ale z názvu již nevybereme pojem „geologie“, který je příliš obecný, ale klíčové slovo, které přibližuje obsah textu, tedy např. „přirozená radioaktivita“ (o které se v textu budeme zmiňovat) nebo „chemické složení“, neboť budeme zkoumat složení hornin.



Úkol 1

Zvolte si téma z vašeho oboru, o kterém byste rádi psali krátký odborný text. Samotný text psát nebudete. Na tématu si jen vyzkoušíte práci s tématem.

1.       Napište vámi vybrané téma.

2.       Uveďte několik otázek, které vás napadají, s tématem souvisejí a pomáhají vám o tématu přemýšlet.

3.       Napište cíl vaší práce.

4.       K tématu zvolte min. 6 klíčových slov.

5.       Téma zužte.

6.       Téma rozšiřte.

Úkol 1 odevzdejte do úkolového vlákna do 12. 3. 2023

Pro vložení úkolu musíte založit nové vlákno. 



Doporučená literatura:

ČERNÝ, Michal a Dagmar CHYTKOVÁ. Myšlenkové mapy pro studenty. 1. vyd. Brno: BizBooks, 2014. 168 s. ISBN 978-80-265-0267-8.  info

  • Myšlenkové mapy slouží k rozvoji myšlení jako takového. Schopnost rychlé analýzy, hledání systému a souvislostí i práce s asociacemi se hodí nejen během studia na univerzitě. Autoři na příkladech z akademické sféry ukazují, jak číst a psát odborné texty, jak si zapisovat poznámky z přednášek, jak si připravovat prezentace, organizovat čas a pracovat na projektech. 
CHYTKOVÁ, Dagmar a Michal ČERNÝ. Efektivní učení. Techniky přemýšlení, soustředění a komunikace s využitím myšlenkových map. BizBooks, 2016. ISBN 978-80-265-0490-0. info

  • Kniha doplňuje a rozšiřuje předchozí publikaci v oblastech řízení času, práce s pamětí, psaní poznámek atd. Navíc přináší tipy pro ty, kdo se chtějí naučit "jak se učit" a učební látku pochopit a pracovat s ní místo obyčejného memorování.