Poslední lekce se zaměřuje na sdílení informací a na další možnosti, jak informace předávat dál. Informace můžete prezentovat (např. na semináři), publikovat (diplomová práce je publikačním počinem) či sdílet jinou formou (ústně či písemně formou blogů, videa, knih či článků).
Podívejme se na zásady sdílení informací. Předpokládejme, že jste sepsali práci se všemi znaky odborného textu, máte tedy obsah a už ladíte i formu. Nejspíš jste text psali za určitým účelem. Pokud se nejedná jen o úkol do předmětu, pravděpodobně jej nebudete psát do šuplíku, ale pošlete jej do světa.
Abyste mohli informace sdílet, je třeba myslet na několik aspektů
- text by měl být pravdivý, s ověřenými informacemi (neměli byste
sdílet něco, co jste si sami neověřili, což platí i pro sociální sítě)
- měli byste uvádět zdroje, ze kterých čerpáte
- u textu uvádět i datum publikování (pokud to za vás neudělá vydavatel), aby bylo jasné, jak aktuální jsou vaše data
- myslete na to, že máme sice svobodu slova, ale je třeba ji chápat správně a zároveň myslet i na neporušování Listiny základních práv a svobod. Více např. v
BARTOŇ, M.: Svoboda projevu: principy, garance, meze. Praha: Leges, 2010. 384 stran
Prezentace, přednáška, výstup na konferenci
Běžně se stává, že je odborné téma prezentováno. Ať jste student/ka, akademik/čka či expert/ka, pravděpodobně budete svoje výstupy někdy prezentovat. Počítá se např. obhajoba závěrečných prací, příspěvek na konferenci či semináři nebo výuka v určitém předmětu.
Na prezentování se musíte samozřejmě připravit a tuto přípravu přizpůsobit jak formě výstupu, tak publiku, ke kterému budete mluvit. Při plánování prezentace se zaměřte na několik oblastí:
- Obsah - při prezentování obsah přizpůsobte formě, publiku i tomu, že mluvená podoba jazyka je jiná, než psaná. Často máte vyhrazený čas, proto raději řekněte méně informací, než abyste nestihli říci závěr nebo museli mluvit příliš rychle. Mluvte jasně, v jednodušších větách a myslete na dobrý úvod (motivace, nalákání k tématu), kvalitní představení tématu a propracovaný závěr.
- Forma - možná budete mluvit s prezentací, budete mít k dispozici tabuli, flipchart, interaktivní tabuli či jiné pomůcky. Využijte je, udržíte tak snadněji pozornost posluchačů, než kdybyste jen mluvili.
- Řeč - mluvte pomaleji, dělejte pauzy, dýchejte zhluboka. Naučte se odstraňovat výplňová slova. Kvalitní řečnicí či dobrým řečníkem se nestanete po teoretickém kurzu, musíte mluvit před publikem. Chopte se každé příležitosti, odstraňte zábrany, jen tak se zlepšíte.
- Publikum - ať již budete mluvit o čemkoliv, vždy přizpůsobte obsah publiku. Vybírejte vhodná slova (pro žáky 1. třídy nebudete používat cizí slova a dlouhé věty), postupujte od jednoduššího ke složitějšímu, od obecného ke konkrétnímu a snažte se odhadnout, co chce publikum slyšet. Myslete na to, že nikdy nestihnete říci vše, udělejte výběr a ten dobře představte.
Jednotlivé části prezentace
Úvod
Úvod by měl obsahovat:
- Seznámení řečníka s publikem (pokud se ještě neznají), představení se
- Motivaci - proč jim to přednášíte a proč mají lidi poslouchat právě vás?
- Zaujetí – může obsahovat vtip, otázky do publika, příběh, hrdinu, „šokující“ fakta, hádanky atp.
Stať
Stať by se měla věnovat max. třem nosným informacím, nejlépe jen dvěma. Méně je zde více. Nepřehlťte posluchače. Nemusíte pracovat jen s prezentací, slovem či zvukem. Nebojte se zapojit i názornost a použít předměty.
Podívejte se na příklad (od 12. minuty):
Závěr
Závěrem je potřebné shrnout, co bylo obsahem prezentace, nejlépe ve třech větách. Vhodné je na konec vložit výzvu (call to action), závazek, vizi. Na konci neděkujte za pozornost (jestli chcete děkovat, tak za něco jiného), spíše dejte prostor pro dotazy a popřejte pěkný den.
Elevator pitch
Elevator pitch (česky Prezentace ve výtahu) je způsob, jak můžete svoje myšlenky nebo svoji práci prezentovat rychle a jednoduše. Název vychází z myšlenky, že ve výtahu můžete potkat někoho významného, komu chcete předat informace, ale máte na to jen samotnou cestu výtahem (30 sekund – 2 minuty). Vyzkoušejte si svoje téma kvalitně představit touto metodou.
Vytvořte dobrý příspěvek nebo poster na konferenci (záznam webinářů – každý 90 minut):
Zapojte publikum
Existuje mnoho aplikací, které vám pomohou zjistit od publika odpovědi, názory, hlasování, kladení otázek, testování, word clouds atd.
Vyzkoušejte některou z aplikací a do prezentace vložte publiku odkaz. Všichni, kdo budou mít vhodné technologie, mohou okamžitě reagovat a vy můžete výsledky promítnout.
Zkuste třeba:
https://www.sli.do/
http://www.quizzoodle.com/
https://www.mentimeter.com/
https://kahoot.com/schools/
Blogování, vlogování, podcasty a weby
Začít blogovat na téma, které vás zajímá, můžete klidně ihned. Stačí začít psát a směr vašeho blogu se vám postupně vytříbí. Pokud chcete, aby váš blog někdo četl, zaměřte se na zajímavosti a aktuality tématu, buďte originální a hlavně nenechte blog dlouho spát a publikujte pokud možno pravidelně. Blog nemusí být vyloženě odborný, můžete psát populárně naučným či jiným stylem, vždy záleží na čtenářích. Pokud nechcete blogovat, můžete si vytvořit webovou stránku o tématu a zaplnit ji zajímavými informacemi.
Vyberte si vhodný nástroj pro blogování. V dnešní době nemusíte tvorbou podoby blogu strávit mnoho času, po registraci často stačí začít psát, příp. si můžete upravit vzhled podle vašich potřeb.
Možné nástroje:
Blogger
Tumblr
Wix
WordPress
Drupal
Medium
YouTube
Instagram
Podcasty: https://anchor.fm/, https://www.podbean.com/, https://www.spreaker.com/ či https://www.podomatic.com/.
Podívejte se, jak to dělají jiní
Pokud nevíte, jak začít, inspirujte se u již zavedených blogů. Zaměřte se na ty odbornější a sledujte, jak autoři či autorky publikují. Dívejte se na styl psaní, pravidelnost publikování, délku příspěvků, množství obrázků, propagaci apod. Individuální prezentace je vždy trochu jiná, než prezentace různých organizací a ústavů.
Blog
Ornitologie tady
Geologie tady
Instagram
Antropologie tady
Věda obecně, NATO a geografie od českého vědce tady
Ekologie, environmentalismus tady
Další tipy
Sociální sítě
Na sociálních sítích můžete publikovat i jako studenti či odborníci v oboru. Nemusí se jednat jen o sdílení cizích myšlenek, ale přidávat i svoje. Sociální sítě jsou často až sekundárním zdrojem, na kterém se odkazuje na primární zdroj (např. publikovanou knihu nebo blogový příspěvek). Přesto můžete sociální sítě použít jako zdroj primární. Na Facebooku, Twitteru či jinde můžete myšlenky a informace přidávat libovolně a často tak u různých osobností můžete vidět jakousi podobu blogování na sociálních sítích.
Chcete se dozvědět více, jak funguje věda na sociálních sítích? Podívejte se na prezentaci.
Wikipedia
Pokud si zatím netroufáte na individuální výstupy formou blogů, sdílení apod., můžete zkusit přispívat na Wikipedii. Tam můžete přidávat nová hesla nebo editovat ta stávající. Zejména česká Wikipedie nabízí spoustu hesel, která existují jen v jiných jazycích.
Editovat můžete individuálně po přihlášení. Také se můžete přidat do iniciativy Studenti píší Wikipedii. Do projektu je zapojena i Masarykova univerzita.
Návod na editaci Wikipedie najdete zde.
Časopisy
Již jako studenti se můžete zapojit do publikování v odborných časopisech. Můžete se přidat k projektu nebo výzkumu vyučujícího a stát se spoluautory. Také můžete publikovat sami, nezáleží zde na titulu, ale na kvalitě. Začít můžete nerecenzovanými neimpaktovanými časopisy, u kterých máte větší šanci na vydání vašeho článku.
Zahraniční časopisy zkuste hledat v databázi SciMago.
České časopisy vašeho oboru můžete najít v knihovně, na stránkách ústavu/katedry, či se zeptejte vyučujících.
Kniha
Knihu není složité vydat. Jen si před tvorbou knihy ujasněte, co chcete čtenářům předat a zda pro to opravdu potřebujete formát knihy. Nemusíte vydávat velkou knihu, ale třeba jen útlou knížku, ve které budete psát o svém výzkumu, nebo vydáte upravenou diplomovou práci. Také můžete knihu psát společně s dalšími lidmi a vydat ji jako kolektiv.
Vydat knihu můžete samonákladem (náklady nesete celé vy; doporučujeme zvolit variantu s ISBN), příp. ji můžete nabídnout některému nakladateli a podepsat s ním licenční smlouvu (náklady platí nakladatel, vám jde procento z prodeje).
Názory, komentáře
Pokud si netroufáte na odborné texty, můžete se pustit do psaní komentářů a názorů na webech, sociálních sítích apod. I to vám pomáhá tříbit mysl, ujasňovat si téma a rozšiřovat obzory ostatním.
Nebojte se publikovat, máte-li co říci, pusťte informace do světa.
Myslete jen na to, abyste nešířili nesprávné a zbytečné informace.
Doporučená literatura:
ŠPAČKOVÁ, Alena. Moderní rétorika : jak mluvit k druhým lidem, aby nám naslouchali a rozuměli. 2., rozš. vyd. Praha: Grada, 2006. 130 s. ISBN 8024717042. info
- Užitečné tipy a rady týkající se mezilidské komunikace, správné výslovnosti i powerpointové prezentace. Jak mluvit k malému i velkému publiku? Jak si připravit působivou prezentaci, pronést slavnostní projev, vystupovat na poradách? Jak si poradit s trémou a působit sebejistě? Knížka se věnuje i řeči těla, oblékání vizuálním pomůckám atd.
HIERHOLD, Emil. Rétorika a prezentace. Translated by Petr Kunst. 1. vyd. Praha: Grada, 2005. 392 s. ISBN 8024707829. info
- Podrobný praktický průvodce uměním prezentace a slovního projevu. Pracuje s cílovými skupinami prezentace, technologiemi (dataprojektor či flipchart), plánování prezentace do posledního detailu (struktura informací, vizuální plán a argumenty). Popisuje i jak zvládnout kritické okamžiky, když se něco pokazí, jak vystupovat a působit přesvědčivě.
HRKAL, Marek. Odprezentuj : průvodce přípravou prezentace. Illustrated by Marek Anděl - Remi Pavlovská. 1. vydání. Brno: BizBooks, 2018. 223 stran. ISBN 9788026508106. info
- Jak si naplánovat prezentaci, samotný průběh, vizuální stránku, prezentování dat, zvládání kritických situací. To vše doplněné zajímavými příklady z reálného života a byznysu v moderním designu s řadou ilustrací.
ANDERSON, Chris. Přednášejte jako na TEDu : oficiální průvodce veřejným vystupováním od kurátora konference TED. Translated by Štěpán Dřímalka. Vydání první. V Brně: Jan Melvil, 2016. 264 stran. ISBN 9788075550040. info
- „Myšlenky, které stojí zato šířit“ je mottem TED konference.
Anderson ve své stručné, ale velmi hutné knize odhaluje pět klíčových technik úspěšného řečníka: spojení (s publikem), vyprávění (příběhu), objasnění (myšlenky) přesvědčení (o její síle) a odhalení (pointy). Dále upozorňuje, jakým obvyklým chybám se naopak musíme vyhnout. A navrch odpovídá i na zcela praktické otázky jako „Co si mám obléct?" nebo „Jak nemám být nervózní“?