SÍDELNÍ GEOGRAFIE DAVID GORNÝ Kontakt: gorny.david@mail.muni.cz / kancelář 03015 (budova menzy) 3. hodina – 9.3. 2023 GIBRATŮV MODEL § Robert Gibrat - zákon proporčního růstu. § Města rostou stejnou průměrnou rychlostí, avšak s určitými odchylkami. Čas od času se růst určitého města na nějakou dobu zpomalí / zastaví nebo počet obyvatel dokonce poklesne. Příklad odchylky: město zasaženo morem / hladomorem / ekonomickými problémy Po určité době se opět vrátí na původní trajektorii (stejnou průměrnou rychlost jako ostatní), avšak získanou ztrátu již nikdy nedožene. § Čas od času může určité město naopak dostat výrazný impulz k růstu. Příklad odchylky: nález nerostného bohatství, příchod významného investora Město se tak v určitém časovém horizontu „utrhne“ od ostatních, roste mnohem rychleji než zbytek sídel. Po čase se však opět vrátí na původní trajektorii (stejnou průměrnou rychlost). GIBRATŮV MODEL § Logikou toho modelu tak vzniká: DIFFERENCIACE SÍDELNÍHO SYSTÉMU, existence některých velkých a dominantních sídel a zároveň sídel menších, zaostávajících, problémových. § 30. léta 20. století, model představen v práci Les inégalités économiques (1931) § Dynamický model – pracuje s časovou složkou, kterou se snaží modelovat. § PŘÍNOS: Využitelnost modelu v predikci vývoje měst a sídelního systému v časovém horizontu několika desetiletí GIBRATŮV MODEL - SLABINY • Model pracuje se sídly jakožto s množinou izolovaných entit. • Nezohledňuje jejich vzájemné vztahy a provázanost, což je skutečnost, která množinu sídel dělá sídelním systémem. • Slabinou je rovněž skutečnost, že model demonstruje změny růstu, stagnace, krize a úpadku, ale nevysvětluje jejich příčiny. Que représentait Robert Gibrat (1904-1980) au Congrès international de philosophie scientifique de 1935 ? CVIČENÍ 3 – GIBRATŮV MODEL Předmětem cvičení je simulace růstu a diferenciace sídelního systému ve smyslu GIBRATOVA MODELU proporčního růstu. Pořiďte si klasickou hrací kostku a vytvořte 6 imaginárních měst představujících uzavřený sídelní systém, kdy každé bude mít v čase t0 počáteční velikost 100 obyvatel. Simulaci stavu systému, tj. velikosti jednotlivých měst v časech t1, t2, t3 až tn proveďte pomocí kostky. Pro simulaci každého nového stavu budou potřeba tři hody kostkou: § Prvním hodem určíte průměrné tempo růstu platné pro všech šest měst. To bude tedy mezi 1 až 6 %. 1 = 1%, 2 = 2%, 3 = 3%, 4 = 4%, 5 = 5% a 6 = 6% růst. § Druhým hodem určité 1 město z vašeho seznamu, které se stanovenému růstu bude vymykat. § Třetím hodem určíte pro toto „vymykající se“ město hodnotu fluktuace, resp. hodnotu růstu odlišnou od ostatních pěti měst. Pozor – tentokrát budou hodnoty růstu pro čísla následující: 1 = 0%, 2 = 7%, 3 = -2%, 4 = 8%, 5 = -5%, 6 = 10% růst / pokles Bonaparte Hrací kostky CVIČENÍ 3 – GIBRATŮV MODEL Série tří hodů provádějte až do: a) okamžiku, kdy systém přejde do víceméně dlouhodobě stabilizovaného stavu o určitém hierarchickém odstupňování sídel. b) okamžiku, kdy vás bude bolet ruka. Výstupem: GRAF znázorňující vývoj počtu obyvatel všech měst. Komentář + návrh možných úprav této simulace. Zadání – metodika – vypracování – závěr. / Vypracování + závěr = komentář min. 1 A4 textu. DEADLINE: 16.3. 2023 5:59 Bonaparte Hrací kostky MAPY Z PŘEDCHOZÍHO CVIČENÍ sídelní potenciál §Role relativní vzdálenosti mezi jednotlivými sídly x vzhledem k dominantnímu centru regionu. § §Centripetální x centrifugální síly. § §Počet obyvatel, ALE dostupnost služeb (?) - zdravotnictví, školství, maloobchod, … dostupnost pozemků (?) pracovní příležitosti (?) -> nadhodnocení suburbánních center oproti jiné formě potenciálu §Role měřítka -> okres -> obce těsně za hranicemi okresu (?) §Pravděpodobnost „falešných vazeb“ -> 2 obce počítány ve vzájemném vztahu, v realitě není důvod, aby mezi nimi existovaly nějaké toky. §Model vs individuální rozhodování jedinců. Regionální rozdíly.