SÍDELNÍ GEOGRAFIE 2 pltlld-Whnrl jr'i'iili:l KULONIÍAtiNÍMUUtLY SOCIO-GEOGRAFICIOř SVETÉL1 BotinlrÉ-qeoqijíiLkíiliutiurí nenizcHa i-iodni ca ůa hývojcvycl" , ■,: .i' ' iLMiii.....i, li :j r:jf,:-jj íi:ií. lj+iV,;r iy>yel fj»ji ií íolij Ir ?-^et;^-jin.tť iu v^jujť iiuniuu inrrrprr:ji:c vnirřrrh srvi.i n'rh jmĎr jn TiiiřríGlrí MODELV a TEORIE SÍDELNÍHO USPOŘÁDÁM í tidcÉv dynamické nwli-i n-tf rd-n t|i™ vuiziht. n|E[irft iry^ ..Lího ^ř^nit. [-o^fiíoř pcciJdEU hi :rJia ttjů n: í j - r i u[. ubita j'n.ÍT i..- Irríc ., . í!«l»ir **í'M' (-"tíiLi r^. (art TEORIE STADII GIBRATŮV MODEL dynamický Rubert Gibmt, IESI - tw. látán praporč-iihn pjilli ■ p«fcud ri^íw CSMU sfeiiwu prOrtiírnr^ryi+ilSÉil re drobným, ■jykpvy a odchylkami, 5 poilupím ůkjjíí- vylvnriipKiťicfcf vclilua=lnrhieraiíchie m«! píndpťiflJiliuríir/Mtíjr' mrji míiJy v syilňrru r Mih | i. i ■. :11 -..:. i" ■ ■: i ■ 11.:." řlfijňího pffinwr#hů 1fl[Tpfi rllstii dďnnL pollkLyrrii. ákcmn-ichym či ipaletcnskyTii růst je úměrný velikosti? TEORIE CENTRÁLNÍCH MÍST A :ll.lLilT -" |J-llh I^ÍILTU-.C p&Vi ito studny HNmMhy RANK-SIZE MODELY Jíl Udej' . h imyMh ■■jicrAvm ri".¥nr Ln r> chlpii Erclprr MUK-Slít MILE (íífM.pií..*) = K ■ (r ) TEORIE SEBE ORGANIZACE dyiunilLkV pfislLip líi^piruVanjJ f^IilíJIiiim či ctiemiL-kým LiluaIřtiLlIrTi ':!;;.'■ ,. ■■■ ■ . o=;ri r-Hlir na ni k'u jruvn aruriLiiru Či vldsiniosli makrfJtíríNlrf? struktura a Ylájeriiriá tlftaValaíiirat iiddíííhu syslt-fiiu nfnívyslKllťcm nějaké jasiifl děli nowaklné pnliliekéhn či ekonomickério činitele, nýbrž spanlánním výsledkem iTinoheietr.ycri interakcí mezi jednotlivými agenty RANK-SIZE MODELY míf*j MARTIN HAMPL obecn* ota?k/ v^ojt stxiogwgrafickyth systémů /i.iií.:- -1-1-.i': - i- i -i ■I iLtkJi ijiTwi q L'.-iki t ť 11. ■ |l hrbili ii 11 ■" I ■ I ťi. i~i i J |iiii IdibAi i* H^rd* rIIJxMmhni'irtd inrln-iEníraíItk* iW ™i*TUikn SÍDELNÍ GEOGRAFIE 2 Ondřej Mulíček MODELY a TEORIE SÍDELNÍHO USPOŘÁDÁNÍ statické uspořádání sídelního systému v určitém čase a prostoru pracují většinou s mikroekonomickými teoriemi vysvětlujícími shlukování ekonomických subjektů v rámci aglomerovaných ekonomik; podstatou je snaha maximalizace zisku/ užitku tím, že subjekt bude využívat všechny pozitivní externality, které aglomerovaná ekonomika přináší dynamické integrace historického vývoje, prognóza budoucího vývoje každý sídelní systém je organizován jako diferencovaná a různě odstupňovaná hierarchie velikostí a vztahových úrovní - s růstem systému bývá většinou stabilita této hierarchie posilována - tento předpoklad ovšem platí pouze v případě, že změny působí na všechna sídla v daném systému TCM rank-size modely kolonizační modely | evoluční teorie Gibratův model | teorie sebeorganizace demand effect more consumers (=workers) locate in the city backward linkage more firms locate in the city workers earn higher real income greater variety of consumer goods produced in the city forward linkage real income effect _ Figure 1.2. Circular causality in spatial agglomeration of firms and workers. MODELY a TEORIE SÍDELNÍHO USPOŘÁDÁNÍ statické uspořádání sídelního systému v určitém čase a prostoru pracují většinou s mikroekonomickými teoriemi vysvětlujícími shlukování ekonomických subjektů v rámci aglomerovaných ekonomik; podstatou je snaha maximalizace zisku/ užitku tím, že subjekt bude využívat všechny pozitivní externality, které aglomerovaná ekonomika přináší dynamické integrace historického vývoje, prognóza budoucího vývoje každý sídelní systém je organizován jako diferencovaná a různě odstupňovaná hierarchie velikostí a vztahových úrovní - s růstem systému bývá většinou stabilita této hierarchie posilována - tento předpoklad ovšem platí pouze v případě, že změny působí na všechna sídla v daném systému TCM rank-size modely kolonizační modely | evoluční teorie Gibratův model | teorie sebeorganizace TEORIE CENTRÁLNÍCH MIST nejen Christaller... statický Johann G. Kohl (1841) - geometrický model optimalizace pohybu mezi městy (Německo) Élisée Reclus (1895) - 4-úrovňová struktura francouzských měst daná mj. úrovní dopravních technologií Jean Reynaud (1841) - základní principy TCM THtORUiCH SrSríHOt KtCIOMl CíMTRÍŠ Oř CtltTltt 7 i 2 ■3 rweň centr 5 0 7 íJ X 5 4 X X X X 3 2 K x i « « Jí X ntťticr.itt-: Lá9 IUHICM úroveň skupiny funkcí úroveň centra 1 2 3 4 5 6 7 7 x 6 x x 5 x x x 4 x x x x 3 x x x x x 2 x x x x x x 1 x x x x x x x počet míst stejného řádu vzájemná vzdálenost rozloha obsluhovaného území počet nabízených typů služeb populace místa populace obsluhovaného území Marktort 486 7 km 44 km2 40 1000 3500 Amtsort 162 12 133 90 2000 11000 Kreisstadt 54 21 400 180 4000 35000 Bezirk sta dt 18 36 1200 330 10000 100000 Gaustadt 6 62 3600 600 30000 350000 Provinzhaupt Stadt 2 108 10800 1000 100000 1000000 Landeshaupt statdt 1 186 32400 2000 500000 3500000 i \m* ■ y ■ uivi THEOMTtCAL $rSTtM Of MGIOftAl Cf*Tft£$ (.RAOMG Of CSfiTRt ,-/0Q\, .... . >K. > -.4 '-i-f j «vvjs'-T'i •v. -*to j * *\ • t ' o /^/ww(8)eg: V;' V% ZURICH RANK-SIZE MODELY patří do skupiny tzv. teorií rovnováhy statický „...v každém časovém okamžiku se sídelní systém nalézá v prostorové rovnováze..." RANK-SIZE RULE (Zipfovo pravidlo) Bertrand Auerbach (1913) - součin pořadí města a jeho velikosti je víceméně konstantní Alfred Lotka (1924) - vizualizace na logaritmické škále George K. Zipf (1941) - systematické rozpracování rank-size pravidla Pi = K/(ri)<1 argumentace dle Zipfa rank-size křivku formují dva typy procesů - koncentrační (přibližující produkci a spotřebu) a dekoncentrační (důsledek prostorového rozptylu zdrojů nutných pro produkci) evropský SS RANK-SIZE MODELY statický český SS 1 OOO 000 rok q R' 1869 0,9585 0.9425 1900 0,9636 0.9562 T930 1,0372 0.9433 I 0 1,1222 0.S413 1970 D,996í n 8999 1991 3,9381 0 9214 20C I j,9344 0 92.Í6 100 000 Graf z názornú je v logaritmické stupnici regresní funkci křivky velikostního pořadí měst (ZM°yy. kňvky) pro 15 největších mést na území ČR pro uvedené toky. Z obrázku je patrna telativni stabilita hierarchického rozloženi měst, stejné jako specifická situace sidelniho systému v povalečném období. Hodnoty q ve vioženě tabulce popisují strmost isgiesni křivky (maximum v roce 1950. kdy došlo k výraznému relativnímu propadu většiny větších měst s výjimkou Prahy a Ostravy), zatímco koeficient determinace R2 naznačuje míru odchylky reálných populačních velikosti měst od teoretických hodnot daných průběhem regresní křivky (nejvyšši odchylka v roce 1970). Zdroj: Historický lexikon obcí České republiky 1869 - 2005. I. díl. ČSU. 2006 pořadí 100 0 0,2 0,4 0,6 0,8 1 1,2 1.4 1 000 000 i 100 000 Graf znázorňuje v logaritmické stupnici regresní funkci křivky velikostního poradí měst (Zipfovy křivky) pro 15 největšich mest na uzenu ČR pro uvedené toky. Z obrázku je patrná relativní stabilita hierarchického rozloženi měst stejně jako specifická situace sídelního systému v poválečném období. Hodnoty q ve vložené tabulce popisují strmost regresní křivky (maximum v roce 1950. kdy došlo k výraznému relativnímu propadu většiny větších měst s výjimkou Prahy a Ostravy), zatímco koeficient determinace R2 naznačuje míru odchylky reálných populačních velikosti měst od teoretických hodnot daných průběhem regresní křivky (nejvyšši odchylka v roce 1970). Zdroj: Historický lexikon obci České republiky 1869 - 2005, I. dri CSU. 2006 1 10 poradí 100 příklad -Whebellův model KOLONIZAČNÍ modely dynamický GIBRATUV MODEL dynamický Robert Gibrat, 1931 - tzv. zákon proporčního růstu • pokud města rostou stejnou průměrnou rychlostí s drobnými výkyvy a odchylkami, s postupem času se vytvoří specifické velikostní hierarchie měst předpokládá určitý vztah mezi městy v systému ♦ města zahrnutá v systému musí mít ve stejný časový úsek stejnou pravděpodobnost stejného průměrného tempa růstu danou politickými, ekonomickými či společenskými podmínkami růst je úměrný velikosti? EVOLUČNÍ TEORIE dynamický ..města patří do skupiny systémů, ve kterých vznikají stále nové funkce a formy. Produkce těchto inovací přitom není vrozenou vlastností systémů či přirozenou tendencí k optimalizaci, jejími nositeli jsou mimořádní činitelé a souvisíš celkovým vývojem společnosti.. DŮVODY EVOLUCE konkurence inovace ^r zProstředkována —► cirkulací Succession of innovation cycles and urban specialisation in Europe (1500-2000) komunikační bariéry jako omezení růstu měst Relative weight (Pi/P) Maŕiiiine trade Tourism, manufacluring. iCT electricity and automobile NBIC Manufacluring coal and sieel 1500 1600 1700 1 300 1900 2000 prostorová a hierarchická struktura systému osídlení reflektuje komunikační podmínky v době svého vzniku trvalé přizpůsobování systému aktuální cirkulační rychlosti vliv historie / path dependence Succession of innovation cycles and urban specialisation in Europe (1500-2000) EVOLUČNÍ TEORIE dynamický ..města patří do skupiny systémů, ve kterých vznikají stále nové funkce a formy. Produkce těchto inovací přitom není vrozenou vlastností systémů či přirozenou tendencí k optimalizaci, jejími nositeli jsou mimořádní činitelé a souvisíš celkovým vývojem společnosti.. DŮVODY EVOLUCE konkurence inovace ^r zProstředkována —► cirkulací Succession of innovation cycles and urban specialisation in Europe (1500-2000) komunikační bariéry jako omezení růstu měst Relative weight (Pi/P) Maŕiiiine trade Tourism, manufacluring. iCT electricity and automobile NBIC Manufacluring coal and sieel 1500 1600 1700 1 300 1900 2000 prostorová a hierarchická struktura systému osídlení reflektuje komunikační podmínky v době svého vzniku trvalé přizpůsobování systému aktuální cirkulační rychlosti vliv historie / path dependence TEORIE SEBEORGANIZACE dynamický přístup inspirovaný fyzikálním či chemickým prostředím jakým způsobem ovlivňují vlastnosti částic na mikroúrovni strukturu či vlastnosti m a kro ú rovně? struktura a vzájemná provázanost sídelního systému není výsledkem nějaké jasně definovatelné politického či ekonomického činitele, nýbrž spontánním výsledkem mnohačetných interakcí mezi jednotlivými agenty MARTIN HAMPL obecné otázky vývoje sociogeografických systémů společnost jako struktura, která zprostředkovává vztah mezi lidmi a geografickým prostředím vnitřní (A) a vnější (B) struktura společnosti: A) sociální systém, tj. soubor lidí a jejich vzájemných vztahů, které jsou relativně neovlivněny vnějším prostředím B) výsledek interakce společnosti a prostředí S0CÍ0-ge0grafÍCký Systém prostředí SOCIO-GEOGRAFICKY SYSTEM sociálně-geografická struktura není zcela shodná co do vývojových změn se strukturou sociální - shoduje se časová posloupnost změn a jejich tzv. kvalitativní status obsah a organizace sociálně-geografických systémů jsou odlišné od obsahu a organizace sociálních systémů sociálně-geografické systémy jsou komplexnější, s vyšší úrovní heterogenity, složitější hierarchizací a různorodější vysvětlování sociálně-geografického vývoje pomocí interpretace vnitrních sociálních změn je pouze dílci TEORIE STÁDIÍ zkoumání specifického role/vlivu obecných vývojových tendencí v různých dílčích oblastech sociálně-geografické struktury: • zvětšování systémů - tj. územní růst, růst počtu obyvatel, růst výroby; • vnitřní propojování systémů - tj. zdokonalování jejich organizace, vyšší míra specializace částí a kooperace celku. statické stádium dynamické stádium organické stádium osídlení relativně rozptýlené, obyvatelstvo nemobilní podřízenost sociogeografického uspořádání přírodním podmínkám prostorová struktura nevýrazně heterogenní při zonálním rozrůznění území 2 hlediska intenzity osídlení Utatcky (pií-lnduítri^ltti) s*9trrti \ V.../ -v tržní mechanizmy či mechanizmy politické volby a sociokulturního soutěžení urbanizace jako proces „..který přivádí mobilitu do každodenního života.." změny v rozmístění obyvatelstva dané nevratnými procesy (migrace obýval elstva) po I a r i zace reg i on ů a nové formy jej i c h vnitrní integrace prostorová struktura intenzity osídlení výrazné heterogenní Dynd ir liti/ ľ in j j jiřininiJ -ly.qtrni limity nekonečného nárůstu koncentrace obyvatelstva konkurenční mechanismy postupujído stadia konkurenčné-kocperačníhc extenzivní formy koncentrace (kvantitativní) jsou nahrazovány intenzifikačními procesy * koncentrační proces nabývá vztahové podobyr vratně procesy kombinace zonálních a nodálních prostorových forem koncentračních území osídlení Dryanlrhý [|Mi6í-indNSEridliii} pyrténi statické stádium osídlení relativně rozptýlené, statickýcpre-industnámí)svstém obyvatelstvo nemobilní y*.....\ A*.........X Xv.vs*........\ / V.'.'.'.-.'.'.v^.....j podřízenost sociogeografického uspořádání přírodním podmínkám fv>^;jpÄ V....../ sv:::y prostorová struktura nevýrazně V;;;-/ heterogenní při zonálním rozrůznění xs / území z hlediska intenzity osídlení dynamické stádium tržní mechanizmy či mechanizmy politické volby a sociokulturního soutěžení urbanizace jako proces „..který přivádí mobilitu do každodenního života.." změny v rozmístění obyvatelstva dané nevratnými procesy (migrace obyvatelstva) polarizace regionů a nové formy jejich vnitřní integrace prostorová struktura intenzity osídlení výrazně heterogenní Dynamický (industriálni) systém organické stádium limity nekonečného nárůstu koncentrace obyvatelstva konkurenční mechanismy postupují do stádia konkurenčně-kooperačního extenzivní formy koncentrace (kvantitativní) jsou nahrazovány intenzifikačními procesy ■ koncentrační proces nabývá vztahové podoby, vratné procesy kombinace zonálních a nodálních prostorových forem koncentračních území osídlení Organický (post-industriální) systém děkuji za pozornost