MDDEAMl URBANIZAČNÍ MtKES. URBANIZACE V SOCIALISTICKÝCH ZEM ÍCH SÍDELNÍ GEOGRAFIE 4 .....™«, MCMRNIZaCE? MfJDFRHI URJUNI7AČHI PR0CF& Lkfi»rJ>Jj[/«|p:il sklili ľJODFRMI UHHftNIľAČHÍPFIOCFS FUNKČNÍ TYPY MéľT 03 SÍDELNÍ GEOGRAFIE 4 Ondřej Mulíček východiska (MODERNÍ) URBANIZACE měřeno "demografickým" přístupem: 1. vysoký středověký růst (900 - 1300) 2. relativní stabilita (1300 - 1800) 3. moderní růst (1800 - 2000) poslední epochou premoderní stability bylo období 1700 -1800; počátek moderní sídelní tranzice lze zasadit do období 1800 -1870 městská Evropa počátku přelomu 18. a 19. století byla Evropou malých měst (pod 5 000 ob.) Table 2. European urbanisation 1700-1870 (cities with >10,000 and >5,000 inhabitants and indices). 1700 Europe (>10,000) 8.2 Index (>10,000) 1.00 Europe without England (>10.000) 7.9 Index without England (>10.000) 1.00 Europe (>5,000) 11.4 Index (>5,000) 1.00 1750 8.0 0.97 7.6 0.96 11.7 1.03 1800 9.0 1.10 8.3 1.05 12.4 1.09 1870 15.0 1.83 12.8 1.62 19.4 1.70 Urbanization rates (%) (10,000 inhabitants and above) 1700 1750 1800 1870 1 Scandinavia 4.3 4.6 4.8 5.5 2 England (Wales) 13.2 16.4 22.3 43.0 3 Scotland 5.3 11.5 23.9 36.3 4 Ireland 5.1 5.1 7.3 14.2 5 Netherlands 32.5 29.6 28.6 29.1 6 Belgium 20.2 16.5 16.6 25.0 7 France 8.7 8.7 8.9 18.1 8a Italy CN 13.0 13.6 14.2 13.4 8b Italy SI 16.1 19.4 21.0 26.4 9 Spain 9.6 9.1 14.7 16.4 10 Portugal 9.5 7.5 7.8 10.9 11 Switzerland 3.3 4.6 3.7 8.2 12 Austria (Hungary) 1.7 2.6 3.2 7.7 13 Germany 5.4 5.7 6.1 17.0 14 Poland 3.8 3.4 4.1 7.8 15 Balkans 14.0 12.3 12.8 10.6 16 Russia (European) 2.1 2.5 3.6 6.7 východiska (MODERNÍ) URBANIZACE měřeno "demografickým" přístupem: 1. vysoký středověký růst (900 - 1300) 2. relativní stabilita (1300 - 1800) 3. moderní růst (1800 - 2000) poslední epochou premoderní stability bylo období 1700 -1800; počátek moderní sídelní tranzice lze zasadit do období 1800 -1870 městská Evropa počátku přelomu 18. a 19. století byla Evropou malých měst (pod 5 000 ob.) VÝVOJ SÍDELNÍHO SYSTÉMU dle TILLYHO ne vždy přinášela modernizace (budování moderního státu, industrializace) centralizační tendence (příkřejší sklon rank-size křivky) CD CD C QJ O C o primate city megalopolis rozptýlená centra akumulace CJ CD CD O c o primate city megalopolis Anglie - Londýn Nizozemí - Randstad rozptýlená centra akumulace napětí mezi: • městskými kapitalisty a "coersive monarchs" • městskou ekonomickou svobodou a nadregionální koordinací akumulace + akumulace + VÝVOJ SÍDELNÍHO SYSTÉMU dle TILLYHO ne vždy přinášela modernizace (budování moderního státu, industrializace) centralizační tendence (příkřejší sklon rank-size křivky) CD CD C QJ O C o primate city megalopolis rozptýlená centra akumulace CJ CD CD O c o primate city megalopolis Anglie - Londýn Nizozemí - Randstad rozptýlená centra akumulace napětí mezi: • městskými kapitalisty a "coersive monarchs" • městskou ekonomickou svobodou a nadregionální koordinací MODERNIZACE? First Modernity Second Modernity Major phases of capitalism Competitive Managed (key nesiaiiism I Organized Advanced Globalized Technology systems Water power Coal-powered steam engine Internal combustion engine Steam engines Steel Oil and plastics Cotton textiles Railways Electrical engineering Iron works Machine tools Aerospace World shipping Radio Telecommunications Microelectronics Digital telecommunications Biotechnology Informatics Infrastructure development Canal building First Second railway railway boom boom Streetcar First Motorways and boom automobile airports boom Broadband and satellite systems L'rban governance and politics Laissez-faire Economic Liberalism Municipal Socialism and Machine Politics Boostcrism and Cities as Metropolitan the Politics of Growth Fragmentation Reform Machines and Progrowth Coalitions Re-modernization of Institutions. Entreprcneurialism, Neoliberalism Rok- of central government Negligible (liberalism) Increasing: regulator Strong (direct): Strong (indirect): manage] /regulator partner/facilitator (egalitarian liberalism) Decreasing: broker (neoliberalism) Urban systems Mercantile urban systems (regional) Organization of Metropolitan industry spatial (national frameworks) decentralization World Cities and international networks Metropolitan form Pedestrian City Transitional Industrial City City Cities of sectors Suburban Metropolises and zones infill of central cities surrounded by urban realms Megapolilan regions MODERNÍ URBANIZAČNÍ PROCES demografický přechod proces spjatý s (proto)industrializací doplněný dopady demografického přírůstku obyvatelstva v rámci tzv. demografického přechodu Start • High morla'ity • High fertility • Young population • Mainly rural ' M:qn1icr/mobility limited ('mostly rural-rural) • Eccnomy: simple (mainly agricultural) ■ Status ascription ■ Autocracy - subjects • Gender differentiation, strong f Expansion of government and I systems ol administration Creased division of labour and exchange der distribution political power Reduced >l gender J differences/ End Low mortality Low fertility Old papulation Mainly urban Migration/mobility (mostly urban-urban) Economy: complex (non-agricultural) Status achievement (education) Democracy - citizenship Gender differentiation reduced moderní urbanizační proces demografický přechod England and WaEes Sweden 1750 1800 1850 1900 1950 1990 Period 40 1750 klesající úmrtnost jako destabilizující faktor tradiční společnosti? ...confronted by a sustained decline in the death rate, no society can continue for many generations with a total fertility rate of five or six live births per woman. The stresses and strains inherent in such a situation (e.g. in terms of land fragmentation, or household overcrowding) are simply to great... Dyson, 2001 1800 1850 1950 1990 Period moderní urbanizační proces mobilita Bairoch: urbanizace je proces, který přivádí mobilitu do běžného života Phases of inuovatioii 111 transportation modes in Europe Innovation phased and periods Transportation modes and infrastructure Comments and effects upon the landscape 16th to early-17th century Barge boats; canals, canalized rivers, harbors Fast expansion m early industrialization period: waterways initiate important landscape changes: fragmentation and new corridors: industrial development along, Dense network of waterways in England and the low countries. In the beginning of the 19th most of Western Europe is connected by inland waterways At the end of the 18th century, the travel time from the capital to the border is reduced by half m England and Fiance. The new road network reflects the central or decentralized organized countries The railroad network spread from Northern England, covered Northwest Europe around 1850 and almost the whole of Europe by 1875. When doubling waterways, the railways take over the functionality rostoucí význam relativní/relační pozice v (dopravních sítích) přístavní města, železniční uzly..... 1763 1790 1834 1869 1900 1930 Přerov (železnice 1841) 2459 2888 4270 7213 16727 22 280 Holešov 2 372 4005 5 145 4940 5421 6738 lSth century 1S:5 to - 187? New 'royal* or 'imperial" roads Railway railroad network nevratná (migrace) a vratná (cirkulace) mobilita DIFERENCIÁLNÍ URBANIZACE Geyer, Kontuly princip CENTRÁLNÍCH MÍST princip SÍTÍ obsluha a využíváni různě velkého "nemestského" zázemí pyramidální uspořádání různých hierarchických úrovní sídel tendence k posilování vedoucího města/ měst specializace a meziměstská dělba práce; integrace do zón často účelové, v čase proměnlivé, nekomplexní sítě tendence k rychlému růstu zapojených měst proces KONCENTRACE proces DEKONCENTRACE * + i C E 0 í Ed 1 1 III iv : v vi / ! ' / ■ / / 1 Ľ ✓ i \ i s> \ ! > v N. v /! 1 ✓ 1 /-N * y 1 SK • 'K 1 / IX I ✓ • v 1 / 1 *T i / j V / V / urbanizace polarizace deurbanizace _ _ _ _ koncentrace dekomenirace I - ranná ťá/e vedoucího mesta II - prechodná táze vedoucího niesla III - pokročilá ťáze vedoucího mesta IV - ranná fáze středního mesta V - pokročilá fáze středního města VI - fáze malého mesta kategorie vedoucího mesta kategorie středního mřsta kategorie malého mésta )NCENTRACE proces DEKONC -t V5 £ 0 •o I 1 II III IV : V VI / / / \ 1 s / 1 Ľ 1 k V y 1 ✓ 1 \ i/ i ;< ; ✓ IN i -r" i i 1 1 1 1 1 \ / ' urbanizace polarizace deurbanizace _ _ _ _ koncentrace dekoncenfntce I - ranná táze vedoucího města II - prechodná fáze vedoucího města III - pokročilá fáze vedoucího města IV - ranná fáze středního města V - pokročilá fáze středního města VI - fáze malého města kategorie vedoucího města ----kategorie středního města kategorie malého města DIFERENCIÁLNÍ URBANIZACE ^) raná fáze vedoucího města A. EPC/IPC trsnisititin I V'l k r-. il SlZ* přechodná fáze vedoucího města 13. IPC/AFC transiliiin ! * Ě i 1 1 ■ Sdllk-JIKllL i.H pokročilá fáze vedoucího města C. AJHľVEIC transh ion raná fáze středního města d -Early Intermediate Cily Stage pokročilá fáze středního města - Advanced Intermediate City Stage Ľ. AIC/ESC iransilion JCHlfuifiH sira fáze malého města F. ESCÍASC trmlKÍtiňLl r-Small Cily Stage 4% mm raná fáze vedoucího města WM přechodná fáze vedoucího města řl pokročilá fáze vedoucího města tl raná fáze středního města pokročilá fáze středního města fáze malého města F. ESC/ASC transition •j 8 + g 5b Settlement size PESTRÉ RŮSTOVÉ TRAJEKTORIE evropských měst Country First cycle of urbanisation Second cycle of urbanisation Urbanisation Polarisation reversal Counter-urbanisation Urbanisation Finland 1941-55 1955-65 1965-75 1990-98 Britain 1921-31 1901-21 1931-91 Western Germany 1939-50 1950-61 1961-70 1970-87 1987-95 1995-2010 Estonia 1950-90 1990-2000 Italy 1921-71 1971-99 Turkey 1955-60 1980-97 South Africa 1951-80 1980-91 India 1901-81 1981-91 Russia 1856-14 1926-89 1989-99 1914-26 dozrávání evropského sídelního systému po 2. světové válce v řadě regionů ukončování klasické urbanizace do 1960 (s výjimkou jihu Evropy) "counter-urbanization" fáze od 70. let více silných suburbanizačních vln nejasné a selektivní reurbanizační tendence r- —nu.,.-..,. Evropa 1800-2000 1965-1980 1980-1988 B QB NL DK D DOR E F I LUX Q R IRL P rco i ne nuo i uvc i n/\JLi\ First cycle of urbanisation Second cycle of urbanisation Country Urbanisation Polarisation reversal Counter-urbanisation Urbanisation Finland 1941-55 1955-65 1965-75 1990-98 Britain 1921-31 1901-21 1931-91 Western Germany 1939-50 1950-61 1961-70 1987-95 1970^87 1995-2010 Estonia 1950-90 1990-2000 Italy 1921-71 1971-99 Turkey 1955-80 1980-97 South Africa 1951-80 1980-91 India 1961-81 1981-91 Russia 1856-14 1926-89 1989-99 1914-26 dozrávání evropského sídelního systému nn 9 cuptm/á \iá\re é í: ~ f'« ** 4> s "ta RELATIVE CECLIME: Abřůl-Jfe dfedn* Stonq tfien m oderaite dedine ] ReMvc dedfne vfcr 19W RELATIVE GRDWTH: | Corrtriuous grc-w.th •ABFEMÚWIUE. OFUYWK CRČEEÍCLtf. Eq^ • Ftfíí. Uhťi EOflCE Evropa 1800-2000 3.0n B GB NL DK D DDR E F I LUX GR IRL P severe decline decline growth rapid growth 1975-80 1985 - 90 funkční typy měst City type Characteristics Examples Global cities Accumulation of financial, economic, political and cultural headquarters of global importance London, Paris Growing high-tech/services cities Modern industrial base, national center of R&D, production-oriented services of international importance Bristol, Reading, Munich Declining industrial cities Traditional (monostructured) industrial base, obsolete physical infrastructure, structural employment. Metz, Oberhausen, Möns, Sheffield Port cities Declining shipbuilding and ship repair industries, environmental legacies (e.g. in oil ports), in the South burdened by additional gateway functions Liverpool. Genoa. Marseilles. Antwerp Growing cities without modern industrialization Large informal economy and marginalized underclass, uncontrolled development and deteriorating environment Palermo. Thessaloniki, Naples Company towns Local economy depending to high degree on single corporation Leverkusen. Eindhoven New towns New self-contained cities with overspill population in the hinterland of large urban agglomerations Milton Keynes, Runcorn, Evry Monolunctional satellites New urban schemes within large agglomerations with focus on one function only (e.g. technopoles. airport cities) Sophia Antipolis, Roissy, Euro-Disneyland Small towns, rural centers, rurban belts Smaller cities and semi-urbanized areas in rural regions, along coasts or transport corridors with weak economic potential All over Europe Tourism and culture cities Local economic base depending on international tourism and cultural events of European importance Salzburg. Venice, Avignon Border and gateway cities Hinterland divided by national border; gateways for economic migrants and political refugees Aachen. Thessaloniki, Basel urbanizace v socialistických zemích urbanizace stále významně spojena s industrializací • rozvoj "starých" průmyslových oblastí v NDR či ČSR • nová industrializace na Slovensku, vjugoslávii, Bulharsku č Rumunsku; podpora průmyslových malých a středních měst (ČSSR, Bulharsko) důležitá role plánovacích/sídelních koncepcí na národní úrovni • snaha o řízené rozmisťování pracovních míst a pracovní síly (výroby a bydlení) racionalizace a centralizace sídelní struktury - slučování malých sídel/obcí • v oblastech bez městských sídel SSSR Jugoslávie a NDR • "střediskové" koncepce - ČSSR často direktivní zpomalování růstu velkých měst integrace částí venkovských oblastí do rozsáhlých dojíždkových regionů • státy s dobrou dopravní infrastrukturou (NDR, ČSSR, Maďarsko) příležitostná výstavba "nových socialistických měst" • Havířov, Nowa Huta, Dunaujvaros, Tychy, Eisenhuttenstadt (Stalinstadt) MODERNÍ URBANIZACE NA ÚZEMÍ ČR Intenzita industrializačního procesu významně závisela na faktorech efektivního propojení hutního a těžebního průmyslu, nabídky pracovní síly se zkušenostmi z předcházející manufakturní výroby, dostatečné poptávky na místních trzích a možnostech levné dopravy výrobků na trhy vzdálenější. difúzni proces industrializace v našem prostředí až na výjimky neinicioval vznik nových průmyslových měst na zelené louce Hustota osídlenia zalidnění v protoindustriálních oblastech (například severozápadní a severovýchodní Čechy či Slezsko) vytvořila podmínky pro rozvoj shluků textilních průmyslových center, ve kterých se manufakturní provozy postupně transformovaly do formy tovární produkce. Vedle textilních měst a osad pak začaly od 30. let 19. století ekonomicky růst také sídla v blízkosti těžby uhlí či železné rudy (Ostravsko, Slánsko, Kladensko, Plzeňsko) průměrný roční nárůst obyvatelstva 1870 -80 1881-90 1891 -00 1901 -10 1911 -20 1921 -30 7///////A -5 —1-1— 10 15 Čechy město Čechy venkov Morava a Slezsko město Morava a Slezsko venkov 20 NEJVĚTŠÍ MĚSTA pořadí 1830 1869 1890 město počet obyvatel město počet obyvatel město počet obyvatel 1 Praha 102 000 Praha 158 000 Praha 182 000 2. Brno 36 000 Brno 74 000 Brno 94 000 3 Jihlava 15 000 Plzeň 24 000 Plzeň 50 000 4 Opava 14 000 Liberec 22 000 Žižkov 41 000 5 Olomouc 12 000 Jihlava 20 000 Královské Vinohrady 34 000 6 Liberec 11 000 České Budějovice 17 000 Smíchov 33 000 7. Cheb 10 000 Opava 17 000 Liberec 31 000 8, Kutná Hora 10 000 Prostějov 16 000 České Budějovice 28 000 9 Plzeň 8 000 Smíchov 15 000 Ustí nad Labem 24 000 10. České Budějovice 8 000 Cheb 13 000 Jihlava 24 000 děkuji za pozornost