ZÁKLADY REGIONÁLNÍ GEOGRAFIE DAVID GORNÝ Kontakt: gorny.david@mail.muni.cz / kancelář 03015 (budova menzy) CO SI PŘEDSTAVÍTE POD POJMEM PERIFERNÍ REGIONY? PERIFERNÍ REGION § Oblasti, které jsou v různých ohledech méně vyspělé a nedisponují přirozenými možnostmi interakce s rozvojovými centry. § § 70. léta 20. století - teorie světových systémů (I. Wallerstein) - rozdělení aktivit světové ekonomiky do regionů: § § Jádro § Semiperiferie § Periferie RIP Immanuel Wallerstein — “This is the end; this is the beginning” – Economic Sociology & Political Economy I. WALLERSTEIN JÁDRO § Země ovládající světoekonomiku. § Země technicky vyspělé, kde většina investic plyne do vývoje a technologií. § Tyto země vykořisťují periferii a využívají semiperiferní státy. SEMIPERIFERIE § Země středního pokroku, které zprostředkovávají vztahy mezi jádrem a periférií. PERIFERIE § Zaostalé státy se slabou ekonomikou. § Poskytují jádru a semiperiferii levnou pracovní sílu a své zdroje. Jsou vykořisťovány. VÝVOJ PROSTOROVÉ POLARIZACE V ČR 1) Obecné trendy -> změna socio-prostorových forem společnosti: § industrializace (vznik průmyslových oblastí, rozvoj železniční sítě, ...) § urbanizace / urbanizační procesy (chápáno jak kvantitativně jako koncentrace obyvatelstva do měst, tak kvalitativně v souvislosti sociálními proměnami obyvatelstva) § deindustrializace, globalizační procesy, rozvoj telekomunikačních technologií, …. 2) Přirozené" vzorce vývoje – vycházející z vlivu přírodních podmínek. 3) Specifické rysy našeho území: § pohraničí – vysídlení Němců, nedostatečné osídlení, zmenšování sídelní struktury § éra socialismu – politika jejíž cílem bylo vyrovnávání regionálních rozdílů – potlačení vyspělých regionů a podpora méně rozvinutých; podpora těžkého průmyslu … , ... 1. PERIFERIE GEOGRAFICKÝ VÝZKUM PERIFERNOSTI ČR Musil (1988) definuje periferní území jako oblasti vyžadující zvláštní hospodářskou a sociální péči. § Provedl shlukovou analýzu. § Periferie: úbytek obyvatel, podíl starších osob úbytek ekonomicky aktivních osob, rozsah bytové výstavby, podíl osob se středoškolským/vysokoškolským vzděláním, podíl neobydlených bytů, vysoký podíl osob pracujících v zemědělství, horší vybavenost domácností, nižší úroveň občanské vybavenosti C:\AAA Pavel\Periferie 2002-2003\Musil mapa.jpg Červenka (1989) - "necentrální", zaostávající regiony § Hodnocení sociální struktury regionů, úrovně bydlení, vybavenosti domácností Strmiska (1999) - periferní regiony jako protiklad centra § Tři základní znaky: vzdálenost, odlišnost, závislost na centru Havlíček a Chromý (2001): vztah centra a periferie v čase § Čtyři možné typy vývoje Müller a Musil (2008): 17 indikátorů, identifikace vnitřního prostředí periferií GEOGRAFICKÝ VÝZKUM PERIFERNOSTI ČR JEŘÁBEK M. a kol (2021): Nové vymezení periferií Česka. https://doi.org/10.37040/geografie2021126040419 JEŘÁBEK M. a kol (2021): Nové vymezení periferií Česka „Nazírání na periferii jako na přirozenou součást územní diferenciace, neboť je obecně definována jako území přirozeně hůře zapojené/integrované do fungujících regionálních systémů.“ § Pracují s úrovni obcí (LAU 2). § V první etapě celkově použito 36 indikátorů vztahujících se ke třem základním tematickým okruhům Okruhy: Populační vývoj x ekonomická úroveň x dopravní dostupnost Mj. bylo uvažováno také s ukazateli jako: § Bytová výstavba § Pokrytí internetem TÉMATICKÝ OKRUH: DOPRAVNÍ DOSTUPNOST Sledovali individuální osobní automobilovou dopravou (časové hledisko), tak veřejnou hromadnou dopravou (frekvence spojů v den všední a víkendový). Zatímco v prvním případě byl zdrojem informací web mapy.cz, pro druhý posloužil idos.cz. Analyzovali přitom dostupnost měst krajských (příslušných a navíc v oscilačních územích těch „přeshraničních“) a obcí s rozšířenou působností v jednotlivých krajích. Vpotaz brali nejrychlejší cestu (bez okružních spojů, tzv. outlinerů) bez přestupu, zároveň ovšem počítali s pěší docházkou do 1,5 km, jak ve výchozím, tak cílovém bodě: VÝSLEDNÁ MAPA MŮŽETE KONFRONTOVAT S VAŠIMI VÝSLEDKY REGIONALIZACE (pokud to přes rozdílné měřítko jde). PERIFERIE jako specifické regiony v ČR Vnější periferie – pohraniční oblasti, v souvislosti s vysídlením Němců, horský terén jako překážka Vnitřní periferie – na hranicích mezi jednotlivými kraji – prstenec okolo Středočeského kraje, hranice Karlovarského/Ústeckého/Středočeského kraje, hranice Pardubického/Olomouckého/Jihomoravského kraje + pomezí ostatních krajů 2. SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ REGIONY GEOGRAFICKÝ VÝZKUM – SOC. VYL. SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY Z POHLEDU SOCIODEMOGRAFICKÝCH UKAZATELŮ Laco Toušek, Václav Walach, Petr Kupka, Ondřej Plachý Kateřina Tvrdá, Ľubomír Lupták, Alica Brendzová https://www.czso.cz/documents/10180/61449042/Demografie+1_2018.pdf/f4ff5ca8-ad42-4ffb-91fb-fe8dd758 729c?version=1.0 SOCIÁLNÍ VYLOUČENÍ § Proces, během něhož jsou jednotlivci či celé skupiny vytěsňováni na okraj společnosti a je jim omezován nebo zamezen přístup ke zdrojům, které jsou jinak ostatním členům společnosti dostupné. § Příjem, ale také nedostatečný přístup k bydlení, vzdělání, zdravotní péči, zaměstnání, sociálnímu kapitálu a politické moci v podobě participace na rozhodujících procesech společnosti. § Za posledních 10 let se počet obyvatel SVL zdvojnásobil. Výsledek obrázku pro sociálnà vylouÄ�enà SOCIÁLNĚ VYLOUČENÉ LOKALITY § Rozdíly jsou patrné zejména u následujících ukazatelů: rodinný stav, vzdělání, ekonomický status jedince a jeho domácnosti; typ bydlení, počet členů domácnosti a délka bydlení na dané adrese a v obci, národnostní/etnická sebeidentifikace. § Obyvatelé SVL jsou častěji svobodní, mají významně nižší vzdělání. § Potýkají se vyšší nezaměstnaností a nižšími příjmy, žijí v domácnostech s vyšším počtem členů a častěji se stěhují. § Častěji se hlásí k romské národnosti či etnicitě. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost Projekt: Analýza sociálně vyloučených lokalit v Česku Řešitel: GAC spol. s r. o. https://www.gac.cz/userfiles/File/nase_prace_vystupy/Analyza_socialne_vyloucenych_lokalit_GAC.pdf 3. METROPOLITNÍ OBLASTI METROPOLITNÍ REGIONY § Používání termínů: metropole, aglomerace, denní městské systémy (daily urban systems) § Strategie regionálního rozvoje 21+: Metropolitní území, Aglomerace, Regionální centra a jejich zázemí 3 – Pražský, Brněnský, Ostravský metropolitní region 9 – ostatní krajská města a jejich zázemí (Pardubice + HK v jednom regionu) METROPOLITNÍ REGIONY § Výrazně vyšší přirozený přírůstek obyvatel v porovnání s ostatními regiony. § Nejnižší tempo demografického stárnutí svědčící o příchodu zejména mladších skupin obyvatelstva. § Relativní i absolutní růst ekonomických subjektů, nejvyšší produktivita práce. § Rostoucí intenzita bytové výstavby. ... „Jedná se o metropolitní území (tj. území obsahující jádrové město a jeho zázemí), která mají ambici plnit roli centra středoevropského významu a zároveň ekonomicky výrazně rostou a přibližují se evropskému průměru v ekonomických ukazatelích.“ DETAILY O TĚCHTO REGIONECH: SRR 21+ https://mmr.cz/getmedia/58c57a22-202d-4374-af5d-cbd8f9454adb/SRR21.pdf.aspx?ext=.pdf MÉNĚ ROZVINUTÉ REGIONY jako centra RP REGIONÁLNÍ POLITIKA EU: Jiné vymezení / jiné územní měřítko: 1)Méně rozvinuté regiony 2)Přechodové regiony 3)Rozvinutější regiony 4) § Cílem snižovat rozdíly mezi jednotlivými regiony. § Podpora hospodářsky slabších území (podle HDP/obyvatele vzhledem k HDP/EU). § VŠE. DĚKUJI ZA POZORNOST.