‹#›/53 Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - cvičení Martin Kadlec, Simona Szymszová C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky obecně o této prezentaci… 1.vznikla na podkladu : •prezentací M. Culka a J. Divíška k předmětu Krajinná ekologie •prezentace M. Hájka k předmětu Základy ekologie •Katalogu biotopů ČR (Chytrý a kol., 2010) •databáze PLADIAS.cz a webu botany.cz (oba doporučuji, obsahují spoustu cenných informací) •a vlastních zkušeností 2.vybrány byly hojně známé rostliny (s důrazem na dřeviny), díky kterým jsme schopni usuzovat základní fakta o charakteru přírodního prostředí, mají nějakou silnou vazbu 3.mimo tyto, byly vybrány rostliny, které sice silnou vazbu nemají, ovšem znát bychom je měli 4.byla snaha tyto rostliny řadit podle podobných stanovišť, v přírodě však ne všechno dodržuje jasné hranice, proto je potřeba brát i toto řazení s rezervou 5.jedná se o zjednodušení něčeho, co už zjednodušeno bylo, proto to tak také prosím chápejte 6. V přírodě se stanovištní podmínky (geologické, klimatické, hydrologické a pedologické) podílí na výsledné biotě. Podíváme-li se však na tento řetězec spolupůsobících faktorů a jejich výsledku opačně, jsme schopni již na první pohled usuzovat základní charakteristiky o geologickém podloží, vlhkosti či teplotě dané lokality případně jejím půdním pokryvu. A přesně o tom by tato prezentace měla být! ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky Co se po Vás bude chtít? –pokud vyjde počasí, proběhne „poznávačka“ venku (v areálu PřF či parku Lužánky) –cílem (a tedy správnou odpovědí) bude poznat vybrané druhy a dokázat k nim říci, v jakém prostředí jsou typické, co indikují –není cílem se trápit, za úspěšně splněnou „poznávačku“ se budou brát 2-3 správné odpovědí (bude záležet na velikosti skupiny) –v případě, že z nějakého důvodu nebude možné udělat „poznávačku“ venku, či se nebudete moci zúčastnit, proběhne „poznávačka“ nad obrázky z této prezentace (za úspěšně splněnou „poznávačku“ se bude brát 8 správných odpovědí z 15 promítnutých druhů) –v této prezentaci jsou kromě českých, také latinské názvy, nicméně pro naše potřeby stačí znát jen jedno z nich (např. dub šípák, teplomilný, na vápencích, třeba Pálava; stejně správná odpověď je Quercus pubescens, bazifilní teplomilné doubravy) – Po úspěšném splnění této „poznávačky“ byste měli chápat propojenost přírodních složek. Tyto znalosti se pak dají dále prohlubovat, využít pro výuku, či jen jako trumf na dovolené s rodinou či přáteli. ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky dělení této prezentace –druhy nejteplejších oblastí (převážně suchých) – dub šípák, dub zimní, borovice černá, hloh jednosemenný, dřín jarní, brslen bradavičnatý, hlaváček letní, kavyl Ivanův –druhy lužních lesů, mokřadní vegetace, břehové porosty – dub letní, topol bílý, topol černý, jasan ztepilý, olše lepkavá, olše šedá, vrby, rákos obecný, vysoké ostřice, pcháč bahenní, suchopýr úzkolistý –druhy chladných oblastí (horské lesy, louky, rašeliniště) – javor klen, smrk ztepilý, bříza pýřitá, borovice kleč –druhy se silnou vazbou na množství živin, kyselé či bazické substráty – bez černý, kopřiva dvoudomá, borovice lesní, vřes obecný, brusnice borůvka, brusnice brusinka, sleziník routička –druhy známé, ovšem těžce zařaditelné – javor mléč, lípa srdčitá, lípa velkolistá, habr obecný, buk lesní, topol osika, bříza bělokorá, modřín opadavý, jedle bělokorá –čím se od sebe liší? – ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky druhy nejteplejších oblastí (převážně suchých) –Jižní Morava, Polabí, Kokořínsko, Křivoklátsko, Český kras, České středohoří, … –často světlomilné druhy, půdy zde bývají mělčí z lehčích substrátů, vysýchavé, podloží může vystupovat na povrch –nejedná se striktně o vápence, ale obecně u nás v podobných lokalitách převažují, půdy jsou tak bohaté na vápník, ale často chybí fosfor či dusík (tedy živiny) – – ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky dub pýřitý (šípák) –nejteplomilnější z našich dubů, světlomilný, chybí na zamokřených půdách, bazifilní teplomilné doubravy –https://pladias.cz/taxon/overview/Quercus%20pubescens%20agg. – Quercus pubescens Quercus pubescens, Brno-Maloměřice (okr. Brno-město): Hády, strom v horní části PP Kavky, 9. 7. 2007, Pavel Veselý. Quercus pubescens, Pavlov (okr. Břeclav): Pavlovské kopce, NPR Děvín-Kotel-Soutěska, nad Soutěskou u červeně značené turistické cesty, 20. 5. 2009, Martin Jiroušek. Quercus pubescens, Pouzdřany (okr. Břeclav): NPR Pouzdřanská step, 2. 5. 2008, Eva Šmerdová. Quercus pubescens, Brno-Maloměřice (okr. Brno-město): Hády, strom v horní části PP Kavky, 9. 7. 2007, Pavel Veselý. Quercus pubescens, Brno-Maloměřice (okr. Brno-město): Hády, strom v horní části PP Kavky, 9. 7. 2007, Pavel Veselý. ‹#›/53 dub zimní (drnák) –větší generalista, stále však spíše teplomilný, zvládá trochu vlhčí půdy, nevyskytuje se na vysýchavých, ale ani na ryze vlhkých půdách –https://pladias.cz/taxon/overview/Quercus%20petraea – Quercus patraea Quercus petraea, Býkovice (okr. Blansko): 0,5 km J od kostela v obci, 24. 3. 2011, Jana Halúzová. Quercus petraea, Peruc (okr. Louny): S okraj obce, vlevo od silnice na Louny, Oldřichův dub, 28. 6. 2005, Jan Pokorný. Quercus petraea, Čebín (okr. Brno-venkov): vrch Čebínka, 11. 3. 2007, Milan Chytrý. Quercus petraea, Kanice (okr. Brno-venkov): NPR Hádecká planinka, světlina na Šumbeře, 29. 4. 2011, Pavel Veselý. Quercus petraea, Zlín-Malenovice (okr. Zlín): cesta nad hradem, stromy na okraji lesa (nad závorou), 8. 7. 2005, Pavel Veselý. Quercus petraea, Zlín-Malenovice (okr. Zlín): cesta nad hradem, stromy na okraji lesa (nad závorou), 8. 7. 2005, Pavel Veselý. Quercus petraea, Zlín-Malenovice (okr. Zlín): cesta nad hradem, stromy na okraji lesa (nad závorou), 8. 7. 2005, Pavel Veselý. ‹#›/53 Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky borovice černá –světlomilná, spíše teplomilná, chybí na vlhkých půdách (suchomilná), stanoviště bohatá vápníkem, typicky suché trávníky skalních výchozů –https://pladias.cz/taxon/overview/Pinus%20nigra – Pinus nigra Pinus nigra – borovice černá Pinus nigra – borovice černá Pinus nigra – borovice černá Pinus nigra – borovice černá Pinus nigra – borovice černá Pinus nigra – borovice černá ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky hloh jednosemenný –světlomilný, spíše suchomilný v teplejších oblastech, mírně kyselé spíše bazické podmínky, suché trávníky skalních výchozů, teplomilné lesní lemy, suťové lesy, xerofilní křoviny –https://pladias.cz/taxon/overview/Crataegus%20monogyna – Crataegus monogyna Crataegus monogyna – hloh jednosemenný Crataegus monogyna – hloh jednosemenný Crataegus monogyna – hloh jednosemenný Crataegus monogyna – hloh jednosemenný ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky dřín jarní –světlomilný, indikátor teplých nížin, stanoviště bohatá vápníkem, xerofilní křoviny, suťové lesy (teplé!), teplomilné doubravy –https://pladias.cz/taxon/overview/Cornus%20mas – Cornus mas Cornus mas – dřín jarní, svída dřín, dřín Cornus mas – dřín jarní, svída dřín, dřín Cornus mas – dřín jarní, svída dřín, dřín Cornus mas – dřín jarní, svída dřín, dřín Cornus mas – dřín jarní, svída dřín, dřín Cornus mas – dřín jarní, svída dřín, dřín Cornus mas – dřín jarní, svída dřín, dřín Cornus mas – dřín jarní, svída dřín, dřín ‹#›/53 brslen bradavičnatý –polostinná místa, spíše teplejší, spíše bazické podmínky, zvládá trochu vlhčejší a mírně živinami bohatší půdy, xerofilní křoviny, suťové lesy, teplomilné doubravy –https://pladias.cz/taxon/overview/Euonymus%20verrucosus – Euonymus verrucosus Euonymus verrucosus – brslen bradavičnatý Euonymus verrucosus – brslen bradavičnatý Euonymus verrucosus – brslen bradavičnatý Euonymus verrucosus – brslen bradavičnatý Euonymus verrucosus – brslen bradavičnatý Euonymus verrucosus – brslen bradavičnatý ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky hlaváček letní –světlomilný, teplomilný, chybí na vlhkých půdách, stanoviště bohatá vápníkem, vegetace polních plevelů –https://pladias.cz/taxon/overview/Adonis%20aestivalis – Adonis aestivalis Adonis aestivalis – hlaváček letní Adonis aestivalis – hlaváček letní Adonis aestivalis – hlaváček letní Adonis aestivalis – hlaváček letní Adonis aestivalis – hlaváček letní ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky kavyl Ivanův –světlá, teplá, suchá místa, spíše bazická, málo živin, suché trávníky skalních výchozů, stepi –https://pladias.cz/taxon/overview/Stipa%20pennata – Stipa pennata Stipa pennata – kavyl Ivanův Stipa pennata – kavyl Ivanův Stipa pennata – kavyl Ivanův Stipa pennata – kavyl Ivanův Stipa pennata – kavyl Ivanův ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky druhy lužních lesů, mokřadní vegetace, břehové porosty –nivy velkých řek, ale i malých potoků, od nížin do hor, břehové porosty, porosty náplav a říčních lavic, rybníků, pramenišť či vlhkých luk a sníženin s možnou stagnací vody –fluvizemě či gleje, tedy půdy silně vázané na zaplavování či vysokou hladinu spodní vody, která mnohdy zamezuje provzdušnění; půdy často hlubší, s vyšším obsahem živin (nemusí platit vždy) –porosty v blízkosti vodních toků mohou bývat silnějšími průtoky narušovány, zároveň však přítomnost vodní hladiny, tedy volného prostoru v krajině, zajišťuje dostatečný přísun světla ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky dub letní –stále teplomilný, z našich dubů zvládá nejlépe vlhké, někdy zamokřené půdy, s tím souvisí i větší obsah živin v substrátu, dominanta lužních lesů a acidofilních doubrav, výskyt také v teplomilných doubravách –https://pladias.cz/taxon/overview/Quercus%20robur – Quercus robur Quercus robur – dub letní (křemelák) Quercus robur – dub letní (křemelák) Quercus robur – dub letní (křemelák) Quercus robur – dub letní (křemelák) Quercus robur – dub letní (křemelák) ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky topol bílý –polostinná, teplá, vlhká místa, spíše bazická, vrbové křoviny náplav, lužní lesy –https://pladias.cz/taxon/overview/Populus%20alba – Populus alba Populus alba – topol bílý, linda Populus alba – topol bílý, linda Populus alba – topol bílý, linda Populus alba – topol bílý, linda Populus alba – topol bílý, linda ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png topol černý –polostinná místa, oproti topolu bílému méně teplá, více vlhká (ale rozdíly malé), živinami bohatší substráty, vrbové křoviny náplav, mokřadní olšiny, lužní lesy –https://pladias.cz/taxon/overview/Populus%20nigra – Populus nigra Populus nigra – topol černý Populus nigra – topol černý Populus nigra – topol černý Populus nigra – topol černý Populus nigra – topol černý ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky jasan ztepilý –stinná, polostinná místa, mírně teplá (jde až do hor), vlhčí živinami bohatší substrát, mokřadní olšiny, lužní lesy, suťové lesy –https://pladias.cz/taxon/overview/Fraxinus%20excelsior – Fraxinus excelsior Fraxinus excelsior – jasan ztepilý Fraxinus excelsior – jasan ztepilý Fraxinus excelsior – jasan ztepilý Fraxinus excelsior – jasan ztepilý Fraxinus excelsior – jasan ztepilý Fraxinus excelsior – jasan ztepilý ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png –polostinná, mírně teplá stanoviště, mokré, vodou nasycené, špatně provzdušněné půdy, spíše živinami bohatší, mokřadní olšiny, lužní lesy, vrbové křoviny náplav –https://pladias.cz/taxon/overview/Alnus%20glutinosa – Alnus glutinosa Alnus glutinosa – olše lepkavá Alnus glutinosa – olše lepkavá Alnus glutinosa – olše lepkavá Alnus glutinosa – olše lepkavá Alnus glutinosa – olše lepkavá Alnus glutinosa – olše lepkavá Alnus glutinosa – olše lepkavá olše lepkavá ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png olše šedá –polostinná, i chladnější místa, dobře zásobena vodou, ale ne zamokřená, štěrkové říční náplavy, břehy horských potoků, lužní lesy –https://pladias.cz/taxon/overview/Alnus%20incana, https://botany.cz/cs/alnus-incana/ – Alnus incana Alnus incana – olše šedá Alnus incana Alnus incana Alnus incana Alnus incana – olše šedá Alnus incana – olše šedá Alnus incana – olše šedá Alnus incana ‹#›/53 vrba křehká (pro zjednodušení obecně vrby) –spíše světlejší místa, od nížin do hor, vlhké až mokré půdy, vrbové křoviny náplav, břehy vodních toků –https://pladias.cz/taxon/overview/Salix%20euxina – Salix euxina (Salix sp.) Salix euxina – vrba křehká Salix euxina – vrba křehká Salix euxina – vrba křehká Salix euxina – vrba křehká Salix euxina – vrba křehká Salix euxina – vrba křehká Salix euxina – vrba křehká ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky rákos obecný –světlomilný, bez výraznější vazby na teplotu, ale vázán na vodu, přežívá ale i delší období na nezaplavené půdě, rákosiny stojatých vod, vegetace vysokých ostřic, mokřadní vrbiny, –https://pladias.cz/taxon/overview/Phragmites%20australis – Phragmites australis Phragmites australis – rákos obecný Phragmites australis – rákos obecný Phragmites australis – rákos obecný Phragmites australis – rákos obecný Phragmites australis – rákos obecný ‹#›/53 Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky vysoké ostřice (štíhlá, vyvýšená, pobřežní, zobánkatá, …) –obecně světlomilnější, vázané na vodu, různé druhy mají různé nároky na teplotu, živiny a pH, vždy ale indikují pobřežní mělčiny, břehy rybníků, odškrcená říční ramena, tůně, podmáčené terénní sníženiny (louky, nivy) –https://pladias.cz/taxon/overview/Carex%20acuta, https://pladias.cz/taxon/overview/Carex%20elata, https://pladias.cz/taxon/overview/Carex%20riparia, https://pladias.cz/taxon/overview/Carex%20rostrata – Carex acuta, elata, riparia, rostrata, … Carex acuta – ostřice štíhlá Carex elata – ostřice vyvýšená Carex elata – ostřice vyvýšená Carex riparia – ostřice pobřežní ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png pcháč bahenní –světlomilnější, od nížin do hor, na vlhkých až zamokřených půdách, vlhké louky –https://pladias.cz/taxon/overview/Cirsium%20palustre – Cirsium palustre Cirsium palustre – pcháč bahenní Cirsium palustre – pcháč bahenní Cirsium palustre – pcháč bahenní Cirsium palustre – pcháč bahenní Cirsium palustre – pcháč bahenní Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png suchopýr úzkolistý –velmi světlomilný, generalista pro teplotu, indikátor mokrých spíše živinami chudších půd, kyselé mechové či rašelinné louky, prameniště –https://pladias.cz/taxon/overview/Eriophorum%20angustifolium – Eriophorum angustifolium Eriophorum angustifolium – suchopýr úzkolistý Eriophorum angustifolium – suchopýr úzkolistý Eriophorum angustifolium – suchopýr úzkolistý Eriophorum angustifolium – suchopýr úzkolistý Obsah obrázku obloha, venku, strom, rostlina Popis byl vytvořen automaticky ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky druhy chladných oblastí (horské lesy, louky, rašeliniště) –oblasti vyšších nadmořských výšek s dostatkem vláhy v podobě srážek, mlh či tajícího sněhu, zároveň zde teploty nestoupají tolik, aby byl v létě vysoký výpar –půdy vlhké, podzolové, kamenité, v konkávních tvarech reliéfu mohou být i hluboké –typicky Šumava, Krušné hory, Krkonoše, Jeseníky, … – ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky javor klen –z našich javorů vystupuje nejvýše, pro světlo, vlhko a pH půd je generalista, dominantní v klenových bučinách (konkávní suťové svahy, půdy vlhké ze srážek či sněhu), suťových lesích –https://pladias.cz/taxon/overview/Acer%20pseudoplatanus – Acer pseudoplatanus Acer pseudoplatanus – javor klen, klen Acer pseudoplatanus – javor klen, klen Acer pseudoplatanus – javor klen, klen ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png smrk ztepilý –polostinná místa (les), ale i roztroušeně na horní hranici lesa, pro teplotu, vlhkost i pH generalista, ale přirozeně se u nás vyskytuje ve vyšších nadmořských výškách, kde je vyšší roční úhrn srážek, případně níže na zamokřených či zrašeliněných půdách –https://pladias.cz/taxon/overview/Picea%20abies – Picea abies Picea abies – smrk ztepilý Picea abies – smrk ztepilý Picea abies – smrk ztepilý Picea abies – smrk ztepilý Picea abies – smrk ztepilý Picea abies – smrk ztepilý ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky bříza pýřitá –spíše světlejší, vlhčí až zamokřená místa, půdy kyselé až rašelinné, teploty mírné spíše chladnomilnější (důležitější je vlhkost a acidita), subalpínské listnaté křoviny, rašelinné březiny –https://pladias.cz/taxon/overview/Betula%20pubescens – Betula pubescens Betula pubescens – bříza pýřitá Betula pubescens – bříza pýřitá Betula pubescens – bříza pýřitá Betula pubescens – bříza pýřitá Betula pubescens – bříza pýřitá ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png borovice kleč (kosodřevina) –světlá, chladná místa, vlhkost i pH generalista, živinami však spíše chudší substráty, subalpínské a alpínské trávníky a křoviny, vrchoviště –https://pladias.cz/taxon/overview/Pinus%20mugo – Pinus mugo Pinus mugo – borovice kleč, kosodřevina Pinus mugo – borovice kleč, kosodřevina Pinus mugo – borovice kleč, kosodřevina Pinus mugo – borovice kleč, kosodřevina Pinus mugo – borovice kleč, kosodřevina ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky druhy se silnou vazbou na množství živin, kyselé či bazické substráty –druhy které je obtížné zařadit skrze teplotu, výškovou členitost či vlhkost –hlavním faktorem je buď vysoký obsah živin (konkávní tvary obohacené o živiny splavené z okolí, v určité míře zaplavované oblasti, lemy polí, cest, stará, již zarůstající sídelní krajina, skládky), nebo naopak nízký, zde však často figuruje také extrémní pH –kyselé a živinami chudé oblasti jsou písky, pískovcové skály –bazické a živinami chudá místa jsou tam, kde skalní podloží vystupuje těsně pod povrch a živiny se nemají kde ukládat, či opět přímo skály ‹#›/53 bez černý –spíše teplomilnější a vlhkomilnější (ale žádné extrémy), především však na živinami bohatých půdách, křoviny a pionýrské lesíky, lužní a suťové lesy, nitrofilní ruderální vegetace –https://pladias.cz/taxon/overview/Sambucus%20nigra – Sambucus nigra Sambucus nigra – bez černý Sambucus nigra – bez černý Sambucus nigra – bez černý Sambucus nigra – bez černý Sambucus nigra – bez černý Sambucus nigra – bez černý Sambucus nigra – bez černý ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky kopřiva dvoudomá –generalista pro světlo i teplotu, spíše vlhčí stanoviště, především extrémně bohaté na živiny, bylinné lemy řek, vrbové křoviny náplav, křoviny a pionýrské lesíky, lužní lesy, nitrofilní ruderální vegetace –https://pladias.cz/taxon/overview/Urtica%20dioica – Urtica dioica Urtica dioica – kopřiva dvoudomá Urtica dioica – kopřiva dvoudomá Urtica dioica – kopřiva dvoudomá Urtica dioica – kopřiva dvoudomá ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png borovice lesní –spíše světlomilnější, pro teplotu a vlhkost generalista, generalista také pro pH, ale u nás zatlačována na extrémní stanoviště (spíše kyselá, ale i bazická), hlavně s malým podílem živin, vápnomilné bučiny, acidofilní doubravy (písky a pískovce), rašelinné bory, –https://pladias.cz/taxon/overview/Pinus%20sylvestris – Pinus sylvestris Pinus sylvestris – borovice lesní, sosna Pinus sylvestris – borovice lesní, sosna Pinus sylvestris – borovice lesní, sosna Pinus sylvestris – borovice lesní, sosna Pinus sylvestris – borovice lesní, sosna Pinus sylvestris – borovice lesní, sosna ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky vřes obecný –světlá místa, generalista pro teplotu a vlhkost, ovšem půdy silně kyselé a extrémně chudé na živiny, vřesoviště, vrchoviště, bory –https://pladias.cz/taxon/overview/Calluna%20vulgaris – Calluna vulgaris Calluna vulgaris – vřes obecný Calluna vulgaris – vřes obecný Calluna vulgaris – vřes obecný Calluna vulgaris – vřes obecný Calluna vulgaris – vřes obecný ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky brusnice borůvka (borůvka) –světlo, teplo, vlhko generalista, ale kyselá a živinami chudá stanoviště, subalpínské a alpínské trávníky, vrchoviště, acidofilní doubravy a smrčiny –https://pladias.cz/taxon/overview/Vaccinium%20myrtillus – Vaccinium myrtillus Vaccinium myrtillus – brusnice borůvka, borůvka Vaccinium myrtillus – brusnice borůvka, borůvka Vaccinium myrtillus – brusnice borůvka, borůvka ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky brusnice brusinka (brusinka) –pro světlo a vlhko generalista, trochu chladnější místa než borůvka, kyselá a živinami chudá stanoviště, subalpínské a alpínské trávníky, vrchoviště, acidofilní doubravy a smrčiny –https://pladias.cz/taxon/overview/Vaccinium%20vitis-idaea – Vaccinium vitis-adaea Vaccinium vitis-idaea – brusnice brusinka, brusinka Vaccinium vitis-idaea – brusnice brusinka, brusinka Vaccinium vitis-idaea – brusnice brusinka, brusinka Vaccinium vitis-idaea – brusnice brusinka, brusinka ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky sleziník routička –světlá místa, od nížin do hor, chybí na vlhkých půdách, stanoviště silně vápnitá na živiny chudá, vápnité skály, zdi –https://pladias.cz/taxon/overview/Asplenium%20ruta-muraria – Asplenium ruta-muraria Asplenium ruta-muraria – sleziník routička Asplenium ruta-muraria – sleziník routička Asplenium ruta-muraria – sleziník routička ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky druhy známé, ovšem těžce zařaditelné –často generalisté, které známe ze středních poloh, z kulturní krajiny, či jako pionýrské dřeviny, které kolonizují nově vzniklá stanoviště –je obtížné dělat na jejich základě závěry o charakteru prostředí, ovšem ani tyto druhy nejsou v přírodě náhodně –jak bylo zmíněno, mohou tvořit významné porosty středních poloh, na různých substrátech, může se ale také jednat o příměsi v lesích s jinou dominantou (jedle v bučinách, …) ‹#›/53 Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky javor mléč –spíše stinná stanoviště, teplota a vlhkost generalista, nikdy není na extrémně kyselých půdách, má rád více živin, jako příměs se vyskytuje téměř všude, často v suťových lesích, ruderální stanoviště –https://pladias.cz/taxon/overview/Acer%20platanoides Acer platanoides Acer platanoides – javor mléč, mléč Acer platanoides – javor mléč, mléč Acer platanoides – javor mléč, mléč Acer platanoides – javor mléč, mléč Acer platanoides – javor mléč, mléč ‹#›/53 lípa srdčitá –generalista pro většinu faktorů, půdy mírně živinami bohatší, suťové lesy, dubohabřiny (nížiny, pahorkatiny), uměle často u křížků/kapliček –https://pladias.cz/taxon/overview/Tilia%20cordata – Tilia cordata Tilia cordata – lípa srdčitá, lípa malolistá Tilia cordata – lípa srdčitá, lípa malolistá Tilia cordata – lípa srdčitá, lípa malolistá Tilia cordata – lípa srdčitá, lípa malolistá Tilia cordata – lípa srdčitá, lípa malolistá Tilia cordata – lípa srdčitá, lípa malolistá Tilia cordata – lípa srdčitá, lípa malolistá Tilia cordata – lípa srdčitá, lípa malolistá ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png lípa velkolistá –generalista pro většinu faktorů, půdy trochu více živinami bohatší, suťové lesy, dubohabřiny (nížiny, pahorkatiny) –https://pladias.cz/taxon/overview/Tilia%20platyphyllos – Tilia platyphyllos Tilia platyphyllos – lípa velkolistá Tilia platyphyllos – lípa velkolistá Tilia platyphyllos – lípa velkolistá Tilia platyphyllos – lípa velkolistá Tilia platyphyllos – lípa velkolistá ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky habr obecný –spíše stinná místa, spíš teplejší, než chladnější oblasti, pro vlhkost, pH i živiny je generalista, dubohabřiny (nížiny, pahorkatiny), suťové lesy, bučiny –https://pladias.cz/taxon/overview/Carpinus%20betulus – Carpinus betulus Carpinus betulus – habr obecný Carpinus betulus – habr obecný Carpinus betulus – habr obecný Carpinus betulus – habr obecný Carpinus betulus – habr obecný Carpinus betulus – habr obecný Carpinus betulus – habr obecný ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png buk lesní –stinná místa, od nížin do hor, pro vlhkost, pH i živiny generalista, bučiny (květnaté, vápnomilné i acidofilní) –https://pladias.cz/taxon/overview/Fagus%20sylvatica – Fagus sylvatica Fagus sylvatica – buk lesní Fagus sylvatica – buk lesní Fagus sylvatica – buk lesní Fagus sylvatica – buk lesní Fagus sylvatica – buk lesní Fagus sylvatica – buk lesní ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky topol osika –spíše světlomilnější, pro zbylé faktory generalista, křoviny a pionýrské lesíky (jedna z nejběžnějších pionýrských dřevin) –https://pladias.cz/taxon/overview/Populus%20tremula – Populus tremula Populus tremula – topol osika, osika Populus tremula – topol osika, osika Populus tremula – topol osika, osika Populus tremula – topol osika, osika Populus tremula – topol osika, osika Populus tremula – topol osika, osika Populus tremula – topol osika, osika ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky bříza bělokorá –světlá místa, jinak generalista, půdy chudší na živiny, zvládá mírné zasolení (proto vídáme i podél cest - solení), skály, křoviny a pionýrské lesíky (jedna z nejběžnějších pionýrských dřevin) –https://pladias.cz/taxon/overview/Betula%20pendula – Betula pendula Betula pendula – bříza bělokorá, bříza bradavičnatá Betula pendula – bříza bělokorá, bříza bradavičnatá Betula pendula – bříza bělokorá, bříza bradavičnatá Betula pendula – bříza bělokorá, bříza bradavičnatá Betula pendula – bříza bělokorá, bříza bradavičnatá Betula pendula – bříza bělokorá, bříza bradavičnatá ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky modřín opadavý –světlejší místa, chladnější než teplejší, pro pH generalista, místa klidně sušší, zvládá i méně živin, borové a modřínové kultury, smrkové kultury, acidofilní doubravy –https://pladias.cz/taxon/overview/Larix%20decidua – Larix decidua ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png jedle bělokorá –stinná místa, od nížin do hor, vlhkost, pH, živiny generalista, suťové lesy, květnaté bučiny, smrkové kultury –https://pladias.cz/taxon/overview/Abies%20alba Abies alba Abies alba – jedle bělokorá Abies alba – jedle bělokorá Abies alba – jedle bělokorá Abies alba – jedle bělokorá Abies alba – jedle bělokorá Abies alba – jedle bělokorá ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Čím se od sebe liší? dub zimní (Quercus patreae) delší řapík listu („nad 1 cm“) žaludy těsně na větvi dub letní (Quercus robur) kratší řapík listu („do 1 cm“) žaludy mají delší „šťopku“, jsou dále od větve Quercus petraea, Zlín-Malenovice (okr. Zlín): cesta nad hradem, stromy na okraji lesa (nad závorou), 8. 7. 2005, Pavel Veselý. Quercus petraea, Zlín-Malenovice (okr. Zlín): cesta nad hradem, stromy na okraji lesa (nad závorou), 8. 7. 2005, Pavel Veselý. Quercus robur – dub letní (křemelák) Quercus robur – dub letní (křemelák) Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky dub pýřitý (Quercus pubescens) pupeny a spodek (rub) listů plstnatý (mírně chlupatý), mladé listy po obou stranách Quercus pubescens agg. – okruh dub pýřitého ‹#›/53 C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Čím se od sebe liší? borovice černá (Pinus nigra) kůra po celé délce kmene šedostříbrná delší jehlice (až 2x) borovice lesní (Pinus sylvestris) kůra ve svrchní třetině kmene oranžová kratší jehlice Pinus nigra – borovice černá Pinus nigra – borovice černá Pinus sylvestris – borovice lesní, sosna Pinus sylvestris – borovice lesní, sosna Pinus sylvestris – borovice lesní, sosna Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky ‹#›/53 Čím se od sebe liší? topol bílý (Populus alba) lis víc „javorový“, zespod bílý kůra hladší, světlejší celkový vzhled – „přerostlý keř“ topol černý (Populus nigra) list víc „břízový“ kůra drsnější, silnější, tmavší celkový vzhled – vypadá více jako strom, nebo jako „prostě vysoký topol“ Populus alba – topol bílý, linda Populus alba – topol bílý, linda Populus alba – topol bílý, linda Populus nigra Populus nigra – topol černý Populus nigra Populus nigra – topol černý botany.cz botany.cz topol osika (Populus tremula) zploštělý řapík, díky čemuž se list ve větru rozkmitává („třese se jak osika“) Populus tremula, Zlín-Malenovice (okr. Zlín): u řeky Dřevnice, strom za továrnou ZPS, 19. 7. 2005, Pavel Veselý. ‹#›/53 Čím se od sebe liší? olše lepkavá (Alnus glutinosa) list více zakulacený, obsrdčitý (tvořící „pr**lku“) kůra hrubší, zvrásněná (boční větve vyrůstají často skoro v pravém úhlu) olše šedá (Alnus incana) list vejčitý, či úplně atypický kůra hladší, šedá Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Alnus glutinosa – olše lepkavá Alnus glutinosa – olše lepkavá Alnus incana Alnus incana – olše šedá Alnus incana Alnus glutinosa – olše lepkavá ‹#›/53 Čím se od sebe liší? lípa srdčitá (Tilia cordata) listy menší v paždí hlavních žilek listů rezavé chloupky potřeba sledovat starší listy, mladé nemusí odpovídat lípa velkolistá (Tilia platyphyllos) listy větší (i 2x) v paždí hlavních žilek listů jen řídce chlupatá, chloupky světlé na listech zřetelněji vyvinuta také žilnatina 3. řádu potřeba sledovat starší listy, mladé nemusí odpovídat Metody fyzickogeografického výzkumu (Z2111) - Vegetace a její schopnost indikovat přírodní podmínky C:\Users\Martin\Documents\A_ŠKOLA\_02_Magisterské studium\_Diplomová práce\4_Obhajoba\geografust-lg-cze-rgb.png Tilia cordata – lípa srdčitá, lípa malolistá Tilia cordata – lípa srdčitá, lípa malolistá Tilia platyphyllos – lípa velkolistá Tilia platyphyllos – lípa velkolistá