.-, INDLĽT-ílALIZ-'JC
Phage a PfyfljYW PonjlKhui
L>rř«] "u Itr*
■5v
'SUPERCDMMUTING'
ITU HI r* i Ptf In) U -flillUln]
VÝVOJ PRACOVNÍ MOBILITY
ill...
L L L LIOM MU I NG
PRACOVNÍ DOUlŽĎKAVMQBILJTA
PHACOVNÍ MOBILITA ä SÍDELNÍ FfcOCEsY
< Y1MIIDV W 4 PHD (J 4 £-1 i/M m]
- r. -   ■ ..-
DĚKUJI ZAPQinflMnST
hrtwdwil -1 ŕfcik-i kiyi iiyiriijiiy.Xlíl (íir totutsvi i:Lh Itwju ŕdíiif kn e WTálíd taj :rfid [UfvrtJ Du hebm
ritt***?** pH* rrp^qH]™ fóirtrirkq [JfJ.
f ŕ.-, j: ..t:
fjlcfciini prunlf ■ 3t umu pMJna u&u
A A
NÁHLEDY NA PRACOVNÍ DOJIŽĎKU EKONOMICKÉ ASPEKTE DOJÍŽDĚNI
k Cil.....i j-itifcy lifiK'- É*k{Ui4Wkn4A k-Ľ bn
ju— r r, ■:■ .H., i
«^.^ KONTEXT SDCIÄLNÍ TÉMATA DOJÍŽDĚNÍ
laixav» l «uunMit,' 'pndmámnkmUf    ■ummm lilitaiMUffliilU
-dnjiUluJ*ii.pf«h[Hliwdd«itiifúťJ m--.
.VI1 'ľhlV.'jll
PflE-IH WJSTRlALMľ PRACOVNI MOBILITA? SPOLEČENSKÁ AKCEPTACE PRACCVMl MOBIL IT V
Í.SĹ *
PRACOVNÍ DOJÍŽĎKA/MOBILITA
PRAVIDELNÁ VRATNÁ
KAŽDODENNÍ?
RYTMIZOVANÁ PRACÍ (a domovem)
The term commute has become the shorthand for the daily journey between home and work - it derives from commutation ticket, the US term for a season ticket (because the daily fare is commuted to a single payment). Thus the term emphasises the routine and repeated nature of this journey (initially associated with public transport but now also with the car).
Lyons & Chatterjee 2008
globální průměr - 38 minut jedna cesta
NÁHLEDY NA PRACOVNÍ DOJÍŽĎKU
PRACOVNI DOJIZDKAjAKO EKONOMICKÁ PROM ENNA/ZATI ZE NI/EXTERN AUTA
generuje časovou zátěž vyjádřitelnou finančně | je důležitou proměnnou na trhu práce
PRACOVNÍ DOJIZDKAJAKO ENVIRONMENTÁLNÍ ZÁTĚŽ
pracovní dojíždka jako environmentálne škodlivý proces | dopad dojíždění na zdravotní charakteristiky
PRACOVNÍ DOJÍŽDKA JAKO SOCIÁLNÍ A PSYCHOLOGICKÉ RIZIKO MODERNITY
dojíždění jako rizikový faktor rozpojení sociálních vztahů | důsledek společenské modernity
PRACOVNÍ DOJÍŽDKA JAKO PROCES FORMUJÍCÍ SUBJEKTIVNĚ VNÍMANOU REALITU /KOMUNITU
role dojíždky v utváření JÁ a individuální životního stylu | formování "nomádických" komunit
PRACOVNÍ DOJÍŽDKA JAKO DŮSLEDEK TRANSFORMACÍ SÍDELNÍHO SYSTÉMU
dopady zónování, suburbanizace, counter-urbanizace | hledání "min city" alternativ
nové dopravní cesty
KONTEXT
nové dopravní technologie
nahrazení migrace dojížďkou
změny pracovního/ společenského prostředí
politická rozhodnutí / dopravní politiky
(de)centralizace bydlení
decentralizace pracovních příležitostí
zvyšovaní přijmu
PRE-INDUSTRIÁLNÍ PRACOVNÍ MOBILITA?
(Iíjx  ^Ifirii    HbafllLťiJlUíIllIL^llJv' IJťi-'innal <iai'lk'i
tradiční zemědělská společnost statická | imobilní | sedentámí
výjimkami byli rybáři, kupci, formani... ve 14. stol. cca 80 % evropského obyvatelstva žilo ve venkovských sídlech
každodenní pracovní mobilita člověka závislého na zemědělství byla definován faktorem
jak daleko od bydliště je schopen obdělávat půdu
1,2 km
proto INDUSTRIALIZACE
otevření intravilánu
renesance
horní města
16. stol.
velkostatky
16.-18. stol.
zlepšování cestní sítě
baroko
INDUSTRIALIZACE 18.-19. století
razantní/postupné prostorové rozpojení místa bydliště a místa práce
(průmyslová) produkce jako hlavní rytmizátor individuálního i společenského života
'Before the development of buses, roads, and trains in the nineteenth century, people had never been in a position of having to look at one another for long minutes or even hours without speaking to one another.' Simmel
docházka za prací ovlivněna:
délkou pracovní doby   Rakousko od 1885 - 11 hod., Anglie od 1878- 10 hod.
...konec 19. století, pěšky cca 2 hod. z vesnice Bystrc na Cejl,10 hodinová pracovní doba (7-17), 2 hod. zpět...
cenou dopravy
každodenní pracovní mobilita na delší vzdálenost - typická spíše pro sociálně silnější skupiny
Í.J
•jjj j,.
'Before the development of buses, roads, and trains in the nineteenth century, people had never been in a position of having to look at one another for long minutes or even hours without speaking to one another.' Simmel
proto INDUSTRIALIZACE
otevření intravilánu
renesance
horní města
16. stol.
velkostatky
16.-18. stol.
zlepšování cestní sítě
baroko
INDUSTRIALIZACE 18.-19. století
razantní/postupné prostorové rozpojení místa bydliště a místa práce
(průmyslová) produkce jako hlavní rytmizátor individuálního i společenského života
'Before the development of buses, roads, and trains in the nineteenth century, people had never been in a position of having to look at one another for long minutes or even hours without speaking to one another.' Simmel
docházka za prací ovlivněna:
délkou pracovní doby   Rakousko od 1885 - 11 hod., Anglie od 1878- 10 hod.
...konec 19. století, pěšky cca 2 hod. z vesnice Bystrc na Cejl,10 hodinová pracovní doba (7-17), 2 hod. zpět...
cenou dopravy
každodenní pracovní mobilita na delší vzdálenost - typická spíše pro sociálně silnější skupiny
Í.J
•jjj j,.
Brno 1869
jízdné tramvaje -15 krejcarů (cca 7 jízdenek za denní m
Brno 1926
měsíční - 30 Kč (příjem do 15 000 Kč ročně) měsíční - 40 Kč (příjem do 24 000 Kč ročně)
měsíční - 60 Kč (příjem nad 24 000 Kč ročně)
Brno 1973
měsíční - cca 60 Kčs (2,6 % průměrné měsíční mzdy)
Brno _ Lažánky bus (30. léta)
týdenní-12 jízd-35 Kč
chléb (1 kg)-3,40Kč brambory (1 kg)-0,95Kč vepř. maso (1kg) - 16,90Kč mléko (11) -1,95Kč máslo (1 kg)-25,75Kč vejce (1 ks) -0,85Kč cukr(1kg)-6,20Kč pivo (11) - 2,90Kč
košile pánská - 24,92Kč oblek pánský-698,33Kč oblek dámský-571,67Kč boty- 100Kč
jízdné - vlak 20km - 4,40Kč jízdné tramvaj - 1,20Kč
stříhání vlasů-4,00Kč
ČSR, rok 1928
i l .-.Hi.-.Hj\L^-KÍ. DH.UlY. N VBODM l*UDME
„*aj ITPRIIÍAKKA
M   m u« dř.uirké jíisleEik \
<   1 Jtjdťtini
~ tm. iqi
ilrilF,-l (jniHia n rtíjiwi.1)       T ji
/B/nairiv iťlcznicr:
"V
V sájmu plnění plánu ,lm nova -n ý 1 praouje t nedč ll^JwVr rte k » p]
ICirm :n UMOU - C?n Holi ™™* Í 'PfC&Bjai tenaTMa >
1. Průkazka nálclItÄ ryolafni i w slrátcc lMykf>ve a MinrsmavJKlem meiltr-e ootvr* Mtii platí na rok. ÍVř* til mrimovenr na ilr. I.)
2. Prak.irlta   miraviVuls   majitel*  ke koaal
JI  I ľ/.l.l- I-
ů. PM kontrola líidci V LÍH řirovaí
» Hřdcnkoii  nMli»ícii:i tri vpra*affca, IHlHcI. ntakaiky mutt u odn>lnŕ podvolili vien i*-k.'n.i llr-dank ti: ktintruly.
4. HcruM-li H ll/'lu. [~'Jťř»é Ittdeuka pro zbytek přcřuiťiic JUdy platnosti.
5, Jirdenka «pravao|« povili! |wn Iři. tli-dy o-i.vvlnka. Puuiil«-ti drlittl i---' oky vytí! tfidy. nebo visku o dralllra llidncnt. postupalc se » Riffl [ako S ewtBjtólfn bei líi-denky.
fc. Zt' íiractftiŕ. odcizené nebo iceli ar-»M>-1M* !*-íe*''V -o nAb^da itpwkftíh a ci-h'aúnl Midcnk/ m nevydá«ii.
7. Je-li aa aíKurích irattel doorav, dři-Hmj onicMna urCitô vtáky, oinímt u 10 vyhlálkaml.
R. Oatatae Mátl tailfal uuaaovtaf a vy-htiltty. lei lion vyloltoV t itraalm en. •tapny v kaldfl itnntcl.
ČESKOSLOVENSKÉ STATNI DRAKY.
Dělnická
průkazka na sicvu'jfzdnétio
od do
platí
192
192
li*
fc.idvn  poikorwitra  Mho  rncílíIPnlm príth^rkr. Ej by xarnotnUo fidné |e|l gfozli aflW.i. I.fc.i I kaittjni t.Antocař prnrwírníra *kflúulltf* iIľrto pl«cci'ia liuflňtt »iivi m erákllkl .eplalium ■ odejde «e.
Cen8 Kú
Výdejna
Čiilo prílkraky /£Zi ^/jt/mokat
J I Majitele jfe^rf M&fiáft......'
I   .bytem t£ . .íá^WííjcóôA^, » ' sumC-slnía jako .. Jx2ttn&£?"bo£. % J o ify) JG^oÓá^   ...  L ,
jS' Jestopvftraěa pMJItdäsncJbllJUI stíiim-e «vc«
|' hasl^mMli*tSM.-£$2!t<lh£^............_
3 I do ocj(iil/j(slauicciivt'hytuis(a pracovního1)
/{)ťt poulili
í IIL třiily usubniho vlnku es zlevninč jízdné.
ľotvrjujc se,      stanice sliora jmcnoYsná jest
prnťovnfmu ruLsta dělníkovu..
dclniUovu \J
l> Na»tane-li obsMlealn/ dŕ'nlMv'ŕm 3S>< ttJce 'sJlílii. ir.iAI 6íl»'VtiiiPeiiH..ntJTAJ|rrôl. .
-) Niitane-ll^^í nelbliill stanice maf/^k poznancaí u tA&a ua & *irai»5 fr[(ffiv#ky.
VÝVOJ PRACOVNÍ MOBILITY
prodlužování času dojížďky | zvyšování vzdálenosti | genderová diferenciace
Velká Británie
Velká Británie
Decade		Male			Female			Al	
	Oistance	Time	Speed	Distance	Ume	5pCCG	Distance	1 r-,e	Sfieed
1890-99	4-0	174)	14-1	i a	21 3	■ ]	3-í	17-7	12;
1900-09		215	1	3-2	21-4	M	3-í	22-4	-L-.i
]9io-ig	t ]	170	13>>	S I	26-8	1 14	5-9	2743	il
1920-29	Snfl	2E2	M-S	61	j; i	11-7	6-7	."10	; 19
1930-39	T-C	30-5	'3-8	6 8	3 ' Ti	1 '6	■■■'j	i y Ľ	13-6
1940-49	B-2	J3 B	: w	7-3	511	13-2	7-e	33-J	14«
1950 59	10 1	1»	194	74	34-4	12-9	94]	33^	5 9
1960-65	12-1	34-6	21-0	7-5	j;:	1 - II	10-2	33-5	18-3
1970-79	13-1	Í4>5	IM	7í,	Í8-5	llll	III í	31-5	-1*
19B0-8.9	1í ;	37-3	21-')	68	294	ieo	12 ii	1 ! 1	21 r
1990-99	l'J-4	19-1	29-Ě	in i	30-.'		In	14°>	25-4
Transport mode
	Walking	Bicyde	Tram/uoBey bus	LI.t	Train (overground)	Underground	Motorcycle	Car/vac
1890-99	59-4	2-0	1ft B	543	9-8	5 0	00	Bi-
1900-09	45 4	112		14-6	10-2	"4	in	ll
1910 19	40«	1J3	164)	'■05	15-4	09	0 6	1-9
1920-29	28-:	17 5	10 ft	15-3	17-0	23	321	5-2
1930-39	22-3	19-1	9 -	T'i'fl	18-4	41	23	9-1
1940-49	17-2	19-6	6-7	;t.:	18-3	51	2 2	6-0
1950-59	13 4	164)	2-5	23-3	18-9	44	3-0	16-3
1<3fiO-69	140	5-2	n-2	18-8	16-2	S-Tj	26	2.5-6
1970-79	13-4	4-5	D'l	'5.3	13-2	5.3	1 9	44-5
1930-89	10-3	6-1	043	31 7	15-4	5-4	1 i'	413 ',
1990-98	7-9	>1	[j-J	10' I	17-2	4-5	0 0	5211
Sample s.re	2riH3	1179	40fc		2002	564	204	):ou
„.0h. It was as quidh as the bus rally. There was not mwh trafili cm rhe road .. ii ušed [ft tike ah^n thie*. quarters of čin hour. I suppose an bicycle....
...I nr.11, once you hare got a ur you Nave, go*. totnplřtř (rccckwn, psiwcially if .hey m paying for It,..
USA
CR
doba pracovní dojížďky ČR 2011
i MC      i»yb i
OOO        20Ub        2\>1Q 201t>
Velká Británie
Decade Male Female All
Distance       Time       Speed       Distance       Time       Speed       Distance       Time Speed
1890-99	40	17*0	1 4-1	1-3	213	5 1	3-6	17 7	12 2
1900-09	3-9	21-5	10-9	3*2	25-4	7-6	3-8	22-4	10*2
1910-19	6-2	270	13*8	5-1	26*8	11-4	5-9	270	13-1
1920-29	6 8	282	14*5	61	313	11-7	6-7	29*0	13*9
1930-39	70	305	13*8	6-8	31*9	12*8	7-0	30*9	13-6
1940-49	8-2	338	14-6	7-3	33-1	13-2	7-8	33*5	14-0
1950-59	101	336	180	7-4	34*4	12-9	90	33*9	15*9
1960-69	12-1	34-6	21*0	7-5	32*1	14-0	10*2	33*5	18-3
1970-79	13-1	34-5	22-8	7*6	28-5	16-0	10*3	31*5	19*6
1980-89	15 5	37-3	24*9	8 8	29-4	18-0	120	331	21*8
1990-98	194	39 1	29*8	10-5	30*7	20-5	14*6	34*5	25*4
Velká Británie
Decade Transport mode
	Walking	Bicyde	Tram/trolley bus	Bus	Train (overground)	Underground	Motorcycle	Car/van
1890-99	59-4	20	16*8	50	9*8	50	00	00
1900-09	494	11*2	11-6	14-6	10*2	0-4	00	1-1
1910-19	40-6	13-3	16*0	99	15*4	1*9	0-6	19
1920-29	28-5	17*5	10-6	15-3	17-8	2*3	3*9	5*2
1930-39	22-5	191	9*7	13-8	18*4	4*1	23	91
1940-49	17-2	19 6	6*7	230	18-3	5-4	2-2	6*0
1950-59	134	160	2-5	23*3	18-9	4-4	30	16*3
1960-69	140	5-2	0*2	18-8	16*2	53	26	35-8
1970-79	13*4	4-5	0*1	15*8	13-2	5*5	19	44*5
1980-89	10-3	6-1	00	11*7	15*4	5-4	1*8	48*5
1990-98	7-9	61	02	10 1	17-2	45	06	52-8
Sample size	2083	1379	466	2073	2002	564	264	3108
...Oh, it was as quick as the bus really. There was not
much traffic on the road ....it used to take about three- mean' once Vou have Sot a car y°u have 80t
quarters of an hour, I suppose on bicycle.... complete freedom, especially if they are paying for it....
USA
27 minutes
1980        1985        1990        1995        2000        2005        2010 2015
CR
doba pracovní dojížďky ČR 2011
100000 90000 80000 70000 60000 50000 40000 30000 20000 10000 0
do 14
15 29
30 44
45 59
60 89
90 a více
PRACOVNÍ MOBILITA a SÍDELNÍ PROCESY
..it is not clear whether changes in transport availability stimulated the decentralization of employment and housing, thus leading to new patterns of commuting; whether the suburbanization of industry and people, necessitating complex cross-city commuting flows, promoted the development of new forms of transport; or whether individual decisions about the location of home and workplace were instrumental in encouraging changes in both urban form and transport provision in cities. It is likely that all these factors operated in some places and time periods, and that cause and effect relationships will be difficult to disentangle.
pracovní mobilita
suburbanizace
funkční zónování
dopravní technologie
VEJCE nebo SLEPICE?
Pooley&Turnbull 2000
přeceňování role železničních společností vyšší důležitost pouličních drah a tramvají
A#aiii, we should not overstate the extent to which the railway! stimulsled the growth o' suburbia... they cane 'too late :o be said to w influenced the extent or direction of suburban building to more than a marginal extent.' Only wtien tramways were built did working class people truly 'eceive tie opportunity tD use public transport..
USA 201 1
S .uu ita k- Su bn b ■JjvwI ■ i
t. Wn*iiw
pi d liquid Mk-J
nesporný dopad "moderního" územního plánovania automobilizace
Again, we should not overstate the extent to which the railways stimulated the growth of suburbia... they came 'too late to be said to have influenced the extent or direction of suburban building to more than a marginal extent.' Only when tramways were built did working class people truly receive the opportunity to use public transport...
PRACOVNÍ MOBILITA a SÍDELNÍ PROCESY
..it is not clear whether changes in transport availability stimulated the decentralization of employment and housing, thus leading to new patterns of commuting; whether the suburbanization of industry and people, necessitating complex cross-city commuting flows, promoted the development of new forms of transport; or whether individual decisions about the location of home and workplace were instrumental in encouraging changes in both urban form and transport provision in cities. It is likely that all these factors operated in some places and time periods, and that cause and effect relationships will be difficult to disentangle.
pracovní mobilita
suburbanizace
funkční zónování
dopravní technologie
VEJCE nebo SLEPICE?
Pooley&Turnbull 2000
přeceňování role železničních společností vyšší důležitost pouličních drah a tramvají
A#aiii, we should not overstate the extent to which the railway! stimulsled the growth o' suburbia... they cane 'too late :o be said to w influenced the extent or direction of suburban building to more than a marginal extent.' Only wtien tramways were built did working class people truly 'eceive tie opportunity tD use public transport..
USA 201 1
S .uu ita k- Su bn b ■JjvwI ■ i
t. Wn*iiw
pi d liquid Mk-J
nesporný dopad "moderního" územního plánovania automobilizace
USA 2011
Home and workplace metropolitan area component	Total number of workers	Margin of error' (±)	Percentage of workers
All Workers Who Did Not Work at Home			
	121,496,438	135.572	91.9
60 minutes or longer..................................	10,779,412	67,179	8.1
Suburb to City (Lived in metro area outside any principal city.			
worked in any principal city)			
1 to 59 minutes......................................	22,397,939	74,481	87.5
	3,211.045	33,808	12.5
suburb to Suburb (Lived in metro area outside any principal			
city, worked outside any principal city)			
1 to 59 minutes......................................	40,319,502	95,296	93.4
60 minutes or longer..................................	2,867,944	33,432	6.6
City to City (Lived in metro area in principal city, worked in any			
principal city)			
1 to 59 minutes......................................	31,195,540	82,991	92.9
60 minutes or longer..................................	2,383,964	29,891	7.1
City to Suburb (Lived in metro area in principal city, worked			
outside any principal city)			
1 to 59 minutes......................................	9,263,346	55,843	91.0
60 minutes or longer..................................	912,353	17,896	9.0
EKONOMICKÉ ASPEKTY DOJÍŽDĚNÍ
...the average worker in Britain spends 139 hours per year commuting - the equivalent of 19 standard working days. monetarizace času
z ekonomického hlediska jde především o cenu času stráveného dojíždkou
(v UK v pracovní den 26 £/hod - řidič auta; 20 £/hod - cestující busem; 37 £/hod - cestující vlakem)
doba dojížďky jako "neužitečný, zmarněný, neproduktivní" čas?
z pozice dojíždějících funguje "commuter's bias"    experiment - Harvard - 2017
A- plat 67,000$ a 50 min. dojížďky 84 % B-plat 64,000$ a 20 min. dojízd'ky 16%
▼ cca 250 hodin dojíždění ročně za cca 12$/hod. kombinace mimoekonomických a ekonomických faktorů při rozhodování
náklady na dojíždění za prací jako součást mzdy?
v ČR příspěvek na dojíždění za prací - obvykle okolo 1 500 Kč na dojízďku 10-25 km
spokojenost s dojíždkou - EU
CO O O
o
fl)
o
CO
CO
N<
so cr> 03
o     o     o o
o I
-:
o
■			
Elementary occupations	o		(jo to
			u
Craft and related trades workers	M U) —k	to	00
			—'
Plant and machine operators, and assemblers	K		
			IK CO
Skiled agricultural, forestry and fishery workers	661		
			
3    Technicians and associate professionals
"J 3
Clerical support workers
Professionals
Service and sales workers
Managers
CO
ro
CO GO
CO
cn
8
8
to
CO
o
co
in
J
r ■
■J on
•u    cn cd
SOCIÁLNÍ TÉMATA DOJÍŽDĚNÍ
"gendered mobility"    většinou empiricky doložena delší dojíždka mužů
nižší vázanost mužů na domácnost a méně mobilní členy domácnosti (děti, rodiče)? spatial-entrapment-of-women theory
"dojízďka jako prechodová denní fáze" rite of passage
dojíždka umožňuje opuštění role zastávané DOMA a přijetí role zastávané V PRÁCI
příliš dlouhá dojíždka stresuje dojíždějícího dlouhým setrváváním "mezi rolemi"
"dojízďka jako faktor stresu"
vyšší stres doložen u řidičů, vyšší nespokojenost u uživatelů HD
ztráta kontroly | nepředvídatelnost | nuda
M I
mm
SPOLEČENSKÁ AKCEPTACE PRACOVNÍ MOBILITY
pracovní dojíždka jako norma či dokonce podporovaný proces
-ildviiini fjn ^kn-hiňixjiyikj-iiůkle-n       ť p7e|j'^d ulř^ťl Jí pfJU .kn|e?ir
přiměřenédoby pternlstení je uskuDeCnCnic«sQr za prscido 3fr35 minut-., o uvedeném standardu raj lú:«b*ineno9D% co-:. Jlel lídelníha uľ;;ni
lii^íy ď pravidla Úľ. Ti^q
convenient shopping
WI-FI připojení
"tiché oddíly" vlaků
roidílněakceplovaré parametry mobility
,::rui'in uijieif ii smie C.' í u jmvd e ud idsLJvytaijru. Nejsme spokojení! jíidnín 'jilerr, kieiýn^witiuje^si ten, kdo nejejdí. Hcfmálrí rti" rhrjdi*>ptjts na Šestou hodinu^ ne™ mofmi se díĚWLpůmĚsiĚ Brnébei problĚnWJ,v mém p/ípddé do Králová Fole na Purkjííovir
(Salina 2WU10,i5l
versus
.Mohli byslemi, prasím, sdělildM pnoísev priidninttem reíimu irail např. aulobus:'. 75, 7.161 Miwir n,iíd ítiia':j, Hor: ryl imdloiiirn li do Sljlinj. njďaii? Mfplivu-li rr, I* poslední duLubuw Bílov l. klerý d Luhu: E''jdluu;n, jede ir^ii vbili:, l|. o hcdnu drive. Ni LefnLwn^h tensích je Bméstniw íírn dSI ííta jdmiiiiaiJt™i(h pratrniM, jejithi pratimí dob J skute&ié rtiatfnj v[fjdiírikftÍKLÍÍ5edmlwdir,jleipRevítínianení^jifnknji pnídĚjť (Salina 2W5,Us.bl.
commuting plans
expresní pracovni spoje
hlavním politicko-hospodárským úkolem MHD je přeprava obyvatel za prací... kriteriem přiměřené doby přemístění je uskutečnění cesty za prací do 30-35 minut... v uvedeném standardu má být obslouženo 90 % obyvatel sídelního útvaru
Zásady a pravidla Ú R 1979
Jízdní řád MHD Brno - autobusy
1989..1990
Linka
80
Odjezdy	KYJEVSKÁ	ZBROJOVKA
■o Ô TI		
> 1		
o 2		
o t,		
< 3		
£ 4		
§ 5	03 13 23 57MS	30 40
5 G	07MS	
7		
8		
9		
10		
11		
12		
13		
14	36MS	08 40 MS46
15		MS12 MS44
1G		
17		
18		
19		
20		
21		
22 23		
in 0	MS = jede k Materské škole Koperníkova	MS - jede od Materské školy Koperníkova
° 1 OJ 1		
		
g 2		
< 3		
4		
z c		
m 8		
S 6		
		
f S 8		
SPOLEČENSKÁ AKCEPTACE PRACOVNÍ MOBILITY
pracovní dojíždka jako norma či dokonce podporovaný proces
■ildviiini pu ^kD-hiňixjiyiltj-iiůkle-n uHft *• p^pv^ ub>*:?l ?h |juu .krireir přiměřenédoby pfemlstení je ustottfréniM^ia^QldQ 3fr35 minut-., o uvedeném standardu raj lú:«b*ineio9D% co-:. Jlel sídelního1 úr«ni
lii^íy ď pravidla Úľ. Ti^q
convenient shopping
WI-FI připojení
"tiché oddíly" vlaků
roidílněakceplovaré parametry mobility
,::ros'in uijíeše li smiř C.' í ttdnivje ud idiljeytaidiu. Nejsme spokojení! jíidnín 'JUerr kieiýn^witiuje^si ten, kdo nejejdí. Mrjmíhi \ti rhrjdi*>ptjts na Šestou hodinu^ ne™ mofmi se dttsiaLporoĚsLĚ Brnébei problémťj^v mém plípddé do Králík Fole na Purkjííovir
(Salina 2WU10,i5l
vetíus
.Mohli bjslfíni, prasím, sdeiildM pnoísev ptiidninCdím reíimu tritii např. autobus:'. 75, 7.161 Miwir n,iíd ítiia':j, kiny ifl imdlnuiDn li do Sljlinj. njď.iii? Mfplivu-li '.r, I* poslední' uuujbui^Bilnvl. klerý a Laku: c^jdlauíť-i.jťdeir^-iivĚjilc. i|. d hcdnu drive. Ni LeínCMCtydl tensích je Bméstniw íírn dSI ííta jdmiiiiatJtriiíith prjcrjHiílí, jcjichi p wdmií oWu skute&ié rtiaíínj v[fjdiírií*ÍKLÍÍ5edmlttdir,jleipRevítínianení^jifnkrjji pnídĚjť (Salina 3WS, t1 s. 6).
commuting plans
expresní pracovni spoje
rozdílně akceptované parametry mobility
„Prosím o vyřešení spoje c. 12 tramvaje od zastávky Zvonařka. Nejsme spokojení s jízdním řádem, který navrhuje asi ten, kdo nejezdí. Normální lidé chodí do práce na šestou hodinu a není možné se dostat po městě Brně bez problémů, v mém případě do Králova Pole na Purkyňovu" (Šalina 2009, c.10,s. 5).
versus
„Mohli byste mi, prosím, sdělit důvod, proč se v prázdninovém režimu zrušil např. autobus c. 75, 7:16 z Bílovic nad Svitavou, který byl prodloužen až do Slatiny, nádraží? Nepletu-li se, tak poslední autobus z Bílovic, který je takto prodloužen, jede nyní v 6:16, tj. o hodinu dříve. Na Černovických terasách je zaměstnáno čím dál více administrativních pracovníků, jejichž pracovní doba skutečně nezačíná v tradičních šest či sedm hodin, ale spíše v osm a není výjimkou i později" (Šalina 2009, c. 7, s.6).
"SUPERCOMMUTING"
muž, manager IT, denně Los Angeles - Oakland (600 km, letecky, cca 6 hodin)
Sacramento
o
Death Valley National Park
Los Angeles^© Los Angeles International Airport
zpochybnění předpokladu, že "time budget" dojíždky zůstává stabilní a mění se jen rychlost a tím i vzdálenost
supercommuting = různé definice dle regionu
USA-100mil(167km) UK-50mil(83km)
Evropa-120 minut denně
cca 7 % evropské populace 25 - 54 let, především v sektorech finančních služeb, vědy, veřejné správy, komunikace
v ČR cca 7 % dojíždí nad 90 minut
USA
r r. r— ;f [>:-mjOT I» Km ft o" w II? iOMtS »LI
.■■■dl
dlouhá dojíždka typická pro muže
otázka rovnoměrnosti rozmístění "mužských" a "ženských" pracovních míst, resp. ceny práce
dlouhé dojíždění jako ochrana rezidenčních, sociálních, rodinných "kotev" před migrací supercommuting umožněn mj. "produktivním" využitím cestovního času (role IT)
USA
% change in number of commuters by length of commute, 2014 to 2015
<5 5- 10- 15- 20- 25- 30 35- 40- 45- GO- 90+ mins     9      14     19     24     29     34     39     44     59     89 mins
TELECOMMUTING
tele-work = všechny telekomunikační aktivity spojené s pracovní činností teleworker = minimálně jeden plný pracovní den mimo tradiční místo pracoviště
	full-time	part-time	supplementary
home-based			
centre-based			
mobile			
EU ZS
O
profil T-W:  pracovníci znalostní ekonomiky v řídících postaveních či na odborných pozicích
efekt telekomunikací na pracovní mobilitu
VP
- dopady na flexibilitu pracovní doby a její rozložení během dne
- ambivalentní prolínání rolí "domova" a "práce" (life-work balance)
- ne zcela přesvědčivý vliv na snížení mobility (o cca 0,7 -1 % vykonaných kilometrů)
EU 28
Regular home-based
telework        Hi gh mobi le T/ ICTM
Other
39
Occasional T/ICTM
Always at employee's premises
USA
Share of workers who work at home, 1980 to 2015
1980        1985        1990        1995        2000        2005       2010 2015
TELECOMMUTING
tele-work = všechny telekomunikační aktivity spojené s pracovní činností teleworker = minimálně jeden plný pracovní den mimo tradiční místo pracoviště
	full-time	part-time	supplementary
home-based			
centre-based			
mobile			
EU ZS
O
profil T-W:  pracovníci znalostní ekonomiky v řídících postaveních či na odborných pozicích
efekt telekomunikací na pracovní mobilitu
VP
- dopady na flexibilitu pracovní doby a její rozložení během dne
- ambivalentní prolínání rolí "domova" a "práce" (life-work balance)
- ne zcela přesvědčivý vliv na snížení mobility (o cca 0,7 -1 % vykonaných kilometrů)
DĚKUJI ZA POZORNOST
...nasaď si tu roušku....