Štítná žláza (glandula thyroidea) Bi1100 Mechanismy hormonálního řízení ▪ přední strana krku, přiložena k hrtanu a průdušnici ▪ dva laloky propojené isthmem, u některých lidí také lobus pyramidalis ▪ větší u žen, geograficky dále od moře a ve vyšších nadmořských výškách ▪ významná krevní i lymfatická cirkulace Štítná žláza – vnější stavba ▪ vazivová septa rozdělují žlázu na lalůčky (lobuli), které se skládají z váčků (folliculi, 50 - 500 μm) oddělených vazivem a kapilárními a lymfatickými pleteněmi ▪ folikuly z jedné vrstvy kubických folikulárních buněk a vyplněné koloidem (viskózní a homogenní tekutina, tyreoglobulin) ▪ parafolikulární buňky (C-buňky - kalcitonin) z neuroektodermu (neurální lišta) Štítná žláza – vnitřní stavba ▪ odvozeny od AMK tyrosinu ▪ v podstatě dvojitý tyrosin s třemi nebo čtyřmi atomy jódu ▪ rozpustné v tucích Hormony štítné žlázy: trijodtyronin (T3) a tetrajodtyronin/tyroxin (T4) ▪ modifikace tyrosinů navázaných na tyreoglobulinu ▪ posttranslační modifikace navázáním jódu ▪ proteolytické štěpení ▪ uvolnění jako T3 nebo T4 ▪ vazba na globuliny a transport Hormony štítné žlázy - syntéza ▪ 660kDa protein ▪ syntéza na ribozomech folikulárních buněk ▪ glykace v Golgiho aparátu ▪ balen do granul ▪ exocytóza z folikulárních buněk do koloidu Hormony štítné žlázy - syntéza tyreoglobulinu ▪ sekundární aktivní transport jódu do folikulárních buněk (dva Na+ na jeden I-) ▪ cca 25x koncentrován (stimulace TSH přes cAMP > 250x koncentrován) ▪ kompetice s ostatními anionty ▪ přestup do koloidu zajišťuje protein pendrin (transport oproti Cl-) ▪ další zpracování jodperoxidázou/tyreoperoxidázou na mikrovilli membrány folikulárních buněk přivrácené ke koloidu (oxidace I- na I0) Hormony štítné žlázy - syntéza ▪ jodování tyreoglobulinu stimulováno TSH přes IP3 ▪ reakce jodovaných tyrozinových zbytků na tyreoglobulinu mezi sebou > T3/T4 ▪ skladování v koloidu ve formě T3 a T4 Hormony štítné žlázy - syntéza ▪ tyreoglobulin přenesen endocytózou do folikulárních buněk ▪ tvorba fagolyzosomů ▪ proteázy odštěpují T3 a T4 z tyreoglobulinu ▪ T3 a T4 do krve ▪ zbytek monojodtyrosinu (MIT) a dijodtyrosinu (DIT) použity pro recyklaci jódu Hormony štítné žlázy - sekrece Hormony štítné žlázy - shrnutí syntézy a sekrece ▪ osa hypothalamus-hypofýza (stimulace tyreoliberin-tyreotropin, TRH-TSH; inhibice somatostatinem, SIH) ▪ stimulace poklesem titru tyroxinu (T4; intracelulárně dejodován na T3), poklesem BMR, hypotermií ▪ negativní zpětná vazba (cvičení > zvýšení tělesné teploty > inhibice tvorby) ▪ vazba na globulin (thyroxine-binding globulin, TBG – primárně T4), v menším množstvím na prealbumin a sérumalbumin ▪ volné T3 a T4 transportovány ve stopovém množství (0,3 %), ale jsou aktivní Hormony štítné žlázy - regulace a transport ▪ T3 3x - 8x účinnější než T4, který je považován za zásobní formu hormonu ▪ T3 působí rychleji ▪ poločas rozpadu 1 den (T3) a 7 dní (T4) ▪ 80 % T3 vzniká odštěpením jódu z T4 v játrech, ledvinách a dalších cílových buňkách (mozek, hypofýza, placenta, hnědá tuková tkáň): 5'-dejodáza ▪ 5-dejodáza produkuje inaktivní reverzní T3 odštěpením jódu na vnitřním kruhu > regulace produkce TSH při hladovění ▪ transport do buněk za spotřeby ATP a vazba na jaderné receptory Hormony štítné žlázy - působení 5'-dejodáza 5-dejodáza ▪ hormon + jaderný receptor (monomer nebo dimer TR/RXR) > vazba na responzivní elementy DNA (koaktivátor, RNA polymeráza) > exprese genů ▪ zvyšují bazální metabolismus (zvýšení počtu mitochondrií, krist, zpracování cholesterolu) ▪ ↑energetický metabolismus – ↑spotřeba kyslíku – ↑produkce tepla (+ podpora štěpení hnědého tuku přes kontrolu exprese potřebných enzymů) ▪ synergie s růstovým hormonem ▪ T3 stimuluje růst (kostra, mozek) a zrání, zvyšuje srdeční výdej a tepovou frekvenci, podporuje katabolismus proteinů a sacharidů, zvyšuje citlivost k jiným hormonům a jejich účinek (inzulin, glukagon, somatotropin, adrenalin) Hormony štítné žlázy - aktivita ▪ porucha se může objevit v kterémkoli z kroků syntézy T3 a T4 nebo na úrovni jejich transportérů a receptorů ▪ poruchy se mohou projevit zvětšením štítné žlázy (struma, vole, goiter) – uvolňování T3 a T4 může být jak zvýšené (např. proliferace následkem vazby autoprotilátek), tak snížené (např. nedostatek jódu > pokles tvorby T3 a T4 > zvýšená produkce TSH > proliferace folikulárních buněk) Hormony štítné žlázy - patofyziologie Hypertyreóza = zvýšená produkce hormonů štítné žlázy Příčiny: ▪ tumory ▪ zánět štítné žlázy (tyreoiditida) ▪ zvýšená sekrece TSH (jeho uvolňování zesiluje např. stres) ▪ autoprotilátky, které se vážou na receptory pro TSH (Graves-Basedowova choroba – při ní se na receptory pro TSH váže autoprotilátka, která má stejný účinek jako TSH a stimuluje tvorbu hormonů) Projevy: ▪ zvýšení látkové a energetické přeměny (ztráta hmotnosti, hyperventilace) ▪ zvýšení produkce tepla (zvýšení bazálního metabolismu až 2x) ▪ u pacientů se objevuje nesnášenlivost tepla a zvýšené pocení ▪ zvýšená lipolýza a proteolýza (ubývání svalové hmoty a osteoporóza) ▪ účinky na metabolismus cukrů podporují vznik reverzibilního diabetes mellitus (hyperglykemie) ▪ u dětí může být urychlen růst ▪ zvýšený minutový srdeční výdej a systolický krevní tlak (až fibrilace síní) ▪ zvýšená glomerulární filtrace v ledvinách a funkce střevní svaloviny (průjmy) ▪ zvýšená neuromuskulární dráždivost (třes, svalová slabost, nespavost) Hormony štítné žlázy - nadbytek Hormony štítné žlázy - nadbytek Graves-Basedowova choroba (morbus Basedowi) ▪ otok měkkých tkání za bulbem způsobuje exoftalmus, dvojité vidění, slzení ▪ zvýšené sérové hodnoty T3, T4, snížená hladina TSH, přítomnost protilátek proti TSH-receptorům hypertyreóza Hypotyreóza = snížená produkce hormonů štítné žlázy Příčiny: ▪ nedostatek jódu v potravě ▪ zánětlivá poškození štítné žlázy nebo odstranění štítné žlázy ▪ nastává i v případech, kdy ani zvětšená štítná žláza není schopná dodat potřebné množství hormonů ▪ méně často kvůli nedostatečnému působení osy TRH-TSH ▪ syntézu produkce hormonů štítné žlázy tlumí thiouracil, thiocyanát, glutathion a další redukující látky Projevy: ▪ pokles bazálního metabolismu až na polovinu, chladová intolerance ▪ pokles vstřebávání látek (anémie), pokles lipolýzy (růst hmotnosti, hypercholesterolemie zapříčiňující aterosklerotické změny), hypoglykémie ▪ těstovitá konzistence kůže (kvůli ukládáním mukopolysacharidů, myxedém), kůže suchá, chladná a hyperkeratinická (chybí vitamin A) ▪ bradykardie, zpomalené dýchání, snížená funkce ledvin (otoky) a střevní svaloviny (zácpa) ▪ často chraplavý hlas Hormony štítné žlázy - nedostatek ▪ pokles neuromuskulární dráždivosti ▪ poruchy vnímání, snížená reaktivita, nechutenství, únava, poruchy paměti, deprese, ve vážnějších případech kóma ▪ u dospělých je narušení funkce nervové soustavy reverzibilní ▪ ireverzibilní poškození mozku u fetu a novorozence! ▪ snížená produkce hormonů štítné žlázy u novorozenců > retardace růstu (nanismus) a poškození CNS (kretenismus) > podávání hormonů během prvních 6 měsíců Hormony štítné žlázy - nedostatek ▪ 32 AMK ▪ calcitonin-like rodina proteinů (alternativní sestřih genového produktu např. na calcitonin gene-related peptide > vazodilatační účinek) ▪ parafolikulární buňky štítné žlázy (C-buňky) s receptory pro Ca2+ Regulace: ▪ hyperkalcemie > indukce tvorby CT; hypokalcemie > inhibice tvorby CT ▪ stimulační účinek gastrinu a dalších gastrointestinálních hormonů na sekreci CT Kalcitonin (tyreokalcitonin, CT) ▪ G protein > adenylát cykláza > cAMP ▪ redukuje zvýšenou koncentraci Ca2+ v krvi (antagonista parathormonu) ▪ 99 % Ca2+ v kostech; 1 % v tělních tekutinách (60 % difuzibilní a 40 % vazba na albuminy a další plazmatické bílkoviny) ▪ celková koncentrace vápníku v séru 2,1 - 2,6 mmol/l; normální koncentrace ionizovaného Ca2+ je 1,25 mmol/l ▪ Ca2+ potřeba pro nervový přenos, svalovou kontrakci i srážení krve ▪ důležitý je součin koncentrace Ca2+ a fosfátu > pokud je vysoký vypadávají soli kalciumfosfátu z roztoku a ukládají se v organismu ▪ regulace přes střevo, ledviny a kosti ▪ tlumí tvorbu a aktivitu osteoklastů ▪ snižuje absorpci Ca2+ ve střevě ▪ zvýšené ukládání Ca2+ v kostech ▪ zvyšuje vylučování Ca2+ a fosfátů ledvinami ▪ zabraňuje hyperkalcemii po příjmu potravy ▪ působí v rámci ochrany kostí během těhotenství a laktace Kalcitonin (tyreokalcitonin, CT) - působení Příštítná tělíska (glandulae parathyroideae) ▪ obvykle 4 tělíska čočkovitého tvaru na zadní straně štítné žlázy (společné krevní a lymfatické zásobení) ▪ pouzdro z kolagenního vaziva, septa (při stárnutí se objevují více adipocyty) ▪ receptory pro Ca2+ ▪ hlavní buňky barvitelné stříbrem (sekreční granula, produkují parathormon) oxyfilní buňky (množství mitochondrií, glykogenu, bez sekrečních granul; objevují se kolem 10. roku života) Příštítná tělíska – stavba ▪ 84 AMK, dimer s helikální strukturou ▪ syntézu a výdej řídí koncentrace Ca2+ v příštítných tělíscích (↑Ca2+ > ↓PTH; opak při hypokalcemii) ▪ poločas rozpadu přibližně 4 minuty ▪ cílovými orgány hlavně kosti, ledviny a střevo (parathyroid hormone 1 receptor), dále CNS, slinivka, varlata, placenta (parathyroid hormone 2 receptor) Parathormon (PTH) ▪ zvýšení koncentrace Ca2+ po jeho poklesu: → aktivace osteoklastů (odbourávání kostí a uvolňování vápníku a fosfátů) → zvyšuje syntézu kalcitriolu v ledvinách a resorpci Ca2+ → stimulace syntézy kalcitriolu v ledvinách > resorpce Ca2+ ve střevě → tlumí resorpci fosfátů > hypofosfatemie > uvolnění Ca2+ z kostí (součin rozpustnosti, viz kalcitonin) Parathormon (PTH) - působení Nedostatek parathormonu (hypoparatyreoidismus) ▪ hypokalcemie ▪ destabilizace klidového membránového potenciálu ▪ křeče (tetanie) ▪ sekundární deficit kalcitriolu (viz dále) Nadbytek parathormonu (hyperparatyreoidismus) ▪ při chronickém nadbytku dochází ke kalcifikaci orgánů (např. ledviny) ▪ v kombinaci s nedostatkem vitaminu D nastává demineralizace kostí (osteomalacie; u dětí rachitis) – nedostatek vitaminu D vyvolává chronickou hypokalcemii, která zvyšuje produkci parathormonu ▪ při překročení hladiny 3,5 mmol/l Ca2+ v krvi (hyperkalcemický syndrom) hrozí kóma, nedostatečnost ledvin a poruchy srdečního rytmu Parathormon (PTH) - patofyziologie Metabolismus vápníku a další orgány ▪ steroid, aktivní forma vitaminu D ▪ syntéza závislá na více orgánech (kůže, játra, ledviny) Kalcitriol (1,25-(OH)2-cholekalciferol) neúčinná forma ▪ vznik v kůži ze 7-dehydrocholesterolu účinkem UVB záření (270 - 300 nm) ▪ přes provitamin D na vitamin D3 (kalciol) ▪ vitamin D3 (cholekalciferol) živočišný, vitamin D2 (ergokalciferol) rostlinný ▪ transport krví ve vazbě na bílkovinný přenašeč (přednostně vitamin D3) ▪ při nedostatečné expozici UV záření je nutné dodávat vitamin D3 orálně ▪ v játrech přeměna na 25-OH-cholekalciferol (kalcidiol; zásobní forma s poločasem rozpadu kolem 15 dní) ▪ v ledvinách (a placentě) přeměna na 1,25-(OH)2-cholekalciferol (kalcitriol; přeměnu katalyzuje 1-α-hydroxyláza) ▪ 24-hydroxyláza produkuje inaktivní formu hormonu ▪ regulace přes enzymy katalyzující syntézu v ledvinách Kalcitriol (1,25-(OH)2-cholekalciferol) - syntéza stratum spinosum stratum basale ▪ cílovým orgánem střevo, kosti, ledviny, placenta, mléčné žlázy (prolaktin > laktace), kůže a další ▪ vazba na jaderné receptory (VDR > transkripční faktor) ▪ indukce exprese vazebného proteinu pro vápník a Ca2+-ATPázy ▪ stimulace resorpce Ca2+ ve střevě ▪ podporuje mineralizaci kostí x při vysokých koncentracích je odvápňuje ▪ resorpce Ca2+ v ledvinách ▪ kalcitriol je produkován také monocyty/makrofágy, na které působí jako cytokin a stimuluje tak vrozený imunitní systém Kalcitriol (1,25-(OH)2-cholekalciferol) - působení