Obecná embryologie II
• Flexe embrya (4. týden vývoje)
• Diferenciace intraembryonálního mezodermu
• Vývoj extraembryonálních struktur - extraembryonální
mezoderm, extraembryonální coelom, žloutkový váček,
plodové obaly: amnion a chorion.
• Vývoj placenty. Anomálie placenty a pupečníku.
• Vícečetná těhotenství – uspořádání plodových obalů
• Délka těhotenství, výpočet termínu porodu, Haaseho pravidlo.
• Uložení plodu v děloze – situs, positio, praesentatio, habitus
• Znaky zralého plodu.
Flexe zárodku
Základ srdce
Diferenciace mezodermu
• laterální mezoderm - zachovává si podobu listu
• mezoderm po stranách chordy zmohutní v ploténku = tzv. paraaxiální mezoderm
• mezi oběma oddíly mezodermu = intermediární mezoderm (nefrotomy)
4
Diferenciace intraembryonálního mesodermu
3. týden
4. týden
nervová trubice
somit
paraxiální
intermediární
laterální
chorda dorsalis
aorta
primitivní střevní
trubice
sklerotom (základ obratlového oblouku)
dermatom
myotom
Sklerotom (základ těla obratle)
coelom
aorta dorsalis
chorda
https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC6449175/
5
Diferenciace intraembryonálního mesodermu
parietální =
extraembryon. somatopleura
+ trofoblast → chorion
+ amniový ektoderm → amnion
viscerální =
extraembryon. splanchnopleura
+ extraembryonální entoderm →
žloutkový váček
extraembryonální coelom
(exocoelom)
žloutkový váček
Extraembryonální mezoderm
choriové klky
• primární – cytotrofoblastické pupeny
(10. den) obklopené
syncytiotrofoblastem
• sekundární - s extraembryonálním
mesodermem (12-13 dní)
• terciární – vaskularizovaný
extraembryonální mesoderm (17-18
dní)
Žloutkový váček, amniový váček, plodové obaly - amnion, chorion
Vývoj plodových obalů
Rozdílný růst klků: v oblasti decidua
basalis a v oblasti decidua capsularis
(částečně také decidua marginalis)
vede k rozlišení ve 2 základní oddíly:
 CHORION FRONDOSUM (proti
decidua basalis – s klky)
 CHORION LAEVE (hladké, bez klků)
CHORION = trofoblast + extraembryonální mezoderm
AMNION = extraembryonální mezoderm + amniový ektoderm
decidua
• basalis
• capsularis
• marginalis
• parietalis
- discoidalis
- olliformis
- hemochorialis
 15 - 25 cm
šířka 2 - 3 cm
hm. 500 - 600 g
Lidská placenta
15-20
SOUČÁSTI PLACENTY:
 PARS FETALIS PLACENTAE – choriová ploténka + choriové
klky, intervilózní prostor
 PARS MATERNA PLACENTAE = zona functionalis deciduae
basalis
fyziologické
nefyziologické
Anomálie placenty
Anomálie choriových klků: (1 :100 těhotenství)
̶ mola hydatidosa
̶ chorionepitheliom
Anomálie v uložení:
̶ placenta praevia (vcestné lůžko) – krvácení
z rodidel v 28. – 29. týdnu
absolutní indikace k CS
̶ placenta accreta (přirostlá k myometriu)
̶ placenta increta (vrostlá do myometria)
̶ placenta percreta (prorostlá skrz myometrium)
Anomálie tvaru placenty
Funiculus umbilicalis (HE, HES, AZAN)
zv:2,5
zv:2.5
z APERIO
vena
arteria
arteria
• 50 – 60 cm dlouhý
• 1,5 – 2 cm tlustý
• na povrchu
amniový ektoderm
• rosolovité vazivo
s v. umbilicalis a
aa.umbilicales
ductus
allantoideus
Anomálie pupečníku
- krátký pupečník ( 40 cm)
- dlouhý pupečník ( 60 cm)
(nebezpečí strangulace nebo
vzniku pravých uzlů)
- pravé a nepravé uzly
- absence jedné umbilikální
arterie (hypotrofický plod)
1 2
3
Úpon pupečníku k placentě
1 – insertio centralis
2 – insertio marginalis
3 – insertio velamentosa
(úpon k chorion laeve)
Vícečetná těhotenství Dvojčata 1:100
Trojčata 1:1002
Čtyřčata 1:1003
DVOUVAJEČNÁ DVOJČATA
(DIZYGOTICKÁ)
̶ dva oocyty jsou
oplodněny dvěma
spermiemi
̶ každý zárodek se vyvíjí
samostatně (má vlastní
amnion, chorion i placentu)
̶ mohou být různého pohlaví
̶ podobnost jako u sourozenců
různého stáří
JEDNOVAJEČNÁ DVOJČATA
(MONOZYGOTICKÁ)
̶ jeden oocyt je oplodněn
jednou spermií
̶ k rozdělení dojde až během
dalšího vývoje
̶ uspořádání plodových obalů
dle období, kdy se zárodek
rozdělí ve dva
̶ vždy stejného pohlaví a
geneticky identická
JEDNOVAJEČNÁ
na stadiu dvou blastomer
̶ každá z blastomer dá vznik
jednomu embryu
̶ vznikají 2 blastocysty
̶ samostatně se implantují
̶ obaly jako dizygotická
dvojčata: samostatné
amnion i chorion
(diamniotická, dichoriální) a
každý má vlastní placentu
JEDNOVAJEČNÁ
na stadiu blastocysty
̶ rozdělením embryoblastu
do 2 shluků před
vytvořením zárodečného
terčíku, trofoblast se
nerozdělí a zůstává společný
̶ obaly: samostatné amnion
(diamniotická), společné
chorion (monochoriální) a
placenta
̶ nejčastější (65 %)
JEDNOVAJEČNÁ
rozdělením bilaminárního
terčíku
̶ založením dvou
primitivních proužků
̶ embrya mají vše společné
– amnion, chorion i placentu
(monochoriální,
monoamniotická)
̶ v případě neúplného oddělení
vznikají srostlá dvojčata
(„siamská“)
̶ jen 1 %
38 týdnů = 266 dnů
40 týdnů = 280 dnů
= 10 lunárních měsíců
lunární měsíc (28 dní)
Výpočet termínu porodu: první den poslední menstruace + 9
měsíců +7 dnů
Délka těhotenství
Haaseho pravidlo
Určení stáří plodu podle jeho temenopatní délky [stáří v lunárních měsících (l.m.)],
užíváno ve forenzní patologii.
• 3. l.m. 32 (2. mocnina l.m.) = 9 cm
• 4. 42 = 16 cm
• 5. 52 = 25 cm
• 6. 6x5 (l.m. x 5) = 30 cm
• 7. = 35 cm
• 8. = 40 cm
• 9. = 45 cm
• 10. = 50 cm
1. měsíc – 6 - 7 mm
2. měsíc – 2.5 cm
Uložení plodu v děloze
̶ Během prenatálního vývoje je plod uložen ve vaku plodových blan
vyplněném amniovou tekutinou, která plodu umožňuje zpočátku
relativně volný pohyb v děložní dutině.
̶ S růstem tuto možnost plod ztrácí a s blížícím se termínem porodu
(v posledním trimestru) zaujme v děložní dutině definitivní polohu,
postavení, naléhání a držení:
✓poloha = situs
✓postavení = positio
✓naléhání = praesentatio
✓držení = habitus
Poloha plodu (situs)
vztah: podélné osy těla plodu k podélné ose corpus uteri
̶ podélná (osy rovnoběžné)
- 99 %, hlavičkou (kaudálně)
nebo koncem pánevním
̶ příčná (osy kolmé) – 1 %
̶ šikmá - nestálá,
přejde v polohu podélnou
nebo příčnou
Postavení plodu (positio)
vztah hřbetu (hlavičky) plodu ke hraně děložní
Druhé obyčejné První méně obyčejné
záda vpravo vzadu záda vlevo vzadu
Druhé méně obyčejné První obyčejné
záda vpravo vpředu záda vlevo vpředu
při sinistroverzi při dextroverzi
a sinistrotorzi a dextrotorzi
Naléhání plodu (praesentatio)
vztah: část těla plodu - aditus pelvis
̶ záhlavím (nejčastěji)
̶ temenem, čelem
nebo obličejem (1%)
̶ zadečkem a chodidly
(při poloze podélné
koncem pánevním)
̶ trupem, ramenem
(při poloze příčné)
Držení plodu (habitus)
vztah částí plodu k sobě navzájem
̶ pravidelné = hlavička a končetiny
jsou flektované, horní končetiny jsou
zkříženy na hrudníku, dolní končetiny
jsou flektovány a přitištěny k břichu,
plod zaujímá co nejmenší objem
̶ nepravidelné = každé jiné
Fyziologické uložení plodu v děloze
POLOHA PODÉLNÁ
HLAVIČKOU
POSTAVENÍ PRVNÍ OBYČEJNÉ
NALÉHÁNÍ ZÁHLAVÍM
DRŽENÍ PRAVIDELNÉ
Znaky zralého plodu
hlavní
̶ délka (50-51 cm)
̶ váha (3000-3500 g)
̶ rozměry hlavičky jsou v normě
̶ ♂ varlata jsou sestouplá v šourku,
♀ labia majora překrývají labia minora
pomocné
̶ plod je eutrofický, je vytvořen podkožní tuk
̶ kůže - lanugo jen ve zbytcích na ramenou a
zádech
̶ řasy a obočí vytvořeny, vlasy několik
centimetrů, nehty přesahují okraje prstů
̶ lebeční kosti tvrdé, velká a malá fontanela
jsou hmatné, ale navzájem oddělené
̶ novorozenec křičí a pohybuje se
Donošenost a zralost plodu
̶ Donošenost – vztahuje se k délce těhotenství (menstruační stáří):
- nedonošený (do 37 týdnů)
- donošený (38 – 40 týdnů)
- přenošený (déle než 42 týdnů)
̶ Zralost – vztahuje se ke stupni vývoje plodu:
- zralý
- nezralý
̶ Trofika - dle stavu výživy
̶ hypotrofický
̶ eutrofický (váha 3 400 - 3 500 g, délka 50 - 51 cm)
̶ hypertrofický
34
OBECNÁ EMBRYOLOGIE 2
̶ Sada embryologických schemat II
̶ Cytologický a embryologický atlas – str. 76 – 81
̶ Diskuse
̶ 3 embryologická schemata podle instrukcí učitele