Starověké civilizace Středomoří I Vymezení Epochy řeckých kultur Epochy římských kultur Předmět studia oboru KLASICKÁ ARCHEOLOGIE ňím íTlarka Hurelio Oblasti vzniku, konsolidace a rozšíření antických civilizací ve Středomoří Řecký okruh - stará řečtina Zdroj: http://www.antickysvet.cz/25805n-traianus Východní část Středomoří Řecko, ostrovy, Malá Asie • Území nejstarších egejských kultur • Minojská a mykénská kultura • Oblast starověkého Řecka a jeho sousedů • Helenistický svět (podle Hölscher 2005) Západní část Středomoří Řím, Itálie, provincie Území Etrusků a jiných obyvatel Itálie Oblast Říma v celé šíři časové i územní *římská říše, ř-p, limitní, okrajové/ovlivněné/zasažené oblasti Zdroj: http://www,gisportal,cz/2012/05/rilasuite-o-mapu-roku-2011-s-gisportalem 8237 ■ It Minn, Ajora, Plan (2. ]h. n. Chr.l TRÓJA POMPEJE Zdroj: http://classicalwisdomxom/exploding-heinrich-schliemann/ Počátek • od prehistorie Středomoří (většinou od doby bronzové, případně železné) • „předřecké" civilizace východního Středomoří - minojská a mykénská ,předřímské" civilizace západního Středomoří - Etruskové Konec • pozdní antika • přes rané křesťanství • až po Byzanc (476-1453) • antickými tradicemi přechází až do současnosti... Východ (Řecko) - Periodizace Kykladen Festland 3100 3100 2700 2700 2200 2200 — 2000 2000 »20 1420 1380 1380 1300 1300 — 1200 1200 1060 1060 — 1000 1000 'e I (ykladisch 1 i Beginn der Bronzezeit 1 II " II n Kreta: Rundgräber der Mesara Kykladen: Marmoridole Festland: Korridorhäuser International spirit in der Ägäis m III A m Kykladen. Festland: Zerstörungen Zuwanderungen vom Balkan ilmínoisch I A/B III B 1 I Kreta: Alte Paläste. Kamares-Keramik m, n J früh Mittel II Kreta: Zerstörung der Alten Paläste Errichtung der Neuen Paläste m Miltell spät m 'e IA [ykladisch I I i Festland: 5chachtgr.iber von Mykene Beginn der mykenischen Kultur Kykladen: Thera - Eruption IB Spall II Spät HA Kreta: Zerstörung der Neuen Paläste II IIB (Ausnahme Knossos) Festland: Paläste inAi früh III Al Kreta: Zerstörung und Wiederaufbau von Knossos niA2 m III A 2 mittel Festland: Mykenische Burgen HIB HIB Kreta/Festland: Linear B in c spät mc Ende der mykenischen Palastkultur Subminoisch Submykenisch (podle Hölscher 2005) lema zur Chronologie der Ägäischen Bronzezeit Doba bronzová (3000-1000 př. n. I.) Pevnina - Kyklady - Kréta Raně-středně-pozdně heladské - kykladské - minojské Řecko (doba Železná) - tradiční periodizace podle uměleckých slohů Epochen Daten Literatur Ereignisgeschichte Klassische Epoche £»90/80 - 330/20 Strenger Stil Hochklassik Reicher Stil Spätklassik Hellenistische Epoche frühhellenistisch hochhellenistisch späthellenistisch 490/80-450 450-430 430-400 400-330/20 330/20 - 30 330/20-230 230-150 150-30 Tragödie Aischylos, Sophokles, Euripides Alte Komödie Aristophanes Historie Herodot, Thukydides Philosophie Sophisten, Sokrates Platon, Aristoteles Neue Komödie Menander Philosophie Stoiker, Epikureer, Kyniker Dichtung Theorkirt, Kallimarchos 490-480/79 Perserkriege 478/77 Delisch-Attischer Seebund Kimon, Perikles 431-404 Peleponnes. Krieg Lykurg von Athen 336-323 Alexander d. Gr.; Reiche/Monarchien: - Makedonien/Pella Antigoniden - Asien/Antiocha Seleukiden - Ägypten/Alexandria Ptolemöer - Kleinasien/Pergamon Mauden • „Temné" = protogeometrický (12.-10. stol. BC) • Geometrický styl (9.-8. století BC) • Orientalizující (8.-7 století BC) • Archaické (6. století BC) • Klasické (490/80-330/20 BC) • Helenistické (330/20 - 30 BC) Epochengliederung der Griechischen Kultur (podle Hölscher 2005) královská republika Císařství /principát Řím - Periodizace Doba železná - orientalizující - archaická/královská OSEEHHi Daten 1 Literatur Ereignisgeschichte | Früheisenzeit 1000-620 Archaische Zeit 620-509 Etruskische Könige in Rom Konioszeit ____ Republikanische Zeit 509-31 fruhrepublikanisch 509 - 367 Ständekämpfe mittelrepublikanisch 367-202 264 - 2411. punischer Krieg Fabius Pittor 218-2012.punischer Krieg spätrepublikanisch 202 - 31 Plautus, Terenz, Ennius 149 - 146 3. punischer Krieg Cato, Polybios 146 Eroberung Korinths Cicero, Varro 133„Schenkung"von Pergamon an Rom Lucrez, Calull Marius. Sulla: Pompeius, Sallust Caesar Frühe Kaiserzeit 31v.Chr.- 68 n.Chr. Augustus 31 v. Chr. - 14 n. Chr. Vergil, Horaz, 31 v.Chr. Schlacht bei Actium Ovid. Vitruv. Livius 27 v. Cht. Begründung des Prinzipats Tiberius 14-37 Caligula 37-41 Claudius 41-54 Seneca. Petron 43 - 44 n. Chr. Eroberung Britanniens Nero 54-68 Pariherkriege. 66 n. Chr. Armenien Vasallenstaat 64 n. Chr. Brand Roms Galba, Otho. Vitellius. Vespasian Mittlere Kaiserzeit Vespasian 69-79 Plinius d. A. 70 n. Chr. Einnahme von lerusalem 79 n. Chr. Ausbruch des Vesuv Titus 79-81 Domitian 81-96 Martial, Statius, 81-89 n.Chr. Qui ntilian Germanenkriege Nerva Traian Antonius Pius Marc Aurel/ Lucius Verus Commodus 96-98 98 -117 Tacitus. Plinius d.]. 138 -161 161 -180 (161 -169) Arrian, Pausanias 101-102,105 -106 n.Chr. Dakerkrieg 113-117 n.Chr. Dakerkrieg Aufgabe der Expansionspolitik. Reisen Hadrians durch Provinzen 132 -135 n. Chr. (üdischer Krieg 161-166 n.Chr. Partherkrieg 169 -180 Markomannenkriege 1 Epochen 1 Daten 1 Literatur I Ereignisgeschichte Späte Kaiserzeit Pertinax 153 Severer 193-235 Tertullian, Cassius Dio Septimus Severus (Sohne Cararalla u. Geta.} Gegner: Didiuslulianus. 193-211 193-197 194-199 n.Chr. Partherkriege 208-211 n.Chr. Krieg in Britannien Pescennius Niqer, Ca racalla 211-217 212 n.Chr. Constitiitio Antoniniana Matrinus 217-218 Etagabal 218-222 Severus Alexander 222- 235 Soldatenkasier 235-284 Maximincs Thrax 235 - 238 Gordian I u. D 238 238 n.Chr. Beginn neuer Einfälle Balbinus. Pupenius Gordian III 238 238 - 244 Herodian von nördlichen Feinden (Balkan) Philippus Arabs 244 - 249 Decius Treboniaius Gallus, 249 - 251 251-253 Große Christenverfolgung Vol J Mr: Ulis Aenvlianus 253 Valerian 253-261 Partherkrieg 259 n.Chr. Gallien 261-268 Plotinos Gefangennahme Valerians Claud'us Golhicus. Quintillus 268 - 270 Auielidii 270 - 275 Tacitus, riorianus 275-276 Probjs 276 - 282 Carus, Carinus, Numerian 283-2B4 Tetrarchen (Auswahl) Diocletian Maximinian Galerius Constanlius Chlorus Constanlin Maxenhus Licinius Spätantike (Auswahl) Consta ntin d. Gr. Consta ritin II, Conslans Constantinius II lulianus Aposlata 284-312/324 284- 305 285- 3D5 293/305-311 293/305-306 306-337 306 -312 308-324 ä b 306 306-33/ 355)361-363 dominát Valentin«n I Valentinirin II Tln'odos:us 364-375 375 - 392 379-395 312 n. Chr. Sieg Constantins an der Milvinischeri Brücke; 313 Toieranzedikt von Mailand. 324 A.leinherrschaft: Verlegung der Hauptstadt nach Byzanz/Koristantinopel Kurzfristige Reslauialio-i der antiken Kulte Ammianus Marcellinus Systematische Bekämpfung des ClauCian. Augustin Heidentums Tektonická činnost ve Středomoří Tektonicky velmi aktivní oblast erupce sopek, zemětřesení, tsunami Etna, Vesuv (stále činná!), Stromboli, Monte Albano, Ischia aj. - supervulkán caldera - Campi Flegrei výrazný geologicko-ekologický faktor v této oblasti v holocénu docházelo k tektonické činnosti (Théra, Vesuv), krátkodobější změna klimatu geologické změny vedoucí k dlouhodobějším změnám krajiny a osídlení např. změna vodní sítě, sucho x záplavy, zanášení údolí) Menší výbuchy, jako např. Vesuv v r. 79 AD, pak vedly ke zničení jednotlivých měst v jeho okolí (Pompeje, Herculaneum) Oblast náchylná k zemětřesení 464 BC, 373 BC aj. Hladina moře stoupla od klas. období o 2-3m Théra = Santorini • AKROTIRI mínojské město na vých. pobřeží Théry se zachovalo „mínojské Pompeje" = pohřbené město doby bronzové • nenalezena těla, ale krásné dochované fresky • výbuch Théry byl velmi silnou erupcí s globální důsledky (neúroda) na celé severní polokouli (od Irska po Čínu) - datace: 1600 -1450 př. n. I., 1560 BC • Vliv na Středomoří (Egypt, Minojci, Syropalestinská oblast...) VESUV Pompeje a Herculaneum Menší výbuchy, jako např. Vesuv v r. 79 AD vedly ke zničení jednotlivých měst v jeho okolí (Pompeje, Herculaneum) • Specifické podmínky měly vliv na zachování včetně antropologického materiálu • výzkum velmi raný 1738 - Herculaneum 1748- Pompeje razily se tunely, „důlní výzkum", zábava elity a rabování • skutečný výzkum až Giuseppe Fiorelli (1826 - 1896) od r. 1860 systematicky zkoumáno • Rozdělil město na sektory (insulae) • Začal metodu tzv. sádrových odlitků v dutinách (těla) CoLONIA-VeNERIA • CORNEUA- PoMPEIi- Výzkumy v Malé Asii • Trója (od 1873) - H. Schliemann • Halikarnassos (od 1857) - brit. • Pergamon (od 1878) - Berlín Pevnina • Mykény (od 1876) - H. Schliemann • Olympie (od 1875) - DAI • Delfy (od 1893-franc. Ostrovy • Samothráké (1873-1875) - rak. • Kréta - Knóssos (od 1899) - A. Evans Etrúrie • Zejména nekropole • Tarquinia, Veje, Populonia • Banditaccia u Cerveteri Počátky výzkumů http://www.diomedia.com/stock-photo-the-excavations-of-sir-arthur-evans-at-knossos-revealed-a-remarkable-set-of-large-compartments-in-the-floor-were-for-grain-and-produce-an-alternative-explanat-image8442781.html Aténská akropole před výzkumy Počátky výzkumu Athény • od r. 1834 na Akropoli • od r. 1850 Agora v Athénách Řím má Image 4 / 9 View oTttie Aero Forum Romanům před výzkumy (Piranesi 1775) Věčné město - život v ruinách - začlenění, respekt V druhé polovině 19. stol. byla odkrývána císařská fora Po povolení hloubkových výzkumů na Foru odkryl r. 1899 Giacomo Boni nejstarší část Fora Romana areál archaické svatyně Vulcanalu tzv. Lapis niger a pak i archaickou nekropoli na Foru Přírodní podmínky východního Středomoří • podnebí: zimy na horách tuhé, jinak mírné, léta horká a suchá, srážky během pěti zimních měsíců • tvořeno převážně vápencovými horami, členitým pobřežím a více než 3000 ostrovy (Kréta, Kyklady, Sporady) • úrodné planiny obklopené vysokými zalesněnými horami s opadavými stromy • členitá, špatně průchodná krajina - přirozené překážky (malé množství průsmyků) a úzká údolí • krajina podporovala vznik menších sídelních jednotek = od hospodářských usedlostí, přes vesnice až po menší nezávislá města -městských států - poliš • na řecké pevnině navíc nejsou splavně řeky (v létě místní toky nižšího řádu často vysychaly) • tyto přírodní podmínky nevhodné pro suchozemskou přepravu -využití námořní přepravy Řím - Apeninský pol. • Apeninský poloostrov - pohoří Apeniny od S-J, Alpy, nejrozsáhlejší nížiny na severu v Popádí • Splavné řeky (Pád, Tiber, Arno, Reno aj.), v podhůří Alp i ledovcová jezera, v Apeninách i vulkanická • Kvalitní zdroje stavebního kamene a mramoru, kvalitní hlíny pro keramiku, pucolán (italsky pozzolana) - sopečné hydraulické pojivo do malt a betonů = starověký cement, soli • barevné kovy zastoupeny méně (jeden z důvodů expanze) Zdroj: http://bella-italia-info.webnode.cz/geografie/vodstvo/; wiki; https://www.sardisverlag.de/shop/product/poster-imperium-romanum-211-ad/ Přírodní podmínky - Řím a provincie Velmi rozsáhlé území (značná část Evropy, Malá Asie, africké pobřeží aj.) Variabilní prostředí (pouště, hory, lesy, močály...) Římané se postupně naučili adaptovat na dané podmínky využívali sofistikované technologie - inženýrství - odvodňování, zavlažování, zásobování vodou (vodovody, kanalizace, mosty, tunely) transport - nejen po moři, ale i vybudování rozsáhlé silniční sítě Extenzivní zemědělství, které muselo zajistit nadprodukci pro obživu měst (hnojení, žací stroje, zavlažování, odvodňování, nové plodiny, dovoz obilia otroků z provincií) Římská zahrada (hortus) je dokladem kultivace přírodního prostředí a byla součástí každého sídla (domu, villy, paláce) prostor - populární byly zejména soukromé zahrady s peristilem v rámci domů, známy jsou i zahrady a parky otevřené veřejnosti (to převzali od Řeků) Ekologické změny ve Středomoří • V důsledku lidské činnosti docházelo k silnému odlesňovaní předpokládá se, že již v klasickém období došlo ke značnému odlesnění krajiny • vlivem odlesnění docházelo k erozi sedimentu a k posunu pobřežní linie o celé kilometry • vznikaly zde močálovité oblasti, které byly pro život nevhodné a původně prosperující přístavní města - centra obchodu, upadaly • Například u Thermopyl, kde byl dříve úzký průsmyk v místě známé bitvy se linie pobřeží rozšířila o 8 km (300 Spartanů by tuto plochu stěží ubránilo). • Nebo město Pella v Makedonii, bylo původně přístavem - dnes se nachází více než 25 km od moře • odlesněné oblasti začaly být mnohem větrnější a sušší (změna mikroklimatu), což komplikuje zemědělství • nedostatek dřeva vedl ke stavbě z kamene, což je pro archeologa pozitivní, protože se nám dochovalo více památek • *Zajímavý též zánik Olympie (zemětřesení r. 522, 551 AD..., Alpheios a Kladeos, několik metrů sedimentu - záplavy? tsunami ? - dnes 22 km od moře) http://www.scout.com/military/deadliest-blogger/story/1571204-the-lion-at-the-hot-gates-thermopylae-480-bc Specifika - podmořská archeologie od poč. 20. století rozvoj tohoto odvětví v souvislosti s rozvojem potápění Sochy (vyloveny z moře) např. Apollóna z Piombina, mladík od Marathónu, žokej Euboia, Zeus (bronzové sochy jinak přetaveny) 1900-1905 zkoumán vrak u Antikythéry Vrak lodi z Uluburunu pobřeží Turecka (1984-94) Výzkum pobřeží Alexandrie (maják aktuálně) Uluburun = vrak z pozdní doby bronzové Koncem 14. stol. př. n. I. po r. 1305 - ztroskotala pravděpodobně mykénská loď u výběžku při J pobřeží dnešního Turecka - Uluburun, objevena r. 1982 místním potápěčem při hledání mořských hub, výzkum 1984-1994, dnes v Bodrum Maritime Museum 15x5 m, až 20 tun - dřevěná loď (libanonské cedry a dub) vyplula z Kypru nebo Levanty a směřovala na nejspíš na ostrov Rhodos (významné překladiště) zajímavý náklad - především řadu surovin, artefaktů živočišného původu i luxusních výrobků (10 tun mědi a 1 tuna cínu, určeného pro výrobu bronzu) - info o obchodu a obchodní síti doby bronzové Loď ležela v hloubce 44-61 m a zkoumal to Institute of Nautical Archaeology of Texas A&M University (přes 22 000 ponorů, 17 tun artefaktů) Geochemické analýzy - Měď původem z Kypru, 2/3 cínu původ z pohoří Taurus a cca 1/3 pochází z JV Uzbekistánu! - 3200 km od místa potopení Keramické tzv. kanaánské džbány s pistáciovou pryskyřicí, olivy, olej, 175 ingotů skla, želví krunýře, pštrosí vejce, slonovina a kovové výrobky (šperky, nádoby, zbraně aj.), baltský jantar, ovoce a plody koření (koriandr, černý kmín aj.) Zlatí skarabeové se jménem Nefertiti (rovněž sklonek 14. století) Královské dary (Mykéňané, posádka snad původ ve Fénicii nebo z Kanánu) Zdroj: https://source. wustl.edu/2022/ll/findinQS-from-2000-year-old-uluburun-shipwreck-reve Olivy a olivový olej • Olivovník evropský • původně patrně z oblasti dnešního Iránu přes syro-palestinskou oblast do Středomoří (cca 5000 př. n. I.) • dlouhověké, pomalu rostoucí - nejstarší dochované olivovníky přes tisíc let • Posvátný strom (Athéna - dar Athénám) • Velmi houževnatý, nově obrazí i po požáru • Olivový olej = tekuté zlato (Homér) • Olivová ratolest = symbol míru a vítězství • Olivový věnec = odměna vítězům olympijských her Olivový olej „ropa starověku • top vývozní artikl celého Středomoří • „ropa" starověku (konzumace, svícení, kosmetika, léčení) • Monte Testaccio (Řím, 2. stol. - depozit) • 35 m výška, 1 km obvod, cca 53 mil. kusů amfor Zdroje kvalitního kamene (stavby, sochy, nádoby) • Stredomorská oblast bohatá na zdroje kvalitního kamene - zejména vápence a mramoru (Paros, Naxos x Carrara) • Zdroje známe od Vitruvia, ale i archeologické doklady těžby - některé lomy fungují dodnes (Naxos) • Marmaros - kámen dosahující vysoký lesk (mramory, porfyr ale i žuly) • Poros -vápenec a vápenný tuf (dobře opracovatelný) Jiné kameny, než mramory: • vápenec (Syrakúsy) • Selenit (Španělsko) • zelený porfyr (Krokea nebo mys Matapan) • sopečný tuf Periodizace CJirorraJogical la b k prehistorické - minojské - mykénské - geometrické -archaické -klasické -helenistické Zdroj: Prehistorie a tzv. kykladské idoly • podle původu z kykladských ostrovů • schematizované mramorové plastiky lidských postav • stojící postavy tzv. hudebníci, ojediněle hlavy • Plastiky byly původně zvýrazněné barvami • datovány do 3. tisíciletí (3300-2000 BC) • harmonické proporce jednotlivých částí lidského těla - někdy spatřována tradice citu pro ztvárnění lidské postavy a zpracování kamene - typické pro tuto oblast MÍNÓJSKÁ - doba bronzová podle mýtického krále Kréty Mínóa (hybrid Mínotaurus, Daidalos...) nazval A. Evans Periodizace: od časně (3200-2700 BC), středně minojské (2700-1900 BC), přes první/starší paláce (cca 1900-1700 BC) a druhé/nové paláce (cca 1700-1450 BC) do pozdního/post-palácového období (cca 1450-1100 BC), výbuch Théry cca 1560 př. n. I mezi Egyptem, Předním východem a Řeckem v starším období silné vlivy Egypta, pozdním období z řecké pevniny hornatý ostrov s piniemi a příhodným pobřežím pro lodě a příhodným klimatem horká léta, mírné zimy, malé množství srážek - cisterny (sedimentační) MIHOAN SITE RETHYMM0 Hf FtAKLEIQN 'TYUStM T. ňgia Galini TTDH.„T[K mtrií OOURNUl AG. TRIAS I PHftESTDS i^.------ Mátala i ____ —m^M lerapelra MÁLIA M10S Šitia rífe A map oí fíte island wttň its principát archaelogical sites ot tne fífiitoan period MÍNÓJSKÁ - doba bronzová • Civilizace nevzniká u řeky, ale na hornatém ostrově - kromě Mesary nejsou nížiny • Pěstování pšenice, olivy, víno a pastevectví - stáda ovcí - vlna a látky, rybolov • Thalasokracie (6aA.aaaoKpcn:ía) = vláda nad mořem (Féničané, Janov, Benátky) • Příhodné pobřeží - ovládali moře (rybolov, ochod, mocensky a vojensky, potírali „piráti" - nadvláda např. nad Athénami - placení) • Látky a barviva - šafrán a purpur (pionýři v jeho produkci z ostranek (královský atribut) - výrazný vývozní artikl) • nejvýznamnější lokality s typickou zástavbou tzv. paláce (Knossos , Faistos, Malia, Chania, Zakros, Gournia) - Arthur Evans 1900 • paláce=sídla elity (labyrint) kolem nádvoří, společenské prostory, trůnní sál, svatyně, obytné, rezidenční a skladovací prostory - pithoi, absence obranných prvků a opevnění, až 5 pater) - typické je použití sloupů MÍNÓJSKÁ doba bronzová první dlážděné cesty, splachovací toalety + odvodňovací kanály výraznější umělecké projevy hlavně fresky a nástěnné malby jsou známy zejména z tzv. palácového období od 2. tisíciletí BC - Knóssos, Mallia, Faistos, Zakros... fresky a nástěnné malby: motivy ze života, významná TaupoKa6ái|jia taurokathapsia, mořské motivy, ceremoniály, průvody motiv býků a rohů velmi typický, nalezeno v paláci opakovaně stejně jako symbol dvojbřité sekyry - labris Tzv. hadí bohyně, zoomorfní rhyta - o náboženských představách příliš nevíme - kult bohyně plodnosti předpoklad kromě palácových svatyní neznáme chrámy, organizace festivalů a rituálů obřadní místa v krajině (jeskyně, hory, vrcholy, posvátná místa vzdálená lidským sídlům) doklady lidských obětí - JUKTAS/ANEMOSPILIA (17-18 let chlapec u oltáře s Fe nožem - oběť?) Zdroj: http://people.ucls.uchicago.edu/~bwildem/art_hist_laba/ancient_agean.html MÍNÓJSKÁ • podobně jako faraóni soustředili minojští vládci politickou a náboženskou moc • centrální palácové hospodářství (písmo k agendě - lin. písmo A, sklady, řemeslnické areály) • neuvěřitelní při zpracování kovů a nových technologií „Thaiwan té doby" • umělecké výrobky ze zlata, kovů, drahých kamenů (pečetě, nádoby aj.) • keramika (starší vasiliská keramika a mladší tzv. kamarské zboží) • není příliš mnoho vojenských motivů, vyhýbali se glorifikaci zbraní x mykénská kultura Pohřební ritus minojské kultury • od neolitu převažují kostrové hroby často do jeskyní a skalních úkrytů • později v době bronzové mrtví ukládáni do samostatných hrobů s výbavou (kamenné vázy pečetidla, šperky z drahých kovů), často ve skrčené poloze • pohřbívání do společných (rodinných) hrobek, osuária Minojská pohřebiště typické je subterénní a kolektivní pohřbívání komorové hrobky-většinou pravoúhlé a zahloubené s kamennou konstrukcí objevují se ale i samostatné hroby Pohřební ritus minojské kultury • někdy do hliněných nádob - pithoi nebo do sarkofágů či larnaků skříňkové a hlavně vanové • larnax = hliněné (terrakotové) schránky podobné sarkofágu • pohřební rituál na sarkofágu z Hagia Triada (obětování býka, hra na lyru, úlitba atd.) Kruhové komorové hrobky (tholy) s dromem V 15. stol. př. n.l. změna pohřebního ritu pravděpodobně v souvislosti s příchozími Mykéňany tholos a šachtové hroby podobné těm v Mykénách Kafe je*. PÍSMO MÍNÓJSKÉ KRÉTY (2500-1450 BC) • Nejstarší krétske hieroglyfické písmo, převzato patrně od Egypťanů, měli s nimi velmi intenzivní vztahy • lineární písmo A - zaznamenávají stejný jazyk (mínojštinu) • Tento jazyk zatím není nerozluštěn - neindoevropský podobně jako sumerština nebo etruština • Hliněné destičky, pečetidla s nejstaršími nápisy („kreditky" starověku), archív hliněných destiček nalezl A. Evans v Knóssu • tzv. disk z Faistu (1908 - ještě jiný typ písma, než obě předchozí) - kolky Lineární písmo B i di h nm ni 1 • archaická forma řečtiny, slabičné písmo (ideogramy), vyluštil 50. léta 20. stol. Michael Ventris a John Chadwick • na MU byl světový specialista prof. Antonín Bartoněk (skripta) • tabulky s písmem nalezeny v Knóssu (Kréta) + Pylu, Thébách a Mykénách (Řecko) • 14.-12. století př. n. I. v pozdně mykénském období - předcházelo alfabetu o několik století AXX»TT>©rr+2ř t de ie ke me ne pe qe re « te we ie n si li wi u du in taj mu nu pj [1 í f ? 1 I^TMTIf o do yj ke me no po qo ro » io *o ze ľ Äliti * T* N Ä Vlny ničení a zánik minojské civilizace • kolem 1700 př. n. I. většina prvních paláců zničena ohněm (zemětřesení? útok?) pak znovu vystaveny a monumentálnější • výbuch Théry (1628, 1600, 1560, 1450?) - tsunami - ochlazení, neúroda • opět se obnovily paláce - novopalácové období - nadvláda Knóssu • pak ještě obnovení paláců a osídlení, ale nikdy již nedosáhli takového rozsahu • 1450 př. n. I. další vlna ničení paláců, měst i venkovských sídel pod nadvládu Mykéňanů • nové pohřební zvyky, umělecké formy i nové písmo (lineární písmo A) • Krétu hodně zasáhly útoky mořských národů na sklonku doby bronzové -1200 př. n. I. • obyvatelstvo si vybíralo extrémní polohy v horách a přežívali až to tzv. subminojského období (11. stol. BC) MYKÉNSKÉ období = doba bronzová 2000/1600-1200/1100 BC • Mykéňané (Achájové) - indoevropský kmen, přišli do kontinentálního Řecka z Balkánu, kol. 200O BC) • Achijawá - kmen zmíněný i v chetitských pramenech • Národ pastevců a válečníků (Thesálie, Boiotiie, Attika, Argolida a Messenie) - postupně moreplavci a obchodníci • Na obchodních trasách si některé postupně získali panovníci moc a podrobili si sousedy - střety • Silně opevněné sídelní areály s paláci (Mykény, Tíryns, Pylos) a masivní obrannou zdí • Nebyla zde téměř známa velká kamenná plastika, jen štukové reliéfy malované podobně jako fresky • Kamenný reliéf je vzácný např. ikonická tzv. Lví brána v Mykénách Zdroj: http://users.stlcc.edu/mfuller/mycenae.html Pohřbíváni v době mykénské (1600-1200/1100 BC) šachtové hroby nejznámější Mykány okruh A, B - H. Schliemann (1874-1876) Komorové hrobky a tholy např. hrobka zvaná Átreova pokladnice s nepravou klenbou Hrobky vládců a jejich rodin - (w)anax (vrchní válečník, člen majetkové aristokracie, vrchní kněz) Obrovské bohatství - projevuje se v hrobech (předměty z drahého kovů -toreutika a zlaté masky) Řemeslníci (práce s kovem) a zemědělci, obchodníci a otroci (většinou váleční zajatci) ' 4 - Zdroj: http://users.stlcc.edu/mfuller/mycenae.html MYKÉNSKÉ období (1600-1200/1100 BC) • Válečníci, námořníci, piráti a obchodníci - nejprve pod vlivem Mínojců (luxusní předměty hroby v Mykénách)| • Pak převzali vládu nad mořem i pevninou a dokonce zakládali první kolonie • Předměty z kovu (šperky, zbraně, pečetidla, toreutika - zoomorfní obřadní nádoby tzv. rhyta) • Keramika zdobená figurálními (válečníci, lov, votivní scény), florálními i zoomorfními motivy • Drobná hliněná figurální plastika, předměty z drahých kamenů (např. křišťálu) Zdroj: http://users.stlcc.edu/mfuller/mycenae.html Trójská válka a zánik mykénské civilizace Největší rozkvět 14. - 13. století BC - politika válečně zlikvidovat konkurenční země a ovládnout strategická místa (Kréta, Dardanely - přístup k Černému moři a k ústí Dunaje) Boj Achájců proti trojskému království mocných Frygů (pod kontrolou Dardanely) Strategický bod na rozhraní Egejského a Černého moře plus bohatá naleziště rud a úrodná nížinná země Trojská válka (kol. 1250 př. n. I.) Oslavný epos ílias Homér o několik století později Rovněž poslední období slávy mykénské civilizace -pak postupný úpadek Nedlouho poté oblast Středozemního moře začaly ničit tzv. mořské národy (1200 př. n. I.) - Féničané a Filištíni Obchod - hlavní zdroj ekonomiky byl zastaven - města postupně padla a pak chátrala Orchomenos 4 Pylos Théby Mykény Athény Argos J!&*" f * * RHODOS MYKENSKE ŘECKO Fais Temné období (1200-900 př. n. I.) • jiný indoevropský kmen přichází z Balkánu do Řecka - Dórové • Dovršili zánik mykénské civilizace - rozpad sídlení struktury, snížení počtu obyvatelstva • Zánik mykénské sociálně-ekonomické organizace a městského osídlení • Téměř jedno století migrace a transformace (Dórové, Iónové, Aiolové) • Vytváření řeckých dialektů • Přicházejí a mají účinnější zbraně, postupně budování nových mocenských struktura a organizace moci • Vznik nové aristokracie na klanovém a rodovém základě (genos), wanaka nahradil basileus (král) jako vůdce komunity • Změna pohřebního ritu - spalování mrtvých po vzoru héroů (např. pohřeb Patrokla) • Rozšiřuje se používání železa - mnohem účinnější železné zbraně • V 10. století všeobecné oživení a konsolidace - rozvíjí se opět obchod a koloniální expanze hlavně podél anatolského pobřeží • Zárodky prvních městských států - poliš = nová centra ATHÉNY, ARGOS, KORINT, SPARTA • Základem řecké kultury impozantní mykénské kulturní dědictví = doba héroů • Ústně reprodukovaná poezie reprodukovaná pomocí pěvců aiodů a vznik největších eposů HOMÉR - ílias a Odyssea TÍ&LL&NHZ -RAC&S ÍOOO to 800 B.e. Období tzv. geometrického stylu (1050-700 BC) 'ř5 Vznikají velké panhelénské svatyně - místa kultu (dary, vota) a slavnosti Kolonizace MA, J Itálie a Sicílie, ovládnutí moře a obchodu Převzetí a přizpůsobení fénické abecedy (hlásková) Staré mykénské osady - předchůdci panhelénských náboženských středisek - Olympie, Delfy, Dodona, Nemea Byly vyráběny drobné plastiky z bronzu a slonoviny (vota) Monumentální keramické nádoby (bohatě zdobené - Attica) Zdobený kráter z pohřebiště Dipylon v Athénách (740 BC) tzv. Dipylská slonovina (3/4 8. století) Bronzová soška - lov Heraion, Samos, % 8. stol BC Bronzové plastiky z Olympie (po pol. 8. století) Bronzová plastika tzv. Muž a kentaur (750-730 BC) Sfyrelata Apollo, Artemis a Léto z Dreru, koniec 8. stol. BC Archaické období - 7. a 6. století • obchod i umění jasná orientace na Egypt a Předního východu (severoasyrské a pozdně chetitské vzory) • Mocenská a řemeslnická centra Athény, Korint • Řekové soupeří o obchodní nadvládu nad Středomořím s Etrusky a Féničany, kteří ovládají zdroje a výrobní centra mědi a železa • Větší dřevěné plastiky tzv. xoana • Hieratický postoj prvních monumentálních soch byl převzat z Egypta (stojící oblečené ženské sochy) - typ koré (votivní dary a náhrobky) • Řecko sílí ekonomicky, kulturně - zejména v oblasti literatury, filosofie a umění • Aristokracie se obklopuje dováženými a luxusními předměty • Stoupá sociální napětí mezi aristrokracií a lidem (démos) • K moci se dostávají tyrani např. Drakón a jeho zákoník, Solón a jeho reformy - konflikt mezi oligarchy a lidem • Na východě i západě pokračuje řecká kolonizace • roste náboženský a politický vliv panhelénských svatyní hlavně Delfy a Olympie ostrově Samu (7. století) (podle Rolley 1994) Vznik řecké monumentální plastiky • Inspirace egyptským uměním - ztvárnění ženy a muže • formálním úkolem v archaickém období bylo zvládnutí mužského aktu v lehkém nakročení • socha stojícího nahého mladíka KÚROS Archaické období - 6. století Plastiky vytvořené tzv. chriselefantinovou technikou • Ukázky: sochy Apollona + Artemidy Delfy (6. století) • od 6. stol. doloženo použití této techniky • spočívala ve vytvoření jádra sochy ze dřeva, ta byla pak pokrytá slonovinovými destičkami v místech odkrytého těla sochy a oděv a vlasy pak byly vyloženy zlatým plechem Apollo z Pirea (530-520) • originál nalezený v přístavu Pireus v r. 1959 • monumentální bronzová socha (192 cm) • nejstarší dutá litá bronzová socha z řeckého starověku • v 6. století BC metoda odlévání soch na jádro tzv. metoda ztraceného vosku (přímá metoda) a složitější metody snímáni pomocí hliněných a sádrových forem (nepřímá metoda) Hollniv Lost-Wai Costing: The Dirtct Mtthcd ■tni rufwwf «1* i I I 1. Rijghl^ rts^ricd 2. tin modrl wn 3. C>>v mold buill i 'Aj* "níMed oul. tnut. «rt with proti ud- Anteroi Éies r.—.-.w Phcbos Ti PÍ mři i http://iamthemasterstrategist.tumblr.com/greek Genealogie řeckých bohů Antické mýty - Theogonické • Na počátku všech věcí se vynořila matka Gaia (Země) z Chaosu a ve spánku porodila syna Urana (Nebesa) - někdy vysvětlován jako raný vpád Helénů do severního Řecka 1. Generace bohů a svržení Urana • Spolu pak zplodili storuké obry Hekantocheiry a jednooké obry Kyklópy. Úranos svrhl Storuké a Kyklópy do propasti Tartaru a zplodil sGaiou pokolení sedmi Titánů. • Nejmladší z nich byl Kronos, pod jehož vedením se Titáni proti otci vzbouřili. Pomohla jim Gaia, která ze sebe zrodila kov a vyzbrojila Krona kovovým srpem, jímž Kronos ve spánku otce (Urana) vykastroval • Tři kapky Uranový krve dopadly však na Zemi a ta pak porodila Erínye - Lítice, které v řecké mytologii mstily vraždu rodičů a křivé přísahy. Titáni pak vysvobodili Kyklópy z Tartaru a Krona odměnili vládou nad zemí. Antické mýty - Theogonické 2. Generace bohů a svržení Krona • Kronos si vzal za ženu jednu ze svých sester, Titánku Rheiu. Ovšem umírající Úranos mu předpověděl, že jej svrhne jeden z jeho synů. • Proto Kronos každý rok spolkl jedno dítě, které mu Rheia porodila. Nejdříve to byla Hestia (později ochrankyne rodinnéhq^krbu, v Římě Vesta), potom Déméter (bohyně obilí a úrody, v Římě Ceres), potom Héra, Hádés a Poseidon. • Když Rheia porodila šesté dítě - boha DIA, rozhodla se zabránit jeho pozření a svěřila jej matce Gaie, která jej ukryla na Krétě v jeskyni Dikté. • Tam ho vychovaly nymfy a odkojila koza Amaltheia (za to byla vyzvednuta na hvězdnou oblohu v podobě znamení kozoroha a jeden z jejích rohů je tradičním symbolem hojnosti). Rheia místo syna zabalila do plenek kámen a podala jej Kronovi ke spolknutí. • Když Zeus dospěl v muže, předložil za pomoci matky Rhei Kronovi dávidlo a donutil jej vyvrhnout své sourozence. • Nastal deset let trvající zápas, kdy si Kronos pozval na pomoc Titány, ale nakonec Zeus srazil Krona (Saturna) bleskem a stal se definitivním vítězem. • Kronos přišel o moc a stal se otcem času s jeho nemilosrdným srpem (jeho jméno zaznívá ve slovech jako kronika, chronogram, chronometr, synchronizace). Antické mýty - Theogonické 3. Generace bohů - „Olympani" a Diova vláda • Synové Rhei si pak rozdělili vládu nad světem: Zeus (Jupiter) vládl nad zemí a nebesy • Poseidon (Neptun) nad mořem Hádes (Pluto) nad podsvětím - podobenství tří helénskych kmenů nebo božské trojice obvyklá i u jiných náboženství Zeus si potom vzal za ženu svou sestru Héru (Juno) a byl ustaven řecký pantheon, který se usídlil na Olympu • Athéna (Minerva): panenská bohyně předhelénského původu, bohyně moudrosti a války, dcera Diova Afrodite (Venuše): bohyně krásy a lásky, dcera Diova zrozená z mořské pěny Artemis (Diana): dcera Diova, panenská bohyně lovu Apollón (Apollo): bratr/dvojče Artemis, bůh věšteb, hudby a umění Hefaistos (Vulcanus) - bůh ohně, kovář a patron metalurgů a „dělník bohů" - znázorněn v pracovní haleně (exomis) Arés (Mars): bůh války Hermes (Merkur): posel bohů a bůh obchodu http ://www. hellenic-art.com/th e-12-olympian-gods.html Antické mýty - Theogonické Dionysos (Bacchus): syn Dia a jeho milenky Semelé, bůh vína, veselí, emocí a pastýřů často počítán do této generace bohů a k Olympanům, ale nesídlil tam, sídlil na Naxu Příčinou mnohých mýtů a nepokojů byly Diovy časté zálety a někdy i násilnosti V mytické podobě patrně popisují postupné dobývání Peloponésu helénskymi nájezdníky a podmaňovali si svatyně patřící především ženským božstvům, která uctívalo předhelénské neolitické obyvatelstvo Řecka. Znázornění bohů v řeckém světě - ikonografie Bohové jsou znázorněni jako lidé Pro možnost rozlišení mívají specifické atributy - někdy (např. u váz) bylo u postavy uvedeno i jméno Např. • KRONOS jako stařec (někdy s rouškou) • ZEUS - vousatý s bleskem, velmi důstojný • POSEIDON - vousatý muž s trojzubcem • ATHÉNA-mladá žena ve zbroji s helmou a štítem • HÉRA - důstojná žena s polem nebo tiarou • AFRODITE - krásná žena s amorkem • HERMES - okřídlený klobouk petasos, a hůl caduceus • DIONÝSOS - vousatý, ale i mladý muž s pohárem nebo hrozny Antické mýty-Anthropogonické • v představách antického Řecka lidi uhnětl z hlíny Prométheus a dal jim podobu bohů • život jim pak vdechla bohyně Athéna Řecký antropocentrismus • Protágorás... „člověk je mírou všech věcí -jsoucích, že jsou, nejsoucích, že nejsou"... • přezíravý a kořistnický přístup k ostatním živým bytostem a přírodě • Setkáváme se snahou pochopit ty druhé „barbary" např. Hérodotos z Halikarnássu - popsal ve svých dílech barbary téměř „antropologický" Antické mýty - Etiologické (původu) např. mýty o založení Athén, Říma, Kartága Rovněž u těchto mýtů pracujeme s antickou kosmologií a archaickým vnímáním světa, kdy bežné věci se díky heirofanii nebo rituálu stávají posvátnými Podle představ archaického člověku jsou pustiny obydleny démony, moře nestvůrami - vše divoké a neobdělané náleží chaosu (bytí pred stvořením) Při obsazení této oblasti se tedy musí vykonat - přeměna chaosu v kosmos božským aktem stvoření To se provádí velmi ritualizovanou formou „Ab origine" od počátku - tak jak tomu bylo v dávných dobách - byly věci a úkony posvěceny předky -opakuje a dělá to, co již dělal někdo pred ním (Romulus a brázda) Nezbytným motivem těchto mýtů je spor např. kdo dá městu jméno Athény a Poseidona (Attika), Romula a Rema (Rím) Příkladem je např. mýtus o založení Říma - i když má tento mýtus několik různých podob ta „řecká" obsahovala AENEA, ta „římská" vlčici kojící dvojčata vestálky Rhey Silvie Romula a Rema, zakončená bratrovrazdou Mundus - tj. brázda je styčný bod do podsvětí - když je otevřen i mundus tedy brána smutných pekelných božstev (Varro Sat. I, 16, 18). Antické mýty - Heroické (hrdinské) • v nichž vystupují mytičtí předkové a hrdinové (íllias, Odyssea, Héraklés, Théseus, Perseus, Argonaute atd.) • Héraklés a Dioskurové (svými činy mezi bohy a božská sídla hvězdy/Olymp) • Hrdinové procházejí cestou (transformací) - přechodem od profánního k posvátnému v tom jim brání téměř neřešitelné úkoly na hranici možností (hledání v labyrintu - alegorie hledání sama sebe) • Pouti ke svatým místům - splnění úkolu není v lidských silách - pomoc od jiné významné osoby (Zlatým rounem, Zlatými jablky) HERAKLES • 12 Héraklových zkoušek pro krále Eurysthea = odpovídá znamením zverokruhu (postřeh JB) • Největší hrdina Peloponésu (zde jeho prvních 6 úkolů) Úkoly: 01 uškrcení nemejského Iva 02 Zabití hydry z Lerny 03 přivlečení erymanthského kance 04 Kerynejská laň 05 Stymfálští ptáci 06 Vyčištění Augiášova chléva HERAKLES • pak se vydal za hranice řeckého i lidského světa, kde plní dalších 6 úkolů • jeho činy byly rovné bohům - když obstál mohl vstoupit mezi bohy 07. Chycení krétskeho býka 08. Přivedení lidožravých koní Diomeda z Thrakie 09. Získání pásu královny Amazonek od Černého moře 10. Ukradení dobytka trojtělému Geryonovi z Erytheie 11. Přivedení Kerbera z podsvětí 12. Jablka ze zahrady Hesperidek z konce světa THESEUS • Největší athénský mytický hrdina, syn Poseidona • uhlazenější a civilizovanější než Héraklés Při cestě do Athén se vypořádal s padouchy: • PERIFETOS se sukovicí, SINIDOS s ohnutými borovicemi • Lupič SKIRON a omytí nohou s kopnutím do moře • Zápasník KERKYON, PROKRUSTOVO lože (natahování a ořezávání) • MARATHONSKÝ býk • MÍNOTAURUS - nejznámější jeho hrdinský čin na Krétě PERSEUS • Jeho největší kořistí byla MEDUSA • Zobrazení Medusy se v průběhu doby měnilo (někdy okřídlená, někdy se zvířecím tělem, s hady místo vlasů, ale vždy děsivá nebo alespoň zachmuřená) Antické mýty - Eschatologické • Antické mýty se o přesném popisu konce světa nezmiňují, stejně jako Řekové nevěnovali přílišnou pozornost záhrobí • Výjimku představují Etruskové dělili dějiny na „věky" (saecula) a trvání svého národa odhadovali na osm (či deset) těchto „věků" - poté měli zaniknout... • Pojetí záhrobí u Etrusků bylo důležité, ale velmi temné - blízkost konce (deziluze) X • Egyptané velmi důležitou roli hrálo záhrobí a posmrtný život • Sever Evropy - severská mytologie Valhalla a Ragnarok http://autarkeia00.tumblr.com/post/78815173013/tomb-of-the-infernal-four-horses Svět a jeho budoucnost v antice • Řecko - sestupný proces = sestupná tendence vývoje • Věk zlatý - stříbrný - bronzový (věk héroů u Hésioda) - věk železný • O budoucnosti hovořili málo - žili přítomností - sebe považovali za vrchol lidského vývoje • Řekové převzali vítězstvím u Tróje a získáním zlatého rouna Kolchidy legitimitu nad svým kladným vývojem - překonání minulosti • Římané převzali legitimitu dějin a vývoje Palladiem trojským (posvátná socha Pallas Athény přivezená Aeneem do Latia) • Řekové na rozdíl od Etrusků a Egypťanů pěstovali kult člověka a bytí • Výjimku představovali orfikové a pythagorejci, kteří ctili postupný vzestup duše přes řetěz reinkarnací • Pro Řeky typické, že i přes zhoršování situace a světa - naděje zůstává zachována na dně „Pandořiny skříňky" Peloponéská válka a krize řecké poliš (431-338 př. n. I.) • Expanzivní zahraniční politika Athén i jiných poliš -odvetné akce • Rivalita Athény, Sparta, Théby, Korint, Théby, Syra kusy • 30. let války peloponéská (431-409 př. n. I.) a jiné války např. s Kartáginci • Spartská a Thébská hegemonie • Pak Filip II. Makedonský začíná pomalu dobývat a ovládat Řecko (356-338 př. n. I.) • Bitva u Chaironeie, korintský spolek a mír An illustration ol the Macedonian phalanx. This one is formed of 256 men. Alexandr Makedonský (338-323 př. n. I.) Makedonská nadvláda nad řeckými státy má podobu aliance přetrvává i po zavraždění Filipa Alexandr III. Veliký - ohromující dobyvatel Plánoval napadení perské říše a osvobození všech Řeků Alexandr dobyl celý tehdejší svět přes Persii až k břehům Indu a dnešního Afganistanu Zakládá města nesoucí jeho jméno V podrobených říších prosazuje kulturní helénizaci Umírá v Babylonu v pouhých 33 letech Soupeření mezi jeho následníky (generály) - 40 let Monumentální hrobky makedonské královské rodiny ve Vergině (Au larnak Filipa II.) Hrob Alexandra nepotvrzen - zemřel při taženích Zlatý larnak Filipa II. Makedonského Tomb III Tomb II Shrin> Tomb I Helenistické období (323-146 př. n. I.) • Generálové (diadochové) 40 let bojují o absolutní nadvládu • Obrovská říše se rozpadá pod vládu diadochů (nové vládnoucí dynastie) • později na helenizovaná království pergamská říše (Attalovci) a Galatie • Řecko a Malá Asie (Atigonovci, Lysimachos, Kassandros), Ptolemaiovský Egypt, Seleukovci (Východ a Malá Asie) • Boje s Římem končí dobytím Korintu r. 146 př. n. I. Helénismus Začínají portréty vládců (Filipa II. a Alexandra Velikého) Rozvoj dekorativního reliéfu, který pak plynule přechází do umění římského Alegorický reliéf oslavující historické události Plně prostorové sochy emoce, pathos, pohyb Složité kompozice, natočení krku a hlavy Pergamský oltář Niké Samothrácká Laokón Alexandr Veliký Starověké Řecko - přínos a význam • politika (demokracie) - vojenství (falanga, taktika) a loďstvo • filosofie, základy vědy a lékařství • rozum - člověk, dokonce „vyfilosofování bohů z Olympu" • největší generálové, politici a filosofové, umělci - individua, která zmenila svět a zná je celý svět • architektura, sochařství, mytologie a náboženství • umění - kultura (literární a divadelní) - múzy (zpěv, tanec, komedie, tragédie, epické a lyrické básnictví (Homér), astronomie a dějepisectví - pozor výtvarné umění brali jako řemeslo, protože pracovali s hmotou! • silně patriarchální společnost, postavení ženy jiné než v Egyptě a na Předním východě • kolonizace Středomoří a silný vliv na jiné kultury • hláskové alfabetické písmo převzato mnohými jazyky, řečtina se po staletí stala jazykem učenců a přežila dlouho po zániku řeckých civilizací (dědictví Byzanc a východní křesťanství) • kultura starověkého Řecka nezaniká, ale byla transformována a zachována - jeden z pilířů evropské civilizace (sport, filosofie, umění, divadlo, politika aj.)