Distribuce a přenos parazitů Distribuce: První zákon parazitismu ! •Základním aspektem vztahu mezi parazity a hostiteli je distribuce parazitů mezi hostiteli, v typickém případě shluková nebo agregovaná, což bylo popsáno jako "první zákon parazitismu„ (Poulin, 2007). •Agregace má velmi významné důsledky jak pro hostitele, tak pro parazity, protože ovlivňuje jejich genetiku a evoluci, a bylo zjištěno, že má mnoho důsledků pro veřejné zdraví a hospodaření s hospodářskými zvířaty. •Bylo prokázáno, že agregace ovlivňuje ekologii parazitů tím, že stabilizuje populační dynamiku hostitel-parazit a usnadňuje mezidruhovou ko-infekci v důsledku zvýšené náchylnosti hostitele. •Agregace také ovlivňuje evoluci parazitů např. zvýšením úrovně vnitrodruhové kompetitivní interakce a rychlosti adaptivní diverzifikace parazitů v rámci hostitele. •V souladu s tím agregace parazitů mezi hostiteli ovlivňuje přenos infekčních lidských nemocí ! Studium distribuce cizopasníků. Jedna z priorit současné parazitologie •V souladu s celosvětovými trendy v taxonomii parazitů spouštíme novou tematickou řadu s názvem "Rozšíření parazitů a biodiverzita: migrace, konstrukce a organizace niky", která se zaměří na inventarizaci biodiverzity parazitů a hodnocení prostorového rozšíření parazitů s cílem podpořit opatření pro racionální sběr a zachování zdrojů parazitů v dnešním rychle se měnícím environmentálním klimatu. •Kromě toho bude tematická řada mimo jiné přezkoumávat pokroky ve výzkumu prostorového rozšíření, migrace, invaze a sledovatelnosti parazitů s cílem zhodnotit biologickou rozmanitost místních parazitů a vyvinout robustní iniciativy na ochranu založené na regionálním riziku přenosu nákaz. •V reakci na další šíření tropických, parazitárních onemocnění s expanzí a růstem globální ekonomiky jsou v tomto tématu vítány i příspěvky zabývající se neparazitárními chorobami, jako je žlutá zimnice, horečka dengue, Zika a další nemoci s rozšiřujícím se rozšířením. •Vyzýváme k předkládání výzkumných článků, včetně vymezení rozsahu, systematiky, přehledů a narativních syntéz, jakož i původních studií o objevování druhů, klasifikaci, distribuci, migraci, konstrukci nik a původu parazitů. Životní strategie cizopasníků (upraveno podle Esch a Fernandez 1993) Hierarchické úrovně parazitologie distribuce populace společenstvo geografická úroveň druhu regionální hostitelská specificita suprapopulace Supraspolečenstvo frekvenční distribuce Metapopulace (component) Metaspolečenstvo lokalizace (mikrohabitat) infrapopulace infaspolečenstvo Externí soubor, který obsahuje obrázek, ilustraci atd. Název objektu je pone.0116893.g001.jpg Obrázek ilustruje, jak se agregace liší buď v závislosti na setkání hostitele s parazitem, nebo na úspěchu parazita (při infikování hostitelů). Globální biodiverzita a distribuce cizopasníků •Odhady globální biodiverzity za posledních 20 let hovoří o 3 až 10 milionech druhů, zatímco formálně bylo popsáno pouze 1,4 milionu. Získání spolehlivých odhadů existujících druhů je obtížné, zejména proto, že mnoho druhů může celosvětově vyhynout dříve, než byly klasifikovány a formálně pojmenovány. • •Paraziti mají často nerovnoměrné prostorové rozložení a jsou skryti v hostitelích, což ztěžuje jejich detekci a odběr vzorků, což vede ke špatným znalostem o diverzitě a distribuci parazitů. Tyto obtíže přispívají k typické absenci údajů o parazitech v různých situacích, například: •v ekologických průzkumech obecně •při indexaci biologického hodnocení •ve studiích potravních sítí a při hodnocení rizik vyhynutí živočichů. Rozšíření parazitů a biodiverzita: migrace, vytváření a organizace nik © Ms_Tali biodiverzity / Generováno pomocí AI / stock.adobe.com Distribuce parazitů a studium ekosystémů •Paraziti jsou nejen velmi rozmanité druhy, ale také velmi důležití pro ekologii. Jsou však také nejméně chráněni snahami o zachování ekosystémů, což se v poslední době stalo předmětem zvláštního zájmu jak s ohledem na zrychlující se tempo výskytu nemocí, tak na rostoucí uznání ekologického významu mnoha parazitů. • •Změny prostředí a/nebo hostitelů vedou k vystavení novým selektivním tlakům, které vedou k novým znakům vyžadujícím vytvoření niky, což je činnost, která může poskytnout vhled do vývoje vedoucího k evoluci nových interakcí mezi hostitelem a parazitem. Schéma řízení interakcí mezi hostitelem a parazitem u lidí a volně žijících živočichů v době globálních změn Obr. 1 Prevalence versus Distribuce figure 2 Text k obrázku •Možná úskalí při vyvozování závěrů o riziku šíření a přelévání parazitů z epidemiologické dynamiky a prostorové heterogenity v druhových interakcích. • •Panel A ilustruje možné úskalí dynamického procesu: pokud se rozhodnutí o kontrole parazitů řídí pouze prevalencí, zaměření úsilí o kontrolu na populace s vysokou prevalencí může vést k menšímu celkovému omezení šíření parazitů, pokud je skupina vnímavých jedinců nízká směrem k pozdějšímu stádiu endemitu (tmavě modře stínovaná oblast), zatímco omezení šíření parazitů v populaci s nízkou prevalencí, ale velkými skupinami vnímavých hostitelů může chránit větší část populace z infekce (světle modře stínovaná oblast) a snížit sílu infekce. • •Panel B ilustruje možné úskalí prostorové heterogenity: paraziti mohou být omezeni na malé podmnožiny hostitelovy niky/geografického prostoru, pokud podmínky prostředí neumožňují zachovat dynamiku přenosu v celém areálu hostitele nebo pokud nejsou přítomny základní druhy vektorů. Oblast přítomnosti a přelévání patogenů může být tedy nadhodnocena, pokud se předpokládá, že tvorba hostitele-parazita probíhá v celém nikovém/geografickém prostoru hostitelského druhu. V takovém scénáři příležitosti ke kontaktu mezi různými hostitelskými druhy nemusí nutně umožňovat dospět k závěru o přelévání patogenů Směrem ke zdravějšímu ochranářskému paradigmatu: integrace nemocí a molekulární ekologie na podporu biologické ochrany Obrázek 1 Schéma znázorňující hostitele, parazita a faktory prostředí ovlivňující dynamiku onemocnění napříč měřítky biologické organizace, na úrovni jednotlivce, populace, společenstva a ekosystému. Je pozoruhodné, že vliv hostitelských a parazitárních faktorů na dynamiku onemocnění na každé úrovni se často vzájemně nevylučuje a může se pohybovat od jednotlivců až po populace a na úrovni komunit/ekosystémů. Typy distribuce cizopasníků •Geografická distribuce •Hostitelská specificita (mezi různými druhy hostitelů) •Frekvenční distribuce (v hostitelské populaci) •Mikrohabitat distribuce (lokalizace v organismu hostitele) • Rozmístění kontinentů – základ geografické distribuce World map - Wikipedia Původní prapevnina - Pangea Facts about Pangaea, ancient supercontinent | Live Science Alfred Wegener Alfred Wegener and His Theory of Continental Drift | OpenMind Alfred Lothar Wegener (1. listopadu 1880 Berlín – 2. nebo 3. listopadu 1930 Grónsko) byl německý vědec, který se zabýval mnoha vědními obory, světového uznání a věhlasu došel v geologii a v meteorologii. Byl průkopníkem balónového pozorování. Předložil tzv. mechanickou teorii vzniku tornád. Na počátku 20. století vypracoval úplnou teorii zrcadlení vzduchu na základě vlastních pozorování na polární stanici v Grónsku, kterou založil. Teorie kontinentálního driftu continental drift Příčina – pohyby tektonických desek IAS Preparation- simplified like never before!: PLATE TECTONICS Rozestup kontinentů 7,986 Continental Drift Images, Stock Photos & Vectors | Shutterstock Is the continental drift theory real, or just an excuse? - Quora Endemické geografické rozšíření některých lidských parazitárních onemocnění. Mapa zobrazuje 5 různých oblastí světa podle WHO: Ameriku, Afriku, Evropu, východní Středomoří a jihovýchodní Asii Západní Pacifik. Procenta představují rozložení autochtonních endemických případů (133). Historie „migrace“ malárie Plasmodium vivax Historical Migration of the Ma [IMAGE] | EurekAlert! Science News Releases Preference habitatů a jejich benefity Druh parazita Typ habitatu Benefity habitatu Plasmodium vivax Uvnitř červené krvinky s Duffy antigenem *) viz poznámka Základní receptor antigenu, unik před imunitou Leishmania - amastigot Uvnitř fagozómu nebo makrofága Únik před protilátkovou imunitou, rezistence vůči lytickým enzymům Adultní motolice nebo tasemnice Tenké střevo hostitele Vysoká dostupnost potravy, snadná disperze vajíček Trichinella spiralis Uvnitř skeletální svaloviny Stabilní habitat, únik před imunitou, kontakt pro rozmnožování Schistosoma japonicum Mesenterické žíly hepatického cévního systému Vysoká dostupnost potravy, kontakt při rozmnožování Schistosoma haematobium Cévy ve stěně močového měchýře Únik před kompeticí, snadná disperze vajíček Diplostomní motolice Unitř oka ryby (metacerkárie) Únik před imunitou, zvýšená pravděpodobnost predace Monogenea ryb Specifické místo na žábrech Adaptace na strukturu hostitele, kontakt pro rozmnožování, únik před kompeticí Vši ptáků nebo savců Specifická velikost peří nebo srsti (chlupů) Dokonalejší přichycení, kontakt při rozmnožování Ektoparaziti mořských ryb Ústa nebo záhyby kůže Únik před aktivitou čističů Poznámka k Plasmodium vivax •Duffy antigen/chemokinový receptor (DARC), také známý jako Fy glykoprotein (FY) nebo CD234 (Clesk Differenciace 234), je protein, který je u lidí kódován genem ACKR1. • •Antigen Duffy se nachází na povrchu červených krvinek a je pojmenován po pacientovi, u kterého byl objeven. Protein kódovaný tímto genem je glykosylovaný membránový protein a nespecifický receptor pro několik chemokinů. Protein je také receptorem pro lidské malarické parazity Plasmodium vivax, Plasmodium knowlesi a opičího malarického parazita Plasmodiu cynomolgi. Polymorfismy v tomto genu jsou základem systému Duffyho krevních skupin. • Obr. 1 Flebotomy mají globální rozšíření mezi 50° severní šířky a 40° jižní šířky (označené šedými vodorovnými čarami), s výjimkou Nového Zélandu a tichomořských ostrovů. Na mapě jsou příslušné rody/poddruhy flebotomů (podle široce přijímané klasifikace založené na konzervativním přístupu) uvedeny na základě jejich výskytu v definovaných zoogeografických oblastech: palearktická (fialová), nearktická (červená), neotropická (tmavě modrá), afrotropická (zelená), malgašská (oranžová), australská (světle modrá) a indická (žlutá). Převzato z7. S laskavým svolením NIAID. Amphilina foliacea – Jeseterovka listová Amphilina foliacea | SpringerLink The Amphilinidea, a small group of aberrant tapeworms – Klaus Rohde Слайд 1 Слайд 1 Amphilinidae - Wikipedia Amphilinidea je řád ploštěnců. Existuje 10 druhů Amphilinidea, v 7 rodech a 2 rodinách. Zahrnuje skupiny jako Schizochoeridae a Amphilinidae. Spoléhají se na ciliární klouzání, aby se mohli pohybovat. Amphilinidae – fylogenetická pozice Adding resolution to ordinal level relationships of tapeworms (Platyhelminthes: Cestoda) with large fragments of mtDNA - ScienceDirect Typy distribuce cizopasníků •Geografická distribuce •Hostitelská specificita (mezi různými druhy hostitelů) •Frekvenční distribuce (v hostitelské populaci) •Mikrohabitat distribuce (lokalizace v organismu hostitele) • • • Distribuce mezi různé druhy hostitelů • ve společenstvu • Hostitelská specificita Distribuce parazitů mezi různé druhy hostitelů Scientifically Speaking | Why do some animals live longer than others? - Hindustan Times Důležitá je podobnost prostředí Ryby - A4 - 00285 - LaDort - Lanškrounské dortíky Hostitelská specificita 1. The concept of host specificity can be used to predict patterns of... | Download Scientific Diagram Plotice obecná (Ritilus rutilus) » Rybářský rozcestník Plotice obecná (Ritilus rutilus) » Rybářský rozcestník Štika obecná - Atlas ryb | Najdirevír.cz Kapr obecný - Atlas ryb | Najdirevír.cz Kapr obecný - Atlas ryb | Najdirevír.cz Kapr obecný - Atlas ryb | Najdirevír.cz Lín obecný - Atlas ryb | Najdirevír.cz Lín obecný - Atlas ryb | Najdirevír.cz Štika obecná - Atlas ryb | Najdirevír.cz Kapr obecný - Atlas ryb | Najdirevír.cz Okoun říční - Atlas ryb | Najdirevír.cz Plotice obecná (Ritilus rutilus) » Rybářský rozcestník Cejn velký – Wikipedie Kapr obecný - Atlas ryb | Najdirevír.cz Cejn velký – Wikipedie Sumec velký Cejn velký – Wikipedie Úhoř - Čerstve ryby Okoun říční - Atlas ryb | Najdirevír.cz Lín obecný - Atlas ryb | Najdirevír.cz Koncepce vstupního a kompatibilního filtru Claude Combes - Alchetron, The Free Social Encyclopedia Claude Combes - francouzský biolog a parazitolog. Je profesorem biologie zvířat a ředitelem Centre de Biologie et Écologie Tropicale et Méditerranéenne na Université de Perpignan. Od roku 1996 je členem Francouzské akademie věd. Parasitism: The Ecology and Evolution of Intimate Interactions, Combes, de Buron, Connors The Art of Being a Parasite: 9780226114385: Combes, Claude, Simberloff, Daniel: Libros - Amazon.com Model koevoluce The dynamics of preferential host switching: Host phylogeny as a key predictor of parasite distribution* - Engelstädter - 2019 - Evolution - Wiley Online Library Speciační události v koevoluci parazita a hostitele 1: Schematic of the 4 major results of coevolution on phylogenies:... | Download Scientific Diagram Mechanismy koevoluce parazita a hostitele Parasite Diversity, Ecology and Evolution Hsuan-Wien Chen Laboratory of Parasitism Dept. Biological Resources, National Chiayi University. - ppt video online download Kospeciace Duplikace Selekce Přeskok Koevoluce primátů a jejich vší Phylogenetic trees for primate lice and their vertebrate hosts redrawn... | Download Scientific Diagram Generalisti versus specialisti Gyrodactylus cyprini (pouze na Cyprinus carpio) Raphidascaris acus (velké spektrum hostitelských druhů ryb) Hostitelská specificita amerických a evropských monogeneí Host specificity in European and North American monogenean species... | Download Scientific Diagram Koevoluce v parazito-hostitelském systému 1 Obr3_Evoluce HP D:\Data\Andrea\Untitled-1.tif Šimková et al., Evolution 2004 Host-specific parasites and fish hosts koevoluceobrjednavrstva cospeciation failure to diverge duplication host switching sorting event sorting event Hostitelská specificita společenstev neotropických klíšťat. Host specificity in a diverse Neotropical tick community: an assessment using quantitative network analysis and host phylogeny | Parasites & Vectors | Full Text Počet parazito-hostitelských asociací u dvou hlavních skupin hlavonožců Decapodiformes(a) Octopediformes (b) Specificita Encephalitozoon bieneusi Host Specificity of Enterocytozoon bieneusi and Public Health Implications: Trends in Parasitology Specialisti versus generalisti (abundance) Počet přirozených hostitelů Abundance Typy distribuce cizopasníků •Geografická distribuce •Hostitelská specificita (mezi různými druhy hostitelů) •Frekvenční distribuce (v hostitelské populaci) •Mikrohabitat distribuce (lokalizace v organismu hostitele) • • • • Distribuce v populaci hostitele • (Frekvenční distribuce) Hierarchická struktura populace parazita Hierarchie organizace populace parazita na infra, component a supra populaci Populace šťastných ryb - hostitelů Distribuce paraziti v populaci hostitele Distribuce parazitů ( ) v populaci hostitele Aggregated distribution - Wikipedia Frekvenční distribuce parazitů Diseases | Free Full-Text | On Spatiotemporal Overdispersion and Macroparasite Accumulation in Hosts Leading to Aggregation: A Quantitative Framework lucky host with low parasite burden Distribuce mezi jednotlivými hostiteli a mezi populacemi Comparison of the distribution of parasite-parasite co-occurrences at... | Download Scientific Diagram Benefit parazitismu ve znečištěném prostředí Frontiers | Benefits of Parasitism in Polluted Environments: A Review and Perspectives Typy distribuce cizopasníků •Geografická distribuce •Hostitelská specificita (mezi různými druhy hostitelů) •Frekvenční distribuce (v hostitelské populaci) •Mikrohabitat distribuce (lokalizace v organismu hostitele) • • • • Distribuce na/v těle hostitele - lokalizace Gradienty kvality mikrohabitatu The microhabitats of Triatoma brasiliensis: Human dwellings, rocky... | Download Scientific Diagram Y2 15.06.20 – Science – Broad Heath Primary School Strom jako mikrohabitat PDF] Conserving large old trees as small natural features | Semantic Scholar Mikrohabitat parazitů rostlin Parasitic Plants as Vectors for Pathogens | IntechOpen Tělo člověka jako habitat • Různé mikrohabitaty migrujících trofozoitů Entamoeba histolytica Entamoeba histolytica: Trends in Parasitology Destrukce střevního epitelu a průnik Entamoeba histolytica do cévního systému Tissue Destruction Caused by Entamoeba histolytica Parasite: Cell Death, Inflammation, Invasion, and the Gut Microbiome | SpringerLink Životní cyklus Schistosoma falciparum https://static.cambridge.org/binary/version/id/urn:cambridge.org:id:binary:20230721024126517-0163:S 0031182023000021:S0031182023000021_fig1.png Rozdílná lokalizace vývojových stádií Plasmodium falciparum v hostitelích Targeting Human Transmission Biology for Malaria Elimination | PLOS Pathogens Hlavní skupiny rybích parazitů Organismus ryby jako habitat Parasitic Problems by Mary Jane | Tropical Basement .com Hostitelská ryba jako habitat Frog, Fish, and Pig's heart dissection - Nemo's Portfolio Žaberní aparát ryb jako habitat https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/e/e6/Gills_%28esox%29.jpg/1024px-Gills_%28esox %29.jpg Žaberní oblouky štiky obecné (Esox lucius) Žábry tuňáka in situ Muskellunge Identification Monster Yellowfin Tuna!! https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/f/fd/Tuna_Gills_in_Situ_01.jpg/1024px-Tuna_Gil ls_in_Situ_01.jpg https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/thumb/b/b2/Breathing_in_fish.jpg/1280px-Breathing_in _fish.jpg Dýchací mechanismus u kostnatých ryb, zobrazený v horizontálním řezu ústy, hltanem a žaberní komorou. Pohyb vody je indikován modrými šipkami. Inhalační proces vlevo, výdech vpravo. Fish gill structure Struktura a dýchání Fish gill respiration Mechanismus dýchání rybích žaber Struktura rybích žaber undefined Flukes | Fish Treatment Ltd Monogenea – mimořádná rozmanitost Monogenea – model pro studium distribuce Thylacicleidus serendipitus Thylacicleidus sp. 1 Thylacicleidus sp. 2 Morfologie - determinační charakteristiky –morfometrické charakteristiky tvrdých částí opisthaptoru a pohlavního aparátu 533-15-10h6(60x1)-kopie FIGURE3 Morfotypy vybraných rodů našich monogeneí Žaberní aparát jako mikrohabitat Structure of Fish Gills . Educational Material with for Biology Lesson Stock Vector - Illustration of anatomy, raker: 245376267 Fish gill - Wikipedia The Multifunctional Fish Gill: Dominant Site of Gas Exchange, Osmoregulation, Acid-Base Regulation, and Excretion of Nitrogenous Waste | Physiological Reviews Proudění vody a krve přes žaberní aparát vytváří gradient Morfometrická charakteristika žaberního aparátu vytváří gradient Strukturální rozmanitost monogeneí – adaptace na podmínky žaberního aparátu Prostorová distribuce monogeneí na žábrách ryby Scomber australasicus Klaus Rohde - University of New England (UNE) Amazon.com: Marine Parasitology eBook : Rohde, Klaus K.: Books Amazon.com: Nonequilibrium Ecology (Ecology, Biodiversity and Conservation): 9780521674553: Rohde, Klaus: Books nedefinovaný Ecoles de pêche | Le barbeau fluviatile Studium evolučních mechanismů posilujících koexistenci kongenerických druhů 3 4 5 Šimková et al., Biol J Linn Soc 2002 Jarkovský et al. Parasitol Res 2004 Specializace niky a reprodukční izolace 1 2 Reprodukční charakteristiky kongenerických druhů daktylogyrů koexistujících na jedném hostiteli Samčí kopulační orgány – rozdílný tvar - reprodukční bariera Dactylogyrus Agregační model koexistence Intraspecifická agregace Interspecifická agregace Koexistence druhů n1i: počet jedinců druhu 1 v sektoru i m1: průměrný počet druhu 1 na sektor V1: variance v počtu druhu 1 n1i, n2i: počty jedinců druhu 1 a druhu 2 v sektoru i m1i m2i: průměrný počet druhu 1 a druhu 2 na sektor P: počet sektorů Cov: kovariance mezi druhy Šimková et al., Int J. Parasitol 2000 Šimková et al. Parasitology 2001 Evoluce preferované niky Arch Segment Area Šimková et al., Evolution 2006 Morfotypy Dolicirroplectanum lacustre z Latus niloticus – jezero Viktoria, Afrika https://www.biorxiv.org/content/biorxiv/early/2022/03/01/2022.02.26.482128/F3/graphic-5.large.jpg?w idth=800&height=600&carousel=1 https://www.biorxiv.org/content/biorxiv/early/2022/03/01/2022.02.26.482128/F3/graphic-6.large.jpg?w idth=800&height=600&carousel=1 https://www.biorxiv.org/content/biorxiv/early/2022/03/01/2022.02.26.482128/F3/graphic-7.large.jpg?w idth=800&height=600&carousel=1 Morphotypes of Dolicirroplectanum lacustre collected from Lates niloticus. Specimens drawn from a dorsal view with Hoyer’s medium as fixative. a Dolicirroplectanum lacustre gravid morphotype from Lake Albert (host specimen HP4094); (b) Dolicirroplectanum lacustre slender morphotype from Lake Albert (host specimen HP4099); (c) Dolicirroplectanum lacustre from Lake Victoria (host specimen HP4318). Drawings from the dorsal view with A, whole mount; B, ventral anchor; C, dorsal anchor; D, male copulatory organ; E, vagina; F, ventral bar; G, dorsal bar; H, hook; I, ventral squamodisc; J, dorsal squamodisc. Morfometrická variabilita haptorálních struktur Dolicirroplectanum lacustre https://www.biorxiv.org/content/biorxiv/early/2022/03/01/2022.02.26.482128/F4.large.jpg?width=800&h eight=600&carousel=1 Morphometric variation of haptoral structures and body size in Dolicirroplectanum lacustre. (a) Biplot based on PCA from measured characteristics with gravid specimens (n= 9) and slender specimens (n = 42) from Lake Albert, and specimens from Lake Victoria (n= 27) with 95% C.I. ellipses; (b) Density plots depicting the morphometric variation of haptoral structures across populations, summarised in PC1 that explains 46.67% of the haptoral variation. Colours and symbols depict different populations. Vectors indicate the 5 most influential haptoral and body size measurements (DB, dorsal bar; VB, ventral bar; DA, dorsal anchor). Morfometrická variabilita samčího kopulačního aparátu D. lacustre https://www.biorxiv.org/content/biorxiv/early/2022/03/01/2022.02.26.482128/F5.large.jpg?width=800&h eight=600&carousel=1 Morphometric variation of the male copulatory organ (MCO) of Dolicirroplectanum lacustre. (a) variation in MCO straight length (µm) between morphotypes; (b) variation in MCO straight width (µm) between morphotypes. Colours depict the morphotype from which the MCO measurements were obtained. Following One-way Anova, the p-values are depicted per MCO measurement, with pairwise comparisons following t-tests with Bonferroni correction for multiple testing (ns, p > 0.05; * p ≤ 0.05; ** p ≤ 0.01; *** p ≤ 0.001; **** p ≤ 0.0001). Box plots with statistical entries: minimum, first quartile, median, third quartile, maximum, outliers. Data from this study combined with measurements of Kmentová et al. (2020a). Microhabitat distribution of Dolicirroplectanum lacustre visualised in heat plots. (a) division of the fish gill into nine microhabitats across a longitudinal and transversal axis; (b) Lake Victoria; (c) gravid morphotype from Lake Albert; (d) slender morphotype from Lake Albert. https://www.biorxiv.org/content/biorxiv/early/2022/03/01/2022.02.26.482128/F7.large.jpg?width=800&h eight=600&carousel=1 Mikrohabitat distribuce Dolicirroplectanum lacustre jezera na žaberním aparátu hostitele (a) Viktoria (b) a jezera Albert (c + d) Relativní rozmístění endoparazitů (Nematoda, Trematoda, Cestoda) ve střevě vodních ptáků Časopis | Fórum ochrany přírody Mezidruhové vztahy: kompetice predace, parazitismus, mutualismus atd. - ppt stáhnout Segregace nik ve společenstvu cizopasníků Mezidruhové vztahy: kompetice predace, parazitismus, mutualismus atd. - ppt stáhnout Změny lokalizace tasemnic ve střevě hostitele během dne http://www.medicnatur.cz/fotky29655/pic/paraziti/tasemnice_psi.png Distribuce helmintů v tenkém střevě lišky Pathogens | Free Full-Text | Distribution of Parasitic Helminths in the Small Intestine of the Red Fox (Vulpes vulpes) Red Fox - Medicine River Wildlife Centre Ancylostoma Tenké střevo Mikrohabitat specificita helmintů zažívacího traktu člověka ? Intestinal worms, also known as parasitic worms, are one of the main types of intestinal parasites. Common types of intestinal worms include: flatworms, which include tapeworms and flukes roundworms, which cause ascariasis, Microhabitat Specificity of Macracanthorhynchus ingens (Acanthocephala: Oligacanthorhynchidae) in the Raccoon (Procyon lotor) Microhabitat Specificity of Macracanthorhynchus ingens (Acanthocephala: Oligacanthorhynchidae) in the Raccoon (Procyon lotor) Fotografie, Obraz Portrait of a funny raccoon, showing a sign peace, isolated on white background | Posters.cz Thorny-Headed Worms (Acanthocephala): Jaw-Less Members of Jaw-Bearing Worms That Parasitize Jawed Arthropods and Jawed Vertebrates | SpringerLink Mikrohabitat speccificita různých vývojových stádií vrtejšů (Acanthocephala) Mikrohabitat specificita parazitických korýšů Common Parasites of California Marine Fishes Srovnání prostorové distribuce ektoparazitů na žábrech Monogenea versus Crustacea Ptáci jako modelový organismus: části těla ptáků – různé typy peří – různé habitaty Ptáci Morfologie ptačího křídla https://www.akademie-svetla.cz/images/article/859/gallery/0005-fdfd344bc606c4c0799a8a166dd9a531.jpg Tři části těla preferovaná klíšťaty Castor Bean tick (Ixodes ricinus) | TickSafety.com Morfologie a stavba pera •Pero vyrůstá z kůže v místě, zvaném pernice. Každé pero má dutou osu (stvol) a po jeho stranách vyrůstá prapor, který je tvořen větvemi s paprsky a háčky. Část stvolu, která vyrůstá z kůže se nazývá brk, horní část stvolu nesoucí prapor je osten. Pero je vyživováno cévami, které prostupují do dutiny pera. Typy a druhy peří Prezentace aplikace PowerPoint undefined Jaké jsou typy peří ? •vlasové – žádný nebo malý prapor na špičce. •vibris – v koutcích zobáku, nosních otvorů a očí •krycí nebo obrysové – kryje hlavu, krk, tělo a nohy. •letka – dlouhé pero na křídlech s nesouměrným praporem. •rejdovací nebo rýdovací – pero na ocasu, vyrůstají vějířovitě, obvykle jsou prodloužena a nesymetrická • Distribuce všenek na těle hostitele (Ibis falcinellus) Druhy všenek: (a) Ibidoecus bisignatus, (b) Menopon plegradis, (a)(c) Colpacephalum raphidium (d) Esthiopterum raphidium racek tříprstý - Rissa tridactyla | David Havel alternativní popis obrázku chybí Ve jménu Jsem ospalý omezit klíšťák sání Jasný Rtuť svítání Čmelíkovitost - Veterinární průvodce Whooping crane - Wikipedia Brazilští indiáni s čelenkou z ptačích per undefined Životní strategie cizopasníků (upraveno podle Esch a Fernandez 1993) • • • Způsoby přenosu a šíření „Směr“ přenosu Eifelovka | Stavby | Vektorový klipart, obrázek, zadarmo ke stažení Horizontální a vertikální osa jsou dvě základní geometrické koncepce, které se využívají k popisu polohy, orientace a pohybu objektů v prostoru. Horizontální osa je směr, který probíhá vodorovně nebo odleva doprava, zatímco vertikální osa je směr, který probíhá svisle, směrem nahoru a dolů. co-je-horizontalni-a-vertikalni-poloha Horizontální Způsoby přenosu cizopasníků Horizontální versus Vertikální přenos The Varroa Problem: Part 3 - A Creation of Our Own Doing - Scientific Beekeeping Jak se směrem v parazitologii ? File:Life cycle of ticks family ixodidae.PNG - Wikipedia Transovariální přenos (imago vajíčko larva) Transstadiální přenos (larva nymfa; nymfa imago) Vertikální přenos Vertikální přenos Horizontální (Fecal- oral) přenos Toxoplasma gondii Toxoplasma gondii využívá jak přenos tzv. fecal- oral (horizontální) tak přenos vertikální. Kočka – definitivní hostitel se infikuje pozřením malých živočichů s tkáňovými cystami, kteří slouží jako mezihostitelé. Následuje Infekce střevního epitelu kočky první asexuální merogonií po které následuje pohlavní gamogonie. Vzniká oocysta, která Prochází sporogonií a stává se infekční. Pozřením oocysty se drobní živočichové, nakazí stávají se mezihostiteli s vnitrobuněčnými tachyzoity a vznikem tkáňových cyst s tzv. bradyzoity. Vertikální přenos se uskutečňuje v matky na dítě nacházející se v její děloze. Toxoplasma gondii – cesty přenosu Toxoplasma gondii – the facts | The Veterinary Nurse Vertikální přenos Horizontální přenos Oncopeltus fasciatus (Dallas) - Oncopeltus fasciatus - BugGuide.Net Leptomonas W. S. Kent 1880 - Encyclopedia of Life Horizontal and vertical transmission of Leptomonas wallacei by... | Download Scientific Diagram Příklad: Leptomonas wallacei by Oncopeltus fasciatus Leptomonas wallacei Oncopeltus fasciatus Způsoby přenosu cizopasníků Přímý versus nepřímý přenos Pathogens, parasites, and parasitoids of ants: a synthesis of parasite biodiversity and epidemiological traits | bioRxiv Fecal-oral přenos – Entamoeba, Ascaris Přímá invaze - Monogenea, Crustacea Penetrace – Nematoda (L3) Sexuální přenos – T. vaginalis Kontaminace – T. cruzi, Naegleria Inhalace - Pneumocystis Trofický přenos – Predace (Mz) -Cestoda Horintální přenos vektorem – Plasmodium, Leishmania Penetrace (Mz) – Digenea (cerkarie) Vertikální přenos – Toxoplasma, Toxocara, Babesia, Theileria Způsoby přenosu a šíření cizopasníků •Horizontální přenos - (viz. níže): •Fecal-Oral přenos – ingesce (např. cysta, oocysta, vajíčko – Toxoplasma, Entamoeba, Ascaris) •Trofický přenos (predace) - ingesce (např. Taenia, Hymenolepis, Echinococus, Acanthocephala) •Přímá invaze (např. Monogenea, Crustacea) •Přímá penetrace (např. Ichthyopthirius multifillis, Diplostomum spathaceum, Schistosoma haematobium) •Přenos vektorem (např. Plasmodium, Babesia, Trypanosoma, Leishmania, Loa loa, Oncocerca, Wuchereria) •Sexuální přenos – (např. Tritrichomonas foetus, Trichomonas vaginalis, Trypanosoma equiperdum, Pthirius pubis) •Přenos inhalací (např Pneumocystis carini) •Přenos kontaminací (např. Naegleria, Acanthamoeba, Balamuthia, Hartmanella, Leishmania cruzi)) •Vertikální přenos – (např. Babesia bigemina, Toxoplasma gondii, Toxocara canis, Alaria americana) • • • Fecal - Oral přenos Entamoeba histolytica Ascaris lumbricoides Macroscopic evaluation of the Ascaris lumbricoides worm . | Download Scientific Diagram Parasitic Amoeba (entamoeba Histolytica) by Kateryna Kon/science Photo Library Echinococcus granulosus Tenebrio molitor, potemník moučný fototapeta • fototapety brouk, škůdce, mouka | myloview.cz Hymenolepis diminuta Trofický přenos - predace Vlci se střílet nebudou, stát za jejich řádění zaplatí farmářům víc - iDNES.cz Přímá invaze – kontaktem - Monogenea Prezentace aplikace PowerPoint ECIP / Monogenea Diagram of the haptoral sclerites of Macrogyrodactylus clarii. (A) The... | Download Scientific Diagram Monogenea (jednorodí) | BioLib.cz Checklist of the Monogenea (Platyhelminthes) parasitic in Mexican aquatic vertebrates - Scientific Publications of the Muséum national d'Histoire naturelle, Paris Gyrodactylus aquatic parasite 842925 Stock Photo at Vecteezy Monogenea – především ektoparaziti Invaze kontaktem – pohyblivá larva (vejcorodý Dactylogyrus) nebo dospělý jedinec (živorodý Gyrodactylus) Oncomiracidium invazní obrvená plovoucí larva Pedogenetická polyembryonie Přímá penetrace Trofozoiti Ichthyopthirius multifillis se uvolňují do vody tvoří cysty, které prodělávají extenzivní asexuální reprodukci. Volně plovoucí tomity se uvolňují do vody a vyhledávají rybu. Po kontaktu s ní penetrují její epitel a transformují se na trofozoizy. Důsledek infekce je zánět a poškození tkáně, kdy vznikají bílé útvary (pustuily) na povrhu hostitele, cizopasník se zde živí živinami s usmrcených buněk hostitele. Pustuly posléze praskají pohybliví trofozoiti se opět uvolňují do vody a klesají ke dnu. Schistosoma haematobium Schistosoma mansoni Schistosoma japonicum0 Is the worm turning? Early stages of schistosomiasis bladder infection charted - Scope Přímá penetrace hostitele Krevničky - Schistosoma Penetrace pokožky Life cycle of schistosomes. Upon penetration of the human skin as... | Download Scientific Diagram Behaviour of Tnchobilharzia before and after the penetration into a... | Download Scientific Diagram Cerkárie - penetrující vývojové stádium Ultrastructure of the Schistosoma mansoni cercaria - ScienceDirect SCHISTOINIR Přenos vektorem Chrysops ID guide Ovád rodu Chrysops Loa loa, Brugia malay Health: Infectious Disease Epidemiology & Prevention Division: Rhipicephalus sanguineus Klíště rodu Rhipicephalus Babesia Life Cycle – When Phylogeny Meets Biology: Trends in Parasitology Babesia spp. Hostitelská specificita - vektory Frontiers | Is Host Selection by Mosquitoes Driving Vector Specificity of Parasites? A Review on the Avian Malaria Model Sexuální přenos Trichomonas vaginalis Phtirius pubis Human pubic lice acquired from gorillas gives evolutionary clues – Florida Museum Science Trichomonas vaginalis protozoa, 3d ilustrace. parazit vyvolávající fototapeta • fototapety žena, Medicals, ilustrace | myloview.cz Přenos inhalací Prophylaxie et taux de CD4 au cours de la pneumopathie à Pneumocystis jirovecii chez les patients atteints de maladies auto-immunes et inflammatoires | Semantic Scholar Pneumocystóza – WikiSkripta Pneumocystis carini Pneumocystis carinii - microbewiki Acanthamoeba keratitis: an emerging disease gathering importance worldwide?: Trends in Parasitology Přenos kontaminací Naegleria fowleri Acanthamoeba keratinis What is Naegleria fowleri infection? The brain-eating amoeba reported in South Korea - India Today Acanthamoeba Facts, Eye Infection, and Keratitis Information - Owlcation NCSU Veterinary Parasitology Přenos vertikální Toxoplasma gondii Toxokaróza – WikiSkripta Protozoarios Parasitarios Toxoplasma Gondii Imagen de archivo - Imagen de feto, enfermo: 242116993 Vertikální přenos – Babesie spp. Babesia and its hosts: adaptation to long-lasting interactions as a way to achieve efficient transmission | Veterinary Research, a journal on Animal Infection Babesia | SpringerLink • • • Děkuji za pozornost !