Tasemnice II – zástupci Pseudophyllidea •Charakteristika: •Cizopasníci obratlovců, včetně člověka, nejvíce u ryb •Skolex s dvěma protáhlými, mělkými bothriemi •Vývoj: •Buď 1 mezihostitel (planktonní korýš s procerkoidem: Bothrioceophalus) •Nebo 2 mezihostitelé (korýš – ryba s plerocerkoidem: Ligula, Diphyllobothrium, Triaenophorus • •Diphyllobothrium latum a příbuzné druhy tasemnic patří mezi největší napadající člověka (přes 10m). •Přesto, že infekce je většinou asymptomatická, střevní a žlučníkové potíže mohou být průvodním jevem migrace proglotidů. •Diagnóza se provádí mikroskopicky na základě identifikace vajíček ve stolici. Proti infekci D. latum dnes existuji bezpečné a účinné léky. •Člověk se nakazí pozřením syrového, nebo tepelně nedostatečně zpracovaného rybího masa. •Vyskytuje se především na severní polokouli (Evropa, Severní Amerika, Asie) ale jsou známy případy také z Ugandy a Chile. •Ryby napadené D. latum mohou být převezeny na jakékoliv místo na světě. Adekvátní zmrazení a vaření spolehlivě likviduje larvální stádia cizopasníka v rybím mase. L: Section of an adult D. latum containing many proglottids. The scolex was not present in this specimen. Scale is in centimeters and the section of the this worm is ~7 centimeters long and appears to be bigger because it is folded in on itself. R: Scolex of D. latum. Diphyllobothrium spp. •Cizopasníci rybožravých ptáků, vodních savců a člověka, modely pro studium biologických jevů (buněčné dělení a diferenciace; evoluce nervových přenašečů a nervového systému) •Vývoj přes buchanky (procerkoid) a ryby (plerocerkoid ve svalovině) •Larvální stádia, především D. dentriticum, původci masových úhynů lososovitých a síhovitých ryb, v případě migrace larev do srdce i jediná larva způsobí úhyn. • • • Diphyllobothrium latum •Až 25 metrů délky, 1 – 2 cm šířky •Parazit savců, včetně člověka, nikdy u ptáků •Cirkumpolární rozšíření (Skandinávie, Sibiř, Kanada, Aljaška) •Původce lidského onemocnění v severním mírném pásmu (1/4 populace ve Finsku) •Mezihostiteli buchanky a ryby – štika, lososovité ryb,plerocerkoid 2-3mm dlouhý) •Patogenní (mechanické dráždění, toxické působení, odnímání vitamínu B12) • • • Diphyllobothrium latum - morfologie Diphyllobothrium latum proglottid Diphyllobothrium latum scolex Diphyllobothrium latum Scolex Strobila Vajíčko Diphyllobothrium latum egg Proglotid – článek Pseudophyllidea - vývojová stádia •Vajíčko •Koracidium (oncosféra) •Procerkoid metacestod •Plerocerkoid (sparganum) •Dospělá tasemnice •Akvatický životní cyklus •Otevřená děloha • • • Akvatický životní cyklus Vývojová stádia Vajíčko Procerkoid Diphyllobothrium latum - vývoj •Nezralá vajíčka jsou vylučováná s výkaly a v závislosti na podmínkách prostředí se uvnitř vyvíjí (18 až 20 dnů) plovoucí obrvené larvální stádium – koracidium. • •Po pozření) se koracidium vyvíjí v procerkoid. sladkovodním korýšem (buchanky – 1. Mz • •Následující pozření buchanky dalším (2. Mz) mezihostitelem (drobné sladkovodní ryby) vede k uvolnění procerkoidu buchanky a k jeho migraci do svaloviny 2 Mz. kde se vyvíjí v další larvální stádium – plerocerkoid (sparganum). • •Toto larvální stadium – plerocerkoid – je již infekční pro člověka. Člověk se však drobnými rybami obvykle neživí tak tyto nepředstavují vážný zdroj infekce. • •Nicméně napadené drobné ryby se stávají potravou větších dravých ryb, např. okouna pstruha a štiky. V tomto případě sparganum migruje do svaloviny těchto větších ryb a člověk se pak nakazí jejich pozřením. • •Po pozření napadeného rybího masa se v tenkém střevě vyvíjí dospělá tasemnice. • •Dospělci D. latum se pomocí dvou štěrbin (bothrie) na scolexu přichycují do mukósy stěny střevní a dorůstají zde až 10m délky a mají až 3000 proglotidů. • •Nezralá vajíčka jsou produkována v počtu až 1 000 000 za den a odcházejí do vnějšího prostředí s výkaly. Vajíčka začínají být kladena za cca 5 až 6 týdnů po infekci. Mimo člověka mnoho dalších savců může sloužit jako DH této tasemnice. • • Life cycle of Diphyllobothrium latum Diphyllobothrium Diphyllobotrium latum - onemocnění • •Tasemnice Diphyllobothrium latum je největší tasemnicí člověka. • •Několik druhů tohoto rodu bylo popsáno jako cizopasníci člověka: • D. pacificum, D. cordatum, D. ursi, D. dendriticum, D. lanceolatum, D. dalliae, a D. yonagoensis. Diphyllobothrium ditremum, D. dentriticum •Diphyllobothrium ditremum - ptáci, vzácně savci včetně člověka •Laboratorní modely •D. dentriticum – lidský parazit v cirkumpolárních a arktických oblastech •Další druhy – (D. ursi. D. pacificum aj.) cizopasníci lidí v pacifické oblasti •Spirometra erinacei – cizopasník šelem, mezihostiteli buchanky a vodní obratlovci (obojživelníci, žáby) •Náhodně u člověka v podkožním pojivu (sparganózy – sparganum mansoni, s. proliferum). • • Sparganóza Patologie a klinické příznaky sparganózy Patologie sparganózy · Napadení živými larvami je velmi bolestivé. · Oční sparganóza měkkých tkání v blízkosti oka je bolestivá a vede k poškození tkání. · Může být napadena také CNS. · Mrtvé larvy způsobují silnou lokální zánětlivou reakci se silnou eosinofilií a abscesy. Typy sparganózy · Většina případů sparganózy neproliferuje, jen přežívá. Sparganum proliferum je proto vzácně parazitující včetně laterální proliferace. · Diagnostika se provádí pomocí biopsie. · Rozšíření je hlavně v oblasti Předního Východu. Cyclophyllidea •Charakteristika: •Nejpočetnější řád •Cizopasníci obojživelníků, plazů, ptárů a savců, včetně člověka •Skolex opatřen 4 svalnatými přísavkami •Často přítomen vysunovatelný chobotek (rostellum) s háčky •Žloutkové trsy kompaktní • •Vývoj: •Většinou 1 mezihostitel (bezobratlý nebo obratlovec – Taeniidae) • • • • Cyclophyllidea Přehled některých čeledí •Mesocestoididae •Anoplocephalidae •Dilepididae •Dipylidiidae •Hymenolepididae •Davaineidae •Taeniidae • • • • •Dipylidium je rod tasemnic parazitujících u koček a psů. • •Člověk se nejčastěji nakazí náhodným polknutím blechy napadené larvou tasemnice. • •Většina případů se týká dětí. • •Infekce Dipylidium je snadno léčitelná jak u lidí tak i zvířat. Left: D. caninum egg packet, containing 8 visible eggs, in a wet mount. Right: Adult tapeworm of D. caninum. The scolex of the worm is very narrow and the proglottids, as they mature, get larger. Dipylidiidae •Charakteristika: •Cizopasníci masožravých savců •Více řad menších háčků •2 sady pohlavních orgánů •Vývoj: •Mezihostiteli: členovci (brouci, blechy, vši, všenky) • Dipylidium caninum •Dipylidium caninum •Šelmy (hlavně psovité), také u lidí •Délka až 70 cm •Segmenty tvaru okurkovitých semen • vajíčka ve sklucích •Diplopylidium noelleri •Psovité šelmy (Afrika, Asie) •Vývoj přes plazy • Dipylidium caninum Scolex Proglotid Vajíčko • Dipylidium caninum scolex Dipylidium caninum egg packet Dipylidium caninum proglottid Shluk vajíček Vnitřní struktura vajíčka Dipylidium caninum – vývoj •Zralé proglotidy odcházejí z DH z výkaly nebo se vyskytují v perianální oblasti hostitele. Následně pak vznikají typické shluky vajíček. • •Vzácně se stává, že proglotidy praskají a vaječné shluky jsou již patrné ve stolici. • •Po pozření vajíčka mezihostitelem (blechy rodu Ctenocephalides spp.) se vyvíjí v jeho střevě onkosféra, která střevo penetruje a napadá hemocel hmyzu (tělní dutina) a vyvíjí se v cysticerkoidní larvu. • •DH je napaden po pozření MZ s tímto tzv. cysticerkoidem. • •Pes je pro tuto tasemnici hlavní DH, ale kočky, lišky a člověk (hlavně děti) mohou být dalšímí DH. • •Člověk se nakazí poklnutím blechy s cysticerkoidem, což se může stát při důvěrném kontaktu ditěte např. se psem. • •V tenkém střevě se pak vyvíjí dospělá tasemnice a dosahuje zralosti ca 1 měsíc po infekci. Dospělé tasemnice dorůstají až 60 cm délky a 3 mm šiřky. Produkují proglotidy neboli segmenty, mající dva genitální póry. Proglotidy dozrávají, uvolňují se a migrují do konečníku, kde se zachycují v perianální oblasti. • • Life cycle of Dipylidium caninum Dipylidium •Hymenolepis je tasemnice s celosvětovým rozšířením. • •Nejčastěji napadá děti a sice v zemích, kde jsou problém s hygienou obyvatelstva. • •Onemocnění většinou probíhá bez zjevných příznaků. Left: H. nana egg in an unstained wet mount. Center: Three adult specimens of H. nana. Right: Scolex of H. nana in an unstained wet mount of stool under high magnification. Hymenolepis nana - scolex Hymenolepididae •Charakteristika: •Cizopasníci ptáků a savců ( u nás přes 200 druhů) •Malý počet verlat •Většinou rostellum s 1 řadou háčků • •Vývoj: •Mezihostitelé bezobratlí (korýši, hmyz, měkkýši) •Rezervoárový habitacionismus u cysticerkoidů (hromadění larev v měkkýších a dalších bezobratlých) • • Hymenolepis nana •Hymenolepis (syn. Vampirolepis, Rodentolepis) nana •Cizopasník tenkého střeva lidí (dětí) a hlodavců – H. fraterna •Délka až 8 cm •Mezihostitelé – blechy, brouci, vývoj 2 týdny •Výjímečně zkrácený cyklus – cysticerkoid mezi střevními klky definitivního hostitele Hymenolepis diminuta •Hymenolepis diminuta •Hlodavci (krysy, potkani), člověk •Bez rostellárních háčků, délka až 60 cm •Mezihostitelé hmyz (blechy, motýli, sarančata) •Další zástupci v rodech: •Hymenolepis, Dicranotaenia coronula, Diorchis inflata, D. ransoni, Solevicanthus, Drepanotaenia – cizopasnící vrubozobých ptáků (kachny a husy) • Hymenolepis nana • H. nana proglottids, H&E H. nana eggs, H&E H. nana adults Dospělé tasemnice Řez strobilou tasemnice Vajíčka v děloze Schéma zralého článku Samičí pohlavní soustava Hymenolepis H. nana egg H. nana egg H. nana egg H. nana egg H. diminuta egg H. diminuta egg Hymenolepis diminuta Hymenolepis nana Schéma onkosféry Volná onkosféra Dutina a rozestup háčků onkosféry Protažení dutinky a rozdělení těla na přední zónu primordia přísavky a rostella Separace tkáně krčku tasemnice Plně zformovaný cysticerkoid Formování cysticerkoidu Hymenolepis nana - vývoj •Vajíčka Hymenolepis nana jsou okamžitě po vyloučení stolicí infekční a nepřežívají ve vnějším prostředí více jak 10 dnů. • •Po pozření vajíček členovcem, který je Mz (různé druhy brouků a blech) se vyvíjí cysticerkoid, který je po polknutí zdrojem infekce pro člověka nebo hlodavce a pokračuje ve vývoji v dospělce žijícím v tenkém střevě. • •Po polknutí vajíček se z nich ve střevě uvolňuje onkosféra, penetruje jeho stěnu a vyvíjí se v larvální cysticerkoid. Cysticerkoid se posléze vraci zpět do lumenu střeva a přichycuje se na jeho mucosu a dochází k evaginaci scolexu a jeho přichycení ke střevu. • •Vajíčka jsou vylučována bud společně s proglotidy a nebo jsou-li tyto rozrušeny ve střevě, pak přímo se stolicí. • •Alternativní vývoj představuje tzv. autoinfekce, kdy se z vajíček uvolňuje embryo ještě ve střevě hostitele a penetruje jeho střevo, aniž by došlo k opuštění definitivního hostitele. Délka života dospělých tasemnic je 4 až 6 týdnů, ale díky autoinfekci může nákaza přetrvávat roky. • Life cycle of Hymenolepis nana Hymenolepis Hymenolepis nana proglottids Hymenolepis nana scolex Hymenolepis diminuta proglottids Hymenolepis diminuta scolex Hymenolepis nana Hymenolepis diminuta Hymenolepis nana egg Hymenolepis diminuta egg Jaké jsou příznaky infekce ? •U většiny lidí nejsou obvykle žádné symptomy. •Pokud se ale vyskytují jsou to: –Nevolnost –Slabost –Průjem –Bolesti břicha •Malé děti, především pak s těžkou infekcí mají ještě: –Bolesti hlavy –Nespavost – •Infekce je často zaměňována s napadením roupem • Diagnostika • •Diagnostika se provádí mikroskopicky a sice nálezem vajíček ve stolici. • •Pro vyšetření je nezbytné použit několik po sobě následujících vzorků stolice. Jak může být infekce léčena ? •Lečba je běžně dostupná a spočívá v použití prazikvantelu. •Jeho použití je bez vedlejších účinků a v případě potřeby je možné jehjo opakované použití. Jaké jsou způsoby prevence ? •Pro omezení vzniku infekce lze doporučit: • •Umývat ruce mýdlem a horkou vodou po použití záchodu, při výměně plenek a před přípravou jidla. • •Děti se musí učit důležitosti umývání rukou jako prostředku prevence vůči infekci. • •Při cestách do cizích a exotických zemí, kde je riziko kontaminace potravy, je nutné umývat, loupat nebo vařit čerstvou zeleninu a ovoce a používat bezpečnou vodu pro pití a přípravu jídla. • • • Děkuji za pozornost • Smyslové orgány tasemnic Fyziologie životního cyklu Hymenolepis