•Literatura: • •Bartůňková J., Šedivá a kol.: Imunodeficience, 3. vydání, Grada, 2021 • •Chapel H. a kol: Základy klinické imunologie, 6. vydání, Triton 2018 • • •Krejsek J., Kopecký O.: Klinická imunologie, Nucleus HK 2004 •Fölsch, U. R., Kochsiek, K., Schmidt R. F.: Patologická fyziologie, Grada, Praha 2003 •Havrdová E. a kol.: Neuroimunologie, Maxdorf, 2001 • Imunopatologie jaro 2024 MVDr. Mgr. Monika Dušková, Ph.D. Imunodeficience Seznam témat •Poruchy imunity - aspekty medicínské, ekonomické, společenské, diagnostických a léčebné možnosti •Primární imunodeficience •Sekundární imunodeficience •Interakce vybraných infekčních činitelů s imunitním systémem •Hypersensitivity •Transplantační imunologie •Reprodukční imunologie, ontogeneze imunity •Autoimunitní onemocnění •Imunologické mechanismy vybraných tkání a orgánových soustav •Nádorová imunologie • •Zkouška ústní, 3 otázky. • • Poruchy imunity •Imunitní systém: •rozeznávání vlastních a cizích složek •udržování homeostázy, obranyschopnost, imunitní dohled. • •Poruchy imunity: •Zvýšená nebo snížená reaktivita imunitního systému •Neadekvátní dané situaci •Imunodeficience (imunodeficity) •Hypersenzitivity (alergie, atopie) •Autoimunitní onemocnění •Případně lymfoproliferativní onemocnění (leukemie, lymfomy) • •Medicínský, ekonomický i společenský (sociální) problém. Diagnostika •Praktický lékař, pediatr, specializované pracoviště klinické imunologie, alergologie, revmatologie, neurologie aj.) • •Věk nástupu obtíží •Imunodeficity – novorozenci – dětský věk •Hypersenzitivity – dětský věk •Autoimunity - dospělost • •Vnější projevy •Imunodeficity (neprospívání, kožní projevy, opakované infekce neobvyklého průběhu, postvakcinační reakce aj) •Hypersenzitivity (slizniční a kožní projevy, astma) •Autoimunity různé podle typu onemocnění) • • • Laboratorní vyšetření: •Krevní obraz (% i absolutní počty, morfologie krvinek) • • Neutrofily 60-65% Eozinofily 3-5% Bazofily 0,5-1% Lymfocyty 20-25% Monocyty 5-8% Ery: 4,5-5,9 x 1012/l Leu: 3-11 x 109/l Tromb: 170-400 x 109/l Ht: 0,40-0,56 Hb: 140-180g/l Proteiny: 65-85 g/l Výsledek elektroforézy sérových proteinů mezi β1 a β2-globuliny - IgA zóna β2-globulinů - C3 složka komplementu zóna γ globulinů - 4 podtřídy IgG na konci zóny γ-globulinů - imunoglobulin Hypogamaglobulinémi Monoklonální gamapatie •Elektroforéza bílkovin plazmy •Příklady diagnosticky významných imunologických parametrů Celkový IgG, IgM, IgA (sérový) IgG 8-18 g/l IgA 0,9-3,5 g/l IgM 0,9-2,5 g/l IgD 0,1 g/l IgE 0,0003 g/l (enzymová aktivita) Anti A, anti B Specifické protilátky (vakcinační, autoimunitní) Počet T a B lymfocytů, povrchové znaky, aktivace Komplement (koncentrace složek, hemolytická aktivita) MBP (manozu vázající protein) Fagocytóza Další – genová a mikrobiální vyšetření Prenatální diagnostika Dělení imunodeficiencí: •Primární – poruchy genů kódujících proteiny s imunologickou funkcí • •Dělení podle fenotypových projevů: •Protilátkové 70 % •Buněčné a kombinované 15-20 % •Fagocytární 10 % •Komplementové 1-2 % •Nezařazené – poruchy prezentace Ag • poruchy apoptózy • • •Sekundární heterogenní etiologie, není porucha v genech • Přehled hlavních charakteristik imunodeficiencí předled deficitů Mikrobiologické aspekty primár. imunodeficiencí Diagnostika imunodeficitních stavů: •Zdroj informací: •Rodinná anamnéza •Osobní anamnéza •Klinické vyšetření •Laboratorní testy Příklady prevalence – počet případů/počet obyvatel Imunologicky významné geny na chromozomu X X chromozom Vývoj počtu lymfocytů v ontogenezi tab Hladiny Ig v ontogenezi konc Primární imunodeficience: genetické aspekty •Hlavní příčina – mutace • •Typy mutací: •a/ genové •b/ chromozómové •c/ genomové • •Projevy mutací: abnormality proteinů: -membránových (receptorů) -signálních (přenos signálů v buňce) -strukturních (stavebních) -secernovaných (glykoproteiny) -enzymatických - - - • • • • Kritéria diagnózy •Evropská společnost pro imunodeficience https://esid.org/News-Events •Panamerická společnost pro imunodeficience -skupina expertů - •Definitivní dg.: víc než 98% pravděpodobnost, že pacient bude během následujících 20 let mít stejnou dg. Nutný mol-gen průkaz mutace. • •Pravděpodobná dg.: 85% …mol-gem průkaz není možný, klinika a laboratorní testy ano • •Možná dg.: pouze některé charakteristiky onemocnění Léčba imunodeficitních stavů: •Kauzální terapie (omezené možnosti): •Transplantace kmenových buněk •Genová terapie?! •Substituční terapie •Imunoglobuliny plus antimikrobiální léčba • 400-600 mg Ig/kg za měsíc • intravenózně nebo subkutánně, 2-3 týdenní interval • z plasmy 6-10 000 dárců •Celková plasma •Další aspekty péče: •očkování •výživa •psychologie •sociální oblast U těžkých buněčných a kombinovaných deficitů (SCID) a některých fagocytárních Zdroj štěpu: pupečníková krev, periferní krev po stimulaci, kostní dřeň Počet možných kombinací sledovaných HLA znaků (HLA A, B, C a DR je 2.1010) Nebezpečí: infekce, rejekce, GvH reakce Transplantace kmenových buněk krvetvorby Genová terapie Deficience adenosindeaminázy, SCID vázaný na X chromosom (IL-2, 4,7,9 aj) Problémy: klonování genů, které jsou u pacienta defektní transfekce genů do neškodných retrovirových vektorů vnesení genu do pacientova genomu - riziko poruchy regulačních genů – leukemie? Lymfocyty, kmenové buňky krvetvorby – jejich usazení a produkce proteinů ? Otázka substituce chybějících faktorů (náhrada adenosindeaminázy ADA)