Bi8260 Variabilita a adaptabilita člověka Otázky ke zkoušce Historické přístupy k variabilitě člověka 1. Vysvětlete problém typologie jako vědeckého nástroje při zkoumání lidské variability. 2. Popište Hippokratovu a Galénovu typologii osobnosti na základě kombinace čtyř tělních tekutin. 3. Uveďte a časově zařaďte nejstarší evropské novověké studie (autory), kteří se zabývali variabilitou člověka. Popište, jak tehdejší autoři k variabilitě lidí přistupovali. 4. Popište, jak k člověku přistupoval Carolus Linnaeus v díle Systema Naturae (1735). 5. Popište teorii degenerace, kterou vytvořil Johann Fridrich Blumenbach, vysvětlete podstatu tzv. kavkazoidní rasy. 6. Vysvětlete podstatu sporu mezi monogenisty a polygenisty 19. století; z čeho polygenisté vycházeli a jaké měl příklon k polygenismu dopady. Uveďte zástupce polygenismu. 7. Vysvětlete teorii kreačních center. Kdo byl jejím autorem? 8. Popište rasové koncepce 19. století a vysvětlete termíny: kraniometrie, index cephalicus, rasový znak. 9. Vysvětlete pojem eugenika, uveďte její zástupce a popište snahy a konceptuální nedostatky eugeniky, resp. eugenického hnutí. Proč nemůže většina tehdejších eugenických návrhů na vylepšení lidstva v praxi fungovat. 10. Jak se rozvíjela koncepce rasy aplikovaná na Evropany v 19. a 20. století? 11. Jak se začal měnit přístup biologické antropologie k lidské variabilitě v polovině 20. století? 12. Popište populační přístup k lidské variabilitě a jeho vztah ke koncepci rasy. 13. Co je to klin (případně klín, anglicky cline)? Kdo byl autorem tohoto termínu? Vysvětlete klinální povahu lidské variability a vztah klinu a rasy. 14. Vysvětlete, proč není vhodné nadále používat rasovou typologii v antropologii? 15. Popište závěry sympozia konaného v Novém Mexiku v roce 2009 ohledně lidské biologické variability a místa pojmu rasa při jejím zkoumání. 16. Jak bychom se měli dnes stavět k „rase“ z hlediska společenského, odborného a praktického? Diskutujte podstatu problému. 17. Proč musí antropolog i dnes znát rasovou koncepci? Vznik a příčiny genotypové a fenotypové variability člověka 18. Jaký je hlavní význam variability potomstva u pohlavně se reprodukujících druhů? 19. Vyjmenujte hlavní mechanismy/zdroje variability na genetické úrovni. Za jakých podmínek jednotlivé zdroje fungují jako procesy zvyšující genetickou variabilitu? 20. Vysvětlete stručně Mendelovy zákony dědičnosti. Vysvětlete jejich roli v genetické variabilitě. 21. Co jsou to genetické mutace, jaké známe jejich formy a jak vznikají? 22. Co to je mutační rychlost a jaká je běžná mutační rychlost u známých organismů? Mohou mutace samy vysvětlit rychlou evoluci populací a biologických druhů? 23. Popište roli rekombinace při vzniku genetické variability. 24. Vysvětlete pojmy tok genů a migrace. Popište úlohu migrace při vzniku variability. 25. Jak ovlivňuje genetickou variabilitu inbreeding? 26. Vyjmenujte mechanismy, jimiž vzniká variabilita neúčelných a účelných vlastností (adaptivních)? Variabilita a adaptabilita člověka a jejich vztah 27. Zdroje lidské variability 28. Koncepce oborů evoluční psychologie a behaviorální ekologie člověka 29. Popište základní mechanismus adaptability organismu na změnu podmínek zevního prostředí 30. Vyjmenujte všechny jednotlivé roviny/mechanismy adaptace. Milníky na cestě k současnému člověku: rané adaptace, encefalizace, kulturní adaptace, zemědělská a průmyslová revoluce 31. Adaptace osového skeletu a lebky předků současného člověka související s bipedií 32. Adaptace kostry končetin předků současného člověka související s bipedií 33. Vnější a vnitřní faktory upřednostňující bipedii v průběhu hominizace 34. Autralopitéci – základní popis fenotypu a jeho variability jako odrazu životních podmínek 35. Energetické nároky zvětšujícího se mozku a adaptace umožňující jejich pokrytí 36. Možné adaptace lidského těla související s lovem 37. Mechanická a tepelná úprava potravy jako kulturní adaptace v kotextu sapientace 38. Biologické a kulturní adaptace (rozdíly a provázanost) 39. Odraz kulturních adaptací v lidském genotypu a fenotypu 40. Zemědělská revoluce – faktory vedoucí k novému způsobu obživy a vliv této potravní strategie na lidské tělo 41. Zemědělská revoluce – odraz ve výživovém stavu, zdraví, variabilitě a životní historii člověka 42. Lidské tělo a život v letech průmyslu (energetická bilance, složení jídelníčku, patologie) Osidlování nových území – adaptace na fyzikální faktory prostředí I: pigmentace, barva očí, barva vlasů, morfologie a struktura vlasů, význam melaninu v organismu a jeho role v evoluci člověka, faktory ovlivňující pigmentaci 43. Barva kůže jako rasový znak 44. Melanin – chemická podstata, syntéza, vlastnosti a typy 45. Fyziologická distribuce melaninu ve tkáních lidského těla 46. Tvorba kožního melaninu - zapojené typy buněk, jejich funkce a uložení v kůži 47. Melanocyty – původ, funkce, variabilita v hustotě melanocytů 48. Zdroje variability v produkci a uložení melaninu 49. Distribuce a množství melaninu ve vztahu k míře pigmentace 50. UV záření a ochranné mechanismy kůže proti jeho působení 51. Adaptace barvy kůže na UV osvit - krátkodobá a dlouhodobá adaptace a jejich podstata 52. Mongolská skvrna – podstata a mezipopulační rozdíly a použití pro třídění lidí 53. Albinismus - typy, podstata, prevalence v populacích 54. Vitiligo a Waardenburgův syndrom 55. Metody hodnocení a měření barvy kůže 56. Spektrální křivka lidské kůže – podoba a vlastnosti 57. Heritabilita a ontogenetické změny v barvě kůže 58. Dimorfizmus v barvě kůže – mezipopulační rozdíly a zapojené faktory 59. Mezipopulační variabilita v barvě kůže – vazba na faktory prostředí 60. Evoluce pigmentace – faktory spojované s úbytkem pigmentace 61. Evoluce pigmentace – faktory spojované s nárůstem pigmentace 62. Barva vlasů – podstata, zodpovědné pigmenty, jejich syntéza a uložení 63. Metody hodnocení a měření barvy vlasů 64. Barva vlasů – mezipopulační variabilita 65. Barva vlasů – ontogenetické změny a pohlavní dimorfizmus 66. Mezipopulační variabilita morfologie vlasů a hustoty ochlupení 67. Barva duhovky – chemická a strukturní podstata variability ve zbarvení 68. Metody hodnocení a měření barvy duhovky 69. Genetická podmíněnost barvy duhovky – dědičnost a zapojené geny 70. Mezipopulační variabilita ve barvě duhovky 71. Faktory spojované s evolucí variability v barvě duhovky Osidlování nových území – adaptace na fyzikální faktory prostředí II: Adaptace na chlad, teplo a vysokohorské podmínky 72. Termoregulace – aktivní mechanizmy kontroly tepelného výdeje těla 73. Termoregulace – možné regulované veličiny a modely regulace 74. Popište fyziologickou reakci přizpůsobení organismu na chlad a faktory ovlivňující tuto reakci 75. Vazokonstrikce a vazodilatace v reakci na chlad 76. Vysvětlete dva typy lidských adaptací na chlad: mírných chlad a mráz 77. Mezipopulační rozdíly v adaptaci na chlad 78. Charakteristika arktických ekosystémů a nutné adaptace lidských populaci na ně 79. Popište biologické adaptace Inuitů na arktické podmínky 80. Popište kulturní adaptace Inuitů na arktické podmínky 81. Popište fyziologickou reakci přizpůsobení organismu na vysokou teplotu 82. Krátkodobé a dlouhodobé reakce těla na přehřívání 83. Suché a vlhké teplo – podstata rozdílů a odlišnosti v aklimatizaci 84. Mezipopulační rozdíly v reakci na horko 85. Behaviorální a kulturní adaptace na horko 86. Vysokohorské prostředí – definice a jeho adaptivní výzvy 87. Krátkodobá reakce lidského těla na hypobarickou hypoxii 88. Popište vývojové a evoluční adaptace na život ve vysokohorských podmínkách 89. Jmenujte a vysvětlete největší rizika života v kosmickém prostoru a reakci těla na pobyt v něm Tvarová a velikostní variabilita současných lidských populací 90. Příklady způsobu členění a popisu tvaru lidského těla 91. Pygmejský fenotyp – vlastnosti, výskyt a interpretace ve světle biogeografických pravidel 92. Bergmannovo a Allanovo pravidlo a jejich spojitost s mezipopulační variabilitou ve tvaru lidského těla 93. Cirkadiánní změny ve výšce postavy 94. Ontogenetické změny ve výšce postavy 95. Fylogenetické změny ve výšce postavy a pohlavním dimorfizmu 96. Sekulární trend ve výšce postavy u světových populací – variabilita, vnější faktory, načasování 97. Historie a současnost výšky postavy na území České republiky 98. Selektivní faktory působící na výšku postavy 99. Mezipopulační variabilita ve výšce postavy 100. Mezipopulační variabilita ve výšce postavy (vazba na ekonomické a fyzikální faktory) 101. Dimorfizmus v množství tukové tkáně, jejím uložení a řízení těchto odlišností 102. Mezipopulační variabilita v tělesné váze (vazba na ekonomické a fyzikální faktory) 103. Mezipopulační variabilita v šířkových rozměrech, obvodech a proporcích lidského těla 104. Mezipopulační variabilita ve tvaru lebky 105. Ušní maz – genetické základy variability a geografická distribuce alel 106. Ušní maz – funkce a vazba na vnější faktory Růst lidských populací – adaptace na biologické faktory prostředí I: Polymorfismy krevních skupin, ABO systém krevních skupin, Rh systém, vztah krevních skupin k infekčním chorobám. HLA systém 107. Obecná charakteristika krevních skupin – podstata, typ a funkce zapojených molekul 108. Krevní systém ABO – genetická podstata a fenotypový projev 109. Variabilita v genu FUT1 (systém Hh) – genetická podstata, fenotypový projev a variabilita v prevalenci 110. Variabilita v genu FUT2 (sekretorství) – genetická podstata a fenotypový projev 111. Variabilita FUT3 (systém Lewis) – genetická podstata a fenotypový projev 112. Geografická distribuce alel krevního systému ABO 113. Frekvence alel krevního systému ABO u světových populací 114. Klinický význam krevního systému ABO 115. Obecný vztah mezi krevním systémem ABO a bakteriálními, virovými a nádorovými onemocněními (podstata selektivní mortality, selekce) 116. Syfilis, mor, neštovice a krevní systém ABO (selektivní mortalita) 117. Krevní systém Rh – genetická podstata a fenotyp 118. Geografická distribuce alel Dd krevního systému Rh 119. Krevní systém Rh – klinický význam 120. Krevní systémy Mm a Ss - genetická podstata, fenotyp a klinický význam 121. Krevní systémy Duffy - genetická podstata, fenotyp a klinický význam Růst lidských populací – adaptace na biologické faktory prostředí II: Varianty lidského hemoglobinu, geografická distribuce alely srpkovité anémie ve vztahu k malárii, talasemie, genetická variabilita 122. Fyziologické varianty hemoglobinu a ontogenetické změny v expresi genů pro jednotlivé typy řetězců tvořících hemoglobin 123. Životní cyklus původců lidské malárie 124. Srpkovitá anémie – variabilita alel Ss a fenotyp heterozygotních a homozygotních nositelů 125. Srpkovitá anémie – patologické projevy nositelů alely S v homozygotním a heterozygotním stavu 126. Srpkovitá anémie – variabilita ve frekvenci alely S u světových populací a faktory, které na ni mají vliv 127. Srpkovitá anémie – jako modelový příklad ustavení alelových frekvencí v závislosti na relativní fitness nositelů alely 128. Srpkovitá anémie – podstata rezistence nositelů alely S vůči Plasmodium falciparum 129. Srpkovitá anémie – vznik a šíření alely S, teorie jedné mutace a vztah rozšíření alely S k haplotypům 130. Srpkovitá anémie – vliv vnitřních faktorů na závažnost symptomů nositelů alely S v homozygotním stavu 131. Mutantní hemoglobin E – mol.-biologická podstata, distribuce alely E ve světových populacích a vztah alely k biologickým faktorům prostředí 132. Hemoglobin C – mol.-biologická podstata, distribuce alely E ve světových populacích a vztah alely k biologickým faktorům prostředí 133. Talasémie – základní charakteristika variability a typy 134. Talasémie – genetické základy α a β talasémie 135. Talasémie – geografická variabilita v alelových frekvencích 136. Haptoglobiny – základní charakteristika variability a mezipopulační rozdíly 137. Pseudocholinesteráza – základní charakteristika variability a mezipopulační rozdíly 138. G6PD deficience – základní charakteristika variability a mezipopulační rozdíly Nové zdroje potravy – potravní adaptace a metabolismus I 139. Rozeberte dva základní aspekty lidské stravy: kvantita a kvalita. 140. V jakém smyslu představuje stravy selekční faktor v evoluci člověka? 141. Popište a vysvětlete rozdíly v potravní pyramidě člověka a šimpanze. 142. Jak s lidskou nutricí souvisí velikost mozku? 143. Jak nutriční faktory souvisí s lidskou reprodukcí? 144. Jaká je role potravy v lidské životní historii a specifické lidské sociabilitě? Diskutujte otázku lidské omnivorie z hlediska fyziologie a chování. 145. Popište hypotézu nákladné tkáně (The Expensive Tissue Hypothesis). 146. Jaké byla v evoluci lidské nutrice a trávicí soustavy role tepelných úprav potravy pomocí ohně? 147. Popište stručně lidské energetické nároky a jejich souvislosti (práce/zátěž, choroby aj.). 148. Jak se liší energetické nároky člověka napříč zeměkoulí? 149. Popište fyziologické procesy lidského organismu při hladovění. 150. Vysvětlete adaptace člověka na dlouhodobě snížený příjem potravy. 151. Specifikujte lidské limity hladovění 152. Vysvětlete souvislost hladu a epidemií a popište hladovění jako sociální jev (fáze reakce společnosti na dlouhodobý nedostatek potravy) Nové zdroje potravy – potravní adaptace a metabolismus II 153. Rozeberte dva základní aspekty lidské stravy: kvantita a kvalita. 154. V jakém smyslu představuje stravy selekční faktor v evoluci člověka? 155. Popište a vysvětlete rozdíly v potravní pyramidě člověka a šimpanze. 156. Jak s lidskou nutricí souvisí velikost mozku? 157. Jak nutriční faktory souvisí s lidskou reprodukcí? 158. Jaká je role potravy v lidské životní historii a specifické lidské sociabilitě? Diskutujte otázku lidské omnivorie z hlediska fyziologie a chování. 159. Popište hypotézu nákladné tkáně (The Expensive Tissue Hypothesis). 160. Jaké byla v evoluci lidské nutrice a trávicí soustavy role tepelných úprav potravy pomocí ohně? 161. Popište stručně lidské energetické nároky a jejich souvislosti (práce/zátěž, choroby aj.). 162. Jak se liší energetické nároky člověka napříč zeměkoulí? 163. Popište fyziologické procesy lidského organismu při hladovění. 164. Vysvětlete adaptace člověka na dlouhodobě snížený příjem potravy. 165. Specifikujte lidské limity hladovění. 166. Vysvětlete souvislost hladu a epidemií a popište hladovění jako sociální jev (fáze reakce společnosti na dlouhodobý nedostatek potravy).