Biotechnologické procesy Dnes o živočišných buňkách, potažmo pak o skupině živočišných buněk, kterým říkáme kmenové buňky Vladimír Rotrekl @ 2023 Co mají společného živočišné tkáňové kultury a kmenové buňky s biotechnologií? • Produkce vakcín • Produkce protilátek (monoklonálních a rekombinantních) • Testování metabolizmu léčiv (farma industry) • Testování cytotoxicity látek • Produkce biologických látek (růstové faktory, hormony, terapeutické proteiny) • Produkce buněk k buněčné transplantaci • Tvorba náhradních tkání/orgánů k transplantaci Biotechnologické procesy: Živočišné tkáňové kultury a kmenové buňky: Sylabus 1) Úvod do živočišných buněk a jejich specifik, potence a diferenciace, Hayflickuv limit, imortalizované linie, kultivace a jejich diferenciace (včetně large scale, GMP a industry grade) 2) Použití živočišných buněk k výrobě léčiv, použití živočišných, potažmo kmenových buněk ve screeningu a výrobě léčiv 3) Živočišné buňky a buněčná terapie, kde končí transplantace a začíná biotechnologie, metody, příklady, požadavky SUKL/EMA na jejich výrobu a použití 4) Speciální aplikace a výhled do budoucna (3D kultivace, Organoidy, 3D tisk buněk, in vitro tvorba náhražek tkání a orgánů, genová ) Vladimír Rotrekl @ 2020 1878: Claude Bernard proposed that physiological systems of an organism can be maintained in a living system after the death of an organism. 1885: Roux maintained embryonic chick cells in a saline culture. 1897: Loeb demonstrated the survival of cells isolated from blood and connective tissue in serum and plasma. 1903: Jolly observed cell division of salamander leucocytes in vitro. 1907: Harrison cultivated frog nerve cells in a lymph clot held by the ‘hanging drop’ method and observed the growth of nerve fibres in vitro for several weeks. He was considered by some as the father of cell culture. 1910: Burrows succeeded in long-term cultivation of chicken embryo cell in plasma clots. He made detailed observation of mitosis. 1911: Lewis and Lewis made the first liquid media consisted of sea water, serum, embryo extract, salts and peptones. They observed limited monolayer growth. 1913: Carrel introduced strict aseptic techniques so that cells could be cultured for long periods. 1916: Rous and Jones introduced proteolytic enzyme trypsin for the subculture of adherent cells. 1923: Carrel and Baker developed ‘Carrel’ or T-flask as the first specifically designed cell culture vessel. They employed microscopic evaluation of cells in culture. 1927: Carrel and Rivera produced the first viral vaccine – Vaccinia. 1933: Gey developed the roller tube technique. 1940s: The use of the antibiotics penicillin and streptomycin in culture medium decreased the problem of contamination in cell culture. 1948: Earle isolated mouse L fibroblasts which formed clones from single cells. Fischer developed a chemically defined medium, CMRL 1066. Historický pohled na živočišné tkáňové kultury 1949: Enders reported that polio virus could be grown on human embryonic cells in culture. 1952: Gey established a continuous cell line from a human cervical carcinoma known as HeLa (Helen Lane) cells. Dulbecco developed plaque assay for animal viruses using confluent monolayers of cultured cells. 1954: Abercrombie observed contract inhibition: motility of diploid cells in monolayer culture ceases when contact is made with adjacent cells. 1955: Eagle studied the nutrient requirements of selected cells in culture and established the first widely used chemically defined medium. 1961: Hay flick and Moorhead isolated human fibroblasts (WI-38) and showed that they have a finite life-span in culture. 1964: Littlefield introduced the HAT medium for cell selection. 1965: Ham introduced the first serum-free medium which was able to support the growth of some cells. 1965: Harris and Watkins were able to fuse human and mouse cells by the use of a virus. 1975: Kohler and Milstein produced the first hybridoma capable of secreting a monoclonal antibody. 1978: Sato established the basis for the development of serum-free media from cocktails of hormones and growth factors. 1982: Human insulin became the first recombinant protein to be licensed as a therapeutic agent. 1985: Human growth hormones produced from recombinant bacteria was accepted for therapeutic use. 1986: Lymphoblastoidy γlFN licensed. 1987: Tissue-type plasminogen activator (tPA) from recombinant animal cells became commercially available. 1989: Recombinant erythropoietin in trial. 1990: Recombinant products in clinical trial (HBsAG, factor VIII, HIVgp120, CD4, GM-CSF, EGF, mAbs, IL-2). Historický pohled na živočišné tkáňové kultury 1949: Enders reported that polio virus could be grown on human embryonic cells in culture. 1952: Gey established a continuous cell line from a human cervical carcinoma known as HeLa (Helen Lane) cells. Dulbecco developed plaque assay for animal viruses using confluent monolayers of cultured cells. 1954: Abercrombie observed contract inhibition: motility of diploid cells in monolayer culture ceases when contact is made with adjacent cells. 1955: Eagle studied the nutrient requirements of selected cells in culture and established the first widely used chemically defined medium. 1961: Hay flick and Moorhead isolated human fibroblasts (WI-38) and showed that they have a finite life-span in culture. 1964: Littlefield introduced the HAT medium for cell selection. 1965: Ham introduced the first serum-free medium which was able to support the growth of some cells. 1965: Harris and Watkins were able to fuse human and mouse cells by the use of a virus. 1975: Kohler and Milstein produced the first hybridoma capable of secreting a monoclonal antibody. 1978: Sato established the basis for the development of serum-free media from cocktails of hormones and growth factors. 1982: Human insulin became the first recombinant protein to be licensed as a therapeutic agent. 1985: Human growth hormones produced from recombinant bacteria was accepted for therapeutic use. 1986: Lymphoblastoidy γlFN licensed. 1987: Tissue-type plasminogen activator (tPA) from recombinant animal cells became commercially available. 1989: Recombinant erythropoietin in trial. 1990: Recombinant products in clinical trial (HBsAG, factor VIII, HIVgp120, CD4, GM-CSF, EGF, mAbs, IL-2). Historický pohled na živočišné tkáňové kultury Porovnání bakteriálních a živočišných kultur Výhody bakteriálních buněk • Robustní reprodukovatelný systém • Levná média • Rychle rostoucí • Vysoká produktivita (produkce proteinů) Nevýhody bakteriálních kultur • Intracellulární lokalizace produktů • Kontaminace endotoxiny (nutná purifikace) • Absence posttranslačních modifikací • Absolutní nemožnost adresovat mezibuněčnou a orgánovou komunikaci • Omezené možnosti adresovat řízení buněčného cyklu vícebuněčného organizmu E.coli Mouse fibroblast Human lymphocytes Porovnání bakteriálních a živočišných kultur E.coli Mouse fibroblast Nevýhody živočišných kultur - Zisk tkáně (etika a dostupnost) - Finanční náročnost - Řadu buněčných typů neumíme kultivovat - Výtěžek - kontaktní inhibice Bakterie rostou dokud mají živiny Živočišné buňky: Vazbou kadherinu se aktivuje kaskáda fosforylace až k RB protinu, která vede k aktivaci G1/S kontrolního bodu buněčného cyklu a ke vstupu do G0 fáze.. (v té je většina buněk v tělech živočichů) Srovnání živočišných kultur se zvířaty Výhody: 1) Levnější a rychlejší a kvnantitativnější a eticky schůdnější (vyjímky), než práce se zvířaty 2) Srovnatelné posttranslační procesy s lidskou buňkou (fosforylace, glykosylace, sumoylace, ubiqvitinylace atd) 3) Mechanizmy účinku látek srovnatelné mezi savčími buňkami Nevýhody: Změna charakteristik v průběhu kultivace - 1) Vlivem nesrovnatelného selekčního tlaku s prostředím in vivo 2) Vlivem zkracování telomer 3) Vlivem mutačního tlaku v důsledku vysoké proliferace První kultivace živočišné buňky – Ross G Harrison (1907) Kultivace ve visící kapce.. část žabího embrya I dnes se tato technika stále využívá.. např. kultivace organoidů.. Tepající embryonální tělíska – srdeční organoidy Pešlakol.,HeartVessels,2014 Dlouhodobá kultivace v lahvi.. Alexis Carrel tkáňová kultura za slepičího embrya (asi slepičí fibroblasty) …nasazena do lahne v roce 1912 …asepticky kultivována do roku 1946 (34 let!!!) ..proto v první polovině 20 století… přesvědčení, že se buňky mohou dělit při dodávání živin NEOMEZENĚ ... NIKOMU se nepodařilo experiment zopakovat … a pak přišel Leonard Heyflick s jeho objevem… Leonard Hayflick Živočišné buňky mohou prodělat jen omezený počet buněčných dělení… Lidské buňky od embrya … maximálně 48 - 50 generací (zkrácení cca 11kB DNA) Maximální počet generací závisí na druhu, buněčném typu, věku zdrojového organizmu Hayflick and Moorhead, Exp Cell Res, 1961 Hayflickův limit Leonard Haiflick Bakteriální DNA (chromozom) Replikovaná DNA identická.. ..možnost replikace do nekonečna. Eukaryotický chromozom Lineární molekula – replikace ale musí někde začít.. Hayflickův limit Zkracování telomer při replikaci DNA.. TA65.co.za Zkrácené telomery jsou rozpoznány jako poškození DNA a aktivují kontrolní bod G2/S, který nepustí buňku do metafáze… … spouští se program senescence Mescape.com Hayflickův limit Dlouhodobá kultivace v lahvi.. Alexis Carrel tkáňová kultura za slepičího embrya (asi slepičí fibroblasty) …nasazena do lahne v roce 1912 …asepticky kultivována do roku 1946 (34 let!!!) ..proto v první polovině 20 století… přesvědčení, že se buňky mohou dělit při dodávání živin NEOMEZENĚ ... NIKOMU se nepodařilo experiment zopakovat Jak je tedy možné, že Alexis Carrel dokázal kultivovat fibroblasty 34 let? A) Byl to podvod B) Podařilo se mu kultivovat embryonální kmenové buňky C) vykultivoval imortalizovanou buněčnou linii Primární tkáňové kultury Sigma-Aldrich Astrocyty Chondrocyty Hepatocyty Adipocyty Fibroblasty Myofibroblasty Synoviocyty Kosterní svalovina Myocyty Kardiomyocyty Melanocyty Keratinocyty Buňky vlasového folikulu Melanocyty Osteoblasty Krevní buňky Neurony Kmenové buňky (nejsou omezeny zkracováním telomer) Běžné typy živočišných tkáňových kultur Primární kultury Orgánové explantáty Disociované buňky Buněčné linie Imortalizované Kmenové buňky heterogenní klonální Kombinace = hybridomové linie Buněčné kultury Závislé na ukotvení – adhezivní (fibroblasty, hepatocyty, myocyty atd..) Nezávislé na ukotvení – suspenzní (izolované z krve – např lymfocyty atd..) (bez ukotvení umírají) Vlastnost Primární kultura Buněčná linie Biologická relevance High Low Doba proliferace Omezená/konečná Neomezená/nekonečná Heterogenita Střední až vysoká Minimální (klonální) Genetická Integrita Ponechává si genotyp původní tkáně In Vivo Genetický drift v důsledku selekce Snadnost použití Potřebuje optimalizaci Dobře definovaná média a podmínky kultivace Finanční a časová náročnost Pomalejší růst, dražší Rychlejší růst a levnější Dostupnost lidských.. Minimální - žádná Velké množství Běžné typy živočišných tkáňových kultur Srovnání primárních tkáňových kultur s buněčnými liniemi disekce disociace Primární kultura Buněčná linie Klonální selekce, imortalizace Nádorová tkáň Selekce Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Krátkodobé (primární tkáňové kultury) disekce disociace Primární kultura Disociace Mechanická (především měkké tkáně např. mozek, slezina atd..) Enzymatická (Kolagenáza, Trypsin, další enzymy – většinou proteázy) … a často jejich kombinace Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Krátkodobé (primární tkáňové kultury) • Buňky z mnoha orgánů je obtížné/nemožné získat • Většina savčích buněk se in vitro nemnoží • Kultivace naráží na Hayflickův limit Human heart Craniotomy Z těchto důvodů je využití primárních savčích, potažmo lidských kultur omezené.. Jak je možné překonat tato omezení?... Krátkodobé (primární tkáňové kultury) Linie „nesmrtelné“ - Imortalizované linie - Kmenové buňky Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Krátkodobé (primární tkáňové kultury) Linie „nesmrtelné“ - Imortalizované linie - Kmenové buňky Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. • Jednoduchý model složitých biologických systémů • Biochemická a buněčná analýza savčích buněk vč. Člověka • Odhalování savčích a lidských patologií • Screening léčiv • Jejich největší výhodou je jejich … imortalizace Imortalizovaná linie = nekonečně proliferující buněčná kultura.. Krátkodobé (primární tkáňové kultury) Linie „nesmrtelné“ - Imortalizované linie - Kmenové buňky Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Mutace DNA způsobující imortalizaci: • Vzniklé in vivo (rakovinné linie) Dissociated tissue Clonal selection 1951 Henrietta Lacks George and Margaret Gey HeLa cell line (human negroid cervix epithel) Merck Karcinom děložního čípku Geyova laboratoř testovala stovky rakovinných kultur, než objevili vysoce metaplastickou linii HeLa.. Krátkodobé (primární tkáňové kultury) Linie „nesmrtelné“ - Imortalizované linie - Kmenové buňky Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Mutace DNA způsobující imortalizaci: • Vzniklé in vivo (rakovinné linie) Dissociated tissue Clonal selection 1951 Henrietta Lacks George and Margaret Gey HeLa cell line (human negroid cervix epithel) Merck Karcinom děložního čípku Geyova laboratoř testovala stovky rakovinných kultur, než objevili vysoce metaplastickou linii HeLa..Úspěchy dosažené s pomocí buněčné linie HeLa.. Krátkodobé (primární tkáňové kultury) Linie „nesmrtelné“ - Imortalizované linie - Kmenové buňky Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Imortalizovaná linie = nekonečně proliferující buněčná kultura.. Mutace DNA způsobující imortalizaci: • Vzniklé in vivo (rakovinné linie) • Uměle vyvolané Krátkodobé (primární tkáňové kultury) Linie „nesmrtelné“ - Imortalizované linie - Kmenové buňky Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Imortalizovaná linie = nekonečně proliferující buněčná kultura.. Mutace DNA způsobující imortalizaci: • Vzniklé in vivo (rakovinné linie) • Uměle vyvolané Uměle vyvolaná imortalizace Plicní epitel Imortalizovaná linie Znáte tkáň/buněčný typ a potřebujete buněčnou linii (například pro studium SARS, nebo tvorbu vakcíny na COVID) ? Krátkodobé (primární tkáňové kultury) Linie „nesmrtelné“ - Imortalizované linie - Kmenové buňky Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Imortalizovaná linie = nekonečně proliferující buněčná kultura.. Mutace DNA způsobující imortalizaci: • Vzniklé in vivo (rakovinné linie) • Uměle vyvolané Plicní epitel Imortalizovaná linie Znáte tkáň/buněčný typ a potřebujete buněčnou linii (například pro studium SARS, nebo tvorbu vakcíny na COVID) Uměle vyvolaná imortalizace - Virovou indukcí - Expresí hTERT - Inaktivací tumor supresorových genů Nejčastěji používané: - geny EBV, HPV-16 E6/7 - Opičí Virus 40 (SV40) T antigen Cílí tumorsupresorové geny P53, pRB, nebo vyvolávají expresi telomerázy Krátkodobé (primární tkáňové kultury) Linie „nesmrtelné“ - Imortalizované linie - Kmenové buňky Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Imortalizovaná linie = nekonečně proliferující buněčná kultura.. Mutace DNA způsobující imortalizaci: • Vzniklé in vivo (rakovinné linie) • Uměle vyvolané Plicní epitel Imortalizovaná linie Znáte tkáň/buněčný typ a potřebujete buněčnou linii (například pro studium SARS, nebo tvorbu vakcíny na COVID) Uměle vyvolaná imortalizace - Virovou indukcí - Expresí hTERT - Inaktivací tumor supresorových genů primární plicní epitel … + sv40 … + sv40 + hTERT Lundberg, Oncogene, 2002 Krátkodobé (primární tkáňové kultury) Linie „nesmrtelné“ - Imortalizované linie - Kmenové buňky Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Imortalizovaná linie = nekonečně proliferující buněčná kultura.. Mutace DNA způsobující imortalizaci: • Vzniklé in vivo (rakovinné linie) • Uměle vyvolané Plicní epitel Imortalizovaná linie Znáte tkáň/buněčný typ a potřebujete buněčnou linii (například pro studium SARS, nebo tvorbu vakcíny na COVID) Uměle vyvolaná imortalizace - Virovou indukcí - Expresí hTERT - Inaktivací tumor supresorových genů - Snížení exprese P53 a/nebo pRB (stačí siRNA; v kombinaci s expresí hTERT) - Řízená mutageneze genů Ras a Myc Krátkodobé (primární tkáňové kultury) Linie „nesmrtelné“ - Imortalizované linie - Kmenové buňky Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Imortalizovaná linie = nekonečně proliferující buněčná kultura.. Mutace DNA způsobující imortalizaci: • Vzniklé in vivo (rakovinné linie) • Uměle vyvolané Uměle vyvolaná imortalizace - Virovou indukcí - Expresí hTERT - Inaktivací tumor supresorových genůPlicní epitel Primární kultura biopsie Imortalizovaná linie …nebo si ji můžete koupit třeba jako linii 16HBE14o …a amplifikovat na této kultuře coronavirus CoNV-19 (Sinovac, Sinopharm imortalizace Krátkodobé (primární tkáňové kultury) Linie „nesmrtelné“ - Imortalizované linie - Kmenové buňky Živočišné kultury v biotechnologických procesech.. Kmenové buňky: kriteria a definice Sebeobnova Diferenciace Schopnost vytvářet vlastní kopie Schopnost měnit vlastnosti a funkčně se specializovat Klonální kapacita •Symetrické dělení •Asymetrické dělení Toti Pluri Multi potence Oligo Uni Kmenové buňky se sebeobnovují, množí Sebeobnova = tzv. self-renewal; nejdůležitější vlastnost kmenových buněk; schopnost vytvořit identické dceřiné buňky Symetrické dělení Asymetrické dělení Kombinace obou mechanismů = neurální KB !!! Buněčná smrt Embryonální KB Fetální a KB dospělého organizmu (s vyjímkami) Totipotentní/Pluripotentní buňky časného embrya Zárodečné listy v embryonálním vývoji Multipotentní buňky v embryonálním vývoji a progenitory dospělého jedince Specializované buněčné typy se nemnoží a dále nediferencují .... a diferencují a regenerují tkáně orgány .... a diferencují a regenerují tkáně orgány totipotence pluripotence multipotence oligopotence unipotence zygota Embryonální KB Hematopoetické KB Gastrointestinální KB KB prostaty CFU-GM CFU-E & BFU-E CD34 → Neurony Nediferencované KB Příklady Kolonie mnoha tisíc buněk Pluripotentní kmenové buňky One Ring to Rule Them All… …nebo to mělo být: One cell to rise them all…? Co myslíme EMBRYEM, když mluvíme O embryonálních kmenových buňkách • preimplantační stádium • blastocysta 4 dny stará • tvoří ji několik desitek buněk • embryoblast a trofoblast ~9000 embryí implantováno (většinou po třech) ročně v ČR zbytek >50% zůstane zamražen a … "[T]he bottom line is that there are 400,000 frozen embryos in the United States, and a large percentage of those are going to be thrown out. Regardless of what you think the moral status of those embryos is, it makes sense to me that it's a better moral decision to use them to help people than just to throw them out. It's a very complex issue, but to me it boils down to that one thing." James Thompson The destruction of human embryos to harvest stem cells is "not only devoid of the light of God but is also devoid of humanity" and "does not truly serve humanity." Benedict XIV Conrad Hal Wedington Wedington epigenetic landscape Diferenciace kmenových buněk Diferenciace – proces, při kterém nezralá buňka získá vlastnosti zralé specializované buňky - epigenetický proces, při které se umlčuje exprese nepotřebných genů a naopak aktivuje exprese genů, které vedou ke specializaci - proces diferenciace je přirozeně nezvratný proces… viz kulička ve Wedingtonově krajině Uměle (řízenou transkripcí specifických transkripčních faktorů) umíme: REPROGRAMOVAT TRANSDIFERENCIOVAT Conrad Hal Wedington Wedington epigenetic landscape Diferenciace kmenových buněk Diferenciace – proces, při kterém nezralá buňka získá vlastnosti zralé specializované buňky - epigenetický proces, při které se umlčuje exprese nepotřebných genů a naopak aktivuje exprese genů, které vedou ke specializaci - proces diferenciace je přirozeně nezvratný proces… viz kulička ve Wedingtonově krajině Uměle (řízenou transkripcí specifických transkripčních faktorů) umíme: REPROGRAMOVAT TRANSDIFERENCIOVAT Albert Lasker basic medical research award 2009 Rudolf Jaenisch Indukované pluripotentní KB (Yamanaka 2006) Thy1 (a další geny typické pro fibroblasty)) 0 4 8 12 retrovirová aktivita markery pluripotentních KB geny pluripotence aktivita telomerázy umlčení chromozomu X Somatické buňky Např. kožní fibroblasty iPS buňky Čas ve dnech Stabilní reprogramace na “kmenovost” Alternativní zdroj pluripotence - Indukované pluripotentní KB (iPS cells) - KB vytvořené ze somatických tj. diferencovaných buněk pomocí genetické metody Kinetika reprogramace fibroblastů do pluripotentních KB - relativně krátká cesta zpět Oct4 Sox2 c-Myc Klf4 iPS jsou schopny vytvořit chimérní organizmus Oct-4 GFP fibroblasty Oct-4 GFP iPS Nanog GFP iPS Injekce chiméry (bílá a hnědá srst) Nanog GFP iPS chiméra Oct-4 GFP iPS chiméra Brambrink et al. Cell Stem Cell, February 2008 Primitivní ektoderm/epiblast Trofektoderm Polární trofektoderm Extraembryonální ektoderm Choriový ektoderm Trofoblast placenty Murální trofektoderm Ektoplacentální konus Obří buňky trofoblastu placenta parietální žloutkový váček Primitivní entoderm Ektoderm • nervová tkáň – neurální KB • kůže – kožní KB Mesoderm • kostní dřeň a krev – hematopoetické a mesenchymální KB • svaly a kosti – tkáňově specifické KB Entoderm •plíce, játra, pankreas – orgánově specifické KB • jícen, žaludek, střevo – intestinální KB Viscerální entoderm Parietální entoderm embryonální KB Původ a vývojová ontogeneze a osud kmenových buněk (KB) Primordiální zárodečné buňky • gamety Preimplantační blastocysta Myš-e4, člověk e5.-e6 Uhnízdění v děložní sliznici Původ a vývojová ontogeneze a osud kmenových buněk (KB) Primitivní ektoderm/epiblast Trofektoderm Polární trofektoderm Extraembryonální ektoderm Choriový ektoderm Trofoblast placenty Murální trofektoderm Ektoplacentální konus Obří buňky trofoblastu placenta parietální žloutkový váček Primitivní entoderm Ektoderm • nervová tkáň – neurální KB • kůže – kožní KB Mesoderm • kostní dřeň a krev – hematopoetické a mesenchymální KB • svaly a kosti – tkáňově specifické KB Entoderm •plíce, játra, pankreas – orgánově specifické KB • jícen, žaludek, střevo – intestinální KB Viscerální entoderm Parietální entoderm embryonální KB Primordiální zárodečné buňky • gamety Preimplantační blastocysta Myš-e4, člověk e5.-e6 Uhnízdění v děložní sliznici Primitivní proužek e15-21 Chceme-li získat konkrétní buněčný typ, musíme napodobit embryonální vývoj Thomas Graf & Tariq Enver Nature 462, 587-594 (2009) doi:10.1038/nature08533 Co řídí a určuje diferenciaci KB in vivo a in vitro: Liniová diferenciace embryonálních kmenových buněk ve členité krajině vysokých kopců (=NESTABILNÍ STAV BUNĚK), horských údolí (=RELATIVNĚ STABILNÍ ALE REVERZIBILNÍ STAV BUNĚK) a hluboké nížiny (=TERMINÁLNÍ DIFERENCIACE BUNĚK) Cesta je řízena transkripčními a růstovými factory a Vede k celé řadě různých typů kmenových buněk.. Regulace osudu kmenové buňky epigenetickými mechanizmy: Sebeobnova a Diferenciace Tvorba tkáně Regenerace tkáně Opravnémechanizmytkáně Zdraváhomeostázatkáně Metylace histonůMetylace DNA Ubikvitinace a acetylace histonů Modifikace RNA a nekódující RNA Kmenová buňka Diferenciace Sebeobnova Působení na své okolí (mikroprostředí – niche) Induced pluripotent stem cells + patient specific model + we know pathology on the level of organism - undefined control standard - possibly unknown polygenic or epigenetic factors Myší IVF leftover 4 days (mouse) 5-6 days (human) Cultivation on feeder with: Lif (mouse ES cells) FGF2 (human ES cells) Primokultura myších embryonálních fibroblastů Mitotická inaktivace g-záření foton FGF2 + Uměle vytvořené mikroprostředí pro udržení pluripotence - sebeobnovu Myší fibroblasty mimikují trofoblast; bezsérové médium mimikuje prostředí blastocoelu; FGF2 mimikuje parakrinní signalizaci blastomer (příště si povíme více o mikroprostředí – niche) DIFFERENCIACE PSC DO FUNKČNÍCH KARDIOMYOCYTŮ, aneb napodobujeme embryo… Technologické zadání: Potřebujeme model srdce na testování arytmogenicity existujících léčiv Pešl, Heart and Vessels, 2014 DIFFERENCIACE PSC DO FUNKČNÍCH KARDIOMYOCYTŮ, aneb napodobujeme embryo… Pešl, Heart and Vessels, 2014 BMP4 pomáhá polarizaci embrya při gastrulaci (primitivní mesendoderm) DIFFERENCIACE PSC DO FUNKČNÍCH KARDIOMYOCYTŮ, aneb napodobujeme embryo… Pešl, Heart and Vessels, 2014 BMP4 pomáhá polarizaci embrya při gastrulaci (primitivní mesendoderm) Hensenův uzel v přítomnosti FGF2 spouští kardiogenezi Activin A spouští tvorbu mezodermu 1mm DIFFERENCIACE PSC DO FUNKČNÍCH KARDIOMYOCYTŮ, aneb napodobujeme embryo… Pešl, Heart and Vessels, 2014 BMP4 pomáhá polarizaci embrya při gastrulaci (primitivní mesendoderm) Hensenův uzel v přítomnosti FGF2 spouští kardiogenezi Activin A spouští tvorbu mezodermu VEGF is je třeba pro pozdní morfogenezi srdce (tvorba komor) 1mm DIFFERENCIACE PSC DO FUNKČNÍCH KARDIOMYOCYTŮ, aneb napodobujeme embryo… IWR inhibuje Wnt signál – zabrání neurodiferenciaci atp. Pešl, Heart and Vessels, 2014 BMP4 pomáhá polarizaci embrya při gastrulaci (primitivní mesendoderm) Hensenův uzel v přítomnosti FGF2 spouští kardiogenezi Activin A spouští tvorbu mezodermu VEGF is je třeba pro pozdní morfogenezi srdce (tvorba komor) IWR inhibuje Wnt signál – zabrání neurodiferenciaci atp. Kardiomyocyty začínají spontánně bít 1mm DIFFERENCIACE PSC DO FUNKČNÍCH KARDIOMYOCYTŮ, aneb napodobujeme embryo… Pešl, Heart and Vessels, 2014 Kardiomyocyty začínají spontánně bít 1mm DIFFERENCIACE PSC DO FUNKČNÍCH KARDIOMYOCYTŮ, aneb napodobujeme embryo… Biotechnologické aplikace Tvorba „biosenzoru“ na detekci arytmogenni aktivity látek MEA + Mikroskop atomárních sil + tepající srdeční organoidy Pešl, Heart and Vessels, 2014 Kardiomyocyty začínají spontánně bít 1mm DIFFERENCIACE PSC DO FUNKČNÍCH KARDIOMYOCYTŮ, aneb napodobujeme embryo… • Funkční analýza v přítomnosti léčiv – precizní medicína Biotechnologické aplikace • Transplantace buněk • Toxikologie • a mnoho jiných… Modely chorob z kmenových buněk: - indukované pluripotentní kmenové buňky s mutací z pacienta diferencovaná buňka epigenetický reset Yamanakovým „koktejlem“ Pluripotentní buňka Diferenciace in vitro fibroblasts cardiomyocytes neurons hiPSC neurony Můžete se těšit na příště – po hlavě do aplikací Lekce II.: Aplikace živočišných tkáňových kultur 1. Vakcíny proti virovým onemocněním 2. Monoklonální protilátky 3. Rekombinantní glykoproteiny 4. Hormony a růstové faktory 5. Enzymy 6. Testování léčiv 7. Buněčná transplantace 8. Tkáňové inženýrství 9. Výroba organoidů a orgánů Lekce III.: Biotechnologické procesy Živočišné tkáňové kultury a kmenové buňky Konec I. bloku: Úvod do problematiky živočišných tkáňových kultur a kmenových buněk Děkuji za pozornost.. Vladimír Rotrekl vrotrekl@med.muni.cz