Ústav geologických věd Přírodovědecké fakulty Masarykovy univerzity Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu Dizertační práce Mgr. Jiří Rez Vedoucí: prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc. Konzultant: doc. RNDr. Rostislav Melichar, Dr. Brno 2010 © 2010 Mgr. Jiří Rez Všechna práva vyhrazena Bibliografické údaje: Jméno a příjmení autora: Jiří Rez Název dizertační práce: Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu Název v angličtině: Tectonic history of the southern part of the Moravian Karst Studijní program: Geologie Studijní obor (směr), kombinace oborů: Geologické vědy se zaměřeními Školitel: prof. RNDr. Jiří Kalvoda, CSc. Rok obhajoby: 2010 Anotace: Stavba jižní části Moravského krasu je příkrovová. Byly rozlišeny dvě generace násunů. Násuny starší generace T1 oddělují dva stejně staré, ale faciálně odlišné vývoje: mělkovodní hostěnický, charakteristický silně kondenzovanou sedimentací, a hlubokovodnější vývoj horákovký, charakteristický mocnými sledy kalciturbiditů. Násunová zóna se složitou šupinovitou stavbou je dokumentována v lomech Mokrá a vrtech (např. SV1). Tyto starší násuny jsou porušeny násuny generace T2. Během nasouvání byly násuny T1 zvrásněny ve výrazné antiformy v nadloží a synformy v podloží násunů mladší generace T2. Starší generace násunů vznikla současně s hlavním nasouváním kulmských příkrovů ve visé, mladší generace násunů vznikla v reakci na pravostranné horizontální pohyby podél moravské střižné zóny ve westphalu. Takto vzniklá stavba byla porušena sítí mladších zlomů několika generací. Napjatostní analýza zlomů rozlišila tři napjatostní fáze, které jsou kompatibilní s fázemi získanými napjatostní analýzou založenou na mechanickém dvojčatění kalcitu. Annotation: The Southern part of Moravian Karst has nappe structure. Two generations of thrust faults were recognized. Older T1 thrusts juxtaposed two different coeval facies: condensed shallow-water Hostěnice facies and deeper-water Horákov facies with huge thicknesses of calciturbiditic sequences. The thrust zone with complex inner structure is documented in Mokrá quarries and in boreholes (e.g. SV1). These older thrusts were offset by younger T2 thrusts. T1 thrusts were folded into antiforms in hangingwalls and into synforms in foot-walls of T2 thrusts. T1 thrusting was coeval with the main nappe stacking of Culmian flysch during Visean; T2 thrusting can be linked to the dextral shearing along the Morava shear zone in Westphalian. This fold/thrust structure underwent several faulting events. Fault-slip data stress analysis yielded three stress-states, which are compatible with stress-states yielded by calcite twinning stress inversion. Klíčová slova: Moravský kras, příkrovy, násuny, napjatostní analýza, dvojčatění, kalcit Key words: Moravian Karst, nappes, thrusts, stress analysis, twining, calcite i ii Prohlášení: Na předkládané práci jsem pracoval samostatně a použitou literaturu jsem řádně citoval a uvedl v seznamu literatury. Svoluji k zapůjčování práce v knihovně. Jiří Rez iii iv Poděkování: Na tomto místě bych rád poděkoval prof. Kalvodovi za trpělivost, podporu a určení mikrofauny, doc. Melicharovi za podporu, inspiraci a kritické připomínky, které celou práci vždycky posunuly dál, a dr. Otavovi za poskytnutí terénní dokumentace J. Dvořáka a L. Maštery. děkuji... v vi Obsah: 1. Úvod.................................................................................................................................................... 1 2. Historie výzkumů................................................................................................................................ 3 3. Metodika ............................................................................................................................................. 7 4. Stratigrafie a faciální vývoj................................................................................................................. 9 4.1. Přehled facií ............................................................................................................................... 9 4.2. Lomy Mokrá .............................................................................................................................. 10 4.3. Vybrané profily v oblasti ........................................................................................................... 10 4.4. Vybrané vrty .............................................................................................................................. 11 5. Strukturní data..................................................................................................................................... 13 5.1. Vrásová deformace .................................................................................................................... 13 5.2. Struktury odlepení...................................................................................................................... 17 5.3. Násunové zlomy......................................................................................................................... 18 5.4. Zlomová stavba.......................................................................................................................... 22 5.5. Napjatostní analýza kalcitových dvojčat.................................................................................... 24 6. Diskuse................................................................................................................................................ 30 6.1. Diskuse Dvořákovy koncepce.................................................................................................... 30 6.2. Diskuse pozorované stavby........................................................................................................ 30 6.3. Diskuse napjatostní analýzy....................................................................................................... 32 6.4. Problém křtinských/hlíznatých vápenců.................................................................................... 34 7. Závěry ................................................................................................................................................. 36 8. Literatura............................................................................................................................................. 37 Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů............................................................................................... 41 Příloha 2: Přehled stratigrafických vzorků.............................................................................................. 55 Příloha 3: Přehled měření orientace kalcitu............................................................................................ 57 Příloha 4: Mapa lokalizací obrázků použitých v textu a vybraných dokumentačních bodů................... 65 vii viii Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 1. Úvod 1 Obr. 1.1: Zjednodušená obkrytá mapa východního okraje brněnského masivu (upraveno podle Buday 1996, Dvořák & Pták 1963, Hladil 1987b, Melichar & Kalvoda 1997). 1. Úvod Moravskoslezské paleozoikum, jehož nedílnou součástí je i jižní část Moravského krasu, má nepochybně příkrovovou stavbu (např. Bábek et al. 2006, Čížek & Tomek 1991, Hladil & Melichar 1999, Schulmann et al. 1991). A to nejen flyšové příkrovy kulmu, ale i podložní předflyšové sledy (např. Čížek & Tomek 1991, Dvořák et al. 2005, Melichar & Kalvoda 1997, Rez et al. v tisku). Relativně monotónní kulmské sledy umožňují rozlišení příkrovové tektoniky velmi omezeně, a to v podstatě pouze pokud jsou na příkrovových plochách přítomny „exotické“ horniny ve formě tektonických šupin (např. Chadima & Melichar 1998). Oproti tomu faciálně pestré předflyšové sekvence umožňují poměrně přesně dešifrovat kinematiku příkrovové tektoniky moravskoslezského paleozoika. Jižní část Moravského krasu je oblast zhruba mezi Hostěnicemi a Brnem (obr. 1.1, 1.2), která zabírá značnou část listu Základní geologické mapy ČR 1:25000, 24-413 Mokrá-Horákov (obr. 1.1). Jižní část Moravského krasu je chápána jako víceméně samostatná strukturní jednotka s osobitým geologickým vývojem, poněkud odlišným od zbytku Moravského krasu (Bábek et al. 2006, Dvořák 1967). Hlavním rozdílem, kromě celkově nižší teploty deformace (Bábek & Otava 2006, Franců et al. 2002), je hlavně přítomnost značných mocností líšeňského souvrství. A právě faciálně pestré sedimenty líšeňského souvrství činí tuto oblast zajímavou pro studium kinematiky a stavby variských externid. Existuje relativně velké množství faciálních a stratigrafických dat, plody dlouholeté práce paleontologů a „mapérů“, která ale zatím nebyla zasazena do jednotného, moderně pojatého strukturního plánu. Hlavním cílem této práce je syntetizovat existující a nová strukturní data s existujícími i novými faciálními a litostratigrafickými údaji, vytvořit funkční model stavby jižní části Moravského krasu a nastínit její deformační historii. Neméně významným cílem je provést napjatostní analýzu oblasti moderními metodami: mnohonásobnou inverzí zlomových struktur a napjatostní analýzou založenou na mechanickém dvojčatění kalcitu, která je zatím v českých strukturněgeologických vodách zcela nová. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 1. Úvod 2 Obr. 1.2: Zjednodušená odkrytá geologická mapa jižní části Moravského krasu (upraveno podle Dvořák 1997b, Hladil 1987b, Hladil et al. 1991). Uvedeny jsou také názvy hlavních struktur použité dále v textu (upraveno podle Dvořák 1967). Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 2. Historie výzkumů 3 2. Historie výzkumů Celou historii výzkumů Moravského krasu lze vystihnout čtyřmi jmény: Zapletal, Kettner, Dvořák, Hladil, i když by se slušelo připsat ke každému z nich několik dalších jmen spolupracovníků. A přesně v tomto pořadí se také střídaly koncepce tektonické stavby oblasti. Následující řádky se pokusí vyzdvihnout podstatné práce, jak strukturněgeologické, tak stratigrafické a nastínit tak historické pozadí pro diskusi stavby jižní části Moravského krasu. Jednu z prvních ucelených tektonických koncepcí publikoval Zapletal (1922a). Tektonická stavba Moravského krasu vznikla podle Zapletala ve třech fázích: 1) jako první vznikly podélné vrásy směru S-J; 2) ve druhé fázi byly podélné vrásy převrásněny příčnými a porušeny přesmyky; 3) vzniklá stavba byla porušena poklesovými zlomy SSZ-JJV a SSV-JJZ směrů. Publikoval také geologické mapy (Zapletal 1922b, 1927), které již zachytily hlavní rozložení horninových typů v oblasti. Vyčlenil také základní typy vápenců (obr. 2.1). Pokorný, který mapoval jižní část Moravského krasu na sklonku 40 let (Pokorný 1949, 1950), se při interpretaci přidržel Zapletalova konceptu. Jeho mapa však opět obsahuje některé zajímavé detaily (např. překocené vrásy v údolí Říčky), i když nezahrnuje strukturně velmi složitou oblast dnešních lomů Mokrá. Příkrovovou stavbu Moravského krasu a přilehlých oblastí (němčicko-vratíkovského pruhu a brněnského masivu) koncipoval Kettner ve čtyřicátých letech dvacátého století (Kettner 1942, 1947, 1949). Rozpoznal dvě různé devonské facie: facii Moravského krasu (karbonátovou) a facii drahanskou (břidličnou). Poněkud mladší mělkovodní facie Moravského krasu byla během variské orogeneze ještě před sedimentací kulmu včetně podložního brněnského masivu nasunuta od západu na facii drahanskou podél tzv. drahanského nasunutí během tzv. bretonské fáze (Kettner 1949, 1967). Po sedimentaci kulmu, který podle Kettnera na takto vzniklou stavbu transgredoval, došlo k obnovení násunových pohybů (tzv. asturská fáze), během nichž byly předkulmské sledy nasunuty na kulm (Kettner 1949, Kettner & Prantl 1942). Také samotná facie Moravského krasu má předkulmskou příkrovovou stavbu. Kettner pozoroval čtvero opakování amfiporového horizontu v tzv. světlých vápencích (lažánecké vápence v dnešním smyslu). Vysvětlil je existencí čtyř k východu se ponořujících, od západu nasunutých ležatých vrás s „vyválcovanými“ překocenými rameny (≈ vrásových příkrovů) opíraje se o mnohé profily v severní části Moravského krasu (např. obr. 2.2). V jižní části Moravského krasu pracoval Kettnerův žák Josef Jarka (1948). Mapoval území od Křtin po Mokrou s cílem ověřit příkrovovou stavbu definovanou Kettnerem i v jižní části Moravského krasu. Tuto koncepci však nepotvrdil (avšak sám přímo nevyvrátil). Zjistil, že opakování amfiporového horizontu ve světlých vápencích není tektonické, ale že jde o různě staré vrstvy. Kettner (1967) to vysvětlil jednoduše: protože se celá stavba Moravského krasu uklání k severu, je na jihu zachována pouze autochtonní série. Také Jarka vyslovil názor, že v jižní části je zachována pouze bazální násunová plocha nejspodnější - lažánecké vrásy v podobě hlíznatých křtinských vápenců. V souladu s Kettnerem považoval tektonickou stavbu za předkulmskou, hranici s kulmem za transgresivní, reaktivovanou během mladších variských pohybů. Disproporci v sedimentárním sledu jižně a severně od řícmanicko-ochozské elevace (různě mocná bazální klastika a absence josefovských vápenců na jih od řícmanicko-ochozské elevace) vysvětlil Jarka blíže nespecifikovaným tektonickým sblížením různých sedimentárních sledů během variské orogeneze. Z dnešního pohledu je velmi přínosná publikace Prantla (1948), který spolupracoval s Kettnerem na severu Moravského krasu (Kettner & Prantl 1942). Prantl si povšiml faciálních rozdílů v dnešním líšeňském souvrství a definoval dva odlišné, avšak stejně staré faciální vývoje: mělkovodnější maloměřický a hlubokovodnější líšeňský vývoj (obr. 2.3). Styk obou facií je podle Prantla tektonický, líšeňský vývoj včetně podložního brněnského masivu je nasunut na maloměřický podél plochého zlomu odhaleného v Růženině lomu na Hádech (Prantl 1948). Obr. 2.2: Příklad Kettnerova geologického řezu Moravským krasem (Kettner 1949); Legenda: 1-brněnský masiv; 2bazální klastika; 3-stringocefalové vápence (josefovské); 4amfiporové vápence (lažánecké); 5-korálové vápence (vilémovické); 6-červené vápence hlíznaté (křtinské); 7kulmské droby; A-autochton; L.-lažánecká vrása; S.suchdolská vrása; M.-macošská vrása; V.-vavřinecká vrása (jediná nemá amfiporové vápence). Obr. 2.1: Stratigrafické schéma Moravského krasu (Buday 1996, Zapletal 1922a). Obr. 2.3: Srovnání mělkovodního maloměřického a hlubokovodnějšího líšeňského vývoje devonské karbonátové sedimentace v jižní části Moravského krasu (Prantl 1948). Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 2. Historie výzkumů 4 Také Slezák (1956) rozlišil v okolí Mokré dva od famenu odlišné vývoje: vývoj hostěnický a vývoj Mokré (obr. 2.4), které však do sebe laterálně přecházejí (přechodní vývoj). Z tektonického hlediska považoval za nejdůležitější východovergentní násuny severojižního směru, které území rozdělily do čtyř dílčích ker. Tyto násuny porušují také břidlice rozstáňského souvrství. Slezák proto kladl hlavní fázi deformace do krátkého hiátu mezi sedimentací rozstáňských břidlic a slepenců myslejovického souvrství, během kterého došlo k násunu vápenců na kulm. Tato starší stavba byla následně porušena sz.-jv. zlomy. V padesátých letech začal v moravskoslezském paleozoiku pracovat Jaroslav Dvořák. Již prvními pracemi nastínil základní prvky své koncepce (Dvořák 1957, 1958, Dvořák & Pták 1963), která byla po následující desetiletí základem chápání geologie moravskoslezského paleozoika. Zpochybnil násunovou koncepci tektoniky Moravského krasu a rozpoutal tak ostrou diskusi s Kettnerem (Kettner 1958, 1967). Kettner nazíral na stavbu moravskoslezského paleozoika velmi mobilisticky (příkrovová stavba zahrnující i horniny podložního brněnského masivu, vzniklá velkým laterálním zkrácením kůry), inspirován svými výzkumy v Západních Karpatech, kdežto Dvořák vysvětloval pozorované jevy atektonicky (dílčími transgresemi a regresemi, případně gravitačními skluzy) se zdůrazněním vertikálních pohybů kůry. Kettnerova koncepce, ač založená na mnohých veskrze správných pozorováních, měla několik zjevných nedostatků. A to hlavně: 1) opakování amfiporových vápenců mylně interpretované jako tektonické a 2) vyvrásnění vápenců před sedimentací kulmu během tzv. bretonské fáze. Již Jarka (1948) prokázal různé stáří amfiporových vápenců a vyvrátil tak jejich tektonické opakování. Pozdější výzkumy (např. Zukalová 1971), které vyvrcholily prací Hladila (1983), jasně prokázaly cykličnost sedimentace macošského souvrství a tedy sedimentární opakování amfiporových vápenců. Bretonská fáze, jejíž existence byla hlavním tématem diskuse v 50. a 60. letech, byla založena na domněle jiném tektonickém stylu podložních vápencových a nadložních kulmských sledů, zdánlivě transgresivním kontaktu kulmu a předpokládala hiát mezi vápencovou a kulmskou sedimentací. Chlupáč a Dvořák však postupně přinesli paleontologické důkazy, které dokázaly „nepřerušenou“ sedimentaci mezi vápencovým devonem a kulmem (např. Dvořák 1958, 1963, Dvořák & Pták 1963, Dvořák & Zusková 1998, Chlupáč 1960). Dvořák dokonce popsal plynulé přechody těchto dvou facií (Dvořák & Pták 1963). Dvořák považoval horniny moravskoslezského paleozoika za sedimenty geosynklinály s-j. směru (použil termín Moravský záliv) vyvinuté v předdevonském krystaliniku Brunie (na západě byla ohraničena ostrovem brněnského masivu), která byla postupně vyplňována od severu. Na jihu této geosynklinály sedimentovaly mělkovodní facie Moravského krasu (např. Dvořák 1973; obr. 2.5). Jižní část Moravského krasu se podle Dvořáka vyvíjela do značné míry samostatně v dílčí pánvi, oddělené od severní části Moravského krasu příčnou strukturou řícmanicko-ochozské elevace (Dvořák 1963, 1967, Dvořák et al. 1984). Sedimentace devonských až spodnokarbonských sledů byla ovlivňována několika faktory: Obr. 2.5: Stratigrafické schéma jižní části moravskoslezského paleozoika (Dvořák 1973). Obr. 2.4: Stratigrafické schéma okolí Mokré-Horákova (Slezák 1956). Obr. 2.6: Schéma sedimentace líšeňského souvrství v lomech Mokrá ovlivněné různým poklesáváním ker v čase (Dvořák et al. 1987). Legenda: 1-brněnský masiv; 2-bazální klastika; 3-vilémovické vápence; 4-křtinské vápence; 5hádsko-říčské vápence. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 2. Historie výzkumů 5 (1) předdevonsky založenou kernou stavbou podložních hornin brněnského masivu a nehomogenní subsidencí jednotlivých ker vedoucí k častým faciálním změnám pozorovaným v terénu, (2) zužování sedimentačního prostoru ve směru JZ-SV a vyklenování řícmanickoochozské elevace, které zapříčinilo zvýšení přínosu siliciklastického materiálu do pánve, a (3) vyklenování tzv. horákovského hřbetu během famenu a spodního tournai, které rozdělilo pánev na dvě dílčí (obr. 2.7a). Předdevonsky založená kerná stavba a rozdílná mobilita jednotlivých ker v čase byla podle Dvořáka zásadní pro vytváření poměrně složité faciální situace v terénu. Dvořák (1987) pozoroval mělkovodnější křtinské a hlubokovodnější hádsko-říčské vápence často několikrát v jednotlivých krách nad sebou (hlavně v lomech Mokrá). Vysvětloval to opakovaným změlčováním a prohlubováním sedimentace. Tuto představu nejpodrobněji popsal v lomech Mokrá, které odkrývají velmi pestrou horninovou mozaiku. Jednotlivé k severovýchodu mírně ukloněné kry zde dosahují rozměrů cca 300 x 500 m. Dvořák definoval poměrně složitý scénář vertikálních pohybů jednotlivých ker (obr. 2.6): kry postupně poklesaly od JZ k SV a došlo vždy k sedimentaci hádsko-říčských a křtinských vápenců a následně k výzdvihu kry za současného poklesu kry sousední. Během těchto vertikálních pohybů docházelo k deformaci čerstvě sedimentovaných vápenců, často docházelo ke skluzům nestabilních sedimentů z ukloněných ker za vzniku sv.-vergentních ležatých vrás (např. Dvořák et al. 1987). Již během sedimentace hádsko-říčských vápenců docházelo k zužování sedimentačního prostoru dílčí pánve jižní části Moravského krasu a diapirickému vyklenování horákovského hřbetu (Dvořák 1967). Současně s vyklenováním horákovského hřbetu probíhala zrychlená subsidence osy pánve a vytvářelo se synklinorium v podložním macošském souvrství (obr. 2.7a). Tomuto uspořádání podle Dvořáka odpovídají průběhy os synklinál a antiklinál v macošském souvrství na západě území, které směrně navazují na antiklinály a synklinály v souvrství líšeňském (Dvořák 1967; obr.2.7b). Horákovský hřbet podle Dvořáka rozdělil dílčí pánev jižní části Moravského krasu na dvě menší, ve kterých sedimentovaly březinské a rozstáňské břidlice. Celá takto vzniklá stavba byla „zasypána“ račickými slepenci myslejovického souvrství. Dalším důležitým prvkem ovlivňujícím sedimentaci ve studovaném území byla podle Dvořáka řícmanickoochozská elevace, která se vyklenovala v průběhu sedimentace, na jejíchž svazích sedimentovaly mělkovodní tournaiské brekciovité vápence. Vrásovou stavbu považoval Dvořák za jednoduchou. Popsal vrásy ssv-jjz. směrů s vergencemi k západu i k východu, místy spojené s lokálními násuny k Z a V (Dvořák 1967, Dvořák et al. 1987). Evidentně starší, ssv.vergentní překocené až ležaté vrásy považoval Dvořák za gravitační skluzy. Pouze v práci z roku 1967 (Dvořák 1967) uvažoval se synsedimentárním ssv.-jjz. zužováním sedimentačního prostoru, které způsobilo vyklenutí antiklinoria horákovského hřbetu. Stratigrafické duplikace vysvětloval Dvořák buď redepozicí fauny nebo gravitačními skluzy (i když některé struktury označil jako násuny, např. násun zachycený vrtem SV1 nebo šupinu vápenců v kulmu východně od Mokré). Násun granodioritu brněnského masivu přes bazální klastika a vápence v lomech na Hádech označil za olistolit (Dvořák 1989), i když ve svých raných pracích (Dvořák & Pták 1963) považoval tuto strukturu za násun a důkaz ssvjjz. syn- a post-sedimentárního zužování pánve. Ve druhé polovině osmdesátých let proběhlo geologické mapování na listu 24-413 Mokrá-Horákov. Redaktorem listu byl Jindřich Hladil (Hladil 1987a, b). Mapování poskytlo celou řadu litostratigrafických a faciálních poznatků, které Hladila a kol. oprávnily obnovit Obr. 2.7: Dvořákův model jižní části Moravského krasu a ) vývoj subsidence a synsedimentární komprese dílčí pánve jižní části Moravského krasu: během sedimentace I-hádsko-říčských vápenců, II-březinských břidlic a III-rozstáňských břidlic (Dvořák 1967). Legenda: 1-voda, 2-rozstáňské břidlice, 3-březinské břidlice, 4-hádsko-říčské vápence, 5-macošské souvrství; b) průběh zámkových linií hlavních vrásových struktur (Dvořák 1967). Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 2. Historie výzkumů 6 diskusi příkrovové stavby jižní části Moravského krasu. Dvořák reagoval na sérii článků s příkrovovou tematikou (např. Hladil 1991a, 1995, Hladil et al. 1991, Hladil et al. 1999a) ve Věstníku ČGU (Dvořák 1993) a publikací svojí verze mapy Mokrá-Horákov (Dvořák 1997b). Za přečtení stojí také reakce Hladila a Kalvody na Dvořákovy kritické poznámky (Hladil & Kalvoda 1993). Hladil sérií článků v devadesátých letech nastínil základní prvky faciálního vývoje nejen v jižní části Moravského Krasu (ve spolupráci s Kalvodou, viz kapitola 4, např. Hladil et al. 1991), ale také celého moravskoslezského paleozoika (Hladil 1991b, 1994). Ze vzájemných prostorových vztahů jednotlivých facií vyvodil tektonický scénář (obr. 2.8) zahrnující emskou až frasnskou extenzi spojenou s pravostrannou transtenzí, během níž docházelo k tvorbě obrovských mas útesů macošského souvrství, famenskou inverzi pánve spojenou s tvorbou kalciturbiditů a později kulmu, která přešla ve visé v kolizi, během níž došlo k enormnímu zkrácení prostoru a „zestohování“ mocných kulmských sledů, namurskou pravostrannou rotaci bloků provázenou dalším sešupinatěním již deformovaných hornin, která vyvrcholila ve westphalu tvorbou moravské střižné zóny. Celý tento scénář završil permský gravitační kolaps (Hladil 1995, 1998). Základní důkazy sv.-vergentní násunové tektoniky v jižní části Moravského krasu (obr. 2.9) jsou uvedeny ve vysvětlivkách ke geologické mapě Mokrá-Horákov (Hladil 1987a) a v článcích z roku 1991 (Hladil 1991a, Hladil et al. 1991). Hladil popsal násun brněnského masivu na vápence macošského a líšeňského souvrství v Růženině lomu na Hádech, nasunutí hlubokovodních facií na mělkovodní (Hladil et al. 1991, Kalvoda 1997) zachycené ve vrtech SV1, SV2 a SV3, násunové struktury v Lesním lomu a ve východním okolí Mokré (obr. 2.9). Poměrně složitá násunová stavba vznikla podle Hladila ve dvou fázích: během kolize na konci visé a během pravostranné rotace bloků odtržených od podloží v namuru provázené vznikem násunů (Hladil 1998). Tato pravostranná rotace je podle Hladila doložena nejen konfigurací jednotlivých pruhů různých facií paleozoika (Hladil 1995, 1998), ale také paleomagneticky (90-110°; Hladil et al. 1999b, Krs et al. 1995). Tato rotace může však být vysvětlena i silným přetiskem starších struktur během pohybů podél moravské střižné zóny (Hladil & Melichar 1999, Rajlich 1990). Obr. 2.9: Schématická mapka jižní části Moravského krasu (Hladil et al. 1991). 1-brněnský masiv; 2-polymiktní bazální klastika s polohami tufů; 3-křemenné pískovce s podřízenými vložkami arkóz a slepenců; 4-vápence; 5- kulm; Obr. 2.8: Scénář vývoje českého masivu během variské orogeneze: po extenzní až transtenzní fázi prag – frasn následuje komprese ve visé projevující se vznikem kulmských příkrovů následovaná namurskou pravostrannou transpresí spojenou s rotací bloků odloučených od podloží vrcholící ve westphalu vznikem moravské střižné zóny (Hladil et al. 1999a). Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 3. Metodika 7 3. Metodika Strukturní model studovaného území byl vytvořen na základě podrobného mapování velkých lomů v oblasti, vyhodnocení klíčových vrtů a reinterpretaci terénních dat Dvořáka, Maštery a Hladila z mapování z roku 1987 (Hladil 1987b). • Geografické mapové podklady pro detailní mapování lomů Mokrá poskytla v elektronické podobě Heidelberg Cement Group (situace lomových stěn z roku 2003). • Byla pořízena rozsáhlá fotodokumentace lomových stěn, která posloužila pro zakreslení jednotlivých dokumentačních bodů. • Detailní mapování jednotlivých litologických typů vápenců bylo kalibrováno biostratigraficky. Konodontovou faunu určil prof. Kalvoda. Celkem bylo rozpuštěno 64 vzorků. Lokalizace a stáří jednotlivých vzorků je uvedeno v příloze 2. Lokalizace vzorků je vynesena v příloze 4 (v příloze 4 jsou vyneseny také lokalizace obrázků použitých v textu a lokalizace orientovaných vzorků použitých pro napjatostní analýzu kalcitových dvojčat). • Strukturní měření byla provedena kompasem firmy Freiberg se stupňovým dělením. Hlavními dokumentovanými strukturami byly plochy vrstevnatosti. Z ploch vrstevnatosti tvořících ramena vrás byly vypočteny vrásové osy (vektorový součin normál ploch vrstevnatosti). Dále byly dokumentovány zlomy, žíly a indikátory směru do nadloží (převážně gradace). • Kromě vlastních měření z lomů Mokrá a Lesního lomu byla použita data převzatá z terénních deníků Dvořáka a Maštery z geologického mapování listu Mokrá-Horákov, které poskytla ČGS. Naprostá shoda matic orientace (např. Melichar 1991) vlastních a přejatých dat potvrzuje důvěryhodnost měření Dvořáka a Maštery (tab. 3.1). • Souřadnice dokumentačních bodů byly odečteny z mapových podkladů, u přejatých dat byly použity mapy dokumentačních bodů 1:10 000. Použitý souřadnicový systém je S-JTSK. Veškerá měření jsou v příloze 1. • Strukturní data byla vyhodnocena v programu Spheristat 2.2. Veškeré strukturní diagramy jsou vyneseny v Lambertově projekci na spodní polokouli. Krok kontur konturových diagramů je jedno procento, počáteční kontura je jedno procento. V diagramech jsou pro lepší vizualizaci hlavních trendů vyneseny charakteristické vektory a plochy matice orientace dat – čísly 1, 2 a 3 jsou označeny charakteristické vektory matice orientace (≈hlavní směry přednostní orientace dat), modrými oblouky čárkovaně charakteristické plochy matice orientace (jsou to plochy kolmé k jednotlivým charakteristickým vektorům matice orientace). • Mapa trendů vrstevnatosti (obr. 5.2) byla konstruována také v programu Spheristat 2.2. Jedná se o průměrné vrstevnatosti v síti bodů 500 x 500 m, počítané jako vážený průměr (1/vzdálenost) všech vrstevnatostí v okruhu 2 km. • Napjatostní analýza zlomů byla provedena pomocí programu Mark 2010 Kernstockové a Melichara, využívající metodu mnohonásobné inverze (Kernstocková & Melichar 2010, Melichar & Kernstocková 2010). Data byla vytříděna (byly použity pouze zlomy se změřeným rýhováním a jeden zlom byl vyloučen kvůli příliš velké chybě měření) a ortogonalizována. Histogram chybovosti měření je na obr. 3.1. (chyba měření je chápána jako úhel svírající měření plochy zlomu a rýhování). Protože se jedná o metodu mnohonásobné inverze, je výsledkem výpočtu velmi vysoké množství redukovaných tenzorů napjatosti, které v 9D-prostoru vytvářejí shluky, které odpovídají jednotlivým napjatostním fázím. Ve výsledcích v kapitole 5.4 (obr. 5.13) jsou pro názornost uvedeny hustotní diagramy orientace hlavních normálových napětí těchto redukovaných tenzorů, které mohou být ale někdy zavádějící, protože nerozlišují mezi tenzory s různými tvarovými parametry Ф. Samotné hledání napjatostních fází (maxim hustotní funkce) však program Mark 2010 provádí v 9D-prostoru. Výsledkem celé procedury jsou redukované tenzory napjatosti, charakterizované třemi směry hlavních normálových napětí (σ1, σ2 a σ3) a Lodeho tvarovým parametrem µL. Pro srovnání s napjatostní analýzou kalcitových dvojčat byl Lodeho parametr přepočten na parametr Ф (Ф=(σ2-σ3)/(σ1-σ3); Ф=(µL+1)/2). Zlomy byly separovány do jednotlivých homogenních souborů pomocí úhlů, které svírají jejich C-linie s 9D-vektorem napjatosti (jejich tvorba viz Melichar & Kernstocková 2010). Zlom byl přiřazen dané fázi, pokud byla odchylka těchto dvou vektorů maximálně 5°. Pokud splňoval zlom toto kritérium pro více fází, byl přiřazen k fázi s níž svíral menší úhel. • Pro účely napjatostní analýzy založené na mechanickém dvojčatění kalcitu byla zhotovena řada orientovaných výbrusů karbonátových žil, protože vápence ve studované oblasti jsou většinou mikritické, neobsahují dostatečné množství měřitelných kalcitových zrn a pro analýzu jsou Dvořák, Maštera (78 měření) Rez (668 měření) 305/47 S1 300/58 53/17 S2 53/13 157/39 S3 150/28 0,521 (S2-S3)/(S1-S3) 0,591 Tab. 3.1: Srovnání matic orientace ploch vrstevnatosti z lomů Mokrá (charakteristické vektory a poměr charakteristických čísel). Obr. 3.1: Histogram chybovosti měření ploch zlomů a rýhování (90-úhel svírající rýhování a normála zlomu). 0 5 10 15 20 25 30 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 chyba měření [°] četnostměření[%] Mokrá Lesní lom 0 5 10 15 20 25 0 2 4 6 8 10 12 14 16 18 20 22 chyba měření [°] četnostměření[%] Z9 Z4 OV1 OV8 Obr. 3.2: Histogram chybovosti měření kalcitu (odchylka od úhlu 26.25°, který teoreticky svírá osa c a normála dvojčatné plochy. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 3. Metodika 8 tudíž nevhodné). Ze všech výbrusů byly 4 vybrány pro další analýzu (vhodná velikost zrna, dostatečné množství zdvojčatělých zrn). U každého zrna byla změřena orientace optické osy c, velikost zrna, orientace dvojčatných lamel, jejich tloušťka a hustota (počet lamel na mm). Tato měření byla provedena na pětiosém Fjodorovově stolku СТФ-1 namontovaném na polarizačním mikroskopu ΜΝΗ-8 (postup viz např. Melichar 1991). Při měření byly použity segmenty s indexem lomu 1.65 (střední hodnota pro kalcit) a byla zavedena korekce na rozdíl indexu lomu segmentů a minerálu (Fediuk 1961). Data byla zpracována v programu autora TwinCalc 1.4. Správnost měření byla ověřena výpočtem vzájemného úhlu normály dvojčatné lamely a osy c (teoreticky 26.25°, histogram odchylek měření od tohoto úhlu je na obr. 3.2) i dvojčatných ploch navzájem (teoreticky 45°). Takto byly rozlišeny i plochy štěpnosti, které mohou být poměrně snadno zaměněny s tzv. mikrolamelami (tj. lamely o pravé mocnosti menší než 0.5 µm). Následně byla data ortogonalizována (metodou nejmenších čtverců byla rotována do teoreticky správných pozic). • Napjatostní analýza dvojčatných lamel kalcitu byla provedena v programu TwinCalc 1.4 (teoretické pozadí viz Burkhard 1993, Ferrill 1998, Jamison & Spang 1976, Rowe & Rutter 1990, Turner 1953, Turner et al. 1954). V současnosti hlavní používanou metodou je metoda Laurenta a Lacomba (Lacombe & Laurent 1996, Laurent et al. 1981, Rocher et al. 2004, Tourneret & Laurent 1990). Tato metoda hledá nejvhodnější tenzor napjatosti ze 100 až 1000 náhodně generovaných tenzorů napjatosti pomocí penalizační funkce fL. Vybrán je tenzor s nejmenší hodnotou fL. V následném kroku je tenzor napjatosti optimalizován prohledáním jeho nejtěsnějšího okolí (opět za použití funkce fL). Výsledkem této metody je kompletní tenzor napjatosti (a tedy i velikosti diferenciálního napětí). V této práci byla použita modifikace metody Laurenta a Lacomba (Rez & Melichar 2010). Kvůli eliminaci možných chyb byla penalizační funkce počítána pro 64 152 000 tenzorů (krok orientace hlavních normálových napětí 1°, krok tvarového parametru Φ 0,1). Dále byla použita penalizační funkce fR (Rez & Melichar 2010), která má ostřejší maxima a tím pádem přesnější výsledky. V obr. 5.17 – 5.20 jsou zobrazeny diagramy distribuce penalizační funkce fR. Každý směr těchto diagramů představuje jeden z 1980 tenzorů napjatosti s daným směrem σ1 (180 směrů σ3 x 11 hodnot Ф) s nejvyšší hodnotou penalizační funkce. Maxima jsou obarvena červeně, minima modře (viz legenda na obr. 5.16). Vizuální srovnání těchto diagramů s výsledky analýzy umožňuje jejich poměrně snadnou kontrolu. • Souběžně s metodou Laurenta a Lacomba byla pro hrubou kontrolu napjatostních fází použita modifikovaná metoda klínů (Rez & Melichar 2010). Tato metoda využívá závislosti velikosti napětí potřebného ke zdvojčatění dané dvojčatné plochy na orientaci napětí. Tuto závislost lze vyjádřit pomocí Schmidova kritéria µ. µ=sin(π/2-φ)cosλ kde φ je úhel svírající napětí S a normála dvojčatné plochy e a λ je úhel svírající napětí S a kluzný vektor g, přičemž jak e, tak g jsou krystalograficky dané (např. Jamison & Spang 1976, Turner et al. 1954). µ nabývá hodnot 0 pro nejméně vhodně orientovaná napětí až 0,5 pro nejvýhodněji orientovaná napětí. Aby plocha zdvojčatěla, musí střižné napětí τ podél g přesáhnout kritické střižné napětí τc. Musí tedy platit vztah: τc<|S|µ τc≈10 MPa Tohoto vztahu se dá využít jako pravděpodobnostní funkce orientace σ1 (obr.3.3). Pro každý směr se vypočte tato funkce: ∑∑ == −= n i iU n i iT LL f 11 / µµϕαµ kde µiT jsou velikosti Schmidova kritéria zdvojčatělých lamel a µiU jsou velikosti Schmidova kritéria nezdvojčatělých ploch. Graficky je tento proces znázorněn na obr. 3.3. Tato metoda nedosahuje přesnosti metody Laurenta a Lacomba, ale může být použita pro první velmi rychlý odhad a pro rámcovou kontrolu ostatních metod. • Velikosti diferenciálního napětí byly také určeny metodou Jamisona a Spanga (1976) a Rowa a Ruttera (1990). Obě metody jsou založeny na různých parametrech dojčatění závislých na diferenciálním napětí. Metoda Jamisona a Spanga využívá přímé úměry mezi počtem zrn s jedním, dvěma či všemi třemy zdvojčatělými systémy a diferenciálním napětí. Metody Rowa a Ruttera využívají pozitivní korelaci mezi velikostí diferenciálního napětí a 1) zvyšující se hustotou lamel (počet lamel na 1 mm) a 2) nárůstem celkového objemu dvojčatných lamel. Všechny metody jsou empiricky kalibrované a mají stejné předpoklady a nedostatky (Ferrill 1998). Liší se teplotou deformace, pro jakou byly kalibrovány. Metoda Jamisona a Spanga je vhodnější pro teploty nižší než 200°C a metody Rowa a Ruttera pro teploty vyšší (Ferrill 1998). V textu jsou uvedeny výsledky obou metod, i když z hlediska teploty deformace v jižní části Moravského krasu (Franců et al. 2002) se jeví jako vhodnější metoda Jamisona a Spanga. Obr. 3.3: Schéma výpočtu modifikované metody klínů (pravděpodobnostní funkce fµ). Hodnoty µ pro zdvojčatělé lamely (např. první diagram) se přičítají, hodnoty µ pro nezdvojčatělé plochy (např. druhý diagram) se odečítají. Diagram vpravo je výsledná funkce fµ. σ1 leží v červené oblasti, σ3 v oblasti modré. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 4. Stratigrafie a faciální vývoj 9 4. Stratigrafie a faciální vývoj 4.1. Přehled facií Jižní část Moravského krasu náleží facii Moravského krasu moravskoslezského paleozoika (ve smyslu Zukalové & Chlupáče 1982), je však faciálně mírně odlišná od severní a střední části Moravského krasu (obr. 4.1; např. Bábek et al. 2006, Chlupáč et al. 1986, Kalvoda et al. 2007), a to hlavně řádově většími mocnostmi líšeňského souvrství (které však může být na severu redukováno tektonicky) a absencí prvního cyklu souvrství macošského. Jak již bylo uvedeno výše, faciální různorodost jižní části Moravského krasu byla rozpoznána již v minulém století (Pokorný 1950, Prantl 1948). Kalvoda vyčlenil v jižní části Moravského krasu dva od frasnu faciálně odlišné vývoje (obr. 4.2; Hladil 1987a, Hladil et al. 1991, Kalvoda 1997, Kalvoda et al. 2010): paraautochtonní vývoj hostěnický a allochtonní vývoj horákovský. Schematická mapka rozšíření obou facií, včetně jednotlivých výchozů použitých k jejímu sestrojení, je na obr. 4.3 a 6.2 . Prvním rozlišitelným členem mělkovodního hostěnického vývoje jsou vilémovické vápence čtvrtého cyklu – mikritické, biodetritické světlé vápence, sedimenty mělké, chráněné rampy s hojnými amfiporami (Hladil 1987a). Líšeňské souvrství v hostěnickém vývoji je zastoupeno velmi kondenzovaným sledem (mocným jen několik desítek metrů) mikritických a biomikritických vápenců famenu až středního tournai (spodní křtinské vápence1 ). Na ně nasedají také velmi málo mocné mikrobrekciovité až brekciovité případně písčité vápence proximální kalciturbidity, laterální ekvivalent březinského souvrství (Kalvoda 1997). Horákovský vývoj je oproti hostěnickému nepoměrně mocnější. Sedimentoval se v hlubších částech svahu a je charakterizován hlavně usazováním mocných sledů biodetritických kalciturbiditů. Vilémovické vápence 4. cyklu jsou typicky otevřený útesový vývoj s častými brekciemi a masivními koloniovými korály (Hladil 1987a). Ve spodním famenu sedimentovaly tzv. spodní hádskoříčské vápence, tmavě šedé, deskovité, biodetritické, s častými gradacemi. Na hranici famen/tournai došlo ke změlčení pánve (Kalvoda & Kukal 1987) a začaly sedimentovat kalové kalciturbidity – mikritické svrchní křtinské vápence (Kalvoda 1997). Ve středním tournai nastoupila sedimentace svrchních hádsko-říčských vápenců středně šedých až tmavě šedých, biomikritických až biodetritických kalciturbiditů s radiolaritovými rohovci. Přechod ve flyšovou sedimentaci charakterizuje sedimentace březinského souvrství zastoupeného rezavě hnědými březinskými břidlicemi, které se při bázi střídají s četnými vložkami vápenců, kterých směrem do nadloží ubývá. Již typicky kulmské sedimenty jsou zastoupeny zelenošedými břidlicemi s podřízenými vložkami drob rozstáňského souvrství a račickými slepenci souvrství myslejovického (Kalvoda 1997, Kalvoda et al. 2010, Zukalová & Chlupáč 1982). 1 Formální členění líšeňského souvrství na mikritické křtinské vápence a biodetritické hádsko-říčské vápence je v tomto případě nedostatečné. Pro snadnější orientaci v textu jsou používány neformální stratigrafické jednotky používané v těžební praxi. Obr. 4.1: Srovnání vývoje severní a jižní části Moravského krasu (Hladil 1987a, Chlupáč et al. 1986). Obr. 4.3: Schématická faciální mapa jižní části Moravského krasu (podle vlastních výzkumů a dat z Dvořák 1989, Hladil 1987a, Hladil et al. 1991, Kalvoda 1997, Rutová 2009) Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 4. Stratigrafie a faciální vývoj 10 4.2. Lomy Mokrá Lomy Mokrá (západní, střední a východní lom) odkryly profil v celkové délce zhruba 1800 m, který zachycuje tektonický kontakt obou vývojů: hlubokovodnější horákovský vývoj je nasunut podél složité násunové zóny na mělkovodní vývoj hostěnický (obr. 4.4 a obr. 5.8). Západní lom zachytil zdánlivě monotónní sled vilémovických vápenců, monoklinálně se uklánějících k východu, překrytých spodními hádsko-říčskými vápenci (obr. 4.4a). Kontakt vilémovických a spodních hádskoříčských vápenců je postižen kluzem paralelním s vrstevnatostí zvýrazněným mylonitizací2 a tlakovým rozpouštěním (ve východní stěně je jasně patrná vrása odlepení metrových rozměrů, obr. 5.5d). Také zhruba uprostřed sledu vilémovických vápenců je vyvinuta několik metrů mocná mylonitizovaná zóna oddělující mírně odlišné vilémovické vápence (větší podíl SiO2 v nadloží; obr. 5.10b) s četnými projevy mezivrstevního skluzu (drobné střižné zóny paralelní s vrstevnatostí). To naznačuje allochtonitu sedimentů v nadloží této mylonitové zóny. Násun vilémovických vápenců na vilémovické vápence doložil Hladil (1987a) ve „starém lomu“ u správní budovy, kde jsou vápence 3. cyklu nasunuty na vápence 4. cyklu. V jižní části středního lomu odděluje vápence vilémovické pouze několik metrů mocná šupina spodních křtinských vápenců (obr. 5.8). Střední lom odkryl velmi pestrý sled hornin obou vývojů (obr. 4.4b). Na západě vycházejí horniny hostěnického vývoje. Na vilémovické vápence nasedají silně zvrásněné a kondenzované spodní křtinské vápence následované několika metry brekciovitých vápenců. Nadložní horákovský vývoj je na podložní hostěnický nasunut podél násunové zóny mocné cca 100 m se složitou šupinovitou stavbou. Jednotlivé šupiny jsou odděleny mylonitovými násunovými plochami. První šupina má normální vrstevní sled. Je tvořena zvrásněnými svrchními 2 Násunové plochy jsou podrobně popsány v kapitole 5.3 Násunové zlomy hádsko-říčskými vápenci a na ně nasedajícími břidlicemi s vložkami vápenců (březinské souvrství). Následuje generelně překocený sled horákovského vývoje. Na břidlice s vložkami vápenců březinského souvrství nasedají intenzivně vrásněné svrchní křtinské vápence, pravděpodobně tektonicky duplikované, tvořící několik šupin s překoceným i normálním vrstevním sledem. Celý profil uzavírá ležatá antiklinála horákovského vývoje tvořená spodními hádsko-říčskými a vilémovickými vápenci (obr. 4.4b). Profil ve východním lomu zachytil kompletně vyvinuté překocené rameno antiklinály horákovského vývoje z východní části středního lomu (obr. 4.4c). Nejvýše jsou spodní hádsko-říčské vápence, pod nimi svrchní křtinské a svrchní hádsko-říčské vápence. Tato antiklinála je nasunuta na horniny rozstáňského a myslejovického souvrství podél násunové zóny mocné cca 90 m s „melanžovitou“ šupinovitou stavbou, ve které se střídají šupiny různých typů vápenců s břidlicemi rozstáňského souvrství. 4.3. Vybrané profily v oblasti Pro vymezení rozsahu hostěnického a horákovského vývoje byla použita data z několika klíčových výchozů (obr. 4.3). Západně od obce Hostěnice vystupují v malých lomech vilémovické vápence 4. cyklu, famenské až střednotournaiské spodní křtinské vápence a svrchnotournaiské až spodnoviséské brekciovité vápence hostěnického vývoje. Tento sled reprezentuje jednu z nejmělčích částí hostěnického vývoje (Kalvoda 1997). Jihozápadně od Kanického kopce popsal Hladil (1987a) mísovitě prohnuté vilémovické vápence 2. cyklu nasunuté na vilémovické vápence 3. cyklu. Lomy na Kopaninách odkrývají stejnou kondenzovanou sekvenci frasn/famenských hornin (vilémovické až spodní křtinské vápence) jako vrt V 204 (Hladil 1987a; viz dále), naznačující příslušnost k hostěnickému vývoji. Rutová (2009) popsala 2,5 m mocný profil sv. od lomů na Kopaninách, který zachytil kondenzovaný sled spodních křtinských vápenců stáří svrchní famen – spodní tournai (zóny Pa. gracilis až Si. sandbergi) hostěnického vývoje. Obr. 4.2: Stratigrafické schéma jižní části Moravského krasu (podle Kalvoda 1997, Kalvoda et al. 2010). Toto schéma je také použito jako legenda ke všem následujícím vyobrazením, pokud není uvedeno jinak. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 4. Stratigrafie a faciální vývoj 11 Lesní lom severně od Brna-Líšně je tvořen vápenci horákovského vývoje a to včetně vápenců vilémovických v jeho sz. rohu (Hladil 1987a, Hladil et al. 1991). Nad vilémovickými vápenci jsou vyvinuty spodní hádsko-říčské vápence (při kontaktu s vilémovickými vápenci silně deformované až mylonitizované, nabohacené organickou hmotou). Ve východní stěně jsou zachyceny svrchní křtinské vápence a svrchní hádsko-říčské vápence. Celý sled je porušen několika mezivrstevními prokluzy (násuny paralelními s vrstevnatostí). Hladil uvádí i tektonické opakování sekvencí svrchního famenu až spodního tournai ve východní stěně lomu (Hladil 1987a). Profil zachycený na Šumbeře severně od Hádů je typickým příkladem horákovského vývoje (Hladil 1987a). Začíná vilémovickými vápenci horákovského vývoje, tedy relativně hrubozrnnými biodetritickými vápenci s masivními korály a četnými zbytky organizmů otevřeného moře. Na vilémovické vápence nasedají spodní hádskoříčské vápence (při bázi s krinoidovými polohami). Lomy na Hádech odkrývají profil horákovským vývojem. Celý několik desítek metrů mocný sled spodních hádsko-říčských vápenců (cca 80 m) je poněkud odlišný od sledu zachyceného v Lesním lomu. Jedná se převážně o černě zbarvené, laminované vápnité břidlice s vložkami biodetritických vápenců, což je způsobeno buď velmi intenzivní deformací (časté jsou „hlíznaté“ polohy, viz diskuse dále) a nebo se jedná o nejhlubší, distální partie horákovského vývoje s velmi vysokým podílem nekarbonátových složek. Podle Dvořáka (2005) náležejí tyto vápence palmatolepisové biofacii, což může svědčit o tom, že tyto vápence sedimentovaly ve větších hloubkách. Zbytek profilu je tvořen spodními hádsko-říčskými vápenci v typickém vývoji (Dvořák 1989). Lom v Habeši zachytil vilémovické vápence s amfiporami a velmi kondenzovaný sled spodních křtinských vápenců stáří famen – spodní tournai, tedy typický hostěnický vývoj (Dvořák 1989, Hladil 1987a, Prantl 1948). Severně od lomu v Habeši dokumentoval Hladil (1987a) brekciovité vilémovické vápence 4. cyklu bez amfipor, které lze přiřadit spíše horákovskému vývoji. 4.4. Vybrané vrty V jižní části Moravského krasu byla vyhloubena celá řada vrtů. Mělké „prospekční“ vrty z okolí lomů Mokrá či Lesního lomu (ač jdou jejich počty do stovek) se pro účely této práce ukázaly jako naprosto nevhodné, kvůli nedostatečné, jednostranně zaměřené dokumentaci (většinou jsou k dispozici pouze rámcové litologické popisy a chemické analýzy). Nicméně existuje několik opěrných vrtů, které zachytily velmi zajímavý sled hornin. Vrt V 204 při západním okraji Lesního lomu navrtal 58 m spodních hádsko-říčských vápenců a v jejich podloží 20 m silně kondenzovaných famenských mikritických – spodních křtinských vápenců (doložena fauna zón triangularis až velifer). Také podložní vilémovické vápence byly vyvinuty v kondenzovaném vývoji (Dvořák 1989), což naznačuje příslušnost k hostěnickému vývoji a přítomnost násunové plochy v hloubce 58 m, čemuž napovídá také intenzivní černé zbarvení vápenců a vložky „břidlic“ v této hloubce. Vrt HV 1 potvrdil v hloubce 25 m nasunutí spodních hádsko-říčských vápenců na myslejovické souvrství. V hloubce 104 m zachytil vrt šupinu vápenců na rozhranní myslejovického a rozstáňského souvrství. Podložní břidlice a droby rozstáňského souvrství také obsahují několik šupin silně deformovaných vápenců. V hloubce 158,5 m vrt zastihl 10 m mocnou polohu svrchních hádsko-říčských vápenců s rohovci a pod nimi svrchní křtinské vápence. Až do hloubky 410 m následovala tektonická melanž: střídání černých „břidlic“ (≈ mylonitů) a biodetritických a mikritických vápenců. V podloží této zóny navrtal vrt vilémovické vápence, které jsou nasunuty v hloubce 459 m na biodetritické vápence s vložkami břidlic a mikrických vápenců (Dvořák 1989). Obr. 4.4: Schématické a idealizované profily a) západním, b) středním a c) východním lomem Mokrá. Pozice profilů je vyznačena na obr. 4.3. Násunové zlomy jsou zvýrazněny tlustou černou čarou, směr sunutí prostorovou šipkou. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 4. Stratigrafie a faciální vývoj 12 Nejvýznamnějším vrtem je 536 m hluboký vrt SV 1, který zachytil stejný sled hornin jako střední lom v Mokré (obr. 4.5). Vrt navrtal 163 m horákovského vývoje, tedy 18 m svrchních hádsko-říčských, 8 m svrchních křtinských a 115 m spodních hádsko-říčských vápenců, a také 22 m vilémovických vápenců, které jsou korelovatelné s profily na Šumbeře a Lesním lomu, tedy typickými zástupci facie otevřené rampy horákovského vývoje (Hladil 1987a). Dále zachytil vrt SV 1 spodní hádsko-říčské vápence s překoceným sledem v celkové mocnosti 76 m na bázi s černošedými břidlicemi (= mylonit násunového zlomu) a cca 42 m mocnou šupinu svrchních hádsko-říčských vápenců (obr. 4.5), tedy 128 m mocnou násunovou zónu s duplexovitou vnitřní stavbou. Pod horninami horákovského vývoje byl v hloubce 291 m navrtán kondenzovaný vývoj hostěnický: spodní křtinské vápence mocné 21 m, vápence vilémovické a bazální klastika. Vrt SV 2 zachytil poměrně složitou šupinovitou strukturu vyvinutou v horninách horákovského vývoje (podrobnosti viz Dvořák 1989, Hladil 1987a). 500 m hluboký vrt SV 3 zachytil násunovou zónu v hloubce 383–430 m (obr. 4.5). Nadložní horákovský vývoj je tvořen 106 m spodních hádsko-říčských vápenců. Dále cca 163 m sedimentů hlubší rampy – černošedých mikritických deskovitých vápenců střídajících se s vápnitými břidlicemi stáří svrchní frasn až spodní famen. Svrchní část tohoto poněkud neobvyklého vývoje přirovnal Hladil k vápencům vintockým. Obsahují faunu horákovské facie a do podloží přecházejí do vilémovických vápenců. Obdobný frasn/famenský vývoj popsal Kalvoda v lomu západně od Bedřichovic (Hladil & Kalvoda 1993, Kalvoda 1989). Vilémovické vápence horákovského vývoje dosáhly ve vrtu SV3 mocnosti cca 100 m a obsahovaly vložky klastik (obr. 4.5). V hloubce 383 m byla pod polohou klastik navrtána šupina spodních hádsko-říčských vápenců a pod ní šupina svrchních hádsko-říčských vápenců. Podložní vilémovické vápence náleží již hostěnickému vývoji. Obr. 4.5: Litologické profily vrtů SV1 a SV3 (Dvořák 1989, Hladil 1987a) a jejich interpretace. Legenda: 1-vápnité břidlice; 2-mikritické vápence; 3-hlíznaté mikritické vápence; 4-tmavě šedé biodetritické vápence; 5-biodetritické vápence s vložkami vápnitých břidlic; 6-brekciovité vápence; 7- černošedé laminované vápence; 8-rohovce; 9-vilémovické vápence; 10-šedozelené pískovce; 11-slepenec; 12-násunový zlom. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 13 5. Strukturní data Jižní část Moravského krasu – přímé podloží variských flyšových příkrovů – prodělala komplexní deformační vývoj. Sedimentární sledy popsané výše prodělaly několikafázavou vrásovou deformaci, různé současé facie byly sblíženy systémem příkrovů a nakonec byla celá oblast postižena mladší radiální zlomovou tektonikou. 5.1. Vrásová deformace Základní „velké“ vrásové struktury jsou jasně patrné už z mapy (obr. 1.2, obr 5.2). Jsou to hostěnická a horákovská antiforma a mokerská a hádská synforma. Tuto generelní stavbu potvrzuje i mapa průměrných vrstevnatostí (obr. 5.2) a konturový diagram vrstevnatostí na obr. 5.1a. Také sklon hlavních vrásových os k JZ lze pozorovat v mapě (obr. 1.2) a potvrzuje ho konturový diagram vrásových os na obr. 5.1b. Tento sklon je v kontextu východního okraje brněnského masivu anomální, většina struktur se sklání k severu (např. Hanžl & Melichar 1995, Melichar & Kalvoda 1997, Rez & Melichar 2002). Z tohoto v hrubých rysech jednotného plánu vybočují lomy na Hádech, které mají vrásové osy anomálně ukloněné k severu (obr. 5.4e). To je pravděpodobně způsobeno druhotnou rotací při následných fázích deformace (viz kapitola 6. Diskuse). Detailní vrásová stavba je samozřejmě mnohem složitější. Terénní pozorování v lomech Mokrá a Lesním lomu umožnila rozlišení dvou generací vrás. Vrásy první generace F1 jsou většinou ukloněné až ležaté, zavřené až izoklinální s jasnou vergencí k SV (obr. 5.3f, 5.3g, 5.4d, 5.4e). Výrazné pásmové kružnice v konturových diagramech na obr. 5.1a, 5.3a a 5.4a náležejí právě této generaci vrás. Jejich osy se uklánějí k JV (cca 145/20, obr. 5.1b, 5.3c, 5.4c). Směr rýhování na vrstevních plochách potvrzuje sv.-jz. kompresi se sv. vergencí (obr. 5.3b, rýhování získaná v Lesním lomu, obr. 5.4b, jsou v tomto ohledu bohužel neprůkazná, je jich málo a mají příliš velký rozptyl). Mechanizmem vrásnění byl ohyb se skluzem, což naznačuje jak rýhování na vrstevních plochách jednoznačně spojené s vrásněním, tak i geometrie vrás – vrásy mají většinou konstantní pravou mocnost a spadají tedy do kategorie 1B, vznikající právě ohybem se skluzem (Ramsay & Huber 1989). Ostatně nehomogenita kalciturbiditů k ohybu se skluzem vyloženě vybízí. Intenzita deformace se mění v závislosti na vrásněném materiálu, nejdetailněji bývají provrásněny křtinské vápence a březinské břidlice, většinou jen mírné zvrásnění vykazují vilémovické vápence (obr. 5.3h), což často vede k odlepení líšeňského souvrství a disharmonickému vrásnění. Intenzita deformace narůstá také v blízkosti hlavních násunových struktur. Vrásy F1 jsou převrásněny vrásami druhé generace F2. Vztahy rýhování F1 a F2 jednoznačně určily relativní stáří obou fází vrásnění – vrásy F1 jsou starší než vrásy F2 (obr. 5.3e). Vrásy generace F2 se od generace F1 liší geometrií. Jsou mnohem méně výrazné, v konturových diagramech se projevují pouze větším rozptylem hlavní pásmové kružnice (např. obr. 5.3a). Vrásy F2 jsou zhruba kolmé k vrásám F1 (průměrné osy zhruba odpovídají bodům 2 v konturových diagramech vrásových os na obr. 5.1b, 5.3c, 5.4c), mají většinou mnohem větší vlnovou délku, bývají vzpřímené, rozevřené a symetrické. Jsou pozorovatelné jak v lomech Mokrá (obr. 5.3d, e, g, i) tak i v Lesním lomu (obr. 5.4e). Rýhování spojená s touto generací naznačují kompresi ve směru SSZ-JJV až SZ-JV (obr. 5.3b). Podle vzájemné orientace osních rovin a os vrás F1 a F2 se jedná o typ 2 (např. Ramsay & Huber 1989; obr. 5.1c). Obr. 5.1: Vrásová deformace v jižní části Moravského krasu a) konturový diagram všech použitých vrstevních ploch; b) konturový diagram všech použitých vrásových os; c) vznik převrásněných vrás typu 2 (např.Ramsay & Huber 1989) Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 14 Obr.5.2:Mapatrendůvrstevnatosti(stejnývýřezjakomapanaobr1.2)doplněnákonturovýmidiagramyvstupníchdat.Modřejevyznačenrozsahvápenců. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 15 Obr. 5.3: Vrásová stavba lomů Mokrá. a) konturový diagram ploch vrstevnatosti; b) růžicový diagram rýhování na vrstevních plochách (pro kontrolu jsou vynesena i samotná měření); c) konturový diagram vrásových os; d) vrása F1 převrásněná vrásou F2, střední lom, etáž 420, spodní křtinské vápence; e) detail vrstevní plochy se dvojím rýhováním, potvrzujícím relativní stáří F1 a F2; f) vrásy F1, střední lom, etáž 420, spodní křtinské vápence; g) vrásy F1 převrásněné vrásou F2, střední lom, etáž 380, svrchní křtinské vápence; h) vrásy F1 ve vilémovických vápencích, střední lom, západní stěna; i) vrása F1 převrásněná vrásou F2, střední lom, etáž 395, svrchní hádsko-říčské vápence; Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 16 Obr. 5.4: Vrásová stavba v Lesním lomu a na Hádech. Lesní lom: a) konturový diagram ploch vrstevnatosti; b) růžicový diagram rýhování na vrstevních plochách (pro kontrolu jsou vynesena i samotná měření); c) konturový diagram vrásových os; d) vrásy F1, etáž 335, spodní hádsko-říčské vápence; e) vrása F1 převrásněná vrásou F2, etáž 335, spodní hádsko-říčské vápence; Hády: f) konturový diagram vrásových os; g) „klasický“ pohled na horní etáž (380) „městského lomu“, vrásy F1 s osami ukloněnými k severu, spodní hádsko-říčské vápence, nad diskordancí jurské vápence. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 17 5.2. Struktury odlepení Struktury odlepení vznikají jak při vrásnění, jako důsledek mezivrstevního kluzu, tak při nasouvání příkrovů, jako doprovodné struktury, a jsou v jižní části Moravského krasu hojně zastoupeny. Tato kapitola je hlavně grafickou dokumentací nejzajímavějších příkladů těchto struktur. Protože hlavním vrásovým mechanizmem je ohyb se skluzem, docházelo při deformaci často k přetržení kompetentnější vrstvy, vzniku drobné rampy a vzniku drobného násunu (obr. 5.5a). Někdy jsou tyto malé rampy doprovázeny vrásami zlomového ohybu (obr. 5.5b). Jak již bylo uvedeno v předchozí podkapitole, reologické vlastnosti hornin v jižní části Moravského krasu jsou značně variabilní. To mělo za následek časté odlepení nekompetentních hornin od kompetentnějších a s tím spojeným vznikem vrás odlepení. Tyto struktury jsou zastoupeny ve všech měřítcích, od vrás řádově metrových (obr. 5.5c) po vrásy velikosti desítek metrů (obr. 5.5d a 5.5f). Obr. 5.5: Příklady struktur odlepení v jižní části Moravského krasu. a) Drobné rampy porušující vrstvu organodetritického vápence, březinské souvrství horákovského vývoje, střední lom Mokrá, etáž 395; b) Drobná rampa a přidružená vrása zlomového ohybu, svrchní hádsko-říčské vápence, východní lom Mokrá; c) Vrása odlepení, svrchní křtinské vápence, střední lom Mokrá, etáž 380; d) Vrása odlepení, spodní hádsko-říčské vápence odlepeny od podložních vilémovických vápenců, západní lom Mokrá; e) Vrstevní odlepení, spodní hádsko-říčské vápence, Lesní lom, etáž 335; f) Vrása odlepení, spodní hádsko-říčské vápence, lom V Džungli, Hády. Bílé šipky upozorňují na popisované struktury, bílé asymetrické šipky naznačují smysl střihu. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 18 5.3. Násunové zlomy Jak již bylo uvedeno výše, násunové zlomy sbližují dvě rozdílné, ale současé karbonátové facie – horákovský vývoj hlubšího svahu je nasunut na mělkovodní hostěnický vývoj podél několik desítek metrů mocné násunové zóny, velmi dobře odkryté v lomech Mokrá (obr. 5.8). Tato násunová zóna má poměrně složitou duplexovitou vnitřní stavbu. Jednotlivé šupiny jsou odděleny tmavě šedými až černými střižnými zónami – násunovými zlomy. Tyto střížné zóny prodělaly intenzivní deformaci jednoduchým střihem a tlakové rozpouštění. Černé zbarvení je způsobeno nabohacením grafitizovaného organického materiálu tlakovým rozpouštěním během deformace. V lomech Mokrá lze sledovat různá stádia jejich vývoje. V ranném stádiu se vyvinula břidličnatost, velmi často paralelní s původní vrstevnatostí a k ní kosá kliváž. Tlakové rozpouštění postupně „zaoblilo“ jednotlivé litony a zvýraznilo tak asymetrii vzniklé stavby (obr. 5.6a). Postupně došlo z výrazné redukci původní mocnosti střižné zóny, nerozpustný materiál začal převažovat nad zbytky vápenců, které „plavou“ v černé „břidličnaté“ základní hmotě (obr. 5.6b). V nejpokročilejším stádiu má násunový zlom podobu černé břidlice (obr. 5.6c, 5.6d). Velmi časté jsou také tektonické šupiny zavlečené podél násunových zlomů (obr. 5.11). V drtivé většině se jedná o starší horniny tektonicky zapracované do hornin mladších. Dříve bývaly považovány za olistolity, nicméně jejich pozice ve střižných zónách, přítomnost výrazného rýhování na jejich povrchu a silná deformace jednoduchým střihem konzistentní s generelním směrem nasouvání mluví spíše pro jejich tektonický původ. Geometrii násunů lze nejlépe demonstrovat na příkladu lomů Mokrá. Násuny se uklánějí k V až JV (obr. 5.7a) a mají tedy víceméně severojižní průběh (obr. 5.8), pouze ve východním lomu se uklánějí k západu. Rýhování na plochách násunů je orientováno převážně ve směru SV-JZ (obr 5.7b). Asymetrie struktur (obr. 5.6a, 5.10c, 5.10d, 5.10e) dokládá nasouvání k SV. Násuny jsou zvrásněné vrásami koaxiálními s vrásami F1 (průměrná osa je 170/20; obr. 5.7a) i vrásami F2. Násuny však zároveň evidentně sečou vrásy F1 (obr. 5.9). Časové vztahy mezi vrásami a násuny jsou diskutovány v kapitole 6.2. Obr. 5.6: Násunové zlomy ve východním lomu Mokrá a) počáteční fáze deformace; b) pokročilá fáze deformace s intenzivním tlakovým rozpouštěním; c) finální fáze deformace, násunová zóna je tvořena prakticky pouze grafitickým nerozpustným zbytkem; d) detail násunu, střední lom, etáž 380. Obr. 5.7: Geometrie násunů v lomech Mokrá a) konturový diagram násunových ploch; b) růžicový diagram rýhování na násunových plochách. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 19 Násuny v lomech Mokrá mají sice zhruba sj. průběh, avšak jsou zvrásněny do mírné antiformy (hostěnická antiforma, obr. 5.8, 1.2). Ačkoliv jsou násunové zlomy povětšinou subparalelní s vrstevnatostí, vytváří hlavní odlepení v lomech Mokrá mírně ukloněnou rampu. V západním lomu, v jižní části lomu středního a ve „starém lomu“ u správní budovy jsou nasunuty vilémovické vápence horákovského vývoje na vilémovické vápence vývoje hostěnického (obr. 5.10b). Směrem k SV šplhají násuny do vyšších stratigrafických úrovní (obr. 5.8). Kromě lomů Mokrá a výše popsaných vrtů existují v jižní části Moravského krasu další dobře dokumentované příklady násunových zlomů. Velmi známá je šupina vilémovických a spodních hádsko-říčských vápenců zapracovaná do řačických slepenců u dopravníkového pásu mezi lomy Mokrá a cementárnou a nasunutí vilémovických vápenců na hádsko-říčské vápence při JV okraji obce Mokrá (obr. 1.2; Hladil 1987a). Obr. 5.9: Pohled na západní stěnu etáže 420 ve středním lomu Mokrá. Spodní hádsko-říčské vápence jsou nasunuty na svrchní křtinské vápence, násunová plocha je z části maskována mladším zlomem. Násuny sečou vrásovou stavbu F1, ale zároveň jsou samy zvrásněné vrásami F1. Obr. 5.8: Odkrytá geologická mapa lomů Mokrá. Prostor mezi lomy je překryt poloprůhledným pozadím. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 20 Rutová (2009) zdokumentovala v údolí Říčky jižně od Bělkova mlýna profil v horákovském vývoji. Na bázi profilu jsou svrchní hádsko-říčské vápence a nad nimi spodní hádsko-říčské vápence. Vysvětlila to překocením vrstevního sledu, avšak četné gradace dokládají nepřekocený sled a tím pádem nasunutí svrchních hádskoříčských vápenců na spodní. Násunově řešil tuto strukturu i Dvořák (1997b). Další notoricky známou strukturou je nasunutí brněnského masivu a bazálních klastik na hádsko-říčské vápence v Růženině lomu a lomu v Džungli (obr. 5.11f) na Hádech (např. Dvořák & Pták 1963, Hladil 1987a). Obr. 5.10: Násunové zlomy v lomech Mokrá. a) drobný násun ve vilémovických vápencích, střední lom, etáž 395; b) násun ve vilémovických vápencích, západní lom; c) drobné duplexy v rámci násunové zóny, svrchní hádsko-říčské vápence, střední lom, etáž 380; d) antiklinála svrchních křtinských vápenců nasunutá na svrchní křtinské vápence, střední lom, etáž 395; e) asymetricky zvrásněný násun indikující sunutí k SV, svrchní hádsko-říčské vápence, střední lom, etáž 395; f) zvrásněný zlom ve východním lomu (ohyb je označen šipkou vlevo), spodní hádsko-říčské vápence. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 21 Obr. 5.11: Násunové zlomy v jižní části Moravského krasu. a) šupiny rozstáňských břidlic (označeny šipkami) ve spodních hádsko-říčských vápencích, východní lom Mokrá; b) šupina spodních hádsko-říčských vápenců v zóně duplexů ve svrchních křtinských vápencích, střední lom Mokrá, etáž 420; c) šupina svrchních hádsko-říčských vápenců na násunovém zlomu v rozstáňském souvrství, východní lom Mokrá; d) šupiny vilémovických vápenců na násunovém zlomu ve svrchních křtinských vápencích, střední lom Mokrá, etáž 395; e) duplexy svrchních hádsko-říčských vápenců a rozstáňských břidlic, východní lom Mokrá; f) bazální klastika (vpravo) nasunutá na spodní hádsko-říčské vápence, na násunové ploše (bílá linie) jsou rozvlečeny šupiny vilémovických vápenců (označeny šipkami), lom v Džungli, Hády. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 22 5.4. Zlomová stavba Jižní část Moravského krasu je sítí zlomů rozdělena na řadu menších ker s rozdílnou erozní úrovní, což značně ztěžuje pochopení pozorované stavby. Nejdůležitější jsou dva vzájemně zhruba kolmé systémy zlomů: Z1 - ssv.-jjz. poklesy až horizontální posuny uklánějící se k JV a Z2 zsz.-vjv. horizontální posuny až poklesy uklánějící se k SV. Pozorovaná četná rýhování a dokonale rovné zlomové plochy mnohdy „vyleštěné“ v tektonická zrcadla dokládají polyfázovou reaktivaci těchto zlomů. Tyto zlomy sečou vrásovou (obr. 5.12) i násunovou stavbu a jsou tedy mladší. Oba systémy jsou velmi významné. Zlomy Z1 vytvářejí na východě území zlomové pásmo oddělující západní a střední lom Mokrá, které postihuje i horákovskou antiformu (na východ od této zlomové zóny již v jádře antiformy nevystupují na povrch vápence). Zlomy Z2 zase vytvářejí zlomové pásmo mezi Bělkovým mlýnem a jižním okrajem lomů Mokrá, které porušuje rameno megavrásy mezi hostěnickou antiformou a mokerskou synformou. Data z lomů Mokrá a Lesního lomu získaná během terénních prací (Příloha 1, Tab. 5.1) byla použita pro napjatostní analýzu. Výsledky analýzy jsou shrnuty v obr. 5.13. Výsledkem analýzy zlomů z lomů Mokrá jsou tři tenzory napjatosti (napjatostní fáze) umožňující separovat všechny zlomy, kromě jednoho, do homogenních souborů zlomů (tab. 5.2, obr. 5.13). Napjatostní fáze nejsou číslovány podle relativního stáří, ale podle množství zlomů, které jimi byly reaktivovány. Relativní stáří fází nebylo možné určit, protože nikde nebylo nalezeno křížení zlomů a byl nalezen pouze jeden zlom se dvěma rýhováními, jejichž relativní stáří však nebylo možno spolehlivě určit. V Lesním lomu byla identifikována jedna napjatostní fáze, která je schopna reaktivovat osm ze dvanácti změřených zlomů (tab. 5.3, obr. 5.13). Pro zbývající zlomy nelze nalézt stabilní řešení. Tyto zlomy pravděpodobně nebyly reaktivovány během jedné napjatostní fáze. Fáze F.I z Lesního lomu je do značné míry kompatibilní s fází F.II z lomů Mokrá, protože obě mají totožnou orientaci σ3 a oba tenzory jsou v podstatě oblátní (parametr Ф blízký 1). Čistě hypoteticky, za předpokladu homogenního napjatostního pole a za vyloučení mladší reorientace zlomů, lze zlomy z Lesního lomu číslo 1 a 7 přiřadit do fáze F.I z lomů Mokrá a zlom 3 do fáze F.III. Obr. 5.12: Zlomy zsz.-vjv. směrů sečou vrásovou stavbu. a) vrchol antiklinály spodních hádsko-říčských a vilémovických vápenců (vpravo) je amputován zlomem a je oddělen od svrchních křtinských vápenců (vlevo) etáž 395, střední lom Mokrá; b) vrchol vilémovických vápenců (vpravo) je amputován zlomem a oddělen od svrchních křtinských vápenců (vlevo) etáž 380, střední lom Mokrá. Tab. 5.2: Úhly svírající C-linie zlomů s jednotlivými vektory tenzorů napjatosti; červeně tučně jsou vyznačeny zlomy reaktivované danou napjatostí, červeně jsou zlomy splňující kritérium max. odchylky 5°, které však nebyly zařazeny do homogenního souboru zlomů dané fáze. Tab. 5.1: Data použitá pro napjatostní analýzu, v horní části z lomů Mokrá, v dolní z Lesního lomu (n. je číslo zlomu, Nb v tab. 5.2 a 5.3) Tab. 5.3: Úhly svírající 9D vektory C-linií zlomů s nalezeným vektorem tenzoru napjatosti; červeně tučně jsou vyznačeny zlomy reaktivované napjatostí F.I (s odchylkou max. 5°). Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 23 Obr. 5.13: Výsledky napjatostní analýzy zlomů. a) synoptický diagram vstupních dat z lomů Mokrá; b) hustotní diagramy orientace hlavních normálových napětí (červená maxima mohou indikovat jednotlivé napjatostní fáze); c) výsledné fáze a synoptické diagramy separovaných homogenních souborů dat; d) synoptický diagram vstupních dat z Lesního lomu; e) hustotní diagramy orientace hlavních normálových napětí (červená maxima mohou indikovat jednotlivé napjatostní fáze); f) výsledná fáze a synoptický diagram separovaného homogenního souboru dat. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 24 5.5. Napjatostní analýza kalcitových dvojčat Pro napjatostní analýzu založenou na dvojčatění kalcitu (teoretické pozadí viz Burkhard 1993, Ferrill 1998, Jamison & Spang 1976, Rez & Melichar 2010, Rowe & Rutter 1990, Turner 1953) byly vybrány čtyři výbrusy z orientovaných vzorků (OV1, OV8, Z4 a Z9). Vzorek OV1 zachytil křížení dvou kalcitových žil ve svrchních hádsko-říčských vápencích ve východním lomu. Starší žilka je 5-7 mm mocná, tvořená mléčně bílým silně zdvojčatělým kalciem a má orientaci 105/70. Přetíná ji mladší žilka šedobílého naprosto nezdvojčatělého kalcitu, asi 1 cm mocná. Má orientaci 130/47. Výbrus OV8, pocházející z vilémovických vápenců západního lomu, protnul 5 mm mocnou žilku bílého kalcitu s lehkým rezavým nádechem. Její orientace je 165/80. Vzorek Z4 je 2 cm mocná, poměrně hrubozrnná (obr. 5.14) žíla mléčně bílého až skoro čirého kalcitu ze spodních hádsko-říčských vápenců, středního lomu, etáže 420. Její orientace je 209/86. Vzorek Z9 pochází z vilémovických vápenců v západním lomu. Jedná se o 1,5 cm mocnou žílu žlutobílého kalcitu s orientací 282/28. Procenta zvojčatění jednotlivých vzorků jsou v tab. 5.4, jejich zrnitost je uvedena v histogramu na obr. 5.14. Měření v souřadnicích výbrusů a ortogonalizovaná data v geografických souřadnicích jsou v příloze 3. OV1 OV8 Z4 Z9 Počet zrn 49 43 24 49 Nezdvojčatělá zrna 2.04% 6.98% 0% 0% Zrna s jedním systémem lamel 46.94% 34.88% 37.50% 10.20% Zrna se dvěma systémy lamel 44.90% 48.84% 54.17% 85.70% Zrna se třemi systémy lamel 6.12% 9.30% 8.33% 4.08% Tab. 5.4: Procentuální zastoupení nezdvojčatělých zrn a zrn s jedním, dvěma a třemi zdvojčatělými systémy. Morfologie dvojčatných lamel je závislá hlavně na teplotě deformace. Zjednodušeně, čím vyšší teplota, tím méně vzniká lamel, které mají ovšem větší mocnost. Ferril et al. (2004) navrhli jednoduchý termometr založený na tomto principu (obr. 5.15). Data z jižní části Moravského krasu neposkytla jednoznačné výsledky. Měření zasahují do všech tří polí, vzorky Z4 a Z9 spadají více do polí vyšších teplot, vzorky OV1 a OV8 do nížeteplotních polí. Celkově však získaná data ukazují na vyšší teploty deformace, než jiné metody. Franců et al. (2002) uvádějí na základě odraznosti vitrinitu a krystalinity illitu pro jižní část Moravského krasu teploty 80-130°C. Tuto nesrovnalost lze vysvětlit superpozicí více fází deformace, která mohla snadno zvýšit mocnost měřených dvojčatných lamel, a také celkově nízkou rozlišovací schopností termometru Ferrila et al. Ostatně sami autoři doporučují jeho použití hlavně pokud není k dispozici jiná metoda. Výsledky napjatostní analýzy jsou uvedeny v tab. 5.5 a obr. 5.17 až 5.20, které mají jednotnou formu a také jednotnou legendu (obr. 5.16). Části a) a b) zobrazují vstupní data. V části c) jsou grafy dvou metod Rowa a Ruttera (1990) a v části d) graf Jamisona a Spanga (1976) obě pro určení velikosti diferenciálního napětí ∆σ. V části e) je zobrazen výsledek modifikované metody klínů (Rez & Melichar 2010). V části f) je zobrazen diagram distribuce penalizační funkce fR hlavní použité metody Laurenta a Lacomba (viz kapitola 3. Metodika). A v sekci g) jsou vynesena hlavní normálová napětí zjištěných tenzorů napjatosti a bodové diagramy vstupních dat po aplikaci tenzoru napjatosti. Barevně jsou rozlišeny zdvojčatělé a nezdvojčatělé plochy kompatibilní i nekompatibilní s danou napjatostí. Tabulka 5.5 shrnuje směry a velikosti hlavních normálových napětí, tvarový parametr Ф (Ф=(σ2- σ3)/(σ1σ3)), počet zdvojčatělých lamel kompatibilních s danou napjatostí (1/1) a počet nezdvojčatělých ploch nekompatibilních s danou napjatostí (0/1, nezdvojčatělé plochy, které by daná napjatost měla zdvojčatět). Obr. 5.15: Graf závislosti mocnosti dvojčatných lamel a jejich hustoty na teplotě deformace (Ferrill et al. 2004). Obr. 5.16: Jednotná legenda pro části a - g obrázků 5.17, 5.18, 5.19 a 5.20. 0 5 10 15 20 25 30 35 40 0 0.5 1 1.5 2 2.5 3 3.5 4 4.5 5 5.5 velikost zrna [mm] četnost[%] Z9 Z4 OV1 OV8 Obr. 5.14: Histogram zrnitosti vzorků použitých pro napjatostní analýzu kalcitových dvojčat. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 25 Výsledkem analýzy vzorku OV1 jsou čtyři napjatostní fáze: OV1_F.I až OV1_F.IV (tab. 5.5, obr. 5.17). Velikosti diferenciálního napětí získané metodami Rowa a Ruttera (1990) se pohybují mezi 80–366 MPa (průměrně 152 MPa) a mezi 11–81 MPa (průměrně 44 MPa). Hodnota diferenciálního napětí metodou Jamisona a Spanga (1976) 3 je 157 MPa. Je ovšem pravděpodobné, že jsou tyto hodnoty nadhodnoceny polyfázovou deformací. Velikosti diferenciálního napětí získané metodou Laurenta a Lacomba (Lacombe & Laurent 1996, Laurent et al. 1990) jsou v tab. 5.5. Pouze v případě fáze OV1_F.I byla hodnota diferenciálního napětí snížena na 366 MPa, tedy nejvyšší hodnotu podle grafu Rowa a Ruttera (1990), protože původní velikost 510 MPa se zdála být nepravděpodobná. Také množství nekompatibilních nezdvojčatělých ploch (viz výše) je vyšší, než u ostatních vrorků (tab. 5.5). To by se dalo vysvětlit celkově menší velikostí zrn (obr. 5.14) a tím pádem méně homogenní distribucí napětí (např. Burkhard 1993, Tullis 1980). Celkem 13 zdvojčatělých systémů se nepodařilo přiřadit žádné z napjatostních fází. Podle Laurenta a Lacomba (Laurent et al. 1981, Rocher et al. 2004) je určité množství těchto lamel normální, jedná se 3 výsledkem této metody jsou v ideálním případě tři zhruba stejné hodnoty, avšak procentuální zastoupení zrn s jedním a dvěma zdvojčatělými systémy je tak veliké, že se ocitají mimo graf a vypočtené hodnoty diferenciálního napětí jsou nereálně vysoké. buď o primární růstové lamely (velmi vzácně) a nebo o důsledek nehomogenní distribuce napětí. Vzorek OV8 byl deformován třemi fázemi: OV8_F.I až OV8_F.III (tab.5.5, obr. 5.18). Velikosti diferenciálního napětí metodou Rowa a Ruttera (1990) se pohybují v rozmezí 51–256 MPa (průměrně 163 MPa) a 15–347 MPa (průměrně 48 MPa). Podle Jamisona a Spanga (1976) je velikost diferenciálního napětí 214 MPa. 12 zdvojčatělých systémů lamel nebylo přiřazeno žádné napjatostní fázi. Vzorek Z4 také poskytl tři napjatostní fáze: Z4_F.I až Z4_F.III (tab. 5.5, obr. 5.19), ovšem bylo změřeno pouze 24 zrn. Diferenciální napětí podle Rowa a Ruttera (1990) dosahují hodnot 34–272 MPa (průměrně 147 MPa) a 10– 105 MPa (průměrně 35 MPa), podle Jamisona a Spanga (1976) 196 MPa. 9 dvojčatných systémů nebylo přiřazeno žádné napjatostní fázi. A konečně vzorek Z9 byl deformován opět čtyřmi napjatostními fázemi: Z9_F.I až Z9_F.IV (tab. 5.5, obr. 5.20). Je ovšem nutno upozornit na fakt, že má výrazně vyšší přednostní orientaci optických os c, než ostatní vzorky. Diferenciální napětí se pohybují v rozmezí 46–295 MPa (průměrně 162 MPa), 12–165 MPa (průměrně 57 MPa; Rowe & Rutter 1990) a 124 MPa (Jamison & Spang 1976). 16 zdvojčatělých systémů lamel nebylo přiřazeno žádné napjatostní fázi. Možné vztahy jednotlivých fází jsou stručně diskutovány v kapitole 6.3. F.I F.II F.III F.IV OV1 αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí σ1 136/69 366 MPa 140/19 62 MPa 249/38 42 MPa 19/16 34 MPa σ2 32/5 106 MPa 40/27 31 MPa 123/37 17 MPa 288/71 24 MPa σ3 300/20 0 MPa 260/56 0 MPa 6/30 0 MPa 112/9 0 MPa Φ 0.4 0.5 0.4 0.71 1/1 45 37 17 16 0/1 21 17 15 12 F.I F.II F.III F.IV OV8 αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí σ1 62/39 185 MPa 177/25 45 MPa 36/29 40 MPa σ2 293/38 56 MPa 43/56 31 MPa 300/11 28 MPa σ3 178/29 0 MPa 278/22 0 MPa 191/58 0 MPa Φ 0.3 0.69 0.7 1/1 43 28 16 0/1 18 18 10 F.I F.II F.III F.IV Z4 αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí σ1 102/19 85 MPa 37/2 25 MPa 353/10 150 MPa σ2 9/8 76 MPa 306/33 3 MPa 208/78 30 MPa σ3 259/69 0 MPa 130/57 0 MPa 84/7 0 MPa Φ 0,89 0,12 0,2 1/1 28 12 21 0/1 7 1 14 F.I F.II F.III F.IV Z9 αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí αL/ϕL napětí σ1 247/48 310 MPa 63/10 95 MPa 18/12 60 MPa 270/16 36 MPa σ2 25/34 31 MPa 166/53 57 MPa 288/0 0 MPa 9/28 7 MPa σ3 130/22 0 MPa 326/35 0 MPa 198/78 0 MPa 154/57 0 MPa Φ 0,1 0,6 0 0,2 1/1 64 39 42 44 0/1 11 13 12 13 Tab. 5.5: Výsledky napjatostní analýzy založené na dvojčatění kalcitu. Podrobnosti v textu, kapitola 5.5, str.24. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 26 Obr. 5.17: Výsledky napjatostní analýzy vzorku OV1. a) bodový diagram pólů dvojčatných ploch; b) bodový diagram os c; c) grafy závislosti hustoty dvojčatných lamel a celkové deformace na diferenciálmím napětí (Rowe & Rutter 1990); d) graf závislosti procentuálního zastoupení zdvojčatělých zrn s jedním, dvěma a třemi systémy na diferenciálním napětí ( σ=τc/S1; τc≈10 MPa; Jamison & Spang 1976); e) výstup modifikované metody klínů (Rez & Melichar 2010); f) diagram distribuce penalizační funkce fR; g) identifikované napjatostní fáze: směry hlavních normálových napětí a bodové diagramy pólů dvojčatných ploch. Legenda viz obr. 5.16. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 27 Obr. 5.18: Výsledky napjatostní analýzy vzorku OV8. a) bodový diagram pólů dvojčatných ploch; b) bodový diagram os c; c) grafy závislosti hustoty dvojčatných lamel a celkové deformace na diferenciálmím napětí (Rowe & Rutter 1990); d) graf závislosti procentuálního zastoupení zdvojčatělých zrn s jedním, dvěma a třemi systémy na diferenciálním napětí ( σ=τc/S1; τc≈10 MPa; Jamison & Spang 1976); e) výstup modifikované metody klínů (Rez & Melichar 2010); f) diagram distribuce penalizační funkce fR; g) identifikované napjatostní fáze: směry hlavních normálových napětí a bodové diagramy pólů dvojčatných ploch. Legenda viz obr. 5.16. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 28 Obr. 5.19: Výsledky napjatostní analýzy vzorku Z4. a) bodový diagram pólů dvojčatných ploch; b) bodový diagram os c; c) grafy závislosti hustoty dvojčatných lamel a celkové deformace na diferenciálmím napětí (Rowe & Rutter 1990); d) graf závislosti procentuálního zastoupení zdvojčatělých zrn s jedním, dvěma a třemi systémy na diferenciálním napětí ( σ=τc/S1; τc≈10 MPa; Jamison & Spang 1976); e) výstup modifikované metody klínů (Rez & Melichar 2010); f) diagram distribuce penalizační funkce fR; g) identifikované napjatostní fáze: směry hlavních normálových napětí a bodové diagramy pólů dvojčatných ploch. Legenda viz obr. 5.16. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 5. Strukturní data 29 Obr. 5.20: Výsledky napjatostní analýzy vzorku Z9. a) bodový diagram pólů dvojčatných ploch; b) bodový diagram os c; c) grafy závislosti hustoty dvojčatných lamel a celkové deformace na diferenciálmím napětí (Rowe & Rutter 1990); d) graf závislosti procentuálního zastoupení zdvojčatělých zrn s jedním, dvěma a třemi systémy na diferenciálním napětí ( σ=τc/S1; τc≈10 MPa; Jamison & Spang 1976); e) výstup modifikované metody klínů (Rez & Melichar 2010); f) diagram distribuce penalizační funkce fR; g) identifikované napjatostní fáze: směry hlavních normálových napětí a bodové diagramy pólů dvojčatných ploch. Legenda viz obr. 5.16. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 6. Diskuse 30 6. Diskuse 6.1. Diskuse Dvořákovy koncepce Tato diskuse probíhá již od konce osmdesátých let (Dvořák 1993, Hladil & Kalvoda 1993, Hladil et al. 1991). V následujících odstavcích se zaměříme na dva její hlavní aspekty: 1) vrásovou stavbu a 2) zlomovou stavbu, coby řídící prvek faciální variability. Jak již bylo napsáno v kapitole 2, Dvořák považoval ssv.-vergentní převážně ležaté vrásy za projevy synsedimentárního gravitačního hrnutí nezpevněných sedimentů po ukloněných svazích jednotlivých ker v důsledku vyklenování horákovského hřbetu (např. Dvořák et al. 1987). Již Štelcl (1957) však doložil, že přednostní orientace kalcitu v ramenech vrás vznikla před vrásněním. Litifikace sedimentu musela tedy proběhnout před vrásněním. Ostatně sám Dvořák s touto informací zpočátku pracoval (Dvořák & Pták 1963). Navíc mají vrstvy konstantní pravou mocnost sledovatelnou na velkou vzdálenost, a to i když jsou intenzivně zvrásněny (obr. 5.3f, 5.4d). Vrásy spadají do kategorie 1B, vznikající ohybem se skluzem (Ramsay & Huber 1989). Pokud by byly tyto sedimenty vrásněny ještě nezpevněné gravitačními pohyby, výsledná vrásová stavba by byla celkově nesrovnatelně méně homogenní. Docházelo by u nich ke ztenčení až přetržení ramen, pravděpodobně by spíše spadaly do kategorie 2 až 3. Zlomová stavba byla podle Dvořáka zásadním faktorem ovlivňujícím faciální vývoj oblasti (Dvořák 1967, Dvořák et al. 1987, Dvořák et al. 1984). Celá jižní část Moravského krasu byla předpaleozoicky založenými zlomy rozdělena na menší kry. Relativní vertikální pozice jednotlivých ker ovlivňovala sedimentaci vápenců. Nejdetailněji propracoval Dvořák tento model v lomech Mokrá. Oblast lomů rozdělil do šesti dílčích ker. Relativní vertikální pozice jednotlivých ker měnící se v čase (obr. 2.6) způsobila nejen faciální rozdíly mezi jednotlivými krami, ale i střídání mělkovodnější a hlubokovodnější sedimentace v rámci jednotlivých ker (Dvořák et al. 1987). Oblast lomů Mokrá byla v čase se měnícím systémem zátok a poloostrovů (např. obr. 6.1). Některá fakta však hovoří proti tomuto modelu. (1) v rámci některých ker, které Dvořák vymezil (např. kra D, Dvořák et al. 1987), se nad sebou opakují celé sekvence stáří famen až tournai vyvinuté v rozdílných faciích (obr. 4.4b). Dvořákův model by šlo použít pouze pokud by tyto nad sebou ležící facie nebyly stejně staré. Superpozici stejně starých facií lze vysvětlit pouze tektonickým sblížením (2) zdá se jen těžko představitelné, že by v rámci ker o rozměrech zhruba 300x500 m mohlo docházet k tak velkým faciálním změnám (mělkovodní křtinské vápence svrchní části svahu vs. hádsko-říčské vápence, kalciturbidity uložené při bázi svahu pánve). Mnohem pravděpodobnější je, že horniny sedimentovaly na různých místech a byly tektonicky sblíženy. (3) okrajové zlomy jednotlivých Dvořákových ker lze v terénu pozorovat (obr. 5.8), avšak tyto zlomy jednoznačně sečou vrásovou i násunovou stavbu (obr. 5.12) a jsou proto mladší. Pro jejich předdevonské stáří nejsou důkazy. 6.2. Diskuse pozorované stavby Profily popsané v kapitole 4.2, 4.3 a 4.4, které byly přiřazeny hostěnickému a horákovskému vývoji, umožnily rekonstruovat průběh násunů v mapě (obr. 2.1, obr. 6.2). Násunová zóna zachycená lomy Mokrá, zvrásněná do hostěnické antiformy, velmi pravděpodobně pokračuje na západ do prostoru Kanického kopce, kde je zvrásněna v mokerskou synformu a odděluje vilémovické vápence 2. cyklu nasunuté na vilémovické vápence 3. cyklu. Rameno této megavrásy je porušeno zlomovým pásmem sz.-jv. směru, které se táhne od Bělkova mlýna k severnímu okraji Mokré (obr.6.2). Obdobná násunová zóna jako v lomech Mokrá byla zachycena vrtem SV1 v horákovské antiformě. Na povrch vychází západně od ústí vrtu (mapa se zde nápadně podobá lomům Mokrá, obr.1.2). Násunová zóna se projevuje zdvojením a zvýšenou mocností křtinských vápenců (stejně duplikované křtinské vápence jsou odkryty ve středním lomu Mokrá). Odtud lze tento násun sledovat na JZ do oblasti mezi Lesním lomem a lomem Na Kopaninách. Dále je již složitější násun sledovat, protože stejně jako v lomech Mokrá vytváří násunová plocha mírně ukloněnou rampu, takže na JZ od Lesního lomu je hlavní odlepení ve vilémovických vápencích. Násun se pravděpodobně stáčí k západu pod Šumberu, která je vyvinuta v allochtonním horákovském vývoji. Od Šumbery se násun stáčí k jihu do oblasti hádské synformy podél západního úbočí Hádů do lomu V Džungli. Tento násun vychází na povrch v podloží přesunutého brněnského masivu severně od lomu V Habeši. Litofaciální rozdíly horákovského a hostěnického vývoje naznačují nasouvání na vzdálenost větší než 5 km (Kalvoda 1989). Jedná se tedy v podstatě o příkrovy. Násuny oddělující horákovský a hostěnický vývoj jsou zvrásněny generací vrás F1 (sledují hlavní vrásovou stavbu – mají v mapě esovitý průběh) a je poměrně složité je sledovat. Tyto násuny náležejí generaci T1. Kromě nich však existují převážně nezvrásněné (postižené pouze mladší generací vrás F2), v mapě víceméně přímé, sz.-jv. orientované násuny, které postihují nejen vápence, ale i kulm a brněnský masiv (obr. 1.2, obr. 6.2). Jedná se o násun brněnského masivu na Hádech a násun odkrytý v údolí Říčky jižně od Bělkova mlýna, který ohraničuje horákovskou antiformu ze severu. Tyto násuny generace T2, sečou násuny T1 a jsou proto mladší. Tomu také napovídá fakt, že nejsou zvrásněny vrásami F1. Avšak i když nejsou zvrásněny vrásami F1, jsou paralelní s jejich osami (a tím pádem i s hlavními vrásovými strukturami, obr. 5.2, obr. Obr. 6.1: Faciální schéma líšeňského souvrství ve středním tournai (Dvořák et al. 1987). 1-pobřežní linie; 2-hlíznaté vápence; 3-černé vápence s rohovci; 4-tmavě šedé organodetritické vápence; 5-směr regrese. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 6. Diskuse 31 6.2). Navíc nadložní kra má vždy antiformní a podložní kra synformní geometrii. Z těchto pozorování se dá dedukovat, že starší násuny generace T1 byly porušeny násuny mladší generace T2 a zvrásněny (vlečné vrásy? vrásy zlomového zalomení?; obr. 6.3). Toto vrásnění koaxiální s vrásami F1, avšak mnohem většího měřítka, si označme jako F1’. Vztah násunů T1 a vrás F1 lze nejlépe pochopit v lomech Mokrá. Násuny T1 sečou vrásy F1, ale zároveň jsou samy, často detailně, zvrásněny (obr. 5.9, 5.10e a 5.10f). Antiklinální charakter celého allochtonního tělesa interpretovaného v lomech Mokrá napovídá tomu, že se v podstatě jedná o vrásový příkrov. Sv.-jz. komprese se nejdříve akomodovala vrásněním, vznikly ležaté vrásy, jejichž překocená ramena byla v důsledku pokračující komprese přetržena, a vznikly násuny. Při lokálním „zamčení“ násunu docházelo ke zvrásnění násunů (obr. 5.10e, f). Stručný deformační scénář by mohl být následující: 1) fáze D1 (F1+T1), která proběhla během nasouvání hlavních kulmských příkrovů; 2) fáze D2 (T2+F1’), která byla projevem pravostranných horitontálních pohybů podél moravské střižné zóny; 3) vrásy generace F2; 4) mladší zlomová tektonika (Z1 a Z2). Obr. 6.3: Ideový geologický řez jižní částí Moravského krasu. Lokalizace viz obr. 6.2. Obr. 6.2: Schématická mapa facií a násunové tektoniky v jižní části Moravského krasu (podle vlastních výzkumů a dat z Dvořák 1989, Hladil 1987a, Hladil et al. 1991, Kalvoda 1997, Rutová 2009) Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 6. Diskuse 32 Výše popsaná konfigurace dvou generací násunů byla popsána na sever od Moravského krasu v němčickovratíkovském pruhu (obr. 6.4; Buriánek & Melichar 1997, Melichar & Kalvoda 1997), kde jsou na horniny ludmírovského vývoje (bazální klastika, stínavskochabičovské souvrství, ekvivalenty macošského souvrství a ponikevské břidlice) nasunuty kulmské sledy protivanovského souvrství. Tento převážně severojižní násun sečou mladší sv.-jz. orientované násuny (obr 6.4), projevující se porušením jinak souvislého němčickovratíkovského pruhu a mylonitovými zónami v granitoidech brněnského masivu, které starší násunovou stavbu zvrásnily v ssv.-jjz. vrásy mírně se uklánějící k severu (blokdiagramy a konturový diagram na obr. 6.4). V němčickovratíkovském pruhu postihly obě generace násunů horniny brněnského masivu. Nasunutí brněnského masivu na horniny paleozoika je popsáno na dvou místech: ve vrtu V 1 u Melkova, který navrtal v podloží brněnského masivu kulmské horniny (Vocilka 1971) a v údolí potoka jižně od Vratíkova (vyznačeno písmenem K na obr. 6.4), kde Kettner (Kettner & Prantl 1942) popsal nasunutí brněnského masivu na bazální klastika devonu (dnes je bohužel lokalita zaniklá). Oba tyto výskyty náležejí mladší generaci násunů T2. Buriánek a Melichar zdokumentovali tenkou šupinu vápence tektonicky zapracovanou do brněnského masivu západně od Valchova (Buriánek & Melichar 1997, Melichar et al. 1999). Tato šupina se nachází v těsném podloží jednoho z násunů mladší generace a je zvrásněná (detail na obr. 6.4). Podobnou strukturu popsali Rez a Melichar (2002) východně od Adamova. Zde byla tektonicky zavlečena šupina bazálních klastik a vápenců do hornin brněnského masivu a během mladší fáze deformace zvrásněna. Tato šupina leží pravděpodobně v těsném nadloží jednoho násunu mladší generace. Obě tyto šupiny byly do brněnského masivu zapracovány během starší fáze násunů T1, leží v těsné blízkosti násunu mladší generace T2 a jsou zvrásněny. Ukazuje se, že celý východní okraj brněnského masivu má podobný stavební plán. Pouze v severní a hlavně střední části Moravského krasu nebyl zatím zcela potvrzen, a to hlavně z důvodů absence kontrastních facií, které pomohly odhalit stavbu jak němčicko-vratíkovského pruhu, tak i jižní části Moravského krasu. 6.3. Diskuse napjatostní analýzy Výsledkem napjatostní analýzy zlomů z lomů jsou tři napjatostní fáze (obr. 5.13). Jediná napjatostní fáze rozeznaná v Lesním lomu je kompatibilní s fází F.II z lomů Mokrá (viz výše). Relativní stáří jednotlivých fází se nepodařilo zjistit. Fáze F.III odpovídá generaci zlomů Z2, jednoho ze dvou hlavních zlomových systémů v oblasti. Pro srovnání s napjatostními fázemi získanými analýzou dvojčatných lamel kalcitu si jednotlivé fáze označme indexem f (fault): Ff I, Ff II a Ff III. Napjatostní fáze získané analýzou čtyř výbrusů karbonátových žil z lomů Mokrá (OV1 – 4 fáze, OV8 – 3 fáze, Z4 – 3 fáze a Z9 – 4 fáze) lze rozdělit do čtyř skupin – napjatostních fází (obr. 6.5). Hlavním kritériem byl vzájemný úhel 9D-vektorů tenzorů napjatosti (tab. 6.1). 9D-vektor se z tenzoru 3x3 vyrobí jednoduše seřazením jednotlivých řádků tenzoru do jednoho řádku (Melichar & Kernstocková 2010). Odchylky 9D-vektorů tenzorů napjatosti (každý s každým) jsou v tab. 6.1. Fáze Ft I slučuje fáze OV1_F.II, OV8_F.II, Z4_F.I a pravděpodobně také OV1_F.I. Jedná se o víceméně oblátní až trojosé tenzory napjatosti se σ3 uklánějícím se k západu. Fáze Ft II tvoří fáze OV1_F.III a Z9_F.I. Jedná se o fáze se σ1 orientovaným zhruba ve směru SZ-JV a tvarovými parametry blízkými nule. K nim lze přiřadit i fázi Z9_F.IV, která má sice mírně odlišnou orientaci σ1, ale jinak je velmi podobná fázi Z9_F.I. Fáze Ft III zahrnuje fáze OV1_F.IV, Z4_F.III a Z9_F.II, se severojižně orientovaným σ1. A konečně fáze Ft IV, která je tvořena fázemi OV8_F.III, Z4_F.II, Z9_F.II a OV8_F.I se SV-JZ orientovaným σ1. Fáze Ft IV se podobná fázi Ft III, proto by fáze Z4_F.II mohla být přiřazena i fázi Ft III. V poměrně vzácných případech lze ve výbrusech pozorovat křížení dvojčatných lamel, z jejichž asymetrie se dá odhadnout relativní stáří napjatostních fází. Protože však byla deformace polyfázová a některé dvojčatné systémy byly reaktivovány ve více fázích, bývají tato pozorování často protichůdná. Přesto byl učiněn pokus vzájemné stáří fází deformace určit (tab. 6.2). Relativní stáří by mohlo být následující (od nejstarší fáze k nejmladší): Ft II – Ft III – Ft IV – Ft I. Nicméně z tabulky 6.2 vyplývá, že důkazy pro toto pořadí fází nejsou jednoznačné, je proto do jisté míry spekulativní a pouze orientační. Obr. 6.4: Odkrytá geologická mapa severní části brněnského masivu a němčicko-vratíkovského pruhu (upraveno podle Buday 1996, Melichar & Kalvoda 1997). V konturovém diagramu jsou zpracovány vrstevnatosti, v bílém kruhu je zobrazen výchoz u Valchova (Melichar et al. 1999). Písmeno K označuje nasunutí brněnského masivu na horniny paleozoika popsané Kettnerem (Kettner & Prantl 1942). Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 6. Diskuse 33 Napjatostní fáze získané analýzou zlomů a kalcitových dvojčat jsou velmi podobné (obr. 6.5): Ff I ≈ Ft II; Ff II ≈ Ft I; Ff III ≈ Ft III (případně i Ft IV), což nejenže zvyšuje věrohodnost identifikovaných fází deformace, ale také potvrzuje možnost použití dvojčatění kalcitu jako metody napjatostní analýzy, i když ani ve světě není tato metoda zcela běžná. OV1_F.I OV1_F.II OV1_F.III OV1_F.IV OV8_F.I OV8_F.II OV8_F.III Z4_F.I Z4_F.II Z4_F.III Z9_F.I Z9_F.II Z9_F.III Z9_F.IV OV1_F.I 0.00 . . . . . . . . . . . . . OV1_F.II 55.55 0.00 . . . . . . . . . . . . OV1_F.III 57.04 69.76 0.00 . . . . . . . . . . . OV1_F.IV 44.73 61.95 60.50 0.00 . . . . . . . . . . OV8_F.I 52.76 57.62 66.51 55.25 0.00 . . . . . . . . . OV8_F.II 31.49 39.39 66.73 33.23 60.07 0.00 . . . . . . . . OV8_F.III 67.14 45.49 67.37 48.89 32.63 56.23 0.00 . . . . . . . Z4_F.I 60.79 21.64 65.02 56.44 46.24 45.38 29.60 0.00 . . . . . . Z4_F.II 68.24 64.05 63.51 39.40 56.97 53.92 44.31 47.14 0.00 . . . . . Z4_F.III 66.82 45.89 79.36 41.04 74.14 38.76 50.59 49.04 56.16 0.00 . . . . Z9_F.I 61.86 86.41 24.86 53.46 74.44 71.00 74.70 80.92 64.50 78.23 0.00 . . . Z9_F.II 43.40 51.36 44.67 51.35 41.77 8.16 49.56 40.46 41.62 73.30 59.36 0.00 . . Z9_F.III 69.74 58.41 83.15 35.56 62.97 45.26 44.41 48.19 28.68 36.01 80.76 60.13 0.00 . Z9_F.IV 81.46 66.97 38.42 70.39 57.25 81.82 46.76 53.77 58.61 77.47 50.27 53.39 76.69 0.00 Tab. 6.1: Vzájemné úhly svírající 9D-vektory tenzorů jednotlivých napjatostních fází získaných analýzou kalcitových dvojčatných lamel. Obr. 6.5: Výsledky napjatostní analýzy kalcitových dvojčatných lamel (kapitola 5.5), jejich zařazení do čtyř hlavních fází Ft I – Ft IV a jejich srovnání s výsledky napjatostní analýzy zlomů (kapitola 5.4). Tab. 6.2: Počty pozorování relativního stáří jednotlivých napjatostních fází (> znamená starší než). vztah fází Ft I>Ft II Ft II>Ft I Ft II>Ft III Ft III>Ft II počet pozorování 4x 4x 4x 2x vztah fází Ft I>Ft III Ft III>Ft I Ft II>Ft IV Ft IV>Ft II počet pozorování 6x 6x vztah fází Ft I>Ft IV Ft IV>Ft I Ft III>Ft IV Ft IV>Ft III počet pozorování 1x 4x 4x 2x Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 6. Diskuse 34 6.4. Problém křtinských/hlíznatých vápenců Tato kapitola je poněkud nad rámec této práce a přináší pohled strukturního geologa na problematiku hlíznatých vápenců. Křtinské vápence definoval Zapletal (1922a). Dnešní definice pochází z roku 1962 (Chlupáč 1962). Křtinské vápence jsou: „Šedé, červenavé nebo zelenavé, převážně mikritické, zřetelně vrstevnaté hlíznaté vápence s kolísavým podílem pelitického materiálu koncentrovaného v laminách nebo vložkách. Faunistické nálezy dokládají stáří od svrchního frasnu přes famen do tournaie...“ (Zukalová & Chlupáč 1982). Hlíznatá textura vápenců může vznikat několika způsoby (např. Flügel 2004): 1) sedimentárními procesy (biogenní či chemogenní lokální cementace v sedimentu, nebo mechanické sklouzávání „kapek“ sedimentu po svahu); 2) při diagenezi (díky rozdílům v tlakovém rozpouštění mezi polohami bohatšími a chudšími na nekarbonátové částice); 3) při deformaci (v kombinaci s tlakovým rozpouštěním). V jižní části Moravského krasu jsou hlíznaté vápence nacházeny ve všech stratigrafických úrovních. Nejčastěji je zdůrazňován sedimentární (redepozice hlíz; např. Dvořák 1989, Hladil 1987a) a diagenetický původ hlíznatých vápenců (např. Dvořák 1972). Nelze si však nevšimnout, že hlíznaté vápence se velmi často vyskytují v blízkosti deformačních zón. Hlíznatá textura může vzniknout v podstatě z jakéhokoliv protolitu (i ve vilémovických a lažáneckých vápencích, obr. 6.7), jako projev tlakového rozpouštění a deformace. Tím pádem může být zavádějící používat hlíznatost křtinských vápenců jako hlavního znaku k jejich rozlišení. Sám Dvořák má na mnoha místech svého terénního denníku u popisu křtinských vápenců uvedenu poznámku, že „...hlízy jsou reorientované podle ploch kliváže...“. Hlíznatá textura velmi často vzniká v důsledku přednostního tlakového rozpouštění na plochách kliváže a vrstevních plochách (obr. 6.6a, 6.6b) v deformačních zónách. Nerozpustný zbytek pak vytváří dojem jílovité matrix., ve které hlízy „plavou“. Čím více je ve vápencích siliciklastického materiálu, tím více této „matrix“ vzniká. Jak již bylo uvedeno v kapitole 5.3, mylonitové násunové zlomy mají často charakter „černé břidlice“, ve které „plavou valouny“ vápenců. Jsou to nerozpuštěné zbytky vápenců (někdy je dokonce patrný původní průběh vrstev, obr. 6.7d). Hlíznatá textura může vzniknout i ve vilémovických vápencích a to jako důsledek silné deformace a mezivrstevního prokluzu (obr. 6.7a, 6.7b a 6.7c). Štola v údolí Křtinského potoka u restaurace Švýcárna zachytila tektonický kontakt lažáneckých vápenců a brněnského masivu. V této štole lze sledovat postupný nárůst deformace směrem k tomuto kontaktu. Nejprve se deformují jednotlivé vrstvy, dochází ke vzniku kliváže, tlakovému rozpouštění a vzniku hlíznaté textury (obr. 6.7e). Postupně deformace postihuje celý objem horniny. Další nárůst deformace se projevuje vznikem foliace (obr. 6.7f). Podobný trend je pozorovatelný i v „lomu na mramor“ západně od Jedovnic, který odkryl deformační zónu spojenou s násunem vápenců na kulm, pokračování násunu zachyceného na lokalitě „U zrcadla“ v Ostrově u Macochy (Dvořák 1997a). Směrem na JV narůstá deformace (přibývá kliváž obr. 6.7g). Oproti štole u restaurace Švýcárna, kde mají nejvíce deformované partie planární stavbu se silně vyvinutou foliací, mají nejvíce deformované vápence stavbu víceméně lineární (v řezu kolmo na delší osy „hlíz“ je hornina protkána sítí stylolitů bez přednostního uspořádání; obr. 6.7h). V obou těchto případech byly deformovány velmi čisté vápence a proto „jílovitá matrix“ skoro úplně chybí. Není cílem této kapitoly tvrdit, že hlíznatá textura vzniká pouze deformací, cílem této kapitoly je upozornit na to, že hlíznaté vápence se vyskytují v celém sedimentárním sledu, velmi často poblíž důležitých tektonických linií a často nesou jasné znaky deformace jednoduchým střihem a tlakového rozpouštění. Obr. 6.6: Hlíznatá textura vzniklá při deformaci přednostním tlakovým rozpouštěním na plochách kliváže a vrstevních plochách a) ve středním lomu Mokrá, b) v „městském lomu“ na Hádech (oba příklady jsou padlé balvany). Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 6. Diskuse 35 Obr. 6.7: Příklady hlíznatých vápenců. a) střižná zóna ve vilémovických vápencích, západní lom Mokrá, etáž 385; b) střižná zóna ve vilémovických vápencích, západní lom Mokrá, etáž 375; c) střižná zóna ve vilémovických vápencích, viz obr.5.10a. d) střižná zóna ve východním lomu Mokrá, tektonické „valouny“ plavou v jílovité „matrix“; e) hlíznatá textura v lažáneckých vápencích ve štole v údolí křtinského potoka za restaurací Švýcárna; f) foliace v lažáneckých vápencích tamtéž co e); g) počáteční fáze vzniku hlíznaté textury, brekciovité vápence v „lomu na mramor“ u Jedovnic; h) hlíznaté vápence v „lomu na mramor“ u Jedovnic (pohledy ze dvou stran, poloha kladiva nezměněna); Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 7. Závěry 36 7. Závěry • V jižní části Moravského krasu existují dva různé vývoje sedimentace devonu až spodního karbonu: mělkovodní hostěnický vývoj, typický velmi kondenzovanou sedimentací hlavně mikritických a mikrobrekciovitých vápenců, a hlubokovodnější horákovský vývoj, typický sedimentací mocných sledů kalciturbiditů – biodetritických vápenců. • Tyto dva vývoje byly tektonicky sblíženy na velkou vzdálenost, pravděpodobně na více jak 5 km (Kalvoda 1989), což indikuje jejich značná litologická a faciální odlišnost. • Byly rozlišeny dvě generace vrás. Starší vrásy F1 mají osy ukloněny k JV, jsou často ležaté a mají sv. vergenci. Mladší vrásy F2 jsou na starší zhruba kolmé, jsou přímé a symetrické. • Byly identifikovány dvě generace násunů. Podél starší generace násunů T1 došlo k nasunutí horákovského vývoje na hostěnický. Jedná se o násunovou zónu s velmi komplikovanou šupinovitou vnitřní stavbou. Tato zóna dosahuje mocnosti až 100 m a byla zachycena lomy Mokrá a vrty (např. SV1). Jednotlivé šupiny oddělují násunové zlomy, které se projevují jako černě zbarvené mylonitové zóny (připomínají černé břidlice). Rýhování na násunových plochách a asymetrické struktury v těchto mylonitech potvrzují směr sunutí k SV. Násuny T1 jsou úzce spjaty se starší generací vrás F1. Sečou tyto vrásy, ale zároveň jsou jimi zvrásněny. Násuny vznikly pravděpodobně jako vrásové příkrovy. Mladší násuny T2 sečou násuny T1 a způsobily jejich další zvrásnění koaxiální s F1 (hostěnická a horákovská antiforma a mokerská a hádská synforma, obr. 1.2). Jedná se o násun brněnského masivu na Hádech a násun ohraničující horákovskou antiformu na severu. • Násuny T1 lze časově přiřadit hlavní fázi nasouvání kulmských příkrovů na konci visé. Mladší násuny T2 lze přiřadit k pohybům podél moravské střižné zóny ve westphalu. • Takto vzniklá vrásovo-násunová stavba byla později mírně zvrásněna vrásami F2. • Mladší křehkou tektoniku reprezentují dvě hlavní generace zlomů Z1 a Z2. Zlomy Z2 jsou ssv.-jjz. poklesy až horizontální posuny uklánějící se k JV a Z2 povětšinou zsz.vjv. horizontální posuny až poklesy uklánějící se k SV. • Napjatostní analýza zlomů identifikovala tři napjatostní fáze, které jsou kompatibilní se třemi ze čtyř napjatostních fází získaných napjatostní analýzou založenou na mechanickém dvojčatění kalcitu. Bohužel se nepodařilo zjistit relativní stáří zjištěných napjatostních fází. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 8. Literatura 37 8. Literatura Bábek, O. & Otava, J. 2006. Biostratigrafické doklady pro tence šupinovitou stavbu hranického paleozoika, moravskoslezská zóna. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 2005, 60-61. Bábek, O., Tomek, Č., Melichar, R., Kalvoda, J. & Otava, J. 2006. Structure of unmetamorphosed Variscan tectonic units of the southern Moravo-Silesian zone, Bohemian Massif: a review. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie, Abhandlungen 239(1), 37-75. Buday, T. 1996. Geologická mapa ČR 1:200 000, list Brno. Buriánek, D. & Melichar, R. 1997. Devonské vápence zvrásněné s granodiority brněnského masivu v okolí Valchova. Sborník II. semináře České tektonické skupiny, 50-51. Burkhard, M. 1993. Calcite twins, their geometry, appearance and significance as stress-strain markers and indicators of tectonic regime: a review. Journal of Structural Geology 15, 351–368. Čížek, P. & Tomek, Č. 1991. Large scale thin-skinned tectonics in the eastern boundary of the Bohemian Massif. Tectonics 10, 273-286. Dvořák, J. 1957. Nové poznatky o geologii devonu severní části Moravského krasu. Věstník Ústředního ústavu geologického 32, 353-356. Dvořák, J. 1958. Předběžná zpráva o nálezu valounů spodnokarbonských vápenců ve spodnokarbonských slepencích Drahanské vysočiny u Brna. Věstník Ústředního ústavu geologického 33, 384-385. Dvořák, J. 1963. Paleogeografický vývoj a formační analýza paleozoika jižní části Drahanské vysočiny. In: XIV. sjezd Společnosti pro mineralogii a geologii, 43-55. Dvořák, J. 1967. Vývoj synsedimentárních struktur v jižní části Moravského krasu. Časopis pro mineralogii a geologii 12(3), 237-246. Dvořák, J. 1972. Shallow-water character of nodular limestones and their paleogeographic interpretation. Neues Jahrbuch für Geologie und Paläontologie, Monatshefte 1972, 509-511. Dvořák, J. 1973. Synsedimentary tectonics of the Palaeozoic of the Drahany Upland (Sudeticum, Moravia, Czechoslovakia). Tectonophysics 17, 359-391. Dvořák, J. 1989. Geologie souvrství líšeňského a jeho nadloží v jižní části Moravského krasu (vyhodnocení tří strukturních vrtů Horákov). Archiv ČGS. Dvořák, J. 1993. Diskuse k práci Hladil, J., Krejčí, Z., Kalvoda, J., Ginter, M., Galle, A. & Berousek, P. 1991. Carbonate ramp environment of Kellwasser time-interval, Lesní lom, Moravia, Czechoslovakia. Bulletin de la Societe geologique de Belgique, 100, 57-119. Věstník Českého geologického ústavu 68(3), 42-44. Dvořák, J. 1997a. Geologie paleozoika v okolí Ostrova u Macochy (Moravský kras, Morava). Journal of Czech Geological Society 42, 105-110. Dvořák, J. 1997b. Základní geologická mapa ČR 24-413 MokráHorákov. Česká geologická služba. Dvořák, J., Friáková, O., Hladil, J., Kalvoda, J. & Kukal, Z. 1987. Geology of the Palaeozoic rocks in the vicinity of the Mokrá Cement Factory quarries, Moravian Karst. Sborník geologických věd, Geologie 42, 41-88. Dvořák, J., Friáková, O., Mitrenga, P. & Rejl, L. 1984. Vliv stavby východní části brněnského masívu na vývoj nadložních sedimentárních formací. Věstník Ústředního ústavu geologického 59(1), 21-28. Dvořák, J. & Pták, J. 1963. Geologický vývoj a tektonika devonu a spodního karbonu moravského krasu. Sborník geologických věd, Geologie 12, 237-246. Dvořák, L. 2005. Konodontová fauna famenu z profilu na Hádech u Brna. MS, Bakalářská práce, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Dvořák, V., Kalvoda, J. & Melichar, R. 2005. Variské deformace ve vybraných vrtech v paleozoiku u hranic. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 2004, 52-54. Fediuk, F. 1961. Fjodorovova mikroskopická metoda. Nakladatelství Československé akademie věd, Praha. Ferrill, D. A. 1998. Critical re-evaluation of differential stress estimates from calcite twins in coarse-grained limestone. Tectonophysics 285, 77–86. Ferrill, D. A., Morris, A. P., Evans, M. A., Burkhard, M., Groshong, R. H. & Onasch, C. M. 2004. Calcite twin morphology: a low-temperature deformation geothermometer. Journal of Structural Geology 26, 1521– 1529. Flügel, E. 2004. Microfacies of Carbonate Rocks: Analysis, Interpretation and Application. Springer. Franců, E., Franců, J., Kalvoda, J., Poelchau, H. S. & Otava, J. 2002. Burial and uplift history of the Palaeozoic Flysch in the Variscan foreland basin (SE Bohemian Massif, Czech Republic). In: Continental collision and the tectonosedimentary evolution of forelands (edited by Bertotti, G., Schulmann, K. & Cloetingh, S.) 1. European Geoscience Union, 167-179. Hanžl, P. & Melichar, R. 1995. Variské poruchové zóny brněnského masívu. In: Poruchové zóny v zemské kůže a jejich projevy na povrchu. ČGÚ Praha, Praha, 93-100. Hladil, J. 1983. Cyklická sedimentace v devonských karbonátech macošského souvrství. Zemní plyn a nafta 28, 1-15. Hladil, J. 1987a. Vysvětlivky k základní geologické mapě ČSSR 24-413 Mokrá-Horákov. Česká geologická služba. Hladil, J. 1987b. Základní geologická mapa ČSSR 24-413 MokráHorákov. Česká geologická služba. Hladil, J. 1991a. Násunové struktury jižního uzávěru Moravského krasu, 24-413 Mokrá-Horákov. Zprávy o geologických výzkumech v roce 1989, 80-81. Hladil, J. 1991b. Nové a kontroverzní jevy vyplývající z faciálních map paleozoického karbonátového komplexu na Moravě. Zprávy o geologických výzkumech v roce 1989, 78-80. Hladil, J. 1994. Moravian Middle and Late Devonian buildups evolution in time and space with respect to Laurussian shelf. Courier Forschungsinstitut Senckenberg 172, 111-125. Hladil, J. 1995. Argumenty pro pravostrannou rotaci bloků ve variscidech Moravy - analýza faciálních disjunkcí. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1994, 44- 48. Hladil, J. 1998. Nástin variské tektonické rotace na Moravě při hlubokém porušení kůry. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1997, 46-49. Hladil, J. & Kalvoda, J. 1993. Odpověď na recenzi Jaroslava Dvořáka (Carbonate ramp environment of Kellwasser time interval). Věstník Českého geologického ústavu 68(3), 44-45. Hladil, J., Krejčí, Z., Kalvoda, J., Ginter, M., Galle, A. & Berousek, P. 1991. Carbonate ramp environment of Kellwasser time-interval, Lesní lom, Moravia, Czechoslovakia. Bulletin de la Societe geologique de Belgique 100, 57-119. Hladil, J. & Melichar, R. 1999. Two explanations of curvature in variscan orogen of Moravia - terrane segmentation with clockwise rotation vs. strong effect of the Moravian Shear Zone. In: Old Crust New Problems, Terra Nostra (edited by Dietrich, P. G., Franke, W., Merkel, B. & Herzig, P.) 99, 106- 107. Hladil, J., Melichar, R., Otava, J., Galle, A., Krs, M., Man, O., Pruner, P., Cejchman, P. & Orel, P. 1999a. The Devonian in the easternmost Variscides, Moravia: a holistic analysis directed towards comprehension of the original context. In: North Gondwana Mid-Palaeozoic Terranes, Stratigraphy and Biota, Abhandlungen der Geologischen Bundesanstalt (edited by Feist, R., Talent, J. A. & Daurer, A.) 54, 27-47. Hladil, J., Pruner, P. & Krs, M. 1999b. Diagenesis, magnetic overprint and tectonics near Mokrá, E of Brno. Exploration Geophysics, Remote Sensing and Environment 4, 24-28. Chadima, M. & Melichar, R. 1998. Tektonika paleozoika střední části Drahanské vrchoviny. Přírodovědné studie Muzea Prostějovska 1, 39-46. Chlupáč, I. 1962. Zur Biostratigraphie und Faziesentwicklung der Devo/Karbon-Grentzschichten im Mährischen Karst. Geologie 11(9), 1001-1017. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu – 8. Literatura 38 Chlupáč, I., Hladil, J. & Lukeš, P. 1986. Barrandian - Moravian Karst. Guidebook of the Field Conference of the International Subcommission on the Devonian Stratigraphy, Ústřední ústav geologický, Praha. Jamison, W. R. & Spang, J. H. 1976. Use of calcite twin lamellae to infer differential stress. Geological Society of America Bulletin 87, 868–872. Jarka, J. 1948. Geologie jižní části Moravského krasu mezi Křtinami a Mokrou. Rozpravy Československé Akademie Věd a Umění, Třida II 58(14), 1-21. Kalvoda, J. 1989. Foraminiferová zonace svrchního devonu a spodního karbonu moravskoslezského paleozoika. MS, Kandidátská Dizertační práce, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Kalvoda, J. 1997. Přechod karbonátové a kulmské sedimentace v širším okolí Mokré. MS, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity, Brno. Kalvoda, J., Bábek, O., Fatka, O., Leichmann, J., Melichar, R., Nehyba, S. & Špaček, P. 2007. Brunovistulian terrane (Bohemian Massif, Central Europe) from late proterozoic to late Paleozoic: a review. International Journal of Earth Sciences 97(3), 497-518. Kalvoda, J., Devuyst, F. X., Bábek, O., Dvořák, L., Rak, Š. & Rez, J. 2010. High-resolution biostratigraphy of the TournaisianVisean (Carboniferous) boundary interval, Mokrá quarry, Czech Republic. Geobios 43, 317-331. Kalvoda, J. & Kukal, Z. 1987. Devonian-Carboniferous boundary in the Moravian Karst at Lesní lom Quarry, Brno-Líšeň, Czechoslovakia. Courier Forschundinstitut Senckenberg 98, 95-117. Kernstocková, M. & Melichar, R. 2010. Numerical Paleostress Analysis - Limits of Automation. Trabajos De Geología 29, 439-443. Kettner, R. 1949. Geologická stavba severní části Moravského krasu a oblastí přilehlých. Rozpravy Československé Akademie Věd a Umění, Třida II 59, 1-29. Kettner, R. 1967. Problém tektoniky Moravského krasu. Československý kras 18, 69-90. Kettner, R. & Prantl, F. 1942. O novém nalezišti zkamenělin v břidlicích moravského devonu u Vratíkova sv. od Boskovic. Věstník Královské české společnosti nauk, třída matematickopřírodovědná, 1-19. Krs, M., Hladil, J., Krsová, M. & Pruner, P. 1995. Paleomagnetický doklad pro variskou paleotektonickou rotaci moravských devonských hornin. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 1994, 53-57. Lacombe, O. & Laurent, P. 1996. Determination of deviatoric stress tensors based on inversion of calcite twin data from experimentally deformed monophase samples: preliminary results. Tectonophysics 255, 189–202. Laurent, P., Bernard, P., Vasseur, G. & Etchecopar, A. 1981. Stress tensor determination from the study of e-twins in calcite. A linear programming method. Tectonophysics 78, 651–66. Laurent, P., Tourneret, C. & Laborde, O. 1990. Determining deviatoric stress tensors from calcite twins: applications to monophased synthetic and natural polycrystals. Tectonics 9, 79–389. Melichar, R. 1991. Metody strukturní geologie – orientační analýza. Masarykova univerzita, Brno. Melichar, R., Hladil, J. & Leichmann, J. 1999. Valchov. Geolines 8, 90-91. Melichar, R. & Kalvoda, J. 1997. Strukturně-geologická charakteristika němčicko-vratíkovského pruhu. Sborník II. semináře České tektonické skupiny, 51-52. Melichar, R. & Kernstocková, M. 2010. 9D Space – The Best Way to Understand Paleostress Analysis. Trabajos De Geologia 29, 557-562. Pokorný, M. 1949. Zpráva o geologických poměrech jižní části moravského krasu v prostoru Hády-Mokrá. Časopis Zemského musea (Brno), Přírodověda 32, 88-96. Pokorný, M. 1950. Vysvětlivky ke geologické mapě jižní části devonu a kulmu v prostoru Hády-Mokrá. Časopis Zemského musea (Brno), Přírodověda 36, 5-14. Prantl, F. 1948. Stratigraficko-paleontologický výzkum devonu na Hádech u Brna. Věstník Státního Geologického Ústavu ČSR 23, 173-180. Rajlich, P. 1990. Strain and tectonic styles related to Variscan transpression and transtension in the Moravo-Silesian Culmian basin, Bohemian Massif, Czechoslovakia. Tectonophysics 173(3/4), 351-367. Ramsay, J. G. & Huber, M. I. 1989. The techniques of modern structural geology, volume 2: folds and fractures. Academic Press. Rez, J. & Melichar, R. 2002. Tektonika výskytu devonu u Adamova. Geologické výzkumy na Moravě a ve Slezsku v roce 2001, 57-61. Rez, J. & Melichar, R. 2010. Peek Inside the Black Box of Calcite Twinning Paleostress Analysis. Trabajos De Geologia 29, 657-662. Rez, J., Melichar, R. & Kalvoda, J. v tisku. Polyphase deformation of the Variscan accretionary wedge: an example from the southern part of the Moravian Karst (Bohemian Massif, Czech Republic). In: Kinematic Evolution and Structural Styles of Fold-and-Thrust Belts (edited by Poblet, J. & Lisle, R. J.). Geological Society Special publications 349. Geological Society, London, 223–235. Rocher, M., Cushing, M., Lemeille, F., Lozac’h, Y. & Angelier, J. 2004. Intraplate paleostresses reconstructed with calcite twinning and faulting: improved method and application to the eastern Paris Basin (Lorraine, France). Tectonophysics 387, 1–21. Rowe, K. J. & Rutter, E. H. 1990. Paleostress estimation using calcite twinning: experimental calibration and application to nature. Journal of Structural Geology 12, 1–17. Rutová, M. 2009. Konodontová fauna famenu a spodního tournai ve výchozech v údolí Říčky. MS, Diplomová práce, Ústav geologických věd, Přírodovědecká fakulta Masarykovy univerzity. Slezák, L. 1956. Geologický výzkum devonských vápenců v okolí Mokré. MS, Diplomová práce, PřF MU. Štelcl, J. 1957. K povaze vrás z moravského a slezského devonu (mikrostrukturní analysa). Sborník k osmdesátinám akad. F. Slavíka, 435-451. Tourneret, C. & Laurent, P. 1990. Paleo-stress orientations from calcite twins in the North Pyrenean foreland, determined by the Etchecopar inverse method. Tectonophysics 180, 287– 302. Tullis, T. E. 1980. The use of mechanical twinning in minerals as a measure of shear stress magnitudes. Journal of Geophysical Research 85 B, 6263–6268. Turner, F. J. 1953. Nature and dynamic interpretation of deformation lamellae in calcite of three marbles. American Journal of Science 251, 276–298. Turner, F. J., Griggs, D. T. & Heard, H. C. 1954. Experimental deformation of calcite crystals. Geological Society of America Bulletin 6, 883–934. Vocilka, M. 1971. Souhrnná závěrečná zpráva Drahanská vysočina. MS, Geofond Praha. Zapletal, K. 1922a. Geotektonická stavba Moravského krasu. Časopis Moravského Zemského musea 20, 220-256. Zapletal, K. 1922b. Přehledná geologicko-tektonická mapa Moravského krasu mezi Sloupem a Brnem. Příloha ku Ročníku XX Časopisu Moravského Zemského Musea. Zapletal, K. 1927. Geologická mapa okolí brněnského. Moravské Zemské Muzeum. Zukalová, V. 1971. Stromatoporoidea from the Middle and Upper Devonian of the Moravian Karst. Rozpravy Ústředního Ústavu Geologického 37, 5-143. Zukalová, V. & Chlupáč, I. 1982. Stratigrafická klasifikace nemetamorfovaného devonu moravskoslezské oblasti. Časopis pro mineralogii a geologii 9, 225-247. Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu 39 Přílohy Strukturně-geologický vývoj jižní části Moravského krasu 40 Použité značky a zkratky v příloze 1: č. db. číslo dokumentačního bodu x, y souřadnice S-JTSK ααααs(l) azimut sklonu plochy či lineace ϕϕϕϕs(l) velikost sklonu plochy či lineace typ typ měření vrst – vrstevnatost osa vr – osa vrásy zlom – plocha zlomu striace – rýhování na ploše zlomu násun ryh – rýhování na ploše násunu poznámka u zlomů se jedná o smysl pohybu Po – pokles Př – přesmyk D – pravostranný horizontální posun S – levostranný horizontální posun Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data z lomů Mokrá 41 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 1ab1 586295 1158234 42 52 vrst 1ab2 586293 1158220 65 29 vrst 1bc1 586299 1158207 18 25 vrst 1bc1 586299 1158207 128 74 vrst 1bc1 586299 1158207 45 23 osa vr 1bc2 586312 1158200 75 72 vrst 1bc3 586318 1158196 227 70 vrst 1bc3 586318 1158196 230 42 vrst 1bc3 586318 1158196 316 4 osa vr 1bc4 586327 1158197 62 41 zlom 1bc5 586326 1158193 226 85 vrst 1bc6 586330 1158197 0 56 vrst 1cd1 586337 1158185 324 43 vrst 1de1 586361 1158157 85 55 vrst 1de2 586350 1158146 100 25 vrst 1de2 586350 1158146 262 60 vrst 1de2 586350 1158146 176 7 osa vr 1de3 586341 1158136 77 20 vrst 1de3 586341 1158136 47 75 vrst 1de3 586341 1158136 134 11 osa vr 1de4 586342 1158133 77 20 vrst 1de4 586342 1158133 150 63 vrst 1de4 586342 1158133 71 20 osa vr 1de5 586339 1158129 46 45 zlom 1de5 586339 1158129 75 32 striace 1de6 586341 1158130 246 61 vrst 1de6 586341 1158130 38 39 vrst 1de6 586341 1158130 327 15 osa vr 1de7 586332 1158119 38 62 vrst 1de7 586332 1158119 183 59 vrst 1de7 586332 1158119 112 28 osa vr 1de8 586330 1158116 183 59 vrst 1de8 586330 1158116 84 39 vrst 1de8 586330 1158116 117 34 osa vr 1de9 586327 1158114 92 43 vrst 1de9 586327 1158114 37 82 vrst 1de9 586327 1158114 120 39 osa vr 1de10 586323 1158110 32 85 vrst 1de10 586323 1158110 235 74 vrst 1de10 586323 1158110 307 47 osa vr 1de11 586319 1158107 106 50 vrst 1de12 586315 1158102 240 30 vrst 1de12 586315 1158102 256 54 vrst 1de12 586315 1158102 177 15 osa vr 1de13 586312 1158098 256 54 vrst 1de13 586312 1158098 130 35 vrst 1de13 586312 1158098 184 23 osa vr 1de14 586308 1158094 130 35 vrst 1de14 586308 1158094 198 30 vrst 1de14 586308 1158094 172 27 osa vr 1de15 586320 1158112 23 20 zlom 1de15 586320 1158112 46 19 striace 1de16 586271 1158077 254 36 vrst 1de16 586271 1158077 90 25 vrst 1de16 586271 1158077 170 5 osa vr 1de18 586279 1158077 222 37 vrst 1ef1 586256 1158058 85 55 násun 1ef2 586257 1158055 101 13 násun 1ef3 586254 1158052 261 80 zlom 1ef3 586254 1158052 180 35 striace D 1ef4 586251 1158049 202 36 vrst 1ef5 586251 1158048 149 36 vrst 1ef6 586252 1158045 105 12 vrst 1ef7 586247 1157989 220 17 násun 1ef10 586252 1157978 89 16 vrst 1ef11 586258 1157971 36 32 vrst 1fg2 586263 1157965 45 58 vrst 1fg2 586263 1157965 139 11 vrst 1fg2 586263 1157965 128 11 osa vr 1fg3 586261 1157962 74 57 vrst 1fg3 586261 1157962 43 53 vrst ryh 1fg4 586260 1157956 64 36 vrst 1fg5 586261 1157937 257 71 vrst 1fg5 586261 1157937 304 75 vrst ryh 1fg7 586264 1157918 60 50 vrst 1fg8 586267 1157913 208 48 vrst 1fg8 586267 1157913 78 41 vrst 1fg8 586267 1157913 140 22 osa vr 1fg9 586272 1157902 74 40 vrst 1fg10 586268 1157901 89 37 násun 1fg11 586277 1157892 100 15 vrst č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 1fg12 586280 1157878 82 10 vrst 1fg12 586280 1157878 298 36 vrst 1fg12 586280 1157878 21 5 osa vr 1fg13 586283 1157873 346 4 vrst 1fg13 586283 1157873 278 43 vrst 1fg13 586283 1157873 4 4 osa vr 1gh1 586286 1157860 72 48 vrst 1gh2 586286 1157848 72 47 vrst 1gh3 586281 1157839 121 43 vrst 1gh4 586284 1157838 84 49 násun 1gh4 586284 1157838 110 43 násun ryh 1gh5 586287 1157838 110 48 vrst 1gh7 586289 1157832 85 60 násun 1gh8 586291 1157831 163 59 násun 1gh9 586296 1157828 118 50 vrst 1gh10 586293 1157828 106 64 násun 1gh11 586320 1157803 116 55 násun 1gh11 586320 1157803 67 43 násun ryh 1gh12 586333 1157802 196 36 vrst 1gh12 586333 1157802 98 38 vrst 1gh12 586333 1157802 149 26 osa vr 1gh13 586336 1157802 128 78 vrst 1gh13 586336 1157802 48 51 vrst ryh 1gh14 586343 1157810 126 44 vrst 1hi1 586387 1157833 85 71 vrst 1hi1 586387 1157833 234 68 vrst 1hi1 586387 1157833 161 36 osa vr 1hi2 586391 1157836 202 44 vrst 1hi2 586391 1157836 240 66 vrst 1hi2 586391 1157836 172 40 osa vr 1hi3 586395 1157819 79 87 vrst 1hi4 586395 1157814 234 46 vrst 1hi4 586395 1157814 165 24 vrst 1hi4 586395 1157814 169 24 osa vr 1hi5 586398 1157810 200 27 vrst 1hi5 586398 1157810 252 54 vrst 1hi5 586398 1157810 183 26 osa vr 1hi6 586395 1157807 252 54 vrst 1hi6 586395 1157807 247 56 vrst ryh 1hi6 586395 1157807 117 68 vrst 1hi6 586395 1157807 191 34 osa vr 1hi7 586396 1157803 250 75 vrst 1hi7 586396 1157803 118 47 vrst 1hi7 586396 1157803 170 33 osa vr 1hi8 586401 1157800 239 52 vrst 1hi8 586401 1157800 158 47 vrst 1hi8 586401 1157800 193 41 osa vr 1hi9 586402 1157793 240 71 vrst 1hi9 586402 1157793 218 69 vrst 1hi9 586402 1157793 213 69 osa vr 1ij1 586411 1157763 302 32 vrst 1ij1 586411 1157763 199 42 vrst 1ij1 586411 1157763 259 24 osa vr 1ij2 586409 1157769 199 42 vrst 1ij2 586409 1157769 156 8 vrst 1ij2 586409 1157769 116 6 osa vr 1ij3 586404 1157773 156 8 vrst 1ij3 586404 1157773 137 16 vrst 1ij3 586404 1157773 210 5 osa vr 1ij4 586412 1157759 331 19 vrst 1ij5 586410 1157737 218 39 vrst 1ij5 586410 1157737 20 89 vrst 1ij5 586410 1157737 290 14 osa vr 1ij6 586414 1157732 20 89 vrst 1ij6 586414 1157732 162 67 vrst 1ij6 586414 1157732 109 55 osa vr 1ij7 586412 1157709 72 68 vrst 1ij7 586412 1157709 243 65 vrst 1ij7 586412 1157709 158 10 osa vr 1ij8 586415 1157700 228 64 vrst 1ij8 586415 1157700 104 63 vrst 1ij8 586415 1157700 158 10 osa vr 1ij9 586414 1157688 94 68 vrst 1ij9 586414 1157688 118 37 vrst 1ij9 586414 1157688 174 23 osa vr 1ij10 586411 1157664 98 57 vrst 1ij10 586411 1157664 124 76 vrst 1ij10 586411 1157664 48 45 osa vr 1ij11 586410 1157658 258 87 vrst 1ij11 586410 1157658 41 83 vrst 1ij11 586410 1157658 337 74 osa vr Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data z lomů Mokrá 42 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 1jk1 586416 1157646 264 74 vrst 1jk1 586416 1157646 312 34 vrst 1jk1 586416 1157646 345 30 osa vr 1jk2 586412 1157647 72 39 vrst 1jk2 586412 1157647 264 74 vrst 1jk2 586412 1157647 352 8 osa vr 1jk3 586421 1157643 190 38 vrst 1jk4 586427 1157640 316 82 vrst 1jk5 586434 1157637 131 77 vrst 1jk6 586437 1157632 299 58 vrst 1jk6 586437 1157632 74 79 vrst 1jk6 586437 1157632 354 42 osa vr 1jk7 586437 1157635 102 34 zlom 1jk7 586437 1157635 78 29 striace Př 1jk8 586442 1157634 162 55 vrst 1jk8 586442 1157634 17 63 vrst 1jk8 586442 1157634 92 26 osa vr 1jk9 586445 1157628 186 76 vrst 1jk9 586445 1157628 55 87 vrst 1jk9 586445 1157628 137 69 osa vr 1jk10 586449 1157629 164 84 vrst 1jk10 586449 1157629 228 84 vrst 1jk10 586449 1157629 196 83 osa vr 1jk11 586447 1157629 161 53 vrst 1jk11 586447 1157629 188 63 vrst 1jk11 586447 1157629 136 50 osa vr 1jk12 586454 1157632 127 50 vrst 1jk12 586454 1157632 221 82 vrst 1jk12 586454 1157632 140 49 osa vr 1jk13 586458 1157632 182 69 vrst 1jk14 586463 1157648 158 57 vrst 1jk15 586465 1157651 150 70 vrst 1jk16 586469 1157661 150 56 vrst 1jk17 586471 1157665 158 54 vrst 1jk17 586471 1157665 276 88 vrst 1jk17 586471 1157665 188 50 osa vr 1jk18 586476 1157676 167 56 vrst 1jk18 586476 1157676 14 80 vrst 1jk18 586476 1157676 99 29 osa vr 1jk19 586478 1157681 205 58 vrst 1jk20 586483 1157687 246 80 vrst 1kl1 586514 1157664 95 59 vrst 1kl2 586507 1157651 74 65 vrst 1kl2 586507 1157651 63 69 vrst 1kl2 586507 1157651 114 59 osa vr 1kl3 586502 1157639 256 86 vrst 1kl4 586502 1157621 81 63 vrst 1kl5 586512 1157612 110 80 vrst 1kl6 586521 1157607 67 38 vrst 1kl7 586558 1157588 66 51 vrst 2ab2 586325 1158323 275 66 vrst 2ab2 586325 1158323 66 39 vrst 2ab2 586325 1158323 357 16 osa vr 2ab5 586345 1158307 94 38 vrst 2ab5 586345 1158307 284 55 vrst 2ab5 586345 1158307 10 5 osa vr 2ab6 586349 1158306 252 77 vrst 2ab6 586349 1158306 149 56 vrst 2ab6 586349 1158306 179 52 osa vr 2ab7 586354 1158306 210 32 vrst 2ab7 586354 1158306 188 69 vrst 2ab7 586354 1158306 271 17 osa vr 2ab7 586354 1158306 261 44 vrst ryh 2ab8 586340 1158313 22 25 vrst 2ab8 586340 1158313 248 44 vrst 2ab8 586340 1158313 323 14 osa vr 2ab9 586343 1158313 46 3 vrst 2ab9 586343 1158313 246 46 vrst 2ab9 586343 1158313 335 1 osa vr 2ab10 586335 1158314 104 6 vrst 2ab10 586335 1158314 21 5 vrst 2ab11 586331 1158320 9 60 vrst 2ab11 586331 1158320 186 64 vrst 2ab11 586331 1158320 97 3 osa vr 2ab12 586332 1158318 212 31 vrst 2ab12 586332 1158318 346 68 vrst 2ab12 586332 1158318 264 20 osa vr 2ab13 586360 1158302 20 40 vrst 2ab13 586360 1158302 268 65 vrst 2ab13 586360 1158302 340 33 osa vr 2ab14 586358 1158305 79 34 vrst č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 2ab14 586358 1158305 110 74 vrst 2ab14 586358 1158305 27 22 osa vr 2ab15 586364 1158302 62 33 vrst 2af1 586372 1158298 135 14 vrst 2af1 586372 1158298 126 51 vrst 2af1 586372 1158298 214 3 osa vr 2af2 586379 1158297 244 15 vrst 2af2 586379 1158297 126 63 vrst 2af2 586379 1158297 210 12 osa vr 2af3 586382 1158292 126 63 vrst 2af3 586382 1158292 212 29 vrst 2af3 586382 1158292 200 28 osa vr 2af4 586391 1158293 122 46 vrst 2af4 586391 1158293 124 14 vrst 2af4 586391 1158293 211 1 osa vr 2af5 586397 1158289 156 26 vrst 2af5 586397 1158289 142 42 vrst 2af5 586397 1158289 217 13 osa vr 2af6 586399 1158286 142 42 vrst 2af6 586399 1158286 173 24 vrst 2af6 586399 1158286 208 20 osa vr 2af7 586408 1158285 190 13 vrst 2af7 586408 1158285 333 66 vrst 2af7 586408 1158285 246 7 osa vr 2af8 586411 1158282 115 65 vrst 2af8 586411 1158282 290 31 vrst 2af8 586411 1158282 204 2 osa vr 2af9 586396 1158287 274 76 kliváž 2af10 586424 1158261 204 63 vrst 2af10 586424 1158261 120 44 vrst 2af10 586424 1158261 141 42 osa vr 2af11 586424 1158258 32 88 vrst 2af11 586424 1158258 188 50 vrst 2af11 586424 1158258 121 25 osa vr 2af11 586424 1158258 112 25 vrst ryh 2bc1 586309 1158337 240 48 vrst 2bc1 586309 1158337 6 32 vrst 2bc1 586309 1158337 311 20 osa vr 2bc1 586309 1158337 232 56 vrst ryh 2bc2 586311 1158336 238 63 vrst 2bc2 586311 1158336 13 21 vrst 2bc2 586311 1158336 321 13 osa vr 2bc3 586314 1158335 235 40 vrst 2bc3 586314 1158335 36 36 vrst 2bc3 586314 1158335 316 7 osa vr 2bc4 586316 1158335 102 12 vrst 2bc4 586316 1158335 236 59 vrst 2bc4 586316 1158335 151 8 osa vr 2bc5 586317 1158332 45 31 vrst 2bc5 586317 1158332 246 42 vrst 2bc5 586317 1158332 328 7 osa vr 2cd1 586310 1158344 60 71 vrst 2cd1 586310 1158344 232 65 vrst 2cd1 586310 1158344 147 10 osa vr 2cd1 586310 1158344 160 64 vrst ryh 2cd2 586312 1158349 14 62 vrst 2cd2 586312 1158349 352 21 vrst 2cd2 586312 1158349 289 10 osa vr 2cd3 586309 1158350 32 29 vrst 2cd3 586309 1158350 42 75 vrst 2cd3 586309 1158350 314 6 osa vr 2cd4 586312 1158357 36 35 vrst 2cd4 586312 1158357 9 86 vrst 2cd4 586312 1158357 98 18 osa vr 2cd5 586314 1158363 0 70 vrst 2cd5 586314 1158363 212 15 vrst 2cd5 586314 1158363 273 7 osa vr 2cd5 586314 1158363 91 20 vrst ryh 2cd6 586312 1158364 251 5 vrst 2cd6 586312 1158364 11 71 vrst 2cd6 586312 1158364 282 4 osa vr 2de1 586315 1158371 30 45 vrst 2de1 586315 1158371 234 71 vrst 2de1 586315 1158371 318 17 osa vr 2de1 586315 1158371 72 38 vrst ryh 2de2 586322 1158370 231 64 vrst 2de2 586322 1158370 346 30 vrst 2de2 586322 1158370 308 25 osa vr 2de2 586322 1158370 50 14 vrst ryh 2de3 586332 1158381 81 40 zlom 2de4 586337 1158383 44 70 zlom Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data z lomů Mokrá 43 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 2de5 586345 1158390 70 60 vrst 2de5 586345 1158390 310 30 vrst 2de5 586345 1158390 354 23 osa vr 2de5 586345 1158390 76 60 vrst ryh 2de6 586354 1158392 320 30 zlom Po 2de6 586354 1158392 330 32 striace 2de7 586314 1158366 278 37 vrst 2de7 586314 1158366 216 76 vrst 2de7 586314 1158366 296 36 osa vr 2de7 586314 1158366 10 88 vrst 2de7 586314 1158366 284 38 vrst 2de7 586314 1158366 282 38 osa vr 2de7 586314 1158366 216 85 vrst 2de7 586314 1158366 196 34 vrst 2de7 586314 1158366 127 14 osa vr 2de7 586314 1158366 166 63 vrst 2de7 586314 1158366 322 48 vrst 2de7 586314 1158366 247 16 osa vr 2de7 586314 1158366 322 48 vrst 2de7 586314 1158366 152 75 vrst 2de7 586314 1158366 240 8 osa vr 2de7 586314 1158366 40 36 vrst ryh 2de7 586314 1158366 348 40 vrst ryh 2gh1 586442 1158248 80 40 vrst 2gh1 586442 1158248 216 28 vrst 2gh1 586442 1158248 153 14 osa vr 2gh2 586438 1158250 216 28 vrst 2gh2 586438 1158250 144 25 vrst 2gh2 586438 1158250 175 22 osa vr 2gh3 586447 1158247 194 47 vrst 2gh3 586447 1158247 234 82 vrst 2gh3 586447 1158247 150 38 osa vr 2gh4 586451 1158245 166 32 vrst 2gh4 586451 1158245 66 35 vrst 2gh4 586451 1158245 119 23 osa vr 2gh4 586451 1158245 139 37 vrst ryh 2gh5 586454 1158243 188 27 vrst 2gh5 586454 1158243 50 42 vrst 2gh5 586454 1158243 125 13 osa vr 2hi1 586469 1158224 174 32 vrst 2ij1 586475 1158213 90 55 vrst 2ij1 586475 1158213 116 30 vrst 2ij1 586475 1158213 164 21 osa vr 2ij2 586474 1158193 116 46 zlom 2ij2 586474 1158193 132 42 striace Př 2ij2 586474 1158193 176 20 striace 2ij3 586468 1158187 137 55 vrst 2jk1 586447 1158162 135 42 vrst 2jk1 586447 1158162 65 48 vrst 2jk1 586447 1158162 108 39 osa vr 2jk2 586446 1158160 194 81 zlom 2jk2 586446 1158160 276 25 striace D 2jk3 586444 1158160 74 70 zlom 2jk3 586444 1158160 92 68 striace Po 2jk4 586445 1158158 176 68 zlom 2jk4 586445 1158158 253 50 striace 2jk5 586444 1158158 116 62 vrst 2jk6 586442 1158157 222 38 zlom 2jk6 586442 1158157 264 30 striace Po 2jk7 586435 1158144 260 21 zlom 2jk7 586435 1158144 244 20 striace Po 2jk8 586430 1158137 162 23 vrst 2jk8 586430 1158137 82 89 vrst 2jk8 586430 1158137 172 23 osa vr 2jk9 586429 1158137 258 15 vrst 2jk9 586429 1158137 246 64 vrst 2jk9 586429 1158137 334 4 osa vr 2jk10 586426 1158138 246 64 vrst 2jk10 586426 1158138 120 50 vrst 2jk10 586426 1158138 175 34 osa vr 2jk11 586429 1158136 146 54 vrst 2jk11 586429 1158136 36 25 vrst 2jk11 586429 1158136 72 21 osa vr 2jk12 586427 1158136 146 54 vrst 2jk12 586427 1158136 258 15 vrst 2jk12 586427 1158136 226 13 osa vr 2jk13 586426 1158130 46 64 zlom 2jk13 586426 1158130 345 41 striace Př 2jk14 586423 1158128 66 86 vrst 2jk14 586423 1158128 134 42 vrst 2jk14 586423 1158128 153 40 osa vr č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 2jk15 586421 1158126 240 82 vrst 2jk15 586421 1158126 54 58 vrst 2jk15 586421 1158126 329 8 osa vr 2jk16 586422 1158130 200 28 vrst 2jk16 586422 1158130 59 80 vrst 2jk16 586422 1158130 146 17 osa vr 2jk18 586418 1158126 38 69 vrst 2jk18 586418 1158126 36 28 vrst 2jk18 586418 1158126 309 1 osa vr 2jk18 586418 1158126 330 35 vrst ryh 2jk19 586419 1158124 72 44 zlom 2jk20 586416 1158125 72 20 násun 2kl1 586400 1158107 355 78 zlom 2kl1 586400 1158107 74 37 striace Př 2kl2 586396 1158108 311 70 zlom 2kl2 586396 1158108 31 28 striace D 2kl3 586392 1158108 14 25 vrst 2kl4 586391 1158104 94 32 vrst 2kl5 586389 1158104 254 85 zlom 2kl5 586389 1158104 332 66 striace Po 2kl6 586388 1158106 255 90 zlom mylonit 2lm1 586386 1158099 200 60 vrst 2lm2 586381 1158098 80 54 vrst 2lm2 586381 1158098 142 40 vrst 2lm2 586381 1158098 133 40 osa vr 2lm3 586376 1158095 140 45 vrst 2lm3 586376 1158095 70 72 vrst 2lm3 586376 1158095 141 45 osa vr 2lm4 586369 1158075 178 36 vrst 2lm4 586369 1158075 91 73 vrst 2lm4 586369 1158075 168 36 osa vr 2lm5 586366 1158073 69 78 vrst 2lm5 586366 1158073 178 53 vrst 2lm5 586366 1158073 145 48 osa vr 2lm6 586362 1158070 120 31 vrst 2lm6 586362 1158070 65 73 vrst 2lm6 586362 1158070 145 28 osa vr 2lm7 586361 1158070 65 73 vrst 2lm7 586361 1158070 82 55 vrst 2lm7 586361 1158070 143 35 osa vr 2lm8 586359 1158067 182 9 vrst 2lm8 586359 1158067 49 62 vrst 2lm8 586359 1158067 136 6 osa vr 2lm9 586358 1158064 49 62 vrst 2lm9 586358 1158064 139 57 vrst 2lm9 586358 1158064 100 50 osa vr 2lm10 586357 1158064 139 57 vrst 2lm10 586357 1158064 38 72 vrst 2lm10 586357 1158064 104 52 osa vr 2lm11 586356 1158063 30 76 vrst 2lm11 586356 1158063 52 56 vrst 2lm11 586356 1158063 108 40 osa vr 2lm12 586353 1158062 37 86 vrst 2lm12 586353 1158062 58 55 vrst 2lm12 586353 1158062 125 29 osa vr 2lm13 586350 1158057 84 72 vrst 2lm14 586348 1158050 82 74 vrst 2lm15 586344 1158047 63 65 vrst 2lm16 586343 1158042 332 85 kliváž 2lm17 586339 1158041 74 33 vrst 2lm18 586339 1158038 66 38 vrst 2lm18 586339 1158038 45 56 vrst 2lm18 586339 1158038 115 27 osa vr 2lm21 586335 1158031 209 75 vrst 2lm21 586335 1158031 47 45 vrst 2lm21 586335 1158031 123 14 osa vr 2lm22 586333 1158030 54 30 vrst 2lm22 586333 1158030 152 45 vrst 2lm22 586333 1158030 90 25 osa vr 2lm23 586331 1158028 174 60 vrst 2lm23 586331 1158028 90 47 vrst 2lm23 586331 1158028 117 44 osa vr 2lm24 586329 1158026 72 49 vrst 2lm24 586329 1158026 140 44 vrst 2lm24 586329 1158026 113 41 osa vr 2lm25 586328 1158023 120 38 vrst 2lm25 586328 1158023 66 38 vrst 2lm25 586328 1158023 93 35 osa vr 2lm26 586324 1158015 133 38 vrst 2lm27 586322 1158014 175 62 vrst 2lm29 586322 1158010 138 38 násun Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data z lomů Mokrá 44 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 2lm30 586316 1158007 140 51 vrst 2lm31 586317 1158004 156 54 vrst 2lm32 586315 1157999 114 55 vrst 2lm32 586315 1157999 188 65 vrst 2lm32 586315 1157999 136 53 osa vr 2mn1 586306 1157985 262 48 vrst 2mn1 586306 1157985 200 49 vrst 2mn1 586306 1157985 233 44 osa vr 2mn2 586308 1157982 262 48 vrst 2mn2 586308 1157982 135 88 vrst 2mn2 586308 1157982 223 41 osa vr 2mn3 586310 1157981 112 40 vrst 2mn4 586321 1157961 258 84 vrst 2mn4 586321 1157961 115 58 vrst 2mn4 586321 1157961 173 40 osa vr 2mn5 586324 1157956 172 34 vrst 2mn5 586324 1157956 174 55 vrst 2mn5 586324 1157956 86 3 osa vr 2mn6 586324 1157952 98 81 vrst 2mn6 586324 1157952 120 60 vrst 2mn6 586324 1157952 180 41 osa vr 2mn7 586348 1157954 91 37 vrst 2mn8 586369 1157928 136 43 vrst 2mn8 586369 1157928 198 68 vrst 2mn8 586369 1157928 130 43 osa vr 2mn9 586373 1157929 99 32 vrst 2mn10 586379 1157922 220 66 vrst 2mn10 586379 1157922 56 64 vrst 2mn10 586379 1157922 138 17 osa vr 2mn11 586394 1157912 68 88 vrst 2mn11 586394 1157912 100 20 vrst 2mn11 586394 1157912 158 11 osa vr 2mn12 586389 1157916 82 27 vrst 2mn12 586389 1157916 193 86 vrst 2mn12 586389 1157916 105 25 osa vr 2mn13 586406 1157910 132 81 vrst 2mn14 586414 1157903 90 76 vrst 2mn14 586414 1157903 96 48 vrst 2mn14 586414 1157903 178 9 osa vr 2mn15 586417 1157898 88 52 vrst 2mn15 586417 1157898 251 58 vrst 2mn15 586417 1157898 169 12 osa vr 2mn16 586417 1157896 251 58 vrst 2mn16 586417 1157896 121 50 vrst 2mn16 586417 1157896 182 30 osa vr 2mn17 586419 1157892 110 38 vrst 2mn17 586419 1157892 258 40 vrst 2mn17 586419 1157892 183 13 osa vr 2mn18 586424 1157890 258 40 vrst 2mn18 586424 1157890 123 6 vrst 2mn18 586424 1157890 173 4 osa vr 2mn19 586426 1157888 198 25 vrst 2mn20 586425 1157886 96 85 kliváž 2mn21 586428 1157884 305 83 kliváž 2mn22 586427 1157879 70 10 násun 2mn23 586427 1157872 78 86 vrst 2mn24 586425 1157884 78 76 vrst 2mn24 586425 1157884 166 10 vrst 2mn24 586425 1157884 165 10 osa vr 2mn25 586427 1157879 260 41 vrst 2mn25 586427 1157879 70 45 vrst 2mn25 586427 1157879 345 5 osa vr 2no1 586430 1157863 82 71 vrst 2no2 586432 1157858 98 69 vrst 2no3 586437 1157847 240 58 vrst 2no3 586437 1157847 116 33 vrst 2no3 586437 1157847 165 23 osa vr 2no4 586437 1157840 265 76 vrst 2no5 586437 1157832 133 22 vrst 2no5 586437 1157832 10 88 vrst 2no5 586437 1157832 99 19 osa vr 2no6 586436 1157827 184 71 násun 2no6 586436 1157827 136 63 násun ryh 2no6 586436 1157827 265 24 násun ryh 2no6 586436 1157827 177 61 násun 2no7 586436 1157820 66 53 vrst 2no7 586436 1157820 92 58 vrst 2no7 586436 1157820 57 53 osa vr 2no8 586437 1157814 69 61 násun 2no9 586440 1157807 10 88 vrst 2no9 586440 1157807 111 37 vrst č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 2no9 586440 1157807 99 36 osa vr 2no10 586440 1157807 82 73 vrst 2no11 586443 1157802 93 52 vrst 2no12 586444 1157792 90 66 násun 2no13 586446 1157784 102 74 vrst 2no14 586447 1157779 98 64 vrst 2no14 586447 1157779 302 78 vrst 2no14 586447 1157779 25 31 osa vr 2no15 586444 1157777 302 78 vrst 2no15 586444 1157777 95 43 vrst 2no15 586444 1157777 28 20 osa vr 2no17 586447 1157774 116 52 vrst 2no18 586447 1157770 164 74 vrst 2no18 586447 1157770 94 50 osa vr 2no19 586448 1157764 8 51 vrst 2no19 586448 1157764 108 32 vrst 2no19 586448 1157764 73 27 osa vr 2no20 586449 1157759 102 47 vrst 2no21 586449 1157754 206 61 vrst 2no21 586449 1157754 111 36 vrst 2no21 586449 1157754 137 33 osa vr 2no22 586450 1157752 111 36 vrst 2no22 586450 1157752 214 80 vrst 2no22 586450 1157752 131 34 osa vr 2op1 586455 1157749 196 32 vrst 2op1 586455 1157749 128 75 vrst 2op1 586455 1157749 209 31 osa vr 2op2 586460 1157750 247 75 vrst 2op2 586460 1157750 156 28 vrst 2op2 586460 1157750 165 28 osa vr 2op3 586464 1157750 120 45 vrst 2op3 586464 1157750 130 12 vrst 2op3 586464 1157750 207 3 osa vr 2op4 586468 1157751 225 78 vrst 2op5 586473 1157752 235 73 vrst 2op6 586477 1157753 236 54 vrst 2op6 586477 1157753 224 56 vrst ryh 2op6 586477 1157753 204 71 vrst 2op6 586477 1157753 271 48 osa vr 2op7 586488 1157755 140 39 vrst 2op7 586488 1157755 213 76 vrst 2op7 586488 1157755 135 39 osa vr 2op8 586494 1157758 142 33 vrst 2op8 586494 1157758 79 73 vrst 2op9 586503 1157759 68 82 vrst 2op9 586503 1157759 225 53 vrst 2op9 586503 1157759 154 24 osa vr 2op10 586510 1157760 225 53 vrst 2op10 586510 1157760 81 54 vrst 2op10 586510 1157760 153 23 osa vr 2pq1 586532 1157740 77 68 vrst 2pq2 586542 1157708 78 61 vrst 2pq3 586539 1157678 86 58 vrst 2pq4 586594 1157655 72 29 vrst 2pq5 586625 1157728 96 26 vrst 3ab1 586103 1158317 58 50 vrst 3ab1 586103 1158317 241 56 vrst 3ab1 586103 1158317 330 2 osa vr 3ab2 586104 1158315 225 56 vrst 3ab2 586104 1158315 92 38 vrst 3ab2 586104 1158315 151 22 osa vr 3ab3 586105 1158316 244 56 vrst 3ab3 586105 1158316 150 14 vrst 3ab3 586105 1158316 163 14 osa vr 3ab4 586100 1158293 212 58 vrst 3ab4 586100 1158293 104 20 vrst 3ab4 586100 1158293 133 18 osa vr 3ab5 586099 1158282 226 61 vrst 3ab5 586099 1158282 234 45 vrst 3ab5 586099 1158282 257 46 vrst 3ab6 586097 1158274 181 57 vrst 3bc1 586102 1158263 274 82 vrst 3bc2 586106 1158259 250 59 vrst 3bc2 586106 1158259 98 83 vrst 3bc2 586106 1158259 183 33 osa vr 3bc3 586113 1158259 352 39 zlom 3bc3 586113 1158259 329 38 striace Po 3bc4 586111 1158257 268 70 vrst 3bc5 586121 1158259 236 65 vrst 3bc9 586176 1158251 198 64 vrst 3bc14 586108 1158258 136 76 kliváž Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data z lomů Mokrá 45 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 3bc15 586128 1158260 249 51 odlepení 3bc16 586131 1158259 356 59 kliváž 3bc18 586149 1158257 233 56 vrst 3bc18 586149 1158257 178 65 vrst 3bc18 586149 1158257 225 56 osa vr 3bc19 586151 1158255 178 65 vrst 3bc19 586151 1158255 210 68 vrst 3bc19 586151 1158255 180 65 osa vr 3bc20 586155 1158255 190 53 vrst 3bc20 586155 1158255 239 62 vrst 3bc20 586155 1158255 194 53 osa vr 3bc21 586158 1158254 280 89 kliváž 3bc22 586169 1158252 189 54 vrst 3bc22 586169 1158252 218 81 vrst 3bc22 586169 1158252 135 39 osa vr 3bc23 586173 1158250 248 69 vrst 3bc23 586173 1158250 90 77 vrst 3bc23 586173 1158250 172 32 osa vr 3cd1 586177 1158248 226 63 vrst 3cd2 586180 1158241 242 28 vrst 3cd3 586179 1158244 38 89 vrst 3cd3 586179 1158244 218 60 vrst 3cd3 586179 1158244 308 0 osa vr 3cd4 586180 1158236 220 56 vrst 3cd4 586180 1158236 50 75 vrst 3cd4 586180 1158236 137 10 osa vr 3cd5 586182 1158222 90 46 vrst 3cd5 586182 1158222 244 76 vrst 3cd5 586182 1158222 159 20 osa vr 3cd6 586183 1158214 256 84 vrst 3cd6 586183 1158214 68 63 vrst 3cd6 586183 1158214 345 13 osa vr 3cd6 586183 1158214 350 15 vrst ryh 3cd7 586185 1158216 68 63 vrst 3cd7 586185 1158216 239 57 vrst 3cd7 586185 1158216 154 8 osa vr 3cd8 586184 1158208 170 63 vrst 3cd8 586184 1158208 352 64 vrst 3cd8 586184 1158208 81 2 osa vr 3cd9 586181 1158214 132 44 vrst 3cd9 586181 1158214 259 72 vrst 3cd9 586181 1158214 181 32 osa vr 3cd10 586183 1158203 130 70 vrst 3cd11 586184 1158199 106 44 vrst 3de1 586176 1158192 124 38 vrst 3de2 586153 1158170 111 46 vrst 3de2 586153 1158170 138 50 vrst 3de2 586153 1158170 108 46 osa vr 3de3 586156 1158174 138 50 vrst 3de3 586156 1158174 96 20 vrst 3de3 586156 1158174 63 17 osa vr 3de4 586140 1158154 82 80 vrst 3de4 586140 1158154 129 46 vrst 3de4 586140 1158154 163 41 osa vr 3de5 586137 1158154 129 46 vrst 3de5 586137 1158154 116 81 vrst 3de5 586137 1158154 203 15 osa vr 3de6 586131 1158148 129 46 vrst 3de6 586131 1158148 152 74 vrst 3de6 586131 1158148 71 29 osa vr 3de7 586123 1158143 238 81 vrst 3de7 586123 1158143 105 63 vrst 3de7 586123 1158143 159 49 osa vr 3ef1 586116 1158131 156 54 zlom 3ef1 586116 1158131 242 8 striace Př 3ef2 586116 1158131 160 42 zlom 3ef2 586116 1158131 251 7 striace Př 3ef3 586116 1158131 177 40 zlom 3ef3 586116 1158131 258 9 striace Př 3ef4 586122 1158126 104 66 vrst 3ef4 586122 1158126 296 86 vrst 3ef4 586122 1158126 24 22 osa vr 3ef5 586128 1158126 221 76 zlom 3ef5 586128 1158126 244 72 striace Po 3ef6 586132 1158124 302 78 vrst 3ef6 586132 1158124 121 58 vrst 3ef6 586132 1158124 32 1 osa vr 3ef7 586140 1158123 238 81 vrst 3ef7 586140 1158123 105 63 vrst 3ef7 586140 1158123 159 49 osa vr 3ef8 586148 1158118 118 57 vrst č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 3ef9 586154 1158108 123 56 násun 3ef10 586155 1158104 166 52 vrst 3ef11 586152 1158097 166 20 násun 3ef12 586153 1158093 176 40 násun 3ef13 586149 1158093 105 27 zlom 3ef13 586149 1158093 54 16 striace Př 3ef14 586148 1158089 126 51 zlom 3ef14 586148 1158089 42 11 striace Př 3ef15 586150 1158087 108 20 zlom 3ef15 586150 1158087 50 11 striace Př 3ef16 586155 1158097 247 48 kliváž 3ef17 586145 1158086 276 20 kliváž 3ef18 586147 1158086 72 30 zlom 3ef18 586147 1158086 36 30 striace Př 3ef19 586145 1158082 206 64 vrst 3ef20 586142 1158080 258 44 kliváž 3ef21 586142 1158072 240 84 vrst 3ef22 586149 1158076 238 56 vrst 3ef22 586149 1158076 222 36 vrst 3ef22 586149 1158076 162 20 osa vr 3fg1 586137 1158067 232 56 vrst 3fg2 586141 1158061 259 61 vrst 3fg3 586141 1158038 306 36 zlom 3fg3 586141 1158038 246 20 striace Po 3fg6 586142 1158013 250 70 vrst 3fg6 586142 1158013 226 71 vrst 3fg6 586142 1158013 245 70 osa vr 3fg7 586144 1158006 112 40 zlom 3fg7 586144 1158006 64 31 striace Po 3fg8 586144 1158006 312 70 vrst 3fg9 586138 1157984 82 33 zlom 3fg9 586138 1157984 81 31 striace Po 3fg10 586134 1157983 65 85 vrst 3fg11 586130 1157983 236 79 odlepení 3fg12 586126 1157983 226 76 odlepení 3gh1 586105 1157963 112 29 násun 3gh2 586111 1157950 210 47 kliváž 3gh2 586111 1157950 240 41 kliváž 3gh2 586111 1157950 4 79 kliváž 3gh3 586114 1157950 223 43 násun 3gh5 586074 1157972 107 30 vrst 3gh6 586071 1157976 132 34 vrst 3gh7 586064 1157976 107 33 vrst 3gh8 586055 1158000 174 21 vrst 3gh9 586061 1157985 128 62 násun 3gh10 586082 1157936 115 50 vrst 3gh11 586077 1157923 104 54 vrst 3gh12 586079 1157921 86 48 násun 3gh13 586084 1157921 118 20 násun 3gh14 586051 1157883 224 41 vrst 3gh15 586049 1157907 184 49 vrst 3gh16 586040 1157904 181 51 vrst 3gh17 586026 1158003 93 47 vrst 3hi1 586027 1157897 246 42 násun 3hi2 586032 1157899 260 20 násun 3hi3 586030 1157898 217 24 násun 3hi4 586027 1157895 223 4 násun 3hi5 586024 1157894 242 43 vrst 3hi6 586031 1157866 256 48 násun 3hi7 586042 1157868 246 74 násun 3hi8 586036 1157866 233 18 násun 3hi9 586042 1157861 249 62 vrst 3hi10 586040 1157853 239 20 vrst 3hi11 586047 1157850 270 52 vrst 3hi12 586047 1157841 116 64 vrst 3hi13 586054 1157845 114 32 vrst 3hi14 586058 1157849 237 43 vrst 3hi15 586074 1157826 116 37 vrst 3hi16 586069 1157821 125 31 vrst 3hi16 586069 1157821 14 17 vrst ryh 3ij1 586087 1157820 104 46 vrst 3ij2 586080 1157814 98 44 vrst 3ij3 586075 1157807 102 71 násun 3ij3 586075 1157807 182 10 násun ryh 3ij4 586100 1157811 136 55 vrst 3ij5 586110 1157812 227 28 vrst 3ij6 586132 1157790 238 60 vrst 3ij7 586144 1157778 227 38 vrst 3ij8 586155 1157764 221 46 vrst 3ij9 586186 1157707 193 15 vrst 3ij9 586186 1157707 193 58 vrst Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data z lomů Mokrá 46 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 3ij9 586186 1157707 283 0 osa vr 3kl1 585980 1157588 100 52 vrst 3kl1 585980 1157588 138 42 vrst 3kl1 585980 1157588 146 42 osa vr 3kl2 585973 1157586 138 42 vrst 3kl2 585973 1157586 78 48 vrst 3kl2 585973 1157586 118 40 osa vr 3kl3 585995 1157595 119 43 vrst 3kl4 586021 1157604 86 54 vrst 3kl5 585948 1157582 84 71 vrst 3lm1 585913 1157593 230 40 vrst 3lm1 585913 1157593 103 49 vrst 3lm1 585913 1157593 171 23 osa vr 3lm3 585902 1157596 98 49 vrst 3lm3 585902 1157596 184 46 vrst 3lm3 585902 1157596 144 39 osa vr 3lm4 585893 1157601 250 80 násun 3lm5 585887 1157604 234 82 vrst 3lm5 585887 1157604 111 69 vrst 3lm5 585887 1157604 158 60 osa vr 3lm6 585876 1157610 82 76 vrst 3lm7 585923 1157587 119 67 vrst 3mn1 585854 1157862 83 25 vrst 3mn2 585854 1157884 82 60 vrst 3mn3 586069 1158215 120 70 vrst 4bc1 586675 1158222 88 56 vrst 4bc2 586682 1158211 105 41 vrst 4bc3 586689 1158205 88 56 vrst 4cd1 586682 1158087 94 56 vrst 4de1 586681 1157965 84 52 vrst 4de2 586678 1157936 88 35 vrst 4de3 586675 1157913 96 63 vrst 4de3 586675 1157913 10 9 osa vr 4fh1 586727 1157888 56 69 vrst 4fh2 586719 1157900 72 53 vrst 4fh2 586719 1157900 131 35 osa vr 4fh3 586793 1157981 252 68 vrst 4fh4 586803 1157978 178 89 vrst 4fh4 586803 1157978 99 58 vrst 4fh4 586803 1157978 90 58 osa vr 4fh5 586816 1157978 99 58 vrst 4fh5 586816 1157978 161 31 vrst 4fh5 586816 1157978 167 31 osa vr 5ab1 586620 1158385 184 66 vrst 5ab1 586620 1158385 242 38 vrst 5ab1 586620 1158385 254 37 osa vr 5ab2 586601 1158373 218 82 vrst 5ab2 586601 1158373 150 44 vrst 5ab2 586601 1158373 136 43 osa vr 5ab3 586596 1158354 126 25 vrst 5ab3 586596 1158354 37 68 vrst 5ab3 586596 1158354 116 25 osa vr 5ab4 586595 1158349 244 25 zlom 5ab4 586595 1158349 233 24 striace ? 5ab5 586592 1158348 219 65 vrst 5bc1 586587 1158345 208 49 vrst 5bc1 586587 1158345 142 56 vrst 5bc1 586587 1158345 186 47 osa vr 5bc2 586580 1158342 225 66 vrst 5bc3 586578 1158342 225 38 vrst 5bc4 586574 1158339 226 30 vrst 5bc5 586570 1158338 250 83 vrst 5bc5 586570 1158338 94 76 vrst 5bc5 586570 1158338 168 48 osa vr 5bc6 586564 1158335 246 38 vrst 5bc7 586560 1158335 211 39 vrst 5bc7 586560 1158335 138 66 vrst 5bc7 586560 1158335 207 39 osa vr 5bc8 586557 1158332 68 56 zlom 5bc8 586557 1158332 6 26 striace Př 5bc9 586548 1158328 159 43 vrst 5bc9 586548 1158328 86 49 vrst 5bc9 586548 1158328 131 39 osa vr 5bc10 586544 1158328 78 64 vrst 5cd1 586534 1158332 219 84 vrst 5cd1 586534 1158332 50 62 vrst 5cd1 586534 1158332 131 17 osa vr 5cd2 586527 1158327 215 80 vrst 5cd2 586527 1158327 230 85 vrst 5cd2 586527 1158327 154 70 osa vr 5cd3 586521 1158324 47 74 vrst č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 5cd3 586521 1158324 209 56 vrst 5cd3 586521 1158324 132 18 osa vr 5cd4 586514 1158312 12 68 vrst 5cd4 586514 1158312 194 84 vrst 5cd4 586514 1158312 284 4 osa vr 5cd5 586510 1158307 34 58 vrst 5cd5 586510 1158307 125 54 vrst 5cd5 586510 1158307 84 46 osa vr 5cd6 586509 1158301 12 68 vrst 5cd6 586509 1158301 202 54 vrst 5cd6 586509 1158301 286 9 osa vr 5cd7 586511 1158267 16 55 vrst 5cd8 586513 1158249 352 73 vrst 5cd9 586517 1158212 191 46 vrst 5cd9 586517 1158212 236 69 vrst 5cd9 586517 1158212 167 43 osa vr 5cd11 586522 1158173 246 61 vrst 5cd13 586523 1158181 144 45 vrst 5de2 586519 1158156 304 66 vrst 5de3 586514 1158153 280 83 vrst 5de4 586501 1158136 208 73 zlom 5de5 586501 1158131 6 82 vrst 5de6 586498 1158129 28 53 vrst 5de6 586498 1158129 203 63 vrst 5de6 586498 1158129 115 4 osa vr 5de7 586496 1158128 203 63 vrst 5de7 586496 1158128 28 53 vrst 5de7 586496 1158128 115 4 osa vr 5de8 586492 1158126 115 76 vrst 5de8 586492 1158126 118 22 vrst 5de8 586492 1158126 205 1 osa vr 5de9 586495 1158123 184 64 vrst 5de9 586495 1158123 128 38 vrst 5de9 586495 1158123 116 37 osa vr 5de10 586493 1158120 69 47 vrst 5de10 586493 1158120 190 58 vrst 5de10 586493 1158120 123 32 osa vr 5de11 586492 1158118 252 73 vrst 5de11 586492 1158118 143 42 vrst 5de11 586492 1158118 175 37 osa vr 5de12 586490 1158118 143 42 vrst 5de12 586490 1158118 30 75 vrst 5de12 586490 1158118 109 37 osa vr 5de13 586490 1158117 178 43 vrst 5de14 586490 1158114 217 56 vrst 5de14 586490 1158114 71 77 vrst 5de14 586490 1158114 153 33 osa vr 5de15 586487 1158112 215 56 zlom 5de15 586487 1158112 139 20 striace ? 5de16 586485 1158112 178 38 vrst 5de17 586480 1158109 40 80 vrst 5de17 586480 1158109 125 25 osa vr 5ef1 586475 1158109 185 39 vrst 5ef1 586475 1158109 203 60 vrst 5ef1 586475 1158109 128 24 osa vr 5ef2 586470 1158106 218 51 vrst 5ef3 586466 1158102 214 50 vrst 5ef4 586461 1158098 225 79 vrst 5ef4 586461 1158098 168 64 vrst 5ef4 586461 1158098 158 64 osa vr 5ef5 586457 1158094 152 36 vrst 5ef6 586453 1158091 146 35 vrst 5ef7 586448 1158086 97 32 vrst 5ef8 586446 1158085 208 36 vrst 5ef9 586442 1158082 196 49 zlom 5ef10 586441 1158081 215 48 zlom 5ef11 586437 1158079 84 43 vrst 5ef12 586436 1158078 189 45 vrst 5ef12 586436 1158078 51 62 vrst 5ef12 586436 1158078 127 25 osa vr 5ef13 586434 1158075 144 34 vrst 5ef14 586424 1158066 150 34 vrst 5ef15 586416 1158057 139 57 vrst 5ef16 586412 1158051 168 51 vrst 5ef17 586407 1158044 190 51 vrst 5ef18 586403 1158038 154 53 vrst 5ef19 586400 1158033 142 55 vrst 5ef20 586396 1158026 107 35 vrst 5ef21 586393 1158017 186 58 vrst 5fg1 586394 1158002 43 12 vrst 6ab1 586002 1157839 85 45 vrst Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data z lomů Mokrá 47 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 6ab2 586001 1157819 64 38 vrst 6ab2 586001 1157819 353 15 vrst ryh 6ab2 586001 1157819 51 36 vrst ryh 6ab2 586000 1157719 100 50 vrst 6ab3 586010 1157802 222 44 vrst 6ab3 586010 1157802 63 83 vrst 6ab3 586010 1157802 151 17 osa vr 6ab4 586014 1157790 65 75 vrst 6ab4 586014 1157790 88 27 vrst 6ab4 586014 1157790 152 13 osa vr 6ab5 586021 1157773 200 30 vrst 6ab6 586029 1157740 58 80 vrst 6bc 586007 1157718 114 60 vrst 6dc1 585960 1157738 47 44 vrst 6dc2 585953 1157772 140 23 vrst 6dc3 585953 1157799 70 54 vrst 6de1 585949 1157819 94 54 vrst 6de2 585945 1157824 104 35 kliváž 6de3 585944 1157831 120 45 kliváž 6de4 585945 1157840 88 30 vrst 7ab1 587072 1157707 108 21 vrst 7ab2 587063 1157659 274 74 zlom 7ab2 587063 1157659 188 15 striace Př 7ab3 587062 1157630 115 20 vrst 7ab4 587059 1157588 90 31 vrst 7bc1 587083 1157505 52 33 vrst 7bc2 587260 1157463 113 13 vrst 7de1 587500 1157817 88 10 vrst 7de2 587465 1157998 132 16 vrst 7de3 587297 1158055 145 44 vrst 8ab1 587104 1157729 160 20 vrst 8ab2 587101 1157578 284 21 vrst 8bc1 587112 1157548 102 33 vrst 8bc2 587194 1157516 94 27 vrst 8cd1 587301 1157547 134 16 vrst 8cd2 587306 1157565 98 20 vrst 8cd3 587318 1157591 92 36 vrst 8cd4 587334 1157624 76 38 vrst 8cd5 587359 1157659 65 25 vrst 8cd6 587475 1157683 70 33 vrst 8cd7 587567 1157706 68 31 vrst 9ab1 587037 1157909 86 19 vrst 9ab2 587047 1157895 100 42 zlom 9ab2 587047 1157895 177 13 striace Po 9ab3 587092 1157858 77 34 vrst 9ab4 587122 1157813 101 28 vrst 9ab5 587137 1157584 106 32 vrst 9cd1 587241 1157555 22 8 vrst 9cd1 587241 1157555 92 7 vrst ryh 9cd2 587298 1157679 304 23 vrst 9cd3 587394 1157740 96 38 vrst 9cd4 587431 1157898 132 16 vrst DB1a 586122 1157787 245 38 násun DB1a 586122 1157787 220 35 násun ryh DB1b 586122 1157787 223 45 násun DB1c 586122 1157787 262 58 násun DB1c 586122 1157787 168 8 násun ryh Xab1 587066 1158052 96 27 vrst xab2 587076 1158020 31 14 násun xab3 587113 1157968 84 18 vrst xab4 587134 1157872 100 36 vrst xab5 587163 1157821 73 32 vrst xab6 587175 1157764 93 32 vrst xab7 587180 1157698 89 34 vrst xbc1 587241 1157748 134 35 vrst xbc2 587253 1157766 130 18 násun xbc3 587262 1157781 108 20 vrst xbc4 587327 1157862 297 9 násun xbc5 587354 1157904 179 26 vrst xcd1 587347 1158007 89 27 vrst xcd2 587256 1158004 124 26 vrst xcd3 587211 1157984 140 25 vrst xcd4 587144 1158011 82 25 vrst xcd5 587246 1158058 198 34 vrst xcd6 587210 1158055 78 62 vrst xcd6 587210 1158055 137 66 vrst xcd6 587210 1158055 99 60 osa vr Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data z Lesního lomu 48 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 11ab1 591624 1158401 143 15 vrst 11ab2 591636 1158405 155 36 vrst 11ab3 591641 1158407 148 30 vrst 11ab3 591641 1158407 95 23 vrst ryh 11ab4 591651 1158413 168 37 vrst 11ab4 591651 1158413 126 85 vrst 11ab4 591651 1158413 213 28 osa vr 11ab5 591656 1158413 131 64 vrst 11ab6 591664 1158413 140 32 vrst 11ab6 591664 1158413 352 79 vrst 11ab6 591664 1158413 79 17 osa vr 11ab7 591666 1158416 183 50 vrst 11ab8 591676 1158418 150 31 vrst 11ab9 591679 1158417 178 81 vrst 11ab9 591679 1158417 166 59 vrst 11ab9 591679 1158417 92 25 osa vr 11ab10 591681 1158422 359 58 vrst 11ab11 591687 1158423 163 40 vrst 11ab11 591687 1158423 346 82 vrst 11ab11 591687 1158423 76 2 osa vr 11ab12 591697 1158432 350 69 vrst 11ab13 591700 1158432 348 13 vrst 11ab13 591700 1158432 216 47 vrst 11ab13 591700 1158432 298 8 osa vr 11ab14 591706 1158435 216 47 vrst 11ab14 591706 1158435 341 48 vrst 11ab14 591706 1158435 278 27 osa vr 11ab15 591712 1158438 54 14 vrst 11ab16 591718 1158440 12 67 vrst 11ab16 591718 1158440 203 59 vrst 11ab16 591718 1158440 287 11 osa vr 11ab17 591721 1158444 7 38 vrst 11bc1 591725 1158455 78 79 vrst 11bc1 591725 1158455 182 41 vrst 11bc1 591725 1158455 159 39 osa vr 11bc2 591725 1158463 76 48 vrst 11bc2 591725 1158463 170 41 vrst 11bc2 591725 1158463 129 33 osa vr 11bc3 591725 1158449 7 38 vrst 11bc3 591725 1158449 230 90 vrst 11bc3 591725 1158449 320 28 osa vr 11bc3 591725 1158449 230 90 vrst 11bc3 591725 1158449 217 41 vrst 11bc3 591725 1158449 140 11 osa vr 11bc3 591725 1158449 217 41 vrst 11bc3 591725 1158449 92 63 vrst 11bc3 591725 1158449 166 29 osa vr 11bc3 591725 1158449 92 63 vrst 11bc3 591725 1158449 246 29 vrst 11bc3 591725 1158449 176 11 osa vr 11bc3 591725 1158449 246 29 vrst 11bc3 591725 1158449 76 55 vrst 11bc3 591725 1158449 163 4 osa vr 11bc4 591732 1158482 141 26 vrst 11bc5 591742 1158493 44 56 vrst 11bc5 591742 1158493 170 85 vrst 11bc5 591742 1158493 86 48 osa vr 11bc6 591748 1158492 118 52 vrst 11bc6 591748 1158492 30 53 vrst 11bc6 591748 1158492 75 43 osa vr 11bc7 591762 1158498 61 49 vrst 11bc8 591771 1158504 85 77 vrst 11bc9 591778 1158502 162 46 zlom 11bc9 591778 1158502 158 43 striace Po 11bc10 591787 1158507 92 67 vrst 11bc10 591787 1158507 4 19 vrst ryh 11bc10 591787 1158507 130 45 vrst 11bc10 591787 1158507 161 41 osa vr 11bc11 591787 1158515 122 42 vrst 11bc11 591787 1158515 54 78 vrst 11bc11 591787 1158515 133 41 osa vr 11bc12 591792 1158515 54 78 vrst 11bc12 591792 1158515 174 25 vrst 11bc12 591792 1158515 139 21 osa vr 11bc13 591793 1158523 182 23 vrst 11bc13 591793 1158523 71 45 vrst 11bc13 591793 1158523 142 18 osa vr 11bc14 591804 1158530 198 17 odlepení 11de1 591793 1158565 149 34 vrst 11de2 591785 1158565 150 34 vrst 11de2 591785 1158565 177 14 vrst č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 11de2 591785 1158565 226 9 osa vr 11de3 591776 1158562 137 11 vrst 11de4 591768 1158560 318 52 zlom 11de4 591768 1158560 230 10 striace D 11de5 591761 1158558 173 2 vrst 11de6 591757 1158557 146 34 vrst 11de7 591743 1158554 167 12 vrst 11de8 591734 1158558 300 75 zlom 11de8 591734 1158558 360 67 striace Po 11de8 591734 1158558 32 35 striace S 11de9 591719 1158555 223 14 vrst 11de9 591719 1158555 84 41 vrst 11de9 591719 1158555 165 8 osa vr 11de10 591709 1158555 84 41 vrst 11de10 591709 1158555 230 24 vrst 11de10 591709 1158555 163 10 osa vr 11de12 591699 1158550 234 36 vrst 11de13 591691 1158546 230 14 vrst 11de14 591681 1158537 108 69 vrst 11de14 591681 1158537 284 35 vrst 11de14 591681 1158537 197 2 osa vr 11ef1 591658 1158525 208 38 vrst 11ef1 591658 1158525 74 86 vrst 11ef1 591658 1158525 162 28 osa vr 11ef2 591657 1158523 74 86 vrst 11ef2 591657 1158523 222 67 vrst 11ef2 591657 1158523 160 48 osa vr 11ef3 591652 1158523 245 11 vrst 11ef4 591647 1158522 222 44 zlom 11ef4 591647 1158522 167 30 striace Pr 11ef5 591647 1158519 93 25 vrst 11ef5 591647 1158519 78 82 vrst 11ef5 591647 1158519 167 7 osa vr 11ef6 591643 1158519 78 82 vrst 11ef6 591643 1158519 198 15 vrst 11ef6 591643 1158519 166 13 osa vr 11ef7 591637 1158516 193 18 zlom 11ef8 591629 1158511 185 61 vrst 11ef8 591629 1158511 40 38 vrst 11ef8 591629 1158511 105 18 osa vr 11ef9 591626 1158511 40 38 vrst 11ef9 591626 1158511 152 35 vrst 11ef9 591626 1158511 98 22 osa vr 11ef10 591623 1158507 142 31 vrst 11ef10 591623 1158507 186 41 vrst 11ef10 591623 1158507 140 31 osa vr 11ef11 591613 1158500 190 24 vrst 11ef12 591599 1158493 162 25 vrst 11ef12 591599 1158493 248 89 vrst 11ef12 591599 1158493 158 25 osa vr 11ef13 591599 1158491 248 89 vrst 11ef13 591599 1158491 126 74 vrst 11ef13 591599 1158491 161 71 osa vr 11ef14 591596 1158492 126 74 vrst 11ef14 591596 1158492 51 89 vrst 11ef14 591596 1158492 138 74 osa vr 11ef15 591596 1158489 51 89 vrst 11ef15 591596 1158489 58 9 vrst 11ef15 591596 1158489 141 1 osa vr 11ef16 591590 1158484 128 28 vrst 11ef17 591577 1158474 150 42 vrst 11ef18 591575 1158471 136 21 vrst 11ef18 591575 1158471 202 69 vrst 11ef18 591575 1158471 120 20 osa vr 11ef19 591567 1158461 186 77 vrst 11ef19 591567 1158461 154 48 vrst 11ef19 591567 1158461 106 37 osa vr 11ef20 591559 1158442 100 28 vrst 12ab1 591631 1158360 154 30 vrst 12ab2 591605 1158352 152 43 vrst 12ab2 591605 1158352 128 61 vrst 12ab2 591605 1158352 196 34 osa vr 12ab3 591610 1158347 137 36 vrst 12ab3 591610 1158347 196 46 vrst 12ab3 591610 1158347 149 35 osa vr 12ab4 591608 1158343 196 46 vrst 12ab4 591608 1158343 125 31 vrst 12ab4 591608 1158343 140 30 osa vr 12ab5 591586 1158340 100 56 vrst 12ab5 591586 1158340 126 31 vrst 12ab5 591586 1158340 174 22 osa vr Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data z Lesního lomu 49 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 12ab6 591578 1158329 180 15 vrst 12ab6 591578 1158329 108 44 vrst 12ab6 591578 1158329 182 15 osa vr 12ab6 591578 1158329 136 48 vrst ryh 12ab7 591570 1158328 108 44 vrst 12ab7 591570 1158328 222 35 vrst 12ab7 591570 1158328 171 24 osa vr 12ab8 591557 1158321 209 43 vrst 12ab8 591557 1158321 98 47 vrst 12ab8 591557 1158321 156 29 osa vr 12ab9 591550 1158316 163 35 vrst 12ab9 591550 1158316 102 50 vrst 12ab9 591550 1158316 156 35 osa vr 12ab10 591544 1158318 102 50 vrst 12ab10 591544 1158318 208 39 vrst 12ab10 591544 1158318 163 30 osa vr 12ab11 591527 1158314 171 37 vrst 12ab12 591493 1158314 168 31 vrst 12ab12 591493 1158314 106 70 vrst 12ab12 591493 1158314 184 30 osa vr 12cd1 591452 1158372 302 53 zlom 12cd1 591452 1158372 288 52 striace Po 12cd1 591452 1158372 244 44 striace ? 12cd1 591452 1158372 14 20 striace Pr 12cd2 591457 1158375 289 83 vrst 12cd2 591457 1158375 324 18 vrst 12cd2 591457 1158375 18 11 osa vr 12cd3 591459 1158379 158 37 vrst 12cd4 591465 1158392 184 42 vrst 12cd4 591465 1158392 322 31 vrst 12cd4 591465 1158392 257 14 osa vr 12cd5 591466 1158394 322 31 vrst 12cd5 591466 1158394 201 39 vrst 12cd5 591466 1158394 266 19 osa vr 12cd6 591478 1158417 138 18 vrst 12cd7 591481 1158422 330 46 vrst 12cd7 591481 1158422 221 34 vrst 12cd7 591481 1158422 267 25 osa vr 12cd8 591487 1158431 221 34 vrst 12cd8 591487 1158431 102 17 vrst 12cd8 591487 1158431 149 12 osa vr 12cd9 591489 1158436 102 17 vrst 12cd9 591489 1158436 199 36 vrst 12cd9 591489 1158436 131 15 osa vr 12cd10 591491 1158440 338 76 zlom 12cd10 591491 1158440 251 18 striace Pr 12cd11 591494 1158444 232 37 vrst 12cd11 591494 1158444 30 80 vrst 12cd11 591494 1158444 303 14 osa vr 12cd12 591501 1158458 256 27 vrst 12cd12 591501 1158458 223 72 vrst 12cd12 591501 1158458 307 18 osa vr 12cd13 591498 1158451 228 67 vrst 12cd13 591498 1158451 210 22 vrst 12cd13 591498 1158451 142 8 osa vr 12de1 591527 1158468 124 27 vrst 12de2 591551 1158484 166 39 vrst 12de2 591551 1158484 103 36 vrst 12de2 591551 1158484 129 33 osa vr 12de3 591586 1158529 188 27 vrst 12de3 591586 1158529 104 81 vrst 12de3 591586 1158529 174 39 vrst 12de3 591586 1158529 189 27 osa vr 12de3 591586 1158529 187 38 osa vr 12de4 591614 1158544 168 25 vrst 12de4 591614 1158544 234 29 vrst 12de4 591614 1158544 193 23 osa vr 12de5 591631 1158550 123 25 vrst 12de5 591631 1158550 96 66 vrst 12de5 591631 1158550 135 21 vrst 12de5 591631 1158550 179 15 osa vr 12de7 591655 1158559 94 54 vrst 12de8 591671 1158562 72 8 vrst 12de9 591679 1158570 166 18 vrst 12de10 591711 1158575 328 61 zlom 12de10 591711 1158575 241 3 striace S 11de11 591715 1158577 146 53 vrst 11de11 591715 1158577 158 30 vrst 11de11 591715 1158577 227 12 osa vr 11de12 591732 1158577 142 27 vrst 13ab1 591455 1158271 188 29 vrst č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 13bc1 591417 1158267 156 37 vrst 13bc2 591402 1158275 136 65 vrst 13bc2 591402 1158275 18 23 vrst 13bc2 591402 1158275 55 19 osa vr 13bc3 591399 1158275 171 89 vrst 13bc3 591399 1158275 72 67 vrst 13bc3 591399 1158275 83 67 osa vr 13bc4 591387 1158290 73 54 vrst 13bc4 591387 1158290 240 48 vrst 13bc4 591387 1158290 157 8 osa vr 13bc5 591385 1158302 219 51 vrst 13bc5 591385 1158302 42 60 vrst 13bc5 591385 1158302 131 2 osa vr 13bc6 591390 1158309 41 60 vrst 13bc6 591390 1158309 251 19 vrst 13bc6 591390 1158309 316 8 osa vr 13bc7 591400 1158344 167 54 vrst 13bc7 591400 1158344 64 28 vrst 13bc7 591400 1158344 96 24 osa vr 13bc8 591421 1158371 337 73 vrst 13bc8 591421 1158371 101 47 vrst 13bc8 591421 1158371 54 36 osa vr 13bc9 591424 1158377 101 47 vrst 13bc9 591424 1158377 116 71 vrst 13bc9 591424 1158377 34 23 osa vr 13bc10 591429 1158387 95 71 vrst 13cd1 591434 1158428 202 34 vrst 13cd1 591434 1158428 188 48 vrst 13cd1 591434 1158428 258 21 osa vr 13cd2 591429 1158438 188 48 vrst 13cd2 591429 1158438 232 37 vrst 13cd2 591429 1158438 235 37 osa vr 13cd3 591425 1158447 230 10 vrst 13cd3 591425 1158447 160 71 vrst 13cd3 591425 1158447 247 10 osa vr 13cd4 591461 1158474 21 87 vrst 13cd4 591461 1158474 238 28 vrst 13cd4 591461 1158474 292 17 osa vr 13cd5 591464 1158476 245 32 zlom 13cd5 591464 1158476 178 17 striace Pr 13cd6 591471 1158478 223 62 vrst 13cd6 591471 1158478 257 30 vrst 13cd6 591471 1158478 300 23 osa vr 14ab1 591526 1158257 84 88 vrst 14ab1 591526 1158257 114 50 vrst 14ab1 591526 1158257 173 32 osa vr 14ab1 591526 1158257 58 56 vrst ryh 14ab1 591526 1158257 188 27 vrst ryh 14ab3 591522 1158256 134 44 vrst 14ab3 591522 1158256 280 44 vrst 14ab3 591522 1158256 207 16 osa vr 14ab4 591509 1158248 186 21 vrst 14ab4 591509 1158248 87 88 vrst 14ab4 591509 1158248 176 21 osa vr 14ab5 591491 1158234 275 21 vrst 14ab5 591491 1158234 257 63 vrst 14ab5 591491 1158234 343 8 osa vr 14ab6 591485 1158234 274 19 vrst 14ab6 591485 1158234 250 72 vrst 14ab6 591485 1158234 337 9 osa vr 14ab7 591467 1158230 152 41 vrst 14ab7 591467 1158230 180 36 vrst 14ab7 591467 1158230 186 36 osa vr 14ab8 591461 1158231 180 36 vrst 14ab8 591461 1158231 148 42 vrst 14ab8 591461 1158231 184 36 osa vr 14ab9 591437 1158232 327 26 vrst 14bc1 591367 1158229 113 19 vrst 14bc2 591352 1158244 150 24 vrst 14bc3 591318 1158311 148 29 vrst 14bc3 591318 1158311 160 45 vrst 14bc3 591318 1158311 84 14 osa vr 14cd1 591321 1158337 91 23 vrst 14cd2 591348 1158357 287 23 vrst 14cd3 591355 1158365 119 47 vrst 14cd4 591400 1158415 152 44 vrst 14cd5 591385 1158440 346 26 vrst 14cd6 591388 1158452 328 3 násun 14de1 591400 1158465 28 62 vrst 14de1 591400 1158465 161 38 vrst 14de1 591400 1158465 105 23 osa vr Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data z Lesního lomu 50 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ poznámka 14de2 591417 1158483 222 48 vrst 14de2 591417 1158483 30 63 vrst 14de2 591417 1158483 304 8 osa vr 14de3 591420 1158487 204 48 vrst 14de3 591420 1158487 40 76 vrst 14de3 591420 1158487 127 14 osa vr 14de4 591414 1158479 8 18 vrst 14de4 591414 1158479 206 58 vrst 14de4 591414 1158479 293 5 osa vr 14de5 591422 1158492 198 35 vrst 14de5 591422 1158492 199 73 vrst 14de5 591422 1158492 109 1 osa vr 14de6 591426 1158502 340 70 vrst 14de6 591426 1158502 272 45 vrst ryh 14de6 591426 1158502 14 9 vrst 14de6 591426 1158502 68 5 osa vr 14de7 591430 1158506 165 56 vrst 14de7 591430 1158506 170 18 vrst 14de7 591430 1158506 254 2 osa vr 14de8 591430 1158513 178 72 zlom 14de9 591439 1158520 150 65 vrst 14de9 591439 1158520 144 18 vrst 14de9 591439 1158520 61 2 osa vr 14de10 591444 1158522 255 59 vrst 14de10 591444 1158522 311 13 vrst 14de10 591444 1158522 338 12 osa vr 14de11 591465 1158529 259 39 vrst 14de12 591473 1158532 200 21 vrst 14de15 591492 1158541 160 22 vrst 14de13 591532 1158569 86 44 vrst 14de13 591532 1158569 208 12 vrst 14de13 591532 1158569 167 9 osa vr 14de14 591537 1158569 208 12 vrst 14de14 591537 1158569 112 23 vrst 14de14 591537 1158569 177 10 osa vr 14de16 591580 1158588 223 16 vrst 14de17 591645 1158604 50 87 vrst 14de17 591645 1158604 182 54 vrst 14de17 591645 1158604 137 44 osa vr 14de18 591650 1158606 141 39 vrst 14de18 591650 1158606 216 24 vrst 14de18 591650 1158606 199 23 osa vr 15ab1 591480 1158182 143 29 vrst 15ab2 591472 1158185 191 71 zlom 15ab2 591472 1158185 106 21 striace ? 15ab3 591432 1158185 149 24 vrst 15ab4 591404 1158182 242 65 vrst 15ab4 591404 1158182 178 25 vrst 15ab4 591404 1158182 164 24 osa vr 15ab5 591382 1158179 222 26 odlepení 15ab6 591323 1158193 178 38 vrst 15bc1 591287 1158255 84 19 vrst 15bc2 591285 1158267 131 16 zlom 15bc2 591285 1158267 131 16 striace ? 15bc2 591285 1158267 311 74 striace ? 15bc3 591283 1158268 129 31 odlepení 15bc3 591283 1158268 129 31 vrst 15bc4 591276 1158283 163 16 vrst 15bc5 591273 1158283 182 58 vrst 15bc6 591270 1158306 166 53 vrst 15bc6 591270 1158306 176 32 vrst 15bc6 591270 1158306 247 11 osa vr 15bc7 591270 1158326 192 20 vrst 15bc7 591270 1158326 277 58 vrst 15bc7 591270 1158326 200 20 osa vr Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data poskytnutá ČGS 51 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ 301 591993 1158843 98 34 vrst 302 591940 1158714 65 22 vrst 303 592025 1158644 160 43 vrst 304 592413 1158438 270 48 vrst 304 592413 1158438 78 80 vrst 304 592413 1158438 350 11 osa vr 306 593041 1158503 285 80 vrst 306 593041 1158503 294 38 vrst 306 593041 1158503 245 80 vrst 306 593041 1158503 270 90 vrst 306 593041 1158503 260 40 vrst 306 593041 1158503 343 27 osa vr 309 592174 1158982 30 25 vrst 310 592367 1159077 70 45 vrst 311 592277 1159176 212 85 vrst 312 592530 1158986 68 80 vrst 313 592771 1158507 90 10 vrst 314 592864 1158498 135 45 vrst 315 592639 1158232 210 20 vrst 316 593049 1157905 125 35 vrst 318 592826 1157669 110 30 vrst 319 592627 1157611 170 25 vrst 319 592627 1157611 150 30 vrst 319 592627 1157611 191 24 osa vr 321 592419 1158177 265 10 vrst 322 590725 1158449 165 27 vrst 323 590785 1158498 300 25 vrst 324 592904 1158678 50 35 vrst 324 592903 1158688 300 18 vrst 324 592901 1158698 38 60 vrst 324 592897 1158709 90 60 vrst 324 592894 1158719 90 90 vrst 324 592890 1158729 105 35 vrst 324 592886 1158740 125 15 vrst 324 592882 1158750 82 75 vrst 324 592878 1158760 70 28 vrst 324 592880 1158755 150 20 vrst 324 592909 1158648 341 14 osa vr 324 592897 1158679 64 57 osa vr 324 592885 1158710 180 10 osa vr 324 592873 1158741 169 11 osa vr 324 592880 1158755 123 18 osa vr 325 593070 1158542 255 34 kliváž 325 593070 1158542 70 33 vrst 327 593189 1158461 94 80 vrst 327 593189 1158461 85 30 vrst 327 593189 1158461 5 6 osa vr 330 593327 1158280 130 34 vrst 335 590297 1158693 212 18 vrst 337 591375 1158158 190 40 vrst 337 591375 1158158 250 80 vrst 337 591375 1158158 168 38 osa vr 338 591601 1158449 170 30 vrst 338 591601 1158449 322 85 vrst 338 591601 1158449 79 2 osa vr 339 591643 1158572 180 25 vrst 339 591630 1158568 128 60 vrst 339 591622 1158564 210 30 vrst 339 591612 1158560 220 20 vrst 339 591601 1158556 240 25 vrst 339 591591 1158552 180 20 vrst 339 591581 1158548 236 18 vrst 339 591570 1158545 150 20 vrst 339 591560 1158541 68 20 vrst 339 591550 1158537 163 25 vrst 339 591539 1158533 187 18 vrst 339 591529 1158529 200 65 vrst 339 591516 1158525 186 30 vrst 339 591503 1158519 162 42 vrst 339 591490 1158513 270 78 vrst 339 591477 1158507 145 50 vrst 339 591464 1158500 185 38 vrst 339 591451 1158494 175 54 vrst 339 591438 1158488 74 75 vrst 339 591425 1158482 160 25 vrst 339 591410 1158461 160 18 vrst 339 591643 1158572 204 23 osa vr 339 591550 1158537 115 11 osa vr 339 591425 1158482 188 34 osa vr 340 591482 1158260 150 34 vrst 340 591482 1158260 166 20 vrst č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ 340 591482 1158260 190 38 vrst 340 591482 1158260 123 48 vrst 340 591482 1158260 135 25 vrst 341 591308 1158327 175 25 vrst 341 591308 1158327 190 50 vrst 341 591308 1158327 109 11 osa vr 342 591210 1158471 115 34 vrst 343 591256 1158514 125 20 vrst 343 591256 1158514 350 15 vrst 343 591256 1158514 54 7 osa vr 344 590117 1158711 150 40 vrst 344 590117 1158711 170 20 vrst 344 590117 1158711 98 40 vrst 344 590117 1158711 86 35 vrst 344 590117 1158711 68 44 vrst 346 589969 1158674 96 30 vrst 347 589844 1158714 80 22 vrst 349 589935 1158560 100 50 vrst 355 589712 1158819 60 20 vrst 357 589554 1158606 16 25 vrst 359 589619 1158609 0 15 vrst 361 589732 1158692 70 30 vrst 363 589847 1158447 40 13 vrst 363 589847 1158447 320 20 vrst 363 589847 1158447 15 12 osa vr 364 589942 1158249 88 35 vrst 364 589942 1158249 290 25 vrst 364 589942 1158249 7 6 osa vr 364 589942 1158249 295 68 vrst 364 589942 1158249 276 20 vrst 364 589942 1158249 208 8 osa vr 365 589952 1158178 60 67 vrst 365 589952 1158178 274 55 vrst 365 589952 1158178 124 45 vrst 365 589952 1158178 324 56 vrst 365 589952 1158178 343 27 osa vr 365 589952 1158178 196 8 osa vr 365 589952 1158178 45 5 osa vr 366 590004 1158170 70 90 vrst 367 590392 1158047 235 50 vrst 368 590488 1158013 190 25 vrst 368 590488 1158013 240 20 vrst 368 590488 1158013 230 20 osa vr 369 590631 1157981 116 50 vrst 369 590631 1157981 180 48 vrst 369 590631 1157981 151 44 osa vr 371 590690 1158271 164 70 vrst 372 590437 1158473 125 15 vrst 373 590543 1158092 150 73 vrst 374 590624 1157910 155 30 vrst 375 590666 1157878 130 27 vrst 376 590468 1157734 100 40 vrst 377 589974 1157877 70 50 vrst 379 589937 1157722 220 20 vrst 379 589937 1157722 240 5 vrst 379 589937 1157722 304 2 osa vr 380 589779 1157688 20 25 vrst 381 590484 1157702 310 55 vrst 382 590621 1157696 120 25 vrst 383 590579 1157606 120 13 vrst 385 590214 1158612 150 35 vrst 387 589982 1158752 110 40 vrst 388 589913 1158814 190 18 vrst 389 589826 1158885 90 15 vrst 390 589858 1158287 70 30 vrst 391 589832 1158095 140 27 vrst 391 589832 1158095 270 40 vrst 391 589832 1158095 198 15 osa vr 392 589811 1158060 270 10 vrst 392 589794 1158042 200 12 vrst 392 589778 1158024 110 32 vrst 392 589761 1158006 82 28 vrst 392 589744 1157987 138 12 vrst 392 589727 1157969 113 28 vrst 392 589711 1157951 140 15 vrst 392 589694 1157933 130 30 vrst 392 589677 1157914 160 20 vrst 392 589660 1157896 108 15 vrst 392 589644 1157878 145 13 vrst 392 589628 1157850 160 25 vrst 393 589547 1157902 180 20 vrst Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data poskytnutá ČGS 52 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ 394 589473 1157882 230 25 vrst 394 589473 1157882 26 10 vrst 395 589440 1157930 110 20 vrst 396 589533 1157964 130 10 vrst 397 589735 1158269 330 10 vrst 400 589682 1159113 210 27 vrst 401 589676 1159225 130 6 vrst 405 588905 1158429 286 80 vrst 405 588905 1158429 40 50 vrst 405 588905 1158429 6 45 osa vr 407 588879 1158521 65 20 vrst 409 589119 1158380 10 12 vrst 409 589119 1158380 210 33 vrst 409 589119 1158380 295 3 osa vr 411 589302 1158039 245 30 vrst 412 589406 1157892 260 20 vrst 413 589356 1157882 170 10 vrst 413 589356 1157882 140 30 vrst 413 589356 1157882 218 7 osa vr 414 589306 1157862 210 80 vrst 415 589298 1157823 100 30 vrst 416 589299 1157788 110 10 vrst 417 589630 1157812 250 18 vrst 421 589930 1159506 120 85 vrst 423 590126 1159355 210 20 vrst 426 590037 1157205 183 30 vrst 428 590187 1157036 100 30 vrst 429 590134 1157081 110 33 vrst 430 589553 1156812 122 38 vrst 430 589553 1156812 160 45 vrst 430 589553 1156812 170 73 vrst 430 589553 1156812 84 14 osa vr 432 589745 1157525 140 35 vrst 433 589445 1156975 110 20 vrst 434 589375 1156947 123 37 vrst 435 589987 1158107 175 20 vrst 435 589987 1158107 120 30 vrst 435 589987 1158107 25 80 vrst 435 589987 1158107 238 30 vrst 435 589987 1158107 244 75 vrst 435 589987 1158107 140 10 vrst 435 589987 1158107 250 70 vrst 435 589987 1158107 109 30 osa vr 435 589987 1158107 155 4 osa vr 435 589987 1158107 163 9 osa vr 438 589953 1157283 150 35 vrst 440 589687 1157588 140 30 vrst 440 589687 1157588 270 30 vrst 440 589687 1157588 205 14 osa vr 441 589553 1157588 195 45 vrst 441 589553 1157588 270 20 vrst 441 589553 1157588 264 20 osa vr 442 589595 1157540 155 34 vrst 443 589527 1157653 305 45 vrst 447 589899 1158064 230 15 vrst 450 589448 1157484 180 45 vrst 453 589453 1157385 35 40 vrst 454 589568 1157368 205 49 vrst 455 589332 1157394 115 45 vrst 456 589440 1157281 82 55 vrst 460 589200 1157342 90 35 vrst 463 589273 1157646 80 25 vrst 464 589237 1157590 28 23 vrst 464 589237 1157590 100 8 vrst 464 589237 1157590 99 8 osa vr 467 587814 1159460 140 32 vrst 468 587919 1159415 22 55 vrst 471 588240 1159296 245 65 vrst 471 588240 1159296 30 35 vrst 471 588240 1159296 327 17 osa vr 472 588196 1159325 218 85 vrst 473 588237 1159368 250 43 vrst 473 588237 1159368 235 80 vrst 473 588237 1159368 322 16 osa vr 475 588440 1159079 238 65 vrst 475 588440 1159079 220 24 vrst 475 588440 1159079 153 10 osa vr 478 589011 1157190 125 33 vrst 479 589401 1157541 90 60 vrst 479 589401 1157541 150 25 vrst 479 589401 1157541 140 13 vrst č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ 479 589401 1157541 55 20 vrst 479 589401 1157541 170 22 vrst 479 589401 1157541 155 24 vrst 479 589401 1157541 165 24 osa vr 481 587294 1158509 230 20 vrst 481 587294 1158509 315 35 vrst 481 587294 1158509 253 18 osa vr 482 587215 1158366 270 30 vrst 483 587162 1158261 210 30 vrst 484 587196 1158221 175 28 vrst 488 587160 1158184 170 50 vrst 488 587160 1158184 200 60 vrst 488 587160 1158184 150 48 osa vr 489 586882 1158598 325 27 vrst 489 586882 1158598 175 50 vrst 489 586882 1158598 256 10 osa vr 490 586815 1158619 255 20 vrst 497 586356 1158836 200 38 vrst 499 587578 1159294 355 80 vrst 801 586505 1156882 90 46 vrst 815 586854 1157842 275 15 vrst 819 587015 1157609 103 20 vrst 820 586899 1158061 70 23 vrst 821 586412 1157799 204 75 vrst 821 586412 1157799 115 60 vrst 821 586412 1157799 139 58 osa vr 822 586339 1157881 132 44 vrst 822 586339 1157881 150 52 vrst 822 586331 1157879 256 48 vrst 822 586331 1157879 132 45 vrst 822 586326 1157877 206 75 vrst 822 586326 1157877 113 55 vrst 822 586321 1157875 126 40 vrst 822 586321 1157875 126 50 vrst 822 586318 1157873 120 60 vrst 822 586318 1157873 240 80 vrst 822 586315 1157870 194 60 vrst 822 586315 1157870 126 50 vrst 822 586312 1157868 102 46 vrst 822 586312 1157868 70 80 vrst 822 586339 1157881 100 39 osa vr 822 586331 1157879 192 26 osa vr 822 586326 1157877 137 53 osa vr 822 586321 1157875 163 52 osa vr 822 586315 1157873 145 48 osa vr 822 586313 1157871 153 33 osa vr 823 586279 1157909 195 70 vrst 823 586279 1157909 110 52 vrst 823 586279 1157909 131 50 osa vr 823 586276 1157907 216 52 vrst 823 586276 1157907 200 46 vrst 823 586274 1157904 108 60 vrst 823 586274 1157904 90 75 vrst 823 586271 1157902 230 70 vrst 823 586271 1157902 150 54 vrst 823 586268 1157900 204 63 vrst 823 586268 1157900 106 50 vrst 823 586276 1157907 168 41 osa vr 823 586274 1157904 163 47 osa vr 823 586271 1157902 151 27 osa vr 824 586174 1157979 94 53 vrst 824 586174 1157979 100 30 vrst 827 585978 1157862 250 80 vrst 828 585994 1157793 210 40 vrst 828 585994 1157793 110 50 vrst 828 585994 1157793 168 32 osa vr 829 585990 1157701 102 50 vrst 832 585828 1157996 180 20 osa vr 833 585913 1158057 255 55 vrst 833 585913 1158057 125 63 vrst 833 585913 1158057 194 35 osa vr 834 585949 1158138 230 56 vrst 835 586002 1158250 250 33 vrst 835 586002 1158250 98 44 vrst 835 586002 1158250 162 45 vrst 835 586002 1158250 200 33 vrst 835 586002 1158250 177 11 osa vr 835 586002 1158250 213 32 osa vr 836 586131 1158217 50 80 vrst 837 586044 1158323 180 40 vrst 838 586339 1158313 146 30 vrst Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data poskytnutá ČGS 53 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ 840 586467 1158425 310 10 vrst 840 586467 1158425 230 80 vrst 840 586467 1158425 318 10 osa vr 841 586528 1158339 88 70 vrst 842 586361 1158134 40 70 vrst 842 586361 1158134 175 60 vrst 842 586361 1158134 113 39 osa vr 842 586361 1158134 115 54 vrst 842 586361 1158134 144 50 vrst 842 586361 1158134 145 50 osa vr 843 586606 1158041 100 85 vrst 844 586689 1158229 102 65 vrst 845 586917 1158122 235 22 vrst 846 587375 1158501 35 30 vrst 846 587375 1158501 215 70 vrst 846 587375 1158501 123 22 osa vr 847 587399 1158315 186 20 vrst 850 587702 1158140 190 40 vrst 854 588847 1157390 75 20 vrst 859 585735 1156466 308 24 vrst 859 585735 1156466 55 50 vrst 859 585735 1156466 343 20 osa vr 860 585707 1157078 146 40 vrst 861 585795 1157845 96 55 vrst 862 585797 1157738 145 20 vrst 862 585797 1157738 90 45 vrst 862 585797 1157738 159 19 osa vr 863 585853 1157603 220 30 vrst 863 585853 1157603 218 45 vrst 863 585853 1157603 305 3 osa vr 863 585853 1157603 146 33 vrst 863 585853 1157603 100 50 vrst 863 585853 1157603 105 60 vrst 863 585853 1157603 88 63 vrst 863 585853 1157603 98 50 vrst 863 585853 1157603 99 57 vrst 863 585853 1157603 90 60 vrst 863 585853 1157603 95 40 vrst 863 585853 1157603 158 32 osa vr 864 585773 1157944 215 55 vrst 865 586963 1158587 194 45 vrst 866 587027 1158524 270 70 vrst 867 587113 1158537 218 30 vrst 868 593204 1158489 90 37 vrst 868 593204 1158489 120 55 vrst 868 593204 1158489 56 32 osa vr 869 593146 1158535 65 37 vrst 869 593146 1158535 82 88 vrst 869 593146 1158535 24 30 vrst 869 593146 1158535 75 65 vrst 869 593146 1158535 67 38 vrst 869 593146 1158535 353 26 osa vr 869 593146 1158535 359 28 osa vr 870 593096 1158602 65 60 vrst 871 593338 1158483 126 35 vrst 871 593338 1158483 305 20 vrst 871 593338 1158483 300 36 kliváž 871 593338 1158483 216 0 osa vr 872 593232 1158548 236 37 vrst 872 593232 1158548 53 30 vrst 872 593232 1158548 80 40 vrst 872 593232 1158548 355 18 vrst 872 593232 1158548 351 1 osa vr 872 593232 1158548 12 17 osa vr 873 593168 1158582 110 75 vrst 873 593168 1158582 35 78 vrst 873 593168 1158582 40 25 vrst 873 593168 1158582 255 30 vrst 873 593168 1158582 81 73 osa vr 873 593168 1158582 329 9 osa vr 875 593028 1158919 180 25 vrst 876 592961 1158871 20 30 vrst 877 592918 1158791 247 30 vrst 878 593111 1158707 142 45 vrst 878 593111 1158707 150 70 vrst 878 593111 1158707 65 12 osa vr 879 593181 1158810 245 60 vrst 880 593147 1158918 150 20 vrst 882 588054 1159546 110 20 vrst 883 589023 1159365 175 10 vrst 883 589023 1159365 10 12 vrst č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ 883 589023 1159365 93 1 osa vr 887 591184 1158511 160 18 vrst 888 591722 1158664 18 30 vrst 889 591611 1158652 142 35 vrst 889 591611 1158652 160 40 vrst 889 591611 1158652 121 33 osa vr 891 590970 1160338 60 60 vrst 892 590196 1160653 85 35 vrst 895 590794 1160470 80 50 vrst 900 590093 1160495 210 70 vrst 900 590093 1160495 200 45 vrst 900 590093 1160495 126 15 osa vr 931 587041 1160216 24 10 vrst 940 587493 1159584 208 27 vrst 940 587493 1159584 346 23 vrst 942 587476 1159262 50 30 vrst 946 587448 1158437 80 20 vrst 954 587691 1158172 175 16 vrst 956 587731 1158105 200 28 vrst 961 587839 1158567 72 20 vrst 965 588179 1158479 94 23 vrst 977 585689 1160208 160 25 vrst 981 585461 1161286 140 25 vrst 988 584604 1160550 58 35 vrst 989 584767 1160964 63 50 vrst 994 584338 1160276 80 53 vrst 995 588162 1159485 80 35 vrst 1014 585439 1160392 134 30 vrst 1015 585392 1160790 120 20 vrst 1023 589700 1159392 115 15 vrst 1026 589645 1160091 252 72 vrst 1028 589727 1160190 250 60 vrst 1029 589791 1160256 242 68 vrst 1029 589791 1160256 285 40 vrst 1029 589791 1160256 215 36 osa vr 1030 589860 1160281 75 38 vrst 1031 589830 1160207 286 63 vrst 1032 589556 1160075 240 18 vrst 1033 589160 1159694 335 15 vrst 1036 589129 1159735 300 8 vrst 1037 589305 1159854 344 12 vrst 1040 590273 1159910 146 35 vrst 1040 590273 1159910 146 55 vrst 1040 590273 1159910 305 28 vrst 1040 590273 1159910 227 6 osa vr 1041 590313 1159679 230 52 vrst 1041 590313 1159679 126 10 vrst 1041 590313 1159679 147 9 osa vr 1042 590157 1159613 240 45 vrst 1044 589913 1159682 250 70 vrst 1051 589863 1160361 46 70 vrst 1051 589863 1160361 75 40 vrst 1051 589863 1160361 125 29 osa vr 1052 589890 1160455 25 90 vrst 1053 589930 1160508 50 70 vrst 1053 589930 1160508 248 48 vrst 1053 589930 1160508 25 62 vrst 1053 589930 1160508 242 70 vrst 1053 589930 1160508 325 14 osa vr 1053 589930 1160508 317 35 osa vr 1054 590006 1160600 18 67 vrst 1055 590053 1160690 165 25 vrst 1055 590053 1160690 288 12 vrst 1055 590053 1160690 238 8 osa vr 1056 589938 1160637 100 40 vrst 1057 589880 1160630 12 22 vrst 1057 589880 1160630 111 12 vrst 1057 589880 1160630 76 10 osa vr 1061 590027 1161459 292 38 vrst 1061 590027 1161459 98 76 vrst 1061 590014 1161477 45 38 vrst 1061 590014 1161477 96 68 vrst 1061 590027 1161459 10 9 osa vr 1061 590014 1161477 23 36 osa vr 1061 589990 1161515 50 30 vrst 1061 589990 1161515 104 53 vrst 1061 590017 1161512 39 30 osa vr 1062 589992 1161303 328 25 vrst 1062 589992 1161303 96 10 vrst 1062 589992 1161303 44 6 osa vr 1063 590023 1160865 30 15 vrst Příloha 1: Seznam dokumentačních bodů – data poskytnutá ČGS 54 č. db. x y ααααs(l) ϕϕϕϕs(l) typ 1063 590020 1160862 134 42 vrst 1063 590017 1160860 30 20 vrst 1063 590015 1160858 166 20 vrst 1063 590012 1160856 216 17 vrst 1063 590021 1160852 59 13 osa vr 1073 587397 1161529 100 17 vrst 1151 590340 1160075 150 15 vrst 1157 590551 1159753 170 20 vrst 1161 590420 1159631 230 73 vrst 1165 590175 1160944 80 40 vrst 1166 590103 1161245 290 13 vrst 1167 590137 1161219 95 45 vrst 1170 589984 1161525 80 38 vrst 1171 593452 1158382 96 40 vrst 1171 593452 1158382 315 12 kliváž 1172 593464 1158530 120 20 vrst 1173 593538 1158421 280 60 vrst 1174 593432 1158330 110 40 vrst 1174 593432 1158330 260 63 kliváž 1176 590410 1160055 320 22 vrst 1178 587713 1159547 190 45 vrst 1178 587713 1159547 220 18 vrst 1178 587713 1159547 267 12 osa vr 1179 587592 1159656 16 15 vrst 1180 587542 1159726 50 63 vrst 1180 587542 1159726 240 45 vrst 1180 587542 1159726 55 23 vrst 1180 587542 1159726 323 7 osa vr 1180 587542 1159726 329 1 osa vr 1181 587523 1159765 150 50 vrst 1183 586113 1158965 130 50 vrst DV1 590903 1156288 10 30 vrst DV2 590626 1156226 165 20 vrst DV3 590541 1156175 160 30 vrst DV4 590407 1156394 250 10 vrst DV5 590208 1156272 200 1 vrst DV6 590648 1156450 70 20 vrst DV7 590309 1156693 190 5 vrst DV8 589666 1156580 210 23 vrst DV9 589429 1156666 180 45 vrst Příloha 2: Seznam stratigrafických vzorků 55 č. db. x y stáří SV1 586299 1158207 famen SV2 586271 1158077 svrchní famen SV3 586128 1158257 svrchní famen SV4 586339 1158041 spodní tournai SV5 586317 1158004 spodní tournai SV6 586126 1157983 spodní tournai SV7 586145 1158086 střední famen SV8 586184 1158199 střední famen SV9 586183 1158203 střední famen SV10 586177 1158248 negativní SV11 586128 1158260 svrchní famen SV12 586442 1158157 negativní SV13 586422 1158130 negativní SV14 586315 1157999 tournai SV15 586310 1157981 negativní SV16 586468 1158187 famen SV17 586454 1158243 svrchní famen SV18 586424 1158258 svrchní famen SV19 586317 1158332 svrchní famen SV20 586295 1158234 svrchní famen SV21 586361 1158157 negativní SV22 586332 1158119 neprůkazné SV23 586323 1158110 neprůkazné SV24 586308 1158094 spodní tournai SV25 586280 1158087 svrchní famen SV26 586279 1158077 neprůkazné SV27 586257 1158055 negativní SV28 586254 1158052 svrchní famen SV29 586400 1158107 svrchní famen SV30 586447 1158247 famen SV31 586359 1158067 svrchní famen SV32 586247 1157989 svrchní famen SV33 586418 1158126 svrchní famen SV34 586026 1158003 svrchní tournai-spodní visé SV35 - - SV36 586058 1157849 svrchní tournai SV37 586087 1157820 negativní SV38 586080 1157814 negativní SV39 586155 1157764 svrchní famen SV40 - - SV41 - - SV42 586268 1157901 negativní SV43 586286 1157860 negativní SV44 586293 1157864 negativní SV45 586281 1157839 negativní SV46 586287 1157838 tournai SV47 - - SV48 586296 1157828 negativní SV49 - - SV50 586409 1157769 svrchní tournai SV51 586411 1157664 negativní SV52 586465 1157651 spodní tournai SV53 586514 1157664 negativní SV54 586502 1157621 neprůkazné SV55 586437 1157832 neprůkazné SV56 586444 1157777 negativní SV57 586449 1157759 spodní tournai SV58 586494 1157758 negativní SV59 586490 1157688 neprůkazné SV60 - - SV61 - - SV62 586620 1158385 spodní famen SV63 - - SV64 - - SV65 586548 1158328 svrchní famen SV66 586511 1158267 neprůkazný SV67 586501 1158131 negativní SV68 586480 1158109 spodní tournai SV69 586457 1158094 neprůkazný SV70 586393 1158017 střední – svrchní tournai SV71 586680 1158211 famen SV72 586680 1158211 famen Příloha 2: Seznam stratigrafických vzorků 56 Příloha 3: Přehled měření orientace kalcitu 57 vzorek OV 1 – data změřená na Fjodorovově stolku x 586101 y 1158260 osa c dvojčata e1 dvojčata e2 dvojčata e3n h e/p velikost zrna[mm] n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s 311 -11 e 2.3 292 -19 2 47 t 302 22 0.6 14 t 85 22 e 1.6 288 -21 0.3 14 t 359 -15 e 0.42 32 -17.5 1.3 10 t 341 -35 0.8 16 t 34 2 e 0.25 29 -24 0.8 14 t 63 12.5 0.6 21 t 9 -10 e 1.6 27 -32 0.5 24 t 349 -1 1.2 15 t 55 11 e 0.45 80 32 0.9 28 t 64 -13 0.5 16 t 9 -15 e 1.8 27 -41 3 60 t 53 -38.5 e 0.34 24 -50 0.3 24 t 42 -31 e 0.28 59 -2 1.5 18 t 18 -24 0.3 7 t 99 -11 e 0.35 101 23 0.4 12 t 5 -41 e 0.5 337 -42.5 0.4 22 t 298 -12 e 0.42 282 -22 2 26 t 330 -13 2.5 15 t 310 25 e 0.56 290 9 1 16 t 86 34 e 0.3 75 30 0.4 11 t 118 40 0.7 26 t 102 1 e 0.4 79 11 0.9 25 t 123 15 0.6 36 t 77 23 e 1.8 56 20 1.5 8 t 105 22 2.2 6 t 341 -24 e 0.56 324 0 0.4 8 t 355 -43 0.5 19 t 20 -32 e 0.32 358 -31 1 7 t 59 -41 1.4 17 t 65 -25 e 0.56 78 6 0.8 30 t 43 -24.5 1.5 3 t 29 -3 e 0.42 8 -10 0.9 14 t 60 -15 1.2 16 t 6 -40 e 0.5 338 -44 0.3 21 t 48 -20 e 0.42 31 -42.5 0.6 21 t 83 34 e 0.35 76 14 0.5 28 t 123 40 0.8 21 t 105 22 e 0.42 138 37.5 0.7 21 t 103 -1 0.4 17 t 58 -29 e 0.56 43 -42 0.3 42 t 352 14 e 0.7 20 32 1.1 18 t 345 0 0.4 20 t 320 32 0.7 13 t 39 -36 e 0.84 1 -46 0.5 16 t 315 36 e 1.8 296 12.5 1.7 13 t 60 -17 e 0.56 92 2 0.8 32 t 37 13 e 1.5 70 20 1.2 49 t 16 -1 e 1.7 54 0 1.1 30 t 26 -35 0.3 11 t 341 -36 e 2.1 8 -11 0.7 36 t 26 0 e 2.5 13 -15 0.9 17 t 56 -3 1.3 27 t 35 -34 e 0.21 20 -23 0.5 10 t 70 -21 0.3 12 t 346 -8 e 0.65 325 -1 0.8 9 t 357 -38 0.6 8 t 298 -20 e 0.5 298 0 0.3 12 t 346 2 e 0.21 330 -13 1 5 t 355 -29 e 1.5 327 -48 0.5 21 t 4 28.5 e 0.56 55 41 s 341 -11.5 e 0.63 321 1 0.5 12 t 356 -34 0.7 16 t 148 20 e 0.21 306 -4 0.6 14 t 44 7 e 0.21 22 4 0.4 14 t 34 20 e 1.8 65 25 1.6 29 t 12 40 0.4 3 t 28 -8 0.4 13 t 96 12 e 0.84 117 40 0.7 26 t 109 2 e 1.7 90 -9 0.3 8 t 98 43 s 31 -32 e 0.77 60 -12 0.4 23 t 13 -15 0.3 12 t 35 -54 0.3 6 t 24 -4 e 1.6 26 -46 s 57 -4 1.2 10 t 10 11 e 0.56 40 7 0.3 19 t 354 0 0.4 24 t 164 -6 e 0.34 322 17 0.6 53 t Příloha 3: Přehled měření orientace kalcitu 58 vzorek OV 1 – ortogonalizovaná data v geografických souřadnicích x 586101 y 1158260 osa c dvojčata e1 dvojčata e2 dvojčata e3 αL φL velikostzrna [mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] 136 53 2.3 315 55 1 2 47 261 1 1 0.6 14 11 2 0 0 0 332 79 1.6 142 75 1 0.3 14 283 58 0 0 0 12 56 0 0 0 160 11 0.42 96 58 1 1.3 10 301 46 1 0.8 16 227 5 0 0 0 339 28 0.25 1 12 1 0.8 14 342 55 1 0.6 21 315 15 0 0 0 339 0 1.6 78 10 1 0.5 24 46 68 1 1.2 15 236 49 0 0 0 339 51 0.45 304 72 1 0.9 28 322 28 1 0.5 16 15 42 0 0 0 166 2 1.8 192 0 1 3 60 153 25 0 0 0 332 20 0 0 0 26 18 0.34 202 8 1 0.3 24 3 33 0 0 0 54 24 0 0 0 14 15 0.28 212 40 1 1.5 18 314 19 1 0.3 7 71 47 0 0 0 65 51 0.35 182 82 1 0.4 12 98 16 0 0 0 20 24 0 0 0 188 12 0.5 185 38 1 0.4 2 347 3 0 0 0 212 0 0 0 0 125 65 0.42 296 48 1 2 26 66 12 1 2.5 15 173 8 0 0 0 96 29 0.56 85 54 1 1 16 123 20 0 0 0 77 10 0 0 0 267 77 0.3 347 65 1 0.4 11 162 70 1 0.7 26 258 51 0 0 0 78 66 0.4 3 70 1 0.9 25 70 40 1 0.6 36 137 61 0 0 0 325 75 1.8 326 48 1 1.5 8 52 68 1 2.2 6 240 67 0 0 0 164 29 0.56 50 11 1 0.4 8 12 74 1 0.5 19 288 23 0 0 0 183 1 0.32 138 57 1 1 7 311 48 1 1.4 17 70 5 0 0 0 26 32 0.56 213 22 1 0.8 30 319 34 1 1.5 3 97 47 0 0 0 341 21 0.42 151 55 1 0.9 14 252 38 1 1.2 16 66 27 0 0 0 187 11 0.5 188 37 1 0.3 21 344 2 0 0 0 29 3 0 0 0 9 27 0.2 18 2 1 0.6 21 339 28 0 0 0 32 45 0 0 0 274 75 0.35 13 70 1 0.5 28 196 65 1 0.8 21 282 49 0 0 0 146 80 0.42 178 55 1 0.7 21 299 73 1 0.4 17 87 60 0 0 0 23 31 0.56 23 4 1 1.1 18 353 41 0 0 0 53 40 0 0 0 125 5 0.7 282 9 1 1.1 18 125 31 1 0.4 20 328 9 1 0.7 13 16 9 1.8 192 17 1 0.5 16 353 24 0 0 0 41 17 0 0 0 91 20 1.8 91 46 1 1.7 13 114 6 0 0 0 69 5 0 0 0 13 32 0.56 65 71 1 0.8 32 222 7 0 0 0 325 14 0 0 0 328 38 1.5 331 64 1 1.2 49 303 23 0 0 0 352 22 0 0 0 332 9 1.7 139 20 1 1.1 30 309 34 1 0.3 11 5 12 0 0 0 175 28 2.1 162 5 1 0.7 36 204 25 0 0 0 156 50 0 0 0 337 21 2.5 168 3 1 0.9 17 356 41 1 1.3 27 309 20 0 0 0 12 8 0.21 131 9 1 0.5 10 49 66 1 0.3 12 241 35 0 0 0 148 20 0.65 53 52 1 0.8 9 294 51 1 0.6 8 228 13 0 0 0 152 68 0.5 102 55 1 0.3 12 173 44 0 0 0 254 79 0 0 0 139 18 0.21 146 34 1 1 5 151 4 0 0 0 121 14 0 0 0 174 20 1.5 193 41 1 0.5 21 146 20 0 0 0 5 4 0 0 0 301 11 0.56 275 18 0 0 0 126 15 0 0 0 323 27 0 0 0 150 26 0.63 49 37 1 0.5 12 316 56 1 0.7 16 243 23 0 0 0 155 40 0.21 121 53 1 0.6 14 150 15 0 0 0 190 44 0 0 0 339 41 0.21 331 16 1 0.4 14 14 41 0 0 0 307 57 0 0 0 319 35 1.8 318 62 1 1.6 29 295 20 1 0.4 3 343 20 1 0.4 13 83 81 0.84 193 68 1 0.7 26 348 66 0 0 0 88 55 0 0 0 89 64 1.7 54 58 1 0.3 8 103 48 0 0 0 128 77 0 0 0 192 13 0.77 11 38 1 0.4 23 245 32 1 0.3 12 139 32 1 0.3 6 342 19 1.6 358 42 1 1.2 10 175 3 0 0 0 314 16 0 0 0 320 10 0.56 347 10 1 0.3 19 304 32 1 0.4 24 128 13 0 0 0 135 15 0.34 110 28 1 0.6 53 161 25 0 0 0 313 11 0 0 0 Příloha 3: Přehled měření orientace kalcitu 59 vzorek OV 8 – data změřená na Fjodorovově stolku x 587163 y 1157819 osa c dvojčata e1 dvojčata e2 dvojčata e3n h s/p velikost zrna[mm] n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s 84 -21 e 4.1 70.5 -15.5 0.8 36 t 101 -33 e 2.8 83 -27.5 0.7 31 t 21 15.5 e 0.4 31 -28.5 s 82 -33 e 0.5 61 -34 0.4 52 t 104 -10 0.3 55 t 306 -30 e 3.1 348 -23 0.5 25 53.5 39 e 1.2 86 42 0.3 27 t 337 18 e 0.35 320 5.5 0.6 51 t 4 2.5 0.4 12 t 116 24 e 3.5 321 -43.5 0.4 16 t 83 -39 e 4.1 124 -26 7 23.5 t 157 20 e 1.6 3 -11.5 1.3 22 t 318 4.5 1.9 31 t 113 13.5 e 1.3 144 28 1.1 14 t 118 -18 0.8 28 t 88 28 1.5 4 t 83 26.5 e 0.6 83 14 1.5 37 t 118 44 4 6 t 12 -12 e 0.7 50 -48 1 17 s 356 -19.5 e 0.35 25 -34.5 8 33 t 32 8 e 0.2 227 5 10 71 t 12 33 e 0.3 19 -11 0.9 40 t 349 30 0.7 11 t 45 32 0.6 28 t 23 -5.5 e 1.03 42 -27 5 28 t 1 -2 0.5 8 t 268 -7.5 e 0.5 59 -15.5 0.4 25 t 285 7.5 0.3 13 t 28 -10 e 0.77 46 -20 6 39 t 4 1 0.4 14 t 334 -36 e 0.3 17 -35 0.6 35 t 330 -15 0.3 7 t 62 -12 e 0.7 68 -27 0.6 48 t 26 -21.5 0.5 8 t 51 26 e 0.2 40 10 0.4 16 t 12 45 2.3 9 t 28 -25.5 e 0.42 61 -17 0.7 35 t 16 -41 0.5 7 t 324 -10.5 e 1.3 302 6 3.5 28 t 333 -32 1.4 12 337 -8 e 0.7 15 -22 4.5 21 t 338 6 0.5 6 t 345 -38 e 0.56 18 -21 0.4 11 t 324 -36 e 0.45 5 -38 1.5 21 t 310 -22 0.5 13 t 353 16 e 1.3 340 41 0.9 17 t 334 -5 0.7 16 t 18 9 1 20 t 76 31 e 1.4 36.5 31 0.5 7 t 91 12 0.5 9 t 98 52 0.5 11 t 76 14 e 2 89 -5.5 0.6 20 t 51 11 0.3 11 t 21 10 e 0.5 54 14 0.4 16 t 69 13 e 1.26 63 -13 1.1 49 t 101 9 2.3 37 t 74 15.5 e 0.56 44 25 0.8 16 t 53 -1.5 e 0.2 84 2 0.6 42 t 98 38 e 1.2 75 30 0.5 12 t 137 45 0.9 27 t 72 -35 e 1.35 89 -28 0.3 12 t 39 -44 0.5 18 t 96 39 e 1.15 68 24.5 1.3 15 t 127 37 0.7 30 t 64 -5 e 1.5 58 -22.5 0.9 26 t 23 31 e 1.26 75 45 s 4 15 e 0.84 28 37 0.6 28 t 343 13.5 0.9 20 t 71 22 e 0.98 38 34 0.4 8 t 25 29 e 1.9 71 43 0.4 27 t 355 30 e 1.7 328 21 0.7 25 t 24 31 0.3 12 t 341 -33 e 0.91 309 -39 1.8 8 t 204 37 2.3 17 t Příloha 3: Přehled měření orientace kalcitu 60 vzorek OV 8 – ortogonalizovaná data v geografických souřadnicích x 587163 y 1157819 osa c dvojčata e1 dvojčata e2 dvojčata e3 αL φL velikost zrna[mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1 ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1 ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1 ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] 48 72 4.1 24 48 1 0.8 36 284 78 0 0 0 101 57 0 0 0 110 72 2.8 46 61 1 0.7 31 211 74 0 0 0 123 47 0 0 0 64 60 0.5 225 2 1 0.4 52 300 47 1 0.3 55 148 27 0 0 0 187 2 0.4 187 28 0 0 0 30 11 0 0 0 344 11 0 0 0 266 37 3.1 241 23 1 0.5 25 289 20 0 0 0 270 63 0 0 0 334 13 1.2 310 27 1 0.3 27 151 13 0 0 0 360 23 0 0 0 193 43 0.35 226 60 1 0.6 51 203 18 1 0.4 12 158 41 0 0 0 281 47 3.5 269 23 1 0.4 16 318 42 0 0 0 246 65 0 0 0 80 63 4.1 151 74 1 7 23.5 94 38 0 0 0 31 55 0 0 0 239 29 1.6 349 35 1 1.3 22 140 19 1 1.9 31 78 58 0 0 0 280 58 1.3 258 37 1 1.1 14 317 45 1 0.8 28 233 81 1 1.5 4 321 39 0.6 340 63 1 1.5 37 291 30 1 4 6 339 18 0 0 0 216 2 0.7 242 6 0 0 0 199 22 0 0 0 27 22 0 0 0 230 12 0.35 55 14 1 8 33 251 29 0 0 0 203 18 0 0 0 12 14 0.2 18 26 1 10 71 358 11 0 0 0 20 3 0 0 0 178 10 0.3 203 0 1 0.9 40 338 7 1 0.7 11 173 36 1 0.6 28 27 6 1 141 51 1 5 28 309 66 1 0.5 8 286 5 0 0 0 335 59 0.5 18 49 1 0.4 25 278 75 1 0.3 13 319 35 0 0 0 30 13 0.77 101 72 1 6 39 265 38 1 0.4 14 141 8 0 0 0 255 22 0.3 310 60 1 0.6 35 199 13 1 0.3 7 101 26 0 0 0 23 46 0.7 111 39 1 0.6 48 201 16 1 0.5 8 292 42 0 0 0 345 19 0.2 13 17 1 0.4 16 328 40 1 2.3 9 152 4 0 0 0 46 15 0.42 254 45 1 0.7 35 338 14 1 0.5 7 116 52 0 0 0 238 45 1.3 57 38 1 3.5 28 345 25 1 1.4 12 131 27 0 0 0 226 37 0.7 227 62 1 4.5 21 202 22 1 0.5 6 249 22 0 0 0 248 11 0.56 46 4 1 0.4 11 91 1 0 0 0 246 37 0 0 0 262 27 0.45 345 59 1 1.5 21 194 16 1 0.5 13 108 31 0 0 0 193 29 1.3 164 38 1 0.9 17 223 39 1 0.7 16 194 3 1 1 20 325 31 1.4 345 12 1 0.5 7 332 56 1 0.5 9 299 19 1 0.5 11 340 45 2 357 70 1 0.6 20 310 33 1 0.3 11 1 25 0 0 0 11 3 0.5 358 26 1 0.4 16 176 19 0 0 0 37 1 0 0 0 347 41 1.26 22 41 1 1.1 49 314 57 1 2.3 37 339 16 0 0 0 341 41 0.56 349 16 1 0.8 16 14 57 0 0 0 306 41 0 0 0 14 32 0.2 343 61 1 0.6 42 54 22 0 0 0 355 1 0 0 0 302 33 1.2 333 32 1 0.5 12 277 52 1 0.9 27 291 9 0 0 0 61 53 1.35 242 66 1 0.3 12 111 8 1 0.5 18 11 7 0 0 0 8 45 1.5 44 42 1 0.9 26 356 21 0 0 0 333 63 0 0 0 171 5 1.26 146 14 0 0 0 193 20 0 0 0 355 21 0 0 0 191 17 0.84 166 8 1 0.6 28 199 42 1 0.9 20 30 2 0 0 0 337 34 0.98 343 8 1 0.4 8 7 49 0 0 0 305 37 0 0 0 348 1 1.9 326 17 1 0.4 27 164 25 0 0 0 12 11 0 0 0 177 28 1.7 207 32 1 0.7 25 171 3 1 0.3 12 150 44 0 0 0 248 18 0.91 352 29 1 1.8 8 146 26 1 2.3 17 75 76 0 0 0 Příloha 3: Přehled měření orientace kalcitu 61 vzorek Z 4 – data změřená na Fjodorovově stolku x 586296 y 1157828 osa c dvojčata e1 dvojčata e2 dvojčata e3n h s/p velikost zrna[mm] n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s 56.5 29 e 5.2 37 11 10 4 t 75.5 45 7 17 t 121.3 14.5 e 3 116.5 41 2 18 t 358.5 -17 e 1.48 340 -34 3 10 t 70 14.5 e 1.1 41 14.5 1 7 t 86 41 1 50 t 67.3 13.5 e 4.2 47 15 3 8 t 87 44 5 41 t 317.5 27.5 e 5.5 344.5 38 5 19 t 333 -5 0.5 8 t 52 2.5 e 3.5 52 25 7 20 t 83.5 -7.5 1 3 t 33.5 -18 2 2 t 314 -22 e 3.7 309 -39 10 11 t 165 40 e 2.5 164 29 2.5 7 t 77 6 e 1.1 44 12 0.5 7 t 88 42 3 32 t 65 8 e 4.25 85 37 0.6 78 t 40.5 5.5 0.5 18 t 328 22.5 e 3.15 356 35.5 3 41 t 124 -11 1 6 t 77 -31 e 1.2 48 -51 1.5 7 t 335 2 e 5.3 349 36 0.4 37 t 312 10 0.7 4 352 -12 e 1.5 8 11 8 25 t 299 -15 e 3.7 315 -23 6 29 t 353 -21 e 5.5 331 -29 4 5 t 24 -18 0.8 6 t 23 -35 1.2 7 t 30 25 e 7.5 15.5 -4 0.6 15 t 31.5 -47 1.4 30 t 30 -21 e 8.4 13 -19 0.7 9 t 64 -35 0.4 19 t 29 -7 e 4.5 51 -30 1.2 41 t 7 -8 0.8 7 t 23 34 e 0.9 0 36 0.4 11 t 323.5 22 e 2.9 352 35.5 4.3 29 t 339 -5.5 2.7 9 t 316 23 e 5.8 352 12 2.5 5 t 313 48 4.5 25 t 66 26 e 7 80 46 0.8 36 t 38 13.5 5.5 7 t 15 -12 e 3.8 4.5 -32 2.4 13 t Příloha 3: Přehled měření orientace kalcitu 62 vzorek Z 4 – ortogonalizovaná data v geografických souřadnicích x 586296 y 1157828 osa c dvojčata e1 dvojčata e2 dvojčata e3 αL φL velikostzrna [mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] 257 46 3 239 24 1 2 18 230 69 0 0 0 290 37 0 0 0 296 2 1.48 271 9 1 3 10 316 20 0 0 0 123 23 0 0 0 186 43 1.1 178 17 1 1 7 152 58 1 1 50 222 43 0 0 0 183 42 4.2 174 17 1 3 8 150 58 1 5 41 218 41 0 0 0 331 55 5.5 344 30 1 5 19 19 71 1 0.5 8 290 48 0 0 0 158 40 3.5 193 42 1 7 20 152 15 1 1 3 125 55 1 2 2 269 36 3.7 247 18 1 10 11 263 62 0 0 0 295 22 0 0 0 83 3 2.5 284 13 1 2.5 7 87 29 0 0 0 239 7 0 0 0 187 53 1.1 180 27 1 0.5 7 140 65 1 3 32 230 51 0 0 0 176 44 4.25 205 32 1 0.6 78 154 25 1 0.5 18 161 70 0 0 0 326 45 3.15 346 24 1 3 41 345 69 1 1 6 295 34 0 0 0 103 67 1.2 85 43 1 1.5 7 154 56 0 0 0 11 77 0 0 0 304 32 5.3 330 19 1 0.4 37 298 58 1 0.7 4 283 14 0 0 0 296 11 1.5 327 5 1 8 25 97 13 0 0 0 282 38 0 0 0 251 51 3.7 267 28 1 6 29 214 43 0 0 0 288 71 0 0 0 331 60 5.5 253 11 1 4 5 117 43 1 0.8 6 185 9 1 1.2 8 160 11 7.5 134 7 1 0.6 15 172 35 1 1.4 30 355 10 0 0 0 122 26 8.4 288 32 1 0.7 9 189 25 1 0.4 19 50 50 0 0 0 137 21 4.5 353 39 1 1.2 41 218 62 1 0.8 7 67 8 0 0 0 173 2 0.9 347 24 1 0.4 11 154 19 0 0 0 199 9 0 0 0 324 49 2.9 328 23 1 4.3 29 6 59 1 2.7 9 283 51 0 0 0 324 55 5.8 315 30 1 2.5 5 9 52 1 4.5 25 273 67 0 0 0 190 31 7 214 16 1 0.8 36 167 16 1 5.5 7 189 58 0 0 0 128 10 3.8 102 8 1 2.4 13 322 12 0 0 0 143 33 0 0 0 Příloha 3: Přehled měření orientace kalcitu 63 vzorek Z 9 – data změřená na Fjodorovově stolku x 587568 y 1157706 osa c dvojčata e1 dvojčata e2 dvojčata e3n h s/p velikost zrna[mm] n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s n h tloušťka [µm] hustota [ks/mm] t/s 0 -36 e 2.5 346 -35.5 5 17 t 45.7 -28 1.7 9 t 18 -2.5 e 4.2 8.6 -18.5 2 21 t 51.5 -1 1.3 14 t 7 16 e 1.1 37.5 -1.5 3.5 26 t 354 -14 1.5 9 t 13 3.5 e 3.5 5.5 -6 7 21 t 51 0.5 7 7 t 351.5 1.5 e 1.2 28.5 -12 1.5 10 t 33.4 16.5 3 15 t 347.5 -36 e 0.7 23.5 -21.5 0.8 7 t 333.8 -27 2 20 t 23.6 -26 e 0.9 24 -0.3 1.1 30 t 64.7 -33 1.2 7 t 12.5 22.5 e 1.4 46.5 0.5 0.6 10 t 1 5 0.8 46 t 321.5 -51 e 0.7 113 32 2.5 26 t 162 17.5 0.6 39 t 352 -13 e 1.2 19 17 0.6 26 t 333.5 -6 6 22 t 7.5 4.5 e 0.75 44.3 12.5 3 16 t 4.5 -8 6 32 t 7.3 8 e 0.59 2.2 -18.5 4 28 t 46 -1.5 1.5 21 t 26 -18 e 0.66 65.5 -18 1.2 12 t 18 -48 6 14 t 64.5 28 e 0.85 36 49.5 0.8 26 t 105 54 0.8 18 t 25 34.5 e 1.05 19.5 -12.5 2 17 t 74.5 -55 0.8 40 t 14 9 e 0.95 2 -1 6 25 t 46.5 3.5 0.6 18 t 359 31 e 0.98 342 27 3 53 t 345 -40 e 1.2 333.5 -20.5 4 12.5 t 8 5.5 e 6 8 -11.5 5 22 t 53 -3 0.8 15 0.2 -18 e 0.56 33 -35 1.5 19 t 342.4 -31 2 42 t 297.6 21.5 e 0.38 244.5 -3 3 60 t 346.3 -39 e 2.5 46.3 -46 7 26 t 347 -29 1.5 20 t 344.5 -33 e 0.77 31 -46 0.8 11 t 324 -40 1.2 8 t 356 -7 0.6 35 t 0 -32 e 1.4 39.2 -44 0.8 23 t 327 -52 1 14 t 1 -16 e 0.9 29 -20.5 1.2 16 t 339.5 -23 1.5 107 t 356 3.25 e 1.2 24.2 -18.5 3 14 t 342.3 -15 4 29 t 23.5 23 e 0.8 19.5 31.25 0.6 42 t 63.7 13.2 5 14 t 354 -36 e 0.945 21 -30.5 1.4 13 t 351 -28 1.5 26 t 62 37.5 e 0.91 30 41.5 3 28 t 10 51 1.1 28 t 323.5 -41 e 0.65 340.2 -15.5 0.7 37 t 293.3 -33 0.8 26 t 23 24 e 0.77 11 43.5 1.5 42 t 58.5 14 7 10 t 19.5 21 e 1.5 43.5 -7 1.6 23 t 356 9.5 4 33 t 359.5 16.5 e 0.5 340 -8 8 26 t 24 -19 0.6 11 t 0.3 26.5 e 0.7 334.5 19.5 5 64 t 346.7 -23 e 0.5 344 6 6 46 t 20 8 e 4.5 5.7 -19 6 32 t 50.7 -6 2.6 17 t 63.5 36.5 e 0.91 31.3 40.5 4.5 18 t 103.5 49 0.8 25 t 32 -29 e 0.8 63.7 -22.5 1.2 9 t 15.5 -45 6 10 t 18 -24 e 0.095 54.6 -36.5 0.8 9 t 13.5 -30 0.6 23 t 348.3 -30 e 0.75 21.5 -28 0.8 14 t 329 -26 0.6 16 t 23.5 28.5 e 0.8 11 40 1.3 40 t 57.3 14.5 3 10 t 349.8 -38 e 0.75 21.4 -28 0.8 12 t 330 -22 0.6 30 t 88 42.5 e 0.5 312.5 -44 0.7 14 t 69 33 0.6 6 t 8 6.25 e 0.75 43 4.2 1.6 19 t 2.5 -11 9 16 t 356 28.25 0.8 4 t 14.5 23.5 e 0.65 44 -0.25 0.8 16 t 359 -2 5 18 t 22 24 e 1.5 358.5 2.25 1.7 36 t 44 -1 0.6 10 t 343.5 -14 e 0.4 3.3 -11 0.8 22 t 325.3 -17 1 24 t 27 -33 e 0.91 21 4 1.5 28 t 62 -32 1.2 11 t Příloha 3: Přehled měření orientace kalcitu 64 vzorek Z 4 – ortogonalizovaná data v geografických souřadnicích x 587568 y 1157706 osa c dvojčata e1 dvojčata e2 dvojčata e3 αL φL velikostzrna [mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] αL φL zdvojčatěné [0ne,1ano] tloušťka [µm] hustota [ks/mm] 85 11 2.5 108 26 1 5 17 268 16 1 1.7 9 59 19 0 0 0 228 1 4.2 72 10 1 2 21 227 27 1 1.3 14 26 13 0 0 0 31 11 1.1 229 9 1 3.5 26 5 4 1 1.5 9 40 36 0 0 0 43 4 3.5 65 18 1 7 21 225 23 1 7 7 18 14 0 0 0 46 23 1.2 73 17 1 1.5 10 29 2 1 3 15 32 48 0 0 0 88 21 0.7 70 1 1 0.8 7 79 46 1 2 20 114 12 0 0 0 254 7 0.9 231 23 1 1.1 30 69 19 1 1.2 7 279 16 0 0 0 24 5 1.4 217 18 1 0.6 10 357 5 1 0.8 46 39 27 0 0 0 61 23 1.2 40 6 1 0.6 26 56 49 1 6 22 86 11 0 0 0 41 10 0.75 214 16 1 3 16 21 28 1 6 32 68 15 0 0 0 39 10 0.59 64 21 1 4 28 218 17 1 1.5 21 15 22 0 0 0 245 10 0.66 265 29 1 1.2 12 219 14 1 6 14 74 15 0 0 0 184 37 0.85 175 12 1 0.8 26 217 37 1 0.8 18 155 55 0 0 0 201 8 1.05 227 4 1 2 17 189 32 1 0.8 40 5 13 0 0 0 37 3 0.95 57 21 1 6 25 223 22 1 0.6 18 11 11 0 0 0 14 12 0.98 16 39 1 3 53 215 3 0 0 0 170 0 0 0 0 95 20 1.2 75 41 1 4 12.5 123 20 0 0 0 264 4 0 0 0 41 8 6 63 23 1 5 22 225 18 1 0.8 15 15 17 0 0 0 66 15 0.56 259 8 1 1.5 19 39 14 1 2 42 83 37 0 0 0 294 76 0.38 230 60 1 3 60 57 74 0 0 0 314 50 0 0 0 93 19 2.5 275 7 1 7 26 65 28 1 1.5 20 118 33 0 0 0 85 21 0.77 272 5 1 0.8 11 57 25 1 1.2 8 108 38 1 0.6 35 82 13 1.4 284 2 1 0.8 23 59 0 1 1 14 84 39 0 0 0 64 15 0.9 88 3 1 1.2 16 223 1 1 1.5 107 60 41 0 0 0 44 21 1.2 68 8 1 3 14 23 5 1 4 29 41 48 0 0 0 202 5 0.8 33 19 1 0.6 42 220 26 1 5 14 176 8 0 0 0 87 17 0.95 256 7 1 1.4 13 68 38 1 1.5 26 115 17 0 0 0 177 30 0.91 183 4 1 3 28 204 46 1 1.1 28 146 33 0 0 0 105 34 0.65 72 35 1 0.7 37 133 51 1 0.8 26 113 9 0 0 0 202 4 0.77 359 9 1 1.5 42 45 9 1 7 10 202 31 0 0 0 205 1 1.5 225 20 1 1.6 23 180 8 1 4 33 33 24 0 0 0 32 18 0.5 55 35 1 8 26 218 8 1 0.6 11 4 23 0 0 0 19 16 0.7 22 42 1 5 64 220 0 0 0 0 355 4 0 0 0 73 28 0.5 43 34 1 6 46 101 41 0 0 0 77 1 0 0 0 219 2 4.5 56 18 1 6 32 229 27 1 2.6 17 13 3 0 0 0 177 33 0.91 158 12 1 4.5 18 205 23 1 0.8 25 164 57 0 0 0 257 14 0.8 281 27 1 1.2 9 231 25 1 6 10 78 12 0 0 0 256 3 0.8 274 23 1 1.2 9 230 7 1 6 10 86 21 0 0 0 251 2 0.1 275 13 1 0.8 9 228 16 1 0.6 23 69 24 0 0 0 82 23 0.75 251 2 1 0.8 14 61 43 1 0.6 16 110 23 0 0 0 197 4 0.8 358 14 1 1.3 40 43 3 1 3 10 190 30 0 0 0 90 19 0.75 252 1 1 0.8 12 79 44 1 0.6 30 116 11 0 0 0 40 7 0.75 241 9 1 1.6 19 195 4 1 9 16 43 33 1 0.8 4 23 4 0.65 225 11 1 0.8 16 179 8 1 5 18 26 30 0 0 0 202 3 1.5 41 16 1 1.7 36 210 28 1 0.6 10 357 4 0 0 0 65 32 0.4 57 7 1 0.8 22 39 50 1 1 24 97 33 0 0 0 259 9 0.91 234 22 1 1.5 28 78 17 1 1.2 11 283 21 0 0 0 113 28 0.7 136 48 1 2.5 26 83 27 1 0.6 39 124 3 0 0 0 90 20 0.75 194 57 1 0.8 12 20 7 5 1 0.6 0.75 51 0 0 0 Příloha 4: Mapa lokalizací obrázků použitých v textu a vybraných dokumentačních bodů 65