Tento protokol je zaměřen na výskyty starších prvohor na území ČR. Vašim úkolem bude doplnit dvě stratigrafická schémata. Vycházejte z publikace Chlupáč et al. 2001: Geologická minulost ČR (ke každému útvaru najdete stratigrafická schémata, slovní popisy souvrství i výskyty útvarů v jednotkách Českého masivu – nás nyní zajímá Barrandien a moravskoslezské paleozoikum). A) Stratigrafické schéma barrandienského paleozoika 1. Chronostratigrafické dělení kambria v příbramsko-jinecké a skryjsko-týřovické pánvi a ordoviku v pražské pánvi nelze snadno korelovat s mezinárodně platnou chronostratigrafickou tabulkou. Vašim prvním úkolem bude seznámit se s chronostratigrafickým dělením hornin v těchto pánvích a k útvarům a k oddělením doplnit názvy zde užívaných chronostratigrafických stupňů (podle Chlupáč et al. 2001: Geologická minulost ČR). a) U kambria to není možné (kambrium vynechte), protože mezinárodně platná oddělení a stupně kambria nelze dobře korelovat s vrstevními sledy kambrických pánví barrandienu (v barrandienu chybí většina vůdčích fosilií). Mezinárodní chronostratigrafická oddělení kambria jsou čtyři (terreneuv, oddělení 2, miaoling, furong), v barrandienu se vyčleňují tři neformální oddělení („spodní“, „střední“, „svrchní“). Ještě větší problém je se stupni – pouze jinecké a buchavské souvrství s bohatou trilobitovou faunou poskytlo indexové fosilie stupně drum, oddělení miaoling („střední“ kambrium). Další souvrství jsou buď bez fosilií nebo jen s endemickými druhy. b) Dále je problematický ordovik, jehož sedimentární sekvence se špatně korelují s globálními stupni, a proto byly definovány stupně regionální. Pražská pánev se v ordoviku nacházela v okolí severní Gondwany (na malém kontinentu Perunika) a tyto regionální stupně se proto nazývají severogondwanské nebo také mediteránní, protože kromě Barrandienu se vyskytují také ve Španělsku. U ordoviku tedy doplňte mediteránní/severogondwanskou stupnici – můžete využít této tabulky. Jistě vám neuniknou názvy českých typových lokalit, podle kterých jsou stupně pojmenovány. c) Silurské a devonské sledy lze s globálními chronostratigrafickými odděleními a stupni korelovat velmi dobře, protože se zde vyskytují hojné indexové fosilie – především graptoliti, konodonti a v devonu i goniatiti. Silur a devon pražské pánve je dokonce typovým územím některých globálních chronostratigrafických jednotek. Doplníte-li do schématu české stratotypy a parastratotypy, získáte plusový bod. 2. Navrhnete legendu a doplníte do schématu litologii – tedy horninovou náplň jednotlivých souvrství Barrandienu. Inspirujte se na příkladu skryjsko-týřovické pánve, kde je litologie a část legendy již vyplněna. Další položky v legendě si navrhnete sami (snažte se ale držet zavedených pravidel: vápence = cihličky apod.). Doplníte-li názvy souvrství, získáte plusový bod. Tato tabulka vám pomůže zapamatovat si základní litostratigrafii barrandienských pánví, která se vám bude hodit u zkoušky. 3. Pomocí číslic zaznačte pozice typických facií: 1 – trilobitové břidlice 2 – graptolitové břidlice 3 – oolitické rudy 4 – ortocerové vápence 5 – útesové vápence 6 – tentakulitové vápence 7 – scyphrocrinitový horizont 4. Do posledního sloupce zaznačíte prostředí, ve kterém horniny vznikaly: pevninské, brakické, mořské (někdy možno upřesnit na mělkomořské, hlubokomořské). Oporou vám mohou být některé významné fosilie, přednáška, skripta nebo kniha Chlupáč et al. (2001). 5. Vyhledejte základní informace o následujících organismech. Čím jsou výjimečné? Za zaznačení jejich stratigrafické pozice získáte plusový bod (tady použijte internet): – Kodymirus vagans – Cooksonia barrandei B) Stratigrafické schéma moravskoslezského devonu 1. Doplňte stupnici podle globální chronostratigrafické tabulky. 2. Doplňte litologii podle vámi navržené legendy. Pozor – horniny moravskoslezského devonu náležejí různým příkrovům, jejichž horniny sedimentovaly v rozdílných částech tehdejší pánve (viz rekonstrukce nad tabulkou). Ve stejný čas se ukládaly různé litologie. Rozlišujeme tři základní vývoje, podle prostředí sedimentace: pánevní drahanský (hlubokomořský) vývoj, přechodný ludmírovský vývoj a platformní vývoj Moravského krasu. Každý vývoj má odlišnou litologickou náplň. Doplníte-li názvy souvrství, získáte plusový bod. 3. Ke každé litologii doplňte prostředí, ve kterém horniny vznikaly: pevninské nebo mořské (někdy možno upřesnit na mělkomořské, hlubokomořské). 4. Moravskoslezské paleozoikum je proslulé především výskytem plošně rozsáhlého devonu, ale starší paleozoikum je zde (drobnými výskyty) zastoupeno i dalšími dvěma útvary. Do tabulky pod schématem doplňte, kde a pomocí jakých indexových fosilií zde útvary kambrium, ordovik a silur byly (nebo nebyly) doloženy. Vycházejte z publikace Chlupáč et al. 2001: Geologická minulost ČR. A) Stratigrafické schéma barrandienského paleozoika pražská pánev Břidlice Pískovce, křemence, prachovce Slepence Vápence Sedimentární Fe rudy Vulkanity, vulkanoklastika Silicity Hiát mělkomořské pevninské mořské hiát příbramsko-jinecká pánev skryjsko-týřovická pánev B) Stratigrafické schéma moravskoslezského devonu Tabulka drobné výskyty v moravskoslezské oblasti indexové fosilie silur ordovik kambrium