Hydratační a dehydratační metamorfní reakce
Zeolitová facie
• vznik
smektitu na ilitu, kaolinitu a vermikulitu v pelitických sedimentech
• zeolity,
prehnit a albit se vyrábějí v metapelitech a metabazitech
• zeolity
se často vyskytují ve výplni vezikul jako mandle v metabazitech
• transformace jílových minerálů zahrnuje dehydratační reakce, a hydrotermální přeměny
Dehydratační reakce
• Tc + Fo =
Ath + H2O (MSH)
• Ath + Fo
= En + H2O (MSH)
• Tc = En +
Qtz + H2O (MSH)
• Tr = En +
Di + Qtz + H2O (CMSH)
• Chl = Opx
+ Fo + Sp + H2O (CMASH)
Fázové vztahy v ultramafických horninách
• systémy:
CMS, MSH, CMSH, ± FeO (FMSH, CFMSH), Al2O3, CO2
• v ultramafických horninách dochází k hydrataci bezvodých minerálů již za velmi nízkých teplot
• nejčastější
nízkoteplotní alterace:
Olivín →
serpentin
ortopyroxen
→ serpentin
Olivín +
ortopyroxen → serpentin + Fe oxidy + mastek + brucit
Klinopyroxen
→ amfibol + hydratované Ca-Al silikaty + chlorit
Plagioklas
→ Ca-Al silikáty + jílové minerály + kalcit
Serpentinizace
• Přeměna
začíná podél puklin a štěpných trhlin (pyroxen, olivín)
• minerály
serpentinové skupiny jsou stabilní v podmínkách facie zelených břidlic
• lizardit
a chrysotil stabilní do 300 ºC
• antigorit
stabilní do cca 500-600ºC
• serpentinizace
» otevřený systém
• Mg –
bohatá hornina tvořená bezvodými minerály se mění na směs hydratovaných
silikátů
• minerály
serpentinové skupiny obsahují 12 – 14 % H2O
• serpentinity
vznikly interakcí s mořskou vodou nebo meteorickou vodou (18O)
• lokálně
může serpentinizace probíhat za velmi nízké fugacity kyslíku (vzniká přírodní
Fe nebo slitiny Fe-Ni-Co) » Fe obsažené v olivínech a pyroxenech reaguje s O v
pronikající vodě a vzniká magnetit ale volný H redukuje část Fe případně Co a
Ni až do kovové formy
• Serpentinity
(až ~ 13 hm. %) vody obsahují hlavně chrysotil, lizardit a antigorit.
• Serpentinit
který vzniká při mořském dně obsahuje nejen vodu, ale také dal prvky (jako B, Li,
As, Sb, Pb, U, Cs, Sr a Ba).
• Serpentinové
minerály přibližný vzorec Mg3Si2O5 (OH)4
• většina
trojmocného železa je v magnetitu, ale část je také v serpentinu (v lizarditu
je 50 až 90% Fe ve stavu Fe3 +)
• oxidační
reakce ale probíhá při velmi nízké fugacitě kyslíku a vysokém parciálním tlakům
vodíku. Tyto podmínky, které umožňují srážení přirozených kovů, jako je např.
Dusík (Ni3Fe) a wairauit (CoFe)
Retrográdní přeměny metakarbonátů
• většina
retrográdních reakcí v systémech CMSH, CMASCH má na straně reaktantu CO2 ± H2O
• minerální
asociace jsou odolnější proti retrográdním přeměnám než v metapelitech
• častěji
zachovávají podmínky blízké vrcholným podmínkám metamorfózy
• zároveň
se mnohdy setkáváme s nerovnovážnými asociacemi
• T-XCO2
diagram ukazující vztahy mezi dolomitem (Dol), brucitem (Brc), antigoritem
(Atg), forsteritem (Fo), a CO2-H2O fluidy při 3000 bar
• čárkované
a šedé čáry ukazují vývoj periklasového a dolomitového mramoru během chladnutí
(Ferry 2000)
Metamorfóza nízkého stupně bazických hornin a vápenatosilikátových hornin (význam hydratačních reakcí)
• retrográdní
změny v těchto horninách jsou důsledkem reakce mezi bezvodými minerály a fluid
• často jde
o metasomatické přeměny s přínosem
některých prvků jako je Si (An + 2H4SiO4 = Prh + 2H+)
• v
bazických horninách probíhají hydratační reakce hlavně v podmínkách zeolitové
facie až facie zelených břidlic
• retrográdní
reakce v kontaktních aureolách často souvisí s fluidy uvolňovanými během
chladnutí magmatu
• rozpadem
bazického plagioklasu mohou v závislosti na teplotě vznikat: zeolity, světlé
slídy, albit, prehnit, pumpellyit, zoisit, kalcit
• kyselé
plagioklasy se rozpadají převážně na albit, světlé slídy
• tmavé
minerály (pyroxen, granát, amfibol) se mění na pumpellyit, chlorit, epidot,
aktinolit
• mafické
horniny jsou vhodnější pro studium metamorfózy za velmi nízkých a nízkých
stupňů a dále za vysokých stupňů (hlavně HP)
• během
středního stupně probíhá řada kontinuálních reakcí v širokém poli PT podmínek
• je zde
stabilní asociace amfibol + plagioklas
• metabazity
jsou mnohem méně citlivé na progresivní změny PT než metapelity
Popis drah P-T -t
• P-T a vrcholné metamorfní podmínky - vysoce metamorfované horniny
• pojmy prográdní a retrográdní spojeny s tektonickým procesem
• A)
Prográdní část dráhy: nebývá zachována – starší metamorfní procesy překryty
vrcholnými PT podmínkami
• B)
Retrográdní část dráhy :
1) izotermální snížení tlaku neboli dekomprese (isothermal
decompression - ITD): tektonické ztluštění kůry a následná erozní či tektonická
exhumace
2) izobarické chladnutí (isobaric cooling - IBC) například
horniny v kontaktním dvoře magmatických těles
Termochronologie
• historie T-t (datování minerálů s různou TC )
• TC - teplota kdy přestává difuzní ztráta
dceřinného prvku krystalu
• rychlé
chladnutí - odpovídá krystalizaci krystalu
Důležité údaje
• (1)
Teplotu > 800°C nemůžeme v kůře
dosáhnout bez tepelného zdroje (magma).
• (2) Při
vzniku příkrovů je možné pozorovat rozdílnou P-T-časovou dráhu pro spodní a
svrchní příkrov.
• (3) Délka
trvání regionální metamorfózy se počítá na desítky miliónů let zatímco
kontaktní metamorfóza 10000 let.
• 1) Porušení tepelné a geologické struktury kůry
• (a) Subdukce studené oceánské desky
• (b) Ztluštění kůry (kontinentální)
• (c) Ztenčení kůry - extenzí (intrakontinentální rifting), gravitační skluz příkrovů
• (d) Vrásnění
• (e) Intruze magmatu
Rychlost výstupu hornin a tvar retrográdní dráhy P-T
• zachování minerálních asociací z P-Tmax je podmíněno rychlým transportem horniny
• naopak pomalá
rychlost transportu, výměna tepla s okolím = reekvilibrace minerální asociace v
transportovaném bloku, zanikají informace o původní metamorfóze