Ne všechny zprávy či sdělení, se kterými se setkáváme, jsou pravdivé a relevantní. Může být těžké rozeznat pravdu od lži a potřebné informace od balastu. Roli zde hraje i subjektivní vnímání a poznávání, přesto existují osvědčené postupy, jak informace zhodnotit.

Důvěryhodnost, relevance a aktuálnost

Pro zhodnocení důvěryhodnosti neexistují žádné tabulky či postupy. Každá informace je stále informací a může v jistých situacích plnit svůj účel. Proto se u každé informace musíme individuálně zamyslet a posoudit její důvěryhodnost. Pomoci nám mohou různé metody a otázky, ale důležité je hodnocení na základě našeho poznání.

Relevanci informací posuzujeme vždy podle toho, k čemu informaci potřebujeme. Někdy pro nás mohou být relevantní příspěvky na Facebooku, v jiné situaci nebude tyto příspěvky vhodné použít.

Aktuálnost informací závisí od oboru. V některých oblastech poznání informace zastarávají velmi rychle, v jiných mohou být stále aktuální i práce z poloviny 20. století, pro zooarcheology mají zase informační hodnotu např. kosterní pozůstatky mamutů. 

První setkání s informací

Když se nám dostane do rukou nová informace, můžeme ji posoudit podle základních kritérií. 

Odpovědi na tyto otázky nás navedou k základnímu povědomí o tom, jaký zdroj před námi leží.

Příklad

Zkusme si nyní zhodnotit zdroj. Hledáme informace o suchu. Dostali jsme se na portál https://www.pocitamesvodou.cz, konkrétně na článek zde: https://www.pocitamesvodou.cz/nedivme-se-ze-je-sucho. Podíváme se na jednotlivé oblasti.

Autorství

Autorem je Doc. RNDr. Jan Pokorný, CSc., podle rychlého průzkumu odborník na změny klimatu, sucho, fyziologii rostlin.

Odbornost

Článek je psán popularizační formou, odborná slova se nacházejí jen zřídka. Článek není ocitován.

Vydavatelství

Web vydává ZO ČSOP Koniklec. Jedná se o projekt financovaný MŽP a SFŽP, což není znakem ani kvality, ani nekvality. Vzhledem k tomu, že na webu jsou uvedeni všichni členové a členky projektu, můžeme si jejich odbornost v tématu ověřit.

Aktuálnost

Článek je z června roku 2017. Může obsahovat zastaralá data, neboť téma změny klimatu přináší aktuální data rychle.

Na základě tohoto zběžného posouzení můžeme konstatovat, že článek může být vhodným odrazovým můstkem, díky kterému si uděláme přehled o tématu. Není však vhodný pro použití do odborné práce. Pro odbornou práci si musíme najít řádně ocitovaný a aktuálnější článek.

Odborný text

Připomeňme si, jak poznáme odborný a kvalitní text:

• Téma je kvalitně výzkumně zpracováno, má dobrou metodiku, příp. je založeno na sumarizaci jiných výzkumů, ze kterých tvoří vlastní závěry a argumentace.
• Výsledky jsou dobře popsány, práce obsahuje závěr, příp. diskuzi (tedy odpověď na otázku „Co výsledky znamenají?“).
• Text má uvedeného autora, jehož jméno a příp. další publikace jsou dohledatelné.
• Autor pracuje se zdroji, které náležitě cituje.
• Udávané zdroje jsou dohledatelné a ověřitelné.
• Autor používá odborné termíny a spisovnou češtinu (či jiný spisovný jazyk).
• Text je objektivní, nezaujatý.
• Vyjadřování je stručné, nepoužívají se metafory.

Další hodnocení kvality

Kvalitu zdroje můžeme posuzovat i dalšími způsoby. Zejména u vědeckých publikací se můžeme setkat s nutností vykazovat své vědecké výsledky pro další hodnocení. Sledovat můžete především recenze článků a citovanost periodika, tzv. impakt faktor.

 

Recenzní řízení

Vědecké články obvykle prochází recenzním řízením. Články zkontroluje redakční rada a u některých následuje důvěryhodné recenzní řízení, tedy zhodnocení kvality odborného textu. Recenzi provádí experti na dané téma. Recenzní řízení pomáhá udržet kvalitu publikací. Výstup autora většinou posuzují dva až tři recenzenti. Řízení může být anonymní jednostranné (autor nezná recenzenty) či oboustranné (autoři a recenzenti vzájemně neznají své identity), příp. řízení otevřené, kde všichni svoji identitu znají. 

Po recenzi autorovi přijde vyjádření:

• přijato bez výhrad - článek/kniha mohou být vydány
• přijato, ale je nutné udělat úpravy na základě doporučení z recenzí - jakmile autor úpravy provede, bude dílo vydané
• nepřijato (u impaktovaných časopisů bývá pravděpodobnost odmítnutí až 80 %) - dílo nebude vydáno, ale autor má právo vidět recenzní posudky

Recenzované články můžete hledat i v databázích na ezdroje.muni.cz, v rozšířeném hledání stačí zakliknout, aby se vám vygenerovaly jen recenzované zdroje. 

Impakt faktor (IF)

IF vyjadřuje průměrnou citovanost článků v daném periodiku sledovanými periodiky v určitém období. Jedná se o numerické vyjádření zhodnocení určitého periodika v oboru. Čím vyšší číslo, tím lepší hodnocení a časopis je považován za prestižnější. Aby měl časopis nějaký IF, musí být na základě doporučení odborníků evidovaný v Institute for Scientific Information (ISI). Sledovanými časopisy jsou myšleny ty časopisy, které naleznete v Journal Citation Reports.

Přehled českých časopisů najdete zde. 

IF je jednou ze složek hodnocení vědecké práce, a to jak kvantity, tak kvality. Od roku 2013 by však tato metrika neměla být prvkem hodnocení výzkumu. IF s sebou přináší i různé problémy a možnosti zneužití. Může se například stát, že se IF časopisu zvýší jen kvůli extrémní citovanosti jednoho kontroverzního článku. 

Výpočet IF

Hodnota IF časopisu 10 ve stávajícím roce vyjadřuje, že články publikované během předcházejících dvou let byly průměrně v tomto roce citovány desetkrát. Výpočet tedy můžeme zapsat takto:

IF v roce n = kolikrát celkem byly citovány články v  časopisu publikované v roce n-1 a n-2 sledovanými časopisy v měřeném roce n / celkový počet článků vydaných v časopise v předcházejících letech n-1 a  n-2

Např.: periodikum má v roce 2023 impakt faktor 10

Články publikované v daném periodiku v letech 2022 a 2021 byly sledovanými časopisy v roce 2023 citovány celkem 1 500krát / v roce 2022 časopis publikoval 70 článků + v roce 2021 publikoval 80 článků = 1 500 / 70 + 80 = 10

Dá se tedy předpokládat, že když budu chtít v roce 2024 v časopise publikovat, bude můj článek zhruba 10krát citován v jiných sledovaných časopisech během následujících dvou let.

Journal Citation Report také uvádí impakt faktor, který vylučuje tzv. autocitace časopisu. Vezmeme příklad výše, řekněme, že ze 1 500 celkových citací článků sledovaného časopisu, které se objevily v časopisech evidovaných ve Web of Science v roce 2023, se 500 citací objevilo v tom samém periodiku, u kterého se snažíme impakt faktor vypočítat. Výpočet by pak vypadal následovně:

Celkový počet citací 1 500 - počet autocitací měřeného časopisu 500  / počet článků v časopise v roce 2022, tj. 70 + počet článků v časopise v roce 2021, tj. 80 = 1 500 - 500 / 70 + 80 = 6,6

Citační rejstříky

Pro výpočet IF slouží citační rejstříky. Jak zjistit IF konkrétního časopisu? Nejsnadnější je využití databáze Web of Science, příp. Scopus či ERIH. Ze stránky ezdroje.muni.cz si otevřete Web of Science a klikněte v pravém horním rohu na Products a poté na záložku Journal Citation Reports. Zde můžete vložit název časopisu nebo hledat podle názvu či kategorie. 

Příklad

Nás bude zajímat časopis „SEDIMENTARY GEOLOGY“. 

Po jeho vyhledání nám jsou k dispozici základní údaje o časopisu, kromě názvu i ISSN a eISSN, vydavatel, oborové zařazení či periodicita.

O IF se můžeme dozvědět níže. Vidíme aktuální IF i jeho vývoj v historii periodika a způsob, jak byl IF vypočítán.

Vidíme i celkový počet citací za rok 2018 a průměrný IF za 5 let. 

H-index

Též Hirschův index, slouží k hodnocení kvality publikační činnosti konkrétního autora. Pojmenován je po americkém fyzikovi Jorge Hirschovi. Výši h-indexu lze zjistit z databází Web of Science a Scopus. Výpočty probíhají ve Web of Science a Scopus různě, proto se může h-index lišit. 

H-index by měl být nestranným ukazatelem výkonnosti výzkumníka, ale nese s sebou několik rizik a nevýhod. Např. se z indexu nedozvíme, jestli nejsou v citacích zahrnuty autocitace (autor cituje sám sebe), ani to, jestli jsou ohlasy pozitivní či negativní. 

Berme v úvahu, že h-index neukazuje na erudici autora podle toho, jestli publikuje v časopise s vysokým IF. Může totiž publikovat v časopise, který získal vysoký IF velkým citováním malého množství článků. H-index tak znevýhodňuje plodné autory, kteří publikují v časopisech s málo citovanými publikacemi. Výhodou však může být, že h-index není založen na hodnotě IF ani na stáří článků a citací. 

Příklad

H-index autora T. J. Hamblina v databázi Scopus je 59.

 

Doporučená literatura:

ROSLING, Hans; ROSLING, Ola a ROSLING RÖNNLUND, Anna, 2018. Faktomluva: deset důvodů, proč se mýlíme v pohledu na svět - a proč jsou věci lepší, než vypadají.Eva NEVRLÁ (překladatelka). Pod povrchem. V Brně: Jan Melvil Publishing. ISBN  978-80-7555-056-9. Knihovní katalog

• Autor odhaluje 10 "instinktů" - nevědomých, ale předvídatelných myšlenkových zkreslení, která ovlivňují naše názory na okolní svět. Například instinkt propasti – máme sklon rozdělovat svět na zásadně odlišné tábory, negativity – více si všímáme jevů špatných než dobrých, ale také urgentnosti – pocit „teď, nebo nikdy“ nás vede k unáhleným rozhodnutím, či instinkt obviňování – úlevu nám přináší hledání viníka, nikoli příčiny. Soustředíme-li se na fakta, zjistíme, že svět jako celek je na tom mnohem lépe, než si myslíme. A že se navíc rychle zlepšuje. Neznamená to, že neexistují vážné problémy a rizika, které lidstvo ohrožují. Poznáme-li však své klamné instinkty, dokážeme se na problémy dívat na základě faktů a věnovat se řešení toho, co je opravdu důležité.

HIRSCH, J. E., 2010. An index to quantify an individual’s scientific research output that takes into account the effect of multiple coauthorship. Online. Scientometrics. Vol. 85, no. 3, s. 741-754. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/s11192-010-0193-9. [cit. 2024-01-12].

• Článek o H-indexu a jak se vypočítává. 

PLCH, Lukáš a KRATOCHVÍL, Jiří, 2020. Citační metriky. Online. Brno: Knihovna univerzitního kampusu. Prezentace dostupná z: https://is.muni.cz/do/sukb/kuk/materialy/cze/Metriky/docs/Citacni_metriky.pdf

• Prezentace o impakt faktoru a jeho limitech. Přehled různých dalších používaných metrik ve vědeckých databázích a jejich vysvětlení a systém výpočtu.