Motivace
• Vnější
• Vnitřní
Motivace vnější
• Trest – známky, práce, selhání, aj.
• Odměna – pochvala, satisfakce, aj.
Motivace vnitřní
• TOUHA PO VŽDĚLÁVÁNÍ
• Souvislost s praxí.
• Vyvolání zvědavosti (zvídavosti).
Motivace vnitřní
• TOUHA PO VŽDĚLÁVÁNÍ
• Souvislost s praxí.
• Vyvolání zvědavosti (zvídavosti).
• Problém (touha vypořádat se s výzvou).
• Vyučování prostřednictvím zábavy
Efektní jevy, spektakulární experimenty
Žákovské experimenty
Organizační formy výuky
• Vyučování je třeba podřídit (podle aktuálních
podmínek a potřeb) vhodné organizační formě.
• Volba organizační formy výuky do jisté míry
závisí na učiteli a do značné míry na
okolnostech.
Organizační formy výuky
FRONTÁLNÍ VYUČOVÁNÍ
• Nejtradičnější forma výuky
• Tento způsob vyučování by měl být založen na
interakci!
• Problém nastává, když sklouzne do situace, kdy
učitel předává a žáci pasivně přijímají učivo.
• Hromadná forma výuky – zapomíná se na
individuální přístup k žákovi.
Organizační formy výuky
SKUPINOVÉ VYUČOVÁNÍ
• Interakce mezi učitelem a žákem a mezi žáky
navzájem
• Kooperativní vyučování
• Lavice bývají uspořádány do kruhu (aby se
smazalo dominantní postavení učitele)
• Učitel má nelehkou roli, musí:
- vybrat vhodné skupiny,
- zajistit, aby všichni participovali,
- zhodnotit výkon jednotlivých
žáků (to není zrovna lehké),
- zajistit bezproblémový průběh.
Organizační formy výuky
INDIVIDUALIZOVANÉ VYUČOVÁNÍ
• Žáci zpracovávají dané učivo samostatně.
• Učitel se spoléhá na cílevědomost a píli žáků.
• Role učitele: supervize.
• Pomůcky: encyklopedie, mapy, modely, PC, aj.
• Daltonský plán, autonomní učení.
• Bloom – není dobré rozdělovat žáky podle
inteligence (vzdělávání je dobré přizpůsobit
individuálnímu tempu žáka)
Organizační formy výuky
TEMATICKÉ A PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ
• Tematické vyučování (často se zaměňuje s
projektovým)
• PV a TV: žáci zpravidla řeší komplexní problémy
(musí je nahlížet z mnoha stran – například
prizmatem několika různých oborů).
• PV a TV překonává roztříštěnost jednotlivých
poznatků získaných v jednotlivých předmětech.
Jevy se zkoumají v kontextu života.
Organizační formy výuky
PROJEKTOVÉ VYUČOVÁNÍ
• V úvodu projektu se zvolí skutečný a komplexní
problém (např. životní prostředí v dané obci).
Následuje diskuse nad problémem.
• Poté se zformulují úkoly, které je třeba provést pro
vyřešení problému a určí se, kdo a jak je vyřeší.
• Pak přijde fáze skutečného řešení problému –
studium problému, rešerše literatury, cesty do
terénu, fotografování, pozorování, studium
příslušných dokumentů atd.
• V závěru projektu pak dojde k zveřejnění výsledků a k
promyšlené zpětné vazbě.
Organizační formy výuky
DALŠÍ FORMY VYUČOVÁNÍ
• Exkurze (prostředí mimo školu – například pracoviště
související s daným učivem, podporuje názornost);
• Diferencované vyučování (vytváření skupin žáků
podle určitých vlastností, např. IQ – vždy hrozí
nebezpečí segregace, diskriminace či elitářství);
• Domácí práce žáků