Geografie města Urban Geography struktura přednášky město - vymezení předmětu zkoumání geografie města - charakteristiky disciplíny vývoj měst; pre-industriáLní město industriálni město; socialistické/post-socialistické město post-industriální město; globální město metafory města arena místo souboje mezi různými zájmovými skupinami Babel Babylon místo chaosu a disharmonie místo Luxusu, vLivu a moci fórum demokratické místo umožňující svobodné vyjádření názorů a postojů organismus žijící systém fungující hierarchie částí a buněk kaleidoskop střídání krajin, obrazů, vjemů a významů, jež mohou být vnímány a interpretovány galaxie fragmenty soubor rozptýlených, různorodých míst a nespojitých prostorů noční můra stoka místo utrpení, bezmoci, úpadku tavící kotel místo výměny zboží, služeb střetávání kultur a etnických skup kreativní póL divadlo ematický park^ jeviště, na kterém různí aktéři hrají různé roLe prostor symboLů a exhibice hra entita, jejíž vývoj a vnitřní struktura je významně ovlivněna náhodou a spontánností stroj mechanistický ceLek vzájemně propojených a komplementárně fungujících součástí síť splynutí mnoha vzájemně se překrývajících vztahových systémů prostor cirkulace Lidí, informací a financí metafory města Patrick Geddes - Lewis Mumford - Louis Wirth • města v jednotlivých fázích historického vývoje jako holistické systémy / organismy • město jako prostorově ohraničená entita vykazující specifický způsob života (rychlý, občanský, anonymní) a specifickou prostorovou a společenskou dělu práce • město jako relativně uzavřený a jasně definovatelný socioprostorový systém s lineární dynamikou vývoje Lewis Mumford (1895 -1990) What is a City? What is a city as a social institution? • ...the city is a related collection of primary groups and purposive associations... • ..the city is a geographical plexus, an economic organisation, an institutional process, a theater of social action and an aesthetic symbol of collective unity.. • ...the city is a special framework directed toward the creation of differentiated opportunities for a common Life and a significant collective drama Louis Wirth (1897- 1952) Urbanism as a Way of Life 1) Size of the population aggregate • ...the greater the number of individuals participating in the proces of interaction, the greater is the potential differentiation between them... 2) Density • ...frequent close physical contact coupled with great social distance... 3) Heterogeneity • ....individual acquires membership in widely divergent groups, each of which functions only with reference to a single segment of his personality... • současná města již nejsou celky s výlučně vnitřní soudržností • hranice města (ať už fyzické či sociální) jsou propustné proměnlivé • město je souborem blízkých i vzdáLených kontaktů, rytmů a různě oddělených procesů /tmu a ruzne oaaeienycn pro sociologický a geografický výzkum města vývoj co je to geografie města? = to, co dělají geografové města popisný důraz - rozpoznání a popis vnitřní struktury městských oblastí, resp. procesů probíhajících v nich či mezi nimi interpretativní důraz - prověření různých způsobů porozumění těmto prostorovým vzorcům a procesům a reakcí vyplývajících z tohoto porozumění explanatorní důraz - hledání/abstrahování důvodů vzniku prostorových vzorců a procesů; zkoumání obecných společenských procesů a jejich projevů v různých typech místních podmínek ■ urbánní teorie | teorie = série veLkých (grand) a abstraktních myšlenek, jež nám pomáhají pochopit složitou realitu každodenního života urbánní teorie = soubor vysvětlení, pravidel, a zákonitostí, jež ozřejmují, jak jsou města formována, jak fungují a jak se mění. témata sociologie města 19. století 1. je možné hovořit o specifickém městském způsobu života? je tento způsob života vlastní všem městům? 2. dochází k vytváření nových identit a společenských skupin? 3. jak jsou ovlivňovány tradiční spoLečenské vztahy? 4. jak město posiluje vytváření vazeb mezi občany různého společenského pozadí, místa bydliště a zaměstnání? 5. dokumentace historie urbanizace a zdůvodnění koncentrace obyvatelstva do měst 6. identifikace základních rysů prostorové diferenciace měst; hledání vztahů mezi způsobem prostorového uspořádání a způsoby interakcí 7. diagnóza "městských nemocí" 8. jak vznikají městské politiky jako specifický způsob uplatňování moci v území a jaké jsou jejich dopady na různé druhy obyvatel? Ferdinand Tonnies Německý sociální filozof zkoumající rozdíl mezi vesnickým životem předindustriální společnosti a městskou společností průmyslového věku. Popisoval přechod od komunity založené na víceméně osobních vztazích k hlouběji odosobněné městské společnosti. gemeinschaft vs. gesellschaft pospolitost vs. společenství Emile Dürkheim Podobně jako Tonnies rozlišoval mezi tzv. mechanickou, danou solidaritou předprůmyslové vesnické komunity a tzv. organickou solidaritou města založenou na vztazích mezi členy sociálně a profesně diverzifikované městské společnosti. Georg Simmel Věnoval se městům jako symbolu modernity. V eseji The Metropolis and Mental Life vidí město jako uskupení různých, vysoce proměnlivých objektů a forem činností. Vedle příležitostí seberealizace, které město jedinci dává, na něj útočí neustálými podněty. Reakcí jedince tak zaujmutí pozice odstupu od ostatních, anonymita. Významný inspirátor chicagské školy. ■ do pol. 20. stol. ■ • „site and situatiorT studie - zabývají se fyzickými a Lokalizačními kvalitami prostředí, ve kterém dochází k rozvoji městského osídlení; • studie městského osídlení - zkoumají prostorové rozmístění měst, sítě měst, jejich konektivitu, městská zázemí; • studie městské morfologie - popisují vnitřní strukturu města a její vztah k jednotlivým historickým fázím vývoje města; • studie historického vývoje měst - zabývají se změnami městských forem, kulturními variacemi města v širším regionálním prostředí. práce BLancharda z roku 1911 pojednávající o Grenoblů práce německých univerzit na téma městské morfologie Smailesova Geography of Towns z roku 1953 s tématy jako např. původ měst, města a kultura, městská morfologie. moderní důraz na sledování rozhodnutí subjektů, kde žít, nakupovat, stavět či investovat + sledování faktorů a omezení ovlivňujících voLbu a výsledný prostorový vzorec města pozitivismus behavioraLismus ekologická přístupy .iíKW r irmani a vriiktnra r-iř-Ha ■rwliYnřny Stalini LKVnll p-iňLljJV odkazy ií CMcapstau iK-slu rujínannl e<úl(*jie role ekO.Oůií^t (i r-isce.ů míS-T ífjriiurr HTinl(i.rľr>rf jatí. p*of vl mHlum rnrsij |jhú i- - .....-■ iiDoklasickó přístupy Lidské prastornvé chováni a struktura méí-tíjsou výAlpfíLřMťi faciĎňilňi" ^ůlhy snaha a minlmaLlzatl ekonomickýf.h a Easůvýth nákladů, rcsp- o maximalizaci uzUku NUE = new urban ccanmlcs (prostorově překlopeni" neoklasické ekonomi kyj .T&ii pka 'i^ioďf iir "city tpx?t]iiie\t lefiittr, tie:a slíiiŕr i oxpravaMnfr.-/ initi^iuc!1 :± iial'.icf1 ráítrhú pru tyravncrx mjuItwikIi externals „znovuobjevení" Chri stalle rovy teorie centrálních míst v 60. Letech 20. století témata Etnické segregace, trhu bydlení, vnitro městské migrace, využití půdy, cen pozemku, apod. nebyl kritikou pozitivistické filosofie - naopak sdílel cíL nalezení obecných zákonů prostorového chování vyvinut z kritiky zjednodušeného konceptu Lidského chováni obsaženého v neo-klasických a ekoLogíckých přístupech -behaviorélní přístup usiloval o implementaci více realistického přístupu do geografických modelu za využití psychologických a antropologických metod a poznatků ■ vytvořil zásadní rozdíLmezi objektivním prostředím a kognitivním obrazem onoho prostředí ■ behavioraUsťcké přístupy aplikovány při modelovaní rezidenční mobility či při studiu vnímání image jednotlivých částí města různými skupinami obyvateLstva. štrukturalistické přístupy _ Lidské chováni je ve struktura li stickéni pojeti podmíněno skrytými společenskými £i ekonomickými strukturami urbánni struktura jako odraz třídních, ekonomických a spoLečenských zájmů pŕerazdéLrjvánf ä dosažitelnost zdrojů, ve městech nc-o-marx ismus ncrjwcberiánstvi Mm Hen, Rjy Patil vlivTríniLi fzarů i Yfťíiäfirftih vzuhC urhan rriiinnQí-r-: fí*y Pahl) - knntrala přlsLjpj lit irirajům trrtikj míry autonomie mrjstfkífh mjria^rĎ gidí[fednicl ríiĚII ■rtľejľytíi d íĽJki uniýirt se