7 Geografie města socialistické město typ města dominující typ společnosti podstata společenské diferenciace podstata kulturní diferenciace rozhodující funkce role státu průmyslové kapitalistická společnost ekonomický status původ, ekonomický status průmyslová produkce slabý vliv pozdně průmyslové kapitalistická společnost ekonomický a vědomostní status etnicita, jazyk masová produkce regulace socialistické sociaListická společnost ideologický status, profesní postavení historické vlivy, přístup k moci kontrolní a výkonné funkce silná kontrola socialistické město jako specifický typ průmysLového města existují specifika socialistické urbanizace? jaký je vliv industrializace na procesy urbanizace? intervenující' promĚnna sůdů-ekonomické mpofédánl Intervenující promĚnni ind ustrializace nezávislá promřnná závislá proměnná nezávisLá" proměnná závislá proměnná ekologický přístup neo-weberiánský (neo-marxistický) přístup intervenující proměnná socio-ekonomické uspořádání nezávislá proměnná závislá proměnná ekologický přístup intervenující proměnná industrializace nezávislá proměnná závislá proměnná neo-weberiánský (neo-marxistický) přístup underurbanization Ivan Szelenyi nižší městská diverzita růst pracovních příležitostí ve městech bez odpovídajícího rozvoje bydlení socialistická urbanizace jako opožděná ekonomická a městská modernizace liaadtii -iiili.nuutŕhľi sv.ieniii (Fulnng Wi.J fiMňkň ?a.íiľŕňň 13 iľffiTťťh hjU u nŕid(M*jiiri-jrbamstKlu. TbtIb pansdcM probKji na Mru jjilk»iiť<;inii"(jíidjíitmirFr piWrt)* .urbaniTi' (reHdauc'|ev). AÚnsU intHobylr min-™ I --:\j1't«i politiíM (jdMlul kyj |Hb>Mii;i kifHJňŕľiTi prir^liivŕ ■■Yrc&ŕ.riítvla snuíasnť zjkliĽn iídnct-icu Hgíflluwri Šprtat? průrn^l.ata ivitrm spalŕícnsfcírfpr^Jukíc t>Bjn ixe i*-:»J(ŕiMlrŕnnitijfvvi-»=nŕ n to hous*>g / creaming off tne revenues of in formal economy \go> General principles / governmental measures esj City planning as pan of cent/aised economic and 'eg oral pJ an rung State ownership / total control of means of production / land I private rental market Economic activity based on large enterprises, very limited private sector Priority given to state housmg construction. srrvaH standardised Sals. neighbourhood concept State allocation / control of dwellings -or *cca:y ' scoa need; Low rents, quasi-ownership rights for tenants No / tow investment m old housing stock for private housing Construction Socialist / socialised city Compact city, relatively homogeneous turcto-al areas, no suburbamsation City centre: tertiary and residential functions Small areas of teniary functions Large / overdimen stoned industrial areas, extensive green spaces Reducfaon / decay of old housing stock, mner-crty taiiow areas High-nse housing (often with poor infrastructure / services) Housing shortage. inequalities m hous*»g conditions, (micro-) segregation Formal and informal market processes in urban housing sector I Cooperative housing. , condominiums. - t ľ.;- p hOUS ig 1 (smgle tamay houses) faktory "socializace" měst (dle Musila) 1. Zrušení trhu s pozemky a zavedení regulovaných nebo pevně stanovených cen půdy. PoLoha uvnitř města se z hlediska uživatele (firmy, podniku, kanceláře) nebo potenciálního investora stala téměř nerelevantní ekonomickou proměnnou. 2. Znárodnění většiny nájemních domů. 3. Redistribuce zděděného bytového prostoru. Velké obytné jednotky (domy a byty) horních a středních tříd se rozdělovaly na dva až tři byty. 4. Zavedení právních norem, které umožňovaly místním úřadům regulovat bytový systém. 5. Znárodnění drobných obchodů, řemesel a služeb, restaurací atd. se záměrem spojit malé provozovny do větších jednotek. morfologické efekty socialistického plánování (dle Musila) 1. V centrech socialistických měst docházelo k mnohem menšímu počtu fyzických a funkčních změn než v podobně veLkých městech v zemích s tržní ekonomikou. 2. Města v bývaLých sociaListických zemích se radikáLně změnila výstavbou sídlišť, která byla mnohem větší než obdobné bytové projekty v kapitalistických městech. 3. Sociálně prostorová diferenciace byla v sociaListických městech způsobena faktory částečně odlišnými, ale částečně i podobnými jako v kapitalistických městech. Avšak i v sociaListických městech existovala sociální segregace. RoLe sociálně-ekonomického statusu v sociáLně-prostorové diferenciaci sociaListických měst byla však méně významná než role rodinného cykLu. socio-prostorová diferenciace Vzhledem te zmĚnám v socialistické byiffré poLhce po racE ľitú I k wnůiiajiíiiri ruzdilún v pŕijmeth j k vzniku iĽíiaLis-ULkKhu Hniíenŕhrj sysLému bydleni »= siLnými lrJnlml prvky (černý trh/. íc ľK*\Y objevoval nrjvŕ trcnrjy v soriálnf prostorgvč diferenciaci: 1. storsl Lídě, n izkůfriijittiive doinacnosri i Tůmové byli SDjaLřcrfavÉni (nrnn nu:cni i ieLrwďnfJ v cháLraji=ich sLrcdech mřsr., rríp. vr ^tnryrh nhylnýfh ŕ t vrt k i v centr j,nich Db.ajtCCh 1. novi -EidLIsie v í SR d ví východním NemKku (ne vsak v Maďarsku d Pií.iku) MĽinirnŕ vy&aký Stupeň ic-iiJLni rČĽnarcdniLi. 3. Nc^á diferenciace zaírlí tikrvinikřtvc- ftvrtlch starých pcvaLeEnrých damú (vil) a \iu-fct\ rodinných darů, poE-iavEiivch na ■ il.i ji i. ■: socio-prostorová diferenciace Vzhledem ke změnám v socialistické bytové poLitice po roce 1960 i k vzrůstajícím rozdílům v příjmech a k vzniku socialistického smíšeného systému bydlení se silnými tržními prvky (černý trh), se začaly objevovat nové trendy v sociálněprostorové diferenciaci: 1. starší lidé, nízkopříjmové domácnosti a Romové byli soustřeďováni (nebo nuceni k setrvání) v chátrajících středech měst, resp. ve starých obytných čtvrtích v centrálních oblastech 2. nová sídliště v ČSR a ve východním Německu (ne však v Maďarsku a Polsku) poměrně vysoký stupeň sociální různorodosti. 5. Nová diferenciace začala také vznikat ve čtvrtích starých poválečných domů (vil) a nových rodinných domů, postavených na okraji měst. fío*Ó\ hici piv* TVOO (Vwidí bull niwn 'Sil) --^--I *Sťvt« noů** O* itgciui v J tm«it cB..t v** 1100 Fituie9.3 \ model of ihc growlh of an Hasl Furopean socialiil Cíly (1) historické jádro (2) zóna nájemního bydlení a průmyslových aktivit kapitalistického období (3) zóna socialistického přechodu a regenerace (4) socialistické bydlení 50. let 5) souvislé obytné zóny 60., 70. let (7) průmyslové či skladové zóny City centre Central administrative I communist party institutions Cultural, commercial, service and residential functions Other areas Industrial areas (along railway lines, main roads) Groan.' recreation spaces Fallow areas Main directions ol miration Subcertros: commercial / service functions (•) Old village Residential areas Mainly high - middle status area pre-soctaiist good housing stock, m decay (smaller multilamily houses - villa style) Lowest status area, old people, socialist "urban underclass' etc. pre-socialist poor h-OLSing stock, massive decay {mainly multitanaly Mouses) Middle - lower status area socialist blocks ot flats (1950-1965) (mainry 5 storeys) Middle - high status area socialist high-nso housing estates (good quality / infrastructure, parity with coop, dwellings and condominiums) (1965-1988) Middle - lower status area socialist high -rise housing estates (poorer quality / infrastructure) (1965-1988) High - middle status area ;~vl socialist condominiums (1970-1988) (smaller multilamily houses) nrarn riigh - rruddle status area socialist detached / semi-detached i terraced single '* * •* family houses (1980-1988) (good quality / infrastructure) Low status area socialist / partly pre-sociahst detached single family houses (poor standard / infrastructure) I'rdmnaiy layout' Sailor Flwo* Počet pracujících v orúmysfu - r. 1989 1 -100 100-500 500- 1500 1500- 3000 3000- 9 436 Hranice urbanistických obvodů Hranice městských částí sídliště vznik sídlišť: • poválečná bytová krize, větší zapojení státu do bytové poLitiky; • realizace teoretických konceptů řady architektonických a urbanistických škoL; • chápání bydlení jako veřejné služby. • aplikace zásad socialistické kultury; • průmyslový přístup k bytové výstavbě (fordismus) specifická sociální struktura, tzv. dvougenerační struktura sídlišť, sociální homogenita