post-industriální město Geografie města post-industriální město typ města dominující typ společnosti podstata společenské diferenciace podstata kulturní diferenciace rozhodující funkce role státu průmyslové kapitalistická společnost ekonomický status původ, ekonomický status průmyslová produkce slabý vliv pozdně průmyslové kapitalistická společnost ekonomický a vědomostní status etnicita, jazyk masová produkce regulace post-industriální postindustriálně kapitalistická ekonomický, vědomostní a etnický status vzdělání a etnicita produkce vědomostí a informací regulace post-industriální společnost • ekonomické změny zdůrazňující roli služeb; • změny ve společenské struktuře posilující roli profesionálních a technologických tříd; • zvýšený důraz na výzkum a vývoj, jeho propojení s politikou; • zvýšený důraz na technoLogie a význam informací ve spoLečenském životě. • koncentrace - z prostředí řady vzájemně konkurujících firem se vyvíjí prostředí několika málo dominantních podniků • centralizace - silná centralizovaná kontrola poLitik a toku financí v rámci velkých a na více místech Lokalizovaných spoLečností; • roLe místní správy jako facilitátora/prostředníka vztahů v prostoru. postmoderní městské rysy dle Knoxe gentrifikace památková péče postmoderní architektura mixed use development MXD muLtipLe use development MUD master-planned development, high-tech corridors exurban developmen post-industriální město galactic city, network city, city a La carte prostorové dopady de/re-industrializace Exot hiLbyLj' v i. 1Wí> OL Liist Biní-jili TuraDy.\iL Yftíirá TttflCTJ ÍT.-.^í ■■■■■]":rr u tnoýLu iľlí -mlzij zu m ĽÍ.-j Usněná ZUj: ■:■ ■> -i..-.- ViníikuSílcá i".rn vvi--: .Y.fjV* _ ..i.: H.-~: i.--: 1: HsiwEÚikuuiL Loji: Híifjí.-í 3ji ■. il. ZnhuuitiuiLr ?.i1-:|-äIí:"7 JiVídv Mi*? cd Zábr tj uJ taalavkT ZvunuF-l.f>. Nritiíi* scckoiŕľ ijlziľ imdíni *iíij navrhuje ŕ*i í*n. l»J "CplI 3. »Jo.mBln. i^Jr «h"d. Jc (X3T ml hnfirni (>m. nirflťiŕ ae cusir: i n ■iľ.'w.' Gm- Ij^z .íiaiolrniú.v rnŕľn pfliwďŕ .1. ■'i . ■ ■. ;.■ ii TiTľvFôTľľ^H Mohli byste ml, prosím, sdělit důvod, proč 9« v prázdninovém režimu zrušil napr, autobusč.75ř 7:l$z Bílovic nad Svitavou, kfcry byl rjľíKJIúiiiŕn arda Slatiny rtádrÉii?NepleitJ-liSĚ.iakpůile-drií autobus z Bílovic, který Je laktoprodloužert, jede nyní v 6:1$, tjr Ihýcri terasách je zaměstnáno cim dál více administrativních pracovníků, Jejlcľrž pracovni doba skutečné neiečiná v tradičních šesl či sedm honin, ste spiše v osm a není výjimkou I pozdéj I. My'iiiiiMiii m .....i^fc nwi Název zastávky v r. 1989 Současný název zastávky Oblast Deštila, Nábytek - Ráj e cek Brno-jih Turany JZD Vítězná Turany Chepos výzkum XJ tunýlku Královo Pole Slévárna Zetor Zaoralova Lis en MEZ Uzavřená Zábrdovice Dopravní stavby Staré Cernovice Černo vi ce Geotest Vinohradská Cernovice ■ Fruta Žižkova Monice Dolní Her spíc e STS Havránkova Dolní Her spíce Barum Záhumenice Brno-jih Smeralovy závody Masná Zábrdovice Mohli byste mi, prosím, sdělit důvod, proč se v prázdninovém re-1 Prosím o vyřešení spoje č. 12 tramvaje od zastávky Zvonaŕ-ka. Nejsme spokojení s jízdním řádem, který navrhuje asi ten, kdo nejezdí. Normální lidé chodí do práce na 6 hodinu a není možné se dostat po městě Brně bez problémů, v mém případě do Králova Pole na Purkyňovu. Mohli byste mi, prosím, sdělit důvod, proč se v prázdninovém režimu zrušil např. autobus č. 75,7:16 z Bílovic nad Svitavou, který byl prodloužen až do Slatiny, nádraží? Nepletu-li se, tak poslední autobus z Bílovic, který je takto prodloužen, jede nyní v 6:16, tj. o hodinu dříve. | Na Čer novi c- kých terasách je zaměstnáno čím dál více administrativních pracovníků, jejichž pracovní doba skutečně nezačíná v tradičních šest či sedm hodin, ale spíše v osm a není výjimkou i později. slabá roLe centra (emancipace suburbií) post-suburban development stealth cities multiplex city •o srn? Inputs: Consumer products and raw materials ^ .---tT—^—^ J>JOj pillage SMALL TOWN 1il,.'J Built-up area -1 __ Green belt Central areas - >( Major flows Outputs: Specialized products and services staré sekundární centrum ".; zastavené území denní pohyby #* " osob průmyslová zóna centrum a staré jádrové oblasti nákupní a zábavní centra O kancelářské a průmyslové zóny I - ■ - - - DSH/lnterdictory Spaces Edge Cities Theme Parks Gated Communities Street Warfare [ILA Corporate Citadels Ethnoöurb Containment Centers f Consumption Opportunities Command & Control Centers Spectacle Icovriikn. Kjichž pracovní doba skutečně nezačíná v tradičních sěsi si sedm hodin. ale epísé v asm a není výjimkou i později. Název zastávky v r. 1989 Současný název zastávky Oblast X AVION Shopping Park Brno-jih X IKEA Brno-jih X Electroworld Brno-jih X Modříce Olympia Modrie e X Monice Olympia jih Modrie e X OC Futurum Brno-jih X Pražákova obchodní centrum Horní Herspice :: NC Královo Pole Královo Pole X Globus Ivanovice X Letiště Tur any 1 urany X Slap ani c e Evropská Slap ani c e X Cernovická terasa I Slatina X Cernovická terasa II Slatina X Technická Královo Pole X Podnikatelská Královo Pole Type A: "si|Tiiif\iiij; epicentres" in I In- hinci tili T>pc It: "ili ttu hi I iirlianilv' in url 1:111 tringi- Črtal i vc dusters Imunní; new Urban Islands and hdges Dispersed hnilt episodes \1. A 2. IlijJIt-nihurt' A3. Popular leisure A4. Culture and I' Min pi nun rial epicentres >. -1 > ■ ■ i mi es leisure «iiitrlioiii L*pitť 11 trus epicentra Kl. K v urban new central i 1 ics Iii. Lviiiban hiiiisiny dispersal Clustering of Dispersal of Location Dominant land uses and activities Supplementary land uses and activities Kind of development Urban morph ology Typical cases High level services Inner city High level financial services, technology-intensive firms, knowledge-based institutions Housing, trendy commercial shops, expensive restaurants Redevelopment schemes Distinct street pattern and morphology -without reference to local milieu Potzdamer Platz (Berlin), Milan Fair area (Milan), the New Financial centre (Ciudad de las Artes y las Ciencas, Valencia) One North (Singapore) Culture Inner city Museums of various kinds jj.Ui.Ti.'s, ::u,;i:a^, operas, concert halls, convention centres Bookshops, cafes, trendy restaurants Renewal schemes or/and new development Conserved urban cores first developed during 15-19th century The Museum Quarter (Vienna), The Museum Quarter (Rotterdam), The Museum Quarter, (The Hague) Leisure Inner city Popular music clubs, cafes, bars, restaurants, (ethnic and continental I Antique shops, fashion design shops, music shops, bookshops, avant-garde small theatres Renewal schemes Conserved urban cores first developed during 15-I9th century Temple Bar iDuhlinl. Bagladcity I tirick Lane. London). W e ste rg as-fa br i ek (Amsterdam) Witte de Withstraat (Rotterdam), Psiri I Athens I, Ladadika iThessaloniki) Culture and leisure Commerce and leisure Inner city and Exurban sites dose to periphery motorways and motorways junctions Museums of various Shopping centres kinds, convention theme parks and halls, galleries, concert amusement parks halls, theatres, parks and promenades Residence Exurban sites in-between suburbs and also beyond suburbs Residence Cafes, restaurants, housing, offices Redevelopment schemes Distinct street pattern and morphology -without reference to local milieu Southbank I London |, Abandoibarra area along the Nervion River (Bilbao), Forum of the Cultures (Bartcelona), Port Melbourne (Melbourne), West Kowloon (Hong Kong) Offices, multiplex cinemas, sports facilities, exhibition centres, cafes, bars, restaurants Mostly new-development schemes but also renewal schemes of old industrial sites Clusters of building New development Dotted detached complexes and public houses and small open spaces housing development schemes (a I Theme Parks: Disneyland (Paris), The City of Arts and Sciences (Valencia), Terra Mitica (Costa Bianca. Spain) L'rban fringes in most metropolitan cities and large cities in Europe and North America - wherever planning laws and guidance allow development of detached houses and housing schemes outside planned settlements lie., suburbs, villages, small townsl edge city JoeL Garreau (1988) > 5 mil. čtverečních stop pronajímatelné kancelářské plochy > 600 000 čtverečních stop maloobchodní plochy "more jobs than bedrooms" vnímáno jako jedno místo nebylo nikdy v minuLosti tradičním městem Edgt CiTlŕi ŕtpníiirtC Tie [hi rd wůvě nľ aut Llv*s pUihlrtg i nln new Trontiers in this half century. First, we moved our horiK mil pasl [hctr.nlilinnnl irlr.i nľ whal ľ cinnl iTutnri □ ťilf This was thesuburbannatian o* America, especialLy afierftůrLd Wa' II. Irun f/eu&íí\&3 ďI rrjjmingdúwritmvn 1orihůnecEssľ.iESúľ Lifi:, m t rntľrri our TsrlíctpLír.n aut tonere wc Ihtd. Tíib ííJL, [he- iTUlLiriLj or .'-.i i: . .i, espKlaLLy In [hs líůQt, dľd í.?7Qí. I y. wŕ h u ve tidveJ our inejnii úľ lte-jLi nq YrraLLh. Lhe Essmce arurbaniim - our jobL - out ta »vnere most of us háve Iwpd nnrl "ihnpprrl Tnr ľwn rjrnrraTinrľi T lvi ľ ha* Irrd [n Thr riv of Edge City. ípA) Edge Cities represent the third wave of our Lives pushing into new frontiers in this half century. First, we moved our homes out past the traditional idea of what constituted a city. This was the suburbanization of America, especially after World War II. Then we wearied of returning downtown for the necessities of Life, so we moved our marketplaces out to where we lived. This was the mailing of America, especially in the 1960s and 1970s. Today, we have moved our means of creating wealth, the essence of urbanism - our jobs - out to where most of us have Lived and shopped for two generations. That has led to the rise of Edge City. (p. 4) Tysons Area Land Use, Parks and Open Space Network ■ gentrifikace ■ proces socio-prostorové změny spočívající v rehabiLitaci rezidenční funkce a nemovitostí v bývalých dělnických čtvrtích prostřednictvím příchodu relativně vlivných a soLventních nájemců/vLastníků teorie spotřební stránky - kulturní faktory teorie produkční stránky • rentgap aktéři gentrifikace: ■ mlstnl správa, původní vLastnici majetku • příchoii mígrantí, developeri • obyvatelé Širšího území, vymistené obyvatelstvo město jako "írourgecisie playgrouriď scénář odchod původní střední vrstvy příliv nižších sociálních vrstev spuštění masivního úpadku plošný pád cen nemovitostí Time ffrom conslruction date) scénář odchod původní střední vrstvy příliv nižších sociálních vrstev spuštění masivního úpadku plošný pád cen nemovitostí Time (from construction date) teorie spotřební stránky • kulturní faktory teorie produkční stránky • rent gap aktéři gentrifikace: • místní správa, původní vlastníci majetku • příchozí migranti, developeři • obyvatelé širšího území, vymrštěné obyvatelstvo město jako "bourgeoisie playground" IABLE 10.S DEMAND- AND SUPPLY SIDE FACTORS UNDERLYING NEIGHBOURHOOD R E V I T A LI S A I I 0 I City and metropolitan factors Neighbourhood factors Factor _ Demand side Strong downtown business district with growing employment Rising real incomes Formation of many small, childless households Rapid inmigratlon of non-poor households No inmigration of poor households Supply side Long commuting times to downtown business district Strong restrictions on suburban development Rapid increases in prices of suburban housing Operation Creates demand for housing close to downtown jobs Increasing households' ability to rehabilitate housing Increases households that need less space, are orientated to urban amenities, and do not need public schools Increases demand for good-quality housing Permits older neighbourhoods to stabilise Make living near downtown more desirable Limit suburban housing and jobs, enhancing city housing and jobs Make city housing more attractive Factor Proximity to amenity such as lakefront, oceanfront, park or downtown Good public transportation Access to high-quality public or private schools No nearby public housing with school-aged children who would dominate the public schools Perceived in community as safe Proximity to revitalised neighbourhoods Single family housing Housing with interesting architectural features such as high ceilings, fireplaces, carved woodwork Brick housing Operation Enhances long-term value Enhances convenience, especially for households with more than one worker Enhances attractiveness to households with school-age children Enhances attractiveness to households with school-aged children and incomes high enough to support renovation Enhances attractiveness as place to live Creates expectation that revitalisation will work here as well Simpler to rehabilitate than multi-family housing; fewer management problems Attractive to young households, which are most likely to rehabilitate Easier to rehabilitate than frame housing, easier to care for, lasts longer Shame of me Cities tin I Gemrifícaiíon in the NeťUrbaŕto