0 Programová příručka Interreg Rakousko – Česko 2021–2027 Verze 3 30.01.2024 Výzkum a inovace Klima a životní prostředí Vzdělávání, kultura a cestovní ruch Přeshraniční správa 1 Obsah Úvod.....................................................................................................................................................................3 Seznam změn v dokumentu.................................................................................................................................4 Seznam zkratek ....................................................................................................................................................5 1. Základní informace o Programu...................................................................................................................7 1.1 Obecné informace ..............................................................................................................................7 1.2 Programové území..............................................................................................................................9 1.3 Základní legislativa a dokumenty Programu.....................................................................................10 1.3.1 Právní základy na úrovni EU.........................................................................................................10 1.3.2 Společné dokumenty Programu...................................................................................................10 1.4 Rozpočet Programu ..........................................................................................................................11 1.5 Fond malých projektů.......................................................................................................................11 1.6 Management Programu ...................................................................................................................12 2. Obsahové zaměření Programu...................................................................................................................13 2.1 Priority a specifické cíle Programu ...................................................................................................13 2.2 Ukazatele výstupu a výsledku a intervenční logika na úrovni projektu............................................13 2.3 Priorita 1 – Výzkum a inovace ..........................................................................................................14 2.3.1 Specifický cíl 1.1: Výzkum a inovace.............................................................................................14 2.4 Priorita 2 – Klima a životní prostředí ................................................................................................17 2.4.1 Specifický cíl 2.1: Přizpůsobení se změně klimatu........................................................................17 2.4.2 Specifický cíl 2.2: Ochrana přírody a biologická rozmanitost.......................................................18 2.5 Priorita 3 – Vzdělávání, kultura a cestovní ruch ...............................................................................21 2.5.1 Specifický cíl 3.1: Vzdělávání a odborná příprava ........................................................................21 2.5.2 Specifický cíl 3.2: Kultura a cestovní ruch ....................................................................................22 2.6 Priorita 4 – Přeshraniční správa........................................................................................................24 2.6.1 Specifický cíl 4.1: Právní a institucionální spolupráce ..................................................................24 2.6.2 Specifický cíl 4.2: Akce people-to-people za účelem zvýšení důvěry...........................................26 3. Obecná pravidla .........................................................................................................................................27 3.1 Základní pravidla...............................................................................................................................27 3.2 Projektové partnerství......................................................................................................................28 3.2.1 Způsobilí partneři a typy partnerů ...............................................................................................29 3.2.2 Princip Vedoucího partnera a typy partnerů................................................................................29 3.2.3 Povinnosti a úkoly projektových partnerů ...................................................................................29 3.2.4 Kritéria spolupráce.......................................................................................................................30 3.3 Cílové skupiny...................................................................................................................................31 3.4 Komunikace a publicita.....................................................................................................................32 3.5 Horizontální principy a vliv na životní prostředí...............................................................................32 2 3.6 Financování projektu........................................................................................................................34 3.6.1 Národní financování rakouských projektových partnerů.............................................................35 3.6.2 Národní financování českých projektových partnerů ..................................................................36 3.7 Způsobilost výdajů (Společná pravidla způsobilosti)........................................................................38 3.8 Veřejná podpora...............................................................................................................................41 3.8.1 Podpora de minimis .....................................................................................................................43 3.8.2 GBER: blokové výjimky.................................................................................................................43 4. Projektový cyklus .......................................................................................................................................45 5. Vytvoření projektu a jeho podání ..............................................................................................................46 5.1 Poradenství a podpora .....................................................................................................................46 5.2 Projektová žádost.............................................................................................................................46 5.3 Přílohy projektové žádosti................................................................................................................48 5.3.1 Společné přílohy za celý projekt...................................................................................................49 5.3.2 Povinné přílohy českých a rakouských projektových partnerů....................................................49 5.4 Kontrola a hodnocení projektů.........................................................................................................49 5.4.1 Kontrola přijatelnosti projektové žádosti včetně kontroly formálních náležitostí.......................50 5.4.2 Hodnocení kvality projektové žádosti a přeshraničního dopadu.................................................51 6. Schvalování projektů a vystavení smlouvy.................................................................................................52 6.1 Schvalování projektů ........................................................................................................................52 6.2 Smlouva o poskytnutí prostředků z EFRR.........................................................................................53 6.2.1 Smlouvy o národním spolufinancování u rakouských projektových partnerů .................................55 6.2.2 Žádost o dotaci ze státního rozpočtu pro české projektové partnery..............................................55 6.2.3 Změny Rozhodnutí o poskytnutí dotace...........................................................................................56 7. Realizace projektu a kontrola (bude doplněno).........................................................................................58 7.1 (bude doplněno)...............................................................................................................................58 7.2 Možnosti společného nárokování výdajů.........................................................................................58 7.2.1 Sdílené výdaje ..............................................................................................................................58 7.2.2 Společné zadání zakázky ..............................................................................................................59 7.3 Ukončení projektu ............................................................................................................................59 7.4 (bude doplněno)...............................................................................................................................59 8. Udržitelnost (návrh) ...................................................................................................................................60 9. Postup pro přezkum stížností.....................................................................................................................62 10. Přílohy...................................................................................................................................................63 3 Úvod Předkládaná Programová příručka (dále jen „příručka“) je určena všem rakouským a českým projektovým partnerům, tj. žadatelům a příjemcům. Příručka stanovuje základní pravidla, postupy a podmínky pro získání dotace a realizaci projektu v programu Interreg Rakousko – Česko 2021–2027 (dále jen „Program“). Příručka poskytuje přehled o specifikách Programu a provede žadatele první fází projektového cyklu, tj. od vytvoření projektového záměru po schválení projektu, a příjemce provede druhou fází projektového cyklu, tj. od fáze vystavení smlouvy, přes realizaci projektu, ukončení projektu až po udržitelnost. Příručka je na internetových stránkách Programu www.interreg.at-cz.eu k dispozici ke stažení v češtině i v němčině1 . V průběhu implementace Programu může dojít ke změnám této příručky. Informace o aktualizaci, případně doplnění jednotlivých kapitol nebo dokumentů v příloze budou zveřejněny na stránkách Programu. Revidovaná příručka, případně aktuální znění příloh, bude poskytnuta ke stažení. V případě dotazů je možné se obrátit na Společný sekretariát, případně na příslušný Regionální subjekt (odkaz na kontakty na stránce Programu). Budeme rádi, pokud vzbudíme Váš zájem o program Interreg Rakousko – Česko 2021–2027, a přejeme Vám úspěšné podání žádosti a realizaci projektu. Řídicí orgán a Společný sekretariát 1 Přístup na tuto stránku je možný i přes internetovou stránku www.at-cz.eu. 4 Seznam změn v dokumentu Číslo změny Předmět změny Datum Kapitola / Příloha č. 1. Aktualizace legislativních předpisů 30.01.2024 1.3.1 2. Doporučení pro projekty v prioritě 1 30.01.2024 2.3 3. Úprava informací k poskytování podpory de minimis 30.01.2024 3.8.1, příloha B5_1 4. Doplněna kapitola 6.2: vystavení Smlouvy o poskytnutí prostředků z EFRR (vč. podkapitol 6.2.1 a 6.2.2) 30.01.2024 6.2 (vč. 6.2.1 a 6.2.2) 5. Aktualizace měsíčních a hodinových sazeb výkonnostních skupin 30.01.2024 Příloha B1, C8 5 Seznam zkratek AO AT Auditní orgán Rakousko CP CZ Program spolupráce (z anglického „Cooperation Programme“) Česko ČR Česká republika EK Evropská komise EFRR Evropský fond pro regionální rozvoj EU EUMRS EUSALP EUSDR EZFRV FMP Evropská unie Makroregionální strategie EU Strategie EU pro alpský region Strategie EU pro Podunají Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova Fond malých projektů EÚS ESÚS IZS Evropská územní spolupráce Evropské seskupení pro územní spolupráci Integrovaný záchranný systém JS Společný sekretariát (z anglického „Joint Secretariat“) MMR ČR Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky MSP Malé a střední podniky MV Monitorovací výbor NO Národní orgán P Priorita PP Program Projektový partner Program Interreg Rakousko – Česko 2021–2027 RS Regionální subjekty (v ČR příslušné kraje, v AT příslušné Zemské úřady jednotlivých spolkových zemí) ŘO Řídicí orgán SC Specifický cíl SCI VaI Specifický cíl Interreg Výzkum a inovace VP VTI Vedoucí partner, příp. zkratka LP (z anglického Lead Partner) Výzkum, technologie, inovace 6 Vysvětlivky k příručce: Tipy a důležité informace 7 1. Základní informace o Programu 1.1 Obecné informace Program Interreg Rakousko – Česko 2021–2027 je program realizovaný v rámci politiky soudržnosti EU prostřednictvím cíle Evropské územní spolupráce (EÚS). Nadřazeným cílem je podporovat harmonický hospodářský, sociální a území rozvoj EU jako celku. Interreg je nástroj na podporu spolupráce mezi regiony a státy financovaný z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Jako program kategorie „Interreg A“ podporuje Interreg Rakousko – Česko 2021–2027 spolupráci regionů sousedících členských států. Program přímo navazuje na předchozí programy Interreg ATCZ. Cílem programu je řešit společné výzvy identifikované v příhraničních regionech, využít nevyužitý potenciál růstu v příhraničních oblastech a zároveň posílit proces spolupráce a sbližování. Obsahově se program zaměřuje na pět politických cílů politiky soudržnosti EU pro období 2021–2027: • Politický cíl 1: Inteligentnější Evropa • Politický cíl 2: Zelenější, bezuhlíková Evropa • Politický cíl 3: Propojenější Evropa • Politický cíl 4: Sociálnější Evropa • Politický cíl 5: Evropa bližší občanům Pro programy Evropské územní spolupráce byl stanoven ještě specifický cíl Interreg (SCI): Lepší správa spolupráce. Na základě zvolených politických cílů a specifického cíle Interreg byly definovány v Programu čtyři priority (P), které dále zahrnují celkem sedm specifických cílů (SC). 8 Obrázek 1: Zaměření Programu PRIORITA PROGRAMU POLITICKÝ CÍL DLE NAŘÍZENÍ SPECIFICKÝ CÍL PROGRAMU SPECIFICKÝ CÍL DLE NAŘÍZENÍ PRIORITA 1 Výzkum a inovace POLITICKÝ CÍL 1 Konkurenceschopnější a inteligentnější Evropa pomocí podpory inovativní a inteligentní ekonomické transformace SPECIFICKÝ CÍL 1.1 Výzkum a inovace SPECIFICKÝ CÍL I Rozvoj a posilování výzkumných a inovačních kapacit a zavádění vyspělých technologií PRIORITA 2 Klima a životní prostředí POLITICKÝ CÍL 2 Ekologičtější, nízkouhlíková transformace směrem k čistě bezuhlíkovému hospodářství a odolné Evropě prostřednictvím podpory čisté a spravedlivé energetické transformace zelených a modrých investic, oběhového hospodářství, zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se ji a prevence a řízením rizik a udržitelné městské mobility SPECIFICKÝ CÍL 2.1 Přizpůsobení se změně klimatu SPECIFICKÝ CÍL IV Podpora přizpůsobení se změně klimatu a prevence rizika katastrof a odolnosti vůči nim, s přihlédnutím k ekosystémovým přístupům SPECIFICKÝ CÍL 2.2 Ochrana přírody a biologická rozmanitost SPECIFICKÝ CÍL VII: Posílení ochrany a zachování přírody, biologické rozmanitosti a zelené infrastruktury, a to i v městských oblastech, a omezování všech forem znečištění PRIORITA 3 Vzdělávání, kultura a cestovní ruch POLITICKÝ CÍL 4: Sociálnější Evropa provádějící Evropský pilíř sociálních práv SPECIFICKÝ CÍL 3.1 Vzdělávání a odborná příprava SPECIFICKÝ CÍL II Zlepšení rovného přístupu k inkluzivním a kvalitním službám v oblasti vzdělávání, odborné přípravy a celoživotního učení pomocí rozvoje přístupné infrastruktury, mimo jiné posilováním odolnosti pro distanční a online vzdělávání a odbornou přípravu SPECIFICKÝ CÍL 3.2 Kultura a cestovní ruch SPECIFICKÝ CÍL VI Posílení úlohy kultury a udržitelného cestovního ruchu v hospodářském rozvoji, sociálním začlenění a sociálních inovacích PRIORITA 4 Přeshraniční správa POLITICKÝ CÍL (SCI) 1 Lepší řízení spolupráce SPECIFICKÝ CÍL 4.1 Právní a institucionální spolupráce SPECIFICKÝ CÍL II Zvýšení efektivnosti veřejné správy podporou právní a správní spolupráce a spolupráce mezi občany, aktéry občanské společnosti a orgány, zejména s cílem vyřešit právní a jiné překážky v příhraničních regionech SPECIFICKÝ CÍL 4.2 Akce people-topeople za účelem zvýšení důvěry SPECIFICKÝ CÍL III Budování vzájemné důvěry, zejména podporou akcí „people to people“ 9 1.2 Programové území Programové území tvoří následující regiony NUTS 3 členských států Rakouska a České republiky: • Rakousko: Mostviertel-Eisenwurzen, Sankt Pölten, Waldviertel, Weinviertel, Wiener Umland/Nordteil, Wien, Innviertel, Linz-Wels, Mühlviertel, Steyr-Kirchdorf. • Česká republika: Jihočeský kraj, Kraj Vysočina a Jihomoravský kraj. Obrázek 2: Mapa programového území Pro programové území jsou také relevantní dvě makroregionální strategie (EUMRS): Strategie EU pro Podunají (EUSDR) a Strategie EU pro alpský region (EUSALP). Propojením s EUSDR a EUSALP se docílí většího územního dopadu Programu a realizace kvalitních projektů s optimálním strategickým zaměřením a lepším zviditelněním. 10 1.3 Základní legislativa a dokumenty Programu 1.3.1 Právní základy na úrovni EU Legislativní rámec, ve kterém je Program realizován, tvoří zejména následující legislativa EU: • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie; • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1060 ze dne 24. června 2021 o společných ustanoveních pro Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský sociální fond plus, Fond soudržnosti, Fond pro spravedlivou transformaci a Evropský námořní, rybářský a akvakulturní fond a o finančních pravidlech pro tyto fondy a pro Azylový, migrační a integrační fond, Fond pro vnitřní bezpečnost a Nástroj pro finanční podporu správy hranic a vízové politiky; • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1058 ze dne 24. června 2021 o Evropském fondu pro regionální rozvoj a o Fondu soudržnosti; • Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/1059 ze dne 24. června 2021 o zvláštních ustanoveních týkajících se cíle Evropská územní spolupráce (Interreg) podporovaného z Evropského fondu pro regionální rozvoj a nástrojů financování vnější činnosti; • Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem2 ; • Nařízení (EU) 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (v konsolidovaném znění); • Nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis – platné od 1. 1. 2024; • Prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci přijaté v souladu s výše uvedenými nařízeními; • Ostatní nařízení a směrnice platné pro realizaci projektů spolufinancovaných z EFRR. 1.3.2 Společné dokumenty Programu Hlavní programové dokumenty jsou: • Program spolupráce • Společná pravidla způsobilosti • Programová příručka Vedle těchto dokumentů existují ještě jako přílohy Programové příručky pokyny, které slouží jako podpora pro projektové partnery: • Pokyny pro vyplnění projektové žádosti v Jems 2 Nařízení bylo několikrát novelizováno; poslední novelizací je nařízení Komise (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023, o změně nařízení (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014 kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem – účinné od 1. 7. 2023. 11 • Pokyn k ukazatelům výstupu a výsledku • Pokyny pro přiřazení pracovníků k výkonnostním skupinám • Pokyn pro publicitu • (Bude dále doplněno) Dokumenty jsou k dispozici ke stažení na webových stránkách Programu (www.interreg.at-cz.eu). 1.4 Rozpočet Programu Program Interreg Rakousko – Česko má v programovém období 2021–2027 k dispozici cca 86,8 mil. eur prostředků z EFRR. Rozdělení alokace Programu podle jednotlivých priorit je uvedeno v následující tabulce. Tabulka 1: Rozdělení alokace Programu podle priorit PRIORITA PROSTŘEDKY EFRR NÁRODNÍ PROSTŘEDKY CELKOVÉ PROSTŘEDKY MAXIMÁLNÍ MÍRA SPOLUFINANCOVÁNÍ P1 – Výzkum a inovace 19 265 968 € 4 816 492 € 24 082 460 € 80 % P2 – Klima a životní prostředí 17 515 164 € 4 378 791 € 21 893 955 € 80 % P3 – Vzdělávání, kultura a cestovní ruch 35 031 988 € 8 757 997 € 43 789 985 € 80 % P4 – Přeshraniční správa 15 008 028 € 3 752 007 € 18 760 035 € 80 % Celkem 86 821 148 € 21 705 287 € 108 526 435 € Zdroj: Program spolupráce Interreg Rakousko – Česko 2021–2027 1.5 Fond malých projektů Fond malých projektů (FMP) je speciální nástroj pro podporu malých projektů lokálního a regionálního významu. Hlavním cílem Fondu malých projektů je podpora a rozšiřování spolupráce mezi institucemi, organizacemi, veřejnou správou a občany na obou stranách hranice. Důraz je kladen na zlepšení kulturních, sociálních a hospodářských vztahů. V Programu jsou realizovány dva Fondy malých projektů (ve dvou prioritách): • Akce people-to-people (v prioritě 4 – Přeshraniční správa) a • Kultura a cestovní ruch (v prioritě 3 – Vzdělávání, kultura a cestovní ruch). Fond malých projektů je spravován administrátory FMP, kteří jsou také prvním kontaktním místem v oblasti poradenství pro žadatele. Pro Fondy malých projektů bude k dispozici samostatná příručka vč. příloh na základě pravidel způsobilosti definovaných pro FMP. (bude doplněno, jakmile bude FMP zahájen) 12 1.6 Management Programu Za řízení, implementaci a kontrolu Programu je odpovědná celá řada institucí a orgánů. Dále uvádíme jejich funkce, které jsou důležité především s ohledem na jejich význam pro žadatele a příjemce v rámci Programu. • Monitorovací výbor (MV): je společný orgán zřízený na základě dohody zapojených členských států. Bilaterálně obsazený Monitorovací výbor je odpovědný především za výběr projektů k podpoře, monitorování pokroku dosaženého při realizaci priorit a cílů stanovených v Programu. Je složen ze zástupců příslušných úřadů obou států, zástupců sociálních partnerů a dotčených regionů. • Řídicí orgán (ŘO): nezávislý orgán, který nese celkovou odpovědnost za řízení a realizaci Programu. Podporuje činnost Monitorovacího výboru a poskytuje mu informace, které výbor potřebuje ke svému rozhodování. Je odpovědný za podávání informací Evropské komisi. Uzavírá s Vedoucím partnerem Smlouvu o poskytnutí prostředků z EFRR. Je odpovědný za zajištění účinných opatření pro přezkum stížností. Roli Řídicího orgánu vykonává Úřad zemské vlády Dolního Rakouska. • Společný sekretariát (JS, z anglického „Joint Secretariat”): podporuje Řídicí orgán a Monitorovací výbor při jejich činnostech. Poskytuje potenciálním žadatelům informace o možnostech financování v rámci Programu a pomáhá příjemcům v průběhu celého projektového cyklu. JS sídlí v Rakousku v St. Pöltenu a v České republice v Brně. • Národní orgán (NO): Ministerstvo pro místní rozvoj ČR jako Národní orgán poskytuje podporu Řídicímu orgánu při realizaci programu na území České republiky a českým příjemcům vystavuje rozhodnutí o spolufinancování ze státního rozpočtu. • Regionální subjekty (RS): poskytují poradenství pro žadatele ve fázi přípravy projektové žádosti. Regionální subjekty sídlí na úřadech zemské vlády Dolního, Horního Rakouska a Vídně a na krajských úřadech Jihomoravského kraje, Jihočeského kraje a Kraje Vysočina. • Kontroloři: jsou subjekty ustanovené v souladu s čl. 46 nařízení Interreg za účelem ověřování oprávněnosti a způsobilosti výdajů vykázaných každým partnerem zapojeným do realizace projektu. V Rakousku vykonávají tuto funkci úřady příslušných zemských vlád spolkových zemí Vídeň, Dolní Rakousko a Horní Rakousko. V ČR je funkce kontrolního místa svěřena Centru pro regionální rozvoj České republiky. Příslušný kontrolní subjekt každého projektového partnera je uveden ve Smlouvě o poskytnutí prostředků z EFRR. • Auditní orgán (AO): ověřuje účinné fungování Řídicího a kontrolního systému. Funkci Auditního orgánu vykonává Ministerstvo pro zemědělství a lesnictví, regiony a vodní hospodářství. Aktuální kontaktní údaje na příslušné instituce naleznete na internetových stránkách Programu https://interreg.at-cz.eu/. 13 2. Obsahové zaměření Programu 2.1 Priority a specifické cíle Programu Program Interreg Rakousko – Česko 2021–2027 podporuje projekty ve čtyřech tematických prioritách (P). Ty jsou dále rozděleny do sedmi specifických cílů (SC): Obrázek 3: Priority a specifické cíle 2.2 Ukazatele výstupu a výsledku a intervenční logika na úrovni projektu Intervenční logika Programu ukazuje, jak přispívají podpořená opatření na úrovni projektů k řešení výzev programového území, které byly definovány během programování na základě regionální analýzy, a také jaké výsledky Programu lze očekávat. V rámci každého specifického cíle bylo definováno, jaký je očekávaný příspěvek ke specifickému cíli a pomocí jakých opatření by se ho mělo dosáhnout. Musí existovat logický a jasný vztah mezi intervenční logikou Programu a výsledky a výstupy financovaných opatření na úrovni projektu. Obrázek 4: Intervenční logika Priorita Specifický cíl Opatření a ukatazele výstupu Cíle a ukazatele výsledku Program Interreg Rakousko – Česko 2021–2027 P2 Klima a životní prostředí P3 Vzdělávání, kultura a cestovní ruch SC 1.1 Výzkum a inovace SC 2.1 Přizpůsobení se změně klimatu SC 3.1 Vzdělávání a odborná příprava SC 4.1 Právní a institucionální spolupráce SC 2.2 Ochrana přírody a biologická rozmanitost SC 3.2 Kultura a cestovní ruch SC 4.2 Akce people-topeople za účelem zvýšení důvěry P1 Výzkum a inovace P4 Přeshraniční správa 14 Každý projekt se skládá z jednotlivých typů opatření, která se mohou v projektu libovolně kombinovat, tzn. jeden projekt se může skládat z jednoho nebo více opatření. Každému typu opatření jsou přiřazeny ukazatele výstupu a výsledku. Ukazatele výstupu měří výstupy projektu v průběhu realizace nebo do ukončení projektu. Ukazatele výsledku měří dlouhodobější dopad projektu, tj. po jeho ukončení. Díky těmto ukazatelům jsou pozitivní účinky a výsledky projektů Programu měřitelné a viditelné. To umožňuje kvantitativní hodnocení projektů a pomáhá sledovat pokrok v průběhu jejich realizace. Ukazatele výstupu a výsledku jsou užitečné i pro samotné realizátory projektů – umožňují neustálé sledování a cílený pokrok jejich vlastních projektů. Pro každý specifický cíl byly stanoveny také cílové skupiny (viz kapitola 2). Cílovými skupinami jsou osoby, které by měly z projektu profitovat jako koneční uživatelé nebo jejichž kvalita života by se měla díky projektu zlepšit, resp. organizace, jejichž fungování by mělo být projektovými aktivitami zlepšeno. V Pokynu k ukazatelům výstupu a výsledku, který je přílohou této příručky, najdete detailní popis všech ukazatelů výstupu a výsledku. Pokyn vám pomůže při výběru vhodných ukazatelů a definování cílové hodnoty pro váš projekt. 2.3 Priorita 1 – Výzkum a inovace 2.3.1 Specifický cíl 1.1: Výzkum a inovace Očekávaný příspěvek ke specifickému cíli: • širší, kvalitnější nebo cílenější využití potenciálu VaI v programovém území, • rozvoj specifických oblastí výzkumu společných pro obě strany hranice, • zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podniků zlepšením přístupu k výsledkům výzkumu a inovací a pokročilým technologiím, • šíření inovací tak, aby i okrajové části programového území těžily ze společných výsledků vytvořených v oblastech s vyšší koncentrací výzkumných a inovačních aktivit, • zrychlení přenosu výsledků výzkumu a inovací do praxe (na trh se zbožím nebo službami, včetně veřejných služeb), • zvyšování efektivity využívání stávajících nebo nových výzkumných a inovačních kapacit, • sdílení a přenos know-how mezi výzkumnými institucemi. Opatření: Typ opatření 1.1a: Přeshraniční výzkum a výměna know-how Cílem je posílit přeshraniční spolupráci mezi výzkumnými institucemi a malými a středními podniky. Zvláštní oblasti zájmu v regionu jsou například oběhové hospodářství, biohospodářství, 15 biotechnologie, IKT a digitální transformace, různé oblasti životního prostředí, biologické vědy, kreativní průmysl, medicína, stavební a konstrukční materiály či zavádění ekologických inovací. Příklady aktivit: ▪ spolupráce v oblasti výzkumu a inovací v oblastech společného zájmu s možným zapojením MSP, ▪ výzkum a inovace založené na poptávce místních podniků se zvláštním zaměřením na odvětví důležitá v příhraniční oblasti. Typ opatření 1.1b: Společné pilotní akce a společná řešení ve sdílených výzkumných zařízeních a výzkumných službách Cílem je zlepšit stávající a posílit novou společnou výzkumnou a inovační infrastrukturu a služby v přeshraničním regionu a zlepšit přístup k výzkumné infrastruktuře pro malé a střední podniky. Příklady aktivit: ▪ investice do nových, společně využívaných a sdílených zařízení výzkumu a inovací na základě relevantních výzkumných strategií a s vysokým tematickým zaměřením na programové území, ▪ rozšíření služeb nad základní nabídku průmyslových odvětví „servitizací“ (propojení výroby s poskytováním služeb), aby byla průmyslová odvětví inovativnější a konkurenceschopnější, ▪ rozšíření a modernizace technologických zařízení a výzkumných kapacit přeshraničního zájmu; sdílení špičkových zařízení pro výzkum a inovace, ▪ lepší propojení výzkumných institucí s malými a středními podniky a zlepšení přístupu malých a středních podniků k výsledkům výzkumu a inovací, aplikace výsledků výzkumu a inovací s cílem uvedení na trh, ▪ zakládání společných inovačních center. Typ opatření 1.1c: Komunikace a mobilita výzkumných pracovníků Cílem je zlepšit vhodnou komunikací přístup k výsledkům výzkumu příslušným cílovým skupinám v příhraničí, jako jsou malé a střední podniky nebo výzkumní pracovníci, a posílit výměnu informací mezi jednotlivými výzkumnými pracovníky. Výměna informací by měla probíhat vždy v kontextu přeshraničního regionu. Příklady aktivit: ▪ podpora přeshraniční mobility výzkumných pracovníků, ▪ vědecká komunikace (informování, vzdělávání, zvyšování povědomí o vědeckých tématech). 16 Doplňující podmínky pro specifický cíl: Typ opatření 1.1c nemůže být samostatnou aktivitou projektu, ale musí být v rámci projektu kombinován s typem opatření 1.1a nebo 1.1b. Hlavní cílové skupiny: - malé a střední podniky a veřejné subjekty, které profitují z výsledků přeshraniční spolupráce v oblasti výzkumu a inovací, jako je rozvoj a předávání know-how a technologií, a z konkrétních výsledků přeshraničních výzkumných a inovačních aktivit, - soukromé a veřejné výzkumné instituce, - univerzity, - vysoké školy zaměřené na aplikovaná studia a vědu. S ohledem na to, že v prioritní ose 1 je mimo jiné cílem Programu využití potenciálu přeshraniční spolupráce partnerů v oblasti výzkumu a inovací, včetně jejich aplikace v podnikání a využití výsledků výzkumu a inovací malými a středními podniky, jakož i veřejným sektorem, v oblastech souvisejících s přeshraničním regionem, je pro projekty v této prioritní ose stanoveno následující doporučení: • Projekty by měly přesvědčivě a srozumitelně prokázat, že o řešené téma a o výsledky projektu je v programovém území zájem. Mělo by být zajištěno zapojení relevantních třetích stran, a to buď formou strategického partnerství (viz kapitola 3.2.2) nebo formou dopisů dokládající vyjádření podpory (tzv. LoI – Letter of Intent) od relevantních regionálních podniků/organizací nebo zastřešujících profesních organizací jako jsou komory, klastry apod. • Popis spolupráce v rámci strategického partnerství nebo v rámci LoI by měl být konkrétní, tj. mělo být popsáno, jak konkrétně bude strategický partner/zapojená organizace či podnik na projektu spolupracovat a jak bude využívat výsledky projektu v rámci své činnosti. • V rámci projektu je v zásadě možné pořízení i nákladného vybavení, v projektové žádosti by mělo být podrobně popsáno, jak bude vybavení využíváno přeshraničně, tj. všemi projektovými partnery, včetně kvantifikace využívání vybavení jednotlivými projektovými partnery. V souladu s kap. 4. 5 Společných pravidel způsobilosti by mělo také uvedeno, zda bude vybavení využíváno výhradně pro účely projektu po celou dobu jeho životnosti, aby bylo prokazatelné, že financování celé pořizovací ceny z projektu je oprávněné. 17 2.4 Priorita 2 – Klima a životní prostředí 2.4.1 Specifický cíl 2.1: Přizpůsobení se změně klimatu Očekávaný příspěvek ke specifickému cíli: • společná adaptační opatření v odvětvích obzvláště zasažených změnami klimatu (např. výroba, ochrana životního prostředí, občanská společnost, zemědělství a lesnictví), • upřednostnění řešení založených na přírodní bázi před tvrdou nebo šedou infrastrukturou při plánování a rozvoji infrastruktury pro přizpůsobení se změně klimatu (např. záplavové oblasti, obnova ekosystémů, zalesňování, zadržování přírodních vod nebo jiná zelená (nebo modrá) infrastrukturní opatření, která mohou přímo přispět k přizpůsobení se změně klimatu a prevenci rizik), • vytváření společných vodohospodářských koncepcí a postupů pro lepší přizpůsobení se změně klimatu, • města a obce odolné vůči změnám klimatu: ochrana klimatu a adaptace na změnu klimatu v obcích a městech jako spojující průřezové téma. Opatření: Typ opatření 2.1a: Společná znalostní základna – inventarizace a výměna dat s cílem zlepšit připravenost na dopady změny klimatu Cílem je posílit přeshraniční vnímání dopadů změny klimatu a umožnit realizaci odpovídajících opatření založených na společné datové základně. Příklady aktivit: ▪ zkoumání dopadů změny klimatu v programovém území a v jednotlivých regionech, včetně ekonomických rizik způsobených změnou klimatu, ▪ výměna dat a rozšiřování monitorovacích systémů k dopadům souvisejícím se změnou klimatu, ▪ přeshraniční výměna know-how o dopadech souvisejících se změnou klimatu. Typ opatření 2.1b: Společné pilotní akce a řešení v oblasti přizpůsobení se změně klimatu Cílem je zavést společné řízení rizik, společná přeshraniční řešení a investice za účelem zlepšení připravenosti na změnu klimatu. Příklady aktivit: ▪ posílení spolupráce při budování integrovaného systému řízení rizik, ▪ spolupráce v rámci opatření pro přizpůsobení se změně klimatu (např. výsadba druhů odolných vůči suchu, zahradní/parkové úpravy ve městech/na venkově, zelená a modrá infrastruktura pro snížení vlivu tepelných ostrovů), ▪ společná environmentální opatření na zemědělských půdách a v lesích (např. zlepšení kvality půdy, zamezení erozi), 18 ▪ společné pilotní akce, např. výsadba zeleně, snižování spotřeby půdy, rekonstrukce budov, zadržování vody pro lepší mikroklima, zvýšení odolnosti půdy, ▪ společný vývoj nástrojů pro identifikaci rizik a vhodných vodohospodářských opatření, ▪ společná řešení pro správné hospodaření s vodními zdroji (např. zavlažování v zemědělství, zadržování vody, ekologická opatření pro přirozené zadržování vody, zajištění zdrojů pitné vody). Typ opatření 2.1c: Zvyšování povědomí a vzdělávací opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu Cílem je zvýšit povědomí o nebezpečí a sociálních, ekonomických a ekologických důsledcích změny klimatu a podpořit změnu chování veřejnosti i místních orgánů. Příklady aktivit: ▪ kampaně na zvyšování povědomí o problematice ochrany klimatu pro obyvatele obcí (např. informační kampaně pro představitele obcí, zvyšování povědomí o ochraně před katastrofami), ▪ vzdělávací opatření a zvyšování kvalifikace v oblasti změny klimatu (např. vzdělávání obyvatel). Doplňující podmínky pro specifický cíl: Není možné podpořit aktivity, které mohou být financovány z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova (EZFRV). Hlavní cílové skupiny: - veřejné instituce a jimi zřizované organizace působící v oblasti ochrany životního prostředí, - poskytovatelé infrastruktury a (veřejných) služeb, - zájmové skupiny včetně nevládních organizací (např. mezinárodní organizace, organizace působící v oblasti životního prostředí, dobrovolná sdružení, školy atd.), - veřejné a soukromé výzkumné a inovační instituce, univerzity, - aktéři z oblasti zemědělství a lesnictví, - široká veřejnost, která profituje z realizovaných aktivit. 2.4.2 Specifický cíl 2.2: Ochrana přírody a biologická rozmanitost Očekávaný příspěvek ke specifickému cíli: • ekologická opatření ke zlepšení přírodního stavu a kvality vody povrchových vod/řek v příhraniční oblasti, • podpora společných ekologických opatření k zachování a obnově biologické rozmanitosti v citlivých oblastech, včetně lepší kontroly nad invazivními druhy a souvisejícími škůdci, 19 • udržitelné hospodaření s přírodou, přírodním dědictvím a přírodním kapitálem, • zvyšování povědomí obyvatel o otázkách biologické rozmanitosti prostřednictvím opatření na zvyšování povědomí (environmentální výchova je zahrnuta v prioritě 3). Opatření: Typ opatření 2.2a: Společná znalostní základna – inventarizace a výměna dat s cílem zlepšit vodní hospodářství Cílem je posílit výměnu přeshraničních znalostí a dat na podporu přiměřeného a koordinovaného vodního hospodářství v regionu. Příklady aktivit: ▪ spolupráce pro lepší ochranu vodních zdrojů (např. prameny a malé vodní toky, podzemní vody, společná správa povodí, propojení vodního hospodářství a ochrany přírody), ▪ společné akce k rozšíření přeshraniční znalostní základny o přeshraničním regionu. Typ opatření 2.2b: Společné pilotní akce a investice do společných řešení pro ekologické vodní hospodářství Cílem je realizovat společné projekty, které by měly zlepšit hospodaření s vodními zdroji v regionu a zvýšit připravenost na nepředvídatelné události, jako jsou povodně nebo sucha. Tento typ opatření zahrnuje aktivity v oblasti komunikace a zlepšení informovanosti pro širokou veřejnost. Příklady aktivit: ▪ společná obnova vodních útvarů (např. obnova přírodních toků a břehů řek, obnova niv). Typ opatření 2.2c: Společná znalostní základna – inventarizace a výměna dat za účelem zvýšení biologické rozmanitosti Cílem je posílit přeshraniční výměnu znalostí a dat s cílem zlepšit informace o stavu biologické rozmanitosti v regionu a identifikovat vhodná opatření. Příklady aktivit: ▪ zlepšení situace v oblasti dat a monitorování, ▪ společné databáze, ▪ společné plány řízení. Typ opatření 2.2d: Společné pilotní akce a společná řešení ke zlepšení a ochraně biologické rozmanitosti Cílem je realizace společných projektů zaměřených na zlepšení biologické rozmanitosti a ochranu přírodních stanovišť. 20 Příklady aktivit: ▪ rozvoj sítí biotopů, ▪ koridory pro migraci divoce žijících zvířat, ▪ společný management krajiny, ▪ kontrola neofytů a kůrovce, ▪ znovuvysazování rostlin a živočichů (dle Směrnice o stanovištích), ▪ projekty zaměřené na biologickou rozmanitost s integrovanými udržitelnými prvky cestovního ruchu (nikoli projekty zaměřené čistě na cestovní ruch), ▪ společné přístupy k obnově modré a zelené infrastruktury v městských oblastech. Typ opatření 2.2e: Aktivity zaměřené na zvyšování povědomí a vzdělávání na podporu biologické rozmanitosti Cílem je zvýšit povědomí široké veřejnosti o bohatství regionu a o potřebě jeho lepší ochrany. Příklady aktivit: ▪ zvyšování povědomí obyvatel o otázkách biologické rozmanitosti prostřednictvím opatření na zlepšení informovanosti o životním prostředí, ▪ projekty zaměřené na biologickou rozmanitost se vzdělávacími aktivitami. Doplňující podmínky pro tento specifický cíl: V typu opatření 2.2e je z vhodných aktivit vyloučena environmentální výchova. Enviromentální výchovu je možné realizovat v rámci priority 3 / specifického cíle Vzdělávání a odborná příprava. Hlavní cílové skupiny: Typ opatření 2.2a a 2.2b: - veřejné instituce a jimi zřizované organizace působící v oblasti vodního hospodářství, protipovodňové ochrany, ochrany životního prostředí, správy národních parků, poskytovatelé infrastruktury a (veřejných) služeb, - zájmové skupiny včetně nevládních organizací (např. mezinárodní organizace, ekologické organizace, dobrovolná sdružení atd.), - veřejné a soukromé výzkumné a vývojové instituce, univerzity, - široká veřejnost, která profituje z realizovaných aktivit. Typ opatření 2.2c, 2.2d a 2.2e: - veřejné instituce a jimi zřizované organizace působící v oblasti biologické rozmanitosti, ochrany životního prostředí, správy národních parků, 21 - zájmové skupiny včetně nevládních organizací (např. mezinárodní organizace, dobrovolná sdružení atd.), - veřejné a soukromé výzkumné a vývojové instituce, univerzity, vzdělávací/školicí střediska a školy, - široká veřejnost, která profituje z realizovaných aktivit. 2.5 Priorita 3 – Vzdělávání, kultura a cestovní ruch 2.5.1 Specifický cíl 3.1: Vzdělávání a odborná příprava Očekávaný příspěvek ke specifickému cíli: • zlepšení kvality přeshraničního vzdělávání a posílení harmonizace vzdělávání s potřebami trhu práce a hospodářství, • podpora lepšího porozumění přes hranice, • zajištění implementace výstupů projektů do struktury vzdělávacího systému. Opatření: Typ opatření 3.1a: Přeshraniční spolupráce za účelem zlepšení nabídky přeshraničního vzdělávání v mateřských, základních, středních, vysokých a odborných školách Cílem je zlepšit strategické základy pro přeshraniční vzdělávání. Příklady aktivit: ▪ rozvoj společných/dvojjazyčných pedagogických/didaktických konceptů, ▪ společná vzdělávací schémata (vč. digitálních nástrojů a metod – výukové prostředí, koncepty učeben, didaktická opatření, práce s online vyhledávači atd.). Typ opatření 3.1b: Společná pilotní opatření a investice za účelem zlepšení nabídky přeshraničního vzdělávání v mateřských, základních, středních, vysokých a odborných školách Cílem je realizovat přeshraniční iniciativy založené na relevantních strategiích a výměna know-how. Příklady aktivit: ▪ společné vzdělávací akce v tématech relevantních pro přeshraniční oblast, zejména environmentální výchova, zdraví a ošetřovatelství, digitální dovednosti a technické vzdělávání, ▪ společná opatření k přizpůsobení dovedností a znalostí budoucím pracovním příležitostem (např. témata budoucnosti jako přeshraniční „rozšířená/virtuální realita“ a (sociální) podnikání), ▪ společné akce na podporu vzdělávání v raném dětství, ▪ společné akce na podporu primárního, sekundárního a terciárního vzdělávání, ▪ společná opatření na podporu výběru povolání u mladých lidí, 22 ▪ společná opatření k posílení harmonizace systému odborného vzdělávání pro uspokojení potřeb společného trhu práce, ▪ společná opatření na posílení harmonizace vzdělávání a kvalifikace (zejména střední školy, terciární vzdělávání, odborné školy). Hlavní cílové skupiny: - instituce veřejné správy a jimi zřizované organizace odpovědné např. za základní školství, střední školství, odborné školy, - zájmové skupiny včetně nevládních organizací (např. mezinárodní organizace, dobrovolná sdružení atd.), - veřejné a soukromé výzkumné a vývojové instituce, - instituce terciárního vzdělávání, vzdělávací/školicí střediska a školy, - široká veřejnost, která profituje z realizovaných aktivit. 2.5.2 Specifický cíl 3.2: Kultura a cestovní ruch Očekávaný příspěvek ke specifickému cíli: Cílem Programu je dlouhodobě přispět ke zvýšení odolnosti a adaptability kulturního a přírodního dědictví a odvětví cestovního ruchu v regionu prostřednictvím: • lepšího začlenění cestovního ruchu do strategického rámce, • vnímání cestovního ruchu jako spojujícího tématu provázaného s jinými tématy, • revitalizace přeshraničního cestovního ruchu po krizi COVID-19 nebo jiné potenciální krizi v budoucnosti, • podpory procesu digitalizace cestovního ruchu, • posílení schopnosti využívat inovace a obchodní příležitosti orientované na budoucnost, • zlepšení odolnosti a adaptability odvětví pohostinství, • podpory ekonomického zotavení odvětví pohostinství po krizi COVID-19, • vytvoření nových a inovativních řešení pro lepší zprostředkování kulturního a přírodního dědictví pro nové potenciální návštěvníky. Opatření: Typ opatření 3.2a: Přeshraniční výměna know-how a dat k posílení odolnosti odvětví cestovního ruchu a kultury Cílem je vytvořit kvalitní informační základnu o hlavních charakteristikách turistického kapitálu a služeb v cestovním ruchu v příhraničí, identifikovat klíčová témata v oblasti kulturního a přírodního dědictví a cestovního ruchu (strategických pro přeshraniční region) a dále zajistit diverzifikaci turistických nabídek prostřednictvím integrovaných koncepcí cestovního ruchu pro známé i méně 23 známé turistické destinace (např. zmírnění sezónnosti, prodloužení turistické sezóny, usměrnění toku turistů, předcházení „overtourismu“). Příklady aktivit: ▪ společný rozvoj strategických klíčových témat týkajících se nehmotného a hmotného kulturního a přírodního dědictví, ▪ společný rozvoj klíčových témat pro rozvoj udržitelného a zeleného cestovního ruchu, ▪ společný rozvoj kompetencí směrem k zelenějšímu a digitálnějšímu zaměření za účelem posílení odolnosti a dlouhodobé udržitelnosti, ▪ kombinování odborných znalostí a kompetencí národních aktérů (např. velkých národních muzeí) s odbornými znalostmi regionálních aktérů, ▪ zavádění společných postupů pro systematický monitoring návštěvníků za účelem cílené implementace společných plánů řízení. Typ opatření 3.2b: Společné pilotní akce a investice na podporu odolnosti odvětví cestovního ruchu a kultury Cílem je připravit a implementovat společná řešení a pilotní akce včetně investic do kulturních a přírodních památek. Příklady aktivit: ▪ společná opatření pro obnovu/posílení odolnosti odvětví pohostinství v regionu s cílem zlepšit jeho připravenost na budoucí krize a přispět k zotavení z krize Covid-19, ▪ společné investice do klíčových témat pro udržitelný rozvoj cestovního ruchu a do nehmotného a hmotného kulturního a přírodního dědictví na základě kvalitního strategického rámce, ▪ společná digitalizace produktů kulturního a přírodního dědictví pro informování různých cílových skupin, ▪ společné rozšiřování, úpravy (např. bezbariérový přístup) a údržba turistické infrastruktury se zaměřením na zvýšení kvality a propagaci společných nabídek k dosažení vyšší úrovně odolnosti cestovního ruchu, ▪ zlepšení spolupráce v destinačním managementu a vytváření společných (přeshraničních) destinací pod jednou značkou s aktivní vzájemnou propagací, se specifickým důrazem na „zelené“ turistické cíle a méně známé turistické destinace s vysokým potenciálem, ▪ realizace společných vzdělávacích opatření pro aktéry působící v oblasti cestovního ruchu a kultury, ▪ podpora společného kvalitního marketingu cestovního ruchu, který zohledňuje požadavky digitální transformace, se zvláštním zaměřením na zelenější orientaci odvětví a lepší udržitelnost. 24 Doplňující podmínky pro tento specifický cíl: Typ opatření 3.2b: Aktivity musí být založeny na strategickém rámci a musí zapadat do turistického profilu daného regionu. Hlavní cílové skupiny: - instituce veřejné správy a jimi zřizované organizace působící v oblasti cestovního ruchu a kultury, - organizace převážně veřejného zájmu, jako jsou např. regionální rozvojové agentury, turistická informační centra, regionální centrály cestovního ruchu, muzea, - výzkumné a vývojové instituce, - instituce podporující podnikání, např. obchodní komory, centra obchodních inovací, - instituce terciárního vzdělávání, - vzdělávací a školicí střediska a školy, - nevládní neziskové organizace, - široká veřejnost, která profituje z realizovaných aktivit. 2.6 Priorita 4 – Přeshraniční správa 2.6.1 Specifický cíl 4.1: Právní a institucionální spolupráce Očekávaný příspěvek ke specifickému cíli: • posílení institucionálních kapacit v klíčových tematických oblastech za účelem dalšího rozvoje programového území, • posílení institucionální spolupráce a lepší koordinace vzniku strategií regionálních/místních institucí pro efektivní poskytování služeb obecného zájmu, • odstranění překážek za účelem podpory společného přeshraničního rozvoje programového území v dlouhodobějším horizontu3 (nad rámec programového období). Opatření: Typ opatření 4.1a: Rozvoj společných strategií a výměna know-how Cílem je zlepšit přeshraniční výměnu informací a dat za účelem podpory společných aktivit v oblasti administrativy a legislativy zaměřených například na odstraňování překážek přes hranice. Příklady aktivit: ▪ vytváření společných strategií v různých oblastech, jako je výzkum, technologie a inovace (VTI), vodní hospodářství, doprava a mobilita, přírodní a kulturní dědictví, zdravý životní styl, demografické změny, zdravotní péče, regionální rozvoj, služby na podporu podnikání, záchranné služby („IZS“), 3 Studie Evropské komise (2021): Analysis of Cross-border obstacles between EU Member States and Enlargement Countries 25 ▪ shromažďování a zpracovávání kontextových informací v oblastech řešených programem spolupráce na podporu vzniku společných strategií, ▪ vytváření společných strategií, struktur a komunikačních platforem pro výměnu zkušeností a know-how v oblasti cestovního ruchu. Typ opatření 4.1b: Společné pilotní akce zaměřené na odstraňování překážek přes hranice Cílem je podpora společných přeshraničních řešení k odstranění bariér a překážek způsobených různými právními a administrativními systémy. Příklady aktivit: ▪ společné aktivity a výměna know-how mezi aktéry veřejného života v relevantních tematických oblastech, např. ▪ civilní ochrana a zvládání katastrof (např. spolupráce hasičských sborů, záchranných složek), ▪ zdravotní péče, ▪ vzdělávání, ▪ nakládání s odpady a recyklace, ▪ ekologické dopravní koncepce. Druh opatření 4.1c: Vytváření sítí a klastrové činnosti ke snížení administrativních a právních překážek Cílem je lepší přeshraniční spolupráce mezi veřejnými institucemi s cílem lépe řešit společné problémy v budoucnu. Příklady aktivit: ▪ společné aktivity organizací podporujících malé a střední podniky (obchodní komory atd.); sem patří také vytváření sítí, podpora klastrových iniciativ, koordinační činnosti a další, ▪ institucionální spolupráce ke snížení administrativních a právních překážek, ▪ spolupráce mezi veřejnými institucemi za účelem optimalizace služeb občanům a podnikům a pro splnění požadavků otevřené a moderní správy. Hlavní cílové skupiny: - instituce veřejné správy a jimi zřizované organizace, - ESÚS, - nevládní organizace, - široká veřejnost, která profituje z realizovaných aktivit. 26 2.6.2 Specifický cíl 4.2: Akce people-to-people za účelem zvýšení důvěry Očekávaný příspěvek ke specifickému cíli: • spolupráce „bottom-up“ mezi občany v příhraničním regionu, • malé projekty na podporu společného porozumění a přeshraničního síťování občanů na obou stranách hranice. Typ opatření 4.2a: Malé projekty na podporu kulturních, sociálních a hospodářských vztahů v příhraničí Cílem je podpořit přeshraniční vztahy mezi občany a vzájemné porozumění a posílit komunikaci mezi lidmi v příhraničí. Typy aktivit: ▪ aktivity „people-to-people“ ke zlepšení kulturních, sociálních a hospodářských vztahů v příhraničí s jasným přeshraničním zaměřením, zejména k posílení vzájemné důvěry, a budování kapacit (získávání znalostí, dovedností, vytváření struktur, systémů a řízení), ▪ hledání a rozvíjení společných řešení na místní úrovni, např. pro překonávání překážek v oblasti veřejné správy nebo k usnadnění kontaktů mezi spolky, např. v oblasti vzdělávání nebo kulturního a přírodního dědictví, v sociální oblasti, v hospodářství nebo ve zdravotnictví. Hlavní cílové skupiny a další podrobnosti: viz dokumenty k Fondům malých projektů (v přípravě). 27 3. Obecná pravidla 3.1 Základní pravidla Projekty realizované v rámci programu Interreg Rakousko – Česko 2021–2027 musejí být zaměřeny na výsledky, které jsou konkrétní, viditelné a mají jasný přeshraniční dopad, tj. přinášejí prospěch obyvatelům Rakouska a České republiky se zacílením na programové území. Základem každého jednotlivého projektu musí být vhodný počet reálných a udržitelných výstupů projektu – místo velkého množství spolu nesouvisejících drobných výsledků. Projektové partnerství nemusí pokrývat celou oblast programu: územní zacílení projektu by mělo být definováno podle velikosti projektu, oblasti působnosti projektových partnerů a specifického zaměření projektu. Projekty by měly zahrnovat alespoň jeden z těchto dvou cílů:4  Umožnění dlouhodobé spolupráce o V projektu budou vyvinuty struktury, které vytvoří základ pro dlouhodobou spolupráci. o Projektové aktivity umožní navázání strategické a udržitelné spolupráce.  Řešení společných výzev o Tematické aktivity zaměřené na odstranění překážek a nedostatků v jednotlivých odvětvích v přeshraničním veřejném zájmu. o Aktivity se silným zapojením cílové skupiny. o Integrační přístupy s širokým zapojením mnoha aktérů jako základ pro dlouhodobější spolupráci. Doporučuje se nezaměřovat se na převážně jednostranné (oborové) aktivity. Při přípravě projektů je nutné zohlednit následující obecná hlediska: Přeshraniční zaměření a dopad Základním požadavkem je jasný dopad aktivit projektu na programové území (viz kapitola 1.2). Dopad projektu musí mít přeshraniční charakter, tj. dopad musí být na obou stranách hranice. Projekty musí jasně prokázat, jakou má přeshraniční spolupráce plánovaná v projektu přidanou hodnotu pro danou tematickou oblast. Skutečný přeshraniční charakter a přeshraniční přidaná hodnota musí být odpovídajícím způsobem vysvětleny, stejně jako relevance řešených výzev a navrhovaných přístupů ve vztahu k Programu. Je potřeba vysvětlit, proč je přeshraniční úroveň tou správnou úrovní pro dosažení cílů projektu – ve srovnání s národní, regionální nebo místní úrovní. 4 Tyto cíle byly identifikovány v rámci evaluace programu Interreg Rakousko – Česká republika 2014–2020. 28 Udržitelnost a přenositelnost výsledků Výsledky projektu musejí být konkrétní, měřitelné, realistické, udržitelné 5 a pokud možno přenositelné. Výstupy a výsledky projektu mají být jasně propojeny s potřebami identifikované cílové skupiny. Měla by existovat také přidaná hodnota ke stávajícím (nebo plánovaným) projektům. Pokud je to možné, měly by být využity synergie s jinými projekty, programy a zdroji financování. Výslovně by mělo být popsáno dlouhodobé využívání výsledků projektu projektovými partnery a očekávané (tematické a územní) dopady. Strategické začlenění projektu Projekt by měl být co nejlépe zakotven v územním a strategickém kontextu (regionální/národní strategie, odvětvové strategie, jako jsou strategie cestovního ruchu, Strategie EU pro Podunají, Strategie EU pro alpský prostor, Green Deal, Nový evropský Bauhaus, Digitální agenda pro Evropu atd.). Při koncipování projektů je proto nutné zohlednit například stávající dohody nebo formulované cíle na regionální, národní nebo přeshraniční úrovni. 3.2 Projektové partnerství Počet partnerů6 není v projektu omezen, nicméně zapojení partnera musí být opodstatněné a relevantní pro realizaci projektu. Z projektu musí plynout, že partnery projektu jsou instituce s odpovídajícími kompetencemi a vhodným know-how, které mohou přispět k úspěšné realizaci projektu. Rozhodující mohou být jak společné cíle, tak doplňující se kompetence pro využití synergií. Při definování vhodného partnerství je třeba vzít v úvahu i geografickou a institucionální působnost a zohlednit odvětví a správní úroveň. Partnerství by mělo zajistit přenos znalostí a kapitalizaci výsledků projektu pro relevantní cílové skupiny (např. hospodářství, odborníci/specialisté z praxe, věda, veřejná správa, široká veřejnost atp.). Při hledání partnerů je důležité vzít v úvahu, že cílem je vybudování dlouhodobého, stabilního a kompetentního partnerství. Pro dlouhodobé partnerství je důležité i stabilní finanční zázemí partnerů. Výdaje projektu jsou propláceny zpětně, tj. až po jejich úhradě partnerem a předložení žádosti o platbu. Projektový partner si musí zajistit dostatečné finanční prostředky pro případné delší předfinancování projektu. 5 Viz kapitola 8. 6 V textu příručky se pod pojmem partner rozumí Vedoucí partner i projektový partner. Pokud se na Vedoucího partnera vztahují jiná práva nebo povinnosti, bude to v příručce výslovně uvedeno. 29 3.2.1 Způsobilí partneři a typy partnerů Každý projekt v rámci Programu musí být společně realizován minimálně jedním českým a jedním rakouským partnerem. Alternativně může projekt realizovat evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) nebo přeshraniční právní subjekt ve smyslu čl. 23 odst. 6 nařízení (EU) 2021/10597 . Program je zaměřen především na veřejnoprávní instituce a neziskové organizace, tedy organizace založené za jiným účelem, než je dosahování zisku. Projektoví partneři mohou mít sídlo v programovém území i mimo ně – vždy ale na území Rakouska nebo Česka. Zásadní je, aby jejich projektové aktivity měly jasný dopad na programové území. Platí pro rakouské projektové partnery: alespoň jeden z rakouských projektových partnerů musí mít sídlo/působnost v programovém území. V odůvodněných případech mohou být do projektů zapojení projektoví partneři se sídlem mimo programovou oblast. Zapojení soukromých projektových partnerů je v zásadě možné ve všech prioritách. Soukromé (fyzické) osoby, občanskoprávní společnosti (Gesellschaften bürgerlichen Rechts), politické strany a jednočlenné společnosti (EinPersonen-Unternehmen) nejsou způsobilými projektovými partnery. Platí pro české projektové partnery: soukromé podniky jsou vhodnými projektovými partnery pouze v prioritě 1. Přehled vhodných českých žadatelů pro jednotlivé priority/specifické cíle je uveden v příloze C2 této příručky. 3.2.2 Princip Vedoucího partnera a typy partnerů V každém projektu přeshraniční spolupráce musí být určen tzv. Vedoucí partner, který plní úlohu koordinátora a nese celkovou odpovědnost za realizaci projektu vůči Řídicímu orgánu. Vedoucí partner je první kontaktní osobou pro orgány Programu a jeho úkolem je zastupovat všechny partnery. Mezi Vedoucím partnerem a ostatními projektovými partnery jsou jasně definovány a rozděleny úkoly, zejména odpovědnost za přípravu, realizaci, financování a kontrolu aktivit projektu (projektoví partneři jsou povinni uzavřít mezi sebou Partnerskou dohodu). Projektové partnerství může být doplněno o strategické partnery. Strategičtí partneři mají zájem na výsledcích projektu a přispívají k úspěšné realizaci projektu svým know-how a zkušenostmi. V projektu neuplatňují žádné výdaje a nepodepisují Partnerskou dohodu. Strategičtí partneři nejsou klasifikováni jako příjemci programu a nejsou povinni předkládat Zprávy za partnera. 3.2.3 Povinnosti a úkoly projektových partnerů Jak bylo vysvětleno v kapitole 3.2.2, práva a povinnosti jednotlivých projektových partnerů jsou závazně upraveny v Partnerské dohodě. 7 Pokud jde o Fond malých projektů, podle čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1059 může jako příjemce vystupovat přeshraniční právní subjekt, evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) nebo subjekt s vlastní právní subjektivitou. 30 Povinnosti Vedoucího partnera: • zodpovídá za podání elektronické projektové žádosti v systému Jems v českém a německém jazyce, • po schválení projektu obdrží paušální částku na přípravné výdaje projektu (pokud jsou uvedeny v projektové žádosti), • uzavírá Smlouvu o poskytnutí prostředků z EFRR s Řídicím orgánem, • v systému Jems předkládá žádosti o změnu v projektu, • zodpovídá za předložení Zprávy o projektu (její součástí je i Žádost o platbu) v Jems. Zprávu o projektu zpracovává v českém a německém jazyce na základě Kontrolorem certifikovaných dílčích Zpráv za partnera podaných všemi projektovými partnery, • přijímá na svůj účet platby z EFRR a zajišťuje neprodlený převod příslušné částky na bankovní účet projektových partnerů (zpracování další platby není možné bez prokázání předchozího převodu příslušného podílu projektovým partnerům), • zodpovídá za realizaci celého projektu včetně jeho administrace. Vhodným Vedoucím partnerem je instituce s prokazatelnými zkušenostmi v oblastech organizace, komunikace, managementu a disponující personálem s odpovídajícími jazykovými znalostmi. Povinnosti projektových partnerů: • v rámci partnerství se podílí na společné přípravě projektu a zpracování projektové žádosti, • mohou být primárně zodpovědní za vedení realizace jednoho nebo více pracovních balíčků, pokud je tak dohodnuto, • zodpovídají za realizaci aktivit popsaných v projektové žádosti, ke kterým se zavázali v Partnerské dohodě, • zodpovídají za zpracování své Zprávy za partnera a její předložení příslušnému Kontrolorovi určenému ve Smlouvě o poskytnutí prostředků z EFRR a za případné nesrovnalosti ve svých výdajích. 3.2.4 Kritéria spolupráce Každý projekt musí mít dopad v programovém území a musí splňovat aspoň tři ze čtyř kritérií spolupráce8 . Povinné je splnění dvou následujících kritérií9 : 1. Společná příprava ▪ Partneři z obou stran hranice přispívají k přípravě projektu, aktivně se účastní definování cílů projektu a formulace jeho obsahu. 8 Pokud projekt realizuje evropské seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) nebo přeshraniční právní subjekt ve smyslu čl. 23 odst. 6 nebo čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1059, jsou kritéria spolupráce automaticky splněna. 9 Čl. 23 bod. 4 nařízení (EU) č. 2021/1059: Příjemci spolupracují na rozvoji operací Interreg, jakož i na jejich personálním obsazení nebo financování nebo na obojím. 31 ▪ Partneři z obou stran hranice se aktivně podílejí na přípravě projektové žádosti, jejích příloh a koordinují své kroky. ▪ Partneři z obou stran hranice společně stanoví implementaci projektu a identifikují knowhow a zkušenosti, kterými může každý z partnerů v rámci projektu přispět. 2. Společná realizace projektu ▪ Vedoucí partner koordinuje aktivity a nese celkovou odpovědnost za realizaci projektu. ▪ Partneři z obou stran hranice se účastní realizace aktivit přispívajících k naplňování cílů projektu. ▪ Pracovní plán projektu předpokládá aktivní zapojení partnera (-ů) z jedné strany hranice do aktivit implementovaných partnerem (-y) z druhé strany hranice. Dále musí být splněno minimálně ještě jedno z následujících kritérií spolupráce: 3. Společný personál ▪ Partneři z obou stran hranice mají určené role a poskytují vlastní personál k naplnění těchto rolí. ▪ Personál koordinuje své činnosti s ostatními (subjekty) zapojenými do realizace aktivity nebo pracovního balíčku a vyměňuje si pravidelně informace. 4. Společné financování ▪ Finanční podíl partnerů z každého členského státu je nejméně 5 % z celkových způsobilých výdajů projektu. ▪ Rozpočet partnerů z obou členských zemí jednoznačně přispívá k dosažení projektových cílů (jejich výdaje jsou nezbytné pro dosažení cílů projektu). 3.3 Cílové skupiny Projektoví partneři musí definovat cílové skupiny, které budou mít z výsledků projektu prospěch, příp. další skupiny aktérů, které by mohly být realizací projektu ovlivněny. Součástí cílové skupiny sice mohou být i projektoví partneři, ale výstupy projektu by měly mít obecně dopad na širší spektrum cílových skupin. Přehled cílových skupin v kontextu specifických cílů Programu naleznete v kapitole 2 programové příručky! Upozornění: Při přípravě projektu mějte na paměti, že v průběhu realizace projektu budete v rámci monitorovacích zpráv informovat o tom, jaký dopad měl projekt na cílové skupiny definované v projektové žádosti. 32 3.4 Komunikace a publicita Platí zásada, že veřejnost musí být o daném projektu a jeho financování z Programu dostatečně informována – viz čl. 36 odst. 4 a 5 Nařízení (EU) 2021/1059 a dále čl. 47 a příloha IX Nařízení (EU) 2021/1060. Pravidla publicity, která jsou pro daný projekt nebo jeho části povinná, případně další nepovinná komunikační opatření, jsou uvedena v Pokynu pro publicitu (viz příloha C10). Pokud projektový partner nedodrží pravidla publicity, je v Pokynu pro publicitu uveden další postup, včetně možných sankcí. Používání znaku EU a loga Programu Při plnění informačních a komunikačních povinností uvedených v Pokynu pro publicitu musí projektoví partneři uvádět logo programu obsahující znak Evropské unie ve spojení se slovem Interreg a výrazem „Spolufinancováno Evropskou unií“. Grafické vyobrazení jednotlivých variant loga a technické specifikace jsou uvedeny v Pokynu pro publicitu. Pokyn pro publicitu obsahuje informace o používání loga Programu, a to i v kombinaci s jinými logy (např. logy projektových partnerů, znakem EU atd.), a další rady týkající se publicity a zviditelnění projektů. Všechny přípustné varianty loga jsou ke stažení také na webových stránkách Programu: www.interreg.at-cz.eu. 3.5 Horizontální principy a vliv na životní prostředí Horizontální principy V projektové žádosti je nutné popsat přínos projektu k horizontálním principům. Tato povinnost vyplývá z čl. 9 nařízení (EU) č. 2021/1060. Při plánování aktivit, výstupů a výsledků projektu by proto měly být zohledněny v co největší míře následující horizontální principy: • Rovnost v postavení mezi muži a ženami • Rovné příležitosti, nediskriminace a přístupnost pro osoby se zdravotním postižením • Ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj Projekty musí v průběhu celého projektového cyklu respektovat základní práva10 , tedy rovnost žen a mužů a uplatňování hlediska genderové rovnosti. Je třeba bojovat proti všem formám diskriminace na základě pohlaví, rasy, etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace. Všude, kde je to možné, je nutné zajistit přístupnost pro osoby se zdravotním postižením. 10 V souladu s čl. 9 nařízení (EU) 2021/1060 a Listinou základních práv Evropské unie. 33 Projekty by měly dále podpořit udržitelný rozvoj. To znamená, že všechny projekty by již od samotného počátku měly zvažovat dopad aktivit projektu na životní prostředí. Ochrana životního prostředí a princip DNSH Projekty by měly mít neutrální anebo v ideálním případě pozitivní přínos k obnově environmentálních a ekosystémových funkcí a služeb, ke klimatické neutralitě a k udržitelnému hospodářství a ke zhodnocování kulturní krajiny. Projekty zahrnující infrastrukturu nebo stavební práce, musí respektovat požadavky vyplývající ze zásady „významně nepoškozovat“, tzv. zásada „do no significant harm“ (dále jen „DNSH“), a neměly by vést k významnému poškozování environmentálních cílů. Pro ně je nutné v žádosti popsat, jakým způsobem bude zamezeno negativním dopadům na životní prostředí, příp. jakým způsobem budou generovány pozitivní dopady ve vztahu k níže uvedeným environmentálním cílům11 : 1. zmírňování změn klimatu; 2. přizpůsobení se změně klimatu; 3. udržitelné využívání a ochrana vodních zdrojů; 4. oběhové hospodářství včetně předcházení vzniku odpadů a recyklace; 5. prevence a omezování znečištění ovzduší; 6. ochrana a obnova biologické rozmanitosti a ekosystémů. Odolnost infrastruktury vůči změnám klimatu Za účelem snížení rizik souvisejících se změnou klimatu musí být opatření v oblasti infrastruktury plánována tak, aby bylo dosaženo co největší odolnosti vůči změnám klimatu, udržitelnosti a bezpečnosti. Tato opatření je nutné realizovat v souladu se Strategií EU pro přizpůsobení se změně klimatu a s národními, resp. regionálními strategiemi a pokyny. Tento aspekt bude posuzován ve fázi kontroly projektové žádosti podle čl. 22, odst. 4, písm. j) nařízení (EU) č. 2021/1059. V případě projektů, které plánují investice do infrastruktury, je nutné popsat v projektové žádosti, do jaké míry byla při plánování zohledněna odolnost této infrastruktury vůči změně klimatu, nebo způsob, jak lze klimatická rizika, která s investicí souvisí, minimalizovat. V projektové žádosti je nutné popsat tyto aspekty v kontextu rizika povodní, sucha, veder, krupobití a přívalových dešťů, sesuvů půdy, vichřic a nepříznivého počasí nebo sněhových kalamit. Projekty zahrnující aktivity na budování a rekonstrukci/modernizaci infrastruktury12 , jejíž výše přesahuje částku 1 milion eur výdajů na úrovni projektu a jejíž předpokládaná délka životnosti je nejméně 5 let, musí doložit prověření odolnosti plánované infrastruktury z hlediska stávajících nebo budoucích klimatických rizik (Viz příloha B4 a pokyny v přílohách C3 a C4). 11 V souladu s čl. 17 odst. 1 nařízení (EU) 2020/852 (nařízení o taxonomii) z 18. června 2020 o zřízení rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088, jakým způsobem je v projektu dodržována zásada „Do No Significant Harm“ (DNSH), dále v souladu s čl. 9 nařízení (EU) 2021/1060. 12 Definice podle národní legislativy (v ČR § 2 stavebního zákona (183/2006 Sb.)). 34 Další obecná doporučení týkající se udržitelného zaměření projektů: • slaďte projekt co nejvíce se strategiemi a plány týkajícími se ochrany životního prostředí a udržitelnosti; • zapojte do projektu zainteresované organizace a sdružení na obou stranách hranice, které se zabývají otázkami životního prostředí nebo se v nich aktivně angažují – zejména ty, které jsou zapojeny do provádění společných strategií, plánů nebo akcí a/nebo mohou být jimi ovlivněny; • pokud je to možné, zapojte občanskou společnost do participativních rozhodovacích procesů. Praktické tipy, díky kterým bude Váš projekt udržitelnější: • Využijte možnosti ekologického zadávání veřejných zakázek (zadávání veřejných zakázek v zájmu lepšího životního prostředí), pokud se na danou zakázku vztahují – viz internetové stránky Evropské komise13 ; • Minimalizujte uhlíkovou stopu, například: ▪ upřednostněním digitálních dokumentů a publikací; ▪ udržitelnou organizací akcí, např. kombinací různých typů setkání, využitím digitálních dokumentů pro jednání, používáním recyklovatelných materiálů; viz například UNEP Green Meeting Guide, Österreichisches Umweltzeichen für Green Meetings und Green Events, ▪ opakovaným využitím vytvořených materiálů pro další účely (např. bannery, roll-upy, plakáty, směrovky, jmenovky atd.); ▪ redukcí dekorativních prvků (např. květiny, bannery atd.); ▪ přednostním využíváním prostor organizací partnerů projektu nebo míst, která jsou snadno dostupná veřejnou dopravou; ▪ využíváním ekologických dopravních prostředků pro dopravu na akce/jednání, pokud je to možné; ▪ využíváním regionálních dodavatelských řetězců; ▪ pořádáním schůzek v online podobě (pokud je to vhodné); ▪ zhotovením udržitelných propagačních materiálů s dlouhou životností; ▪ zohledněním efektivního využívání zdrojů (např. předcházení vzniku odpadu – kuchyňské vybavení místo jednorázového nádobí, vratné lahve atd.); ▪ využíváním obnovitelných zdrojů energie v co největší míře. 3.6 Financování projektu Program a s ním i každý podpořený projekt je (spolu)financován z prostředků EFRR. Spolufinancování z EFRR nesmí překročit hranici 80 % celkových způsobilých výdajů projektu. Zbylou část výdajů projektu minimálně ve výši 20 % je třeba financovat z národních zdrojů, a to veřejných a/nebo soukromých. 13 https://ec.europa.eu/environment/gpp/eu_gpp_criteria_en.htm 35 Podpora z EFRR je vždy vyplácena zpětně. Projektoví partneři si proto musí zajistit dostatečné předfinancování nákladů projektu. Prostředky EFRR jsou vyplaceny Vedoucímu partnerovi na účet až po certifikaci uskutečněných výdajů jednotlivých projektových partnerů Kontrolorem a po předložení žádosti o platbu, která je součástí souhrnné Zprávy o projektu a kterou předkládá Vedoucí partner. V zásadě mohou podporu získat pouze administrativně, finančně a organizačně schopní projektoví partneři. Projektoví partneři ze soukromého sektoru musí navíc na vyžádání ze strany Společného sekretariátu ve fázi hodnocení projektové žádosti doložit podklady k finanční způsobilosti. Zákaz dvojího financování/vícenásobného financování Při financování projektu nesmí dojít k tzv. dvojímu financování výdajů projektu. Na financování projektu nebo jeho části nesmí být poskytnuta podpora z jiného programu financovaného ze zdrojů EU. Projekt je možné spolufinancovat jinými veřejnými národními prostředky (viz níže), pokud je zajištěno, že nedojde ke dvojímu financování výdajů. Spolu s projektovou žádostí musí projektový partner potvrdit v čestném prohlášení, že na předložený projekt nebyla přidělena finanční podpora z jiného programu financovaného ze zdrojů EU a že na výdaje nejsou kromě části odpovídající spolufinancování užity finanční prostředky z národních veřejných zdrojů. V případě, že dojde ke dvojímu financování, je věc posuzována jako nesrovnalost a může dojít k vrácení dotace. Příjmy Příjmy se v průběhu přípravy, realizace projektu ani po jeho ukončení nezohledňují ani neevidují. Bez ohledu na to musí být v souladu se zajištěním řádné realizace projektu a pro účely kontroly projektu (kontrola ze strany Kontrolorů a kontrola ze strany auditního orgánu) zajištěno transparentní a průkazné účetnictví příjemce dotace, které zaručuje transparentnost nákladů. Národní spolufinancování Podmínky a výše národního spolufinancování se u rakouských a českých projektových partnerů liší. 3.6.1 Národní financování rakouských projektových partnerů Rakouští projektoví partneři musí jako přílohu projektové žádostí předkládat i takzvaný Příslib národního spolufinancování, pokud jsou spolufinancovány jinou organizací/institucí (příloha A5). Veřejné a soukromé organizace mohou pro národní spolufinancování použít vlastní prostředky, pro které žádný příslib/potvrzení předkládat nemusí. 36 3.6.2 Národní financování českých projektových partnerů Za národní zdroje jsou považovány zdroje ze státního rozpočtu, rozpočtů krajů, obecních rozpočtů, státních fondů a ostatních národních zdrojů (ostatní zdroje partnerů, které nepocházejí přímo z obecních, krajských rozpočtů nebo státního rozpočtu). Národní zdroje se podle typu žadatele dělí na národní veřejné a národní soukromé zdroje. Spolufinancování projektů z českých národních veřejných zdrojů je zajišťováno v souladu s platnou legislativou České republiky, zejména se zákonem č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, v platném znění a se zákonem č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění. • Financování ze státního rozpočtu ČR Čeští projektoví partneři mohou získat ze státního rozpočtu ČR z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj dotaci na spolufinancování projektu podpořeného z Programu. Výše dotace pro jednotlivé typy subjektů je uvedena v tabulce 2. Spolufinancování ze státního rozpočtu ČR (z kapitoly MMR) mohou obdržet níže uvedené typy subjektů: ▪ organizační složky státu a příspěvkové organizace státu financované z kapitoly MMR14 ▪ právnické osoby vykonávající činnost škol a školských zařízení zapsané ve školském rejstříku15 ▪ obce a jejich příspěvkové organizace (vč. dobrovolných svazků obcí) ▪ kraje a jejich příspěvkové organizace16 ▪ veřejné vysoké školy a výzkumné organizace17 ▪ soukromoprávní subjekty vykonávající veřejně prospěšnou činnost, tj. subjekty, jejichž hlavním účelem činnosti není vytváření zisku a které současně vykonávají veřejně prospěšnou činnost v oblasti18 : - komunitního a lokálního rozvoje, - odstraňování diskriminace založené na rozdílech rasy, etnika, pohlaví, náboženství či jiné zákonem zakázané diskriminace, - ochrany dětí a mládeže, 14 Organizační složky státu, které nespadají pod kapitolu MMR (např. ostatní ministerstva a na ně svým rozpočtem napojené organizace jako Hasičský záchranný sbor, Policie ČR atd.), a jimi zřízené příspěvkové organizace obdrží spolufinancování ve výši 20 % ze státního rozpočtu České republiky prostřednictvím své rozpočtové kapitoly (tj. nikoliv z kapitoly MMR). 15 Nevztahuje se na školy zřizované ministerstvy a ostatními organizačními složkami státu dle školského zákona, pro které platí podmínky uvedené v poznámce pod čarou č. 16. 16 V souladu s Pravidly spolufinancování vydanými pro programové období 2021–2027 Ministerstvem financí ČR patří do této kategorie také nemocnice založené krajem ve formě obchodních společností, ve kterých kraj drží 100% podíl. 17 Definice výzkumné organizace vychází z článku 2 bodu 83 Nařízení Komise (EU) č. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Obecné nařízení o blokových výjimkách GBER). 18 Zpravidla se jedná o o.p.s., spolky, ústavy, církve a náboženské společnosti, nadace a nadační fondy, případně sociální podniky. 37 - ochrany kulturního dědictví a péče o ně, - ochrany občanských a lidských práv, - ochrany spotřebitele, - ochrany zdraví a poskytování zdravotních služeb, - ochrany životního prostředí, - podpory nebo ochrany osob se zdravotním postižením a znevýhodněných osob, - pomoci při přírodních a jiných katastrofách a podobných událostech, - pomoci uprchlíkům a ostatním cizincům, - práce s dětmi a mládeží, - rozvoje demokracie a posilování právního státu, - sociálního, kulturního a hospodářského rozvoje a sociálního dialogu19 , - sociálních služeb a aktivit sociálního začleňování, včetně sociálního začleňování osob znevýhodněných na trhu práce, - úsilí směřující k odstranění chudoby, - vývoje a výzkumu, - vzdělávání20 , školení a osvěty, - podpory osob ohrožených na trhu práce. Subjekt, který je příjemcem Fondu malých projektů dle čl. 25 odst. 2 nařízení (EU) 2021/1059 a má sídlo v České republice, získá ze státního rozpočtu spolufinancování ve výši 20 % z výdajů na administraci Fondu malých projektů. Výše příspěvku ze státního rozpočtu pro jednotlivé typy subjektů: Tabulka 2 Typ subjektu Max. státní rozpočet Min. vlastní podíl příjemce Organizační složky státu a příspěvkové organizace zřízené organizační složkou státu 20 %* 0 % Školy a školská zařízení 10 % 10 % Obce a jejich příspěvkové organizace 5 % 15 % Kraje a jejich příspěvkové organizace 5 % 15 % 19 Např. hospodářské komory. 20 Např. soukromé vysoké školy. 38 Veřejné vysoké školy a výzkumné organizace 10 % 10 % Veřejně prospěšná činnost 10 % 10 % * Nejedná se o příspěvek z rozpočtové kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj, nýbrž z rozpočtové kapitoly příslušné organizační složky státu. • Podpora z krajských a obecních rozpočtů Pokud bude projekt spolufinancován z krajských nebo obecních rozpočtů, předkládá partner s žádostí prohlášení o spolufinancování. Doklad o zabezpečení spolufinancování (závazné rozhodnutí zastupitelstva nebo rady kraje či obce o vyčlenění prostředků pro realizaci projektu) se předkládá před podpisem Smlouvy o poskytnutí prostředků z EFRR (viz kapitola 6). V případě, že partner obdrží z krajského či obecního rozpočtu návratnou výpomoc pro realizaci projektu, zařadí tyto prostředky do stejného zdroje financování, do kterého by zařadil spolufinancování z vlastních prostředků (např. pokud obdrží od kraje či obce dotaci NNO, jejíž prostředky jsou považovány za soukromé, uvede je jako soukromé zdroje financování). To znamená, že se postupuje stejně jako v případě, kdy partner na financování projektu čerpá bankovní úvěr. • Podpora ze státního rozpočtu (jiných kapitol než MMR ČR) a státních fondů V případě spolufinancování ze státního rozpočtu (jiných kapitol než MMR ČR) a státních fondů přikládá projektový partner před podpisem Smlouvy o poskytnutí prostředků EFRR rozhodnutí nebo smlouvu o poskytnutí dotace z příslušné kapitoly státního rozpočtu nebo ze státního fondu. Toto se nedokládá, pokud se jedná o subjekt, který je takovýmto poskytovatelem zřizován. • Podpora z ostatních národních zdrojů V tomto případě se jedná o projekty financované z vlastních prostředků partnerů (nejedná se o stát, kraje, obce či státní fondy). V případě českých partnerů se vlastní prostředky rozlišují na veřejné nebo soukromé, dle typu právního subjektu. 3.7 Způsobilost výdajů (Společná pravidla způsobilosti) Projektoví partneři jsou povinni sestavit rozpočet projektu podle pravidel stanovených Společnými pravidly způsobilosti. Společná pravidla způsobilosti definují základní pravidla způsobilosti výdajů projektů, jako je časová způsobilost výdajů, nezpůsobilé výdaje, pravidla pro dokladování výdajů a kategorie nákladů včetně možných forem vykazování výdajů. Společná pravidla způsobilosti v aktuálním znění jsou zveřejněna na webových stránkách Programu (www.interreg.at-cz.eu). K dispozici jsou definované kategorie nákladů (viz tabulka 3). Formy vykazování výdajů pro jednotlivé kategorie nákladů projektového partnera se stanoví v projektové žádosti a závazně potvrdí ve Smlouvě o poskytnutí prostředků z EFRR. Změna formy vykazování výdajů v průběhu realizace projektu není možná. 39 Při plánování rozpočtu projektu dodržujte Společná pravidla způsobilosti! Pokud např. předpokládáte náklady na zaměstnance, prostudujte si kapitolu 5.3.2 týkající se povinných příloh předkládaných spolu s projektovou žádostí. Poznámka: Náklady na přípravu ve výši 6 200 eur je nutné v projektové žádosti zadat do rozpočtu Vedoucího partnera. Doporučení: • Pečlivě si prostudujte Pokyny pro přiřazení pracovníků k výkonnostním skupinám, které vám pomohou přiřadit zaměstnance do výkonnostních skupin a vysvětlí vám, jak správně vyplnit Formulář plánovaných nákladů na zaměstnance. • Od počátku dodržujte příslušná pravidla pro zadávání veřejných zakázek a věnujte pozornost odpovídající dokumentaci. 40 Tabulka 3: Možné formy vyúčtování podle kategorií nákladů (viz také Společná pravidla způsobilosti): Standardní jednotkové náklady Paušální sazby Skutečné náklady Jednorázová částka Náklady na zaměstnance  3 standardní a 2 zvláštní výkonnostní skupiny  20 %, resp. 4 % přímých nákladů * – – – Kancelářské a administrativn í náklady –  15 % způsobilých nákladů na zaměstnance  40 % způsobilých nákladů na zaměstnance – – Náklady na cestování a ubytování –  6 % způsobilých nákladů na zaměstnance – – Náklady na externí odborné poradenství a služby – –  – Náklady na vybavení – –  – Náklady na infrastrukturu a stavební práce – –  – Náklady na přípravu projektu – – – –  6.200 eur Legenda: formát pro vyúčtování je přípustný – formát pro vyúčtování není přípustný * Přímé náklady = způsobilé náklady na externí odborné poradenství a služby, na vybavení a na infrastrukturu a stavební práce 41 3.8 Veřejná podpora Dotace poskytnutá z Programu musí být v souladu s pravidly veřejné podpory. V odst. 1 článku 107 Smlouvy o fungování EU je stanoveno, že „Podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem, nestanoví-li Smlouvy jinak“. Pravidla pro veřejnou podporu se aplikují, pokud jsou splněny následují 4 znaky veřejné podpory (viz také obrázek 5): 1. podpora je poskytnuta z veřejných prostředků – prostředky EU jsou považovány za veřejné prostředky, 2. podpora zvýhodňuje určité podniky – tzn. příjemce v rámci projektu realizuje aktivity, které lze považovat za ekonomickou činnost (nabízení zboží a/nebo služeb na trhu), a je selektivní – podpora je poskytnuta konkrétnímu podniku, 3. v důsledku výše uvedených opatření hrozí narušení hospodářské soutěže, 4. a může tak dojít k ovlivnění obchodu mezi členskými státy EU. Aby aktivita projektu zakládala veřejnou podporu, musí být tyto čtyři definiční znaky naplněny kumulativně, tzn. musí být naplněny všechny současně. Pro vyloučení rizika veřejné podpory naopak stačí, aby nebyl naplněn jeden z definičních znaků. Pro účely pravidel evropské hospodářské soutěže je podnikem jakýkoliv subjekt vykonávající ekonomickou činnost bez ohledu na právní postavení tohoto subjektu a způsob jeho financování. V tomto smyslu může být podnikem jakákoliv právnická osoba, tedy i veřejná instituce. Podstatné je to, zda daný subjekt plánuje v rámci aktivit projektu vykonávat činnost, kterou lze považovat za ekonomickou. „Ekonomickou činností“ se rozumí nabízení zboží a/nebo služeb na trhu. Ziskovost či neziskovost opatření (projektu), resp. zda jsou zboží či služba na trhu nabízeny bezplatně, v tomto případě není rozhodující. 42 Obr. 5: Jak poznat veřejnou podporu Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj České republiky Program nemůže poskytnou veřejnou podporu: - podnikům v obtížích dle čl. 1 odst. 4, písm. c) nařízení Komise (EU) č. 651/2014, tzv. obecné nařízení o blokových výjimkách (dále jen „GBER“), Soulad s pravidly veřejné podpory je posuzován v rámci kontroly projektové žádosti (viz kapitola 5.4). JS při kontrole projektové žádosti posuzuje riziko veřejné podpory na základě výše uvedených čtyř znaků. Možné varianty a další postup: • veřejná podpora není identifikována: v tomto případě není nutno podnikat žádné další kroky, nejsou stanoveny žádné podmínky pro projekt, • projekt obsahuje aktivity, u kterých bylo riziko veřejné podpory identifikováno: JS po dohodě s žadatelem navrhne vyjmutí dotčených aktivit v rámci změny projektu, • aktivity projektu zakládají veřejnou podporu a není možné tyto aktivity vyjmout: v tomto případě bude na základě charakteru aktivit projektu doporučeno použití buď pravidla de minimis, nebo čl. 20 GBER; v případě, že aktivity projektu zvýhodňují třetí stranu/y se aplikuje GBER čl. 20a (viz níže bod b.). Jedná se o veřejnou podporu Nejedná se o veřejnou podporu Nejedná se o veřejnou podporu Nejedná se o veřejnou podporu Nejedná se o veřejnou podporuOpatření může ovlivnit obchod mezi státy EU Opatření může narušit/narušuje hospodářskou soutěž Opatření zvýhodňuje určitý podnik, tj. Je selektivní Opatření je přímo nebo nepřímo poskytnuto z veřejných zdrojů ANO ANO ANO ANO NE NE NE NE 43 3.8.1 Podpora de minimis Jako jedno z opatření pro dodržování pravidel veřejné podpory může Program poskytnout podporu de minimis. Podpora de minimis není považována za veřejnou podporu (nesplňuje všechny čtyři znaky veřejné podpory – je sice poskytována ze státních prostředků a zvýhodňuje určité podniky nebo určitá odvětví výroby, ale vzhledem k její relativně nízké hodnotě stanovené Komisí nehrozí narušení hospodářské soutěže, a není tak ovlivněn obchod mezi členskými státy EU) a nepodléhá oznamovací povinnosti vůči Evropské komisi. Podpora de minimis je omezena na limit max. 300 000 eur21 pro jeden podnik za poslední tři roky předcházející dni poskytnutí podpory. Za „jeden podnik“ se považuje i skupina tzv. propojených podniků, které tvoří skupinu podniků prostřednictvím přímého či nepřímého ovládání většiny hlasovacích práv podniku jiným podnikem nebo možností uplatňovat rozhodující vliv na jiný podnik. Podniky, které mají přímou vazbu na tentýž orgán veřejné moci (tj. obec, kraj apod.) a nemají žádný vzájemný vztah, se za „propojené podniky“ nepovažují.22 Propojení podniků bude zkoumáno za účelem zjištění existence podpory de minimis. Do limitu poskytnuté podpory se započítávají všechny podpory poskytnuté z rakouských veřejných zdrojů, bez ohledu na to, zda se jedná o národní nebo evropské prostředky. Před poskytnutím podpory v režimu de minimis bude ověřena výše již udělených podpor, aby nedošlo k překročení povoleného limitu. V případě, kdy se jedná o propojený podnik, je nezbytné zohlednit všechny podpory de minimis obdržené všemi podniky v rámci propojeného podniku. Podpora de minimis poskytnutá rakouským a českým projektovým partnerům v rámci programu Interreg Rakousko – Česko 2021–2027 bude evidována v Rakousku. Pro české projektové partnery platí: příspěvek ze SR poskytnutý v rámci podpory de minimis bude evidován v Centrálním registru malých podpor (de minimis) v ČR. 3.8.2 GBER: blokové výjimky V rámci Programu lze uplatnit tyto blokové výjimky23 : ▪ podpora na náklady vzniklé podnikům účastnícím se projektu Evropské územní spolupráce (EÚS) – článek 20, ▪ omezené částky podpory poskytované podnikům na účast v projektech Evropské územní spolupráce – článek 20a. 21 Nařízení Komise (EU) 2023/2831 ze dne 13. prosince 2023 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis 22 Bližší informace o pojmu „jeden podnik“ a „propojený podnik“ mohou čeští projektoví partneři najít v Metodické příručce k aplikaci pojmu „jeden podnik“ z pohledu pravidel de minimis zveřejněné na webových stránkách Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. 23 Nařízení Komise (EU) 2023/1315, kterým se mění nařízení (EU) č. 651/2014. 44 Přímá podpora podle čl. 20 GBER V souladu s čl. 20 GBER Program může poskytnout podporu na náklady projektového partnera zapojeného do projektu. Do nákladů je možné zahrnout všechny kategorie nákladů v souladu s pravidly způsobilosti Programu. Maximální výše podpory nesmí přesáhnout míru spolufinancování Programu danou nařízením (EU) 2021/1059. V případě spolufinancování projektu ve výši 80 % z prostředků EFRR není možné poskytnout projektu další podporu z veřejných zdrojů (tj. např. příspěvek ze SR nebo od jiných veřejnoprávních subjektů). Podpora subjektů podle čl. 20a GBER Aktivity projektu mohou nepřímo přinášet výhody třetím stranám (např. konečným příjemcům), které nejsou přímo zapojeny do projektu jako projektoví partneři, ale které díky aktivitám projektu získávají výhody, jež by za normálních tržních podmínek nezískaly. Příkladem mohou být např. vouchery na služby, školení nebo poradenství pro firmy, které jsou v rámci projektu poskytovány bezplatně nebo za zvýhodněnou cenu. Předpokladem pro poskytnutí podpory je vyčíslení výše výhody. Celková výše podpory jednomu podniku v rámci jednoho projektu nesmí přesáhnout limit 22 000 eur. Nezáleží na tom, zda jsou ekonomické činnosti prováděné v rámci projektu nabízeny za úplatu nebo bezplatně. Každý projekt je kontrolován individuálně. Projekt je zkoumán jako celek a kontrolovány jsou také činnosti jednotlivých projektových partnerů. Právní forma projektových partnerů není v této souvislosti rozhodující. Nezisková organizace může rovněž vykonávat ekonomickou činnost. Pravidlo de minimis lze uplatnit ve všech prioritách a specifických cílech Programu. 45 4. Projektový cyklus Jak již bylo uvedeno výše, věnuje se tato příručka celému projektovému cyklu. Prvním krokem při přípravě projektu je konkretizovat projektový záměr, přiřadit jej ke správné prioritě a odpovídajícímu specifickému cíli. Obrázek 6: Projektový cyklus Příprava projektu a podání žádosti Hodnocení projektu Schválení projektu a vystavení smlouvy Realizace projektu a kontrola Udržitelnost 46 5. Vytvoření projektu a jeho podání 5.1 Poradenství a podpora Webové stránky Programu www.interreg.at-cz.eu jsou základní informační platformou Programu. Zde jsou k dispozici ke stažení příslušné dokumenty Programu a všechny potřebné informace pro podávání projektových žádostí a pro realizaci projektu. Jsou zde zveřejněny také aktuální kontakty, akce a novinky v Programu. Konzultace a poradenství Během celého projektového cyklu podporuje projektové partnery ve všech otázkách týkajících se Programu Společný sekretariát a síť Regionálních subjektů. Regionálními subjekty jsou v České republice krajské úřady Jihočeského kraje, Kraje Vysočina a Jihomoravského kraje, v Rakousku zemské vlády spolkových zemí Horní Rakousko, Dolní Rakousko a Vídeň. Kontaktní údaje naleznete na internetové stránce Programu. Doporučujeme již během přípravy projektového záměru využít nabídky poradenství a navázat kontakt s regionálně příslušným Regionálním subjektem a Společným sekretariátem. Pracovníci Regionálních subjektů či Společného sekretariátu nesmějí být z důvodu možného konfliktu zájmů zapojeni do zpracování projektové žádosti nebo některé z jejích povinných příloh. Působí výhradně jako poradci a poskytují obecné informace o programu Interreg v němčině nebo češtině všem občanům v regionech, kteří o ně mají zájem. RS poskytují potenciálním žadatelům poradenství např. k pravidlům Programu nebo k regionálním/národním strategiím v souvislosti s cíli Programu a pomáhají tak zajistit, aby projektová žádost splňovala požadavky Programu. Projektoví partneři tak během konzultací obdrží potřebné informace, aby předložená projektová žádost (a přílohy) co nejlépe splňovala požadovaná kritéria způsobilosti, přeshraničního dopadu a kvality projektu. Projektové náměty by měly dosáhnout určitého stupně "zralosti", aby bylo možno nabídnout smysluplnou konzultaci. Ideálně by již měly být definovány cíle projektu, obsah, hlavní aktivity, eventuální projektoví partneři, rozpočet a plánovaný časový harmonogram realizace projektu. Na základě těchto údajů může Regionální subjekt/Společný sekretariát projektový námět lépe posoudit z hlediska vhodnosti poskytnutí podpory z Programu. Poradenství má přispět k tomu, aby předložený projekt realizoval aktivity, které jsou v Programu podporovány, a aby tyto aktivity přispívaly k naplnění cílů Programu. Konzultace jsou projektovým partnerům poskytovány bezplatně. 5.2 Projektová žádost Pro zpracování projektové žádosti slouží internetová aplikace Jems, která je dostupná na internetové adrese https://jems.at-cz.eu/. 47 Před zahájením práce s aplikací a vyplňováním projektové žádosti doporučujeme důkladné prostudování Pokynů k vyplňování žádosti v Jems. Tip: Vzor formuláře projektové žádosti naleznete v příloze Jazyk projektové žádosti Projektová žádost (včetně popisu rozpočtových položek) musí být vždy zpracována v obou jazycích Programu, tedy v češtině a němčině. Textový popis musí být stručný, jasný a pochopitelný a musí být v českém i německém jazyce shodný. Závazným jazykem projektu je vždy jazyk Vedoucího partnera. Termíny předkládání projektových žádostí Projektové žádosti jsou přijímány průběžně během celého období realizace Programu, a to na základě tzv. kontinuální výzvy zveřejněné 31. března 2023. Zasedání Monitorovacího výboru, který schvaluje projekty k financování, se koná zpravidla dvakrát ročně. Pro každé zasedání Monitorovacího výboru je stanoven termín, do kterého musí být projektová žádost nejpozději podána, aby mohla být projednána na tomto zasedání Monitorovacího výboru. Projekty, které budou podány ve stanoveném termínu, budou za podmínky splnění kontroly přijatelnosti projednány na nejbližším Monitorovacím výboru. Termíny zasedání Monitorovacího výboru spolu s termíny pro předložení projektových žádostí jsou zveřejňovány na webových stránkách Programu www.interreg.at-cz.eu. Založení projektu a předložení projektové žádosti Projektová žádost a její přílohy se podávají pouze elektronicky přes portál monitorovacího systému Jems. Pro práci s touto online aplikací je nejprve nutná registrace. Prvním krokem v procesu přípravy žádosti je tzv. založení projektu v Jems, kdy projekt obdrží jedinečné číslo ve formátu ATCZXX. Projektová žádost by měla být podána Vedoucím partnerem. Doporučuje se proto, aby projektovou žádost v systému Jems založil Vedoucí partner. Návod, jak žádost podat, naleznete v Pokynech k vyplnění projektové žádosti v JEMS v kap. 3.3. Připravujte Váš projekt se všemi zapojenými projektovými partnery! Nepodávejte prosím projektovou žádost na poslední chvíli, tedy v den závěrečného termínu pro podávání žádostí, vyhnete se tak případným nečekaným komplikacím s chybovými hlášeními při kontrole vyplnění a při úpravách projektové žádosti před jejím podáním. 48 Po založení projektu v Jems není nutné projektovou žádost vyplnit najednou, ale je možné žádost zpracovávat po částech a průběžně ukládat. Projektovou žádost tak mohou připravovat všichni partneři projektu a je možné ji doplňovat a upravovat podle výstupů konzultací. Pokyny pro přípravu a předkládání projektových žádostí: • Naplánujte management projektu jako nedílnou součást pracovních balíčků. • Naplánujte komunikační a propagační aktivity přímo v rámci pracovních balíčků – jen pak je lze uplatnit při vyúčtování projektu (viz kapitola 3.4). • Vždy zvažte dlouhodobý a přeshraniční dopad svého projektu (viz kapitola 3.2). • Zohledněte horizontální principy (viz kapitola 3.5). • Zohledněte fázi udržitelnosti (viz kapitola 8). Datum zahájení projektu nesmí předcházet datu podání projektové žádosti v Jems. Tip: Pro jednodušší zajištění publicity zvolte krátký a výstižný název projektu i stručný název (zkratku) projektu! Postup při podání projektové žádosti Po vyplnění projektové žádosti a nahrání všech potřebných příloh (viz kapitola 5.3) podá Vedoucí partner projektovou žádost prostřednictvím systému Jems24 . V Jems je prováděna automatická kontrola: to znamená, že žádost nelze odeslat, dokud nejsou vyplněna všechna povinná pole. 1. Podejte kompletně vyplněnou projektovou žádost včetně všech povinných příloh v Jems. 2. Vyčkejte na eventuální výzvu JS k doplnění/opravě podané projektové žádosti v rámci kontroly přijatelnosti. 3. Znovu podejte doplněnou/opravenou projektovou žádost ve stanovené lhůtě. 4. Po odeslání projektové žádosti je projektová žádost zamčena a není možné ji již měnit ani doplňovat. 5.3 Přílohy projektové žádosti Při podání projektové žádosti musejí být doloženy (tj. nahrány v Jems) všechny požadované přílohy jak za rakouskou, tak za českou část projektu. V programu je obecně preferován elektronický podpis. Pro podpis formulářů příloh je možné použít jak elektronický podpis, tak vlastnoruční podpis. Dokumenty v listinné formě podepsané vlastnoručním podpisem je nutné naskenovat a nahrát do systému Jems jako sken ve formátu PDF. Originály příloh musí být uschovány pro případnou kontrolu. Rozsáhlé dokumenty mohou být rozděleny do více souborů. Soubory vkládané do Jems musí být jednoznačně identifikovatelné, tedy musí být zřejmé o jakou přílohu se jedná a kterého projektového partnera se týká (přesný návod pro ukládání souborů s přílohami je uveden v Pokynech k vyplňování žádosti v JEMS). 24 Na rozdíl od programového období 2014–2020 se nemusí projektová žádost tisknout a zasílat na JS. 49 V případě, že některá z relevantních příloh chybí, je partner vyzván Společným sekretariátem k jejímu doplnění. Pokud je nutné, aby partner doložil Společnému sekretariátu další informace nezbytné pro hodnocení projektu, je povinen tyto informace bezodkladně poskytnout, a to v termínu stanoveném Společným sekretariátem. Pokud partner termín nedodrží, nemůže mu být garantováno projednání projektu na nejbližším zasedání MV. 5.3.1 Společné přílohy za celý projekt Partnerská dohoda Každý z projektových partnerů má v rámci projektového partnerství jasně definovanou roli. Zejména je třeba jasně vymezit odpovědnost za přípravu, realizaci, financování a monitorování projektu mezi Vedoucím partnerem a ostatními partnery. K tomu slouží tzv. Partnerská dohoda, kterou uzavírá Vedoucí partner s ostatními projektovými partnery. Partnerská dohoda je společná příloha předkládaná za celý projekt. Partnerskou dohodu předkládá Vedoucí partner projektu, tzn. ostatní partneři již tuto přílohu projektu nepředkládají. Partnerská dohoda je generována přímo ze systému Jems na základě údajů zadaných v projektové žádosti. V sekci Partneři projektu v Jems je možné doplnit vlastní ustanovení (§ 13) – např. k rozdělení nákladů na přípravu projektu. Vzor Partnerské dohody naleznete v příloze A4, příp. na stránkách Programu, kde jsou k dispozici dokumenty ke stažení. Partnerská dohoda musí být podepsána všemi projektovými partnery kromě strategických partnerů. V případě použití elektronického podpisu je nezbytné, aby elektronický podpis použili všichni partneři. Kombinace elektronického a vlastnoručního podpisu v jednom dokumentu není možná. Elektronické podpisy oprávněných osob všech projektových partnerů je možné umístit pod sebou na konec Partnerské dohody. Případně lze elektronické podpisy umístit tak, že podpis každého projektového partnera bude na separátním listu, který se spolu s ostatními podpisy připojí na konec Partnerské dohody. 5.3.2 Povinné přílohy českých a rakouských projektových partnerů Povinné přílohy pro rakouské a české projektové partnery se řídí národními pravidly. Podrobné informace naleznete v příručce v příloze C3 (pro české projektové partnery) a C4 (pro rakouské projektové partnery). 5.4 Kontrola a hodnocení projektů Po podání projektové žádosti, které zahrnuje její uložení a odeslání v systému Jems, je zahájeno její hodnocení, které probíhá dle stanoveného postupu. 50 Odpovědnost za koordinaci procesu kontroly a hodnocení projektových žádostí spočívá na Společném sekretariátu s tím, že do procesu hodnocení jsou zapojeni i tzv. odborní hodnotitelé z Rakouska a Česka. Proces kontroly a hodnocení projektových žádostí probíhá ve dvou etapách25 : • Kontrola přijatelnosti projektové žádosti včetně kontroly formálních náležitostí • Hodnocení kvality a přeshraničního dopadu Doporučujeme projektovou žádost před předložením zkontrolovat podle kontrolních listů pro kontrolu a hodnocení projektové žádosti. 5.4.1 Kontrola přijatelnosti projektové žádosti včetně kontroly formálních náležitostí Cílem kontroly přijatelnosti je ověření, zda projektová žádost splňuje všechna základní kritéria Programu. Společný sekretariát provádí kontrolu projektu jako celku, tj. současně kontroluje splnění podmínek a náležitostí celého společného projektu (všech částí projektu realizovaných partnery z obou stran hranice). Kontrola je prováděna dvěma pracovníky Společného sekretariátu, aby byla zajištěna potřebná kontrola „čtyř očí“. Kontrola je prováděna Společným sekretariátem pomocí checklistu (Příloha C5), a to způsobem výběru možností ANO (kritérium splněno)/NE (kritérium nesplněno), případně NR (není relevantní), pokud kritérium není pro projekt relevantní. Aby projekt postoupil do další fáze hodnocení, musí být všechny otázky v checklistu zodpovězeny ANO, příp. NR (není relevantní). V případě, že se v některých otázkách čeká na expertní stanovisko odborného orgánu, je projekt hodnocen, jako by dané kritérium splnil. Doplnění projektové žádosti Pokud projekt nesplňuje kritéria přijatelnosti, Společný sekretariát informuje bezodkladně kontaktní osobu Vedoucího partnera, která je uvedena v Jems, a vyzve ji k odstranění nedostatků zjištěných při kontrole, příp. k doplnění chybějících dokumentů. Současně jsou ze strany Společného sekretariátu informováni ostatní projektoví partneři a jim příslušné Regionální subjekty. Za veškeré opravy a doplnění projektové žádosti včetně příloh je zodpovědný Vedoucí partner. V projektové žádosti a jejích přílohách je možné opravit, případně doplnit pouze části uvedené ve výzvě Společného sekretariátu. Tzn. že projektová žádost nesmí být doplněna nad rámec výzvy k doplnění žádosti. Opravenou projektovou žádost podá Vedoucí partner stejným způsobem jako původní projektovou žádost. 25 Kromě těchto kontrolních kroků jsou projektové žádosti posuzovány také z dalších hledisek: existence veřejné podpory (de minimis/GBER), existence dvojího financování/vícenásobného financování, politicky exponované osoby, propojení podniků, řízení o nesplnění povinnosti atd. 51 Na doplnění či odstranění nedostatků projektové žádosti je stanovena maximální lhůta 10 pracovních dní, která začíná běžet následující pracovní den po odeslání výzvy Vedoucímu partnerovi. V případě, že nebudou ve stanovené lhůtě nedostatky odstraněny nebo ani po doplnění ve stanovené lhůtě nesplní projekt kritéria přijatelnosti, nepostupuje projekt do fáze hodnocení kvality a přeshraničního dopadu a jeho administrace je tím ukončena. Projektovou žádost je možné doplnit pouze jedenkrát. O výsledku kontroly přijatelnosti projektové žádosti je Vedoucí partner informován e-mailem. V případě, že projekt nesplní náležitosti kontroly přijatelnosti, je součástí oznámení i informace o zjištěných nedostatcích. 5.4.2 Hodnocení kvality projektové žádosti a přeshraničního dopadu Všechny projekty, které úspěšně prošly fází kontroly přijatelnosti, postupují automaticky do fáze hodnocení obsahové kvality projektu a přeshraničního dopadu. Obě hodnocení jsou prováděna současně, tzn. že hodnocení kvality projektu není závislé na hodnocení přeshraničního dopadu a opačně. a) Hodnocení kvality projektu Proces hodnocení kvality je organizován Společným sekretariátem, vlastní hodnocení je prováděno odbornými hodnotiteli z Rakouska a Česka a Společným sekretariátem. Hodnocení je prováděno pomocí checklistu, který obsahuje 10 kritérií (otázek), viz Příloha C6, kdy každá otázka je hodnocena maximálně 3 body. Celkem tedy může projekt získat maximálně 30 bodů. Každé kritérium má dále ještě několik konkrétních podotázek, které dané kritérium blíže definují. Tyto konkrétní podotázky jsou hodnoceny ve škále 0-1-2-3 bodů. Celkové hodnocení kritéria vyplývá z bodového hodnocení jednotlivých konkrétních podotázek a je aritmetickým průměrem jejich bodového ohodnocení (0=nedostatečný, 1=nízký, 2=dostatečný, 3=velmi dobrý/excelentní). b) Hodnocení přeshraničního dopadu Hodnocení přeshraničního dopadu je prováděno Společným sekretariátem paralelně s hodnocením kvality (pomocí checklistu viz Příloha C6). Každý projekt je hodnocen dvěma pracovníky Společného sekretariátu –princip „čtyř očí“. Hodnocení se skládá celkem z 5 otázek zaměřených na ověření přeshraniční dimenze projektu, jeho přínosu z pohledu eliminace bariér, společného rozvoje a dopadu ve společném území. Každé otázce jsou přiděleny body na škále 0-1-2-3. Celkem tak může projekt získat maximálně 15 bodů. Na rozdíl od hodnocení kvality nejsou zavedeny podotázky, jejichž bodové hodnocení by se průměrovalo. Zde je celkové hodnocení přeshraničního dopadu součtem bodů dosažených v každé z pěti otázek. Celkem může projekt získat max. 45 bodů, z toho max. 30 bodů v rámci hodnocení kvality projektů a max. 15 bodů v rámci hodnocení přeshraničního dopadu. 52 6. Schvalování projektů a vystavení smlouvy 6.1 Schvalování projektů O projektech, které úspěšně prošly všemi fázemi hodnocení, rozhoduje na svém zasedání Monitorovací výbor. Členové Monitorovacího výboru mají na každé zasedání připraveny následující podklady: ▪ souhrnnou informaci o projektech, které nesplnily kritéria přijatelnosti a nebyly dále hodnoceny, ▪ projektové listy všech projektů, které prošly hodnocením a jsou předloženy k rozhodnutí, ▪ souhrnný přehled všech hodnocených projektů a počet získaných bodů. Monitorovací výbor doporučuje projekty k financování na základě souhlasu všech členů (konsensus). Monitorovací výbor může projekt: a) schválit Monitorovací výbor schvaluje projekt v podobě, ve které mu byl předložen, příp. stanoví požadavek na drobná doplnění a úpravy projektu, které musí projektoví partneři splnit. b) schválit s podmínkou/podmínkami Monitorovací výbor schválí projekt s podmínkou/podmínkami, pokud projekt vyhovuje většině požadavků, ale obsahuje drobné nedostatky. Monitorovací výbor může stanovit podmínky, které je nutné splnit do podpisu Smlouvy o poskytnutí prostředků z EFRR. Po jejich vypořádání je připravena ze strany Řídicího orgánu Smlouva o poskytnutí prostředků z EFRR. Monitorovací výbor může také stanovit podmínky, které je partner povinen plnit v průběhu realizace projektu či po jeho skončení v době udržitelnosti. Tyto podmínky jsou uvedeny ve Smlouvě o poskytnutí prostředků z EFRR. Za splnění podmínek stanovených Monitorovacím výborem a odstranění nedostatků odpovídá Vedoucí partner v součinnosti s ostatními projektovými partnery. V případě, že Vedoucí partner nesouhlasí s podmínkami stanovenými Monitorovacím výborem, nejsou splněny podmínky pro financování projektu a projekt je považován za zamítnutý. Nedojde k uzavření Smlouvy o poskytnutí prostředků z EFRR. c) zamítnout Monitorovací výbor může zamítnout projekt, který obsahuje nedostatky nebo nesplňuje kritéria Programu. V případě zamítnutí projektu není možné podat projektovou žádost znovu ve stejné podobě. Pokud bude projekt znovu předložen, musí by být zohledněny důvody jeho předchozího zamítnutí. Vedoucí partner může po dohodě s projektovými partnery projekt ze zasedání Monitorovacího výboru také stáhnout. 53 Informace o rozhodnutí MV o projektu Předběžné informace o usnesení Monitorovacího výboru budou ze strany Společného sekretariátu poskytnuty Vedoucím partnerům po skončení jednání. Po schválení zápisu ze zasedání Monitorovacího výboru zašle Společný sekretariát úspěšným i neúspěšným Vedoucím partnerům, jejichž projekty byly na zasedání Monitorovacího výboru projednány, oznámení o výsledku projednávání jednotlivých projektů. Součástí tohoto oznámení úspěšným Vedoucím partnerům je dále seznam případných podmínek stanovených Monitorovacím výborem. Oznámení neúspěšným Vedoucím projektovým partnerům obsahuje zdůvodnění zamítnutí projektu Monitorovacím výborem. 6.2 Smlouva o poskytnutí prostředků z EFRR Smlouva o poskytnutí prostředků z EFRR (dále jen Smlouva) je právně závazný dokument, na jehož základě je na projekt poskytnuta dotace z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). Smlouva je uzavírána mezi Řídicím orgánem (poskytovatel dotace) a Vedoucím partnerem projektu. Smlouva se řídí podle rakouského soukromého práva, je dvoujazyčná (tj. česko-německá) a je právně závazná v jazykové verzi poskytovatele dotace (v němčině). Vzor Smlouvy viz příloha D1. Smlouva obsahuje výši a účel dotace, identifikaci Vedoucího partnera a ostatních projektových partnerů – a také Kontrolory přidělené jednotlivým partnerům, dále podmínky pro realizaci projektu, práva a povinnosti Vedoucího partnera a zahrnuje i případné podmínky stanovené Monitorovacím výborem, které je třeba splnit. Nedílnou součástí Smlouvy je vždy příslušná poslední verze projektové žádosti včetně příloh. Doporučujeme Vedoucímu partnerovi i ostatním projektovým partnerům seznámit se s podmínkami Smlouvy, protože jejich porušení může vést ke krácení či dokonce k navrácení poskytnuté dotace. V případě nejasností ohledně podmínek stanovených Smlouvou je možné kontaktovat pracovníky Společného sekretariátu. Příprava smlouvy Na základě rozhodnutí Monitorovacího výboru o projektech a po schválení zápisu ze zasedání Monitorovacího výboru zahájí Společný sekretariát přípravu návrhu Smlouvy o poskytnutí dotace z EFRR. V rámci přípravy Smlouvy vyzve Společný sekretariát Vedoucího partnera, aby ve stanoveném termínu provedl případné požadované úpravy projektové žádosti a doložil dokumenty potřebné k uzavření Smlouvy. Dokumenty do systému Jems projektoví partneři nahrávají v elektronické formě (elektronický originál v PDF anebo scan ve formátu PDF). Originály dokumentů musí být archivovány u příslušného projektového partnera. V případě, že projektoví partneři chtějí změnit roční monitorovací období, která byla automaticky navržena v projektové žádosti, na půlroční monitorovací období, požádá Vedoucí partner (e-mailem) Společný sekretariát o tuto změnu. Po schválení změny potvrdí Společný sekretariát Vedoucímu 54 partnerovi návrh nových monitorovacích období. Minimální dálka monitorovacího období je 6 měsíců. Po doplnění požadovaných údajů a dokumentů k projektové žádosti podá (předloží) Vedoucí partner projektovou žádost v Jems stejným způsobem jako původní projektovou žádost. Pokud projektový partner z objektivních důvodů nemůže dodat všechny požadované dokumenty v určeném termínu, dohodne se se Společným sekretariátem na náhradním termínu dodání. Smlouva o poskytnutí prostředků z EFRR bude vystavena až poté, co Společný sekretariát zkontroluje a schválí doplnění požadovaných informací a dokumentů k projektové žádosti. Na žádost Společného sekretariátu je třeba předložit také následující dokumenty: ▪ Projekty s blokovou výjimkou: pokud budou v rámci projektu realizovány aktivity v rámci blokové výjimky, musí dotčený projektový partner doložit (aktualizovaný) formulář Čestného prohlášení žadatele k poskytnutí podpory na základě obecného nařízení o blokových výjimkách (viz příloha B5_2). ▪ Projekty s de minimis: pokud budou v rámci projektu realizovány aktivity v režimu de minimis, musí dotčený projektový partner doložit (aktualizovaný) formulář Čestného prohlášení žadatele o podporu de minimis (viz příloha B5_1). Čeští projektoví partneři musí dále doložit: • Údaje o skutečném majiteli – v Jems tyto informace vyplní partneři, kteří jsou povinni evidovat informace o skutečném majiteli dle zákona č. 37/2021 Sb. o evidenci skutečných majitelů v platném znění. Tato povinnost se týká všech partnerů s výjimkou těch, kteří dle zákona 37/2021 skutečného majitele nemají, tj. vztahuje se na ně § 7 tohoto zákona. • Stavební projekty – v případě projektů, které zahrnují stavební práce, je nutné doložit doklad opravňující provádět stavební práce včetně projektové dokumentace, na základě které bylo povolení vydáno, pokud nebyl tento doklad doložen již společně s projektovou žádostí. • Vlastnické právo k nemovitostem – je nutné doložit doklad prokazující vlastnické právo, pokud nebyl doložen spolu s projektovou žádostí. • Doklad zabezpečení spolufinancování projektu z krajských nebo obecních rozpočtů – v případě spolufinancování projektu z krajských nebo obecních rozpočtů je nutné doložit usnesení zastupitelstva kraje/obce nebo rady kraje/obce, kterým bylo závazně rozhodnuto o vyčlenění prostředků (v usnesení musí být uveden název projektu a vyčleněná částka). • Doklad o zabezpečení spolufinancování z jiných kapitol státního rozpočtu než z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj ČR a státních fondů (viz kap. 3.6.2) – v případě spolufinancování ze státního rozpočtu (jiných kapitol než MMR ČR) a státních fondů je nutné doložit smlouvu/rozhodnutí o poskytnutí dotace z příslušné kapitoly státního rozpočtu nebo fondu. Toto se nedokládá, pokud se jedná o subjekt, který je takovýmto poskytovatelem zřizován. Rakouští projektoví partneři musí dále doložit: • Údaje o skutečném majiteli – v Jems tyto informace vyplní projektoví partneři, kteří realizují veřejné nadlimitní zakázky dle § 12 (1), (2) BVergG 2018. 55 Podpis smlouvy Jako první je Smlouva podepsána ze strany Řídicího orgánu kvalifikovaným elektronickým podpisem. Smlouvu následně zašle Společný sekretariát Vedoucímu partnerovi k podpisu. Vedoucí partner v dalším kroku Smlouvu podepsanou elektronickým podpisem26 oprávněné osoby vrátí zpět Společnému sekretariátu. V případě, že Vedoucí partner chce Smlouvu podepsat vlastnoručním podpisem, informuje o této skutečnosti Společný sekretariát v průběhu přípravy Smlouvy. V případě vlastnoručního podpisu je Smlouva připravena ve dvou vyhotoveních a po podpisu ze strany Řídicího orgánu jsou obě vyhotovení zaslána Vedoucímu partnerovi. Vedoucí partner zašle jedno podepsané vyhotovení zpět poštou na Společný sekretariát a jedno vyhotovení zůstává Vedoucímu partnerovi. Platí pro české projektové partnery po podpisu Smlouvy: Zveřejnění Smlouvy o poskytnutí prostředků z EFRR v registru smluv Český Vedoucí partner, který má povinnost uveřejňovat smlouvy v registru smluv, je povinen po podpisu Smlouvy o poskytnutí prostředků z EFRR zveřejnit Smlouvu v registru smluv. Povinnost uveřejnění v registru smluv se týká také případných nových verzí Smlouvy. Datovou zprávu s potvrzením o uveřejnění zašle český Vedoucí partner elektronicky prostřednictvím e-mailu na Společný sekretariát. Přehled zadávacích řízení Pokud český projektový partner v rámci projektu již realizuje nebo plánuje realizovat veřejnou zakázku, jejíž výdaje bude vykazovat na základě skutečných nákladů, je povinen předložit svému Kontrolorovi přehled plánovaných a realizovaných zadávacích a veřejných řízení. Přehled je nutné předložit Kontrolorovi nejpozději s první Zprávou za partnera. 6.2.1 Smlouvy o národním spolufinancování u rakouských projektových partnerů Pokud mají rakouští projektoví partneři financování od jiného subjektu (viz kap. 3.6.1), jsou povinni doložit smlouvu o národním kofinancování nejpozději s první Zprávou za projekt. 6.2.2 Žádost o dotaci ze státního rozpočtu pro české projektové partnery Čeští projektoví partneři, kteří mají nárok na příspěvek ze státního rozpočtu (viz kap. 3.6.2), si mohou v rámci výzvy vyhlášené Ministerstvem pro místní rozvoj podat žádost o dotaci ze státního rozpočtu. Text výzvy a formulář žádosti je zveřejněn na www.dotaceeu.cz 26 Pokud to odpovídá požadavkům následujícího nařízení: Nařízení (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu. 56 Příspěvek ze státního rozpočtu není automatický, tj. nestačí vyplnění státního rozpočtu jako zdroje ostatního financování v projektové žádosti v Jems, ale je nutné podat samostatnou žádost na předepsaném formuláři žádosti o dotaci, který je přílohou výzvy. Žádost musí být podána v souladu s podmínkami výzvy. Žádost o dotaci se podává výhradně prostřednictvím datové schránky. Žádost o dotaci ze státního rozpočtu podává každý projektový partner individuálně. LHŮTA PRO PODÁNÍ ŽÁDOSTI O DOTACI ZE SR! Žádost o dotaci ze státního rozpočtu může český projektový partner podat nejdříve po podpisu Smlouvy o poskytnutí prostředků z EFRR mezi Řídicím orgánem a Vedoucím partnerem. Žádost je možné podat nejpozději v den podání Zprávy za partnera s prvními výdaji. Povinou přílohou žádosti o dotaci ze státního rozpočtu je formulář Identifikace bankovního účtu pro proplácení prostředků státního rozpočtu (formulář je ke stažení v příloze výzvy na dotaci ze státního rozpočtu), na který mu bude dotace ze státního rozpočtu vyplácena. Věnujte prosím pozornost vyplňování čísla bankovního účtu ve formátu IBAN, které je nutné pro převod prostředků v měně EUR. V případě splnění všech podmínek a náležitostí předepsaných výzvou je příjemci dotace vydáno Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu (dále jen „Rozhodnutí o spolufinancování“) – viz příloha D2. V Rozhodnutí o spolufinancování jsou uvedeny závazné podmínky a pravidla pro poskytnutí dotace na spolufinancování projektu ze státního rozpočtu, včetně maximální výše dotace v EUR a CZK. Prostředky dotace ze státního rozpočtu jsou vypláceny v měně EUR. Rozhodnutí o spolufinancování je vyhotoveno v elektronické podobě a projektový partner ho obdrží prostřednictvím datové schránky. 6.2.3 Změny Rozhodnutí o poskytnutí dotace Rozhodnutí o poskytnutí dotace je možné měnit pouze na základě žádosti příslušného projektového partnera zaslané na adresu poskytovatele dotace (Ministerstvo pro místní rozvoj). Žádost o změnu Rozhodnutí o poskytnutí dotace musí obsahovat minimálně jméno a adresu projektového partnera, název a registrační číslo projektu a popis požadované změny. Žádost musí být podepsána osobou oprávněnou jednat za právnickou osobu projektového partnera. Rozhodnutí o změně Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu obdrží český projektový partner prostřednictvím poskytovatele dotace. V případě, že změna projektu má vliv také na údaje uvedené v Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu ČR, tzn. mění se některý z údajů uvedených v Rozhodnutí o poskytnutí dotace (např. konec fyzické realizace projektu, rozpočet projektu), je příslušný český projektový partner povinen podat písemnou Žádost o změnu Rozhodnutí o poskytnutí dotace. 57 Ministerstvo pro místní rozvoj je při vydávání změnového rozhodnutí v případě změn vyžadujících souhlas Řídicího orgánu (příp. Monitorovacího výboru) vázáno schválením změny ze strany Řídicího orgánu (příp. Monitorovacího výboru) a nemůže rozhodnout v rozporu s ním. Rozhodnutí o změně Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu je vydáno po podpisu nové verze Smlouvy o poskytnutí prostředků z EFRR. Změnu bankovního účtu projektového partnera, na který jsou zasílány prostředky státního rozpočtu, je projektový partner povinen bezprostředně oznámit poskytovateli dotace. Dále je povinen doložit aktualizovaný formulář Identifikace bankovního účtu. 58 7. Realizace projektu a kontrola (bude doplněno) 7.1 (bude doplněno) 7.2 Možnosti společného nárokování výdajů V Programu není přípustné, aby projektoví partneři (včetně strategických partnerů) byli sobě navzájem dodavateli, ani aby si tzv. přefakturovávali své výdaje. V případě, kde je účelné, aby společná aktivita byla zadána a uhrazena společně či byla zadána společně a uhrazena jedním z projektových partnerů, lze využít sdílené výdaje nebo společné zadání zakázky. 7.2.1 Sdílené výdaje Sdílené výdaje se využívají pro případy, kdy jeden z partnerů zajišťuje určitou společnou aktivitu (např. konferenci, internetové stránky, řízení projektu, externí služby apod.), která je nebo bude využívána dalšími partnery projektu, nebo kdy je účelné, aby jeden z partnerů jednal i za ostatní partnery. V takovém případě jsou doklady vystaveny na jednoho z partnerů, který následně všechny tyto výdaje uhradí. Ostatní projektoví partneři mu pak následně uhradí jim příslušnou část. Každý z partnerů projektu tak nese jemu náležející část výdajů. Pravidla pro použití sdílených výdajů v projektu Metoda určení podílu sdílených výdajů by měla být dohodnuta mezi projektovými partnery již v rámci procesu přípravy projektové žádosti a popsána v Dohodě o spolupráci (Partnerské dohodě), příp. v jiné dvoujazyčné dohodě o sdílených výdajích mezi partnery, kterou mohou partneři uzavřít i v průběhu realizace projektu. V dohodě musí být uvedeno: • odhadovaná celková výše sdílených výdajů; • typy výdajů; • určení partnera realizujícího sdílené výdaje a projektových partnerů, kteří se na nich příslušným podílem budou spolupodílet; • způsob výpočtu podílu výdajů – klíč k dělení výdajů s odůvodněním. V případě, že bude uzavřena dodatečná dohoda o sdílených výdajích, musí být sepsána před skutečným vynaložením sdílených výdajů a případně konzultována s Kontrolorem projektového partnera, který bude provádět úhradu výdajů. Dále se doporučuje, aby tyto dokumenty zahrnovaly: • určení druhu dokladu, na jehož základě budou projektoví partneři provádět přeúčtování mezi sebou – výzva k úhradě a další; • měnu, ve které budou prováděna zúčtování mezi projektovými partnery spojená s jejich podílem na sdílených výdajích; • způsob provádění plateb mezi projektovými partnery – úhrada partnerovi, který sdílené výdaje realizuje, je možná jak formou zálohy (tj. ještě před vynaložením výdajů) s následným vypořádáním, tak formou zpětné úhrady, a to jak před, tak i po vystavení Certifikátu sdílených výdajů (dále jen „Certifikát“) Kontrolorem. 59 V případě zálohové platby nebo platby před vystavením Certifikátu Kontrolorem ovšem partneři nesou riziko, že Kontrolor neuzná sdílené výdaje v plné výši. Z toho důvodu doporučujeme stanovit v Dohodě o spolupráci/jiné smlouvě opatření, která budou pro tyto případy přijata, a toho, kdo v konečném důsledku ponese toto riziko. Postup provádění (bude doplněno) 7.2.2 Společné zadání zakázky V souladu s čl. 38 a 39 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. 2. 2014 o zadávání veřejných zakázek, kterou členské země implementovaly do národní legislativy, je možné zadat veřejnou zakázku za účasti veřejných zadavatelů z různých členských států. Projektoví partneři se tak mohou v případě potřeby domluvit na společném zadávacím řízení podle rakouského nebo českého práva. Postup pro společné zadání zakázky (bude doplněno) 7.3 Ukončení projektu 7.4 (bude doplněno) 60 8. Udržitelnost (návrh) Nastavení udržitelnosti při podání projektové žádosti a schvalování projektu Forma, jakou bude zajištěna udržitelnost výstupů a výsledků projektu po ukončení jeho realizace, musí být popsána již v projektové žádosti. Je důležité uvést, jaká konkrétní opatření budou v tomto ohledu přijata během realizace projektu a po ní (včetně institucionálních struktur, finančních zdrojů atd.). Pokud to je relevantní, měl by být uveden také popis odpovědnosti za vlastnictví, zachování nebo využití výsledků a výstupů po skončení projektu. Udržitelnost po ukončení realizace projektu Pokud je projekt schválen, musí být zajištěna udržitelnost po skončení projektu – v souladu s popisem v projektové žádosti a případnými dalšími podmínkami, které vyplynou v průběhu schvalování. Veškeré náklady, které vzniknou během fáze udržitelnosti v souvislosti s výsledky projektu, ponesou projektoví partneři. V případě projektů zahrnujících investici do infrastruktury nebo produktivní investici nesmí dle čl. 65 nařízení (EU) č. 2021/1060 do 5 let od poslední platby Vedoucímu partnerovi dojít k žádné z těchto změn: • změna vlastnictví položky infrastruktury, která podniku či veřejnému subjektu poskytuje neoprávněnou výhodu • zastavení nebo převedení výrobní činnosti mimo programové území • podstatná změna nepříznivě ovlivňující povahu, cíle nebo prováděcí podmínky operace, která by mohla vést k ohrožení jejich původních cílů. Z hlediska udržitelnosti výstupů a výsledků projektu jsou rozlišovány 3 varianty: 1. Udržitelnost po dobu 1 roku od poslední platby Vedoucímu partnerovi: platí pro projekty, u kterých byly zvoleny ukazatele, které musí být dosaženy až po realizaci projektu (viz také Pokyn k ukazatelům výstupu a výsledku). Z tohoto důvodu musí být po ukončení projektu předložena zpráva o udržitelnosti. 2. Udržitelnost po dobu 1 roku nebo 5 let od poslední platby Vedoucímu partnerovi: platí zpravidla pro projekty, jejichž charakter zakládá předpoklad, že projekt bude plnit účel, na který byla dotace poskytnuta, i po ukončení realizace. Jedná se zpravidla o projekty, jejichž hlavní výstupy mají hmotnou povahu (např. vybudování infrastruktury, revitalizace památky, pořízení vybavení a techniky, které je prostředkem pro naplňování cílů projektu a jeho životnost překračuje dobu realizace projektu), ale mohou sem patřit i určité projekty s nehmotnými výstupy (jako např. internetové portály, databáze, aplikace apod.). Také platí pro projekty, u nichž Monitorovací výbor stanovil podmínku informovat o projektu po jeho ukončení. 3. Ve všech ostatních případech není udržitelnost projektů vyžadována ani ověřována. 61 Podávání zpráv udržitelnosti: U projektů, které musí podávat zprávy jeden nebo pět let po skončení projektu (výše popsaná varianta 1nebo 2), je třeba zprávu o zajištění udržitelnosti podávat každoročně. Zprávy musí Vedoucí partner zaslat JS (js.atcz@crr.cz) – jednojazyčně v jazyce vedoucího partnera. O povinnosti předkládat zprávy o udržitelnosti informuje Vedoucího partnera JS v rámci kontroly závěrečné zprávy za projekt. Obecné poznámky: • Projektové aktivity ani povinnost zveřejnit výsledky a výstupy projektu nekončí datem ukončení realizace projektu! • U všech projektů, které musí podávat zprávy ve fázi udržitelnosti, je třeba podávat zprávy za celý projekt – nikoli pouze za jeho části. • V případě nesplnění povinnosti udržitelnosti může být v odůvodněných případech po projektovém partnerovi požadováno vrácení prostředků z EFRR i po ukončení projektu. Částka, která má být vrácena, se stanoví v poměru k období, během něhož nebyla udržitelnost zajištěna. 62 9. Postup pro přezkum stížností Na základě čl. 69, odst. 7, nařízení (EU) č. 2021/1060 může vedoucí partner podat stížnost proti rozhodnutí v jednotlivých fázích realizace. Podmínky pro podání stížností naleznete na internetových stránkách Programu. 63 10. Přílohy Obecné přílohy: • C1_Vzor projektové žádosti (automaticky generovaný v Jems) • C2_Přehled vhodných českých žadatelů podle specifických cílů • C3_Seznam povinných příloh projektové žádosti pro české projektové partnery • C4_Seznam povinných příloh projektové žádosti pro rakouské projektové partnery • C5_Kritéria přijatelnosti projektové žádosti • C6_Kritéria hodnocení projektové žádosti • C7_Pokyn k ukazatelům výstupu a výsledku • C8_Pokyny pro přiřazení pracovníků k výkonnostním skupinám • C9_Pokyny pro vyplnění projektové žádosti v Jems • C10_Pokyn pro publicitu Přílohy, které je nutné předložit s projektovou žádostí: • A3_LP_Čestné prohlášení českého vedoucího partnera_CZ • A3_PP_Čestné prohlášení českého projektového partnera_CZ • A3_LP_Čestné prohlášení rakouského vedoucího partnera_AT • A3_PP_Čestné prohlášení rakouského projektového partnera_AT • A4_Vzor Partnerské dohody (automaticky generovaný v Jems) • A5_Příslib národního kofinancování (platí pouze pro AT) • B1_Formulář plánovaných nákladů na zaměstnance • B1_2_Formulář pro popis práce pro projekt (platí pouze pro AT) • B4_Formulář ke klimatické odolnosti • B5_1_Prohlášení k de-minimis • B5_2_Prohlášení k poskytnutí podpory na základě obecného nařízení o blokových výjimkách Přílohy pro fázi realizace projektu: • D1_Smlouva o poskytnutí prostředků z EFRR • D2_Rozhodnutí o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu (platí pouze pro CZ)