POHRANIČÍ
A PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE –
případ Německo

VNITROSTÁTNÍ SÍŤOVÁNÍ/NETWORKING HRANIČNÍCH REGIONŮ
´CHILLA, T. (2020): Innerstaatliche Vernetzung von Grenzregionen. Berlin: Bundesministerium des
Innern, für Bau und Heimat, 45 S.
´Friedrich-Alexander-Universität Erlangen-Nürnberg, Naturwissenschaftliche Fakultät, Department
Geographie und Geowissenschaften, Research Group Regional Development (Prof. Dr. Tobias Chilla)
´Struktura
1.Pozadí výzkumu
2.Přehled
3.Profily států
4.Reflexe se zaměřením na německou situaci
´Obrázky/mapy
Tobias Chilla

OBRÁZKY/MAPY
1.Programové území INTERREGu k přeshraniční spolupráci
2.Výzkumné zaměření: vnitrostátní vládnutí v pohraničí
3.Přehled výsledků – zjednodušená pozice zkoumaných států
´Vybrané formy spolupráce 4. – 15.
´
´Dánsko, Polsko, Česko, Rakousko, Švýcarsko, Francie, Lucembursko, Belgie, Nizozemsko, Maďarsko,
Itálie, Švédsko
´
16.Relevance hodnocených příkladů pro Německo

VSTUP DO PROBLEMATIKY
´EK – „rovnocenné životní podmínky“
´Mnohé v kompetenci spolkových zemí – reakce na příslušný územní kontext
´Specifické podmínky: socioekonomické, jazykové, historické, fyzickogeografické
´Na národní/spolkové úrovni doprovodná role
´Využití zkušeností/poznatků navzájem – 9 sousedů
´Témata: stupeň formalizace, aktéři, vybavení příslušnými zdroji, vznik a vývoj přeshraniční
spolupráce
´Metody: desktop-rešerše, informace od expertů (09-10/2020 40 interview)
´Členění:
´Profily zemí – příslušné formy spolupráce / PŘÍSTUP ÚZEMNÍ
´Analýza využívaných prostředků / PŘÍSTUP TEMATICKÝ
´Pojem hraniční region
´Vymezení podle programu INTERREG / Obr. 1, s. 9
´Euroregiony
´Evropská seskupení územní spolupráce
´

´Odpovídající kompetence pro různé řádovostní/správní úrovně
´Obtížné stanovení/hledání „standardního“ řešení
´V BORDER STUDIES významné uplatnění konceptu GOVERNANCE (vládnutí) jako formy řízení/usměrňování
politického dění, networking aktérů
´
´Role národní/celostátní úrovně ve výzkumu pohraničí
1.Zaměření na „národní periferie“
•Zaostávající, okrajové oblasti, jejich podpora, od oddělení k propojení
2.Perspektiva „víceúrovňového vládnutí“
•Oslabení národní úrovně na úkor evropské, mezinárodní
3.Perspektiva „sekundární zahraniční politiky“
•Sledování a prosazování vlastních zájmů/potřeb
•V různou dobu odlišné aspekty (po 2. světové válce, pádu železné opony, migrační krize
•
´Obr. 2, s. 11 Výzkumné zaměření: vnitrostátní vládnutí v pohraničí
•
´

Vnitrostátní networking jednotlivých států / Obr. 3, s. 13
´Se zvyšující se populační velikostí států roste prostorová vzdálenost mezi aktéry v pohraničí
uvnitř státu a zvyšuje se jejich počet.
´OSA X UKAZUJE INTENZITU VNITROSTÁTNÍHO SÍŤOVÁNÍ. OSA Y VYJADŘUJE ÚROVEŇ, NA NÍŽ PRIMÁRNĚ DOCHÁZÍ K
SÍŤOVÁNÍ.
´Čím silnější je národní koordinace, tím vyšší je intenzita síťování.
´Neprokázala se souvislost mezi velikostí státu a intenzitou síťování.
´Nejsou patrné rozdíly mezi Východem (Polsko, Česko, Maďarsko) a Západem.
´V mezinárodním srovnání existuje značná rozmanitost v síťování.
´Nelze stanovit jednoduché vzory nebo vysvětlení, utváření je závislé na místních podmínkách.

POLSKO
Obr. 5, s. 16
´7 sousedů, k tomu přes Baltské moře Švédsko
´90. léta – reforma samosprávy, 16 regionů (vojvodství) jako střední úroveň
´Vstup do EU (2004) a Schengenu (2007) impulzem ke spolupráci / rozvoji pohraničí ´Převážně
bilaterální euroregiony (17, z toho 6 s CZ, ale i velkoprostorová spolupráce – Baltic) ´Tradičně
centralistické uspořádání, úzká vazba na zahraniční politiku, geopolitický kontext – Východ +x
Západ
´Na regionální úrovni silný bottom-up akcent
´Zásadní role euroregionů a vojvodství
´1995 Forum euroregionů, 2012 Federacja Euroregionow jako právní subjekt
´Programem INTERREG podporovaná území
´
´

ČESKO
Obr. 6, s. 18
´13 euroregionů, bi- nebo multilaterální kooperační sdružení
´Většinou venkovská příp. středohorská území jako přírodní bariéra
´Pendlerství v česko-bavorském pohraničí
´Rozvojové osy:
´Marktredwitz-Cheb, Cham-Klatovy, Nürnberg-Praha
´2002 Asociace euroregionů, od 2010 neaktivní, obnova 2021 (Memorandum)
´Spolupráce s MMR na přípravě a realizaci přeshraničních programů

RAKOUSKO
Obr. 7, s. 19
´Silně federativní uspořádání, 9 spolkových zemí (s výjimkou Vídně) na státní hranici
´Téměř celé území pod INTERREGem A, institucionalizace přeshraniční spolupráce přesto rozdílná
´Slabá spolupráce/institucionalizace s Maďarskem X vysoká v rámci alpského prostoru
´Koordinace prostřednictvím ÖROK (Österreichische Raumordnungskonferenz / Rakouská konference
prostorového uspořádání)
•*70. léta 20. století, funkce politická i obsahová
•Od 2011 součástí pracovní skupina Cross-border cooperation, přeshraniční programy
´Ústředním dokumentem Österreichisches Raumentwicklungskonzept / Rakouská koncepce prostorového
rozvoje, aktualizace v 10leté periodě
´Značný význam euroregionů v lokálním dění, role regionálních managementů
´Neformální setkávání a koordinace např. mezi představiteli euroregionů bavorsko-rakouských

REFLEXE EVROPSKÉ SITUACE SE ZŘETELEM NA NĚMECKO
1.Evropská rovina
2.Výchozí situace v Německu
3.Význam zkušeností z jiných států pro Německo
4.Výhled

Pozadí evropské roviny
´Sítě na evropské úrovni
´Prostřednictvím programu Interreg
•Součást kohezní politiky
•Otázky rozvoje pohraničí, právní překážky, regionální rozvoj
´Omezené možnosti provázané komunikace
•FR a HU specifické instituce: MOT resp. CESCI
•AEBR
•Výbor regionů (důraz na ESÚSy)
•DG Regio
•Iniciativa Cross-border Citizens´ Alliance
´COVID-pandemie
´Myšlenka cross-border coordination points – aktuálně v politickém procesu

Výchozí situace v Německu
´Odsouhlasení na federální úrovni
•Konference zemských ministrů prostorového uspořádání (MKRO), zatím bez jednotného přístupu
•Konference „evropských“ ministrů (EMK), odsouhlasení evropských řešení – např. ESÚS (2018), na
nejvyšší úrovni, bez přímého dopadu
´Sítě
•AEBR/AGEG – podskupina DE-hraničních regionů, různá míra zapojení
•Iniciativa metropolitních hraničních regionů (IMeG) – mj. MORO-projekt (Maas-Rhein, Grossregion,
Oberrhein, Bodensee; 2011
•„Hraniční síť“ / Grenznetz – 2009, spolupráce s DK, NL, BE, LUX, FR, CH, např. věda a výzkum
•Sektorální síť – různé obory politiky, např. EURES přeshraniční trh práce, zdravotnictví
´Projekty, programy, instituce
•Modelové/vzorové záměry – např. společná koncepce pro DE-PL pohraničí (2016-19), sledování vývoje
v pohraničí (2019-21)
•Příprava, realizace a vyhodnocení programů EU, spolek/Bund až lokální aktéři
•Kompetence ministerstva vnitra, výstavby a vlasti a Bundesinstitut für Bau-, Stadt- und
Raumforschung
´

Význam zkušeností z jiných států pro Německo
´Situace / synopse
´komparace přístupů z různých států/prostředí – Obr. 16, s. 41
´Neformální síť
´Význam vládnutí, hierarchické úrovně, interkulturní porozumění, spolupráce v AEBR
´Institucionalizované formy setkávání
´Horizontální +x vertikální zapojení, rozmanitost participujících
´Institucionalizované sítě
´Krystalizace z neformální podoby k právní subjektivitě (PL)
´Odsouhlasení na federální úrovni
´Měkké řešení – ÖROK (AT) X tvrdé – vzájemně propojené kantonální zástupci (CH)
´Fyzické místo setkávání
´Symbolika – Gronau, Brusel, Berlín
´VÝHLED
´Slabé propojení na národní/spolkové úrovni
´Žádné univerzální řešení
´Citlivé téma participace

ATLAS POHRANIČÍ
´CHILLA, T. et al. (2023): Grenzraumatlas. Arbeitsmaterialien aus dem BMBF-Projekt Cohesion in
Border Regions (CoBo). Bundesministerium für Bildung und Forschung, FAU Erlangen-Nürnberg,
Universität St. Gallen, 80 S.
´Struktura
1.Předmluva
2.Hraniční atlas
3.Koheze v pohraničí skrze konvergenci
4.Koheze v pohraničí skrze integraci
5.Koheze v pohraničí skrze resilienci
´Obrázky/Mapy

OBRÁZKY/MAPY
1.Oboustranný 25 km koridor podél hranice jako oblast analýzy (KAP. 3)
2.Stupeň urbanizace
3.Vývoj obyvatelstva
4.Hrubý domácí produkt na obyvatele
5.Vývoj hrubého domácího produktu
6.Variační koeficient HDP na hlavu v hraničních regionech
7.Územní vymezení pro podporu prostřednictvím INTERREGu VI A
8.Obyvatelstvo, plocha a podpora v programových územích INTERREGu VI A
9.Projektové síťování v rámci INTERREGu VI A
10.Územní pohled do budoucnosti (s využitím delphi metody)
´
11.Hraniční regiony jako „laboratoře“ nebo „muzea“ evropské integrace (KAP. 4)
12.Rychlost propojení silniční dopravou
13.Rychlost propojení železniční dopravou
14.Srovnání rychlosti propojení silniční a železniční dopravou
15.Vývoj přeshraniční dopravy osobními automobily
16.Vývoj přeshraniční dopravy nákladními automobily
17.Dojížďka za prací / pendleři podle země původu
18.Pendleři
19.Poradenská místa pro pendlery
20.Výstavba přeshraniční železniční infrastruktury
21.Nabídka jízdenek pro přeshraniční veřejnou hromadnou dopravu
22.Euroregiony podél německé hranice
23.ESÚSy na 100 km délky hranice
24.Chráněná území podél hranice, jejich propojenost a institucionalizace
25.Průměrná cena nájmu v EUR na m2
26.Počet turistických přenocování (na druhé straně hranice)
27.Vize – Evropa (hraničních) regionů nebo Evropa bez hranic
28.
28.Hraniční kontroly v letech 2020 a 2021 podél německé hranice (KAP. 5)
29.Krize jako katalyzátor?
´

VÝVOJ OBYVATELSTVA
komunální úroveň
spíše úbytek, značné vnitroněmecké rozdíly
mj. jihobavorské vs. východoněmecké pohraničí a česko-bavorské vs. česko-saské

Síť projektů INTERREG V A



DOJÍŽĎKA ZA PRACÍ / PENDLEŘI
podle země původu
počet pendlerů/dojíždějících
úroveň NUTS 3
stěžejní z Francie, Polska a Česka
rozdíly v „rozptylu“
plné pokrytí hranic
rozdílné plošné velikosti

EUROREGIONY podél německých hranic
plné pokrytí hranic
rozdílné plošné velikosti

PRŮMĚRNÁ CENA NÁJMU
v EUR na m2
na úrovni obcí
2023
tzv. studený nájem, bez energií
rozdíl západ vs. východ