Přeshraniční spolupráce
v politice / dokumentech EU
Programy a projekty přeshraniční spolupráce / JS 2024 – 2

STRUKTURA
´PŘÍHRANIČNÍ REGIONY EU: ŽIVÉ LABORATOŘE EVROPSKÉ INTEGRACE
(EP 15. 09. 2022) / S. 3
´VIZE PRO EVROPU: BUDOUCNOST PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE (EVR 01. 07. 2021) / 12
´PŘESHRANIČNÍ REGIONY ÚSTŘEDNÍM PRVKEM EVROPY ZÍTŘKA (EPAO) / 16
´PŘÍRUČKA TIA PŘESHRANIČNÍ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (ESPON, 2019) / 18
´MĚKKÁ SPOLUPRÁCE JAKO STAVEBNÍ KÁMEN ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI VE FUNKČNÍCH OBLASTECH (ESPON, 2020) / 24
´PŘESHRANIČNÍ FUNKČNÍ OBLASTI DEFINOVANÉ SPOLEČNÝMI VÝZVAMI (ESPON, 2019) / 34
´AEBR STRATEGY (2021) / 40
´

PŘÍHRANIČNÍ REGIONY EU: ŽIVÉ LABORATOŘE EVROPSKÉ INTEGRACE
(EP 15. 09. 2022)
´s ohledem na předchozí aktivity EP, EK, EVR, týkající se zejm.
´
´„Chybějící dopravní spojení v příhraničních regionech“ (2017),
´„Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU“ (2017),
´evropský přeshraniční mechanismus (2018),
´podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU (2018),
´„Pokyny pro mimořádnou pomoc EU při přeshraniční spolupráci v oblasti zdravotní péče v souvislosti
s krizí COVID-19“ (2020),
´překonání přeshraničních překážek (2020),

´„Přeshraniční veřejné služby v Evropě“ (2021),
´„Strategie pro zajištění plně funkčního a odolného schengenského prostoru“ (2021),
´„Vize pro Evropu: Budoucnost přeshraniční spolupráce (2021)
´
´tři tematické publikace a zprávu Komise a AEBR (2021):
´„More and better cross-border public services“ (Četnější a kvalitnější přeshraniční veřejné
služby)
´„Vibrant cross-border labour markets“ (Pulzující přeshraniční trhy práce)
´„Border regions for the European Green Deal“ (Příhraniční regiony pro Zelenou dohodu pro Evropu
´„B-solutions: Solving Border Obstacles. A Compendium 2020-2021“ (B-solutions: řešení překážek
souvisejících s hranicemi. Přehled za roky 2020–2021, 2021)
´
´kodex Unie o pravidlech upravujících přeshraniční pohyb osob (2021)

SITUACE V PŘÍHRANIČNÍCH ÚZEMÍCH / 1
´EU a její bezprostřední sousedé v ESVO mají 40 vnitřních pozemních hranic a vnitřních
příhraničních regionů, tyto regiony pokrývají 40 % území EU, jsou domovem 30 % obyvatelstva EU,
produkují téměř jednu třetinu jejího HDP a mají značný potenciál ještě více posílit její
hospodářství
´příhraniční regiony, většinově se vyznačují nízkou hustotou obyvatelstva (venkovské oblasti),
potýkají se s méně příznivými podmínkami pro rozvoj a obecně dosahují horších hospodářských
výsledků než ostatní regiony ve členských státech, jejich hospodářský potenciál není plně využíván;
´přetrvává řada správních, jazykových a právních překážek, které brání udržitelnému růstu,
socioekonomickému rozvoji a soudržnosti mezi příhraničními regiony i uvnitř nich
´v evropské politice soudržnosti je třeba ještě posílit skutečný přístup zdola nahoru a že
instituce a subjekty, které mají blízko k občanům, jako jsou ESÚSy, by měly být pověřeny přímější
správou finančních prostředků z rozpočtu politiky soudržnosti EU
´uzavření státních hranic v důsledku pandemie COVID-19 odhalilo jedinečnou zranitelnost a vzájemnou
závislost evropských přeshraničních regionů;
´narušení volného pohybu zboží, služeb, osob a základního zdravotnického vybavení mělo neblahé
hospodářské důsledky;

SITUACE V PŘÍHRANIČNÍCH ÚZEMÍCH / 2
´pandemie COVID-19 rovněž vedla k pozoruhodným projevům solidarity mezi sousedními členskými státy
jak na celostátní, tak na místní úrovni
´malé a přeshraniční projekty hrají v tomto ohledu důležitou úlohu při sbližování lidí, a tím
otevírají nové možnosti pro udržitelný místní rozvoj a přeshraniční spolupráci;
´hromadné odchody z příhraničních regionů, zejména mladých lidí a kvalifikované pracovní síly,
dokládají nedostatek ekonomických příležitostí v těchto regionech a způsobují, že tyto regiony jsou
z hlediska zaměstnanosti a udržitelného hospodářského rozvoje ještě méně atraktivní;
´jedinečná zranitelnost příhraničních regionů vyžaduje změny v metodách financování v těchto
regionech, aby byly pro příhraniční regiony konečně vytvořeny rovné podmínky s centrálními oblastmi
´odhaduje se, že přijetí návrhu nařízení o evropském přeshraničním mechanismu (ECBM), který Komise
zveřejnila v květnu 2018 na doporučení bývalého lucemburského předsednictví Rady, by pomohlo
překonat nejméně 30 %, a pravděpodobně dokonce 50 % zjištěných překážek přeshraniční spolupráce;
´

ZVLÁŠTNÍ CHARAKTERISTIKY PŘÍHRANIČNÍCH REGIONŮ
´EU by měla těmto regionům při posilování hospodářské, sociální a územní soudržnosti věnovat
zvláštní pozornost;
´v jednotlivých regionech liší v závislosti na právních, správních, jazykových, kulturních,
socioekonomických, environmentálních, demografických a zeměpisných podmínkách
´požaduje zapojení místních orgánů a komunit a využívání individuálních přístupů, které by byly
integrované, šité na míru a specifické pro daný region, jako součást rámce víceúrovňové správy
´doporučuje zahájit iniciativu EU zaměřenou na poskytování jazykových kurzů jazyků sousedních států
za nízkou cenu pro účastníky ve všech regionech NUTS-3, jejichž území sousedí se sousedním členským
státem
´požaduje, aby na začátku každého nového programového období počínaje obdobím 2028–2034 bylo 0,26 %
rozpočtu politiky soudržnosti EU vyčleněno výhradně na rozvoj příhraničních regionů („miliarda pro
pohraničí“);
´požaduje, aby ESÚS nebo srovnatelné struktury obdržely vysokou míru autonomie, pokud jde o
využívání finančních prostředků a výběr projektů

ODOLNOST PROSTŘEDNICTVÍM
UŽŠÍ SPOLUPRÁCE INSTITUCÍ
´konstatuje, že iniciativa „b-solutions“ umožnila poskytnout orgánům v příhraničních regionech
právní a správní podporu a vyřešit 90 případů překážek jejich interakcí, ale také zlepšení
prostřednictvím podpory poskytované na usnadnění přístupu k zaměstnání, podpory mnohojazyčnosti v
příhraničních oblastech a sdružování zdravotnických zařízení;
´uznává důležitou úlohu, kterou hrají při prosazování společných zájmů a v oblasti přeshraniční
spolupráce makroregiony, euroregiony, neziskové organizace a sdružení
´pro 150 milionů obyvatel vnitřních přeshraničních oblastí je zásadní přístup k veřejným službám,
kterému však často brání množství právních a správních překážek (zejména pokud jde o zdravotní
služby, dopravu, vzdělávání, mobilitu pracovních sil a životní prostředí;
´vyjadřuje v této souvislosti hluboké politování nad tím, že legislativní proces týkající se
evropského přeshraničního mechanismu byl zmrazen Radou
´vítá přijetí pilotního projektu Integrovaná iniciativa pro přeshraniční reakci na krize (CB-CRII),
jehož cílem je posílit odolnost příhraničních regionů vůči budoucím krizím; naléhavě vyzývá
Generální ředitelství Komise pro regionální a městskou politiku, aby tento projekt realizovalo

ČETNĚJŠÍ A KVALITNĚJŠÍ
PŘESHRANIČNÍ VEŘEJNÉ SLUŽBY
´atraktivita přeshraničních oblastí pro život a investice značně závisí na kvalitě života,
dostupnosti veřejných a obchodních služeb pro občany a podniky a na kvalitě dopravy, což jsou
podmínky, které lze splnit a udržovat pouze v úzké spolupráci mezi celostátními, regionálními a
místními orgány a podniky na obou stranách hranice;
´vyzdvihuje potenciál, který k posílení přeshraničních dopravních spojení nabízejí měkká opatření,
jako je lepší koordinace jízdních řádů veřejné dopravy, inkluzivní plánování a využívání na míru
uzpůsobených inovací přeshraničními místními a regionálními orgány, které mají dostatečnou
autonomii ke sledování společných cílů;
´vyzývá k větší digitalizaci veřejných služeb a k posílení politik interoperability s cílem
zajistit, aby digitální veřejné služby byly standardně interoperabilní a přeshraniční;

DYNAMICKÉ PŘESHRANIČNÍ TRHY PRÁCE
´chybí konkrétní posouzení a srovnávací statistiky, které by poskytly přehled o socioekonomické
situaci přeshraničních malých a středních podniků (ty se podílejí 67 % na celkovém počtu pracovních
míst a téměř 60 % na přidané hodnotě v EU
´do konce roku 2020 bylo dosaženo pouze 68 % cílů pro rok 2023 v oblasti přeshraniční mobility
pracovních sil, zatímco v jiných oblastech bylo cílů dosaženo až do výše 495 %
´politika soudržnosti by měla být více zaměřena na investice do lidských zdrojů, posílení
prostřednictvím účinné kombinace investic do inovací, lidského kapitálu, řádné správy věcí
veřejných a institucionální kapacity
´zajistí přístup k cílenému vzdělávání a odborné přípravě na obou stranách hranic tím, že bude
poskytovat společné vzdělávací služby, zajišťovat vzájemné uznávání diplomů, dovedností a
kvalifikací a podporovat učení;

PŘÍHRANIČNÍ REGIONY
PRO ZELENOU DOHODU PRO EVROPU
´poukazuje na to, že příroda, klima, přírodní katastrofy a nemoci se nezastavují na státních
hranicích, a vyzývá ke koordinované a soudržné ochraně lokalit sítě Natura 2000 s cílem zajistit
integrovanější prováděcí opatření;
´vyzývá Komisi, aby pečlivě sledovala přeshraniční složku celostátních a regionálních strategií pro
přizpůsobení se změně klimatu tím, že stanoví konkrétní opatření na podporu vhodných řešení;
´vyvíjet společná přeshraniční na míru uzpůsobená preventivní opatření proti přírodním katastrofám;
´zdůrazňuje povinnost členských států v rámci mechanismu civilní ochrany Unie pravidelně provádět
posouzení rizik a analýzy scénářů katastrof, které zahrnují přeshraniční spolupráci
´je zásadní vzájemná důvěra, politická vůle a flexibilní přístup zúčastněných stran na více
úrovních, včetně občanské společnosti; vyzývá proto k lepší koordinaci a dialogu a k další výměně
osvědčených postupů mezi orgány;

VIZE PRO EVROPU: BUDOUCNOST PŘESHRANIČNÍ SPOLUPRÁCE (EVR 01. 07. 2021)
´Klíčový aspekt integračního projektu EU
´Požadavek na opětovné zařazení na čelní místo politického programu / na základě zkušeností
souvisejících s pandemií COVID-19
´
´Záchranné služby, zdravotnictví a budoucí krize
´Ponechat otevřené vnitřní hranice EU
´Včas konzultovat s místními a regionálními orgány
´Umožnit volný pohyb pracovníků a vozidel IZS přes hranice
´Vypracovat společné přeshraniční plány pro stav nouze

´Hlubší integrace přeshraničních regionů
´Prosazovat rozvoj funkčních obytných území
´Zohledňovat v přípravě politik EU přeshraniční aspekt
´Výzva EK, EUROSTATu a vnitrostátním statistickým úřadům k systematickému shromažďování dat
mapujících přeshraniční toky
´Formulovat společné strategie pro integrované přeshraniční oblasti
´Uznat ESÚSy jako správní subjekty způsobilé pro všechny výzvy EU
´Usilovat o vzájemné uznávání kvalifikací a práv občanů a podniků
´Lepší přeshraniční dopravní a komunikační spoje
´Podporovat propojení a intermodalitu při pozemních (a námořních) hranicích
´Rozvoj přeshraničních služeb
´Řešit potřeby obyvatel příhraničních regionů čelících demografickým výzvám
´Vytvořit lákavou nabídku pro občany a turisty na obou stranách hranice
´Zlepšit přístup k audiovizuálnímu obsahu, mj. omezením zeměpisného blokování
´Usnadnit přijímání právních předpisů upravujících postavení příhraničních pracovníků
´Rozvoj integrovaných přeshraničních trhů práce

´Posílení přeshraniční správy
´Získat pro euroregiony, pracovní uskupení nebo přeshraniční ESÚSy významnější postavení
´
´Rozvíjení společného pocitu přeshraniční identity
´(vedle hospodářské spolupráce) rozvíjet kulturní přístup, zdůrazňující hmotné a nehmotné dědictví,
mj. jako příležitost k pravidelným interakcím a budování vzájemné důvěry
´Podporovat pravidelné kulturní, vzdělávací a sportovní přeshraniční akce a festivaly
´
´Zlepšování právní úpravy pro silnější příhraniční regiony
´Navrhnout nástroj pro koordinaci mezi členskými státy při provádění směrnic EU, aby se na
hranicích nevytvářely nové právní překážky
´Uznat úlohu euroregionů coby klíčového nástroje evropské integrace a soudržnosti, k tomu posílit
související finanční podporu

´Zlepšení evropské územní spolupráce
´Investovat větší objem prostředků do mezilidských projektů (people-to-people, mikroprojektů)
´Zdůraznit význam součinnosti a doplňkovosti mezi přeshraniční spoluprací a evropskými programy
´Pořádat přeshraniční dialogy s občany
´Zavést stálé konzultační mechanismy, jejichž prostřednictvím by občané mohli přispět ke konferenci
o budoucnosti Evropy
´Vnější rozměr přeshraniční spolupráce
´Přispět k posílení spolupráce EU se sousedními zeměmi / na vnější hranici
´Přeshraniční spolupráce klíčovým prvkem dlouhodobého řešení humanitární krize v Evropě a jejím
sousedství
´Klíčová úloha přeshraničního programu PEACE na irsko-severoirské hranici
´Spolupráce v oblasti Severního moře a s městy a regiony Spojeného království
´Nejvzdálenější „evropské“ regiony (Karibik, Indický oceán, západní pobřeží Afriky
´Migrační pohyby, nelegální obchod, přírodní katastrofy, zdravotní krize
´V rámci společné strategie vypracovat akční plány pro každou z těchto oblastí

PŘESHRANIČNÍ REGIONY ÚSTŘEDNÍM PRVKEM EVROPY ZÍTŘKA
(prohlášení Evropské přeshraniční aliance občanů)
´Od vytvoření jednotného trhu a schengenského prostoru vzniklo v příhraničních regionech mnoho
nových příležitostí, přičemž tyto regiony v mnoha případech přestaly být okrajovými oblastmi a
staly se oblastmi růstu.
1.vyzýváme k tomu, aby se přeshraniční regiony opět staly jedním z ústředních bodů politické a
legislativní agendy Evropské unie;
2.vyzýváme EU, aby příhraniční regiony a přeshraniční seskupení aktivně zapojila do konference o
budoucnosti Evropy.
3.zdůrazňujeme, že je nutné, aby pohraniční orgány disponovaly náležitými pravomocemi, vyčleněnými
zdroji a zrychlenými postupy
4.vyzýváme Evropský parlament, Radu a Evropskou komisi, aby dokončily jednání o navrhovaném
nařízení o evropském přeshraničním mechanismu

5.vyzýváme orgány EU a místní, regionální a celostátní orgány, aby odstranily veškeré právní a
administrativní překážky bránící volnému pohybu, přeshraniční práci, společným přeshraničním
veřejným službám, spolupráci záchranných a zdravotních služeb a spolupráci jakéhokoli druhu
6.doporučujeme, aby EK provedla posouzení přeshraničního územního dopadu, která by se zabývala
nejen tím, jaké důsledky pro příhraniční regiony mají právní předpisy EU, ale rovněž tím, jaké
důsledky pro příhraniční regiony má nedostatečná koordinace při provádění právních předpisů EU.
7.vyzýváme členské státy a regiony, aby zřídily přeshraniční střediska pro sledování přeshraniční
integrace a zjišťování a odstraňování přeshraničních překážek
8.vyzýváme EU, aby vytvořila účinný rámec pro přeshraniční veřejné služby, a umožnila tak jejich
účinné uplatňování v praxi
9.vyzýváme orgány EU a členské státy, aby příhraniční regiony aktivně zapojovaly do všech fází
provádění Zelené dohody pro Evropu, nástroje na podporu oživení Next Generation EU a podobných
budoucích dalekosáhlých politik
10.vyzýváme orgány EU, aby zaručily minimální úroveň přeshraniční spolupráce v případě globálních,
evropských nebo regionálních krizí, jako je pandemie COVID-19
´

PŘÍRUČKA TIA PŘESHRANIČNÍ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE (ESPON, 2019)
´Návod/Metodika
´jak provádět ex post hodnocení územních dopadů přeshraniční spolupráce (Cross-border cooperation
programme territorial impact assessment)
´účelem je poskytnout přehled o územním dopadu programu přeshraniční spolupráce.
´Hodnocení dopadu není totéž co evaluace
´hodnocení územního dopadu je „normativně slepé“; neposkytuje posouzení toho, zda program dosáhl
svých cílů či nikoli nebo zda jsou pozorované dopady „dobré“ nebo „špatné“.
Cílem TIA je zachytit dopady, včetně těch, které nebyly programem zamýšleny. To může přispět k
evaluaci,
ale nepředstavuje to evaluaci samotnou.
´https://www.espon.eu/participate/espon-your-country/czech-republic




A



B



C






MĚKKÁ SPOLUPRÁCE JAKO STAVEBNÍ KÁMEN ÚZEMNÍ SOUDRŽNOSTI VE FUNKČNÍCH OBLASTECH (ESPON, 2020)
´Tyto teze politik se zabývají tzv. měkkou územní spoluprací a tím, jak může program ESPON podpořit
procesy spolupráce na základě požadavků zainteresovaných subjektů pomocí schematického znázornění
území a uspořádání správy s cílem podpořit dialog s těmi, kteří se podílejí na rozvoji oblastí
komunální, přeshraniční, nadnárodní nebo makroregionální spolupráce.
´Tato publikace je určena především tvůrcům politik a odborníkům z praxe na různých úrovních, kteří
se zabývají diskusí o modelech a perspektivách územního rozvoje přesahujících administrativní a
statistické hranice, zaměřenou na územní politiku více orientovanou na výsledky prostřednictvím
participativních procesů.
´Měkké formy spolupráce pomáhají navrhovat a realizovat řešení orientovaná na výsledky, ve vztahu k
nimž si příslušné subjekty vytvořily pocit odpovědnosti a angažovanosti.

CO JE TO MĚKKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE?
´Měkké formy spolupráce pomáhají navrhovat a realizovat řešení orientovaná na výsledky, ve vztahu k
nimž si příslušné subjekty vytvořily pocit odpovědnosti a angažovanosti.
´měkká územní spolupráce není alternativou, ale doplňkem „tvrdých“ struktur.
´Tvrdé struktury jsou dlouhodobě stabilní, mohou mít větší demokratickou legitimitu a jsou lépe
vybaveny pro řešení střetů zájmů.
´Měkké struktury mohou pomoci zapojit do územní správy širší okruh aktérů. Jsou lépe vybaveny pro
experimentování a provádění strategií založených na konsensu. Měkké iniciativy mohou přitvrdit,
když se ukáže, že je nutné formalizovat jejich fungování a kompetence.
´hlavní složky:
´střednědobá až dlouhodobá integrační perspektiva, není omezena realizací jediného projektu;
´snaha o posílení kapacit zúčastněných aktérů tak, aby se staly aktéry svého vlastního rozvoje;
´snaha o posílení spolupráce s cílem podpořit funkční vztahy a využít sbližování zájmů;
´snaha o obnovení vztahů mezi institucionálními úrovněmi, odvětvími činnosti a různými typy
subjektů (např. nevládních organizací, soukromých společností, místních a regionálních orgánů,
agentur).

PROČ MĚKKÁ SPOLUPRÁCE?
POLITICKÝ KONTEXT: MĚKKÁ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCE JAKO STAVEBNÍ KÁMEN EVROPSKÉ SNAHY O ÚZEMNÍ SOUDRŽNOST
´Návaznost na Cíl politiky 5 – „Evropa blíže občanům podporou udržitelného a integrovaného rozvoje
všech typů území a místních iniciativ“
´integrovaný územní rozvoj víceodvětvový, víceúrovňový a vícestranný
´Program ESPON posoudil dvanáct iniciativ měkké územní spolupráce z celé Evropy
´přispívá k zásadám politiky územní soudržnosti, tj. partnerství a subsidiarity, a může vést k
přijetí strategií integrovaného územního rozvoje zaměřených na funkční oblasti
´pomáhá rozšířit okruh aktérů zapojených do tvorby a provádění politik
´pomocí orgánům veřejné správy na všech geografických úrovních podporují funkční integraci
´dále rozvíjet stávající řešení kombinace finančních nástrojů s evropskými strukturálními a
investičními fondy
´politiku soudržnosti méně omezovat administrativními hranicemi, aby tak byla blíže potřebám
evropských občanů a podniků.

MAPOVÉ SNÍMKY +x INSTITUCIONÁLNÍ MAPY
NÁSTROJE VYUŽÍVANÉ V MĚKKÉ ÚZEMNÍ SPOLUPRÁCI
´schematická zobrazení území pro potřeby spolupráce, včetně geografických prvků, socioekonomických
vzorců a (vnímané) dynamiky spolupráce, obvykle společně vytvářené zainteresovanými subjekty v
rámci organizovaného participačního procesu
´syntetizuje kvalitativní a kvantitativní důkazy, může fungovat jako vstupní materiál pro diskuse
mezi zúčastněnými stranami
´Využívá se k syntéze výstupů například ze statistických analýz, tematických map, revizí dokumentů
a rozhovorů
´očistí nerelevantní zdroje informací a představuje pouze vzorce, které se jeví relevantní
´syntetizují způsob, jakým jsou správní jednotky a subjekty spolupráce geograficky uspořádány, mj.
identifikují způsoby, jakými mohou být správní jednotky vzájemně propojeny
´napomáhají pochopit institucionální kontext měkké územní spolupráce.
´
Využití webové aplikace ACTAREA, kterou vyvíjí program ESPON.

Metropolitní akční oblast Ženevské jezero
´rozvoj v oblasti spolupráce je nevyvážený
´obyvatelstvo, hospodářské aktivity i dopravní infrastruktura jsou soustředěny na severním
(švýcarském) břehu jezera.
´hlavními prioritami spolupráce řízení a usměrňování růstu a omezení rozrůstání měst
´rozdíly v pracovních příležitostech, kupní síle a cenách nemovitostí vytvářejí značné toky
dojíždějících, napětí na trhu s bydlením a dopravní zácpy.




Přeshraniční funkční region Lucemburku
´proces vytváření vize pro přeshraniční funkční oblast Lucemburska do roku 2050 („Lucembursko v
přechodu“), založena na zásadách uhlíkové neutrality a odolnosti
´syntézy dostupných podkladů o přeshraničních funkčních závislostech a vzájemných vztazích, a to ze
tří tematických hledisek
´cílem bylo shrnout dostupné důkazy komunikativním způsobem.
´fungování trhů práce je do značné míry určeno dobou cestování mezi jednotlivými místy, tj.
kombinací fyzické vzdálenosti, vybavenosti infrastrukturou a funkční veřejné dopravy
´vyčleňuje oblasti postižené intenzivní vyjížďkou a dojížďkou a ukazuje, že dojížďka z Francie je
přibližně dvakrát větší než z Belgie a Německa.

´Zásobování energií je ovlivněno kapacitou propojení mezi národními distribučními systémy a
institucionálním uspořádáním energetických trhů. Snímek mapy výroby a poskytování energie, zaměřený
na elektřinu, plyn a vodík, ukazuje politické výzvy v přeshraničním měřítku.
´Hlavním cílem je omezit dopad spotřeby elektřiny na klima v Lucembursku. Sousední území jsou pak
charakterizována na základě poměru výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů k celkové spotřebě
elektřiny, což představuje ukazatel úrovně rozvoje těchto výrobních činností.

´Při organizaci potravinových hodnotových řetězců se věnuje pozornost snižování počtu potravinových
mil, tj. vzdálenosti, kterou potraviny urazí z farmy na talíř. Veřejné politiky v této oblasti musí
rovněž zohledňovat úspory z rozsahu, neboť ty hrají významnou roli při vytváření nákladově
efektivního a konkurenceschopného potravinářského průmyslu.
´Pokud jde o produkci potravin, zaměřuje se mapový snímek na dvě geograficky vymezená měřítka, v
každém měřítku se problémy liší.
´na bezprostředně sousedící oblasti pro místní zásobování potravinami / je kladen důraz na podíl
ekologického zemědělství
´na sousední regiony jako celek z hlediska obchodu a organizace zemědělsko-potravinářského odvětví
/ identifikovány koncentrace velkých průmyslových subjektů v zemědělsko-potravinářském sektoru.

Regionální partnerství Vilnius-Kaunas
´vytvoření tří městských partnerství s cílem „zvýšit celkovou roli země na mezinárodní úrovni,
generovat všechny druhy přínosů pro vnitřní prosperitu země a zlepšit kvalitu života v regionech“:
Vilnius-Kaunas, Šiauliai-Panevėžys a Klajpeda (pobřežní oblast) (Aktualizace Komplexního plánu
území Litevské republiky na rok 2021)
´potenciálem vysokorychlostní železnice Rail Baltica
´postupný proces spolupráce
1.koordinace politických reakcí: dopad na trh s nemovitostmi, dojíždění do zaměstnání, přístup k
vyspělým službám, kultuře a sportovním akcím.
2.koordinace s okresními samosprávami, katalyzátor silnější spolupráce mezi hlavním městem a
okresními městy
3.aktivní zapojení dalších okolních obcí se zaměřením na posílení dopravních systémů
4.sekundární uzly mohou definovat svou strategickou polohu prostřednictvím inteligentní
specializace
5.venkovské oblasti mohou být začleněny příspěvkem k celkovému udržitelnému rozvoji

PŘESHRANIČNÍ FUNKČNÍ OBLASTI DEFINOVANÉ SPOLEČNÝMI VÝZVAMI (ESPON, 2019)
´vyvinut nový metodický návrh, testován pomocí případových studií Interreg V-A, výběr programů
Interreg CBC z hlediska geografického a tematického rozsahu:
•Německo–Nizozemsko, Švédsko–Norsko, Rumunsko–Bulharsko, Velká Británie–Irsko (Irsko–Severní Irsko,
Irsko–Skotsko, Španělsko-Portugalsko
´Různý dopad
•programy RO, BG a ES, PT zaznamenaly větší dopad v oblasti kulturního a přírodního dědictví;
zatímco program SE, NO zaznamenal spíše menší dopad
•programy SE, NO a RO,BG zaznamenaly velký dopad na přeshraniční mobilitu pracovních sil.
•Podobnosti lze nalézt v pozitivním dopadu programů CBC na přeshraniční soudržnost a správu – DE,
NL a ES, PT
•program DE, NL zaznamenal slabý dopad na myšlení a povědomí občanů ve vztahu k Interregu a
přeshraničním institucím
•v případě programů DE, NL a RO, BG byl zaznamenán slabší dopad také v souvislosti s některými
aspekty administrativních kapacit a správní spolupráce, jako je spolupráce daňových úřadů, překážky
v oblasti daní a sociálního zabezpečení (DE‒NL) a kapacita správních orgánů poskytujících veřejné
služby (RO, BG).

´územní dopad závisí na specifické intervenční logice projektu, která může jako podskupinu územního
pokrytí programu CBC předpokládat velmi odlišné územní hranice
´kladen důraz na spolupráci a „super přidanou“ hodnotu, tj. na to, že tvorba hodnot založená na
sjednocení nesouvislých akcí je větší než součet hodnot těchto akcí, pokud by proběhly samostatně

Snížení neefektivnosti při kontrole plavidel / Marcela Glodeanu, Interreg V-A Rumunsko-Bulharsko
´Projekt DANRiSS ‒ „Vypracování společné databáze a právního rámce pro kontroly lodí v rámci
společného bulharsko-rumunského úseku Dunaje s rozhraním s národní říční informační službou (RIS)“
´cílem je dosáhnout zvýšené úrovně koordinace mezi bulharskou výkonnou agenturou pro námořní správu
(EAMA) a rumunskou námořní správou (RNA)
´Výsledky, např.:
•zvláštní harmonizovaná pravidla pro navigaci
•integrovaný systém pro kontrolu lodí (softwarový balíček a vybavení elektronické databáze).

Využívání veřejných statků a služeb v Eurocities nezletilými osobami
Borja Navarro, Interreg V-A Španělsko-Portugalsko (POCTEP)
´mnoho projektů mezi obcemi po obou stranách hranic (partnerská města, oddělená jen hranicí,
„Eurociudad“ / „Eurocity“
´Spolupráce GNP, EGTC Galicei-Norte Portugalpředevším s Tui–Valença, Chaves–Verín,
Salvaterra–Monçao a Cerveira–Tomiño.
•podporu sociální a institucionální soudržnosti a zlepšení životní úrovně místních lidí
•využívání veřejných služeb a zařízení (kulturní, sportovní a dokonce i zdravotní zařízení) a
vytvoření společných veřejných programů pro sport a kulturu nebo spolupráci ve vzdělávání
•V současné době vyžaduje menší překročení hranice (do 200 metrů), aniž by rodiče doprovázeli své
dítě na kurz plavání, stejné povolení, jaké je třeba k jednoměsíční cestě do Polska nebo jiné země
schengenského prostoru.

Přesah sociální péče
Barbara Lugthart, Interreg Deutschland-Nederland
´Důsledky demografického vývoje jsou v nizozemsko-německém příhraničním regionu stále znatelnější:
dvojí stárnutí
´německé vesnice často přistupují k problému tak, že se zaměří na postupy, zatímco nizozemské
vesnice obecně dávají přednost použití praktických, rychlých řešení
´Koncept „podpora vesnice“: podpůrné kroky slouží jako spojovací článek mezi obyvateli,
poskytovateli péče, obecním úřadem a dalšími odborníky a poskytují přístupné kontaktní místo, kde
lze řešit otázky týkající se převážně péče
´společná žádost o dotaci pro příznivce vesnice nebo společné zřízení „trhu osobní péče“

Přeshraniční komunitní služby
McCandless John, Interreg Severní Irsko–Irsko–Skotsko (Spojené království–Irsko)
´Cílem sjednocení vnitrostátních záchranných služeb Irské republiky, Severního Irska a Skotska za
účelem zlepšení přístupu venkova ke zdravotní péči v rámci pilotních regionů
´součástí projektů spolupráce (CAWT) v oblasti zdravotnictví a sociální péče financované z programu
EU INTERREG VA
´Komunitní péče zajišťovaná zdravotnickým personálem je nově vznikajícím modelem péče, který
reaguje na rostoucí počet pacientů přepravovaných do nemocnic a na pohotovostní oddělení, přestože
někteří z nich mohou být léčeni ve svých domovech nebo komunitách bez nutnosti návštěvy nemocnice
´V současné době probíhá pilotní projekt v irském městě Buncrana v hrabství Donegal, v Clones v
hrabství Monaghan; v Severním Irsku v Castlederg v hrabství Tyrone a v oblasti Mid Argyll v
západním Skotsku.

AEBR STRATEGY (2021)
Vývoj členské základny / délka členství


ÚZEMNÍ ROZLOŽENÍ / STATISTIKA