1 1 1 Přednáška (1) Karel Kirchner Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. Ostrava Oddělení environmentální geografie - Brno Drobného 28, 602 00 Brno 545422730 Karel.Kirchner@ugn.cas.cz Geografický ústav Př MU Brno 2022 ANTROPOGENNÍ GEOMORFOLOGIE 2 2 2 Hlavní teze přednášky § Význam, definiční obor, rozdělení, literární a datové zdroje, terminologické problémy § § Klasifikace antropogenních tvarů § § Rámcový vývoj působení lidské společnosti na reliéf § § Významné prehistorické a historické vlivy člověka na reliéf § § Ovlivnění endogenních geomorfologických procesů § § Ovlivnění exogenních geomorfologických procesů § § Antropogenní geomorfologické tvary – morfogenetická klasifikace – příklady § Uvedení případových studií řešení rozšíření antropogenních tvarů § kniha 3 3 3 Základní literatura Kirchner, K., Smolová, I. (2010): Základy antropogenní geomorfologie. UP Olomouc, 287 s. Hronček, P., Rybár, P., Weis, K. (2010): Kapitoly z antropogénnej geomorfológie. Technická univerzita v Košiciach, 96 s. Čech, V., Krokusová J. (2013): Antropogénna geomorfólogia (antropogénne formy reliéfu). Prešovská univerzita, Prešov 179 s. Szabó, J., Dávid, L., Lóczy, D. eds. (2010): Anthropogenic geomorphology. Springer, 298 s. Zapletal, L. (1969): Úvod do antropogenní geomorfologie I. UP Olomouc, 278 s. I. Hlavní literární a datové zdroje 4 Doplňková literatura učebnice FG a GEO – kapitoly věnované antropogennímu reliéfu- výběr Bizubová, M., Škvarček, A. (1999): Geomorfológia. UK Bratislava, 228 s. Červinka, P. (1995): Antropogenní transformace přírodní sféry. UK Praha, Karolinum, 68 s. Červinka, P. (1999): Životní prostředí České republiky. Karolinum, Praha, 102 s. Demek, J. (1984): Obecná geomorfologie III. UJEP Brno, 139 s. Demek, J. (1987): Obecná geomorfologie. Academia Praha, 476 s. Goudie, A. S. ed. (2004): Encyclopedia of Geomorphology. Routledge Ltd. 1156 pp. Chábera, S. (2001): Atlas vybraných forem reliéfu zemského povrchu. PedFJU České Budějovice. 100 s. Konečný, M. (1983): Antropogenní transformace reliéfu: kartografické a matematicko-kartografické modely. FOLIA, Geographia, XXIV, 17. PřF UJEP Brno, 145 s Lacika, J. (1997): Geomorfológia. Technická Univerzita vo Zvolene, Zvolen, 172 s. Marsch, W. M., Grossa J. (2005): Environmental Geography. John Willey and Sons, 455 s. Migon, P. (2012): Geomorfologia. Wydawnictwo naukowe PWN, Warszawa, 460 s. 5 Krajina a antropogenní transformace: Brázdil, R. & Kirchner, K. a kol. (2007): Vybrané přírodní extrémy a jejich dopady na Moravě a ve Slezsku. MU Brno, ČHMÚ Praha, ÚGN AV ČR, v.v.i. Ostrava, 431 s. Cílek, V. (2002): Krajiny vnější a vnitřní. Nakl. Dokořán. 231 s. Cílek, V. (1995): Podzemní Praha. Praha: Zlatý Kůň ve spolupráci s Českou speleologickou společností, 60 s. Cílek, V. Ložek, V. a kol. (2011): Obraz krajiny. Pohled ze středních Čech. Nakl. Dokořán. 310s. Cílek, V. (2014): Kameny a hvězdy. Nakl. Dokořán 286 s. Kolejka, J. a kol. (2012): Postindustriální krajina. Česka. ÚGN AV ČR, Ostrava, Brno, 291 s. Ložek, V., Cílek, V., Lisá, L., Bajer, A. (2020): Geodiverzita a hydrodiverzita. Dokořán, 231 s. 6 Ložek, V. (2007): Zrcadlo minulosti. Česká a slovenská krajina v kvartéru. Dokořán, Praha, 198 s. Ložek, V. (2011): Po stopách pravěkých dějů. O silách, které vytvářely naši krajinu. Dokořán, Praha, 181 s. Sádlo, J., Pokorný, P., Hájek, P., Dreslerová, D., Cílek, V. (2005): Krajina a revoluce. Malá Skála, Praha, 247 s. Czudek, T. (1997): Reliéf Moravy a Slezska v kvartéru. Sursum Tišnov, 213 s. Czudek, T. (2005): Vývoj reliéfu krajiny České republiky v kvartéru. Moravské zemské muzeum, Brno. Samec, P. (2014): Proměny přírodního prostředí ve čtvrtohorách. Mendelova univerzita v Brně, 264 s. 7 Bílková, D., Cílek, V., Hromas, J. (2002): Podzemí v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. Olympia Praha, 272 s. McGuire, B., Mason, I., Kilburn Ch. (2002): Natural hazards and environmental change. Arnold London, 187 s. Kukal, Z. (1983): Přírodní katastrofy. Horizont Praha, 264 s. Kukal, Z., Reichmann, F. (2000): Horninové prostředí České republiky. ČGÚ Praha. 189 s. Kukal, Z. a kol. (2005): Geologická paměť krajiny. ČGS, Praha, 224 s. Kužvart, M., Pešek, J., René, M. (1986): Geologie ložisek nerostných surovin. UK Praha, 150 s. Specifické antropogenní tvary, geologické aspekty antropogenních transformací 8 8 8 Mrázek, I. (1993): Kamenná tvář Brna. MZM, 238 s. Nemčok, A., Pašek, J., Rybář, J. (1974): Dělení svahových pohybů. Sborník geologických věd, hydrogeologie, inženýrská geologie, 1974, s. 77-97. Přichystal, A., Náplava, M. (1995): Záhada Býčí skály aneb jeskyně plná otazníků. Amaprint Třebíč, 176 s. Přichystal, A. (2009): Kamenné suroviny v pravěku. MU Brno, 330 s. Sklenář, K. (1996): Tanec obrů. Není jen Stonehenge. Academia Praha, 236 s. Svoboda, K. (1990): Tajemné megality. Svědkové doby kamenné. Horizont Praha, 176 s. Šařič, R., Štěpánek, P. ( 2001): České megality. Nakl. Materna. 64 s. 9 Havrlant, M. (1980): Antropogenní formy reliéfu a životní prostředí v Ostravské průmyslové aglomeraci. Spisy PedF Ostrava, 41, 153 s. Macháček, J. Smolová, I. (2019): Prostorové rozložení ložisek nerostných surovin těžených artisanální těžbou v oblasti východoafrických velkých jezer. GEOGRAPHIA CASSOVIENSIS XIII, Prešov. Macháček, J. (2020): Alluvial Artisanal and Small-Scale Mining in a River Stream—Rutsiro Case Study (Rwanda). Forests. 2020, 11(7), s. 1-26. ISSN 1999-4907. Li, L.H. at al. (2009) Engineering geological characteristics, failure modes and protective measures of Longyou rock caverns of 2000 years old. Tunnelling and Underground Space Technology 24 (2009) 190–207. Smolová, I. (2008): Těžba nerostných surovin na území ČR a její geografické aspekty. UP v Olomouci, 195 s. Večera, J. a kol. (2021): Návrh popisu a vyhodnocení historických hornických děl. ČGS Praha, 279 s. 10 Historie, archeologie Gojda, M. (2000): Archeologie krajiny. Vývoj archetypů kulturní krajiny. Academia Praha, 218 s. Golec, M. (2019): Fenomén Býčí skála. Krajina, jeskyně a člověk. Vyd. NLN, s.r.o., Praha, 262 s. Kuna, M. a kol. (2004): Nedestruktivní archeologie. Academia Praha, 555 s. Oliva, M. a kol. (2010): Pravěké hornictví v Krumlovském lese. MZM, Brno, 472 s. Podborský, V. a kol. (1993): Pravěké dějiny Moravy. Vlastivěda moravská. Země a lid. Sv. 3. MVS Brno, 543 s. Svoboda, A. (2001): Brněnské podzemí. R-atelier Brno, 166 s. 11 Vybrané Internetové zdroje: http://spravnym.smerem.cz/Tema/Podzemí http://druhebrno.smerem.cz/tema/Druhé%20Brno http://www.archeolog.cz/ https://www.moskyt.net/content/o-nas http://agartha.cz/html/podzemi/index.php https://www.keltoi.cz/ http://www.geology.cz/aplikace/geohazardy/ http://www.zanikleobce.cz/ http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/map/ https://cs.wikipedia.org/wiki/Mount_Rushmore https://www.zdarbuh.cz/ https://www.kafelanka.cz/index.php Odkazy na geomorfologické přednášky VŠB-TU Ostrava a PřF UP Olomouc http://geologie.vsb.cz/geomorfologie/prednasky.htm https://geography.upol.cz/soubory/studium/e-ucebnice/Smolova-2010/lexikon.html 12 https://maps.arcanum.com/en/map/europe-19century-thirdsurvey/?layers=160%2C166&bbox=1821740.9154040 874%2C6316825.203748025%2C1850767.876895383%2C6327010.437767025 https://maps.arcanum.com/en/map/europe-19century-secondsurvey/?bbox=1877583.1299908364%2C6228017.69 3019358%2C1884839.8703636604%2C6230564.0015241075&layers=158%2C164 https://maps.arcanum.com/en/map/europe-18century-firstsurvey/?layers=163%2C165&bbox=1872998.7413224 112%2C6226612.550977756%2C1887512.2220680593%2C6231705.167987256 https://mapy.jmk.cz/geoportal/Home/STARE-MAPY.aspx https://www.mza.cz/indikacniskici/skica https://ags.cuzk.cz/av/ https://ags.cuzk.cz/archiv/?xy=-593385.139924,-1149322.04704 Internetové mapové zdroje II. Antropogenní geomorfologie - hlavní východiska, historie výzkumu Antropogenní tvary reliéfu, procesy jejich vzniku souhrnně - antropogenní vlivy na reliéf – antropogenní transformace reliéfu (ATR) I. Výše uvedené je náplní antropogenní geomorfologie - dílčí disciplína obecné geomorfologie Zvyšující se vliv lidské činnosti, člověk geomorfologickým činitelem, antropogenní tvary reliéfu složka kulturní krajiny, tvary i ovlivněné procesy. Území ovlivněné člověkem až 85% zemského povrchu. Zvýšení těžby nafty více jak 180 krát, antropogenní podíl na plaveninách a splaveninách v řekách je asi 7. 106 za rok , antropogenní denudace představuje 1.1010 za rok – 42% celkové hodnoty denudace (podle údajů z poloviny 70 let 20.stol.) Údaje o ovlivnění povrchu pevnin se často mírně odlišují: Některé zdroje udávají, že přibližně 50% povrchu planety je ovlivněno antropogenní činností, toto číslo se bude zvyšovat s ohledem na zvyšování počtu obyvatel (v roce 2050 9-10 miliard lidí) 14 Celková plocha povrchu Země 510 mil. km2 oceány a moře = 361 mil. km2 (70,8 %), pevninaˇ= 149 mil. km2 (29,2 %). (Loh – Wackernagel, eds. 2004: Living Planet Report) orná půda a plantáže 15 mil km2 , pastviny 35 mil km2 , zastavěná plocha 2 mil km2, část lesů prošla intenzivní lidskou transformací – 38 mil2 , celkem 90 mil km2 (60%), plocha pevniny 149 mil. km2 s ohledem na plochu pevnin cca 60% ovlivněno Podle Ložka a kol. (2020) přeměněno činností člověka 40-60 % povrchu souše. Vybrané termíny a data Holocén – termín navrhl v roce 1833 britský vědec Charles Leyll, termín přijat na geologickém kongresu v Bologni v roce 1885, přibližně posledních 12 tis. let 1884 – G.P. Marsh kniha Člověk a příroda – zachycení výrazných změn v reliéfu, člověk se stává výraznou silou 15 15 Význam poznání antropogenních změn a tvarů: • při hodnocení dynamiky současných gem. procesů je nezbytné přihlédnout k ovlivnění člověkem, •studium interakce přírodních a antropogenních procesů základ pro prognózování, •antropogenní tvary reliéfu jsou progresivní části reliéfu a jejich počet stoupá, •poznání ant. tvarů základ pro studium vazeb mezi přírodními a antropogenními složkami v kulturní krajině ruský geochemik V.I. Vernadský – 1926 – člověk prostřednictvím svého vědomí větší vliv na prostředí Noosféra – oblast rozumu – francouzský paleontolog – Teilhard de Chardin – eseje 1923-25 Antropocén – Crutzen (2002) – průmyslová revoluce cca od konce 18. století – zdokonalení parního stroje, industrializace Je to tedy souhrn projevů industriální společnosti postihující celý zemský povrch 16 16 George Perkins MARSH (1801-1882) - americký přírodovědec a diplomat „Man is everywhere a disturbing agent. Whatever he plants his foot, the harmonies of Nature are turned to discord.” Počátky poznávání antropogenního reliéfu Význam abiotického prostředí a jeho ovlivnění člověkem G.P. Marsh (1864): Man and Nature as Physical Geography as modified by Human action“ – monografie (vlivy na organický i anorganický svět) G.P. Marsh (1874): The Earth as Modified by Human Action – významně přepracované a rozšířené vydání 17 17 Robert Lionel SHERLOCK (1875-1948) britský geolog 1922 R.L. Sherlock (1923): The influence of the man as an agent in geographical change. The Geographical Journal, Vol. 61, No. 4 (Apr., 1923), pp. 258-268 http://www.jstor.org/stable/pdf/1781255.pdf 18 18 Poprvé použil pravděpodobně názvu antropogenní geomorfologie (anthropogene geomorphologie) E. Fels (1934) v Německu, Fels E., 1934. Der Mensch als Gestalter der Erdoberfläche. Petermanns Geographische Mitteilungen. Po II. světové válce Hodnocení horninového prostředí mez. Konference Princeton, New Jersey (USA) červen 1955 – doceněna úloha horninového prostředí 1956: Proceedings of the symposium on „Man’s Role in Changing the Face of the Earth” Ed. W.L. Thomas, věnováno G.P. Marshovi, 1964: Golomb, B. & Eder, H.M.: Landforms made by man. Landscape 14. 4–7. – antropogeomorphology 1970: Brown, E.H.: Man shapes the earth. Geographical Journal, 136, 74–85. – přímé a nepřímé antropogenní vlivy 19 19 19 B.L. Turner a kol. (1990): Earth as tranformed by human action – úloha člověka v přeměně Země 1985 – Environmental Geology – úloha geověd v ochraně životního prostředí (Springer) 1991 – mezinárodní konference evropských ministrů ŽP Dobříš – požadavek na zhodnocení situace ŽP v Evropě sborník 1995 „ Europe`s environment, the Dobříš Assesment, horninové prostředí je připomenuto Dov NIR (1922 –2011) izraelský geomorfolog a geograf qRůzné lidské aktivity q qSociálně-ekonomický kontext q qAntropogeomorfologický model q 20 20 20 kniha J. Szabó –L. Dávid –D. Lóczy (eds): Anthropogenic Geomorphology: A Guide to Man-Made Landforms. Springer, 2010 Roger LeB. Hooke: On the history of humans as geomorphic agents. September 2000 Geology. https://www.wou.edu/las/physci/taylor/g322/hooke_2000.pdf 21 21 21 Antropogenní geomorfologie součástí učebnic obecné geomorfologie (autoři učebnic: Luis, Klimaszewski, Machtschek, Thornbury, Faibridge, Panov, H.F. Garner, Demek, Lacika) i učebnic fyzické geografie (Gadner 1977, Ordway 1972, Flint-Skinner 1977). Antropogenní geomorfologii jsou věnovány i samostatné učebnice – Zapletal 1969, Demek 1984, Dov Nir 1983, Goudie 1983, Červinka 1996. Antropogenní geomorfologie rozvoj v České republice k. geografie PřF. Olomouc (L. Zapletal, V. Duda, I. Smolová), PřF MU Brno (M. Konečný), PřF Ostrava (L. Buzek, M. Havrlant, M. Mulková) ovlivnění eroze půdy působením lidské činnosti, důlní tvary PřF UK Praha – P. Červinka, Z. Kliment PřF UJEP Ústí n.L. (P. Raška) Zhodnocení výzkumů antropogenní geomorfologie Zapletal (1968,1969), Konečný 1978, Ivan-Kirchner 1988). 22 22 Akademie věd Geografický ústav ČSAV Brno (J. Demek, O. Stehlík, A. Ivan, M. Hrádek, J. Loučková antropogenní geomorfologické tvary - součást geomorfologického mapování (T. Czudek, B. Balatka, J. Sládek) Ústav geoniky AV ČR, v.v.i. – vědecký výzkum motivovaný mnohostranným využitím zemské kůry, tedy výzkum geomateriálů, procesů probíhajících v zemské kůře, zvláště procesů indukovaných lidskou činností a jejich účinků na životní prostředí. ÚSMH AV ČR , v.v.i (F. Hartvich, J. Klimeš, P. Štěpančíková) Geologický ústav AV ČR, v.v.i. (V. Cílek, R. Mikuláš, P. Bosák 23 Oblast věd o neživé přírodě AV ČR http://www.avcr.cz/o_avcr/struktura/vedni_oblasti/neziva_priroda/ Česká geologická služba Praha – významná úloha v poznání antropogenních tvarů http://www.geology.cz/extranet/sluzby/aplikace/ http://www.geology.cz/extranet/sluzby/aplikace/mapove Soubor geologických map životního prostředí v měřítku 1:50 000 – listy jsou postupně vydávány včetně vysvětlivek Mapa - Vliv těžby na životní prostředí 1:500 000, Reichman ed. ) vliv 169 ložisek rudních a nerudních surovin na ŽP ČGS – Archiv Geofond – Registry vrtů, svahových deformací, ložisek, poddolovaných území apod. https://mapy.geology.cz/vrtna_prozkoumanost/ https://mapy.geology.cz/svahove_nestability/ https://mapy.geology.cz/suris/ https://mapy.geology.cz/dulni_dila_poddolovani/ 24 Výřez obrazovky http://www.geology.cz/extranet/mapy/mapy-online/mapove-aplikace 25 Instituce a speciální periodika Výzkumný ústav pro hnědé uhlí, a. s. (VÚHU, a. s.) vznikl v rámci transformace z bývalého stejnojmenného státního podniku. Hlavními akcionáři jsou dvě nejvýznamnější hnědouhelné společnosti: Mostecká uhelná, a. s., a Severočeské doly, a. s. https://www.vuhu.cz/ Publikace, monografie,specializované časopisy: např. Encyclopedia of Global Change. Environmental Change and Human Society (Goudie, 2001), kde je antropogenní geomorfologie (anthropogeomorphology) jedním z klíčových hesel. časopis Tunel http://www.ita-aites.cz/cz/casopis/zakladni_informace/ periodika Stavitel či do roku 2007 vycházející Stavební listy, Acta Montanistica Slovaca - https://actamont.tuke.sk/ Významné konference VŠB-TU v Ostravě (např. New Trends in Mineral Processing nebo Mineral Raw Materials and Mining Activity of the 21st Century) nebo Těžební unie (např. mezinárodní konference Těžba a životní prostředí ve střední Evropě EIECE). 26 Aktivity v rámci Mezinárodní asociace geomorfologů (International Association of Geomorphologists) http://www.geomorph.org/ Pracovní skupiny: Working Group on Geomorphology and Society: Past, Present and Future http://www.geomorphologyandsociety.info/index.php Urban Geomorphology Working Group http://www.geomorph.org/urban-geomorphology-working-group/ Geomorphosites Working Group http://www.geomorph.org/geomorphosites-working-group/ Landform Assessment for Geodiversity Working Group http://www.geomorph.org/geodiversity-working-group/ Česká asociace geomorfologů (ČAG) - profesní zájmové sdružení geomorfologů České republiky. https://www.geomorfologie.cz/index.php https://www.geomorfologie.cz/index.php?page=casopisy&s=4 Česká geografická společnost z.s. https://geography.cz/o-nas/pobocky/ 27 27 Antropogenní geomorfologie definice Objekt studia - antropogenní reliéf Předmět - zákonitosti a vztahy v rámci objektu - studuje tvary reliéfu (geneticky stejnorodé plochy a tvary), vytvořené lidskou činností a procesy, které způsobují jejich vznik, vývoj a zánik v prostoru a čase. - - charakterizuje morfologii a složení antropogenního reliéfu, zabývá se genezí a antropogenními geo. procesy, kterými reliéf vzniká, vyvíjí se a zaniká. - antropogenní morfogeneze – všechny přímé a nepřímé vlivy lidské společnosti na reliéf pevnin a dna oceánů (v užším pojetí) - - studium vzhledu, vzniku a stáří antropogenních tvarů reliéfu, prostorovo- časový aspekt registrace, hodnocení a prognózy (v širším pojetí) - antropogenní transformace reliéfu – komplexní působení člověka na reliéf a jeho důsledky 28 28 Uplatnění pojmu horninové prostředí a jeho zakomponování do antropogenní geomorfologie: Prostředí tvořené horninami – upřesnění vůči ostatním termínům: Zemská kůra - svrchní část litosféry mocnost od několika km (oceány) až do 70-80 km (mladá pásemná pohoří - orogény), oddělena Mohorovičičovou diskontinuitou od svrchního pláště Litosféra – 100 až 120 km zemská kůra a svrchní plášť plouvou na plastičtější astenosféře Geosféra – volné použité ve smyslu sféry kde se odehrávají geo- procesy (litosféra, hydrosféra, spodní část atmosféry, pedosféra) Horninové prostředí vliv člověka : definice (Kukal- Reichmann 2000): horninové prostředí je nejsvrchnější částí zemské kůry. kde se projevuje nebo může projevit lidská činnost. Je tvořeno pevnými horninami, nezpevněnými zeminami, půdou a vším, co se v nich nachází, tedy nerostnými surovinami, podzemní vodou i plyny v pórech hornin a půd. 29 Definice: Antropogenní geomorfologie se zabývá vzhledem, genezí a stářím tvarů reliéfu, vytvořených přímo i nepřímo působením lidské činnosti ve vazbě na horninové prostředí. 30 30 III. Terminologické problémy antropogenní geomorfologie a členění antropogenních tvarů Základní členění Zapletal Ladislav (1969) - geomorfolog katedra geografie PřUP Olomouc - přímé antropogenní procesy probíhají podle vůle člověka a s využitím techniky (agradace konvexní tvary reliéfu, degradace konkávní tvary, planace antropogenní plošiny, exkavace tj. vytváření podzemních prostor vyjímáním horniny a zemin tzv. antropogenní suterén) - nepřímé antropogenní procesy (podmíněny nejen člověkem ale i přírodou, složité. Poklesy, sesuvy, posuvy, deformace terénu do stupňů, diageneze, odprýskávání, eroze a denudace. Milkov (1974) přímé a podmíněné antropogenní procesy. Kotlov (1977) procesy přírodní, přírodně-antropogenní (kvalitativně i kvantitativně ovlivněny činností člověka), procesy antropogenní (vyvolané činností člověka). 31 31 Demek (1977): působení člověka na reliéf 1. přímé nebo nepřímé ovlivňování přírodních geomorfologických procesů (urychlování, zpomalování), 2. neúmyslným vytvářením povrchových tvarů, 3. plánovitým vytvářením nových a. tvarů (tzv. technogenních tvarů) neprimeproc 32 32 podle A. Ivana a K. Kirchnera (1988) 1. antropogenní tvary přímé - vzniklé technogenními procesy Podtyp Modifikované antropogenní tvary (např. haldy rozřezané stržemi, zářez postižený sesouváním) Podtyp Druhotná antropogenní modelace antropogenních tvarů – např. řízená těžba z důlních odvalů, divoké vybírání uhlí z důlních hald 2. nepřímé antropogenní tvary: • vyvolané antropogenní tvary – tj. tvary, které by na daném místě nemohly vzniknout bez přispění člověka (poklesové sníženiny v oblastech těžby, pinky, abraze na březích vodních nádrží), • •antropogenně modifikované přírodní tvary – tvary vzniklé procesy, jejichž intenzita byla ovlivněna člověkem (např. urychlená eroze či sedimentace, vliv přehrad, regulace vodních toků apod.). 33 33 Tvary povrchové i podpovrchové otázka dosahu lidské činnosti tj. dolní hranice horninové prostředí : stavební a hornické práce, hluboké vrty, Kola 12 262 m, vrt KTB (1991-94) 9100 m, Kontinentale Tiefbohrung v Horní Falci městečko Windischeschenbach husté sítě vrtů v prospekčních oblastech vápenec, žel. rudy, uran Příbram –max. hloubka dolů 1838 m Jáma č. 16 (stříbro, barevné kovy uran), Kutná Hora – max. hloubka 550 m (stříbro, barevné rudy), Zdice max. hloubka 1180 m (sed. železné rudy) Největší absolutní hloubku má v Ostravsko-karvinské pánvi výdušná jáma Doubrava III (1176 m) na lokalitě Doubrava v závodu ČSA, při nadmořské výšce ústí 281 m sahá až do hloubky 895 m pod úrovní mořské hladiny. Nejhlubší uranový důl v ČR uzavřený - v současné době - ložisko Rožná, kde hloubka geologicko-průzkumných prací dosahuje 1 200 m (těžba zahájena 1957 –ukončena 2017). 34 34 Nejhlubší doly na světě jsou v současné době v jižní Africe. Jedná se o hlubinné doly TauTona a Savuka v regionu Witwatersrand v JAR, ve kterých se z hloubky téměř 4 km těží zlato (v současné době společnost AngloGold). Zajímavost velkolom ČSA dno v hloubce 160-200 m pod okolním terénem, okolní nadm. výška 230 , dno lomu - 30 m n.m. Dolní hranice horninového prostředí klade Kukal a Reichmann (2000) do hloubky 5 km. Dolní Rožínka – Důl Rožná I - 24 patro – hloubka cca 1200 m 35 Schematické znázornění vývoje hlubokých vrtů na Zemi Vrty_final 36 Aplikovaná geomorfologie se zabývá vztahy mezi reliéfem a různými ekonomickými a společenskými aktivitami a objekty s cílem lepšího využití specifik georeliéfu, zdrojů i jejich ochrany Inženýrská geomorfologie řeší problematiku reliéfu přímo ve vazbě na výstavbu sídel, dopravních staveb, vodních staveb i ohrožení vyvolaných těmito činnostmi Antropogenní geomorfologie (antropogeomorfologie), jako dílčí disciplína obecné geomorfologie, studuje procesy a tvary reliéfu, které vznikají v důsledku činnosti člověka 37 Environmentální geomorfologie (Panizza 1996, 2004) zkoumá vztahy mezi člověkem a prostředím z geomorfologického hlediska. Prostředí je dále definováno jako "soubor fyzických a biologických složek, které mají vliv na život, rozvoj a aktivity živých organismů" kam patří i geomorfologické složky. Geomorfologické složky jsou schematicky rozděleny na geomorfologické zdroje a geomorfologická ohrožení (hazardy). Geomorfologické zdroje jsou ve vztahu k hospodářské činnosti společnosti nahlíženy jako pasivní složky, zdroj může být tedy změněn nebo destruován lidskou činností. Geomorfologická ohrožení jsou s ohledem na zranitelnost území vnímána jako aktivní činitelé (geomorfologické prostředí území) vůči pasivnímu elementu (společnost). 38 Geodiverzita je definována jako přirozená rozmanitost geologických (horniny, minerály, fosílie), geomorfologických (tvary reliéfu a procesy), půdních a hydrologických složek. Zahrnuje jejich soubory, struktury, systémy a vztahy v krajině (Gray 2004, 2013). Australian Natural Heritage Charter 1997 – geodiverzita zahrnuje celou šíři zemských rysů, včetně geologických, geomorfologických, paleontologických, půdních, hydrologkcých a atmosférických prvků, systémů a procesů. Panizza 2009 – rozmanitost tvarů reliéfu a procesů – geomorfodiverzita V České republice byl termín “sekundární geodiverzita” poprvé použit Cílkem (2002) - zdůraznil její roli pro zvyšování diverzity krajiny obecně. Sekundární (nebo antropogenní) geodiverzita, tak může být definována jako diverzita antropogenních tvarů reliéfu, jejich složek, vztahů, struktur a procesů, které tyto tvary formovaly. 39 Planetary sciences - extraterrestrial geomorphology – planetary geomorphology (Baker 1984). V budoucnu lze očekávat i poznatky o dopadech lidské činnosti zpočátku prostřednictvím přístrojové techniky. Přistání na Marsu - 18.2.2021 – vozítko rover Perseverance (vytrvalost) https://eurozpravy.cz/veda-a-technika/technika/perseverance-poslal-dalsi-fotky-z-marsu-vcetne-unika tniho-snimku-z-pristavani.7371adf7/#photoInArticle-77771 https://cs.wikipedia.org/wiki/Perseverance#/media/Soubor:PIA24542-MarsPerseveranceRover-IngenuityHe licopter-SelfPortrait-20210406.jpg