1 RÁMCOVÝ VÝVOJ PŮSOBENÍ LIDSKÉ SPOLEČNOSTI NA RELIÉF Úvod Současná kulturní krajina vznikla přeměnou kulturních krajin předchozích. Hlavní životní aktivity A.Bydlení – s tím související stavba přechodného nebo trvalého obydlí, jeho udržování, rozšiřování. Člověk jako tvor společenský vytvářel (až na výjimky – samoty) komunity - představovány soubory (shluky) několika obydlí neboli sídla. B. Práce – jako proces obstarávání prostředků pro udržení vlastního života a života svých potomků, ať již jde o potraviny, vodu a bydlení. C. Odpočinek – znamená vykonávání takových činností, které vedou k obnově sil potřebných k práci. Nejběžnějším místem odpočinku je domov, tedy obydlí. Spirálovitým opakováním vztahů mezi bydlením, prací a odpočinkem na stále vyšší kvalitativní úrovni - růst životního standardu člověka. (podle Kolejka a kol. 2018). Člověk - činitel ovlivňoval okolního prostředí již před 3 miliony let (raně civilizační typ). Dle archeologických vykopávek od období staršího paleolitu. Působení člověka na reliéf (antropogenní ovlivnění) se v různých částech světa liší zejména s ohledem na různou úroveň vývoje společnosti. Základní prehistorické a historické etapy působení člověka na reliéf ale i krajinu - hlavní období pravěk v našich geografických podmínkách (paleolit, mezolit, neolit, eneolit, doba bronzová, doba železná, pro Moravu i doba římská, stěhování národů Cca 3 miliony – někde až do 6. stol. n. l. – viz raná doba dějinná - vymezení starověk - v našich zeměpisných šířkách se nepoužívá, časový úsek se vztahuje ke středomořským civilizacím Za jeho počátek se považuje rozpad prvotně pospolné společnosti a nástup prvních státních útvarů (ca 4. – 1. tisíciletí před Kristem) https://www.dejepis.com/ucebnice/uvod-do-staroveku/ Novověk (15./16. století až současnost) Významné vlivy v období v období středověku a novověku (moderní dějiny) lze odvozovat od hybných sil vývoje – kulturní etapy, válečné události, epidemie, technický a vědecký rozvoj). Někdy označení - raná doba dějinná - pro úsek dob římská, stěhování národů Doba římská - 50/30 př. n. l. až 350/380 n. l. Stěhování národů – někdy též uváděn počátek k roku 375 n.l. vpád Hunů Konec - 476 n.l. pád říše Západořímské , někdy též uváděn rok 568 expanze Slovanů Středověk - 6. – 15./16. století začátek středověku - zánik říše Západořímské (476 po Kristu) většinou uváděno toto datum Raný středověk (476 – 11. století) Vrcholný středověk (12/13 stol. . – 14. století) Pozdní středověk a přechod k novověku (15. – 16. století) Hlavní archeologická období a kultury Moravy a Slezska podle 100 zajímavých archeologických lokalit Moravy a Slezska – Tomášek a kol, NPÚ Praha, 2015 Období paleolitu (starší doba kamenná) § nejstarší paleolit (3/2,5 mil. – 1 mil./600 tis. let př. n. l.) § § starý paleolit (1 mil./600 tis. – 300/250 tis. let př. n. l.), první doklady i ze střední Evropy § § střední paleolit (300/250 tis. – 40 tis. let př. n. l.) – v období středního paleolitu nastal poslední glaciál würm (začal přibližně před 115 tis. lety) § § mladý paleolit (40 tis. – 10 tis. let př. n. l.) – v období 22 tis. až 18. tis. let př. n. l. dosáhlo vrcholu poslední zalednění a přešlo v pozdní glaciál § § pozdní (epipaleolit) paleolit (10 tis. – 8 tis. let př. n. l.) img887 atapuerca3 7 Paleolit - minimální narušení přírodního prostředí. Nejstarší a starý a starý paleolit Hlavní způsob získávání potravy lov a sběr plodin, minimum zásahů do krajiny. Pouze v omezené míře používán materiál k výrobě kamenných nástrojů. Převážně využití úlomků skalních masivů a primární naleziště akumulace sedimentů (nejčastěji glaciální a fluvioglaciálních). Štípaná industrie, valounová industrie – Surovina: v dosahu říčních teras: valouny křemene, křemenec (typ Bečov), ojediněle pazourek, radiolarit, buližník (Přezletice), rohovec typu Stránská skála Jeskyně – obydlí, úkryt Jedním z nejvýznamnějších nalezišť starého paleolitu je na území České republiky lokalita Stránská skála v Brně. img875 img866 křesadlo Střední paleolit - osídlení - koncentrace zejména do krasových oblastí - významné nálezy v Moravském krasu (např. v jeskyni Kůlna, jeskyni Švédův stůl u Ochozu) - jeskyně Šipka ve Štramberku nález časti spodni čelisti neandertalskeho dítěte. Štramberský kras – izolované ostrůvky jurských vápenců Vrch Kotouč u Štramberka Tomášek a kol, 2015 Mladečské jeskyně na Olomoucku u Litovle - nejstarší nálezy Homo sapiens sapiens pochází z (cca 100 lidských ostatků, 7-8 lidí včetně dítěte) nové datování horní čelist, zuby a lebku ženy cca před 31 tis. lety Mladý paleolit (cca 40 – 10 př.n.l.) význam perioda 29 tis. až 21 tis. let př. n. l. byla na našem území rozvinuta jedna z nejvýznamnějších mladopaleolitických kultur (gravettien nebo pavlovien) moravské lokality dosáhly celosvětové proslulosti (např. Dolní Věstonice a Pavlov). Severní a východní svahy Pavlovských vrchů – sídelní areál lovců mamutů, •Stopy sídelních a loveckých aktivit (obydlí, ohniště, skládky mamutich kosti) • projevy duchovního života (ritualní pohřby, uměni). Nález Věstonické Venuše, Karel Absolon (1877 – 1960) •zatim nejstarši doklady vyrobnich technologii (vypalováni hlíny, výroba textilu). LGM last glacial maximum – cca 24,500 – 19-18,000 BP Skládka mamutích kostí – pavilon Archeoskanzen Pavlov nastroje_Paleolit osidleni_paleolilt Rozšíření lokalit starého a středního paleolitu na Moravě a ukázky valounové a štípané industrie tabulak_paleolit pleistocen Podle Czudek 1997 holocen Podle Samec 2014, možnost přiřadit charakter srážek, teplot a procesů k holocenním časovým periodám a srovnat s archeologickými obdobími Rozptýlené osídlení, lov – rybolov –sběr, kamenná industrie, nástroje a zbraně z jeleních a sobích parohů, dále předměty ze dřeva (luky, lopaty) Pouze na některých sídlištích se však objevují terénní úpravy v podobě vhloubené jámy či ochranného valu. Mezi významné evropské lokality s doklady osídlení v období mezolitu patří například lokalita Star Carr v Anglii, jeskyně Franchthi v Řecku, lokalita Cramond ve Skotsku či lokalita Pulli Settlement v Estonsku. Mezolit – střední doba kamenná 8 000 až 5 700/5 500 let př.n.l. Mezolitické archeologické naleziště v North Yorkshire v Anglii Star Carr – množství kamenné industrie a nástrojů z kostí https://cs.qaz.wiki/wiki/Star_Carr https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/3/38/View_of_Star_Carr_site_looking_NWW..jpg Naše území osídlení – písečné polohy v blízkosti řek Jihlavy, Svratky, Dyje a Moravy. Významnou je lokalita Smolín severně od Pohořelic nebo Přibice v soutokové oblasti Jihlavy a Svratky. V Čechách - mezolitické osídlení doloženo v pískovcových skalních městech na Českolipsku oblast mezi Pavličkami a Českou Lípou je zatím doloženo 22 využívaných skalních převisů (využívaných jako obydlí) a 12 otevřených lokalit, které představují nejdůležitější mezolitický areál na území ČR. Dvojitá brána nedaleko vesnice Rohliny, Český ráj, Šída a kol. 2015 16 Neolit (mladší doba kamenná) Neolit je pravěké období, jehož počátek je datován v Evropě do 6. tisíciletí př. n. l. pro naše území 5 700/5 500 let př.n.l. - 4200 př.n.l. Kultura s moravskou malovanou keramikou neolit-eneolit – typické pro Moravu (rozšíření Rakousko, Čechy, Slezsko) P7314419 Archeologická základna Těšetice- Kyjovice ÚAM FF MU v Brně. Výzkumy od 1965 – nález rondelu v lokalitě Sutny 1968-78). Pravěká lokalita. Prof. V. Poborský. - 800 zahloubených objektů, desítky půdorysů staveb a 26 hrobů. Neolit, eneolit, starší doba železná. http://tesetice.muni.cz/ Foto - stav roku 2008 Těšetice – multikulturní lokalita neolit až starší doba železná, 2008 P7314413.JPG P7314414.JPG P7314416.JPG P7314420.JPG Těšetice-Kyjovice 2011 P7314425.JPG P7314426.JPG 20 Od mezolitu k neolitu - Přechod od lovu a sběru k zemědělství. Soubor inovací, který nazýváme neolitem vykrystalizoval současně nezávisle na sobě na více místech světa: v Číně, jižní a střední Americe a v Africe. Zásadní změna je označována neolitická revoluce - v jednotlivých regionech světa nastala v různých obdobích. Nejstarší doklady o průběhu neolitické revoluce jsou z oblasti Předního Východu - počátek neolitu kladen do 10. až 9. tisíciletí př. n. l. Pěstování (pšenice a ječmen) a chov dobytka. Nejstarší sídliště, kde byla archeologicky zaznamenána přítomnost obilovin: - lokalita Mureybit v severní Sýrii, - lokalita Ali Koš v Íránu , - lokalita Jericho v Jordánsku. Jericho je považováno za jedno z nejstarších měst na světě s kontinuálním osídlením (geneze více než 20 po sobě navazujících osad, z nichž nejstarší je datována do období okolo roku 9 tis. př. n. l. Podobná centra se o několik století později vytvořila ve střední Americe a v Číně v povodí Žluté řeky. Na českém území je neolit reprezentován kulturou s lineární keramikou, na kterou navazuje kultura s vypíchanou keramikou. Moravská malovaná keramika neolit - eneolit. Nejúrodnější polohy na jižní Moravě, Pomoraví a Opavsku a pak na západ. S určitým časovým zpožděním byly dosídleno Polabí a střední a západní Čechy (okolí Prahy, Poohří). Zemědělství (různě intenzivně doplňovaným lovem – intenzivní zejména na staroneolitických sídlištích, doplňována sběrem, rybolovem. Osady s tzv. dlouhými domy – období starého neolitu. Objevují se primitivní výšinná sídliště a v mladém neolitu vznikají typické rondely. Kruhové areály vymezené hrotitým příkopem a palisádou, s několika vchody orientovanými na astronomické azimuty. Rondely např. Těšetice – Kyjovice, Mašovice nebo Bulhary, jsou situovány na místech s dalekým výhledem a předpokládá se jejich kultovní a kalendářní funkce. Bylany u Kutné Hory. Kruhové areály, často obehnané příkopy a valy i hradbami Rozšíření nalezišť s mladoneolitickými rondely v České republice a nejbližším okolí: 1 – Benátky nad Jizerou, 2 – Březno, 3 – Bylany, 4 – Holohlavy, 5 – Horoměřice, 6 – Kolín, 7 – Krpy, 8 – Lochenice, 9 – Poděbrady-Choťánky, 10 – Praha-Krč, 11 – Praha-Ruzyně, 12 – Praha-Vinoř, 13 – Skupice, 14 – Straškov, 15 – Ústí nad Labem, 16 – Vchynice, 17 – Vochov, 18 – Želízy, 19 – Běhařovice, 20 – Bulhary, 21 – Křepice, 22 – Mašovice, 23 – Němčičky, 24 – Rašovice, 25 – Těšetice-Kyjovice, 26 – Vedrovice. Kresba © Jaroslav Řídký, ARÚ AV ČR. Rondel Skupice, okr. Louny Vliv člověka na reliéf a celou krajinu se od mezolitu až do neolitu postupně zvyšoval a podle posledních výzkumů a navržených modelů (Sádlo a kol. 2005) není přechod od mezolitu k neolitu spojován s ostrým přechodem neolitizací (tzv. neolitickou revolucí). Neolit musel překonávat méně překážek v přírodním prostředí a vzniklá kulturní krajina (včetně reliéfu) je ve výsledku daleko menší inovací než bylo doposud předpokládáno. Rovněž je zapotřebí zmínit pro období neolitu první vyhledávání a těžby nerostných surovin,¨: - výroba nástrojů (např. diority, metabazity, želešické břidlice) místně významné zásahy do abitického prostředí krajiny Neolit - systém stěhovavého zemědělství jedna malá osada ročně obdělávala plochu přibližně 30 ha. Systém hospodaření přílohový - půda občiny se dělila na pole a příloh (příloh je půda ležící ladem více než 2 roky). Větší část odlesněné půdy ležela ladem jako příloh - k dispozici pro pastvu dobytka (pastva rovněž na strništích a v lese - výmladkové habřiny místo původního vysokého listnatého lesa pestřejšího druhového složení). Zemědělská výroba na jednom místě provozována po dobu 12 - 18 let, potom musel být přesun na jinou plochu (žďáření). Přirozená regenerace opuštěné zemědělské půdy 30 - 40 let. Rotace les-pole- les Vytvoření v krajině proměnlivé mozaiky (shifting mosaic) lesních a odlesněných ploch. keramika4 Nálezy keramiky v zájmovém území (ve spolupráci s J. Doleželem, AÚ AV ČR, v. v. i.) Neolit sz. okolí Brna – množství lokalit v Boskovické brázdě v okolí Chudčic Rozšíření nálezů neolit-eneolit v okoíl Brna včetně zdrojů surovin Brno Vyškov (cf. Vokáč-Kuča-Přichystal 2005) sekerkyy sekeromlat, motyka, kladivo zdroj dioritu vývrtky Tišnov Rosice Ivančice Nálezy vrtaných artefaktů neolitického osídlení z amfibolického dioritu typu Rokle v oblasti Brněnské přehrady Obrázek1 Amfibolický diorit- vrtané artefakty a sekerky Těžby amfibolických dioritů v okolí Brněnské přehrady P1203693 Oblast Rokle Oblast SZ od Osady 27 Příklad: Antropogenní aspekty prehistorického ovlivnění a osídlení archeologie, Svratka jako významná komunikační linie Lokalita Obora Holedná Úlomky, keramiky, štípaná industrie, broušená industrie (plochá sekerka, týlová partie ploché sekerky, zrnotěrka deskovitého tvaru, podložka z dioritu s vybroušeným povrchem, kus velkého otloukače - spolupráce s katedrou archeologie FF MU Brno Mladoneolitické sídliště ( 4 tis. př.n.l.) - součást hustého sídelního řetězce kultury s moravskou malovanou keramikou – západní část Brněnské kotliny D:\Texty\Publikace\2007\Kuca\Neol-Brno-Jundrov_A.jpg Neolitické těžby – podhůří Jizerských hor – obec Pěnčín (nedaleko Jablonce n. N.) – v roce 2002 objeven těžební areál s relikty neolitické těžby (těžební jámy s množstvím odpadní sutě) – Šrein a kol. 2000, amfibolový rohovec (dříve zelená břidlice). Jv., j. a jz. svahy Maršovického vrchu Jistebsko (osada a katastrální území) – výšky 630 až 710 m n. m. Těžební pole: Jistebsko I tvoří od jz. k sv. probíhající pás dlouhý cca 800 m a v nejširším místě široký cca 350 m. Plocha celé lokality je 15,41 ha; jedná se o největší dochovaný relikt neolitické těžby. Odhadovaný počet dochovaných těžebních jam - 500 až 650. Z archeologických sond bylo v letech 2002-2004 získáno cca 4000 neolitických artefaktů. Jistebsko II je situované na vrcholu Maršovického vrchu. Tvar připomíná nepravidelný ovál o délce os 250 a 300 m. Plocha těžebního pole je 4,08 ha. Počet dochovaných jam můžeme odhadnout mezi 50 až 150. Podle Šreinová, Šrein 2015 Těžební pole Jistebsko III nalezneme mezi oběma výše uvedenými. V delší ose - délka 220 m, šířka nepřesahuje 100 m. Plocha celého pole je 1,29 ha. Počet dochovaných jam můžeme odhadnout opět mezi 50 až 150. Další lokalita Velké Hamry Nejstarší neolitický důl ve střední a západní Evropě a jeden z nejstarších v Evropě vůbec. První nálezy úštěpů po neolitické těžbě suroviny na výrobu kamenné industrie, květen 2002., podle Šreinová, Šrein 2015) http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/jistebsko_jn_tezebni_areal Za 500 let trvání lomu vytěženo přes 1500 tun kamene a vyrobeno 1,5 až 3 miliony polotovarů, které byly distribuovány na vzdálenost až stovek kilometrů – vyskytují se na Moravě, Slovensku, v Německu, ale i v severní Itálii. Areál se skládá z těžebních jam a zpracovatelských okrsků. http://www.archeologickyatlas.cz/cs/lokace/jistebsko_jn_tezebni_areal Distribuce amfibolového rohovce ve střední Evropě, podle Šreinová, Šrein 2015 Eneolit (pozdní doba kamenná, doba měděná ) 4200/3 500 až 2 000/1900 př. n. l Typickou charakteristika eneolitu znalost zpracování mědi (i když již na konci mladého neolitu existují první doklady o jejím využití) Výrazná diferenciace stupně vývoje v jednotlivých regionech světa. Střední Evropa eneolit, Oblast Blízkého východu první otrokářské státy. Ve 4. a 3. tisíciletí první sumerské městské státy Eridu a Uruk. Městská centra Sýrie a Palestina (např. Město Ebla) a v Egyptě se stává centrem Staré říše Mennofer. Možnost korelace eneolitu s epiatlantikem s ohledem na charakteristiku přírodního prostředí Charakteristické kvalitativní změny: • způsob obdělávání půdy: tažná síla dobytka, čtyřkolý vůz a oradlo. • změna osídlení - zvyšování koncentrace obyvatelstva v některých regionech • rozvoj řemesel - první centra řemeslné výroby a směny (obchodu) – • hradiska - Výšinná sídliště často opevněná systémem příkopů, valů a kamenných hradeb (např. Rmíz u Laškova u Náměště na Hané, Staré Zámky u Líšně, Homolka u Stehelčevsi nebo Řivnáč u Žalova, Grešlové Mýto, Jevišovice, Kramolín, Křepice, Lhánice, Mohelno, Senorady, Vysočany a Znojmo. Staré Zámky – Líšeň - nejstarší osídlení pozdní neollit až raný eneolit (5. až 4. tisíciletí př. n. l.), zástavba, val, příkop, měděné předměty. Navázalo opětovné, osídlení laténské, stěhování národů, doby bronzové. Velkomoravské období – důležité centrum oblasti. 1 –centrální část, 2 předhradí, 3 – vnější val https://commons.wikimedia.org/w/index.php?curid=15344006 Vnější val hradiska Staré zámky Centrální část hradiska – okrajový val Zásahy do abiotického prostředí – tj. vznik tvarů spojených s těžbou nerostných surovin a jejich vyhledáváním: Vyhledávání přírodních zdrojů např. mědi, zlata, stříbra, soli a např. Krzemionki u Krakova, kde byl nalezen systém eneolitických šachet a štol. Na britských ostrovech doly na pazourek v Harrow Hill nebo Cissbury. Na našem území těžené lokality doly - doly na křemenec v Tušimicích v Podkrušnohorské pánvi - těžební areál (těžební jámy) rohovce v Krumlovském lese u Moravského Krumlova. Vnější val Staré zámky DMR – 5G – stínovaný reliéf https://ags.cuzk.cz/av/