Ovlivnění přírodních geomorfologických procesů Vliv lidské společnosti na reliéf Země - základní způsoby: přímé nebo nepřímé ovlivňováním přírodních geomorfologických procesů Ø urychlování Ø Ø zpomalování Endogenních procesů Exogenních procesů Podrobnější klasifikace přímého na nepřímého ovlivnění exogenních geomorfologických procesů a příslušný vznik tvarů – antropogenní (technogenní) tvary a nepřímé antropogenní tvary – podrobněji viz další snímek a přednáška č. 1 2 Základní třídění antropogenních tvarů podle A. Ivana a K. Kirchnera (1988) doplněno 1.antropogenní tvary vzniklé technogenními procesy – technogenní tvary • modifikované antropogenní tvary - podtyp - (např. haldy rozřezané stržemi, zářez postižený sesouváním) •Druhotná antropogenní modelace antropogenních tvarů – např. řízená těžba z důlních odvalů, divoké vybírání uhlí z důlních hald 2. nepřímé antropogenní tvary: •vyvolané antropogenní tvary – na daném místě by nemohly vzniknout bez přispění člověka (např. poklesové sníženiny v oblastech těžby, pinky, abraze na březích vodních nádrží) • • antropogenně modifikované přírodní tvary – vznikly procesy, jejichž intenzita byla ovlivněna člověkem, nebo vznikl nový proces (např. urychlená eroze či sedimentace, vliv přehrad, regulace vodních toků apod.). Ovlivnění endogenních geomorfologických procesů Endogenní geomorfologické procesy - vyvolány časoprostorovými chemicko-fyzikálními a napěťo-přetvárnými změnami v zemském tělese. Jejich následkem je q přeměna horninového materiálu (metamorfóza, tavení, alteraci), qdeformace hornin a horninových masívů (např. vrásnění, rozvolňování, konzolidace apod.) q pohyby ker zemské kůry. - -Tektonické a neotektonické procesy, -Zemětřesení -Vulkanická činnost Ovlivnění endogenních procesů lidskými aktivitami nejčastěji v oblastech: q velké zatížení zemského povrchu (velké kubatury zástavby, objemy vody - přehradní nádrže) q intenzivní podpovrchová těžba nerostných surovin q oblasti s velkoobjemovým čerpáním podzemní vody Další aktivity Endogenní geomorfologické procesy výrazně ovlivňují také aktivity, které vyvolávají velké otřesy (např. vypouštění a napouštění vodních nádrží, jaderné výbuchy či jiné velké exploze). K výraznému ovlivnění endogenní pochodů dochází i v oblastech podzemního skladování surovin (např. ropy a zemního plynu - podzemní zásobníky) či odpadních látek. Základní typy ovlivňování endogenních procesů Ø přerozdělení statických tlaků na povrchu reliéfu Ø přerozdělení dynamických tlaků v zemské kůře Přerozdělení statických tlaků na povrchu reliéfu K přerozdělení statických tlaků na zemském povrchu, které tak ovlivňuje endogenní geomorfologické pochody, dochází nejčastěji při realizaci velkých staveb, které zatěžují svou vahou podloží. Působení vyvolává kombinované ovlivnění endogenních procesů – vznik zemětřesení (indukovaná seismicita) a prohyby – deformace povrchu reliéfu Mezi takové projekty patří například: Ø výstavba velkých vodních nádrží, Ø výstavba velkých urbanizovaných celků (městských aglomerací), Ø výstavba velkých průmyslových areálů, Ø výstavba velkých dopravních ploch (velká letiště, mimoúrovňové křižovatky). § Klasický příklad – přehrada Hoover Dam v kaňonu Boulder Řeka Colorado. Výstavba 1931. Napouštění v roce 1935, ukončení 1939. Délka přehrady 200 km, hloubka až 150 m, objem 37,5 km3 , hmotnost 3,75.1010 . Hráz délka 379 m, výška 221 m. Přehradní nádrž Mead. 180px-Hoover-dam-1904.jpg Údolí před výstavbou – název Black Canyon – 1904 Hoover_dam_hraz.jpg Vybrané příklady https://cs.wikipedia.org/wiki/Hooverova_p%C5%99ehrada#/media/Soubor:Hoover_Dam,_Hoover_Dam_Bypass_B ridge_2010-10-12.jpg Letecký snímek Hooverovy přehrady s mostem Hoover Dam Bypass Bridge – z roku 2010 - spojuje Arizonu a Nevadu s Las Vegas Po napuštění byla v letech 1940-41 provedena nivelace opakovaná – prohnutí zemské kůry 0,78 m. Začaly otřesy zemské kůry v letech 1937- 44 asi 6000 otřesů. Zjištěna závislost mezi otřesy a max. hladinou vody v nádrži, úprava přítoku. Další opatření: Výstavba dalších nádrží Fleming Gorge a Glen Canyon, zemětřesení snížení na polovinu. 800px-Hoovernewbridge[1].jpg Hoover_dam_a.jpg Přehrada Vajont Itálie – říčka Vajont – přítok řeky Piavy. Klenbová hráz 265,5 m, objem 0,17 km3 , hloubka 130 m. Stavba 1956 – 1961, otřesy při napouštění, vápence, dolomity, zlomy. Při poklesu hladiny otřesy ustaly avšak 9.10. 1963 deště - max. zdvih obrovský sesuv, 165 m vysoká vlna, sesuv, 100 mil m 3 objem, rychlost 100 km. hod-1 vlna vysoká 165 m, přelilo se 40 mil m 3 Směrem k řece Piavě ztratila výšku, 2117 m mrtvých Vaiont_planek.jpg Vaionthraz Letecká fotografie po katastrofě – přehrada a městečko Langarone https://cs.wikipedia.org/wiki/Vajont_(p%C5%99ehradn%C3%AD_hr%C3%A1z)#/media/Soubor:Disastro_Vajont. jpg 13 Vaiont_a.jpg Vaiont_sesuv.jpg Vaiont_hraz_sesuv.jpg vaiont_hraz_a.jpg Přehrada Vaiont – po sesuvné události vaiont2 Vaiont Vajont (Italian Alps) - major landslide disaster in October 1963 - landslide filling of a reservoir à overflowing of the dam and downstream flood site selection and inadequate management as reasons of disaster Piotr Migon 2016 15 Vodní nádrž Koyna – Indie. Dekkánské tabule u města Koyna. Stavba vodní nádrže ukončena v roce 1961. 103 metrů vysokou hrází, za kterou se vytvořila vodní plocha o celkovém objemu 2,8 km3. Přehradní jezero 60 km dlouhé. Koyna-Dam2[1].jpg Po naplnění přehrady v roce 1967 (11. prosince 1967 - došlo k zemětřesení o magnitudu 6,6 s epicentrem 3 kilometry jižně od vodní nádrže. Tzv. Koynanagar earthquake Důsledkem otřesů byl vznik trhlin a zlomů o délce 10 až 60 metrů s šířce od několika centimetrů do 0,4 metrů. Při zemětřesení zahynulo 177 obyvatel. Opatření injektáž trhlin, snížení hydrostatického tlaku v hrázi, posílení nepřetokové části hráze, posílení přelivové části hráze. https://en.wikipedia.org/wiki/Koyna_Dam#/media/File:Koyna-Dam.jpg 17 Afrika - indukovaná seismicita u vodní nádrže Kariba, řeka Zambezi, státy Zambie-Zimbabwe. Výstavba v letech 1956 – 59. Hráz 128 metrů vysoká, 180 km3 vody. Délka jezera 280 km. Seismická aktivita byla v regionu i před napuštěním přehrady, ale po jejím dokončení se několikanásobně zvýšila. Největší otřesy jsou registrovány při naplnění vodní nádrže na maximální vodní stav a dosahují magnituda až 5,8. D:\zaloha\Texty\Studenti\2009\Foto_recko\9258_3[1].jpg D:\zaloha\Texty\Studenti\2009\Foto_recko\KaribaDam.jpg Asuánská přehrada Sypaná hráz pyramidového tvaru z žulového kamene a jádrem z cementu a jílu. Hráz – šířka základny je 980 m, horní část hráze měří 40 m. Hráz - vysoká 111 m. Nazývána též Nová asuánská přehrada. Základní kámen byl položen 9. ledna 1960 a stavba byla slavnostně ukončena 15. ledna 1971. Nádrž objemu 165 km³ se začala plnit už v průběhu stavby roku 1964 a plné kapacity přehrady bylo dosaženo až roku 1976. Přehrada - délka 500 km a šířka 35 km. AswanHighDam_Egypt[1].jpg 800px-Barrage_d%27assouan_02[1].jpg Seizmická činnosti v oblasti - tlak vody způsobuje otřesy - odborníci se obávají protržení hráze následkem zemětřesení. Bezprostřední nebezpečí zatím nehrozí- hráz nepoškodilo ani zemětřesení o síle 5,3 stupňů Richterovy škály v roce 1981, jehož epicentrum bylo vzdáleno 55 km od přehrady. Další negativa – změna mikroklimatu, zabránění povodním, ale zamezen přínos sedimentům – úrodné bahno , využívání umělých hnojiv, zanášení zavlažovacích kanálů plevelem a řasami https://cs.wikipedia.org/wiki/Vysok%C3%A1_Asu%C3%A1nsk%C3%A1_p%C5%99ehrada Na území České republiky se velká přehrada v mezinárodní klasifikaci, tj. vodní nádrž s hrází vyšší než 100 metrů nenachází. Největšími vodními nádržemi jsou vodní nádrž Dalešice na Jihlavě s hrází vysokou 99,5 metrů, vodní nádrž Orlík s největším zadržovaným objemem vody a vodní nádrž Lipno s největší vodní plochou. Dalešice: Délka vzdutí: hlavní nádrž 22 km, vyrovnávací nádrž 7 km Zatopená plocha: 480 ha a 118 ha Objem zadržované vody: 127,3 mil. m3 a 17,1 mil. m3 Stálý objem: 59,5 mil. m3 a 5,6 mil. m3 Hlavní hráz: délka v koruně 300 m, šířka v koruně 8 m, šířka v základnové spáře 300 m, maximální výška hráze nad základnovou spárou 99,5 m, kubatura hráze 1,95 mil. m3 Hráz vyrovnávací nádrže: délka 185 m, šířka v koruně 7,75 m, šířka v zákl. spáře 32 m, výška 49 m, kubatura betonu 89 400 m3 letecke-5[1].jpg DalesicePowerStation Na základě měření v oblasti Orlické přehrady byly zjištěny poklesy dna vodní nádrže dosahující průměrné hodnoty 0,12 mm/rok (Mačák, 1980). S ohledem na stavbu jaderné elektrárny Temelín byla 90. letech 20. století provedena podrobná měření v lokalitě, při kterých byla zjištěna epicentra zemětřesení jako reakce zemské kůry na zatížení přehradním jezerem Orlické přehrady prehradaorl1.jpg soleniceOrlik3.jpg Orlická přehrada Její 450 m dlouhá hráz dosahuje v koruně výšky 91 m. Zadržuje jezero o ploše 2.732 ha, dlouhé na Vltavě 68 km, na Otavě 23 km a na Lužnici 7 km. Největší hloubka je 74 m. Jezero obsahuje 717 mil. metrů krychlových vody a je objemem zadržené vody největším v republice. Region Druh lidské aktivity (antropogenní ovlivnění) rychlost poklesu (mm/ rok) delta Pádu s Benátkami (Itálie) čerpání podzemních vod 5-10 Wilmington (USA) těžba ropy a plynu 740 Las Vegas (USA) čerpání podzemních vod 35 Taipei (sever ostrova Tchaj-wan) čerpání podzemních vod 100 Ekofisk (Severní moře) těžba ropy a plynu 30-70 jezero Mead (Colorado, USA) přehradní jezero 20 Toktogul, řeka Narin (Kyrgyzstán) přehradní jezero 20-30 Kariba, řeka Zambezi (Zambie, Zimbabwe) přehradní jezero 12,7 Orava (Slovensko) přehradní jezero 5,0 Rychlost poklesů zemského povrchu podmíněných lidskou činností Pramen: Kukal (1990), Kukal, Reichmann (2000) Poklesy zemského povrchu podmíněného lidskou činností – příklady přerozdělení statických i dynamických tlaků Podle J. Demka (1984) je vznik antropogenně podmíněných zemětřesení u velkých vodních nádrží způsoben: Ø Ø napětím v zemské kůře a přítomností zlomů Ø výskytem rozpukaných hornin s možností infiltrace vody do hloubky Ø výskytem heterogenních hornin na dně nádrže → umožnění pohybu do hloubky pod tlakem Ø litologickým složením podloží, kdy v sedimentech dochází k sesedání bez průvodní seizmiky K přerozdělení statických tlaků na zemském povrchu dochází také při velkém zatížení podloží stavbou velkých urbanizovaných celků (městských aglomerací). Na malém prostoru dochází k zatížení stavbami, komunikacemi a doprovodnými investicemi. V místech největšího zatížení (např. v místech výstavby mrakodrapů) dochází k prohnutí zemského povrchu, což kompenzuje na obvodu kruhová zóna kompenzačních zdvihů. Při výstavbě velkých aglomerací se jedná o intenzivní antropogenní ovlivnění na relativně malé ploše. Výstavba velkých obytných komplexů Ø hloubení velkých podzemních objektů (např. podzemní parkování) Øodstraňování množství materiálu - sídelní plošiny postupným vyrovnáváním terénních nerovností. Změna vegetačního krytu, čerpání podzemní vody i samotná výstavba (stavby, komunikace, trasy metra, podzemní kolektory) narušují přirozený hydrologický režim. Negativní je zejména snížení přirozené infiltrace a odčerpávání podzemní vody. Celkově dochází k velkému zatížení zemského povrchu, kdy měřené hodnoty dosahují řádově až desítek milimetrů za rok. K podobnému zatížení dochází i při výstavbě velkých průmyslových areálů či velkých dopravních plošin. Sídelní aglomerace - poklesy zemské kůry V městě a v okolí kompenzační zdvihy (např. Moskva poklesy 12 mm v letech 1936-50). Komplex jevů: hmotnost objektů, odstraňování hornin při ražbě podzemních prostor, odčerpávání podzemní vody, v létě přehřátí a sesedání půdy při ochlazení. Např. vysoká budova na Smolenském nám. v Moskvě deprese o poloměru 120 m, hloubka 50 cm. P9290114 Ministerstvo zahraničních věcí (Министерство иностранных дел) 1953. 172 m, Smolenské náměstí Sedm Stalinových sester Příklady přerozdělení statických tlaků – zatížení stavebními komplexy http://eol.jsc.nasa.gov/newsletter/html_Mir/images/727-94.jpg Lake basin surrounded by volcanic mountains (Miocene - recent) 120 x 60 km. Author Piotr Migon Příklad Mexico City Poklesy čerpání podzemních vod a zástavba Photo0001 Photo0002 Tenochtitlán under Mexico’s city down town By 1521 Spaniard conquerors defeated Aztecs. New city over the ruins Author Piotr Migon D:\Mexico City\Alameda and surroundings\A view from Torre Latinoamericana to the north_1.JPG Pohled z Torre Latinoamericana k severu Author Piotr Migon Pohled z Torre Latinoamericana k severu D:\Mexico City\Alameda and surroundings\A view from Torre Latinoamericana to the west.JPG Pohled z Torre Latinoamericana k západu Author Piotr Migon Photo0015 Uncontrolled spread of the city pumping of water enhanced by half of 19. Century since (cca) 1940 problems with subsidence Author Piotr Migon D:\Mexico City\Alameda and surroundings\North of Alameda.JPG Sever ul. Alameda D:\Mexico City\Basilica Guadelupe\Old basilica_leaning wall.JPG Basilica de Guadelupe Author Piotr Migon Photo0013 Building usually without any permission Urbanization reaches foothill of volcanoes Photo0012 Author Piotr Migon Přerozdělení dynamických tlaků v zemské kůře K přerozdělení dynamických tlaků v zemské kůře dochází zejména Øpři vyčerpávání a načerpávání velkých množství tekutin Øpři otřesech způsobených výbuchy či propady v místech hlubinných děl. Nejvíce antropogenních zásahů ovlivňujících přerozdělení dynamických tlaků v zemské kůře je v oblastech: Ø těžby ropy a zemního plynu, Ø čerpání velkých objemů podzemních vod Ø solných roztoků Ø poddolovaných hornickou činností (nejvíce hlubinná těžba uhlí) Ø pozemních výbuchů (průmyslová a vojenská činnost) Narušení zemské kůry, které vede k přerozdělení dynamických tlaků, je četné v lokalitách těžba ropy a zemního plynu Jejich čerpáním může dojít k takovému narušení, které vyvolá silné otřesy. Registrovaná zemětřesení jsou v oblasti ropných polí v Texasu, oblasti Kaspického moře Severního moře. Těžba roky a zemního plynu v Texasu (USA) Na základě výzkumů Univerzity v Austinu - 162 zemětřesení o 3. či vyšším stupni Richterovy stupnice v Texasu v období 1975 a 2015 byla ¼ téměř jistě způsobena těžbou ropy a zemního plynu, dalších 61 % pak „pravděpodobně“ – těžební společnosti zvýšily počty seismologických stanic k ověření. https://www.investicniweb.cz/ekonomika-politika/bridlicove-ropne-pole-v-zapadnim-texasu-je-zrejme-n ejvetsi-v-usa velkoměsto příčina poklesu období celkový pokles (cm) Mexico City nestabilní podklad 1985-1990 850 Londýn zástavba, čerpání vody 1750-1990 50 Bangkok nestabilní podklad, čerpání vody 1900-1990 100 Osaka zástavba, čerpání vody 1928-1990 300 Tokio zástavba, nestabilní podklad čerpání vody 1950-1990 450 Long Beach, Kalifornie čerpání vody 1941-1990 900 Rychlost poklesu zemského povrchu v některých světových velkoměstech (podle Kukala 1990) Načerpávání tekutin do podzemí - příklad -vtláčení odpadních vod v oblasti Denveru v USA. -V roce 1961 zde byl vyvrtán 3 671 metrů hluboký vrt, do kterého byly postupně pod tlakem čerpány tekuté odpady. -Čerpání odpadů doprovázela od samého počátku seizmická aktivita. Za prvních sedm let načerpávání bylo naměřeno více než 600 otřesů s magnitudem i vyšším než 5. Průměrně bylo každý měsíc do vrtu vtlačeno 27 mil. litrů kapalných odpadů a registrováno více než 50 otřesů, jejichž ohniska ležela v hloubce 4,5 až 5,5 kilometru. K načerpávání tekutin dochází i z důvodů doplnění zásob podzemních vod. Pokusy se realizovaly například v oblasti Krymu (v okolí města Simferopol), kde po zdvihu hladiny podzemní vody ve vodonosných vrstvách o 5 až 12 metrů došlo k registrovanému zemětřesení s epicentrem v místě umělé infiltrace. Gazifikace uhlí – podzemní zplyňování uhlí, vznik poklesových kotlin Např. Lokalita Bořislav u Teplic SHP - izolovaná terciérní hnědouhelná pánvička, mocnost sloje od 3,5 do 4,0 m Provoz tzv podzemního generátoru ovlivnil Øpoklesy terénu v rozmezí 0,85 – 1,75 m. ØOvlivnění chemismu a teploty podzemních vod (podrobněji Šafářová, Valeš 2010) Poznámka možnost těžby černého uhlí na Frenštátsku Ťěžba soli – hornická činnost, louhování ložiska Těžba uhlí – důlní otřesy Podzemní jaderné výbuchy Nevadský testovací polygon Øod roku 1951 až do roku 1992 - pokusné atomové výbuchy celkem jich bylo provedeno 928 a předpokládá se, že další mohly být v kategorii tajných Registrované otřesy (indukovaná seismicita) dosahují Øpři výbuchu magnituda 5 až 6 Při této síle otřesů jsou dokumentovány ØVertikální pohyby na povrchu o velikosti až 1,2 m, ØHorizontální posuny až o 0,15 m Ødochází také k oživení zlomů v délce až 8 km střelnici na Nové Zemi (tzv. Severní novozemská střelnice), Semipalatinský výzkumný polygon (SIP) v Kazachstánu SSSR nyní Kazachstán – povrché i podzemní atomové výbuchy, počátek testů 1949, 1991 uzavřeno. Podzemní výbuch vznikl kráter hl. 100 m, průměr 408 m, tzv. jezero Čagan hovorově "Atomové jezero". https://www.google.com/search?client=firefox-b-d&q=jezero+%C4%8Cgan+ Podzemní zásobníky plynu Skladování plynu, skladování letních přebytků pro pokrytí zvýšené spotřeby v zimě, potřeba uskladnit 20-25% objemu roční spotřeby, nejpřijatelnější způsob podzemní uskladňování. Od poloviny 19. století rozmach výroby, potřeba skladování svítiplynu (plynojemy – chicagský s kapacitou 600 000m3, zemní plyn - využití vytěženého ložiska, 1915-16 využití vytěženého ložiska Wellandský okres státu Ontario Kanada, USA podzemní zásobník na ložisku Zoar-Erie ve státě New York kapacita 62 mil. m3, na konci 70 let v USA 400 podzemních zásobníků plynu s celkovou kapacitou 212 mld. m3 plynu. Přerozdělování dynamických tlaků v podzemí Další cesta hledání vhodných geologických struktur, které by byly schopny plyn přijmout podzemní zásobníky akviferového typu – porézní struktury První pokus v USA v roce 1946, rozpukané vápencové souvrství v hloubce 170 m na pomezí států Kentucky a Indiana, nepodařilo se vytěsnit vodu, v roce 1950 ve státě Iowa ve vrstvách pískovců v hloubce 530-580 m uskladněno 530 mil. m3, akviferové struktury – zásobníky v porézních strukturách vodonosné propustné vrstvy, voda vytlačena přetlakem plynu kavernové podzemní zásobníky : §loužením mohutných ložisek soli, § kaverny vytvořené výbuchem, § hornickým způsobem (rubáním) volné podzemní prostory staré opuštěné hlubinné doly nebo speciálně vyrubané, §zmrazením okolní horniny (zmrzlá voda v pórech vytváří bariéru pro uhlovodíkové látky) Pohyby nadloží související s funkcí zásobníku: zásobník Hrušky opakovaná geodetická měření od roku 1978 periodické oscilace odpovídající tlakovým cyklům: nárůst náklonu 0,4 až 0,5 mm za rok, náklony celého území s poklesem do centra propadliny, recentní pohyby podél tektonických poruch. Lobodice – podzemní zásobník akviferového typu, 1965-1990 svítiplyn, od roku 1990 zemní plyn, klastické sedimenty spodního badenu, těsnící hornina bádenské jíly PZP Tvrdonice, ložisko Hrušky – původní plynové ložisko, vybudován v letech 1972-74, uskladňování v hloubkách 1600 m baden, 1250 m sarmat, 1100 m sarmat PZP Štramberk – plynové ložisko Příbor – jih, karpatský horizont, zahájen provoz v roce 1983 Podzemní zásobníky plyny v ČR PZP Dolní Dunajovice – (stejnojmenné ložisko) 1989 – ložiskovou nádržní horninou jsou bazální klastika eggenburgu, pískovce PZP Háje (Příbram) – kavernový podzemní zásobník, budován horrnickým způsobem, zahájení provozu v roce 2000 PZP Třanovice – oblast ložiska Horní Žukov-Třanovice-Mistřovice, plynové ložisko, 1949-82 těžba, na žukovském hřbetu tři pohřbená údolí jako stratigrafický typ pasti, klastický materiál spodní baden, nadloží spodnobádenské tégly PZP Dolní Bojanovice - dříve ložiska ropy a zemního plynu objevena v roce 1974, pět ložiskových objektech (původních ložiscích ropy a zemního plynu), které se nachází v hloubkách 750 až 2 070 metrů. Vtláčení plynu do zásobníku bylo zahájeno v roce 1999. Ložiskovou nádržní horninou podzemního zásobníku jsou bazální klastika eggenburgu a pískovce. Seizmicita Technickou seizmicitou se rozumí seizmické otřesy vyvolané umělým zdrojem i indukovanou seizmicitou. Indukovaná seizmicita - vyvolané seizmické jevy podmíněné působením lidské činnosti změny napětí v zemské kůře – přerozdělení tlaků (v okolí přehrad, při vtláčení média do masivu a při odebírání média z masivu) https://cs.qaz.wiki/wiki/Induced_seismicity Posledně jmenovaná indukovaná seizmicita byla monitorována (bez měřitelného efektu) při testech s trháním uhelných slojí na Frenštátsku s cílem uvolnit metan. Průmyslová seizmicita - seizmické otřesy buzené činností strojů. Skupina otřesů vyvolaných umělým zdrojem je tvořena především vibracemi vzniklými při trhacích pracích, automobilovou a kolejovou dopravou, pulsací vodního paprsku, činností strojů a lidí nebo průmyslovou činností. Doprava a průmysl nositel - velmi významných vibrací - technická seismicita – některé časově omezené, např. zhutňování podloží cest a parkovišť, těžká doprava po dobu výstavby, slabé trhací práce jako součást technologie úpravy horninového masivu atd. Jiné mohou nabývat na intenzitě jako např. zvyšování mohutnosti dopravy a průmyslové aktivity. V české části hornoslezské pánve je dokumentována důlně indukovaná seizmicita již více než 100 let. Nejsilnější důlní otřes vznikl na Dole ČSA v Ostravsko-karvinském revíru (OKR) v roce 1983 s magnitudem M = 3,8. Např. nyní je seizmickou monitorovací sítí v karvinské části OKR zaregistrováno až 50 tisíc jevů ročně, z toho přibližně 100–500 otřesů, jejichž energie je větší než 9.103 J (lokální magnitudo rovno asi jedné). Přes útlum v objemu těžby v OKR není v současné době pozorován úměrný pokles počtu a intenzity jevů (např. Konečný et al., 2003). Je to způsobeno jednak tím, že útlumový program vyvolává z ekonomických důvodů selektivní těžbu, která ve svém důsledku přináší vyšší zatížení důlních polí a složité geometrie vyrubaných prostor, jednak postupem dobývání do větších hloubek i nutností dobývat zbytkové plochy uhelných slojí ve složitých podmínkách na styku dobývacích prostorů a ker oblastí, kde se dříve nadložní sloje často nedobývaly. Situace se bude výrazně měnit s útlumem těžby na Ostravsku – viz další přednášky. Datum Lokální magnitudo Oblast Datum Lokální magnitudo Oblast 7. 3. 1997 2,7 důl Darkov 26. 2. 2001 2.2 Ostrava 15. 4. 1999 2,9 důl ČSA 13. 6. 2002 3.9 důl Doubrava 22. 4. 1999 2,2 důl ČSA-Doubrava 7. 10. 2003 2,1 důl Darkov 8. 1. 2000 2,5 Ostrava 11. 3. 2004 3,1 důl Lazy 25. 5. 2000 2,2 Ostrava 12. 7. 2004 2,7 Důl Doubrava 24. 8. 2000 2,7 Ostrava 12. 3. 2006 3,0 Ostrava Největší antropogenně podmíněné otřesy v ČR za období let 1996 – 2006, pramen ČGS Příkladem je otřes na dole Doubrava (13. 6. 2002, 12. 7. 2004) či na dole Darkov (7. 10. 2003). Při seismickém otřesu na dole Lazy (11. 3. 2004) zahynulo celkem sedm horníků. K závalu o délce 50 metrů došlo v hloubce 680 metrů pod zemským povrchem. Jednalo se o největší důlní neštěstí v České republice od roku 1990. Poddolovaná území – oblasti s doloženou nebo předpokládanou existencí hlubinných důlních děl. Mapování - od 1983, kdy byl vytvořen základ „Registru poddolovaných území“. Pro potřeby orgánů územního plánování ČR byly v letech 2002–2006 průběžně zpracovávány a aktualizovány grafické, mapové a datové údaje o jednotlivých poddolovaných územích celé ČR. Poddolovaná území - řazena mezi tzv. území se zvláštními podmínkami geologické stavby, které mohou mít vliv na vypracování územně plánovací dokumentace a na životní prostředí. V současné době v Registru poddolovaných území evidováno na území ČR celkem 5 670 objektů http://www.geology.cz/extranet/sgs/dulni-dila/poddolovana-uzemi V současné době jsou poddolováním a následnými poklesy terénu nejvíce postiženy části dobývacího prostoru Louky v oblasti Louckých rybníků na Karvinsku poklesy terénu až o 380 cm (případně až 425 cm). Doly ČSA a Darkov – ukončení těžby Do ukončení hornické činnosti se předpokládá prohloubení obou poklesových kotlin až na 8 metrů (případně až 12,5 m). Louky Karvinsko - poddolované území – kostel Sv. Barbory, foto Pavlicová 2012 Bývalá česká škola Poklesy terénu 350 – 480 cm v oblasti Dolu ČSM Foto6 Foto8 Foto9 Karviná - Kostel sv. Petra z Alkantary "šikmý" kostel v Karviné, pokles o 36 m, úklon kostela o 6,8° na jih od svislé osy. Dubňany – poklesy severně města v minulosti hlubinná těžba lignitu