Ostravsko-karvinský revír (část hornoslezské černouhelné pánve) 1763 – nález černého uhlí na Landeku 1776 – první důlní těžby – celková plocha 850 km2 , 350 km2 ovlivněno těžbou s ní souvisejícími činnostmi. Hlušina, kaly. Při těžbě okolo 20 mil. t uhlí cca 2015) - roční produkce kalů 1,8 mil. t. Prašnost v ovzduší ročně se dostává v ostravské průmyslové aglomeraci do ovzduší 80-120 tis. t prachu , sedimentuje zčásti zde a částečně odnášen do okolních regionů. Rozsah dobývacích prostorů v OKR: 319 km2. Rozsah poddolovaného území 150 km2 . Z toho ostravská část – 60 km2 , karvinská část - 50 km2 , jižní - 40 km2 . OKR - od roku 1782 do 1996 vytěženo 1,419 mld. t uhlí, produkce hlušiny 0,8-0,9 mld. t narušeno území na ploše 26 km2 . Na ploše 5,5 km2 je uloženo na odvalech 226 mil t hlušiny, odkaliště s plochou 4,7 km2 obsahují 28,106 mil m 3 Nepříznivé faktory související s těžbou černého uhlí v OKR: § trvalý zábor zemědělské půdy • rychlé poklesy povrchu - deformace zemského povrchu (dnes těžba na zával: nadloží samo klesá § změny reliéfu krajiny, pokrývaní přírodního povrchu hlušinou, uložišti popílku a odkališti § změny vlastností půdy § vznik trhlin a jiného mechanického narušení nadloží uhelných slojí § narušení hydrologického režimu, čerpání důlní vody, zvyšování hladiny podzemní vody § emise metanu (řada důlních neštěstí) §Indukovaná seismika Odplyňovací vrt metanu – Důl P. Bezruč - Ostrava Ostravská část - Ostravsko-karvinský revír -dobývány sloje malých mocností poměrně hluboko (až 1300 m), poklesové kotliny rozsáhlé, poměrně ploché a nehluboké. Těžba ukončena k roce 1994. - Předpokládané poklesy 0,2 m. Skutečné poklesy vlivem dobývacích prací z let 1985-1994 největší hodnota dosáhla 1 m, na velmi malých plochách (Hrabůvka, Zábřeh, Heřmanice obec Rychvald). Karvinská část - Ostravsko-karvinský revír – sloje mocnější (až 4 m), uloženy blíže k povrchu několik set metrů, poklesy výraznější a poklesové kotliny hlubší (více něž 10 m max. až 20 m). Předpokládané poklesy na základě těžebních záměrů 1996-2010 poklesy až 10,5 m, západně od řeky Olše aj. od nového mostu přes Olši v Darkově. V ostatních částech prognózní poklesy až 6 m. Důl ČSM - Jih a Sever. Rychlé poklesy karvinská část: Dne 28.7.1998 ve 4.08 hod došlo k havárii na vtažné jámě Do-IV závodu Doubrava. Prolomení části jámového zdiva na jihozápadní straně jámy v hloubce cca 86 – 90 m pod ohlubní (otvor cca 3×3 m). Lokálního porušení jámové výztuže vznik celkové destrukce jámové výztuže. Svrchní část jámy, jámová budova a těžní věž se následně zhroutily do vzniklého kráteru o rozměrech cca 63×53 m s hloubkou cca 36 m od povrchu. Objem kráteru činil cca 65.200 m3. http://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/havarie-jamy-doubrava-iv/ Základní struktura těžebních komplexů OKD od roku 2018 Společnost OKD v současné době aktivně těží černé uhlí ve dvou dolech - https://www.okd.cz/cs/o-nas Útlum aktivity - DOLY ČSA a DARKOV Lokalita ČSA je situována ve dvou dobývacích prostorech - DP Karviná Doly I a DP Doubrava u Orlové. Největší absolutní hloubku má výdušná jáma Doubrava III v lokalitě ČSA – 1176 m. Konec těžby – 27.2.2021 Lokalita Darkov - samostatné dobývací prostory - Darkov, Karviná, Doly II. Lokalita Darkov výdušná jáma Mír 4 - 1011 m Konec těžby – 23.2.2021 https://karvinsky.denik.cz/z-regionu/darkov-klonec-uhli-20210223.html Doubrava ČSA Darkov Lazy Závod Důl Lazy v letech 2008-2014 pod Důl Karviná (Důl Lazy a Důl ČSA) , po reorganizaci Ostravsko-karvinských dolů k 1. 1. 2015 byl součástí nově vzniklého Důlního závodu 1. Mělké těžby v roce 1811, hlubinný důl již v roce 1863. Těžba v hloubkách až 1150 m. Téměř 130 let těžby 146 milionů tun černého uhlí. Dne 28. 11. 2019 ukončení likvidace dolu včetně zasypání jámy. Demolice budov by měla podle plánu skončit v roce 2023. V červnu 2020 byl přejmenován na lokalitu Útlum - Sever. Důl Lazy součást - v popředí poklesová kotlina - 2002 Foto: wikipedia.com Michal Klajban ZÁVOD ÚTLUM - JIH (V MINULOSTI DŮLNÍ ZÁVOD 3, původně Důl Paskov, Jižní oblast frýdecko-místecká - Lokality Staříč, Paskov. Těžby posledních 25 let, odezva na povrchu málo zřetelná, poklesy mírné, výjimečně hlubší než 1 m. Vlastní důl Paskov (Staříč I) ukončil těžbu 1999. Největší absolutní hloubka vtažná jáma lokality Staříč - 1155 m. Důl Paskov – těžba ukončena – 31.3.2017 (Staříč III ve Chlebovicích, Staříč II) (zahájení těžby 1964 vytěženo 46 mil. tun) Foto D. Doležalová https://www.novinky.cz/ekonomika/clanek/okd-zacala-zasypavat-jamy-dolu-paskov-40292925?fbclid=IwAR3 JTjjqitFhz0vuaznmhVv-eFhX8m6dtQ4vvdMo9eepm5cZ5gCIh0xi9Rc Důl Paskov - Těžní věž z roku 1965 vlevo zůstane jako kulturní památka - těžební lokalita Staříč I (Sviadnov) Důl Paskov – lokalita a sídlo Staříč II – těžba ukončena 31.3.2017 Paskov Staříč II Staříč III Staříč I DŮL ČSM-SEVER A ČSM-JIH aktivní Důl ČSM - východní část karvinské pánve. Územně je členěn do dvou oblastí: Sever a Jih. Dobývací prostor se nachází v katastrech obcí Stonava, Karviná, Albrechtice u Českého Těšína a Chotěbuz. Nejhlubší je vtažná jáma ČSM-jih - 1103 m. Důl ČSM - krátká historie – Vznik po druhé světové válce. V 50. letech proběhly v okolí obce Stonava průzkumné vrty, které potvrdily existenci kompletního karbonského souvrství. Vznikl důl se dvěma závody (ČSM-Sever a ČSM-Jih). Kvůli komplikovaným hydrogeologickým a plynovým poměrům bylo možné zahájit těžbu až koncem roku 1968. Rozsáhlá investiční výstavba pokračovala i v 90. letech, a především po roce 2000. Díky tomu byla výrazně prodloužena životnost dolu oproti původním předpokladům. Důl ČSM – Sever. Foto V. Pardyl https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/b5/D%C5%AFl_%C4%8CSM.jpg DŮL FRENŠTÁT – frenštátská část - dvě ložiska: Frenštát-západ a Frenštát-východ. Důl Frenštát - v roce 1982 začalo hloubení jam. Jáma č. 4 – hloubka 943 m. Jáma č. 5 hloubka -1088 m. Konzervační režim od roku 1991. https://cs.wikipedia.org/wiki/Dúl_Frenštát Proces likvidace dolu Frenštát na Novojičínsku začátek - listopad– 2021. Důl Frenštát od letošního roku převzal od OKD státní podnik DIAMO, které bude se současně bude podílet na rozvojových projektech využití pozemků a objektů bývalé šachty. https://www.zdarbuh.cz/reviry/okd/dul-frenstat-bude-zasypan-do-dvou-let-obce-a-kraj-resi-co-bude-s- pozemky-a-objekty/ Těžní věž bývalého Dolu Jindřich, těžba ukončena 1932, likvidace dolu od 60 let 20. století, technická památka Lokalita Landek - Původně důl Anselm, těžba zahájena 1835, těžba v důlním poli ukončena 1991. Hornické muzeum. Příklady využití historických dolů a technických staveb Slezská Ostrava – těžní věž bývalého dolu Petr Bezruč, těžba ukončena 1992, technická památka Ostrava – pohled z Bazal na centrální část města Ostravsko a problematika hald Region s historickým (téměř 200 let vývoje) rozvojem těžebního, hutního, chemického průmyslu – pozůstatek – antropogenní tvary – haldy různého stáří, složení a tvarů s množstvím rekultivačních zásahů vznik rozsáhlé škály geomorfologických tvarů antropogenních i přírodně modifikovaných. Haldy hlušinové, struskové a chemické – v závislosti na průmyslu. Často kombinace materiálů. Rozlišujeme odval – akumulovaný materiál – hlušina je hlubinného původu – hlubinná těžba. Složení hald – důlní hlušina – těžební odvaly - materiál z otvírek a příprav důlních děl - karbonské pískovce, prachovce, jílovce, tufity. Ražba přes třetihorní pískovce a čtvrtohorní nivní a glaciální sedimenty – vše ukládána na haldy. Vytěžené uhlí různá kvalita – probíhaly tzv. rozdružovací operace ve vodním prostředí. Tím vznikala hlušina separovaná úpravárenským procesem do 0,5 mm - flotační hlušina - odkaliště, hrubší materiál skončil na haldách. Haldy z ocelárenské a hutní strusky, ukládání komunálních a chemických odpadů – environmentální problém Problematika řešena v připravované publikaci – Lenart a kol - Přírodní vývoj ostravských hald. Příklady hald Přívozská halda nebo také halda Dolu Odra, složitý vývoj sypání od r 1926, výška cca 70 m na údolní nivou Ostravice. V 50 letech minulého století mohutná hmota sesouvání, narušení koryta řeky. https://cs.wikipedia.org/wiki/P%C5%99%C3%ADvozsk%C3%A1_halda Halda Ema - Slezská Ostrava– správně halda Trojice – hlušina z dolů P. Bezruč, Trojice a Michálka. Výškově dominuje odval Trojice - 324 m n.m., prohořívání, výhledy na Ostravu Příklady map z oblasti Ostravska Přehledná mapa dolů Mapa poklesů Kalové nádrže a odvaly ů Antropogenní tvary reliéfu Změny názvů dolů v historii