DSCN9095 Vliv těžby uranu na horninové prostředí a reliéf Těžba uranu v roce 1989 - 2500 t v roce 1997 – 580 t Po dobu těžby uranu vzniklo v ČR 38 hlušinových odvalů – Jáchymovsko, Tachovsko, Slavkovsko, Stráž pod Ralskem, Příbramsko, Dolní Rožínka Okrouhlá Radouň (nedaleko Jindřichova Hradce) a jinde celkem zabírají 43,1 mil. m3 a plochu 2,4 mil. m2 (Kukal, Reichmann 2000). Existence stovek menších hald v místech geologického průzkumu odhad objemu asi 1 mil. m3 . Plochy s odkališti a po úpravě uranových rud. Při průzkumu či těžbě uranových rud - vyhloubeno 213 šachet, vyraženo 482 štol, průzkumných šachtic 464. Rozsah hornických prací při průzkumu a těžbě uranu za posledních 50 let je srovnatelný s rozsahem rudného hornictví v ČR za celou historii. Podrobněji: https://energetika.tzb-info.cz/elektroenergetika/15439-tezba-uranu-v-ceske-republice Hlavní těžební oblasti uranu Stráž pod Ralskem - Hamr – chemická těžba uranu z křídových sedimentů, za období 1970-1996 bylo vytěženo 14 000 t uranu a pod povrch vtlačeno 4,5 mil. t chemikálií (nejvíce 4 mil t kyseliny sírové, dále kyselina dusičná, čpavek, kyselina fluorovodíková). Ovlivnění složení podzemních vod, kromě vyluhování uranu byly vyluhovány železo, hliník, a jiné složky, znečištění podzemních sulfáty, amoniak, hliník, železo, znečištěno 190 km3 podzemních vod. Odvaly hlušiny zabírají 13,2 ha, objem 1,3 mil. m3 , odkaliště zabírají plochu 331,5 ha. Jáchymov – ložisko otevřeno více než 20 šachtami, nejhlubší Rovnost (hloubka 707, 6 m), těžba probíhala v letech 1946-62, likvidační práce dokončeny v roce 1964. vyrubáno 15 mil m3 materiálu. Odkaliště úpravny Eliáš, odkaliště v Nejdku – kontaminace povrchových i podzemních vod. Životní prostředí ovlivňují výrony radonu. Příbram – 21 šachet, nejhlubší č. 16 dosáhla hloubku 1838 m. na úrovni 21. patra PZ plynu. Při těžbě u Bytízu vzniklo 7 poklesů (celková plocha 11 710 m2 , poklesy se projevily až do hloubky 15. patra (v jednom zmizela kuchyně trestaneckého tábora i se 3 kuchaři) postupné rekultivace. 25 odvalů o ploše 130 ha na nich uloženo 28,5 mil. m3 rubaniny. Postupné rekultivace. Rudní revír Rožná – Olší – ložiska Rožná, Olší, Slavkovice-Petrovice. Od roku 1957 první těžba na ložisku Rožná, 1959 Olší, 1964 Slavkovice-Petrovice. Celkem vytěženo horniny 37,47 mil. t, hloubka jam v Rožné až 1200 m, Olší 750 m, Slavkovice 340 m. Ložisko Olší uzavřeno v 1989, Slavkovice-Petrovice v roce 1970. Dotěžení dostupných zásob na dole Rožná v Dolní Rožínce do konce roku 2016, s.p. DIAMO ukončil 27. dubna 2017 těžbu (symbolicky poslední vozík) začaly probíhat práce k uzavření dolu. Ovlivnění životního prostředí těžbou uranu v Rožná-Olší: přímé vlivy – poklesy terénu Rožná nejhlubší až 28 cm, Olší 10 cm – změny hydrogeologické situace důlní vody – pokusné loužení kyselinou sírovou, v současnosti vytéká 35-40 litrů důlních vod, které jsou čištěny od uranu a radia. Do roku 1968 nebylo organizováno čištění, do vodních toků v okolí uniklo 1900 kg uranu. odvaly – Slavkovice-Petrovice, Olší-Drahonín zvýšené obsahy sirníku, arsenu, mědi, uranu, radia, 4 odvaly plocha 24 ha. Kontaminanty nejsou šířeny do okolí. Rekultivace. Odval na Rožné použit k rekultivaci odkališť. odkaliště – vysoké obsahy radia, nemají vliv na podzemní vody, zabezpečena drenážním systémem, roční čerpání 470 tis. m3. Změny hydrologické a hydrogeologické situace. na ploše 30 ha se usadilo 12 mil. t materiálu, na sypaných hrázích 5 mil t haldoviny. nepříznivý vliv – prašnost a zvýšená radiace. Překrývání haldovým materiálem, zeminou a rekultivace. PB304001 PB304002 PB304006 PB304021 Důl Rožná – stav v 2011 PB304025 PB304026 PB304028 Důl Rožná – stav v 2011 PRŮMYSLOVÉ ANTROPOGENNÍ (INDUSTRIÁLNÍ) TVARY Průmyslové plošiny (zarovnávání – planace , zvyšování, vyrovnávání terénu) Vznik §při průmyslové výrobě §při výstavbě průmyslových komplexů (např. Třinecké železárny – plocha 350 ha, Škoda Auto a. s., Chemopetrol, a. s., Barum Continental, s. r. o., Elektrárny: Prunéřov, Dětmarovice, Opatovice nebo jaderné elektrárny Dukovany a Temelín. Plošiny - průmyslové zóny (Černovická terasa, Nošovice apod.) Průmyslové haldy z materiálu při provozu průmyslu Podle odvětví – hutnické, energetické, chemické Podle složení – struska, chemické látky, popílek, Podzemní prostory průmyslových komplexů vznikají u různých druhů průmyslových výrob např. (podzemní haly elektráren, sklepy pivovarů, vinných závodů) Průmyslová výroba – umělé antropogenní jeskyně za II. světové války např. Radobýl, Stránská skála, Kuřim, úprava přirozených jeskynních prostor na průmyslové využití – Výpustek, V průmyslových oblastech se pod závody zvyšuje teplota zemin a hornin (např. pod hutěmi o více než 100o C, dochází ke konsolidaci zemi a hornin a k poklesům až o 0,2-0,3 m. Podzemní zplyňování uhlí (teploty 600-1500o C) vznik trhlin a poklesů terénu (až o desítky metrů) Chodovar_pivovar Chodovar – Chodová Planá Madarsko_sklepy Maďarsko - Pecs https://www.kulturakurim.cz/stola-o-stole Kuřimské štoly – kopec Záruba P9280076 P9280083 JE Mochovce P9280125 JE Jaslovské Bohunice Temelin JE Temelín Rozsáhlé terénní úpravy (popvrchové i podzemní) vznikají v prostorách jadrných elektráren P7270260 TE Chvaletice TE Opatovice n. L. Kalové nádrže – odkaliště prostor přírodně či uměle ohraničený, který slouží k trvalému nebo přechodnému uskladnění hydraulicky dopravovaného kalu. Tvoří antropogenní terénní zrcadla nebo naplavené roviny odkališť. Např. ukládání elektrárenského popílku, transportovat pomocí hydraulických zařízení. Sedimentační nádrž Opatovická elektrárna - oblast Bukovina-Dříteč – elektrárenské popílky pro tepelnou elektrárnu Opatovice ( postavena v letech 1956-60). Spalování hnědého uhlí – železniční vlečka z Opatovic n. L. Popílek a struska byl transportován potrubím do sedimentačních nádrží, Nádrž Dříteč byla již v 70. a 80.letech minulého století výrazným zdrojem znečištění (Gürtlerová, E. et al. 1992). Únor 1977 protržení hráze popílkoviště Dříteč zasaženy domy v obci. 2005 rekultivace – nový reliéf vznik golfového hřiště – plocha 140 ha. Vznik multifunkčního areálu. P7263289 P7263287 P7263288 Oblast rekultivací v oblasti Opatovic Golfové hřiště Kunětická hora u Dříteče (skládka el. popílky) Sedimentační nádrže Dříteč-Bukovina - stabilizátory při odsiřování spalin z elektrárny Wachau_terasy ZEMĚDĚLSKÉ ANTROPOGENNÍ (AGRÁRNÍ) TVARY Tvary vznikající při zemědělské výrobě - většinou akumulační tvary -tvorba zemědělských teras, - mezí, - plošin, - získávání nové půdy k obdělávání (valy, haldy kamení), - pěstování speciálních plodin (např. rýže zavodněné sníženiny) Orba podmiňuje - urychlené zvětrávání, erozní i eolické procesy. Protierozní opatření ØGravitační terasy (ve svazích větších jak 15o ), vznikají při orbě (klopení brázd po svahu, hranice pozemku rovnoběžné s vrstevnicemi), samovolný vznik. ØStavěné agrární terasy (budování z kamene na sucho, Rakousko – Wachau ØPrůlehové terasování (průlehy mělké a značně široké příkopy s předhrázkou pro zadržování vody, vedené po horizontálních liniích), délka nepřesahuje 800 m, šířka 6 – 9 m, hloubka 35 – 50 cm. Sklon svahů 10 – 12%. Ø ØHrázkové terasování – hrázky se stavějí pluhy anebo speciálními stroji, výška 20 až 50 cm, rozměry v základně 1 – 10 m, budují se na svazích o sklonu menším než 30%, 300 až 450 m délka, někdy až 900 m. Ø ØStupňovité terasování, svahy se sklony více než 15%, obvykle 30 – 90 %. V případě proměnlivého sklonu mají terasy stejnou výšku a mění se šířka, nebo je stejná šířka a mění se výška terasy. Vodorovné terasy pro rýžové pole. Ø ØStupně mezi terasami – zemní (většinou do výšky 3 m), zdivo, kamení, Vybírání kamení z polí - akumulační tvary – zemědělské agrární haldy, různé tvary – protažené valy, na Českomoravské vrchovině nazývány – kamenice. Nálezy na lesní půdě. Na Valašsku dosahují výšku 2,5 – 3 m, Nízký Jeseník, České středohoří apod. Území s terasami - krasové oblasti, horské oblasti světa se zavlažováním, pěstování rýže. Svahy s pastvou – drobné terasovité prtě (taky bychom mohli zařadit mezi biologické tvary) Příznačné pro svahy o sklonu 23 – 31o, vzdálenost mezi teráskami závisí na druhu dobytka, typu rostlinstva, mikroreliéfu svahu. Pouzdrany_terasy Starovická pahorkatina - agrární terasy na jz svahu Pouzdřanských kopců Nisyros_terasy Ostrov Nisyros – východní svahy kráteru - agrární terasy Recko_Potospastva3 Ostrov Thasos, zemědělské terasy severně vesnice Potos Příklady zemědělských teras Ostrov Santorini (Řecko) - zemědělské terasy a meze Západní svahy hřbetu Mesa Vouno (365 m) s částečně opuštěnými a zčásti využitými terasami Jižní část ostrova -zemědělské terasy severně města Emporio Foto22 Foto23 Foto25 Liptál - agrární terasy – Hostýnské vrchy Východní část NP Podyjí Nový Hrozenkov – Vsetínské vrchy Haldy kamení vysbíraného z polí – Horní Morava – západní svahy hřbetu Slamník – Králický Sněžník Halenkov –Vsetínské vrchy Valašská Senice - Javorníky Vizovice - Vizovická vrchovina Lidečko - Javorníky Příklad výzkum - Preindustriální krajina Moravy Projekt „Inventarizace předindustriální krajiny Moravy a zajištění informovanosti veřejnosti o její existenci jako kulturním dědictví“ č. DG16P02B042 pro léta 2016–2020 – NAKI II – J. Kolejka a kol. Za dávnou předindustriální venkovskou krajinu a její segmenty - lze považovat areály kulturní krajiny se zachovalou strukturou využití ploch - s rozmístěním a zastoupením zástavby, orné půdy, trvalých kultur, lesa, cest a stezek, případně těžebních, vodních aj. ploch, která vznikla a vyvíjela se v době předcházející formování průmyslové společnosti v českých zemích. Předindustriální krajina Moravy je tak obecně datována do období před rokem 1850. Krajina a její drobnější segmenty nesou znaky poměrně nepřerušeného technického, socioekonomického a kulturního vývoje od 17. st. s ohledem na místní přírodní poměry a dopady uvedených předindustriálních inovací. Takové areály rozličných velikostí a obsahu se z různých důvodů vyhnuly rovněž běžným a typickým změnám využití po r. 1945 a staly se relikty krajinné struktury z předindustriálního období. Za součást dávné předindustriální venkovské krajiny lze považovat území, která v současnosti vykazují: 1. podobnou diferenciaci pozemků, jak tomu bylo před rokem 1850, 2. podobnou strukturu využití těchto pozemků, jak tomu bylo před rokem 1850, 3. podobný vzhled tohoto území, jak tomu bylo v daném období minulosti. Příklad segmentu - Dolní Bečva Císařský otisk katastrální mapy 1833 Letecký snímek segmentu Předindustriální krajina Dolní Bečva – pohled na jižní část segmentu VODOHOSPODÁŘSKÉ ANTROPOGENNÍ TVARY všechny terénní úpravy, které souvisejí s ovlivněním hydrologického režimu, zejména odtoku vody z povodí. Vnitrozemské Øvodní nádrže, hráze vodních nádrží - přehrady, rybníky Øsuchá nádrž (poldr) – úprava terénu, hráz Øplavební kanál, náhony, průplavy, vodní tunel (pitná voda), zavlažovací kanály, kanály pro plavbu dřeva Øpřeliv (přepad), zdymadlo, plavební komora, jez (umělé překážky), propusť, lodní výtah, rybí přechod Øúprava a překládání koryt, meliorační kanály, plošné meliorace, Øvodovodní síť, vodojemy, studny, akvadukty, stoková síť, čistírny odpadních vod Pobřežní ØPřístavní hráze, pobřežní ochranné hráze, umělé mysy a valy ØUmělé zátoky, umělé ostrovy Vodní nádrže Vodní nádrže lze dělit podle funkce, velikosti nebo podle geografické polohy. Podle funkce: Øhydroenergetické Øretenční Øregulační Ørekreační Ønádrže jako zdroje vody (pitné, průmyslové nebo pro závlahy). Podle velikosti: malé, střední, velké. Za malé vodní nádrže se v České republice (podle ČSN 75 2410) považují nádrže s akumulačním objemem menším než 2 mil. m3, které mají zároveň maximální hloubku u hráze 9 m. Podle geografické polohy lze vodní nádrže členit na nížinné a horské. Nížinné nádrže - velká plocha, relativní malá průměrná hloubka (do 30 m) a malým kolísáním hladiny v průběhu provozu nádrže. Horské nádrže - relativně menší rozloha, velké hloubky (i přes 100 m) a relativně velkým kolísáním hladiny v průběhu provozu vodního díla. Speciální typ vodních nádrží - tzv. derivační vodní díla - vytvářejí kaskády (stupně) na vodním toku a využívají rozdílu spádu mezi dvěma úseky vodního toku (např. přečerpávací vodní elektrárny). Komplexní vliv vodní nádrže – přehrady - samotná hráz, mohutný akumulační tvar (např. Želivka výška hráze 58 m, délka 810 m). Štola přivádějící vodu 52 km, regulační vodojem v Jesenici 100x145 m. Lipno (4870 ha), Orlík 2723 ha), Švihov (1670 ha), Slapy (1392 ha),…..Vranov 765 ha. rybníky Rožmberk (489 ha), Horusický (416 ha), Bezdrev (394 ha). Velké Dářko (205 ha) vodní nádrže Hráz je základním vodohospodářským antropogenním tvarem reliéfu, je součástí vodních děl a zahrnuje širokou škálu tvarů. Podle účelu se hráze člení na hráze vodních (přehradních) nádrží a hráze sedimentačních nádrží (odkališť). V případě hrází přehradních nádrží - největší vnitrozemské vodohospodářské antropogenní tvary reliéfu. Základními typy hrází vodních nádrží- podle konstrukce jsou zemní hráze a hráze betonové a zděné. Vodní kanály uměle vytvořená rýha - rozměry od řádově metrů po stovky metrů (náhony a strouhy, účelem stavby je plavba, přívod či odvod vody, umělé propojení vodních děl nebo jako zdroj vody pro další technické zařízení. Plavební kanály, průplavy, umělé kanály pro vodní sport. např. vltavsko-dunajský tzv. Schwanzerberská stoka (1823 - délka 50 km, hloubka průměrná 1 m, šířka 2 m, doprava dřeva). Opatovický kanál – východní Čechy, zásobování rybníků. Baťův kanál (nyní rekreační funkce) Nejdelší kanál Císařský (Čína ), 1782 km. nivy – protipovodňové hráze, např. dolní tok řeky Mississippi celková délka hrází 3500 km, ochrana měst, půdy Regulace – zkracování toků, v ČR za posledních 100 let zkrácena délka vodních toků o 1/3 tj. 9000 km. Odvodnění půdy – meliorace Na Šumavě plavební kanál Vchynicko-tetovský kanál. Celková délka 13,6 kilometrů, realizace 1506 až 1520. Spojuje tok Vydry s tokem Křemelné a využíván byl k plavení dřeva. Hlavním důvodem jeho stavby byl nesplavný úsek toku Vydry v úseku mezi Antýglem a Čeňkovou pilou. Rechle – hradlový most – industriální kulturní památka Rhodos - Sedm pramenů - Epta piges Západně města Kolymbia sedm krasových pramenů – převádění vody umělým tunelem(cca 180 m) a převedení a zavodňovacím kanálem včetně přehrady (postavili Italové 1930- součást zavodňovacího systému pro okolní pole. Tento systém zůstal funkční i v současnosti. Hlavní atrakcí tohoto údolí však není jen jeho příroda, ale tunel, jehož délka činí přibližně 180 m. Vodní náhony – energie, mlýny, hamry, pily, valchy Budovány jako nová díly, nebo využití starých ramen vodních toků http://vodnimlyny.cz/mlyny/objekty/map Údolí Říčky – Líšeň – starý vodní náhon Vodojem Tvrdého Nefunkční vodojemy mezi ulicemi Tvrdého a Tomešovou na úbočí brněnského Žlutého kopce Stavba byla dokončena v roce 1872. Na přelomu 19. a 20. století vodojemy doplněny o dvě betonové nádrže a celkem tak měly vodojemy objem více než 20 tisíc kubických metrů. Činnost vodojemů byla ukončena v roce 1997, kdy byly odpojeny od vodovodní sítě. (http://druhebrno.smerem.cz/Tema/Vodojemy%20p%C5%99i%20ulici%20Tvrd%C3%A9ho Převádění povrchových vod, radikální úpravy vodních toků, zásobování pitnou vodou, odvádění odpadních vod – zatrubnění, tunely, podzemní vodojemy Např. Převod toku Ponávky neboli štoly C1, která byla postavena v roce 1993 jako hlubinná ražená štola délky 3 km vedoucí od vtokového objektu - Královo Pole pod Lesnou do Cacovic. Štola C1 slouží k odlehčení stokové sítě, převodu přívalových srážek (http://druhebrno.smerem.cz/Tema/Tunel%20Pon%C3%A1vky). Ponávka – podzemí – Královo Pole až Svitava – Maloměřice – ul. Cacovická Pobřežní (litorální) vodohospodářské tvary Systémy hrází Nizozemsko, poldry. Změna pobřežní linie – doky, mola, hráze apod. zavážení pobřežních zátok a zálivů. Průplavy – např. Panamský délka 81,6 km, šířka 150-305 m, hloubka průměrně 13 m. Nejdelší průplav Suezský 161 km. Plavení dřeva – nádrže klauzy (Hostýnské vrchy, Moravskoslezské Beskydy, Šumava, Novohradské hory), často byly součástí plavebních kanálů. Hráz sroubená ze dřeva, s výplní kamene a hlíny, někdy sypaná a s propustí, stavidly. https://cs.wikipedia.org/wiki/Splavovac%C3%AD_n%C3%A1dr%C5%BE Říčka Juhuně Rajnochovice – Rosošný potok – klauza - rekonstrukce Příklad - Vodní dílo Nové Mlýny - Novomlýnské nádrže – jižní Morava Důvody výstavby – zabránění povodním, potřeba vody pro závlahy, rekreace, ekologické dopady – zánik lužních lesů, zánik retenčních prostorů, zánik obce Mušov, akumulace vody, rekreace vodní sporty Mušovská nádrž (též Vodní nádrž Nové Mlýny I nebo Horní nádrž) – stavba 1975 – 1988, hráz výška 6,4 m, délka 2484 m, plocha 528 ha, max. hloubka 4,3 m Velká laguna, Malá laguna Věstonická nádrž (též Vodní nádrž Nové Mlýny II – budování 1975 – 1988, plocha 1031 ha, max. hloubka 5,3 m. 1994 přírodní rezervace. Novomlýnská nádrž – výstavba 1975-1988, napouštění po roce 1990, plocha 1668 ha, max. hloubka 7.8 m, malá vodní elektrárna, rekreace, lodní sporty, chov ryb SÍDELNÍ ANTROPOGENNÍ (URBÁNNÍ) TVARY Sídelní procesy při výstavbě sídel – povrchové i podzemní, akumulační i destrukční Např.: sídelní terasa (plošina), kulturní pahorek, ruinový pahorek, únikový pahorek, skládka, skalní obydlí (hrad), sídelní podzemí (suterén), podzemní úkryt (kryt) – pro obyvatelstvo v případě vojenských událostí, například jako protijaderné úkryty, protiletadlové úkryty či úkryty v případě použití biologických zbraní, specialita – loch (díra, jáma, podzemní prostory pro uschovávání potravin, či úkryt obyvatelstva) Odlišit od vojenských podzemních krytů Sídelní plošiny - Degradace, odkopávky – vyrovnávání terénu Sídelní roviny - Agradace – zarovnávání sníženin usazeninami (velká sídliště) Antropogenní usazeniny různé mocnosti např. Moskva 22 – 24 m, San Francisko 23 m, Paříž 20 m. kulturní pahorek. Otrokovice – navršeno až 3 m nových sedimentů při výstavbě Bahňáku a centra, Praha – přízemí románských domů je v současnosti 2-4 m pod terénem. II. světová válka – vyvážení sutin z rozbombardovaných měst – vznik suťových (ruinových) pahorků – z Berlína vyvezeno 310 mil. m3 , suťové pahorky u Lipska, Mnichova, Stuttgartu. Ruinové pahorky ze starověkých měst (ve střední Asii nazývány tepe, v Orientu tells) Únikové pahorky – pro zvýšení nadm. výšky sídel před záplavami, sev. Evropa, umělé ostrovy, Sídelní podzemní prostory – antropogenní suterén – středověká města, skalní města (Vardzija, Gruzie), katakomby, Paříž, Řím, v ČR – např. Brno, Jihlava, Znojmo, Tábor a další Podzemní prostory v oblastech České tabule (sluje, sklepení, obydlí), jeskyně Klácelka u Liběchova z roku 1844, Blanická jeskyně ve vrchu Milenka u Rudky u Kunštátu (postavy sv. Václava a blanických rytířů) též jako tvary Ostatní (umělecké) Podzemní prostory u hradů skalní hrad Sloup, Pařez, soustava vězení hradu Sovince Gruzie_skal_mesto_a Gruzie – Uplisciche Kos_Kefalos_skalni obydli Kos- Kefalos – skalní obydlí Meymand – podzemní vesnice – osídlení kontinuálně až 3 tis. let jihovýchodní Irán- provincie Kerman – turismus. http://www.heritageinstitute.com/zoroastrianism/kerman/maymandphoto2.htm Vardzia - Gruzie - jeskynní klášterní město západně od města Achalkalaki v kraji Samcche-Džavachetie, okrese Aspindza. Město bylo vybudováno na levém břehu řeky Kury v Malém Kavkazu na jihu Gruzie ve 12. stl. P9280035 Památková rezervace Brhlovce – vulkanické tufy ochrana obyvatelstva před nájezdy Turků (16. -17 . století) P9280037 P9280050 P9280052 Přechodná obydlí v umělé skalní štole a ve starých sklepech – Brno - Žabovřeská Brno_kravihora1 Nedokončený kryt – Kraví hora Brno – výstavba v letech 1944-45, úkryt pro případ válečných náletů kryt Denis Brno – pod Petrovem celková délka dosahuje i s únikovými štolami zhruba 900 metrů Protiletecký a protiatomový kryt pod Špilberkem s kódovým označením 10-Z, od 5.5.2016 přístupný veřejnosti https://brno.rozhlas.cz/utajovany-kryt-pod-spilberkem-se-otevre-verejnosti-nahlednete-tam-uz-nyni-6 465183 DOPRAVNÍ (KOMUNIKAČNÍ) A TELEKOMUNIKAČNÍ ANTROPOGENNÍ TVARY Vytvářeny při výstavbě povrchové a podzemní dopravní sítě Např. dopravní tunel (silniční, železniční), podzemní garáž, metro, plynovod, ropovod, dopravní plošina, letištní plošina, dopravní násep, dopravní odkop, dopravní průkop, úvoz, dopravní zářez, dopravní výkop, těleso dálnice, ekodukt, kosmodrom, mostní konstrukce, parkoviště Destrukční tvary – dopravní průkopy Při výstavbě silnic a železnic – výkopy, zářezy, odkopy Akumulační tvary - dopravní náspy, dopravní haldy Podzemní stavby – tunely, metro, Výstavba letišť -letištní plošiny, podzemní systémy, technické objekty Letiště Santorini Letiště Brno Nezpevněné komunikace Úvozy, zeminy, zdroj eroze na lesní půdě Kohoutovická vrchovina Brno Chudčice –oblast Kuňky Poklesy v důsledku výstavby podzemních prostor Parkoviště Telekomunikační tvary - systém objektů k přenosu televizního, rozhlasového, telefonního signálu, úpravy terénu, příjezdové komunikace Úvozy Brno_pruzkumna_stola Královopolské tunely ražba zahájena 2008 – 2012, Tunel I je veden v ose Žabovřeská–Dobrovského délka 1237 m, tunel jižně II délka i 1258 m, nadloží max. 21 m. P1210711 P1210737 P1210768 P6233053 P6233064 P6233081 P6233087 OSLAVNÉ ANTROPOGENNÍ (CELEBRÁLNÍ) TVARY Např. megalitická stavba, menhir, kromlech, oslavná socha, oslavný pahorek, pyramida, pseudomohyla pseudomohyly Oslavné účely, zemní, kamenné vyjádření úcty k zemřelému, který je pochován jinde, uctění památky padlých, či zemřelých v cizině kenotafy Prázdné hroby oslavné pahorky Např. pahorek Kosciuszka (1820, výška 27 m) u Krakowa, Štefánikova mohyla u Brezové pod Bradlom Polskoa pahorek Kosciuszka (1820, výška 27 m) u Krakowa, VOJENSKÉ ANTROPOGENNÍ (MILITÁRNÍ) TVARY Historické, současné, povrchové, podzemní konvexní, konkávní, lokální, lineární Obranné valy, hradby Obranné příkopy (značné rozměry), zákopy (násep k ochraně), okopy (pro jednotlivce) Hradní příkopy Pevnostní města s obrannými valy a příkopy Olomouc – neznatelné, Terezín, Krátery po granátech (Vietnam, 20 mil výbuchových kráterů o průměru 6-16 m, a hloubce 1,6 – 6 m). Krátery po atomových bombách Nevada – kráter průměr 400 m, hloubka 106 m. Rozdíl mezi přirozenou sníženinou a kráterem (vyvýšený val). Vojenské výcvikové prostory Pozůstatky po bombardování z II. světové války (Přerovsko , 120 tvarů) Zákopy z II. světové války, zbytky v lesích postupně zanikají Vojenské terény střelnice, výcvikové prostory Podzemní vojenské tvary – jeskyně, chodby, sklady, podzemní pevnůstky Obranné linie z konce 30 let minulého století – ŘOP Ženijně technické zátarasy – pohraniční pásmo Příklady – Zmijevyje valy na Ukrajině – obranné valy a příkopy (až 16 m výška), délka několik tisíc km (5.- 7. stol) Keltské obranné valy, Jablunkovské valy, pozůstatky napoleonských válek na Slavkovsku (Santon – kopec přemodelovaný Francouzi) Vietnam CuChi vojenské tunely z vietnamské války délka mnoho kilometrů https://commons.wikimedia.org/wiki/Cu_Chi_Tunnels P6140073 P6140070 P1180002 P1180004 Zlobice bývalý výcvikový prostor u Kuřimi Kývalka vojenské zákopy z II. světové války Jundrov (Brno) severní svahy Holedné – zákopy z II. světové války – délka desítky m Foto26 Foto27 NP Podyjí Foto28 Pradědská hornatina Dělostřelecká tvrz Hůrka u Králík - výstavba 1936 – 38, podzemní chodby a sály délka 1,75 km a 5 bojových objektů. Za okupace jako pokusný objekt německé armády. Od roku m1946 využití armádou, muniční sklady až do 2008. Nyní muzeum. Dělostřelecká tvrz Dobrošov - postaveny tři objekty − N-S 72 (Můstek), 73 (Jeřáb) a 75 (Zelený), vyrubány podzemní sály skladů a ubikací a chodby o celkové délce 1750 m. Celé podzemí bylo téměř z poloviny vybetonováno. (1937-38). Zelený POHŘEBNÍ ANTROPOGENNÍ (FUNERÁLNÍ) TVARY Vznik - při pohřbívání a s tím spojených zvycích Historické a současné tvary, povrchové a podzemní tvary Ve všech kulturách se udržoval kult mrtvých a s ním spojené pohřbívání. Na území Brna osídlení již před 30 000 lety – hroby pod Červeným kopcem, na Francouzské ulici, Žabovřeskách Slovanské hroby od 5. století – Pisárky, Maloměřice, Židenice, Komín, cihelna u Lidické ulice, v Obřanech, na Starém Brně, ve Starém Lískovci, na Starých zámcích u Líšně, v Králově Poli, v Černých Polích, v Černovicích, ul Radnická a Starobrněnská ulici a na Zelném rynku Křesťanství – duchovní centrum kostel Povrchové – konvexní Pohřební mohyly – navršení zemin, úlomků hornin, kuželovitý, kupovitý, stolovitý tvary Pyramidy (jsou rovněž i oslavné tvary) kurgany – malá výška, velká rozloha skupiny mohyl – mohylníky Podzemní Hroby a jejich skupiny – hřbitovy Katakomby Kostnice Dělení křesťanských pohřebišť vvýlučná vpříležitostná vveřejná existovaly vždy souběžně vedle sebe Výlučná pohřebiště - především hrobky v kostelech (významné osobnosti církevní i světské), části klášterních hřbitovů - rezervované pohřbům členů řádu a jeho laických příslušníků. Od poloviny 18. století - specifické hřbitovy vojenské a vězeňské (často části hřbitovů veřejných). Dnes - čestná místa na hřbitovech veřejných pro osobnosti. Příležitostná pohřebiště - nutnost urychleného pohřbení, dočasné pohřby (obětí živelných pohrom, epidemií, válek) Později přenášeny na patřičné hřbitovy. Veřejná pohřebiště – obklopovala farní kostel, ohrazena zdí. REKREAČNÍ A SPORTOVNÍ ANTROPOGENNÍ TVARY Např. - Sjezdové dráhy, turistické stezky, parkoviště, hřiště – s umělých nebo vyrovnaným povrchem, lyžařské můstky s komplexem zařízení, lanovky golfové hřiště, dostihová dráha, koupaliště, přirozené i vyhloubené, rozhledny (https://www.treking.cz/regiony/rozhledny.htm#rozhledny ) , umělé bobové dráhy, sportoviště pro horská kola - singtrail 000038 Příklad - Golfové hřiště Jinačovice u Brna iko_balon20 000021 000022 000031 Singletrail Mariánské údolí, údolí Říčky, bobová dráha OSTATNÍ TVARY Vědecké a výzkumné tvary, ostatní umělé tvary umělecké tvary, např. umělé jeskyně – grotty archeologická vykopávka, umělá jeskyně, podzemní laboratoře, vrty, odkryvy milířové plošinky Umělecká díla ve skalních masívech i v podzemí zejména pískovce např. Kuks, apod. P8244526 Opatovické hradisko – P. Bezruč Velký Chlum – pískovcové reliéfy Stanislava Rolínka USA - Národní památník Mount Rushmore (oficiální název Mount Rushmore National Memorial Město Keyston – jižní Dakota , žulový masív tesány v období 1927 – 1941 – navrh a začal tesat Gutson Borglum – 1927, dokončil jeho syn. Nadm. výška 1745 m, sochy vysoké 18 m. Prezidenti G. Washington, T. Jefferson, T. Roosvelt, A. Lincoln https://cs.wikipedia.org/wiki/Mount_Rushmore