Zpět ke zdravé krajině: podpora biodiverzity luk, polí, mokřadů a intravilái Pole Jan Trávníček, Czech Organics Financováno Evropskou unií NextGenerationEU 4 NÁRODNÍ PLÁN OBNOVY C*STvO ^OlíTvI 4* U IM I Masarykova univerzita a Czech Organics Evoluce zemědělství v České republice: Cesta od meziválečného období do současnosti. Jan Trávníček, Czech Organics Obsah uíiihii M 01 Zemědělství v letech 1848 -1918 • Produkční a mimoprodukční funkce meziplodin • Jaké volit druhy meziplodin? • Dynamika živin a meziplodiny 02 Období 1918 -1945 • Produkční a mimoprodukční funkce meziplodin • Jaké volit druhy meziplodin? • Dynamika živin a meziplodiny 03 Združstevňování zemědělství (1949 -1960) • Produkční a mimoprodukční funkce meziplodin • Jaké volit druhy meziplodin? • Dynamika živin a meziplodiny 04 Zemědělství v období socializmu • Produkční a mimoprodukční funkce meziplodin • Jaké volit druhy meziplodin? • Dynamika živin a meziplodiny 05 Přehled vývoje zemědělství po roce 1989 • Produkční a mimoprodukční funkce meziplodin • Jaké volit druhy meziplodin? • Dynamika živin a meziplodiny Zemědělství v letech 1848 -1918 M U NI ||$ 01 Zrušení poddanství a nástup kapitalizmu do zemědělství • 1781: Zrušení nevolnictví • 1848: Konec poddanství a roboty • Přechod: Od feudálního systému k kapitalismu • Moderní zemědělské metody a technologie • Konec 19. století: Šlechtici vlastnili téměř 30% půdy 02 Poválečné zemědělství • Vliv technického rozvoje a vědeckých poznatků • Uplatnění nových plodin a zdokonalených odrůd • Zlepšení podmínek pro chov hospodářských zvířat 03 Produkce • Zvýšení celkového výnosu sklizně mezi 1848 -1930 (pšenice o 150%, brambory o 450%) • Zvýšení intenzity zemědělské produkce a hektarových výnosů • Rozvoj chmele a jeho technologické zdokonalení Zemědělství v letech 1848 -1918 MU N I 04 Zpracování produktů 05 Krize v zemědělství 06 Dopady krize Velký rozvoj v 2. polovině 19. století; pivovary, cukrovary, lihovary Odborné znalosti získané od zahraničních odborníků, např. v pivovarnictví a cukrovarnictví Přední místo v Evropě v pivovarnictví a cukrovarnictví Agrární krize koncem 19. století; pokles cen, nadvýroba Konkurence z USA, Argentiny a Indie; dopad na evropské zemědělství Dluh a finanční potíže malých a středních farmářů Přizpůsobení výroby; omezení rostlinné výroby, zvýšený důraz na živočišnou výrobu Význam odborného vzdelania přesné evidence půdy Koncentrace výroby a podnikání, úpadek některých odvětví (zemědělství, textilní a těžební průmysl, stavebnictví, finančnictví) Rozšíření zadlužení zemědělských usedlostí Vylidňování venkova a emigrace (průmyslová revoluce) Nárůst požadavků na odborné zemědělské vzdělání Zemědělství v letech 1848 -1918 II U III ^ 05 Zemědělská věda a technika • Značný technologický pokrok ve 2. polovině 19. století. • Zdokonalení kultivačních nářadí, secích strojů, pluhů. • Vznik zemědělského strojírenství jako odvětví. • Rozvoj zemědělské vědy a osvěty. • Zřízení prvních pokusných a výzkumných stanic. • Rozšíření zemědělského školství od 60. let 19. století. 05 Zemědělské Organizace a Družstevnictví Vznik zemědělských organizácia spolků po odstranění poddanství. Založení úvěrových družstev pro zajištění kapitálu. František Cyril Kampelík jako průkopník zemědělského družstevnictví. 06 Politická Organizace a Válkou Poznamenané Zemědělství Politické organizování zemědělců a vznik agrárního hnutí ke konci 19. století. Agrární strana chrání zájmy zemědělství a venkova. Těžké poškození zemědělství během první světové války. Státní a armádní zásahy, nedostatek pracovních sil. Snížení rostlinné a živočišné výroby díky horším podmínkám hospodaření. Období 1918 -1945 U IM I ^ 01 Situace 02 Změny v držbě a vlastnictví půdy 03 Zemědělská výroba 1918: Vznik CSR: Integrace odlišně rozvinutých oblastí. Hospodářský Růst: ČSR byla hospodářsky nejvyspělejším nástupnickým státem bývalého Rakouska-Uherska. Průmysl a Zemědělství: Rapidní rozvoj; dosažení předválečné úrovně. Specializace Zemědělství: Dosažení mezinárodní konkurenceschopnosti v určitých sektorech. Vlivy a Stabilita: Zvládání agrární krize a přispívání k stabilitě ČSR. Přínos pro Zahraničí: České zemědělství bylo oceněno za svůj specifický přínos. Pozemková Reforma 1918: Zaměřena na redistribuci půdy; od šlechty a církve k malorolníkům. Zákony a Realizace: Provedení záboru půdy, přidělování a finanční podpora. Výsledek: Zmenšení latifundií, zvýšení produkce, problémy s pachtováním ve 30. letech. • Zotavení Zemědělské Výroby: Po válce došlo k obnově a zvýšení zemědělské výroby v 20. letech. • Světové Postavení ČSR: Významná role v globální produkci a exportu chmele, cukrovky a sladu. • Rostlinná Vs. Živočišná Výroba: Převaha rostlinné výroby s poměrem 55:45 v letech 1926 -1930. • Intenzifikace a Inovace: Zvýšené výnosy díky lepší péči o půdu, šlechtění a umělým hnojivům. Období 1918 -1945 U IM I ^ 04 Rostlinná výroba 05 Živočišná výroba 06 Zemědělský průmysl Obiloviny a Komerční Plodiny: Specializace a rozšírení pěstování. Světový lídr v Chmelařství: Československo bylo dominantní v produkci a exportu chmele. Ovocnářství: Signifikantní rozvoj a diverzifikace. Stabilní Vinohradnictví: Bez velkého rozvoje v meziválečném období. Živočišná výroba byla zaměřena převážně na domácí trh a byla velmi rozšírená v malovýrobních prostředích. Hospodářská zvířata: Stoupající počty všech hospodářských zvířat, s výjimkou skotu, který zůstal stabilní. Výrazný nárůst výroby vepřového masa. Specializace v chovech: Různé regiony měly preferenci pro různé typy zvířat a plemen, s Čechy upřednostňující skot a Moravou preferující lehčí typy koní. Mechanizace: S rostoucí mechanizací se snižuje závislost na koňské tažné síle a celkový počet koní klesá. Zemědělský Průmysl: Významný doplněk intenzivní zemědělské výroby v meziválečném období. Dynamický Rozvoj: Podporován výzkumem a vědou, umožnil rozšířené pěstování rostlin. Propojení s Zemědělstvím: Esenciální pro odbyt produkce v rentabilní formě, postupný vědeckotechnický pokrok v oblastech mlynářství, cukrovarnictví, sladovnictví a pivovarnictví. Zdroj: Jan Andrla Období 1918 -1945 07 Krize v zemědělství Roku 1925 zemědělství dosáhlo předválečné úrovně. V letech 1926-1930 překračovala produkce předválečné úrovně o více než čtvrtinu. Světová krize v roce 1929 vedla ke krizi ve všech odvětvích výroby. Agrární krize vedla k omezení produkce a snížení cen v řepařství a obilnářství. Cukrovarnictví bylo zasaženo snížením exportu řepného cukru. Krize omezovala investiční činnost a nákup výrobních prostředků a zvyšovala zadlužení zemědělců. 08 Zemědělské družstevnictví • Po 1918 zažilo zemědělské družstevnictví úspěšný rozvoj, s cílem zlepšit odbyt zemědělských výrobků a upravit jejich distribuci. • Úvěrní družstva jako "kampeličky" byly nejrozšířenější, zatímco neúvěrní družstva se zaměřovala na nákup a prodej. • Družstevní zpeněžování živočišných výrobků nebylo významné. • Během 2. světové války nacisté reorganizovali zemědělské družstevnictví a způsobili škody v zemědělské výrobě. n u r j i M 09 Český odkaz v zahraničí • České pivo: České pivo, zejména Plzeňské, je světoznámé pro svou kvalitu. • Český slad: Český slad byl úspěšně vyvážen do mnoha zemí, podporující pivovarnictví. • Ječmen hanácký: Hanácký ječmen byl významnou plodinou, díky šlechtiteli Emanuelu Proskowetzovi. • Kostkový cukr: Kostkový cukr byl vynalezen v Dačicích, usnadňující sladké pokrmy. • Zahraniční spolupráce: Čeští odborníci aktivně přispívali a šířili znalosti v zemědělství a veterinární medicíně. • Odkaz ve zelenině: Pěstování specifické zeleniny, jako znojemských okurek, mělo úspěch na zahraničních trzích. • Profesor Vladimír Krajina: Profesor Krajina byl významnou postavou v botanice a biologii, s politickým angažmá proti komunismu. Období 1945 -1948 U N I ^ 01 Poválečná situace 02 Konfiskace, rozdělení a osídlení půdy 03 Revize první pozemkové reformy • 1945-1948: Politické změny ovlivnily zemědělství v Československu. • Omezení demokracie a potlačení demokratických zásad. • Vznik nových státních orgánů a národních výborů pro zemědělství. • Ministerstvo zemědělství získalo nové kompetence. • Zemědělská politika zaměřena na obnovu, výživu a pozemkovou reformu. • Tři etapy pozemkové reformy: konfiskace, revize předválečné reformy, nová reforma po únoru 1948 • 1945-1946 konfiskace, rozdelenia osídlení půdy Němců, Madárů a zrádců. • Rozdílný průběh vnitrozemí a pohraničí. • Rychlá konfiskace bez čekání na soudní rozhodnutí. • Přidělování půdy bezzemkům a drobným zemědělcům podle bonity až do 13 ha. • Malá finanční úhrada za zkonfiskovanou půdu. • Do května 1946 konfiskováno 350 000 ha půdy v českém vnitrozemí. • Celkem zkonfiskováno 2 946 395 ha půdy v celé republice. • Národní správa zajišťovala konfiskovaný střední a velký zemědělský majetek. • 1946-1948 - Revize první pozemkové reformy podle záborového zákona z roku 1919. • Revizní komise složené paritně ze zástupců politických stran. • Novela v březnu 1948 umožnila úplné převzetí půdy zbytkových statků v naléhavých případech. • Likvidace (velko)statkářské půdy a její postupné snižování na 50 ha. • Příděl půdy z revize preferoval malorolníky a zemědělské dělníky. • Statistiky z března 1949 ukazují 90 % získané půdy pro příděl a 10 % ponecháno původním majitelům. • Druhá etapa pozemkové reformy zasáhla (velko)statkářskou a církevní půdu ve vnitrozemí republiky. Období 1945 -1948 U IM I ^ 04 Nová pozemková reforma 05 Poválečná obnova a zemědělská výroba 06 Plánování v zemědělství • V roce 1947 KSČ prosazovala nový zemědělský program. • Klíčovým opatřením byl zákon o nové pozemkové reformě v roce 1948. • Omezoval vlastnictví půdy na 50 ha pro majitele středně velkých statků a zahrnoval pronajatou půdu. • Vlastníci zabrané půdy čekali na finanční náhradu, která často nepřišla. • Nová pozemková reforma konfiskovala statkářskou a církevní půdu, uzavírajíc tak poválečnou pozemkovou reformu. • Poválečné zemědělství čelilo ekonomickým a výrobním problémům. • V zemědělské produkci měla převahu živočišná výroba. • Skot a prasata byly prioritou v živočišné výrobě, ale počty zvířat stále nedosahovaly předválečného průměru. • Nedostatek krmiv byl závažným problémem a k řešení se doporučovalo omezit dovoz skotu a dovážet krmiva prostřednictvím UNRA. • Poválečné zemědělství čelilo mnoha ekonomickým problémům a zvýšení produkce bylo prioritou. • Zemědělský výrobní plán byl zaveden jako součást plánovaného hospodářství. • Zemědělská produkce byla ovlivněna nepříznivými klimatickými podmínkami, zejména suchem v roce 1947. • Družstevnictví hrálo důležitou roli při organizaci a mechanizaci zemědělství. • Postupně se prosazovalo plánovania státní zemědělská politika omezovala zájmové zemědělské organizace. Združstevňování zemědělství (1949 -1960) 01 Změna vlastnictví a 02 Socialistický držby půdy: zemědělský model Zemědělství prošlo strukturální přestavbou, kdy docházelo ke změnám v držbě a vlastnictví půdy. Státní, družstevní a soukromé vlastnictví půdy byly hlavními formami. Komunistická strana se inspirovala sovětským modelem a prosazovala přechod od malovýroby k socialistické velkovýrobě v zemědělství. Cílem bylo vytvořit efektivní systém hospodárenia dosáhnout vyšší produkce. Minu 03 Vznik jednotných zemědělských družstev (JZD) Zákon č. 69/1949 Sb. o jednotných zemědělských družstvech byl klíčovým právním nástrojem pro proces združstevňování. JZD měla sjednocovat zemědělskou produkci a organizovat společnou práci. Združstevňování zemědělství (1949 -1960) U IM I H ^ 04 Různé typy JZD 05 Růst počtu JZD Existovaly tři hlavní typy JZD, které se lišily v organizaci a hospodaření. • Společná organizace setí a sklizně, bez rozorávaní mezí a slučování pozemků. • Družstva, v nichž došlo k rozorání mezí a zavedení společné rostlinné výroby (živočišná výroba zůstávala prozatím soukromá) a sklizeň si členové družstva rozdělovali individuálně podle velikosti výměry půdy vnesené do družstva. • Do třetího typu patřila družstva, která již provozovala společnou rostlinnou a živočišnou výrobu se společnou organizací práce. Po první etapě združstevňování v letech 1949-1953, která byla relativně rychlá. Roku 1953 působilo v českých zemích skoro 5 000 družstev, která obhospodařovala 1 360 930 ha půdy. V 2. polovině 50. let k dalšímu zrychlení procesu združstevňování. Místo statisíců hospodářství drobných a středních zemědělců vzniklo v celé ČSR zhruba: 11 000 JZD o průměrné výměře asi 450 ha a 200 státních statků a průměrné výměře zhruba 7 000 ha zemědělské půdy. Až na vzácné výjimky zmizela soukromá hospodářství. Zemědělství v období socializmu U IM I 5! NI ^ 01 První etapa 02 Druhá etapa 03 Třetí etapa 1949-1960: Byla charakterizována budováním jednotných zemědělských družstev (JZD) a podporou ze strany státu. 1960-1975 - Během této doby byly zdůrazněny cíle zvýšení intenzity zemědělské výroby, specializace, a koncentrace. 1975-1989: V této etapě se prosazovalo centrální řízení, plánovania vědecké řízení výroby. Zavedení nových zákonů a regulací mělo za cíl zkvalitnění rostlinné a živočišné výroby. Došlo k radikálnímu zvratu ve zemědělské politice, což vedlo k růstu zemědělské produkce a zvýšení úrovně mechanizace a chemizace. Zemědělské podniky byly sjednocovány, což vedlo k dalšímu růstu výroby a mechanizace. Ministerstvo Zemědělství: Reorganizace v roce 1949 pro podporu velkovýroby. Okresní a krajské správy: Vznik po roce 1963 pro lepší řízení zemědělství. Združstevňování: Cílem bylo vytvoření tisíců JZD a omezení soukromého hospodářství. Zemědělství v období socializmu U l\l I 04 Třetí etapa 1975-1989: V této etapě se prosazovalo centrální řízení, plánování a vědecké řízení výroby. Zemědělské podniky byly sjednocovány, což vedlo k dalšímu růstu výroby a mechanizace. Zvýšení produkce Od roku 1967 do roku 1978 vzrostla hrubá zemědělská produkce v celém státě o 34 %, a tržní produkce dokonce o 78 %. Slučování a specializace JZD Slučování a specializace JZD, což zvyšovalo efektivitu výroby a umožňovalo modernizaci Racionální řízení a efektivita Některá JZD, jako například JZD Slušovice, byla známá svým racionálním řízením a efektivní výrobní činností. Mechanizace a technologický pokrok Výnosy plodin se řadily mezi nejlepší na světě. Pokrok ve zvyšování produktivity práce díky moderním strojům a technologiím. Chemizace Spotřeba průmyslových hnojiv na 1 ha se zvýšila z 18,4 kg v roce 1948 na 253,6 kg v roce 1978, což bylo téměř 14x více. Ochrana životního prostředí Postupně se začala respektovat ochrana životního prostredia role zemědělství v zachování krajiny. Zvýšení produkce masa Produkce masa se v období zvýšila ve srovnání s rokem 1950 celkem dvakrát. Zvýšení výnosů plodin Hektarové výnosy obilovin a dalších plodin rostly, což Československo řadilo mezi světové lídry v této oblasti. Snížení spotřeby průmyslových hnojiv Stagnace spotřeby průmyslových hnojiv byla pozorována kvůli zvýšenému zájmu o kvalitu potravin a ochranu životního prostředí. Přehled vývoje zemědělství po roce 1989 - Restituce U IM I ^ Po roce 1989 docházelo v České republice k obnově vlastnictví k zemědělské půdě a majetku, což bylo jedním z klíčových kroků při obnově demokratických poměrů. Restituční opatření umožnila bývalým vlastníkům, kteří byli zbaveni majetku komunistickým režimem, požádat o vrácení majetku nebo finanční náhradu. Toto období bylo charakterizováno snahou o spravedlivé vyrovnání majetkových křivd způsobených v letech 1948-1989. • Zákon č. 229/1991 Sb., známý jako "zákon o půdě," byl klíčovým právním předpisem, který upravoval vlastnické vztahy k zemědělské půdě a dalšímu zemědělskému majetku. Cílem tohoto zákona bylo zmírnit následky majetkových křivd a obnovit původní vlastnické vztahy k půdě. Tímto způsobem se snažila vláda zlepšit péči o zemědělskou půdu a podpořit rozvoj venkova a životního prostředí. • Zákon č. 428/2012 Sb. dále řešil majetkové vyrovnání mezi státem a církvemi a náboženskými společnostmi, což bylo další důležité téma v oblasti majetkové obnovy. Přehled vývoje zemědělství po U l\l I š£ roce 1989 - Privatizace Privatizace je proces převodu státního nebo veřejného majetku do soukromých rukou. V tomto případě se majetek stává vlastnictvím jednotlivců, firem nebo jiných soukromých subjektů. Tento proces byl nezbytným krokem zásadní pro transformaci ekonomiky z plánovaného hospodářství na tržní ekonomiku. Po roce 1989 probíhala privatizace pozemkového vlastnictví a umožnila soukromým osobám získat vlastnictví pozemků, které byly dříve ve vlastnictví státu nebo kolektivních zemědělských organizací. Metody privatizace: • Restituce pozemků byla klíčovou částí privatizace v zemědělství. V rámci restituce byla většina zemědělských pozemků vrácena původním vlastníkům nebo jejich dědicům. Tato restituce byla realizována především v 90. letech. • Kuponová privatizace: Občanům byly rozděleny kupóny, které mohli použít k nákupu akcií, například zemědělských podniků. Tím se umožnilo zapojení široké veřejnosti do privatizace zemědělství. • Přímý prodej zemědělských podniků soukromým investorům, včetně domácích a zahraničních. To umožnilo rychlý přechod k soukromému vlastnictví některých zemědělských podniků. Přehled vývoje zemědělství po roce 1989 - Privatizace U l\l I ^ Důsledky privatizace: Privatizace zemědělství vedla k vytvoření velkého počtu soukromých zemědělců a firem, které začaly hospodařit na vrácených pozemcích. To mělo významný dopad na rozvoj venkova a diverzifikaci zemědělského sektoru. Výzvy a problémy: Privatizace zemědělství nebyla bez problémů. Některé zemědělské podniky byly zprivatizovány rychle a neefektivně, což vedlo k poklesu jejich výkonnosti. Tím pádem došlo k ztrátě pracovních míst a některé venkovské oblasti zažily obtížné časy. Podpora pro soukromé zemědělství: Po privatizaci byly vytvořeny různé programy a dotace, které měly podporovat rozvoj soukromého zemědělství, diverzifikaci produkce a ochranu životního prostředí. Počátky biodynamického zemědělství Minu M Biodynamické zemědělství bylo založeno v 20. letech 20. století Rudolfem Steinem, rakouským filosofem. Tento systém klade důraz na celistvost a udržitelnost v rámci celého produkčního procesu. Hlavními principy biodynamického zemědělství jsou: • Biodiverzita: Podporuje rozmanitost rostlin a živočichů na farmě, což přispívá ke stabilnímu ekosystému. • Přírodní hnojiva: Používání kompostů, organických hnojiv a speciálních přípravků, jako je biodinamický preparát, místo syntetických hnojiv. • Rostlinný a živočišný rytmus: Pracuje s astronomickými cykly a rytmusy pro optimální pěstování plodin a chov hospodářských zvířat. • Soběstačnost: Biodynamické farmy se snaží být co nejvíce soběstačné, co se týče vstupů a výstupů. Biodynamické zemědělství je často spojováno s antroposofickou filosofií a mystickými prvky, jako jsou astrologické cykly a speciální preparáty. Tento systém je známý pro svou ekologickou a etickou integritu a nachází se na pomezí mezi zemědělstvím a spirituálním přístupem k půdě a rostlinám. Počátky ekologického zemědělství MU N I Ekologické zemědělství vzniklo jako reakce na negativní dopady konvenčního zemědělství v 20. století, které zahrnovaly nadměrné používání chemických hnojiv a pesticidů, erozi půdy a ztrátu biodiverzity. Tento systém klade důraz na udržitelnost, ochranu životního prostredia kvalitu potravin. Hlavními principy ekologického zemědělství jsou: • Minimalizace chemikálií: Snaha minimalizovat používání syntetických hnojiv a pesticidů a místo nich upřednostňovat přírodní metody kontroly škůdců a hnojení. • Ochrana půdní kvality: Praktiky, které udržují a obnovují půdní zdraví, jako je kompostování, pěstování meziplodin a pestré osevní sledy plodin. • Biodiverzita: Podpora diverzity plodin a živočichů na farmě, což přispívá k biologickému bohatství. • Transparentnost: Otevřenost a transparentnost v procesech výroby, což zahrnuje zdůrazňuje původu potravin a jejich produkčních metod. V České republice je ekologické zemědělství dlouhodobě podporováno a regulováno ve snaze přispět k udržitelnějšímu zemědělství a snížení negativních dopadů na životní prostředí. Zdroje U IM I ^ Odkaz českého zemědělství, JUDr. PhDr. Antonín Kubačák, CSc, 2020 Vydalo Ministerstvo zemědělství Těšnov 65/17,110 00 Praha 1 e-mail: info@mze.cz www.eagri.cz, Praha 2020 ISBN 978-80-7434-600-2 Dostupné na: https://eagri.cz/public/web/file/673285/Odkaz_ceskeho_zemedelstvi_web.pdf Ekologické zemědělství v praxi, B Šarapatka, J Urban, 2006 ŠARAPATKA, B., URBAN, 1, MÁTLOVÁ, Věra. a kol. Ekologické zemědělství v praxi. Šumperk: Pro-Bio, 2006, 497 s. ISBN 978-80-903583-0-0 The World of Organic Agriculture 2023, Helga Wilier, Bernhard Schlatter, Jan Travnicek, r3^"l78-3-03736-456-7; DOI 10.5281/zenodo.757289078-3, Dostupne na: https://www.fibl.org/en/shop-en/1254-organic-world-2023 4* U IM I Masarykova univerzita Management meziplodin v ekologickém zemědělství Jan Trávníček Czech Organics Obsah lilium i 4* M ^ 01 Funkce a typy meziplodin 02 Pěstování meziplodin 03 Příklady z praxe e ° « • L¥Y-C^ŕ»Č 1 ° >>é«¥0銥Úé> é « •L¥Y-C^¥»° • áÝ<éúCBJe»ÔÝÚ0° • áé0-e0e»d« *t¥Y-C^¥» • TCEŠ»CE1Éŕ>»CE> »ô • r* <«¥»éú* «*t¥Y-Cf$¥» áÝÚlC&r Lé0-e0e»ô áÝUľtCEiľ É*<«¥»éú« efi3«11 t*B0CE « •L¥Y-C^¥»° T é»é0»« • »É « • tíÉY-Cfjfífo Ú • esCECEii£i0lI« ť « G0 fr^ĚCe Funkce meziplodin MU N I 01 Organická hmota áéÝ<él> »ô« CE<0é>*£i0U >«CEB 0CE ÝÚ0° é CBieréíí* « eCEfi* »CBJH>CE ťtĚfl« í 0 ÝÚ0é (2méúCBJe»éCEÝCfflľi« ú»flŠ¥Ú£>° é 0CEi>ět^0« L-Ý,CEÚe»ÔÝÚíí»ôú> Ú-éíÉ»CEt^ JÍ 02 Dynamika ■v • • živin hCEíÉ¥>° ÝfĚ£»< éQ9»«Ú° ÍŠKÉ, 0Í #0äŠÚ*>° é í 0-e0éQI> ÝCE Ý-C^ŕ»° ÝfiÔ,Bt*tce»°GLtCB Ěé0H tůžCE^U «CEú¥^CH!éĚŠ¥Líé>° ŮeLé»H Ú ÝÚ0l33v 0 <ŠÍC^ÝÚ0Í é0BÚ»arÚ L¥« »0« CEú^CEúáG 03 Potlačování plevelů áéÝCE>»s ÝCE0<°ÚÝÚíí° Lé« -Úď (RJJOSČfa • Ú • --Úg L é ú < é Ä íí> »é0« B<»U« í ÚsÝé<í é »é><étÍQ« ÝCEfi* ú í ú>« «¥Ú011 <«0héú«G T 黧0- « • »E « • tW-C£jäž» Ú •0CE€EMJ0U« ť « &tíí->1BJd Funkce meziplodin MU N I 04 Omezení eroze áÚ,, • »3« ÝÚ0»3>CEÝCE0<°ÚÍ Ú ÝCECEfĚ* ú>¥ « • tW(BJĚ(Ě»d« CEi0CEúa 0CEú>ět^0CE« • t- »5ÚCE0»3 ¥J&Ě<»H • 0éřE&í é 0<í >CBJfl Ý-J;Ě><3G I Ěé»CEL¥ĚG Ý Y-GE0>G T 黧0- « • »Ě « • tW-Ojafe Ú •0CE€EMJ0U« ť « Funkce meziplodin MU N I 07 Struktura půdy I ÝCE-ú»B tÚ»<£]:•« CE<0黥u0ll >«CEB fíEYÚf »éÝCE« ě>ěQ9 Ý'4B1fŮ9ú'0<í >CBJfl t« Bt¥i <ÚL»i«¥Ě°Ý° 0CEfi«»Ú ÍĚÚěfi«»a CBB& ěn»3ÝÚ0»a 4É<Í 0ĚÍ <°G 08 Změna klimatu T«L¥Ý-C^»° éútCE<úÍQ9CE¥0 í žr*Ji£ Ý 0»¥uBJft< /ffi£5°»Ěflt° é í 0-e0éQ9Í 0CE ÝÚ0°g úd«Š ÝfMtÝaJeCBa* t«5<»&»3 L« B»° 0-¥« ěÉk5áé0<ŠÍQ901f,Á é í 0<ŠÍQ9ÝÚ0»dÚ-<>0CEtfB 09 Ekonomika a výnos eCEÍ S3Ůe»a « • L¥Ý-C^» « ÚŠ« úěť « ÝCE«(£ú¥t»39£ÝCffifc úí >»CEMJé těÁ tÚ^Ú ť3 T 黧0- « • »Ě « • tW-Ojafe Ú •0CE€EMJ0U« ť « B^B^IÉLB Typy meziplodin Podsevové meziplodiny Letní strniskové meziplodiny Ozimé meziplodiny Systémy živého mulče T«L¥Ý-gĚé0 ^CBaCFB^eCBJ, ú>g ^ěÚ»aj> Ý-CB^»G T • L¥Ý-0^ŕ»° Léere0é»1f 0CE4É<»¥,ĚBÚ--Ě»0« CEú^CEúáG MC>Qí£i>Ě«<<<¥>>éú¥ííCBj>ětáLéÝ<éÚ«>>o<< Yfi-0 t*B« C£¥« H Ý-CB^»°gÝfĚrÝCB^L¥« »0« LÝ<éúCBJe»ÔÝÚíí°g Ú°« CECE0»U Yfi- <í ,CEÚéu« CEfÚ»s ú> p" těté0»0« C9Ý-»Ú'-"íflĚu3« é/EÉ£E|:黥S<»d« í u¥»0«« áěen§0'« ĚBú>HJEt°ÍÉH«Ú >CEj:ÝCB^éfi« »ÔO Ú°ĚÚCffi«»3 »sú> ÝCB3<°ÚÚÝÚ0° ÚÝCE >-éÚ»aj> Ý-C^r» Ýf¥tCB ůéí»1f «¥»¥« é^éú¥LÝ<éúCBJe>>ÔÝÚíí°G á0<(XÍÄeú-éÚ+<é>>Eé0(^0BUjT-t^-C^Ŕ>'' -t>t>% T é»é0- « • »Ě « • tífiŕC^fíŔ) Ú • 0CEC®£i0lI« ť « R(í R-rJÉLB Typy meziplodin GREENING Meziplodina Podsev I « Q>t é- tÝCE4 0ÚCB Ý-C^r» LÚ°Q« • »CBJě»s ú> 0<í >Ú Ďž0»é Ý-C^r»é « é' 3/4p£ď eC^ífÚĚ<éÚ éOĚ«-CHJé> 0CE^ěÚ»oÝ-C^r»Í »ě:|r»0»& ť té-CB£Et¥« í "■•Ě»dÚéěfé»Ěég»« úCEf Ě<ěÚé »• ú>ě 0CE-G « ú>é»ě »éÝCEL« « 0Í «¥»¥« ě--»G fíCE-^/G Ozimá Varianta 1 *»*ÍM3t0RC¥0CE3G^GéÝCE»• ú>ě»é »éÝCEt«« 0Í «¥»¥« en»B 0CEx|3g)H3 T 黧0- « • »Ě « • tífiŕC^fíŔ) Ú • 0CEC®£i0lI« Ľ « R(í R-rJĚLB á0<(XÍÄeú-'éÚ+<é>>Eé0(^0BŕfiT-t^-C^Ŕ>'' -t>t>% UM I * Výb meziDlodin #1 T 黧0- « • »E « • lútf-CíifiĚň U • 0CECBa£j0U« ť « RtR-qĚUd Zú* ú»é ú>é<é0É* <¥jBfeé • Ä° >CE0»CEů' »5 é 0« Ž»¥ů» udiJ hŮJgHJŤTÚ--éiÉ>>CEtBr • M-cti* »d • h° ů>-CEtÉ<Ů4ÉÍ • Zú0CEúd0-*#í 1 ° »é«¥0銥ÚR> • eŮ0é • efidY<éÚé • Ä-*U»é ÍÉ<Í 0ĚÍ<í I -Ed • ZÚ0CEÚČ • áÝŮíC&j • C-CBÚ0é • Ä, t-Ú- 0 • , • »eCE^MJe r* <«¥»éú* áéfiéť »dÚCEÍ•Ú»d« tr» é í Druhy T 黧0- « • »E « • t¥Y-C£jí¥» U • 0CECBa£j0U« ť « &tíi-qĚud meziDlodin #2 U IM I ^ Q IVCKEjíJ> 0Í ÍÔ0Í Q TCEú¥i,Léú»/H^CEÍ Q IÉ<Í 0ĚÍ <é ÝÚ0° Q ZÝBŔ< ě^»aÝCE« R< , Í U © |yEB<Ý-"É»3Ýfi»>-"lí Druhy U IM I meziDlodin #2 • +CB< été • >¥' éů- 0Í Í30Í • vŮCřT»B»0 0Í Í30Í T é»é0- « • »E « • t¥Y-C£jí¥» U • 0CEC©i£i0lI« ť « BííB--4ÉŮe Koloběh dusíku Minu M Brukvovité h° ú>--ěĚlXBúé iM£< ét°G CCBfiMi-gfi* 00*Ůg0éÝÍ }Ěég -BdoěGA, »CEJ:L«-" »fl >«CEÉ° Ú u¥tÔ5'Ú- ú>CE0CE€^2ě-r B »*.•->• »H Ýou-G Leguminózy a jeteloviny I ú>CEY'»CEtÉt°« \MEMi0>ú> úé0Ě« miětěE éĚ«CE£& <¥Ú0i 0Í JÔ03 Š p%ŕ 00ä>eGeCa££Í 1 í JÔ0 ŽCBJé)), Ú&\ íÔ0ÝCEÝCE« B<í , ÍUÔÄfe-Ú »éÝfb0-é0 bbibgí-e« é Ý, • »¥u« MUNI ^ Druhy meziDlodin #2 Q TCEĹň^Léu'/CqŕHlí • eCE>é»0é • I ÚéL» »0é • OÍÝ¥»é T 黧0- « • »E « • t¥Y-C£jí¥» U • 0CECBa£j0U« ť « RtR-qĚUd Mobilizace fosforu IM U l\l I Pohanka l¥--»ě éú¥^Ž0éú* í> « », ú> 0CEfi* »Ů é ÝfiSB »CEJĚ « ° 0CB>ÔL°G T ě- Lupina I >->í 0° 0CEfi* »Ů JÚ'-'O,« « »CEŠíHJt< Ú,« B, 0ÚG 1 • t«ěďEqrEĚÚG MUNI ^ Druhy meziDlodin #2 Q IĚ<Í 0ĚÍ <é YÜ0c • I ÚéL» »0é • j •00»Ú • Ä¥ü» »• ü T 黧0- « • »E « • t¥Y-C£jí¥» U • 0CEC©i£i0lI« ť « RtR-qĚUd Struktura půdy MU N I n Řekdve l¥--»1l0Í-CBjqi0CEfi«»° »é<í, ÍCHj5CE<»¥u»^ ÝCB^CEí»¥u»aÚ<íÉÚ° ÝŮ0°G Svazenka Cí JE, O « »4 eCEfr »CBJ> t° ÍÉH« í Ýcamj»a« ú-m>« »é $ěfflia 0CE>-Cáú° b « éÚdú-G U IMI ^ M ^ Druhy meziplodin a dynamika živin #3 T 黧0- « • »E « • t¥Y-C£jí¥» U • 0CECBa£j0U« ť « B0BTÍBJ0 O eCE« ■ iU 1/jpúí3-1 ip 3& 0BÚS ÍÚCE»fc»<9 U t « • L¥Y-C^»° í> 0ě>>éfié0ra/E0EEUgÚú*Ě>>(lĚ*<< »$<° ú>>éŮ--éíÉ>>CEtÉ*ú>CE<0é>)¥Li0ll >«(BĚ°gOs0CE , ÍUgé »éÝÚ0»aú>ÝCE0«a»0ěú>d'Ú LěLM|rCEtÉÍ»é ÝCE3é0éÚúdú> téH.dY-CEph' »é U3 © eCE(ž(m>^LY>aYÜ0 T 黧0- « • »Ě « • \3£Ý-oäfih Ú • 0CECBa£j0U« ť « ß0ß-rtBJB Zakládání porostů #5 hCEL« «Ěé0-CE I • úd ÍĚ»CEMJ§ é esCE« ÝCEtE0 T 黧0- « • »E « • t¥Y-C£jí¥» U • 0CECBa£j0U« ť « &tíi-qĚud Terminace porostů #7 • efid«U t-Ed • eéíĚUé • Äé^»a • T í--uCEUé»a • 1¥i0CBJe»5áeCE0fi«LěÚě»3 • Z<úé • Ä°« « • »Eene»(S 5»-<0° IB (£° D»4EflE* D55IDcf aEEYiiääPD be- • ^iQCE0äee»0-ee(iieYEeBC&ee»(iie<<^i0eBC5> Carbon to Nitrogen Ratios in Cropping Systems - USDA vl 1 ¥$e» •€(e-'CEYYCBE[>Ae' Y• vl 1 Uh, I 5e:f£ UeBC&en r- ü>»CKB3° I (YYCE 0£> UCBE> 1 eoCEfe Uh, IG TeB <¥§-■, iU heECE >E^tiääDD^»<üJG't(iieG02lB3>E-<»-Eä>l 5L1Z. vT5Url ä»<ü Y« Wieste* ICB^C-e-e> ¥$ e »(^>eY<(EECE<0e>^eBiCE>/EH»(!S- ¥*ECBiS« Y e»(£ Y- e-£> <• 4CB<ü« /EEWIe»tet0EEYJ:iää0j:JCBfe- e-Ea3CE0äCiCB> ^LieJ:°iE-« t Cover Crops for Climate Change Adaptation and Mitigation 5»U«B>« • »Eene»0 5»-<0° IB 0° D»4EflE- D55IDcf >EEYiiääDD be- • ^iQCE0äee»0-ee(iieYEe5C&ee»(iie<<^i03BiC5> Cover Crop Guide - Urban Farmer Seeds ,CEl>< ü$ e»0 \p :JG>e«¥-¥-:|:CEEüCB>< üiQ ü üCEbBCEti' CiCB>EA6CB3-» Z'eE^g>A6CB3->> $iieÜ-»0&0g»CEE^tCE<0e>Mi « eEB< e»<£ □• • (£ $'\YY<- t^CB>ECE»e« • e/& bc aEEYiiääDD bg^Et- • £«-■ 5»Ü«B>« • »Ěěné»(ž 5»-<0° I Ě( 0° D»4BfíĚ« Ď55IDd' SĚĚYtiááDD BE- • ftGCE0äéé»0-ěé(žéYĚéaC5)eě»(žě<<^i03BiC5> T é»é0- « • »E « • £W-CEfiĚ» U • 0CE€B3í£j0U« Ľ « B^ifÉlB Zdroje Cover Crops I Agricology raé):LD+ r ? é»0 M--^SSBĚt Zäea&irT 0Í¥0« YCE» í #»0 ŮCB> < urflTiHBr« Ý $CBN3»?S ů0i°iĚ-« iĚ>éĚ°CE( úé» éÝY^°¥»Ě>« Ž"03Brí ^«Ji(í«0¥»HH ,CEÍÉ): é»0 <«ĚÍ <»í§>CED Ž»é»Cňíen ú- »• ŽĚ* iié» ú« 0éí0«0 é»0 0é^*0Ď4£Eií$&>0CE» °¥"0íeG SEBteiääDD OBé0MCTCErGLiCB0ä<'tCB <ěú< , (CPŤICE-fBCE) , >é<ĚÍ ?é<ĚÍŘ,CEÚ-< , é<ĚLh° (51č žÉÉYiiaaDD ffi0^CQJCE« aú-QgtaKE1BC&ěú>é<ĚtaúCB> <ěúé<É -ť—G UNI ^ Choosing and managing cover crops in organic agricultural systems >^tiaaCB0Y^>Ej!XE0a^a- Y&iE2xt>2Vixap-a2£i>' *L54:Y« u« tL5»0ÉÉY'tiááúÝ)Člut[Gútáútá<ěfi—1 (Mě0É[é-žÉ'á0»¥>ěě« • UÉYS3^°ěLCf»«ě0«ě4£ět« »¥ŠĚ«-' T 黧0- « • »Ě « • tíŕYK^SŔ) Ú • 0CE€B3i£j0U« ť « ß0ß-rJBJ0 4k +»1 M U N I Masarykova univerzita Příklady z praxe: od plošné péče až po drobná opatření Jan Trávníček, Czech Organics Obsah 01 02 03 Optimalizace půdních Agrolesnictví Regenerativní pastva a bloků ukládání uhlíku 04 Vytváření BIO regionů v ČR 05 Mechanická regulace plevelů 06 Podpora dravých ptačích druhů v zem. krajině ZYBŔ< érMiěů* YU0»dŮ> ú-CB3Ué >CEtÝC^éfi- »Č Ü0ßÄ|3 5»IJŔCB>« • »Ee^ße B u>»¥ů0UÝ-CBj>0 Er ed' 5»UčCE»« • »Ee--»ße& ü>»¥Ü0e Ý-CEi>éĎ5r ed'Ýfi* 0 tĚéŮÍQ* Ý"CE »ß é BJgCBJB0-Ž»CBJB»CB uěíĚÝU0»MEú-(B(ÍĎe+ﻫúCE00i YÜ0»a>CE ú-Cfeí Ď1 e+dg0É* <ě ú°-,éŮ°ĚŮCB:p »é té \ ü«-" « fxl'5»lJŔCB>« • »Ěě-^»a« -d', •-CEtÝCB-u-»í0i« xď 0»¥ů0. « © M r OZ ? DUZA rDAUE, C r 5, CUZOZ7CE eZI rve- eh5,DáUECZ á5T 71 70I rÄE ehZ 5MZOZ7D, M6 á5T 71 70I rÄE 1 ANALÝZA LOKALITY Identifikace kritických Lokalit z pohledu vodní a větrné eroze půdy. sklonitosti, náchylnosti k utužení, svahové variability a analýza stávajících podkladů jako je územní plán apod. Analýza geometrických charakteristik. 3 NÁVRHY OPATŘENI Agrotechnická a organizační doporučení. Vyhodnoceni podmínek DZES. Návrh struktury plodin a návrh osevu a managementu environmentálné-technických ploch. 2 OPTIMALIZACE PUDNÍ BLOKŮ Optimalizace tvaru a velikosti pozemků, dostupnosti na pozemek, optimalizace přejezdů a přesevů a implementace dalších principů precizního zemědělství a kvantifikace jejich přínosů. 4 DIGITALIZACE Digitalizace všech podkladových vrstev a návrhů optimalizace půdních bloků včetně nájezdů na pozemky do online prohlížeče, případné do LPIS. □ 0^ůĚŮe 0Cb>0Í <• »u»dŮ4 >CE0CBČ Zů><é»éÝU0° T¥0<é»é Ý"(T#¥» • t»¥ŠÍQ* <° u> -E^« °Ě«Ý-CÉ • t»ôŠ* »ôíÉ<* íí • Ý><9 • 0CEtÉ • CEi><é»é Ýfi* 0 $í »u* « iJM-»^ « 0* ,Eß« 1¥l>° ZÝéÉfi* »aÝ ť }Ě|l<< ŮĎ-r-xď T¥»¥« ě--»au. « ß• t»<9u> 0fi*L¥»§ « é'G1 P» £ í>0»é 0fi*L¥»é r° Ý té0Ú ZÜCBj»H é--t»ô0fi*l¥»c ÜßE,oDJ0b-r u« 1 <í >° 0fi«Ü¥» tu>Ůé-»H>CEt*L»é« í TCEŠ»CEtÉ 0CEYS> ß»00 • f¥Ďú • t 0CTf£U«ď eCEOÉ 0fi«Li¥» Ä, íé0úébP>P>0íä>é Ué 0CE»CŕŕtěŮétoí 1/22 0jä>e IĚ°-"Ú, té0Ú Z<»ěě-¥>MHJ3Ůi té0úé r r e e-¥>MHJäg -e, • »O^CEb^^G-r-éCfe 0CExtóbb3-ŕ-- áé-CB*»<91 x2 x 5vhä>é w0<Šúé1/^21 5vhä>éä>ůCBJe>>d Ué(_.éŮ# * ' ětá<<* úí ^CEÍu»CEtÉtM+ Ý«»tio3 V* tYCř>u»CEfB-r-x Ýé<Ě»# <_tĚLB *n0CB!íě r^«0" • I etik • úí 0CEÍ ü»CEfE-r-xi ? <é»Ě° 0CEp2 ŕ ŕŕŕMu Uŕ>H »e t»¥úBJe»é ÝeHJě»U ÝÚ012Č m Záleží na domluvě s vlastníkem pozemku, je potřebný souhlas Vznikají vzorové pachtovní smlouvy ALS, Nadace partnerství řeCEŮ^té^úCEŮe Ý^|li*Č áů^é Lěté0»aj • CEi><é»éÝfi« 0 ÜJßfßje- ¥ Ýfi« 0 í* 0éu0CBČ • 0CB>ĚĚ>ôä(^0íÉ<é>>B>>ôE<éÚ>>ô>CE0<>>í • »e><é0»5Úi té0úé st alHerCE https://agrolesnictvi.cz/ ZAVÁDĚNÍ AGROLESNICKÝCH SYSTÉMŮ NA ZEMĚDĚLSKÉ O w PUDE PDF ke st aflerCE AUTOftl: doc, Ing. Bohdan Lojka. PhD.T doc. Ing. Antonín Maitimk. PhD- r Ing. Jan Weger. PhD. P Ing. Jakub Houäka. PhD. JUDr Helena Doležalova. PhD. * Myr Lukas Kala, PhD. ■ Mgr. Peter Szabó, PhD. * Ing. Radim Kotrba. PhD- Mgr. Jana Krčmárova, PhD. Ing. Anna Chladová ' Ing. Kamila Vávrova. PhD. 1 Ing. Jana Jobbikova 1 Ing. Lenka Ehrenber gerová, PhD. Ing. Martina Snáselova * Ing. Tomas Kf a)*, PhD. 3 PDF ke st aflerCE OAkademie véd České republiky Strategie AV21 VÝZKUMNÝ PROGRAM ZÁCHRANA A OSNOVA KRAJINY 1CE0Í « • »Ě° é(Mt* é I Ä U U DUIrDrvr5 I É< • é« Í M< éOfeé Ú »é,¥u> <í 0CEÍ Iv0« »• <éBU>dYé4EUe é í 0-e0e»dí >-ô2)[ 0CE SV A h*0* »• <éBFU»aYé4EUeC e<(E> 0Ěeé4ÉÍ <• e CiĚ 0« Ž»ÍQ« <«0« »• <éBO»aÝéíÉÚÍ QěeCEříCEÍ ÚCE< ÝCEtÉÍÝÚg0Ě« f >CEJ:ÝC^ěfit0J ü> LŮafiéĚ 0 CE»CBJßL0CEÝCEuĚÍ 0Í tÜ 0CBú°Ě0é t uéifĚ^Ýfi* JÍ »°g U3«Š f těCMS0-CB >ě CE0CEúa0-^í >>éÝé4EUŔeu>G Kontinuálni pastva Rotačni pastva honová Regenerativní pastva CCEtÝCt^ěfii0ě LÚerieÉé f Š* CE<»č3EfrBŔ>í Ýdú»£> é lÉflirégaÉ- <ěQfCB « H»G UŠdLfoěg rM Ü YÜ0ßg YÜ00 QJCEl <Üt>>CECE0H e Q* »•YCE« «CE>r¥ <°ü>-" 0CE|e>»CEE E§0 G ->• ¥ «e->H L«ß»° ÜI0CEI «aE0CEYe0e T*L¥l>e0»a Ye»" Y-60\ Ü YÜ0ß QeaCE }E-¥i)£11>CE t eE«CEJ^l<°G [PCC Climate Change and Land: an [PCC special report on climate change, desertification, land degradation, sustainable land management, food security, and greenhouse gas fluxes in terrestrial ecosystems.; Intergovernmental Panel on Climate Change, 2020; 43.04 12.04 Global Soil C sequestration potential #RODALE INSTITUTE. POM/MAOM of Different Environments Soil Organic Carbon Pasture Project AT THE WALLACE CENTER adapted from Figure 4 in Cotrufo et al. 2019 I »a«0° eZT ť éÚ<3>CE'-» 0ĚCBJnžCE «¥0d»jú> ÍÉ<Í0ĚÍ<Ú eZT CpÚ« <:£ÉQCE0Č |uu2 eZT [Yé<éi£ihéĚ* CE<0黥ú « éÉ& <ď "Zranitlelný uhlík" se skládá L úě}Ě* ů»fc <(Ä-CB*»11>CE>>11>CECE0Ýé0Í Ď^Ěg 0(Hi* »°dŽJeho cyklus je rychlejší (rostliny jej tedy rychleji dýchají a ztrácejí ve formě C02), což umožňuje zpřístupnění živin rostlinám prostřednictvím rozkladu. Tato frakce organické hmoty je ir£3ÍJRQd »é 0¥}ĚÍ <úé»ú* (např. obdělávání půdy nebo nadměrná pastva), ale teoreticky může hromadit uhlík po neomezenou dobu. XI00 WD 10 Omm lOOiim |uu2 I »a«0° t zt t- éÚ&CE'-" 0ĚCE «¥03«¥ LeúB<° í>--í0Ú ÝÚ0»3u> «¥»'«CEĚéÚěŠ* »é ÝŮ0»d«¥»* <ě-"°. Je tvořen menšími molekulami včetně mikrobiálních těl nebo organickou hmotou, která se vyplavila přímo z rostlinného materiálu nebo byla přeměněna mikroby. Díky spojení MnOM s minerály je nejstabilnější (perzistentní), má delší dobu rozkladu a potenciál zůstat v půdě po staletí. Jeho spojení s minerály také znamená, že obsah MnOM v půdě se po určité době nasytí, i když se tento bod nasycení v jednotlivých ekoregionech a půdních typech liší. • small organic fragments particulate organic matter microscopic * —f-^ organic molecules minerals mineral-associated organic matter Pasture Project I WALLACE CENtE SV A efid»CE|:0 <«0« »• <éBU»dYé}EU0C h«0« »• <éú« ÝÚ0' Ä9ú« »«Š3/4ŕ£ uéjí ÝÚ0éÚ« /EL¥<*0* »• <éú*GL* 0»CE ÍÉé»CEUMĚ(l Ýét- »CEÚŠ0° L><í úép 0* »G Kořenový systém U* »éCEY« » Ú "ĚÚefi-Ě <(Äte>-aô0CEfi*>>CBJi Í°ÍÉH«G Mikrobiálni život Ä, 0é--° UJBreEgU-oH « »CES}EU3 0CEfr»CEUú>Úi<< B, 0Ů é »• »é<í ,CEÚe»ÔÝÚ0° í«CEŠÄÍf> í CE0黥Ú0ll >«CEE° é ÝU0»a>CE 9dJCE£l>0* 0Ú°, ,3 Lé0 <ŠCEÚeú<9 Jú^>>(^íBOCE0 °G eé±ÉÍ<* ÝCEzúÉ © áé0-é0 »dÝ< ěÍMfré Velikost pozemku eCffifc ÚÍQ-Ě- 0CEJEeE« 0 Ýáů-g éú° f UJBTÉÉe «CE>-é Yě}Ě»é YCKBJRß éŠ 0ŮCEÍ Ěfi-Br»eu> Yé}HJé>° é Lé.-éÝéĚLú^ŮěCEioÝCECEJé)! éŠĚfi-Br»ÍG Zatížení tUĚ<é0¥u»MEÝ- « • »é JeCE »• ÚCE1 ŕ b CEUuôÝCfflľp úÍQ- ůůé Pg2 >éá0* »-G Interval pastvy DbÉ«<Ůe-'ÝéíHJ°Ď0CBjěg0É«<ě tú.Ůě 0CE»ěŮ<éĚÍ }Ěě0é »é ÝéíÉLÍďt-YCE>° ú ÍQ- « • L¥1 é 1/2Ěi 0 »°G ÄY<Üuß>i ĚCB>(ffiLP? tí úí 0« L* « ß0ß-ü í Ý<éŮCBJěĚÝ-CEi>í « »é ÝCBě0éŮ0° LŮefiéĚé 0CEfÉÍ Ý»CEJĚÝi^ž¥>)G Ľ 0U^9£5Jgéú° »• 0CEu>ěL«-CE0 Ýfi«Ýěté»oé éú° ° « ß->° iiét f CEKÜtEI Ýeté»Ô éŠ »é t- « »¥üd ÝCEJi* ú»ě Ý f tÚBNéEB n¥ ÝéíÉ* Ú »du > ť 4ÉU« Ü r<Ůě-HĚ<éŮ»5 ÝCKEJÉ0 Ďr r eď ÝaCÉŕ»° T • m-CEß» é Ýaj»¥»° U«QußS»ßQd ÍÝ--eÉ»B»ô<«0« »• <éBÚ»a Ýé^HJ Q* »é r r eG Ä teQc< í Léu>CBJe»ŕ3 Ý CQPfaäĎ- h-0- »• <éFiÚ»ÔÝétEUÍ Q* «CEŠ»1f í Ý-éBäÉ Bl0lf Ýf¥tÝeté»ÔO 0»C&-Es ü> ÝÔu»¥» »• ÚCE t« ß# « • tW~CBßkU Ä°Eüefi- »a+rz <^0¥C&>UU . h A1 ICEI uét»CE(E rH« ßfi%%££ L* « ß0ß--i0o CEtzCEtYCBrefCiß»^^ Ý-C5j>í> »° »«9Ů <-9ŕ« í -+OZG á* « ß0ß--ü¥»eCE<»11 YÜ0ßg Yßiße--11Ua»e et— »¥»°g0Ě«fid CEžCEtÝC^éfiíaJíÝCř' ü»ßÜoü« ».Š - 2 >• 0Éé<Ů Ý-CEj^Ž MeŠ0, tCEoMEECET ¥-> íÉe-CBJä »CE » ß0CE^> Ý(£ ĚCř»o0l|g ÚÍ00° YCEJCBJ é ú¥0i-03+o-CE ce-MlHJä^ÄßoCE^u^e^« ú CEJCEj»^ íÉCEkÜ éŮ -ŕ-x ť u>° íÉeľ80é-',a3 ICEI üet»CEtE +yöüßA> )ž^>>0ŠôŠe-gUi9ŕUe «¥0tV¥céu¥ě 1 »° CB=*Ůfi* », u> 0Ů*fi^ Í0Í W»CBJT1 饻0¥U#í ě--»<9 ÝCBé0»« JĚCiBI ÝCB1Ý<ěu« J /£<« ěfit0CB , 0CECSG ICEŮ¥ě--»aL« « ß0ß"-4ELJ0 ICEu¥e-»OÝCB^>^3Lété»ě YÍÍ^SRJe»d »¥»° eQißLY »éĚ<>í Ý<ěu*G + [ 0CEÍ ů»CEtĚ e Ä JCB uét»CEtÉ໫04ÍB f> 0»CEHÜH /£<« ° Ýíé0»* EU« ßfibro« iM^¥Ü* ÍÉ* t* 0 0<éQŔCB (S>CEtÝC^éfCB^»CB •0CE€©£i0°G I 0d_1» »3 Z0 Í0a-»»a« •u>黥téi> ÝCE U°ÉlXffp»a<*0C&>ě-'»aL»éu0° é tYCE-ü», CE0ú°B3 , • »É<Í « • 0CE-CEtój0l|>CE Ľ « ß0ß-rJHJ0e #E&er»dü> t-íš- ú ICEu¥e--»aÝC^»¥0Lété»e Yß}HBJä>>o L—»¥»° é f>Q9 t Ý < é üCEÜe »5 Ýf ŕ3« CE »é/E<« ßGae« ß:0E>>eUe>>cH$d ^»•U.^CE^Äß», ü> »éĚ<>í Ý<ěu*G FRAMEWORK o o TCEBOéů«g 0ÜUß Ž»é»ůCBJe»d + ,Ě • eCECBaüo.« e<éuCBJ»OŮ°ÉaŠ* »dť « ߣß-\iü 1CÉu»ÔÝ-éU»ô« -¥«¥ÉífHiô« eCB< • 0<í ^ÜgUteü», ü> é YÜ0 é té0<ŠCBJš»<9ŮCE£° Ů é0>(^A3T(I>ifi^r>>0U*fi*Q>>CEtߥ 0<&¥>ßG C^úCE<»a0ÚG L«0»CB>Ě1I ■ ■ A SV Y-U—U áe0^e0»oÝ<¥»ů¥Y OéŮ»d« Ý<¥»ů¥Ý« « O Ů° Í9Ô-eÚ»ôÝ-(T^ŕ»0G VPs Ý--Ú«-'U0-oliôÚ« íÚ<ů>»oů>2 ů« ÝU0°G e<ÍĚCBJfl ú-éÚ»5Ý--eÚ»ôÝ-C^» 0Í-eO§ů« ě« • »,a ^¥2)CEÝ-eŮ>>oÝ-C^>>í é »• »5Ěé0 »eÝU0OG , --CEY-CÍ »ě <«0Í-,éú« Další plodiny Odplevelování naslepo Vzcházení plodiny 5 cm 10 cm 20 cm 40 cm Bob XX X X XX XX XX Hrách XX - X XX - - Vikev X - X X - - Lupina - - - X X X Čočka X - - X - - Sója X - X X X - Brambory XXX - - X XX - Světlice X - X X XX - Len - - - X XX X Řepka - - - - X - Cukrovka/pohanka konopí - - - - - - Proso - - - Zdroj: "Derfortschrittliche ("Prncinpr 9010 prlitir Landwirt" X n nn 9TI - XXX = odplevelování může být prováděno intenzivněji Franz Traudtner & Heinz Kóstenbauer OBILNINY ODPLEVELOVÁNÍ NASLEPO VZCHÁZENI PLODINY 1 LIST 2 LISTY 3 LISTY ODNOZOVANI Špalda XX XXX Pšenice XX XXX Zito XXX Tritikale XX XXX Oves XX Ječmen XX - = neprovádějte odplevelování X = odplevelování s opatrností XX = standardní odplevelování XXX = odplevelování může být prováděno intenzivněji Zdroj: "Der fortschrittliche Landwirt" (Prosinec. 2010 edition, no. 23) Franz Traudtner & Heinz Köstenbauer Zdroj: Treffler, Hatzenbichler á0 ftjoe>> Ä, t-0°ĚO Údu* Úětě» »é YCEt* « • 0 áetCEú»ôé >o>(išca^OT<0ě>>° Ä»0»ÉéBÚ»& 1 <' -° Yfi'ÚeŠ»ÍJ ť >RG „ TCEžCB f >° Í ZW »0°G eCEfi« »CBLJHÚ^ úBŠ0°g ,->éžCB »°g >rdL° Nejvýznamější druhy nsZÄEM rveZOD rääM 1 5j Ää hí « • ' CfflÉÍ -ť^EBtf j-aCJ^YÍ |- • ? • »• <éBÚ»d « »CEŠ' »3 • e «g CE0é>^j0i«¥ • hT e0br£gÚ°tCBzsě0-aMJCEtÉ eäh eO áCÄä 5"-oĚ<¥0£ <• Ý« »i • Ä-0-ÉéBU»3« »CEŠ'»oÝCE«CEů5 C$0» »0Ů ú f « * »° Ď0CEbŕ ŕŕŕBjď • n3fi- »ÔÍCEt¥> « Ě<éUgCE<0黥j0i «¥ >»CEMJgt.' « B0B-Í0CB Ě- ú>>^aCB PCHÁČ OSET Cirsium arvense • e Y-OE$Ú é t» « • »Í bt> ŕŕŕ í pŕŕ ŕŕŕat • Ä»0'ÉéBiíJ»ô Ú, ú&Š0Ů3 CEi>« J\' »1 ú> »éŠ» 0 • n3fi»»3ÍŮBÉc« é iMB< éi° eCE0fi« LěÚě»a é Ú ° Ú-éuCEŮě»d vT» T • ú>黥ú0ě <-0héú- ,ĚCBJ03Í Ú 5á STO VIK řáěíé0»aí>CE00B-"*»a eCBTi* »CBJ1Í>CE0 Ú 0CBfi» »• ú> 0Gř • Oddělit regenerační část rostliny od zásobní. • Zajistěte, aby 100 % rostlin bylo podřezáno. • Šípové radlický s minimálně 50% překrytím • Hlídejte překryv pojezdů strojů • Zapamatujte si / zaznamenejte si, kde se nachází kořenové krčky na povrchu země • Sledujte výskyt nových kořenů, aby jste věděli, kdy je potřeba znovu zasáhnout (cílem je vysušit krčky). ■BL Tear up the sod Loosen the soil 1(2)1(3)1 1 I New seeding by end of August Permanent pasture Dock treatment Fast-growing grass /clover mixture Grass /clover Dock treatment Winter cereal Cereal (winter crop, whole-crop silage) Dock treatment Single-year grass /clover I April I May I June I Jury I August I Sept I Oct I Winter I Spring h •0|-,éu* Yü>eü- Np I Ef00e»aY-Cr^r» í LefieL« »aúaú—Ěi ü> Ý^i»¥»ĎŮCEm, 0édéŠÉé Ä° íCE0ě¥»Ě« »tÄEB f ü« »3 Z Ýé0CBJ§»H YCB^fi« LěÚě»3 Mechanická regulace pcháče v EZ řll-QÍ ú¥»»í3qaQtCB tĚ<(X>g 0É- 0CEtÉéĚ« ú»H 0 c^fiaL»IÉa ífíB>0Ůú° ta- »3 0CEtĚéĚ« ú »H 0CE0fi5L»ÍÉ9 }HE>0Ů • eC&0*G& »éCEÝRÉCBJ»Ca «CEú¥¥iéú¥tětCBj ŠÚ*> ÝCEt0-Mi»¥ • ZÝé0ÍC& ÝfK>t0gG§0«¥-» Ýú>ěú 0CEtě>»* <ŮÍHHJJ1/EL* 1ě3 -¥ÍÉŮ • ŠCE0Í 0 »• 0CEú>ětd0 <° ú>-H« í <ŮÍÉÍ Ctí ú>H--11ÉCBeÝ §Ě- ér- JÝCEAO 0 »CB té « Bíáu ÝCE0«aÉ0Íď FiBL Figure 1: Stubble tillage in summer: Progressively grabbing the thistle at greater depths Ocm — 5 cm -10cm -15 cm — 20 cm - 5-10cm 10-12 days- 1 ►10-15 cm - 14-16 days- - iL ►!5-20cm FiBL Thistle control under humid temperate conditions Figure 2: Overall strategy: After stubble tillage, disturbing and suppressing the thistle Early crop Stubble tillage A B Winter-kill cover crop Autumn sowing Over-wintering cover crop Spring sowing June July August September October March 4 ^ FiBL Thistle control under semi-arid conditions Figure 3: Overall strategy: Disturb mechanically the thistles to deplete and dry off the roots in spring and summer Winter crop Repeated stubble tillage Repeated stubble tillage Ln n [In Late sPrin9 sowing ■L ^ Spoiling June July August September October Winter March April h*0hěú* Ý, <í Ap Hluboká orba Střídání plodin - zařazení víceletých pícnin (vojtěška) Pravidelné podřezávání Zelené hnojení - hořčice setá ■ ■ ■ ■ I BKS fr. T • ů>黥ů0é <*0Í"iéů* Ý-tŮ^L) Ú* 0CB€B2MJ01I« t* « ß0ß-4EÜ0 CTPEZ ve spolupráci s Czech Organics 1ä-ť-x 1 Podpora dravých ptačích druhů v zemědělské krajině #5 eCE,B3r0éCEú« ú»ě Hraboš polní L>ě-íiCEÉ¥>>>>í »úhítdí> 0-tflKBJi<< 0<í >• « <-0Í->ÍGgůd« ÝCEu*Ě»CEt£ ><éúCE, • ÝCE3>^CEĎT¥ú(33e &ÍÉeréú- ÝĚéú<9ú> úí 0« 0 Ý»ôL0(l»ôÍ u¥>>»ěÚ-CE0ě-iiSú>g00* f ><éúCE,¥ ÝCE3>Ô>CE>BÚ° t-0°ĚÍQŠ Ptačí budky - konstrukce Ptačí budky - počet Uéb0« ÚĚÚ* <• ú»d ú° « íí-1" úiĚ¥»}ĚMTia>>0 *ě1 úÍ00°géú° f t»09^ÝCa*Ě>>CEtÉ><éúCE,ŮÚ 0CEúfc »*QŮRÉ,o>CEÚit-0°ĚÍGUě0-é0° »é Úií íHEfí ><éúCE,Ů ÝCE3>au> t»ô9ŕé »é ýmme.^><é \ /G Financováno Evropskou unií NextGenerationEU NÁRODNÍ PLÁN OBNOVY