Vodní toky a jejich ekologická
správa v době klimatické změny
Zkvalitňování vzdělání v praktické ochraně přírody:
odborné semináře pro odborné pracovníky
a hospodařící zemědělské subjekty
David Veselý
Blok 1: Historický vývoj našich toků a
rizika spojená se změnou klimatu
Historický vývoj říční sítě
• významné změny v povodí v závislosti na vývoji krajiny
• první povodně až koncem 1. tisíciletí n.l.
(velkomoravské hradiště Mikulčice v nivě Moravy)
• kácení lesa, vyšší efektivita orby, zemědělské plochy =
růst eroze – zanášení říčních niv jemnými sedimenty
• změna charakteru dna ze štěrkovitých náplavů na
převážně bahnité, zanesené nivy jsou plošší
• intenzifikace obhospodařování krajiny (osídlení
pohraničních hor německými kolonisty 13-17. stol. =
silné odlesnění (občas poklesy osídlení – mor, 30letá
válka – odečet z archivu sedimentů)
• 17. stol (baroko) vznik velkostatků, maximální
odlesnění krajiny – vysoká spotřeba dřeva
• reakcí byly tereziánské reformy – změna smíšených
lesů na smrkové monokultury (nyní částečný rozpad,
menší retence)
Historie zásahů do řek
• zanášení niv (antropicky podmíněné) – povodňové
hlíny za posledních 1000 let – vznik tvrdého luhu
(dub, jilm) a nivních luk
• ve středověku způsob obhospodařování niv (louky,
pastviny) kterým povodeň nevadí
• nástup nových technologií - mlýny, pily, hamry (první
lokální úpravy a příčné hrazení – rozsáhleji od 17. stol)
• průmyslová revoluce růst měst (od 19. stol) - využití
plochých nivních pozemků pro výstavbu
• nutná výstavba ochranných hrází a velkých nádrží
kontrolujících průtok
• umožněno růstem technických možností (pára a
spalovací motory - přesuny velkých objemů zeminy)
• počátek 20 stol. - úpravy i menších toků - zajatci za 1.
války a nezaměstnaní za krize ve 30. letech 20. stol
První republika a socialistická éra
• výstavba přehrad již na přelomu 19-20 stol. – rozvoj
výstavby ještě před 2 svět. válkou
• intenzivní využití malých vodních elektráren (MVE) –
fragmentace – za 1. republiky 3x více než dnes
• splavňování větších toků (Labe) – budování zdymadel,
jezů, koncentračních výhonů
• regulace pouze větších toků
• 50-60. léta
– s kolektivizací regulace i menších toků v 50. letech
– budování přehradních kaskád (Vltavská) – stavby mládeže
• 70-80. léta
– silné znečištění - rozvoj průmyslu, chemizace zemědělství –
např. kampaňové podzimní organické znečištění z cukrovarů
– absence čistíren
– nesmyslné regulace + odvodňování neúrodných pozemků
(práce pro práci) - plocha mokřadů redukována o 70% od 50.
let
Budování nádrží
• výstavba od poč. 20. století – důvody:
– protipovodňový - např. menší betonové nádrže v
podhůří – regulace přívalových povodní – negativní
zkušenosti z protržení (Desná 1916)
– retence pro suché periody (problém sucha od počátku
klimatické změny v 90 letech)
– výroba energie + zdroj chladící vody pro jaderné
elektrárny (Dalešice)
– pitná voda (Vírská n. na Svratce) – nedostatek
podzemních zdrojů i v důsledku sucha)
– závlahy – Nové Mlýny (ale zasolování půd)
– rekreace (problémy vodní květ od 90. let)
• Nevýhody
– montanizace x potamalizace, změněný teplotní režim
– omezení chodu sedimentů
– fragmentace habitatů (omezení migrace)
– poškození jedinců (ryby)
Velké nádrže
• v současnosti v ČR cca 100 větších nádrží - za
socializmu dalších 100 plánováno (území chráněno v
uzemním plánu – pozitivní dopad pokud se nestaví)
• ALE účinek při velkých povodních sporný – naopak
akcelerace povodňové vlny po naplnění nádrží –
přenos vlny na principu spojených nádob bez retardace
nivou
• 70-90 léta
– např. Nové Mlýny – zánik jedinečných lužních
biotopů, nesmyslná výstavba v ploché nivě bez
vhodného profilu (protipovodňová ochrana = trvalé
zatopení záplavového území) x ALE významné
zimoviště ptactva
• nyní nedostatek financí - plán 1 nádrže Nové Heřminovy
– 8 mld. (protipovodňový účel – povodeň 1997) - ZCHD
mihule potoční a vranka obecná
• rekreační stavby vlivných občanů chrání před
zatopením většinu dalších údolí
• Plán na budování 6 nových nádrží proti suchu –
kontroverzní, přínosy diskutabilní, četná negativa
Vliv lodní dopravy
• hrozba stavby kanálu Dunaj – Odra – Labe
• v současnosti neekonomická (pomalá, nespolehlivá díky
suchu, neexistuje návratnost investic) i neekologická
(znečištění, vlnění)
• morfologická degradace toků – zdymadla, silná
potamalizace zajezováním, koncentrační výhony a
prohrábky – zahlubují řeku která pak nivu spíše vysušuje
než zavlažuje
• vlnění: eroze, ničení jiker, míchání vodního sloupce
velkými loděmi (kyslíkové deficity a uvolnění živin a
polutantů ze sedimentu)
• sucho – problémy s nedostatkem vody chtějí řešit
neekonomickým přečerpáváním z jiných povodí
• vybudování zdymadel tlumí přírodní disturbance
(povodně) nutné k udržování některých habitatů (štěrkové
lavice)
• po skončení plavby stavby neodstranitelné - je potřeba
studie ekonomické proveditelnosti a rentability – 300
mld.- nikdy nemůže projít – propojení na Labe již
vypuštěno
• invazní druhy šířené s lodní dopravou (balastní voda i na
trupech) - nyní v r cca 50 taxonů a čeká se dalších 30
Starý koncept vodního hospodářství
(cca do 1. velké „moravské povodně 1997)
Povodně:
• rychlé odvedení vody z krajiny – tzv. „zkapacitnění koryta“
dimenzovaného na velmi vysoké průtoky (Q50-Q100)
• narovnání a odstranění členitosti koryt (zpřehlednění, omezení
eroze i sedimentace)
• stejný technokratický přístup v intravilánu (ochrana staveb =
opodstatněný) i v extravilánu (zbytečná ochrana zeměď.
pozemků), zde škody minimální
• řešení lokálních protipovodňových zájmů před ochranou
celého povodí a níže ležících úseků (odvodnění mokřadů,
zbytečná ochrana před malými povodněmi)
Zastaralý typ údržby:
• pobřežní porosty = kácení pro udržení průchodnosti
• upravený tok = stavba, kterou je nutné udržovat ve stavu
kolaudace
• úpravy bez ohledu na finanční náročnost a efektivitu - s
nástupem krize se zlepšuje
Důsledky starého přístupu k managementu povodí
- krajina (I.)
• jednostranné zaměření úprav:
protipovodňové, splavňovací, zemědělství
(závlahy, ochrana pozemků), zastavitelnosti
území, energetika
• druhotná říční síť (cesty, velké betonové
plochy) – rychlý odvod povrchové vody
• odvodnění krajiny = pokles retence včetně
zásoby podzemních vod
• zánik zásakových pásů (meze) a nevhodné
agronomické postupy (orba po svahu),
zhutnění, velké celky, mělká orba = eroze,
• poškození krajinného rázu
• omezení malého oběhu vody na lokální
úrovni = vysušování mikroklimatu
Důsledky starého přístupu k managementu povodí
- niva a koryto (II.)
• zúžení meandrujícího pásu – ztráta laterální (boční)
konektivity v nivě
• zmenšení prostoru koryta a zaplavitelné nivy =
– urychlení a gradace povodňové vlny
– absence přirozených morfologických tvarů (náplavy,
nátrže atd.) = omezený retardační účinek odtoku
• zahloubení koryta (náhrada za zúžení) pro udržení
kapacity – drenování krajiny
• zvýšení spádu toku – zrychlení proudění – eroze –
nestabilita koryta (pod úsekem akumulace splavenin
• morfologická degradace koryta - monotónní pasáže
s nízkým sloupcem vody + tvrdé opevnění
• snížení samočistící schopnosti díky ztrátě
morfologické rozmanitosti a zkrácení toku
• příčné stupně – zneprostupnění, na větších tocích
tzv. potamalizace úseků nad překážkou
Nová rizika – Globální změna klimatu
• extremizace klimatu = povodně a sucha
• v silně ovlivněné říční síti mají daleko větší
dopad – rychlejší nástup obou extrémů
povodně
• lokální bleskové povodně (menší povodí) jednorázové
srážky
• velké povodně - velké nivy spodních toků –
souběh několika faktorů, ochrana omezená
sucha (větší riziko – nelze pojistit škody)
• sezónní sucho – často neobvykle na jaře,
zasahuje menší toky, přirozené v krasech
• supersezónní sucho – zřetězení několika
suchých let – výrazné dopady na ekosystémy na
velké ploše
roky
průtok
Povodně
• velké povodně 1997 a 2002
• několikadenní extrémní srážky na velké části území
ČR – při velkém úhrnu nad (100 mm) krajina téměř
neabsorbuje
• souvislost i se sluneční aktivitou (22letý cyklus) a
178/90letý povodňový cyklus
• souběh několika zrychlených povodňových vln v
povodích s omezenou retenční kapacitou
• přehradní kaskády - akcelerační účinek (x budované
nenaplněné nádrže omezily škody)
• snížená retence půdy (zhutnění, nevhodné plodiny) a
krajiny (orba, jehličnany, odvodnění)
• škody a lidské oběti – zasažena i místa která nebyla
dříve zaplavována –s každými 10 cm hladiny rostou
škody geometrickou řadou (v ploché nivě se výrazně
zvětšuje zasažené území)
• vyčištění nivy od staveb (často nelegální zástavba
přes zákaz stavebního úřadu – vliv pojišťoven na
pojistitelnost nemovitostí)
Opatření proti povodním v krajině
• suché poldry (x někdy zanikají cenné lokality)
• zásakové pásy, meze, zatravnění
• drobné vodní nádrže (x přínos sporný)
• odstranění/řízený zánik meliorací - stále
přetrvávají i když se zazemňují
• obnova mokřadů a nivy – vysoká retence
povodní – postupné uvolňování,
• agrotechnické postupy (orba po vrstevnici,
plodiny stabilizující půdní kryt atd.)
• omezení zhutnění půdy (změna vnitřní
struktury = snížená absorpce)
• omezení sekundární říční sítě (lesní cesty,
betonové plochy atd.)
• změna druhové skladby lesa (více
melioračních dřevin – listnáče - jejich podíl
stanoven zákonem)
Příčné překážky při povodni
mosty
• nízkokapacitní - při povodni zablokování a vybřežení
– dimenzovat na vysoké průtoky (např. Q50-100), s
ponecháním pobřežního pásu pro migraci
suchozemských org.
• k ucpání toku na příčných překážkách přispívají
skládky a nelegální stavby okolo toků, skládky dřeva
atd.
ledochody a dřenice
• každoroční pročištění nivy a obnova habitatů,
diverzifikace nivy
• ucpávky – lze řešit průlehy a odstraněním stromové
vegetace na kritických místech (keře se ohnou),
zkapacitnění mostů
Podvodně a biocenózy
• transformační účinek přírodní nivy na
povodňovou vlnu - zpomalení povodňového
odtoku = zbrzdění vln v povodích které
nekulminují současně x obnova retardačního
účinku nivy (rozliv) mimo intravilán
• pozitivní vliv - přirozená disturbance –
důležité pro obnovu nejvíce mizejících biotopů
• samovolná renaturace koryta a nivy u
morfologicky poškozených toků
• rizika
– spláchnutí ohrožených organizmů do nižších
částí povodí s nevhodnými podmínkami
(perlorodka)
– šíření některých expandujících a invazních
druhů (obsazení narušených habitatů,
odhalených povrchů)
• umělé povodňování – vhodné pokud chybí
přirozená jarní tání sněhu (suchá jara)
nárůst průtoku 10x
Sucha a růst teploty vody
Sucho:
• vyschnutí zásadní vliv na ekosystémy (odfiltruje část druhů
– nejsou adaptovány)
• při dlouhotrvajícím suchu a následných přívalech půda
téměř neabsorbuje vodu
Minimální průtoky (metodický pokyn MŽP 1998)
• Q355 – ostatní toky (nedostačující)
• Q330 – horské toky (větší dynamika průtoků)
Teplota vody
• změna klimatu – růst teplot v létě, spíše nížiny
• ovlivňuje i s morfologie, hydrologie, okolní niva
• vliv meliorací (ochlazování vody)
• doprovod dřevin – žádoucí zmenšení oscilací T
• vliv nádrží – v létě výpust spodní (oteplení) x horní (ohřátí),
v zimě naopak = změna druhového spektra i produkce
Sezónní nárůst Tvody Novicky a kol. 2009
Nárůst
Tvody do r.
2050?
optimistický odhad
+ 1,4-1,5 °C
pesimistický odhad
+ 2,5-2,9 °C
Pro akvatické ekosystémy je
sucho mnohem zásadnější
disturebnce než povodeň, která
ovlivní společenstva v daleko
větším rozsahu!
Koryto za extrémních situací
• povodně - průtok před rozlivem
– přirozené toky < Q1 („jednoletá voda“), často
Q30d (jen 30 denní voda)
– regulované > Q2 (dvou a víceletá voda)
– zkapacitnění na Q50 pouze v intravilánu a u
komunikací
– revitalizace - zmenšení kapacity + rozliv, orná
půda na Q5-Q20, louky a lesy na Q1-Q5
(zaplaveni až 2 týdny bez problémů)
– destrukce čerstvě dokončených revitalizací
povodní – dokud nejsou přírodní opevňovací
prvky prorostlé (drnování, proutěné oplůtky atd.)
• sucha
– přirozené koryto – tůně a úkryty umožní přežití
(chladnější hlubší voda bohatá kyslíkem)
– regulované - rychlý pokles omočeného povrchu
– nevhodné pro přežití (nízká hladina,
prohřívání, absence úkrytů, zárůst řasami)
Blok 2: Vlivy zhoršující stav vodních
toků:
znečištění, nádrže, regulace, …
Jezy
• potamalizace toku v nadjezí – změna
plaveninového režimu – přerušení říčního
kontinua
• zásadní migrační překážka pro tah ryb
• na štěrkových lavicích v podjezí významná
trdliště ryb + úkrytové možnosti (hluboké tůně),
prokysličení vody
• při odvedení části vody náhonem (např. MVE) v
podjezí vhodná kompenzační opatření
nadlepšující výšku hladiny (balvany, nízké
stupně atd.)
• neobnovovat zaniklé stržené jezy – ALE zánik
jezu ovlivní hydrologické poměry v okolí řeky
(pokles hladiny spodní vody v nadjezí, nárůst v
podjezí)
vakový jez
Vlastnosti a vlivy jezových zdrží
– Vznik nového prostředí – stojaté vody
• usazené sedimenty – rozkladné procesy
– spotřebování rozpuštěného kyslíku
• větší plocha hladiny – teoreticky větší
možnost rozpouštění kyslíku přes fázové
rozhraní (ale větší objem vody v nadjezí)
– Vlastní přepad vodního paprsku přes korunu
jezu nebo vývar spodní výpusti
• napomáhá doplnění kyslíku ale často
nekompenzuje pokles nasycení nad jezem
Vlastnosti a vlivy příčných nádrží
• Ve zdrži nad jezem může vniknout
anoxická nebo anaerobní zóna – v
zásadě neznámý jev pro přirozené
tekoucí vody
• Na přepadu – ve vývaru překotné
sycení vodou plyny ze vzduchu (O2 a
také N2)
• Vznik mikrobublinek plynů
– efekt tzv. bubble disease nekrózy
na žábrách ryb a
bezobratlých (poté co se bubliny
dostanou do tkání - embolie) =
snížení fitness a produkce
Přehrážka budovaná v lesích na záchyt hrubozrnných plavenin (hlavně hory) –
neprůchodná pro ryby a částečně permanentní faunu (bezobratlí)
Cílem je zamezení snosu plavenin níže po toku v sídlech kde by mohly způsobit
vybřežení a lokální záplavu
Hydroelektrárny
• negativní dopad špičkování (zejména velké nádrže s retenčním
prostorem), často takto fungují i přečerpávací soustavy
Vranovská přehrada nad NP Podyjí
• velká oscilace (až 1m hloubky) - od částečného vyschnutí po
povodňový průtok během 1 hodiny – nedovoluje trvalé osídlení –
pokles produkce, vyplave/vyschnutí snůšek, úhyn v tůňkách
• energetické špičky 2x během 24 hod - dosah vlny v řádu desítek
cm ještě 40 km dole po toku
Dlouhé stráně (Jeseníky)
• vyhloubení kráteru vrcholu kopce Mravenečník – poškození
krajinného rázu
• nesmyslný princip perpetuum mobile – opodstatnění její funkci
dává různá cena energie během dne)
řešení:
• povolení pouze průtočných turbín, provoz jejich menšího počtu
• částečně pomůže zbudování dostatečně kapacitních
vyrovnávacích nádrží či jezů
Vlivy typu výpustí nádrží na tok
• vodní nádrže (velikost, stratifikace, umístění výpustí)
spodní nátok (hydroelektrárny)
– chladná voda hypolimnia (pokles teploty i denních oscilací)
– montanizace, zvrat rybích pásem
horní nátok - oteplení toků až o 5 °C,
– omezení výskytu hospodářsky důležitých chladnomilných
druhů
– celková produktivita toku roste
Dále:
• odstraňování pobřežní vegetace
• oteplené odpadní vody
• snížení průtoku (závlahy, malé vodní elektrárny)
• nevhodné zásahy do krajiny a intenzita využití
Narušený průtokový a splaveninový režim
• splachy ze zemědělských ploch
– absence zásakových pásů + rozorání mezí
– nevhodná orba po svahu + plodiny
– meliorace
• velké odběry vody
– obtoková koryta MVE
– závlahy + jímací území
– nelegální odběry pro zahrádkáře
• špičkování z nádrží s elektrárnou (MVE)
• omezení pohybu splavenin úpravou koryt a
stavbou stupňů
Změny v dně a na březích díky špičkování
• Rychlý odnos lehkých částic –
nic se neukládá, koryto se pořád
vyplachuje
• Kolísání saturace O2 – posun
anoxické – redoxní zóny k
povrchu
– Důsledek substrát prorostlý
inkrustacemi železa a manganu
– Neprostupnost dna
• Trvalá a masivní eroze břehů
Biologické a ekologické důsledky změn
hydrologického režimu
• Na úrovní druhů a populací bezobratlých a obratlovců
– změna funkční struktury
• Změny společenstev bezobratlých a obratlovců (ryby)
• „Montanizace“ potamálních úseků (teplota, sedimenty
atd.)
• Přerušení říčního kontinua (River Discontinuity
Concept = RCC)
• Fragmentace říčních úseků (izolace populací)
Malé vodní elektrárny (MVE)
• fragmentace toku (omezení tahu), nadměrný odběr
vody = vysychání hl. koryta, poškození ryb
• pokud MVE odebírá větší část průtoku náhonem –
stanovit minimální průtok hlavním korytem
• odpuzovače a zábrany pro ryby
– mechanické (česle 2 cm) - malé ryby bez poškození
projdou, pro úhoře nefunkční
– elektronické
– bublinkové stěny
– světelné…
– při vyšších průtocích, zákalu nespolehlivé
• poproudové migrace úhoře - vhodná alternativní cesta
mimo turbínu, podmínky:
– dostatečný průtok přes korunu jezu
– jalový přepad (mimo MVE)
– uměle vytvořený obtok
MVE
Odlišné hodnoty Qmin pro různé
části sezóny a zóny toku
• Pro horské toky obecně doporučovány vyšší
hodnoty nad Q330
• Moderní trendy: stanovení Qmin co nejblíže
přirozeným hodnotám průtoků v rámci roku –
vyšší Qmin na jaře a nižší na podzim
• Často problematické udržet danou hodnotu v době
rozkolísaných průtoků během klim. změny –
nerentabilnost MVE (malé vodní elektrárny)
Obnova větších nádrží
• pro obnovu biodiverzity
– redukce živin z povodí - průzkum zdrojů
živin – P + eliminace – ČOV,
– sanace difúzních zdrojů – změny v
hosp. v krajině, tvorba mokřadů pro
retenci P
– přednádrže (odsedimentování, retence
živin, zdržení vody řádově dny, lze využít
pro ochranu přírody - oddělení
ponořenou hrázkou nebo dřevěnou
palisádou (proti průniku ryb)
– omezení sinic, (makrofyt), určitých ryb,
obnovení kyslíkového režimu, podpora
určitých organizmů atd.
• individuální přístup pro každou
lokalitu
Problém budování rybníků
• průtočné - přerušení říčního kontinua (méně vhodné) (vlastnický
problém – pozemek vodní tok nelze na rozdíl
od rybníku vlastnit)
• vhodnější obtokové – regulace nátoku a výpusti, přispívají
často k eutrofizaci toků (produkce N a P, chovné –
dokrmování ryb, hnojení, vápnění atd.)
• rezervoáry nepůvodních druhů šířících se do povodí
(vypláchnutí při povodni – úniková reakce ryb vždy z
nádrže do tekoucí vody)
• změna hydrologického režimu toků (zadržování
sediemnetů, podzimní vypouštění = vypláchnutí toku při v
době nízkých průtoků)
• změna chodu teplot a plavenin (podobně jako velké
nádrže)
• dříve naprosto neopodstatněně financovány z
Revitalizace říčních ekosystémů – spíše soukromé
zájmy rybníkářů (blíže viz stojaté vody)
• zadržování vody v době sucha – přispívají vysychání
menších toků
Eutrofizace
• problém zejména autotrofní složky - „vodní květy“ nádrží
• heterotrofové (bentos, ryby) ovlivněni až sekundárně přes
autotrofy
• v čistírnách chybí 3. stupeň odstraňující živiny (N,
zejména P limitující, + C)
• fosfor lze odstranit biologicky pouze částečně (kořenové
čistírny) – sražení na soli a odsedimentování
• pokusy o řešení
– podpora řas na úkor sinic (sinice nelimitovány N, produkce
alergenních toxinů)
– prokysličování – (živiny se uvolňují ze sedimentu v
anaerobním prostředí)
– vymrzání dna – omezení inokula sinic hlouběji v sedimentu
– srážení koagulanty – živiny i samotný květ
– podpora a management makrofyt (konkurence o živiny)
Omezení sinic v nádržích I.
vysrážení P z vody (ve vodním sloupci či na přítoku)
• nutná kontrola zdroje P, používá se např. síran hlinitý,
železitý, chlorid železitý, polyaluminium chlorid, vápno
atd.) – účinnější v hlubokých nádržích
• aplikace nejlépe přes zimu (P v maximu), fungují i jako
koagulanty (odstranění biomasy sinic), můžou být
problémy s jinými organizmy (tox. hliník – ryby, pH při
vápnění – bezobratlí); např. Brno - přehrada –
vápnění+Fe2(SO4)3
odpouštění hypolimnické vody (pod skočnou vrstvou)
• zde se P kumuluje, podpoří i kyslík, dobré když je zdroj P v
sedimentech, upouští se při letní stratifikaci
• problém snížení hladiny při malém přítoku, u hlubokých
nádrží, neg. vliv na tok pod nádrží (na výpusti lze chem.
srážet P)
odpouštění epilimnické vody (u hladiny) – výpustě pro
určitou vrstvu vody s P¨- např. odstranění sinic, snižuje
teplo v nádrži, neg. vliv na tok pod nádrží?
• dlouhodobé řešení v ekosystémových souvislostech
P
P
- destratifikace nádrží - díky měchýřkům sinice nahoře)
- zavádění stlačeného vzduchu ke dnu nebo čerpání vody,
- účinnější v hlubokých nádržích (limitace světlem v hlubších vrstvách),
může sinice i podpořit (přísun živin z hypolimnia), lepší prokysličení vod.
sloupce,
- metoda epilimnetického míchání (bez spodních vrstev)
- redukce sinic cyanocidy (likvidace) a cyanostatika (prevence)–
- aplikace na začátku rozvoje (konec fáze clear water),
- výběr vhodné látky, obvykle krátkodobý efekt, (např. síran měďnatý,
ječná sláma, alelopatické látky – např. stolístek) x ekotoxikologická
rizika
- proplachování nádrže přítokem - nutný zdroj s nízkým obsahem
živin (u nás není)
Omezení sinic v nádržích II.
biologická kontrola vodních květů
- viry (ale těžká kultivace), bakterie (lyze
buněk nebo kompetice), řas (alelopatie),
prvoků (konzumace, parazitace), hub
(paraziti, produkce antibiotik) a ryb
(tolstolobici – konzumace x amur naopak
podporuje vyžráním ostatní vegetace)
- celkově nutné snížit rybí obsádky
ultrazvukem – popraskání plynových
měchýřků (problémy s ostatní faunou, spíše
v menších vod. tělesech)
ošetření sedimentů (refugium sinic)
• prokysličování hypolimnia a povrchu
sedimentů (aerátory) – např. v Brněnské
přehradě 20 pětimetrových aeračních věží
• aplikace přípravků na bázi Fe či Al, těžba
sedimentů, překrytí sedimentů
nepropustnou vrstvou
Omezení rozvoje sinic v nádržích
Blok 3: Přirozené toky a cesta k
nápravě současného stavu
Přírodní toky - vlastnosti
• velký prostorový rozsah přírodních koryt a niv laterální
propojení
• migrační prostupnost (říční kontinuum) –
neomezují pouze příčné stavby ale i znečištění,
úzké propustky a mosty atd.
• přiměřená hloubka a tvar (průřez) – mělká koryta
s veget. doprovodem
• velká tvarová členitost – lavice, pláže, ostrovy,
akumulace org. hmoty, vývraty atd.
• velká hydraulická členitost - spolu s
morfologickou členitostí vytváří retardační efekt –
brzdění povodní i zpomalení odtoku během
sucha
• přirozený průtokový a splaveninový režim
• kvalita vody, odpovídající kyslíkový režim, trofie
a teplota
Ochrana nenarušených toků
• ochrana morfologicky zachovalých úseků toků
– zák. 114 - ZCHÚ, VKP, přechodně chráněná plocha
(trdliště)
– dříve nevnímáno jako dostatečný důvod ochrany,
pozemky: koryto vždy v majetku státu x ALE problémem
vlastnictví příbřežních pozemků
– nejčastěji chráněny zaříznuté říční kaňony (nejlépe bez
chatových kolonií – jinak střety zájmů
– delší zachované úseky v hraničních oblastech (omezená
regulace díky příhraničním sporům)
• Rámcová směrnice o vodách EU (WFD)
– zákaz zhoršovat stav toků
– povinnost zlepšovat nevyhovující toky
• nejohroženější úseky nížinných řek
– zachovány pouze fragmenty ALE bez přirozeného
hydrol. režimu a kvality vody (nefunguje říční kontinuum)
Údržba koryta
• staticky (fixace ve stávajícím korytě)
– oprávněné v intravilánu
– vazba pozemků „vodní tok“ na katastr nemovitostí
– dříve chybně uplatňováno celoplošně
• změna hydrologie povodí = některé úseky morfologicky
zdevastovány
• jiná koryta kapacitně naddimenzována= i po 50. letech
zhoršují stav povodí
• dynamicky
– možné v extravilánu
– neuplatňovat „předběžné“ opravy škod dokud
nevznikly – jinak vytváří ekologické škody a zbytečné
výdaje
• „přílišná“ údržba toků s odkazem na Zákon o
vodách – dříve byl zákon 114/92 zvláštní vůči
těmto a měl prioritu – dnes bohužel nemá
prioritu
Omezení škodlivé údržby toků
• opevnění a příčné překážky často vedeny jako
stavby = nutnost údržby (zánik stavby problém)
• opravy prováděny ze zvyku x neprovedení oprav
přináší finanční úspory – významný argument
(ALE správci někdy chtějí prostavět)
• vybrané povodňové škody lze ponechat jako
spontální revitalizace tzv. „renaturace“
– aktivují přirozené hydromorfologické procesy v toku
– tlumí vznik a průběh povodní
• při riziku škod provést jen lokální „přírodní“
úpravy (např. kamenný zához v místě eroze
cesty)
• opravy jen v nezbytném rozsahu - když
převažuje celospolečenský zájem nad zájmy
ochrany přírody
• vhodná kompenzační opatření při „tvrdém“
technokratickém zásahu
Břehové porosty a mrtvé dřevo
• vodohospodářský přístup - koryto (kyneta) zejména v
intravilánu udržována stabilně bez dřevin – zdůvodněno
překážkou v odtoku a možným poškozením hrází vývraty
• dřevinný doprovod však naopak břehy zpevňuje (zejména
olše) i když umělé výsadby často využívány i pro regulaci
trasy koryta
• vývraty a mrtvé dřevo správci považováno za rizikové ucpání
zúžených profilů – neustálé „preventivní“
odstraňování
• rizikovější spíše kratší stromy nebo kulatina, sládkovaní
vytěžených klád v nivě vyloučit
• delší stromy zpomalují odtok a vedou k vybřežení ještě
před zúžením (retardační účinek povodně)
• posun těchto stromů při povodni o stovky metrů = stromy má
smysl je odstraňovat pouze v určitém úseku na zúžením
• „mrtvé dřevo“ – poskytuje vhodné mikrohabitaty + vazba
xylofágních druhů – např. larvy brouků z čel. Elmidae
(Macronychus, Potamophilus)
Péče o zeleň podél vodních toků
• proti riziku stržení vývratů pravidelné kvalifikované
probírky – např. i ořez hlavatých vrb (biotop
saproxylických brouků)
• nutná dosadba geneticky původní a stanovištně
vhodných porostů (časté nevhodné výsadby kříženců
kultivarů topolu)
• migrační biokoridor pro terestrické organizmy – využití
pro systémy ÚSES
• důležitá je heterogenita výsadeb a dostatečná šíře
zeleného pásu (při revitalizaci často osázen jen úzký pás
nevhodných dřevin)
suché poldry – využití pozemků v nivě k retenci
• alternativa drahých a legislativně neprůchodných
přehrad
• často zbytečně bez stromové zeleně, někdy neúčelně
vynaložené prostředky (betonová loby využívá velké
objemy zemních prací)
Akumulace splavenin
• náplavy - pod erozními úseky při snížení spádu
(nadjezí, za vývařištěm, v horní části nádrží – zde
vznik litorálu)
• konflikt s protipovodňovou ochranou - odtěžováno
pro „zkapacitnění“ koryta – ohrožení např.
populace mihule atd.
• posoudit zda náplavová lavice skutečně ohrožuje
zástavbu
– do Q5 tlumí účinek povodní
– při vyšších stavech se během povodně
odnesena
• obnova korytotvorných procesů - štěrk vracen do
toku desítky km nad místem akumulace nebo
umísťován pod jezy pro další transport tokem
(obnova trdlišť)
• někdy vhodné odtěžení jemného bahna (z
nadměrné eroze) či napodobení povodně
(nárazové vypuštění přehrady)
• habitat chráněných druhů (mihule) - při
prokázaném výskytu nutná k zásahu výjimka ze
zák. 114
Management štěrkových náplavů
• typické pod pohořími se snadno erodovatelným
materiálem (Beskydy – flyš, např. Skalická
Morávka)
• společenstva vyžadují pravidelné disturbance
povodní – obnažení povrchu který je opakovaně
kolonizován
• nejvyšší diverzita v prvních letech + vzácné
specializované druhy
• typický druh třtina pobřežní - výskyt zhruba ve
výšce hladiny průměrného průtoku (Qa)
• nežádoucí zarůstání obnažených lavic dřevinami
již po 4 letech od povodně
• management - odstranění náletu mimo veg.
sezónu, popř. shrnutí půdy
• i v pozdějších fázích sukcese vzácné druhy –
vrba šedá, v. lýkovcová (pokud narušují trasu
koryta odstraňovat až v 6 letech kdy jsou plodné)
Možnosti úprav v intravilánu
• prostorová omezení (větší fixace
koryt)
• přirozené morfologické tvary nereálné
• zvětšit prostorový rozsah kynety (část
koryta, vedoucí běžné průtoky)
• nahrazení dlažby koryta drsným
povrchem (rovnanina či zához)
• odstranění zatrubnění (představuje
povodňové riziko)
• meandry pouze omezeně (kolem toku
často inžen. sítě, vozovka, pozemky
na břehovou hranu)
• nízké prostupné stupně
kyneta
Možnosti úprav v intravilánu
Možnosti úprav v intravilánu
Blok 4: Revitalizace a renaturace
vodních toků
Petr Pařil
Revitalizace říčních ekosystémů
• program od 1992 financováno z MŽP
• odklon od původních modelů správy vodních toků
• zneužíváno na výstavby a rekonstrukce rybníků
• zlepšování „ekologického stavu“ dle RSV (rámcová
směrnice o vodách) – povinnost uvést alespoň do stavu
„dobrý“ – zvláště morfologie (záleží u na použitém
hodnocení a metodice)
• momentálně ukončeno - chybí prostředky
• nyní mají provádět správci toků v rámci tzv. „Plánů
povodí“
– podniky Povodí (Zemědělská a vodohospodářská správa
zrušena)
– Lesy ČR
– Lesy Armády ČR
• provádí se sporadicky, většinou kombinace s
protipovodňovými zásahy (argumentace škodami na
životech a majetku přijatelnější)
Niva
• ploché dno údolí, zaplavované a formované
povodněmi
• významný krajinný prvek (VKP) ze zákona
(ve zúženém pojetí zák. 114 ale musí plnit
„funkce“ nivy aby požívala ochrany)
• pro funkčnost nutné obnovení laterální
podélné konektivity v nivě
• dodržovat lokální přirozené morfologické
vzory vodních toků – dle spádu, podloží,
tvaru údolí, hydrologického režimu atd.
• šířky doprovodné zeleně při
revitalizacích:
– malé toky pás do 10m (průtok do 10 l.s-1)
– větší toky pás 20-50 m (průtok 10-100 l.s-1)
Typy ohrazování toků
• přisazené hráze – řeší pouze
lokální problém ale po soutoku
několika toků bez přírodního
rozlivu akcelerace povodňové
vlny
• vhodnější odsazené hráze s
bermou – imitují alespoň
částečně funkce nivy
• měkký způsob opevnění – liniová
výsadba (olše lepkavá, jasan?)
v tělese hráze
výsadby nepřípustné
berma
Odsazené x přisazené hráze
Transformace povodní úpravou toků
• povodně kratší a
ničivější
• obnova retenční
schopnosti krajiny
• změny nutné v
celém povodí
doba trvání průtokových maxim na Rýnu
průtok
Záplavová území - nivy
aktuální nevhodný stav
ideální řešení
realizované řešení
Tvarování nového koryta - postup
• střídání brodů a tůní
• příčné stupně užívat minimálně – nestabilní - často
podemlety či obtékány
• pozvolné svahování výška:délce svahu
– regulované 1:1-2,
– po revitalizaci 1:3-5
• široké koryto
– v přirozeném korytě malý sklon břehu - poměr
výška : šířka hladiny 1:4-10
– regulované velký sklon břehu 1 : 2 - „meliorační
lichoběžníkové koryto“, samovolné zahlubování
díky velkému spádu pokračuje i když úprava je
již nefunkční
• doplnit ostrůvky, slepá ramena, dělení do
paralelních koryt
regulované zahloubené koryto
vhodné poříční tůně – zvýšení
biodiverity stojatovodní druhy
paralelní koryto vedle
zahloubeného – komunikace s
nivou, lepší morfologie
renaturace původně
regulovaného koryta
Trasování koryta - postup
• meandrování probíhá zejména v oblasti akumulace
plavenin - v korytě ponechané stromy nebo instalované
překážky (balvany) = rozvlnění trasy - není třeba „uměle
projektovat“
• nemeandrovat za každou cenu - při vyšším spádu je tok
přímý
• trasování koryta
– jako v nenarušeném téhož úseku – ale pozor na měnící se
spádové poměry – spádu odpovídá meandrování
– brát v potaz druh zemin v trase toku – každá jinak odolná
erozi
– obnovení původního trasy (dle historických map – ALE v
době mapování drobné toky upravená koryta), problémy:
aktuální nedostupnost pozemků - zastavěné,
nevykoupitelné
• plánovat s ohledem na stabilitu úpravy (jedná se o
stavbu - nutnost udržovat ve zkolaudovaném stavu)
• stavba na pozemku s daným číslem katastru - u toků
„migrujících“ v nivě problém
Snížení samočisticích
schopností toku
zkrácením trasy toku
Znečištění se šíří díle po toku
nejen díky jeho zkrácení ale i:
•zvýšení spádu, úbytku ploch
dna a jeho prostorových struktur
díky čemu se v něm nemůže
udržet biota napomáhající
samočištění,
•chybějícímu střídání peřejí
(provzdušnění) a tůní
(sedimentace)
Příklady dobré praxe – ALE
omezení pouze na krátké úseky
toku který funguje v kontinuu
někdy vegatace
osazována nabdytečně
(vs přirozený nálet) –
nutná následná péče
Moravská Sázava – poldr Žichlínek
Pokud nejsou k
dispozici boční
pozemky
průtočné tůně na hlavním toku za
každou cenu?
Zásadně nevhodné řešení (přerušení
kontinuity)
Revitalizace toku Kněhyně 2003 - 2004
Původní stav
štěrkonosný tok
- „braided channel“
přirozené změny trasování
Problémy regulovaných koryt
– možnosti nápravy
zahloubení
• silně svažité boční stěny koryta + ruderalizace - splachy z
okolí ihned do toku = eutrofizace + stržený půdní kryt
(eroze)
• vysoké vymílací rychlosti (vysoký spád) – řešení
meandrováním, popř. kamennými záhozy
• energie vodního toku spotřebovávána ve stupních a
jezech = chybí hydraulická členitost koryt
řešení eroze
• umělé - sypané záhozy odolnější než pevná dlažba ta se
uvolněním několika bloků snadno rozruší
• přirozené zpevňovací prvky
– kořeny stromů přímo v břehové čáře (olše lepkavá)
– do erozních oblouků umísťovat tůně (tlumí erozní účinek)
– příbřežních mělčina a zaplavované nánosy (tlumí erozi)
obnovovány povodněmi – na disturbance vázána mizící
specifická společenstva
Obnova členitosti koryta
• nepřímo - rozvlnění trasy = samovolný vývoj
hloubkových struktur koryta (tůně/brody)
• přímo - hloubení koryta a vzdouvání stupni
– nízké, migračně prostupné kamenité pasy
– kamenité výhony
– skupiny velkých kamenů
– struktury ze dřeva
• vyšší členitost povrchů dna a břehů = vyšší
drsnost i jeho omočený obvod, úkryty
• hydraulická členitost za běžných průtoků – cílem
co největší množství vody zadržované v délkové
jednotce koryta
• s růstem členitosti automaticky roste počet
vhodných habitatů pro organizmy
Eroze - řešení
• nevhodné úpravy
– omezení bočního pohybu = erozní síla se soustředí do
dna místo na břehy
– to vede k zahlubování celého úseku = narušení
stability koryta
řešení
– při zahlubování = stabilizace dna – např. záhozy
lomeným kamenem v brodech - postupně se zvyšuje
niveleta koryta
– boční eroze
• zához - pouze v nutných případech (komunikace,
zástavba)
• ponechat po dohodě s vlastníkem - u
zemědělských či lesních pozemků – konflikt se
soukr. vlastníky, lesníky, zemědělci – správce toku
chrání soukromý majetek do určité míry a ceny
• akceptovat změnu koryta - nezastavěné plochy
ve vlastnictví státu a obcí - celospolečenský zájem
– právně ošetřit pomocí komplexních
pozemkových úprav (směna pozemků
soukromníku a státu
Komunikace a infrastruktura podél toků
• výrazně zužují šířku nivy
– často na obou březích
(železnice/silnice)
– omezení meandrování
– zvýšení spádu
• požadováno kvůli
dostupnosti pro údržbu spravuje
Povodí
• cyklostezky – často
přisazené těsně k toku –
ničení posledních zbytků
nivy, zaasfaltování
Revitalizace mrtvých ramen a poříčních tůní
• uvolnění řeky z hrázového prostoru – boční
propojení
• napojení ramen
– alespoň ve spodní části – tah ryb ke tření při vyšších
průtocích
– napojení v horní i spodní části – trvalejší záchrana
před postupným zazemněním
• projektovat kapacitní dobře ovladatelné výpustní a
nápustní objekty - zvládnou povodňové průtoky +
vzdutí hl. toku pro napuštění za vyššího průtoku
• běžněji obnova zavodňovacích/odvodňovacích
kanálů (smuh) v lužním lese
• obnova poříčních tůní – nutný pravidelný rozliv do
nivy (erozně sedimentační procesy) + propojení
spodních zvodnělých vrstev hyporeálu
• riziko vypláchnutí toxických sedimentů pokud byly
recipienty odpadu (při povodni dostatečné naředění)
Nedostatky revitalizací
• tzv. investiční akce - cílem co nejvíce prostavět (dobře
placené a špatně kontrolovatelné přesuny zeminy) –
systém dotací a malého spolupodílu investora projektantova
odměna souvisí s velikostí zakázky
• díky nedostatku financí malý zájem obcí investovat –
nejdražší je často výkup pozemků - vlastnící nejsou
ochotni prodat nebo více vlastníků – 1 nesouhlas =
nelze realizovat
• správci (podniky Povodí) – nemají zájem provádět,
chybí odborníci – chybí vytčení dosažitelných a
kontrolovatelných cílů které (6leté plány oblasti povodí
končí 2021)
• „řešíme“ pouze krátký úsek toku který však představuje
propojený systém – dopad obtížně kvantifikovatelný
(technici chtějí měřitelné hodnoty)
• navržena nevhodná koryta – např. vysokokapacitní,
zbytečné meandrování = zanášení
Úsek k revitalizaci
(renaturace nevhodná)
• technické opevnění je zachovalé a odolné
(zejm. kamenná dlažba, polovegetační
tvárnice, beton) - i po jeho rozpadu nutné
odstranit – tzv. fyzikální znečištění
• koryto přehloubené (hloubková eroze
pokračuje – např. v píscích či hlínách)
• stabilní příčné objekty (stupně, jezy) =
omezená migrace, nevhodné propustky,
• neprobíhá samovolné renaturace
• náprava koryta musí být uskutečněna rychle
(např. kvůli protipovodňové ochraně)
• okolí toku neumožňuje renaturaci (zástavba)
• revitalizace realizovatelná rychle a levně
• nutno použít jen technické řešení revitalizace
Minimální změny koryt při
revitalizaci
Nevhodný – totální
degradace habitatů jejich
diverzity i funkcí toku
Příčné revitalizační objekty -
účel:
• zpomalení odtoku
• snížení spádu, eliminace energie toku
• opatření proti zahloubení koryta
• zprůchodnění pro migraci
• snaha o rozvlnění proudnice – prvotní impulz pro
renaturaci
opevňovací prvky
• příčné prahy z kulatiny (ne stupně), < 20 cm jinak
neprůchozí pro ryby
• balvanité záhozy
• příčné balvanité skluzy ale s přiměřeným spádem
• kamenné stupně z rovnaniny
Výchozí a cílový
stav úprav
a) Zatrubnění
b) Panelová opevnění – plné
nebo vegetační tvárnice
c) Zpevněný nebo
nezpevněný kamenný
zához, drátěný program
d) Kamenný zához jen na
nárazovém břehu
(komunikace)
Vývařiště pod jezem alespoň hloubkovým refugiem ale bez úkrytů jak pro ryby
tak jejich potravu
Vhodnější nízké stupně – překonávají i kaprovité, úkryty ve
skládaném kameni, aerace
Rozšíření bermy v korytě, přítomnost štěrkovitých náplavů (lavic),
pobřežní habitaty – proudová a teplotní refugia
Uniformní kanál bez břeh. porostů , variability hloubek a šířek koryta,
proudění, zahloubení pod úroveň nivy – (drenace krajiny), expozice slunci
(světlo+teplo = nárosty), splachy živin z okolí, bez úkrytů v korytě
Uniformní,
otevřené,
zahloubené
koryto
VEGETAČNÍ TVÁRNICE –
alespoň částečná
komunikace se dnem –
ale ostatní problému
zůstávají – uniformita,
zahloubení, expozice,
splachy …
Renaturace
• samovolný zánik úpravy - rozpad opevnění,
zanášecí a erozní procesy formulují koryto
zpět k přirozené podobě
• při tzv. „korytotvorném průtoku“ dojde k
rozvolnění koryta a propojení s nivou
• při povodni dochází ke skokovému zlepšení
– nejsilnější revitalizační faktor s pozitivními
přínosy (stěžují si pouze majitelé přilehlých
pozemků)
• pro uklidnění obyvatel se někdy provede
prohrábka (zkapacitnění) koryta – i když
nemá význam
• spontální renaturace nemají žádné náklady
Úsek k renaturaci
(revitalizace nevhodná)
• opevnění se rozpadlo v přírodě blízký materiál
koryta
• koryto upraveno částečně – předpokládán
příznivý vývoj (správce nevede úpravu jako
investiční majetek)
• koryto napřímené, břehy opevněné (intravilán) –
dno v přírodě blízkého stavu (s náletem
kořenujících dřevin)
• koryto zanesené takže původní úprava je
překryta sedimenty
• koryto se začíná rozvlňovat a další meandrování
je možné (vykoupené pozemky v okolí)
• podpůrná opatření pro urychlení - instalace
záhozů a dřevěných výhonů (finančně
nenáročné)
Opatření napomáhající renaturaci
• rozvlnění proudnice – střídavě udělat:
– pročištění nebo vyžínání břehu zleva/zprava – u
upravených koryt a kanálů s malým spádem
– vysazování dřevin do břehové čáry
– štěrkovo-kamenité záhozy ve dně (změlčení koryta,
diverzifikace habitatů)
– výhony a překážky ze dřeva a kamení (změny
proudění v korytě, erozně/sedimentační procesy
• objekty z přírodních materiálů (úkryty živočichů)
– skrýše z plochých kamenů
– štěrková trdliště,
– ponořené mrtvé dřevo
• iniciační narušení opevnění koryta
– opevnění je menší problém než napřímení, zahloubení
a nadměrná kapacita
– ALE nepromyšlená destrukce může vést k zahlubování
koryta
Typy opevnění břehů a dna
nevhodné: - bez úkrytů, minimální povrch
• beton/panely
• spárovaná dlažba
• Larsenova stěna
• polovegetační tvárnice
místně přijatelné:
• rovnanina – skládané vyklínované kameny bez pojiva, náročné, jsou i
úkryty a pevnější než zához
• kamenný zához (pata břehu – patka, balvanitý skluz) – geologicky místní
zdroje
• drátokamenné koše (gabiony) - nákladnější – při narušení se mohou
zhroutit ale jsou zde úkryty
• vrbové/laťkové oplůtky – nákladné, po pár letech rozpad, gen. původní
• liniová výsadba dřevin (olše lepkavá, jasan)
• geotextilie - proti rychlé erozi sypkého substrátu (zpevňovací kamenivo
po ní klouže)
• drnování svahů – pouze nad hladinou, potřeba přichytit kolíky, a
zpočátku zalévat a hnojit (nevhodné na konci veget sezóny – nezapojí se)
Příklady revitalizací v EU - Německo
Příklady revitalizací v EU - NěmeckoPříklady revitalizací v EU - Německo
Příklady revitalizací v EU - Německo
Příklady revitalizací - ŠvýcarskoPříklady revitalizací - Švýcarsko
Blok 5: Obyvatelé toků a opatření ke
zlepšení stavu jejich biotopů
Ohrožení bezobratlí vodních ekosystémů
• ochrana vodních bezobratlých = ochrana
vodních ekosystémů a habitatů
specifických pro jednotlivé druhy
• prioritou ochrana a popř. obnova těchto
systémů, která však často téměř nemožná
(odpřírodněná koryta velkých řek v
aglomeracích)
• přístup na druhové úrovni možný jen u
několika „vlajkových“ nebo „deštníkových“
druhů
• aktivní přístupy k ochraně těchto druhů lze
využít jako názorné příklady možností i
chyb ochrany přírody v těchto programech
(perlorodka, raci)
Hlavní příčiny ohrožení populací v tocích
• morfologická degradace toků
• silná eutrofizace všech toků (téměř zánik
oligotrofních povodí)
• zanášení toků v důsledku eroze
• znečištění toxickými a organickými látkami
(včetně léčiv, hormonů, mikroplastů)
• změna teplotního režimu (pod přehradami i v
rámci změny klimatu)
• fragmentace toků přehradními nádržemi (i
rybníky)
• průnik invazních druhů
• nevhodný rybářský a vodohospodářský
management
• opuštění původního systému hospodaření v
krajině
Nejohroženější typy habitatů tekoucích vod
• prameniště (zejména nížin)
• velké i drobné nížinné toky
• ztráta pestrosti habitatů uvnitř říčních koryt a jejich
dynamiky
• vymizení:
– tůní přímo v korytě
– štěrkových lavic
– meandrů
– erozních břehů
– úkrytových možností (kořeny, balvany) a hrubé
organ. hmoty v korytě (dřevo)
– propojení poříční krajiny s hlavním tokem
Centra diverzity
• zachovalé nivy větších řek: Dolní Podyjí, Pomoraví,
Poodří, Lužnice, Polabí, Třeboňsko atd.
• pramenné oblasti pohraničních pohoří
Velevrub (Unio)
Velevrub tupý (Unio crassus)
114 – SO, Stan. příl. II. IV., NATURA, IUCN - téměř ohrožený
(NT), ČS - ohroženy (EN)
• celoevropsky ohrožený
• od pstruhového pásma (navazuje na výskyt perlorodky) po
čisté nížinné potoky a větší řeky
• potřebuje vysokou kvalitu vody, přirozenou dynamiku říčního
koryta, přírodě blízky stav rybích společenstev
• hostitelské ryby: střevle potoční, vranka obecná a další
• dříve se „přehraboval hráběmi“, nyní výrazný úbytek
Velevrub malířský (Unio pictorum)
114 - KO
• nejběžnější druh rodu velevrub na našem území – kromě
tekoucích vod a nádrží s neznečištěnou vodou
Velevrub nadmutý (Unio tumidus)
ČS - zranitelný (VU)
• vzácný obyvatel nádrží, případně větších vodních toků s
dobrou jakostí vody
Škeble (Anodonta)
škeble rybničná (Anodonta cygnea)
(114 – SO)
• eurosibiřská, pouze stojaté vody, zejména soutok Moravy a Dyje,
kanály, větší řeky, tůně, rybníky
• místně vyhynulý
• ohrožení intenzivním chovem ryb, znečištění, vodohosp. zásahy
• péče: odbahňování, přenosy na vhodné oligotrofní lokality
(pískovny)
škeble říční (Anodonta anatina)
• nejběžnější velký mlž v ČR (toky, nádrže)
škeble plochá (Pseudanodonta complanata)
IUCN - téměř ohrožený (NT) a ČS - ohroženy (EN), chybí ve 114
• evropský druh, velmi vzácná (větší řeky - Lužnice, Nežárka, Dyje
a Kyjovka, dolní Vltava, Labe)
• větší nížinné řeky, ohrožení vodohosp. zásahy, izolace populací
– fragmentace toků
• opatření: propojování populací, zprůtočnění ramen
Migrační prostupnost pro vodní organismy
• v ČR 6.000 jezů a pouze 150 rybích přechodů
• s rostoucím počtem překážek klesá počet druhů (větší podíl ubikvistů)
• pro rozmnožování nutné migrace
– desítky km (tloušť, bolen), stovky km (jesen, candát)
• na prostupnost vázány nejen ryby ale i bezobratlí (mlži, permanentní fauna i
hmyz – migrace podél toku)
• příčné objekty – stupně, jezy, hráze
– > 0,2 m problém (závisí na druhu)
– vodohospodáři chybně používají nad > 1,0 m
– často se „odkládá“ s odkazem na neprůchodný navazující úsek
• migrace po dně či bez skoků (hořavka, slunka ouklej, piskoř sekavec mník)
• migrace jen hlubokou vodou (jeseter, sumec, candát, štika, okoun, lín, cejn)
• podélné úpravy
– úseky s nevhodnými hloubkami nebo rychlostmi proudění
– např. mělké rychle proudící úseky bez úkrytů nevhodné
• zatrubnění
– nízké mostky a propustky bez břehové linie
– nevhodné zaústění přítoků
• dlouhá vzdutí
– nepřekonatelné pro proudomilné druhy
Jepice nížinných řek
hrabavé druhy
Palingenia longicauda - jepice
dlouhochvostá ČS-EX = vyhynulá
Ephoron virgo - jepice podeňka
- ČS-CR, úbytek v důsledku ztráty
vhodných habitatů (hlinité břehy, do
nichž se larvy zahrabávají)
proudomilné druhy
• Prosopistoma pennigerum – jepice
jezovka - ČS-EX, příčiny vymizení:
ztráta vhodných habitatů a zhoršená
kvalita vody
Pošvatky nížinných řek
Marthamea vitripenis (Burmeister,
1839) – pošvatka – ČS-EX - nížinné
toky – zcela vymizela
Brachyptera braueri (Klapálek, 1900) –
pošvatka pražská, ČS-CR, „pražská
moucha“ = masový výskyt v Praze –
velké a střední nížinné toky, kameny
v proudu, ztráta masovosti díky
znečištění, nyní postupný návrat
Perla abdominalis (burmeisteriana)
pošvatka rybářice – ČS–VU, dříve
hojně na většině typů řek – nyní
pouze na zachovalejších čistých
podhorských tocích (vymizení z nížin)
Vážky pomalu tekoucích řek
klínatka žlutonohá Gomphus (Stylurus)
flavipes ČS-EN, příloha IV. EVD, 114 -
SO
klínatka rohatá (Ophiogomphus cecilia) –
ČS-EN, přílohy II a IV., na území ČR
není úplně vzácná – Ploučnice, Orlice,
Lučnice, dolní Morava, Odra
ohrožení:
• regulace toků a likvidace břehových
porostů
• nadměrné zastínění
• regulace - opevnění gabiony, záhozem či
rovnaninou
• znečištění vody
• intenzivní chov lososovitých (věk 2+)
• příčné stavby (jezy a nádrže)
• těžba štěrku
• špičkování hydroelektráren
Nebezpečí invazních druhů
• invazní druhy ČR - cca 50 taxonů a čeká se dalších
30m vliv na původní společenstva často nejasný
• převažují pontokaspické druhy, často euryhalinní –
odolnost k salinitě i znečištění
• cesta povodím Dunaje ale i severní cesta přes moře
(Balt, Severní moře) a pak přes Labe – vliv lodní
dopravy - balastní voda
• nejvýznamnější korýši - blešivci (Dikerogammarus,
Echinogammarus, Jarea) a sladkovodní krevetky
(Hemimysis, Chelicorophium)
• dále měkkýši - výrazný vliv na ekosystém – filtrace
(Corbicula, Dreisena, Synanodonta), + Potamopyrgus
• dále např. opaskovci (Branchiura, Hypania), pijavice
(Caspiobdella, Dina), mechovci (Pectinatella)
• naopak vodní hmyz téměř absentuje mezi invaz. druhy
(ekologické filtry)
• změna původní dynamiky řek - ztráta pravidelných
disturbancí – povodňové pulzy, zajezování, zahloubení
– ztráta druhů vázaných na přírodní disturbance
Nepůvodní (invazní) druhy měkkýšů
Sinanodonta woodiana (škeble asijská)
• východoasijský druh
• velké toky jižní Moravy, rybochovné nádrže
• limitace nízkou teplotou vody
• tendence k přemnožení (potenciálně
invazní druh)
Corbicula fluminea (korbikula asijská)
• asijský druh
• druh velkých řek, zejména Labe, Dunaj
• zcela zakryje dno a vytlačuje ostatní druhy
• jako filtrátor zabere ekol. niku, mění trofii
vody
Raci
• dříve hojně v tocích i jezerech – zdroj potravy obyvatel
• minimální míra raka na veslech rybářských lodí
• od průmyslové revoluce (polovina 19. stol.) oslabení populací díky
znečištění
• zavlečení račího moru koncem 19. stol.
• silný pokles početnosti r. říčního (A. astacus) a nasazení r.
bahenního (A. leptodactylus) – také citlivý k moru
• omezení prodeje jedinců pod 12 cm a samic s vajíčky již ve 30.
letech minulého století
• 5 původních evropských raků, z toho 3 v ČR (nepůvodní v Rusku a
Mediteránu)
• dosazeny nepůvodní odolné druhy: r. pruhovaný (Orconectes
limosus) a později r. signální (Pacifastacus leniusculus) - rozšíření
čel. Astacidae (západní Palearkt a západ Sev. Ameriky) a
Cambaridae (vých. Asie a východ Sev. Ameriky)
• v současnosti sledování ohnisek šíření moru z míst výskytu
invazních druhů
Monitoring raků v ČR
• zmapováno 12 670 úseků (z 13 110) a na 1 092 raci nalezeni
• od r. 2008 monitoring populací r. kamenáče a sledována kvalita
vody
• hodnocení vlivu predace norkem americkým na populace r.
kamenáče
• popis rizikových zásahů a návrhy řešení
Výskyt raků a kvalita vody
• znečištění: amoniak (do 1,5 mg/l) a dusitany (při
dlouhodobém působení odchylky v chování – hloubení
nor i v místech s dostatkem úkrytů), rak pruhovaný
toleruje vyšší hodnoty
• BSK5 okolo 1-2 mg/l, o něco tolerantnější je kamenáč,
ale následkem vln znečištění mohou v populaci chybět
některé ročníky
• koncentrace kyslíku cca 10 mg/l, v zimě by neměly
klesat pod 5 mg/l, kamenáč mírně tolerantnější, r.
signální snáší i 2 mg/l
• teplota - většina raků stenotermních, r. říční
krátkodobě 25 ºC (letální 30ºC), letní růst nad 15 ºC, r.
kamenáč optimum do 22 ºC
• pH 7,5-8, krátkodobě až 9, kyselé vody neosidlují
• vhodné vyšší koncentrace vápníku (stavba těla a
neutralizace toxických kovů)
• konduktivita okolo 400-500 μS/cm
Račí mor
Aphanomyces astaci (Oomycetes) - tzv. vodní plísně,
podobné pravým houbám
• nepřežívá vyschnutí, potřebuje permanentně
hostitele
• diagnostika - specifická PCR reakce ze zadečku či
zakloubení končetin
• přenáší nepůvodní severoameričtí rezistentní raci,
nově rezistentní populace na Moravě?
Příznaky:
• jiní živočichové kromě raků nejsou úhynem zasaženi
• raci nalézáni v různém stavu, živí, hynoucí i mrtví
• úhyn se šíří i proti proudu (při opakované kontrole)
Prevence:
• nevysazovat nepůvodní druhy
• při manipulaci s původními raky karanténa (několik
týdnů)
• nepřenášet ryby pokud zjištěn úhyn (výplach ve
vodě, obměna zažívacího traktu)
• potenciálně infikované předměty dezinfikovat
Právní předpisy k ochraně a
introdukcím raků
• zák. 114/92 Sb. (Ochrana přírody a krajiny) – „záměrné rozšiřování
geograficky nepůvodních druhů“, ale i „reintrodukce a záchranné
přenosy“ – vše na výjimku
• Nařízení Rady (ES) č. 708/2007 o používání cizích a místně se
nevyskytujících druhů v akvakultuře
• Zákon o rybářství (č. 99/2004 Sb.) - „nepůvodní se rozumí taková
geograficky nepůvodní nebo geneticky nevhodná anebo
neprověřená populace ryb a vodních organismů, která se vyskytuje
na území jednotlivého rybářského revíru méně než tři po sobě
následující generační populace“
• Zákon o vodách (vodní zákon) (č. 254/2001 Sb.) - „vypouštění
nepůvodních a geneticky nevhodných a neprověřených ryb a
ostatních vodních živočichů do toků a vodních nádrži vázáno na
souhlas příslušného vodoprávního úřadu“ (obec s rozšířenou
působností)
Opatření pro ochranu druhů tekoucích vod
• podpora přirozených procesů v říčních korytech a jejich
morfologické diverzity
– revitalizace
– renaturace
• omezení možností introdukce nepůvodních druhů (úprava
legislativy, osvěta)
• protierozní opatření a tradiční hospodaření v krajině
• zbudování 3. stupně čištění odpadních vod (odstranění živin)
• dosadba břehových porostů, odsazení hrází, omezení fragmentace
sítě (přechody, odstranění nádrží)
• provádění pouze vědecky podložených managementových zásahů
pro cílové druhy
• regulace rybochovných zásahů v povodí, dodržování priority
místních populací v povodí
• přírodě bližší vodohospodářský management toků (nedělat zásahy
pro zásahy, když je to levnější bez nich – ekosystémové služby niv a
toků)
Příčiny ohrožení ryb a mihulí
• vytvoření migračních bariér v tocích (jezy, MVE, nádrže)
• intenzivní rybářské hospodaření
– vysazování nepůvodních druhů
– geneticky nepůvodní populace
– přerybnění, podpora pouze hospodářských druhů
• znečištění (organické, toxické, hormony, léčiva, živiny)
• invazní druhy ryb (konkurence, predace, genetické znečištění)
• morfologická degradace stanovišť (těžba sedimentů,
zabahnění = ztráta trdlišť, úkrytů, potravy)
• mechanické poškozování turbínami vodních elektráren (MVE)
• citlivost k chorobám (zvyšuje se díky znečištění)
• změny hydrologie -odběry vody, pokles průtoku, energetické
špičkování
• lodní doprava – transport invazivců, problém vlnění pro snůšky
+ rušení
mihule potoční – Lampetra planeri
114 - KO, ČS - ohrožený (EN), EU příl. II
• larva bez očí, živí se organickým detritem
• dospělci až 16 cm, nepřijímají potravu ani netáhnou
• v ČR povodí Labe+Odry, v povodí Dunaje jediná
populace (okraj areálu), západoevropská
• výskyt v pstruhovém a především lipanovém pásmu
• cyklus: jikra - larva (minoha) 4-5 let - metamorfóza
na podzim – dospělec - tření (jaro) – úhyn dospělců
• larva v bahnopísčitých nánosech, trdliště – rozhraní
tůně a proudu
Ohrožení:
– úpravy toků (těžba sedimentu, vyhrnování)
– příčné stavby (omezení migrace)
– přerybnění (pstruh)
– znečištění
– pokles hladiny - odběry MVE = malé vodní
elektrárny
– v minulosti jako nástraha
horní úseky
vranka obecná - Cottus gobio
114 - O, ČS - zranitelný (VU), EU příl. II.
• do 15 cm (max. 8 let), špatný plavec (nemá pl.
měchýř), noční aktivita (ve dne úkryty), náročná na
kyslík,
• potravou zoobentos, kanibalismus
• pásmo pstruha a lipana, kamenité dno (úkryty)
• v ČR po celém území (Evropa Pyreneje až Rusko)
• do 20 cm, (max. 8 let), pruhované bř. ploutve,
biologie jako v. obecná
• horské potoky, pramenné úseky (nad pásmem
vranky obecné)
• v ČR jen horní tok Moravy a Odry
ohrožení oba druhy:
• migrační bariéry (stupně, MVE, zasněžování, nádrže)
• znečištění
• přerybnění (pstruh predace)
• úpravy koryta (dláždění, těžba štěrku, meliorace,
protipovodňové úpravy)
vranka pruhoploutvá - Cottus poecilopus
114 - O, ČS - zranitelný (VU)
opatření:
• rybí přechody
• dostatečné Q min.
• revitalizační úpravy
• zásahy v korytě mimo
tření
horní úseky
střevle potoční - Phoxinus phoxinus
114 - O, ČS - zranitelný (VU)
• do 13 cm, (max. 5 let), hejnový druh, náročná na
kyslík
• potravou zoobentos, náletový hmyz
• pásmo pstruha a lipana (tůně), i stojaté vody
(jezera)
• v ČR ostrůvkovitě po celém území, silný pokles
početnosti od 50. let
ohrožení
– znečištění
– úpravy toků (úkryty)
– rybářské hospodaření (přerybnění pstruhem)
opatření
– umělé odchovy (dokrmování + ochrana před
predací) – následné vysazování do míst
původního výskytu
– ochrana habitatů
V těchto mapkách černě
ověřené a žlutě neověřené
recentní údaje
horní úseky
ouklejka pruhovaná - Alburnoides bipunctatus
114 - SO, ČS – zranitelný (VU), Bern příl. III.
• do 15 cm, pestré zbarvení (žlutý pruh na
bocích + dvojitě lemovaná postranní čára
• od Británie po střední Asii, od Skandinávie
po Balkán (cca 10 poddruhů)
• ostrůvkovitě na celém území ČR, zejména
Morava (v minulosti mnohem hojnější)
• hejnová, stanovištní, náročná na kyslík a
čistotu vody
• potravou drobný zoobentos
• lipanové a parmové pásmo, mělčí proudivá
místa s kamenitým dnem
ohrožení:
– znečištění ( = bioindikátor kvality vody)
– vzrůst teploty vody (menší zastínění, změna
klimatu)
– přerybnění
– zabahnění (ztráta trdlišť?)
opatření:
• ochrana morfologie
toků a stavu povodí
• nižší násady
• dosadba břehových
porostů
střední úseky
úhoř říční - Anguilla anguilla
IUCN - KO (CR), CITES příl. II.
• katadromní (překoná i souš), dlouhý vývojový
cyklus (juvenil migruje na trdliště 1,5 roku)
• vnitrozemské vody (řeky, ramena, potoky,
rybníky, toky, nádrže aj.)
• tah srpen-září (Sargasové moře)
• poškozování jedinců (turbíny MVE)
• odlov monté v ústí řek (pokles úlovků, růst
ceny), vysazování (Ploučnice)
ohrožení:
• migrační bariéry (jezy, přehrady)
• poškozování jedinců (turbíny elektráren)
• nadměrný odlov larev
• parazitická hlístice krevnatka úhoří
• 1% stavu populace před 100 lety
opatření:
• migrační prostupnost (přechody)
• zábrany před turbínami
• vysazování monté
• monitoring a průzkumy
• umělý odchov (náročné)
střední úseky
mník jednovousý – Lota lota
114 - O, ČS - zranitelný (VU)
• úvahy o ukončení ochrany – vysazování
• druhu do 80 cm, noční aktivita, aktivnější s
klesající teplotou (max. při 5°C)
• tření prosinec až leden, samotářský
• potravou zoobentos, jikry, ryby (žáby, raci)
• rybí pásma s vhodnými podmínkami (úkryty,
kyslík), i stojaté vody (nádrže, rybníky, tůně),
při dně v úkrytech
• v ČR ostrůvkovitě po celém území
• řešeno zda nevyřadit z ochrany?
ohrožení:
– regulace toků
– snížení členitosti koryta (absence tůní)
– znečištění
V současnosti intenzivně
hospodářsky dosazován
– úkryty v kamenném
záhozu - ochrana
úspěšná (hospodářský
zájem)
střední úseky
jelec jesen - Leuciscus idus
114 - O, ČS – ohrožený (VU)
• vyšší a plošší než tloušť, menší (střední)
ústa, řitní ploutev konvexní s načervenalou
barvou
• do 40 cm, hejnový, potamodromní – nutné
migrace
• potravou zoobentos, náletový hmyz, jikry
• dolní toky větších řek, průtočná ramena
• v ČR ve větších tocích (vysazování), běžný
v dolní Moravě a Dyji, Novomlýnské nádrže
• řešeno zda nevyřadit z ochrany?
• ohrožení:
– znečištění
– v poslední době dosazován rybáři i do nádrží
(často ale zlatý jesen) – vrací se
(hospodářský zájem – lovná ryby)
spodní úseky
sekavec podunajský – Cobitis elongatoides
114 - SO, ČS - KO(CR), EU příl. II.,V., Bern – příl. III. – týká se C. taenia!!
• komplex druhů, v ČR dříve chybně uváděn boreální C.
taenia (s.písečný), se kterým hybridizuje
• do 12 cm, žije jednotlivě, ranní aktivita, (přes den zahrabán),
střevní dýchání – kompenzace nedostatku kyslíku
• potravou zoobentos, detritus a řasy
• toky s pomaleji tekoucí vodou a písčitým dnem, vzácně
stojaté vody
• geneticky unikátní populace (i hybridní komplexy) - Lužnice,
Polabí, Dyje
ohrožení:
– znečištění a eutrofizace
– regulace a opevňování koryta, meliorace a omezení
komunikace s nivou
– toxické látky v sedimentu
– likvidace mírně proudných úseků a písčito–jílovitého substrátu
– odběry vody v uzavřených soustavách (rybniční spojky)
– nadměrný přísun splavenin (eroze, odlesňování)
– přerybnění (dravci)
– přerušení migračního kontinua
opatření:
• přírodě blízký
splaveninový režim
• vyloučení odlesnění
a eroze
• revitalizační úpravy
• rybí přechody
• ochrana genetické
integrity
spodní úseky
piskoř pruhovaný - Misgurnus fossilis
114 - O, ČS - O (EN), EU příl. II.
• do 30 cm, zarývá se do bahna, noční
aktivita, schopnost střevního dýchání –
přežívá i krátkodobé vyschnutí
• rozšíření od Francie po Rusko
• potravou zoobentos, detrit
• obývá dno bahnitých stojatých a mírně
tekoucích vod (ramena, tůně)
• v ČR mozaikovitě po celém území (uniká
pozornosti)
ohrožení:
• ztráta biotopu
• znečištění (polutanty v sedimentu)
• izolace populací
opatření:
• komplexní ochrana lokalit
(substrát a kvalita vody)
• u rybníků vhodné
hospodaření a rybí obsádka
spodní úseky
Jeseterovití
EU druhy z NATURY (v ČR nejsou většinou ohroženy)
bolen dravý - Aspius aspius (příl II., V.)
hořavka duhová - Rhodeus sericeus amarus (příl. II.)
hrouzek běloploutvý - Gobio albipinnatus (příl. II.)
lipan podhorní - Thymallus thymallus (příl. V., Bern III.) genetické znečištění,
zimní ataky kormorána na populační hejna
parma obecná – Barbus barbus
vyza velká – Huso huso - 1916 Dyje - Lanžhot,
diadromní, problém migrace (přehrady Dunaje),
projekty na „přepravní komory“
jeseter malý - Acipenser ruthenus – (EU příl. V.,
Bern III.), východoevropský, vzácně Morava,
Dyje – podpora populace odchovy z Rakouska
jeseter velký – Acipenser sturio (CITES I) -
1903 Labe, anadromní, návrat se nepředpokládá
kapr obecný sazan - Cyprinus carpio
114 - O, ČS - KO (CR)
• divoká původní forma kapra z povodí Dunaje
• do 1 m (max. 20 let), hejnový, fytofilní
• potravou zoobentos, zooplankton
• při dně mírně tekoucích a stojatých vod (i
brakické)
• v ČR dolní Morava a Dyje po Břeclav
(nedostatek údajů)
• ohrožení:
– křížení s domestikovanými formami
– úpravy toků
– omezování záplav (tření)
spodní úseky
karas obecný – Carassius carassius
v návrhu novely z. 114?
• nízkotělá, tzv. bahenní forma (Carassius
carassius m. humilis)
• příčiny ohrožení – úbytek vhodných biotopů
(slepá ramena a poříční tůně) – omezená
komunikace nivy s řekou
• vytlačování agresivním karasem stříbřitým –
hybridizace (schopen tření s vícero druhy)
• kompetice s nepůvodními druhy - kromě karasa
stříbřitého i střevlička východní (Pseudorasbora
parva) – rychlejší množení – okusování ryb
střevličkou
• hybridizace mezi slunkou a střevličkou
• přenos parazitů ze střevličky
• likvidace zooplanktonu . vychýlení rovnováhy
nádrže
• Řešení: likvidace pisticidy?
slunka obecná – Leucaspius delineatus
Invazní a vysazované ryby v ČR
• stojaté vody:
– kapr obecný – sazan pouze v Dunaji, v Tise a
v některých jejich přítocích
– tolstolobik bílý, tolstolobec pestrý – filtrace
zooplanktonu a řas
– amur bílý – likvidace makrofyt, amur černý -
malakofágní
– dále se nešíří – nevytírají se, ale zasahují do
ekosystémů
• pstruhové vody
– siven americký – acidifikovaná povodí – snese
více než naše druhy
– pstruh duhový – chov i v chladných rybnících
Nejproblematičtější invazní druhy ryb
• nejproblematičtější:
– karas stříbřitý Carassius gibelio – dominance v tůních,
nádržích a rybnících, hospodářské škody, kříženci s místními
druhy
– střevlička východní Pseudorasbora parva – expanze
Dunajem a s plůdkem, potravní konkurence a narušování
ochranného slizu těla
– hlaváč černoústý Neogobius melanostomus – expanze
Dunajem z Č.moře (euryhalinní, v balastní vodě, vytlačuje
pův. druhy?), lze očekávat další druhy (N. kessleri)
– sumeček americký Ameiurus nebulosus – efektivní odlov
pomocí pastí, který je druhově selektivní
• po rychlé invazi následuje útlum – karas, střevlička, hlaváč,
hlavačka mramorovaná (nejblíže SK),
• velký význam morfologie toku (úkrytové možnosti v kamenném
záhozu při břehu)
• k šíření napomáhá i migrační propojování toků pomocí přechodů
• problém nepůvodnosti některých populací k. stříbrného není
úplně vyjasněn
Karas stříbřitý (Carassius gibelio)
• původně udáván jako C. auratus (teplomilnější – J. Evropa, V. Británie)
• všežravý – bentopelagický, sladké a brakické vody, větší vody než k.
obecný včetně velkých řek, dále rybníky, slepá ramena atd.
• hejnový, při vysokých hustotách vytlačuje jiné druhy ryb
• ve většině areálu dvoupohlavní populace
• v ČR převážně triploidní samice rozmnožující se gynogenezí
(sexuálně parazitují na samcích kaprovitých ryb)
• postupná přeměna na smíšený typ populací (samci i samice o různých
ploidiích) se sexuálním i asexuálním rozmnožováním
• původně asijský druh, u nás invaze od 60. let – z Maďarska na
Slovensko
• z povodí Dyje poprvé potvrzen v roce 1976 (triploidní samice), od roku
1992 i samci
• dnes u nás běžně po celém území, největší populace na J. Moravě
Karas stříbřitý - problémy
• vytlačování původních druhů ryb (např.
karas obecný, sexuální parazitizmus
• v rybnících vytlačuje původní „bílou rybu“,
• vliv na původní druhy v řekách – pro
posouzení ovlivnění ekosystému chybí
údaje + lépe zmapována genetika
• údajně silnější vyžírací tlak na bezobratlé
než kapr
• z hospodářského hlediska: konkurence
pro hospodářské ryby, není považován za
tržní rybu
• problémy managementu rezervací: při
snížení kapřích obsádek – karas ihned
využije prázdnou niku (např. Lednické
rybníky) – pouštění do toku, likvidace při
výlovech
Možná likvidace invazních druhů pisticidy?
• cílem odstranit nepůvodní druhy střevlička východní a karas stříbřitý
– vysoká reprodukční úspěšnost
– kompetice s původními druhy
– fyzické poškozování původních
– rozmnožovací (sexuální) parazitizmus
– hybridizace (karasi, střevlička x slunka))
– přenos patogenů
– ovlivnění potravní nabídky pro původní druhy (predace zooplanktonu –
kaskádovitě ovlivní celý ekosystém – dominance řas a sinic, úbytek
makrofyt)
• pouze v uzavřených systémech (izolované tůně) – jinak
opětovná invaze, elektroodlov málo efektivní, z tůně lze vodu
částečně odčerpat
• pisticid - rozdrcené kořeny „barbasco“ jihoamerické rostliny
(Lonchocarpus sp.) - bobovité - jako inhibitor buněčného dýchání v
mitochondriích - příznaky dušení ryb (bez úbytku kyslíku)
• nejdříve odlov co nejvíce jedinců původního druhu a následné
znovuvysazení po rozložení pisticidu
Poproudové migrace
• problém MVE a údolních nádrží
• odpuzovače a zábrany
– mechanické (česle 2 cm) - malé ryby
bez poškození, pro úhoře nefunkční
– elektrické
– bublinkové stěny
– světelné…
• vhodná alternativní cesta mimo
turbínu, podmínky:
– dostatečný průtok přes jez
– jalový přepad
– uměle vytvořený obtok
Migrace a typy přechodů
Typy migrací:
– anadromní (rozm. v moři) - úhoř
– katadromní (rozmn. v řekách) - losos
– potamodromní (migrace na habitaty) - ostroretka, podoustev
atd.
Typy přechodů: - v korytě či obtokové, i kombinace obou typů
• Přírodě blízké:
– balvanité prahy a skluzy – pro překážky < 2 m
– zdrsněné balvanité rampy - u vyšších překážek > 2 m
– obtokové kanály (bypass) - nejvhodnější ALE chybí prostor
nebo peníze na výkup/neochota vlastníka
– tůňové přechody – vhodné - rozdíl hladin mezi nádržkami do 20
cm
• Technické:
– komůrkový
– lamelový
– štěrbinový – lze překonat vyšší spád
– kartáčový – méně náročný, kartáče ve dně zpomalí proud
– plavební komory
– výtahy
Parametry pro vybrané typy umělých rybích přechodů
Rybí přechody I.
• minimální hloubky rybích přechodů - alespoň 50 cm (ideálně
80 cm), výška přepadávajícího paprsku vody > 0,15 m
Průtok přes přechod
• velké toky (Q>10m3) - Q330d nebo 1-5% aktuálního průtoku
• malé toky (Q<10m3) - Q355 nebo 5-10% aktuálního průtoku
Šířka přechodu
• 5-10% šířky přírodního koryta
• velké toky (šířka >100 m) - vhodné 2 přechody
Vlastnosti a údržba přechodu:
• vstup nesmí být příliš turbulentní, pozvolný přechod dna do
přechodu
• nahoře omezit vstup splavenin česlemi – nutno pravidelné
čištění, splaveniny zde nesmí omezit výstup ryb
• nutný stabilní průtok (regulační klapka na vtoku) daný
vodoprávním rozhodnutím jinak nefunkční
• použití systému přídavného proudění
• vyústěním pod výtokem MVE a nad sacím otvorem MVE
• vhodné úkrytové možnosti poblíž (zához)
Rybí přechody II.
Druhové spektrum
• přechod dle nároků druhů na lokalitě - zohledňuje se EVL
(Evropsky významná lokalita) a druhy Natury 2000 zaměření
na cílové druhy
• selektivita dle typu přechodu – průzkum druhového spektra
– cíl převést největší část druhů - celé velikostní spektrum
• důležitý monitoring úspěšnosti přechodu
Rychlost vody: pro překonání přechodu je rozhodující
• maximální rychlost pohybu (sekundy)
• průběžná rychlost pohybu konkrétního druhu (minuty) = cca 1/2-2/3
maximální, kaprovité 0,5 m. s-1, lososovité až 1m. s-1
• vstup: lákavý proud – dosah do ½ hlavního toku, rychlost > 0,75 m
s-1 (vyšší než hl. toku), losos až 1,5 m s-1
• výstup: 0,4 m s-1
• v místech odpočinku rychlost cca 0,2 m s-1
Sklon tj. výška : délce přechodu
• 1:20 mimopstruhové vody (5%)
• 1:10-15 pstruhové vody, ve spec. případech max. 1 : 8
přídatný proud
Fungování za různých průtoků
- Samoúdržba
- Minimální průtok
- Selektivita druhů
- Vhodné nástupní a výstupní
parametry
- Odpočinkové zóny pro ryby
- Ochrana proti odlovu
Kombinace různých typů přechodů pro převedení
širšího druhového a velikostního spektra ryb
Rybí přechod typu Archimedův šroub
• vnější (energetická) šroubovice a
vnitřní (rybochodná) šroubovice
• 16 ot./min
Odstraňování přehrad (dam removal)
• Občanské hnutí etablované v v90. letech
zejména v USA (Elwha River)
• Veřejností pozitivně vnímaná obnova
migrace zejména lososů
• Nyní řada projektů i v Evropě – zejm. horské
řeky
• Nutnost řešit transport kumulovaných
sedimentů – pozvolné odstranění (bez
zákalové vlny)
Střety významných druhů s
managementem toků• bobr
– ekosystémový inženýr – ve funkční nivě bez problémů
– budování hrází (diverzifikace habitatů)
– kácení porostu pozitivní (vhodné pokud se nejedná o chráněné
stromy či stromy v parku - pád) ochrana - ohradit či pachové
detergenty
– ničení ohrazování toku - zábrany pletivem, vhodná konstrukce
nerozhrabatelné hráze
• kormorán (pouze obecná ochrana ptáků EU – odchylný postup)
– při hromadném výskytu může ovlivnit i složení rybí obsádky
včetně generačních jedinců méně běžných druhů (lipan)
– konkrétní škody se již neproplácí – budou poskytovány paušální
kompenzace + povolený odstřel
– řešením přirozená hustota rybích obsádek a dostatek přir. úkrytů
• vydra
– co do výše škod po kormoránovi druhá = kompenzace
– škody na obsádce ALE především na stojatých vodách
(koncentrace ryb v rybnících a chovech)
– ochranná opatření na sádkách – oplocení, zasíťován, plašiče
– dosadba “plevelných ryb“ jako náhrada kapra, přirozené hustoty
Blok 5: Revitalizace řek ve městě i ve
volné krajině
Revitalizace řek ve městě i ve
volné krajině
Ing. David Veselý
Strana 141
PBPPO Svratka Poříčí
Strana 142
PBPPO Svratka Poříčí
Strana 143
PBPPO Svratka Poříčí
Strana 144
Povodňový park Svratka – Železniční poliklinika
Strana 145
Povodňový park Svratka – Železniční poliklinika
Strana 146
Povodňový park Svratka – Železniční poliklinika
Strana 147
Strana 148
PBPPO – Svitava Komárov
Strana 149
PBPPO – Svitava Komárov
Strana 150
PBPPO – Svitava Komárov
Strana 151
PBPPO – Svitava Komárov
Nový prostor pro řeku Dyje
Strana 152
Bečva – obnova štěrkonosného toku
Strana 153
D9 – stav před realizací
Strana 154
D9 – leden 2019, upuštění staveniště z důvodu výskytu orla
Strana 155
D9 – nástup vegetace
Strana 156
Dynamika vodního režimu mokřadu u D9
Strana 157
Rozdělovací objekt D18 – různé průtoky
Retenční prostor Novosedly
Strana 158
Bečva – obnova štěrkonosného toku
Strana 159
Retenční prostor Novosedly
Strana 160
Retenční prostor Novosedly
Strana 161
Retenční prostor Novosedly
Strana 162
Retenční prostor Novosedly
Strana 163
Retenční prostor Novosedly
Morava u Štěpánova – upravený neupravený
tok
Strana 164
Morava u Štěpánova – upravený neupravený tok
Strana 165
Morava u Štěpánova – upravený neupravený tok
Strana 166
Morava u Štěpánova – upravený neupravený tok
Strana 167
Morava u Štěpánova – upravený neupravený tok
Strana 168
Morava u Štěpánova – upravený neupravený tok
Strana 169
Morava u Štěpánova – upravený neupravený tok
Strana 170
Morava u Štěpánova – upravený neupravený tok
Bečva – obnova štěrkonosného toku
Strana 171
Bečva – obnova štěrkonosného toku
Strana 172
Bečva – obnova štěrkonosného toku
Strana 173
Bečva – obnova štěrkonosného toku
Strana 174
Bečva – obnova štěrkonosného toku
Strana 175
Bečva – obnova štěrkonosného toku
Strana 176
Trkmanka – Velké Pavlovice
Strana 177
Trkmanka – Velké Pavlovice
Strana 178
Trkmanka – Velké Pavlovice
Strana 179
Trkmanka – Velké Pavlovice
Strana 180
Trkmanka – Velké Pavlovice
Trkmanka – v souladu s krajinou
Strana 181
Bečva – obnova štěrkonosného toku
Strana 182
Trkmanka – Velké Pavlovice
Strana 183
Trkmanka – Velké Pavlovice
Svratka – ve staré stopě
Strana 184
Bečva – obnova štěrkonosného toku
Strana 185
Trkmanka – Velké Pavlovice
Strana 186
Trkmanka – Velké Pavlovice
Strana 187
Trkmanka – Velké Pavlovice
Strana 188
Trkmanka – Velké Pavlovice
Děkujeme za pozornost
Ing. David Veselý
projektový manažer
T +420 541 637 278
+420 724 230 596
vesely@pmo.cz
Povodí Moravy, s.p., ředitelství podniku
Dřevařská 11, 602 00 Brno