Jak na šetrné lesní hospodářství Zkvalitňování vzdělání v praktické ochraně přírody: odborné semináře pro odborné pracovníky a hospodařící zemědělské subjekty Lumír Dobrovolný a kol. LESNICKÝ KURZ PRO MUNI Sestavili pracovníci ŠLP Křtiny MENDELU: Ing. Lumír Dobrovolný, Ph.D. doc. Dr. Ing. Tomáš Vrška Ing. Jana Kneiflová Ing. Petra Packová, Ph.D. 1. Práce lesníka - lesnická terminologie - lesní hospodářský plán - legislativa 2. Vývoj středoevropského lesnictví 3. Současný stav lesů a klimatická změna 4. Adaptace lesů a přírodě bližší lesnictví 5. Požadavky společnosti na les – příklady práce lesníků s veřejností 6. Modelové území - univerzitní lesy ŠLP Křtiny MENDELU 1. PRÁCE LESNÍKA - LESNICKÁ TERMINOLOGIE – LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ PLÁN - LEGISLATIVA 2. PRÁCE LESNÍKA - LESNICKÁ TERMINOLOGIE – LESNÍ HOSPODÁŘSKÝ PLÁN - LEGISLATIVA Dřevo = hlavní produkt lesního hospodářství, plně obnovitelná surovina, váže vzdušný CO2,… Prosba lesa: "Milý člověče! Jsem dárcem tepla v tvém krbu za chladných nocí a dárcem přívětivého chládku v žáru letního slunce. Já jsem dal trámoví tvému obydlí a desku tvému stolu, ze mne je lože ve kterém spáváš i kleč tvého rádla. Já jsem dodal topůrko do tvé sekery a branku do tvého plotu. Ze mne je dřevo tvé kolébky i tvojí rakve. Jsem tím, čím pro blahobyt je chléb a pro krásu kvítko. Slyš tedy moji prosbu: Nepustoš mne!." Práce lesníka – usměrňování životního cyklu hospodářského lesa za účelem výroby dříví a plnění všech jeho funkcí Funkce lesů 3. ministerská konference o ochraně evropských lesů v Lisabonu v roce 1998 vyčlenila funkce, jimiž les přispívá k trvale udržitelnému rozvoji společnosti, na funkce: • ekologické (ochrana globálního a lokálního životního prostředí – celosvětový oběh uhlíku a vody, protierozní ochrana půdy, ochrana vodních zdrojů, ochrana krajiny před živelními katastrofami, ochrana přírody ap.), • ekonomické (obnovitelný přírodní zdroj mnohostranně využitelné dřevní suroviny a dalších lesních produktů, zdroj zaměstnání a příjmů ve venkovských oblastech), • sociální a kulturní (uchování krajiny a kulturního dědictví, rekreační funkce ap.). KATEGORIE LESŮ do lesů zvláštního určení lze dále zařadit lesy: v prvních zónách chráněných krajinných oblastí a lesy v přírodních rezervacích a přírodních památkách, lázeňské, příměstské a další lesy se zvýšenou rekreační funkcí, sloužící lesnickému výzkumu a lesnické výuce, se zvýšenou funkcí půdoochrannou, vodoochrannou, klimatickou nebo krajinotvornou, potřebné pro zachování biologické různorodosti, (rozmanitosti) v uznaných oborách a v samostatných bažantnicích, v nichž jiný důležitý veřejný zájem vyžaduje odlišný způsob hospodaření. jsou to (ze zákona) lesy, které nejsou lesy ochrannými a nacházejí se  v pásmech hygienické ochrany vodních zdrojů I. stupně,  v ochranných pásmech zdrojů přírodních léčivých a stolních minerálních vod,  na území národních parků a národních přírodních rezervací.  lesy na mimořádně nepříznivých stanovištích  Vysokohorské lesy pod hranicí stromové vegetace chránící níže položené lesy a lesy na exponovaných hřebenech  lesy v klečovém lesním vegetačním stupni. LESY OCHRANNÉ LESY ZVLÁŠTNÍHO URČENÍ LESY HOSPODÁŘSKÉ „lesy účelové“ Základy lesnické typologie xerotermní zakrslá skeletovitá chudá normální svahová uléhavá středněbohatá svahová vysychavá bohatá vápencová hlinitá hlinitá kamenitá suťová lužní údolní vlhká stř.bohatá kyselá chudá chudá stř.bohatá stř.bohatá chudá Dřevina LVS X Z Y M K N I S F C B W H D A J L U V O P Q T G R R Kleč 9 9Z 9Y SM 8 8Z 8Y 8M 8K 8N 8S 8F 8O 8P 8Q 8T 8G BK-SM 7 7Z 7Y 7M 7K 7N 7S 7F 7O 7P 7Q 7T 7G SM-BK 6 6Z 6Y 6M 6K 6N 6I 6S 6F 6H 6V 6O 6P 6Q 6T 6G JD-BK 5 5Z 5Y 5M 5K 5N 5I 5S 5F 5C 5B 5W 5H 5D 5A 5L 5V 5O 5P 5Q 5G 5R BK 4 4X 4Z 4Y 4M 4K 4N 4I 4S 4F 4C 4B 4W 4H 4D 4A 4V 4O 4P 4Q 4G DB-BK 3 3X 3Z 3Y 3M 3K 3N 3I 3S 3F 3C 3B 3W 3H 3D 3A 3V 3O 3P 3Q 3T 3G BK-DB 2 2X 2Z 2M 2K 2N 2I 2S 2C 2B 2W 2H 2D 2A 2L 2V 2O 2P 2Q 2T 2G DB-BK 1 1X 1Z 1M 1K 1N 1I 1S 1C 1B 1W 1H 1D 1A 1J 1L 1U 1V 1O 1P 1Q 1T 1G BO 0 0X 0Z 0Y 0M 0K 0O 0P 0Q 0T 0G 0R 2Y 4R 7R 3R 5J 3J 0N 0C 8R 3U 3L 6L 5T 8V 7V 5U Rašelinná 6B 9K 6D 6A 8A 6J 6R 9R 7B Obohacená vodou Oglejená PodmáčenáExtrémní Kyselá Živná Obohacená humusem Soubor lesních typů (SLT) 5B – bohatá jedlová bučina: průsečík 5. lesního vegetačního stupně (LVS) a půdní kategorie bohatá Základy lesnické typologie Hospodářský soubor (HS) Základní jednotka lesnického hospodářského plánování – je vymezen – příbuznými přírodními podmínkami růstu lesa (soubory lesních typů) – příbuzným hospodářským (funkčním) určením lesa – příbuznými vlastnostmi aktuálních porostů (např. bukové, dubové, smrkové, smrkové poškozené apod.) Obmýtí (mýtný věk) Plánovaná produkční doba lesních porostů zahrnutých do hospodářského souboru. Stanovuje se jako hospodářsky nejvýhodnější podle převažující dřeviny v rámci tvaru lesa – viz následující snímek. Obnovní doba Doba, která uplyne od prvého zásahu sledujícího obnovu porostu až do jeho úplného zmýcení. Její délka určuje věkovou a prostorovou výstavbu nového (následného) porostu. Hospodářské tvary lesa se liší způsobem vzniku, tj. generativním (semenným) nebo vegetativním (výmladkovým). Jsou definovány ve Vyhlášce č. 83/1996 Sb. Les vysoký (syn. kmenovina) v ČR absolutně plošně převažující, vzniká obnovou semennou. Obmýtí se liší podle dřevin; ve vysokém lese topoly okolo 40 let, olše okolo 80 let, jehličnany okolo 100 let; buk >100 (120) let; dub >140 let), v pařezině 40 let i kratší (5 let) Les nízký (syn. výmladkový, pařezina) vzniká vegetativně z pařezových výmladků po zmýcení stromu. Obmýtí výmladkové etáže je odvozeno podle dřevin < 40 let. Les dorostlý z pařeziny do podoby kmenoviny se nazývá nepravá kmenovina. Les střední (syn. sdružený) složen z horní etáže semenného původu a spodní výmladkové etáže. Horní etáž zahrnuje dvě až pět generací „výstavků“ ve věku, který je násobkem věku (obmýtí) výmladkového porostu. vysoký lesStřední lesNízký les nepasečnýpasečný přirozená obnova přirozená obnova umělá obnova: - síje - sadba pařezové výmladky přirozená obnova umělá obnova pařezové výmladky kořenové výmladky obnova jednotlivá až skupinová těžba stromů holoseč clonná seč okrajová seč skupinová seč clonná sečholosečobnovní způsob výrazně nestejnověký stejno- až různověký různověkýstejnověkývýstavba víceetážový stupňovitý jedno- až víceetážový víceetážovýjednoetážový jednotlivě až skupinově smíšená nesmíšený, popř. skupinově smíšený smíšenýsmíšený Charakteristika tvarů lesa jednoetážový (stejnověký) porost víceetážový (různověký) porost dvouetážový porost (etáže nemusí mít nutně různý věk (např. výsadba buku s modřínem) dvouetážový porost (etáže mají rozdílný věk) výběrný les (les střední sdružený) les nízký (pařezina) Kromě lesa středního a nízkého se ostatní příklady týkají lesa vysokého Pěstování lesa (PL) - obsah a úloha Lesnický obor, který plánuje, uskutečňuje a kontroluje výsledek takových biotechnických opatření, která slouží k vytváření a dotváření lesních porostů v zájmu co největšího trvalého uspokojení požadavků vlastníka lesa a společnosti při zohledňování přírodních existenčních a produkčních podmínek - ekosystémové podstaty lesa a přihlíží k rozvoji výrobních činitelů a k základním rámcům určeným hospodářskou úpravou lesa (Naučný slovník lesnický 1995). Pěstování lesa splňuje pomocí biotechnických prostředků zadání vlastníka lesa s ohledem na požadavky lesnické a environmentální politiky. Vynakládá se pouze tolik práce, energie a materiálu, kolik je nezbytně nutné pro vytvoření a udržení požadovaného funkčního potenciálu k dosažení hospodářského cíle (hledisko úspornosti). Základy dendrometrie a hospodářské úpravy lesů Růstové fáze hospodářského lesa Růstová fáze II – mlazinaVýchova lesa Jádro pěstební péče Porosty smrkové (MD, JD) Porosty listnaté a borové Růstová fáze II – mlazinaVýchova lesa - prořezávky klasifikace Francouzská – probírka Francouzská pro dubové porosty Jsou předmětem pěstební péče, postupně se z nich vybírají a ponechávají cílové stromy. stromy hlavní, nadějné A škodí stromům hlavním (A) utlačováním koruny nebo jiným způsobem a zpravidla se odstraňují stromy vedlejší škodlivé B čistí a formují stromy třídy A, kryjí půdu a pod.. Ponechávají se v porostu. stromy vedlejší užitečné C Růstová fáze III – tyčkovina, tyčovina, nast. kmenovina Výchova lesa – probírky listnáče Růstová fáze III – tyčkovina, tyčovina, nast. kmenovina Výchova lesa – probírky smrk Hospodářský způsob (HZ) je soubor hospodářských opatření, která vedou k charakteristické věkové a prostorové skladbě lesa. Zejména podle způsobů obnovy se rozlišují dva základní HZ a v jejich rámci pět specifických hospodářských způsobů. hospodářské způsoby (HZ) holosečný pasečné násečný clonný jednotlivě výběrný („nepasečný“) skupinově Pasečné hospodářské způsoby 2 [3] Holosečný HZ Pracuje s holosečemi s povolenou výměrou do 1 ha a šířkou na průměrnou výšku porostu, ve vyjmenovaných případech výjimečně do 2 ha (§ 31 zák. č. 289/1995 Sb.). Obnova ± jednorázová, umělá, popř. doplněná (kombinovaná) náletem dřevin z okolí seče. Výsledek: stejnověké porosty větší rozlohy – stejnorodé, nejčastěji jehličnaté a podle § 10 vyhl. č. 84/1996 Sb. mají mít určitý minimální podíl melioračních a zpevňujících dřevin (MZD). Ve středních polohách též bukové a v nižších dubové porosty. Obnova lesa – holá seč Pasečné hospodářské způsoby 3 [3] Násečný HZ Připouští seče ne širší než je výška mýceného porostu. Způsob výhodný pro přirozenou obnovu porostů, která se dostavuje jednak na tzv. vnějším okraji (vedle porostu), tj. na pasece, jednak okraji vnitřním, tj. pod pruhem porostu, který se do určité hloubky prosvětlí. Na paseku se popř. vysazují a pod porost podsazují požadované stín snášející dřeviny chybějící v obnovovaném porostu. Výsledek: sled stejnověkých porostů (v pruzích) odstupňovaného věku, mladší vždy řazené proti směru převládajícího bořivého větru. Clonný HZ Nová generace vzniká pod clonou mateřského porostu. Může být velkoplošný (velikost omezena zákonem), nejčastěji však ve skupinách a pruzích, z časového a prostorového hlediska účelně umístěných. Výsledek: od počátku obnovy do zmýcení mateřského porostu vytvořen dvouetážový porost. Etáže i samostatný porost zpravidla stejnověké. Obnova lesa – okrajová seč Obnova lesa – clonná seč Výběrný (nepasečný) HZ - výběrný les Celý nadzemní produkční prostor na hospodářské jednotce vyplněn jedinci různého vývojového stupně (věku) v bezprostředním sousedství jako jednotlivci nebo skupiny (jednotlivý a skupinovitě výběrný les). Celý prostor lesa produkuje s mírným časovým kolísáním ± rovnoměrně a přitom se na stejné ploše les kontinuálně obnovuje. Obhospodařován výběrnou sečí = pěstební postup, kdy se jedním zásahem řeší podstatné úkony (obnova a výchova), které jsou v pasečném lese časově a prostorově oddělené. Obnova lesa – výběrná seč výběr jednotlivý výběr skupinový Snahy o zlepšení a změnu stavu lesa doprovázejí organizované lesnictví od jeho začátků. Dílčí kroky se shrnují do pěstebních soustav. Přeměna porostu = změna nebo podstatná úprava dřevinného složení. Převod lesa = změna hospodářského způsobu, např. pasečného v nepasečný (výběrný), holosečného v podrostní a nebo tvaru lesa, např. středního ve vysoký. Přestavba (transformace) lesa = komplexní opatření, kterým se současně mění dřevinné složení (přeměna) i věková a prostorová struktura (převod). Všechna tři opatření jsou úkolem pěstování lesa. Vykonávají se z podstatné části v průběhu obnovy porostu (lesa), čím dříve, s tím větším úspěchem. HZ podrostní → maloplošně pasečný → HZ výběrný (násečný) Převod hospodářských způsobů Předpoklady trvale udržitelného hospodaření v lese Trvale udržitelné hospodaření v lesích znamená environmentálně vhodné, sociálně prospěšné a ekonomicky životaschopné obhospodařování lesů pro současné a budoucí generace Základní kritéria trvale udržitelného lesního hospodářství 1.Zachování a přiměřený rozvoj lesních zdrojů a jejich příspěvku do globálního koloběhu uhlíku 2.Zachování zdraví a vitality lesních ekosystémů 3.Zachování a podpora produkční funkce lesů (dřevní a nedřevní produkty) 4.Zachování, ochrana a přiměřený rozvoj biodiverzity lesních ekosystémů 5.Zachování a přiměřený rozvoj ochranných funkcí lesů (zejména půdoochranných a vodoochranných) 6.Zachování ostatních socioekonomických funkcí a podmínek Spolu s pěstováním lesa nejstarší lesnický obor. Je nástrojem pro zajištění trvale udržitelného užívání lesa: určuje cíle hospodaření (nakládání s lesem), ve střednědobém výhledu (10-20 let) stanovuje lesnická opatření v zájmu trvalé vyrovnanosti výnosů a užitků z lesa (mnohoúčelové lesnické hospodaření), výsledky vyhodnocuje a na tomto základě popř. upravuje cíle hospodaření. HÚL vypracovává lesní hospodářské plány (LHP) a lesní hospodářské osnovy (LHO), které mají závazný obsah a náležitosti určené lesním zákonem, resp. jeho prováděcími vyhláškami. Plnění jejich předpisů kontrolují orgány státní správy lesního hospodářství. Hospodářská úprava lesa (HÚL) Lesní hospodářský plán (LHP) LHP je dílem , které má v českých zemích řádově dvousetletou tradici. Z dostupných informací lze usuzovat, že již od samotného počátku byla v něm obsažena jeho dvojí funkce: • byl a je nástrojem vlastníka lesa pro hospodaření v lese s cílem dosažení maximálního trvalého a vyrovnaného výnosu; • je zároveň také nástrojem státní správy k zachování podstaty lesa , • slouží k zachování ekosystému lesa jako prostředí v podstatě nezbytném pro náš život  Náklady na LHP si hradí vlastník sám, náklady na LHO hradí stát.  LHP jsou legislativně zakotveny v paragrafech 24, 26 a 27 zákona č.289/1995 Sb. (lesní zákon) a ve vyhlášce č. 84/1996 Sb. o lesním hospodářském plánování Náležitosti LHP a) Textová část b) Hospodářská kniha c) Lesnické mapy Textová část LHP • Všeobecné údaje – identifikaci vlastníka a zpracovatele • Zhodnocení přírodních poměrů • Zhodnocení stavu lesa a dosavadního hospodaření • Údaje vycházející z OPRL – zejména přehled vyhlášených kategorií lesa a omezení z toho plynoucí • Definování hospodářských cílů vlastníka • Rámcové směrnice hospodaření • Výše a zdůvodnění závazných ustanovení plánu • Závěrečné tabulky, technickou zprávu a přílohy Hospodářská kniha • Údaje o stavu lesa • Návrh hospodářských opatření • Plochovou tabulku a) Údaje o stavu lesa se zjišťují pro nejnižší jednotku rozdělení lesa b) Plán hospodářských opatření pro nejnižší jednotku prostorového rozdělení lesa musí obsahovat: 1. Výši a umístění mýtních těžeb na celcích s výměrou do 50ha, v lesích ochranných, 1.zónách NP, CHKO, NPR a PR 2. Minimální podíl MZD při obnově porostu 3. Plochu naléhavých a opakovaných výchovných zásahů v porostech do 40 let věku (pro lesy ve vlastnictví státu, obcí a měst) Mezi doporučené údaje patří – plocha prořezávek, plocha a výše výchovných těžeb, potřeba zalesnění, doporučená výše mýtních těžeb c) Plochová tabulka – výčet parcelních čísel a výměr dle kat. území a kategorií lesa Lesnické mapy • Součástí lesnických map je prostorové rozdělení lesa, vyhotovují se zpravidla v měřítku 1:10 000 Mapa obrysová Mapa porostní Mapa těžební Mapa typologická Dalšími typy map může být: • Mapa parcelní • Mapa dopravní • Mapa terénních typů • Mapa typů vývoje lesa • Lesnická mapa s ortofotem • Atd… Lesnické mapy Veškerá porostní půda na celku musí být zařazena do jednotek prostorového rozdělení lesa (JPRL), bezlesí a jiné pozemky jsou v plánech označeny samostatnými číselnými řadami. Jednotkami prostorového rozdělení lesa jsou: oddělení, dílec, porost, porostní skupina a etáž, přičemž porost je základní jednotkou tohoto rozdělení, která musí být vždy vylišena. • Oddělení jsou nejvyššími jednotkami prostorového rozdělení lesa. Jejich výměra nepřesahuje 150 ha a označují se arabskými čísly. • Dílce se vytvářejí na základě podobnosti přírodních a hospodářských podmínek s cílem postupného dosažení jednotného způsobu hospodaření. Výměra dílce nepřesahuje 30 ha. Dílce e označují velkými písmeny. • Porosty se vymezují jako plošně souvislé části lesa, odlišující se od sebe druhovou, věkovou či prostorovou skladbou, kategorií lesů nebo vyžadující odlišné hospodaření. Výměra porostů neklesá pod 0,20 ha, nejedná-li se o les ve vlastnictví různých subjektů. Porosty se označují malými písmeny. • Porostní skupiny se vylišují pro části porostů, u nichž se v důsledku vývoje mění hranice a pro plošně málo významné části lesa nevylišené jako porost. • Etáže se vylišují k vyjádření vertikálního členění porostů a porostních skupin, významného pro zjištění stavu lesa a pro plán hospodářských opatření. Jako skupiny nebo etáže se vylišují části lesa o výměře nad 0,04 ha. Rozdělení lesa Ukázka porostní mapy Orientace v mapě Hierarchie jednotek prostorového rozdělení lesa se historicky v podrobnostech vyvíjela. Dnešní systém je nejčastěji třístupňový (oddělení, dílec, por.skupina) 829 G10/2b oddělení 829 dílec G porost a (v mapě se u LHP neuvádí – je totožný s dílcem) porostní skupina 10/2b je označena věkovými stupni; zde mladý porost 2. věkového stupně (věk v roce tvorby lesního hospodářského plánu 11-20 let) pod dospělým obnovovaným porostem 10. věk. stupně (91-100 let v roce tvorby LHP). Taxace • LHP vyhotovují odborníci (zařizovatelé), držitelé licence pro výkon této činnosti, zčásti sdružení v taxačních kancelářích. Charakteristickými rysy LHP jsou: • Prostorová úprava • Zjišťování stavu lesa • Časová úprava • Tvorba hospodářských souborů • Rámcové směrnice hospodaření • Těžební úprava Metoda věkových tříd • Je primárně určena pro stejnověké, homogenní porosty • Základním kritériem je věk porostu a parametry s ním spojené Kontrolní metody HÚL • Vhodná metoda pro strukturně bohaté lesy • Základním kritériem je tloušťková struktura porostu Taxace Současná legislativa umožňuje zvolit si mezi dvěma způsoby zařízení: Prostorová úprava lesa Zjišťování stavu lesa • Kvalifikovaný odhad • Relaskopická metoda • Zkrácený relaskop • Průměrkování • Počty kmenů METODA PILMETODA VĚKOVÝCH TŘÍD • Taxační pochůzka Úroveň etáž Úroveň inventarizační plocha • Metoda PIL • Plocha porostní skupiny • Věk, (věkový stupeň/třída) • Zakmenění • Zastoupení dřevin • Střední porostní výška • Střední výčetní tloušťka • Bonita • Porostní zásoba • Genetická klasifikace • Stupeň poškození (zvěř) • Naléhavost výchovy…. Zjišťování stavu lesa METODA VĚKOVÝCH TŘÍD METODA PIL Zjišťování stavu lesa na inventarizační ploše se provádí terénním šetřením na lokalitách, jejichž polohy jsou odvozeny od referenční inventarizační sítě. Strata a inventarizační plochy Časová úprava lesa • Prvky časové úpravy • Věkové třídy (8) • Věkové stupně (15) • Obmýtí* Obmýtí** • Obnovní doba* Obnovní doba** * Má vazbu na výpočet etátu ** nemá vazbu na výpočet etátu METODA VĚKOVÝCH TŘÍD METODA PIL Tvorba hospodářských souborů (HS) Hospodářskými soubory se rozumí - jednotky diferenciace hospodaření v lesích, stanovené v rámci přírodních lesních oblastí a charakterizované funkčním zaměřením, přírodními podmínkami a stavem lesních porostů. Rámcové směrnice hospodaření METODA VĚKOVÝCH TŘÍD METODA PIL Rámcové směrnice pro tzv. „typy hospodářství“ Rámcové směrnice pro tzv. „hospodářské skupiny“ Rámcové směrnice hospodaření Těžební úprava lesa Induktivně: Předmýtní těžba Mýtní těžba v ochranných lesích ZCHÚ Mýtní těžba v 1. zónách MZCHÚ Deduktivně: Mýtní těžba mimo výše uvedené případy pomocí těžebních procent a normální paseky METODA VĚKOVÝCH TŘÍD METODA PIL Induktivně: Ochranné lesy mimo ZCHÚ Na bázi CBP mimo ochranné lesy ZCHÚ Prvky těžební úpravy Výsledný etát (maximální celková výše těžeb) MCVT Je součtem MCVT metody věkových tříd a metody PIL Schvalování LHP (LHO) Základní šetření V jeho rámci mohou právnické a fyzické osoby a orgány státní správy uplatnit své oprávněné připomínky a požadavky na zpracování plánu. Svolavatelem základního šetření je zpravidla zadavatel LHP, může jim být zpracovatel LHP, popř. schvalující orgán SSL. V rámci základního šetření mohou být předběžně navrhovány a odsouhlaseny výjimky ze stanovení velikosti nebo šíře holé seče a provádění mýtní úmyslné těžby v porostech mladších 80 let a rámcové směrnice hospodaření. Návrh LHP Zpracovaný LHP je povinen vlastník předložit ke schválení příslušnému orgánu SSL do 60 dnů po skončení platnosti předchozího plánu. Závěrečné šetření Svolává jej schvalující orgán státní správy lesů. K závěrečnému šetření musí být přizván vlastník lesa, zpracovatel plánu a dotčené orgány a právnické a fyzické osoby. Při závěrečném šetření schvalující orgán SSL prověří v lesních porostech jakým způsobem se zpracovatel plánu vyrovnal s oprávněnými požadavky dotčených orgánů a osob, prověří správnost zjištění stavu lesa a zejména způsob odvození závazných ustanovení plánu. Plány se schvalují s platností k 1. lednu stanoveného roku. Závazná ustanovení plánu LHP • Maximální výše těžeb (etát) • Minimální podíl MZD při obnově porostu • Minimální plošný rozsah zásahů v porostech do 40 let věku (pouze u státních či obecních lesů) LHO Pro vlastníky lesa s výměrou 3 ha se po převzetí osnovy stává závaznou : • Maximální celková výše těžeb • Minimální podíl MZD při obnově porostu Pro vlastníky lesa s výměrou <3 ha se po převzetí osnovy stává závaznou : • Maximální celková výše těžeb • Maximální velikost a šířka holé seče Lesní zákon omezuje velikost holé seče do 1 ha, přičemž šířka seče nesmí překročit dvojnásobek výšky těženého porostu. Pouze v borových lesích na písčitých půdách a v dubových, vrbových a topolových lesích lužních oblastí jsou povoleny holé seče o velikosti do 2 ha bez omezení šířky seče. V odůvodněných případech lze povolit holé seče do velikosti 2 ha i na dopravně nepřístupných neexponovaných horských svazích delších než 250 m. • Doba pro zalesnění Zákon stanovuje povinnost provést výsadbu do 2 let od vzniku holiny, tak aby na ploše rostlo 90% minimálního počtu stanoveného vyhláškou (v tomto množství může být 15% pomocných dřevin, které na holině vyrostli přirozeně) (Výjimky ministerstva zemědělství v době kůrovcové kalamity stanoví, že holina vzniklá na lesních pozemcích v důsledku nahodilé těžby musí být zalesněna do 5 let a lesní porosty na ní zajištěny do 10 let od jejího vzniku.) Zákonná omezení v lesním hospodářství • Doba pro zajištění kultur - Je časové období, po jehož uplynutí musí kultura splňovat předem dané požadavky – nejpozději do 7 let od vzniku holiny. • Zajištěná kultura (nebo zajištění lesního porostu) je dosažení takového stavu mladého lesního porostu, kdy již není zapotřebí jeho intenzivní ochrany (před zvěří, buření aj.) a kdy počet jedinců, jejich druhová skladba a rozmístění po ploše dávají předpoklad pro vznik stanovištně vhodného lesního porostu. (Podmínky podrobněji určuje vyhláška č. 139/2004 Sb.) ➢ výškový přírůst většiny jedinců se zřetelně zvyšuje, ➢ je odrostlá vlivu buřeně, ➢ není výrazně poškozena, ➢ nevyžaduje další vylepšování, ➢ druhy dřevin dávají předpoklad k dosažení CDS, ➢ je vhodného genetického původu Zákonná omezení v lesním hospodářství 2. VÝVOJ STŘEDOEVROPSKÉHO LESNICTVÍ K čemu je užitečná znalost vývoje lesnictví Lesnictví se ve střední Evropě dostalo k současnému pojetí a náplni dlouhodobým složitým vývojem. Objektivní důvody: → les se v dávné (přirozené) podobě lišil složením podle geografických oblastí; → les byl zasažen civilizací v různé době v různých geografických polohách různou intenzitou; → různé lidské kultury měly svůj přístup k lesu a vytvářely si svou „kulturu lesa“. Vývojový cyklus lesa (produkční doba) je mimořádně dlouhý; trvající lidské zásahy si les uchovává v „paměti“ a v důsledku toho rovněž v lesnickém myšlení přetrvávají dlouho pěstované tradice. Proto je třeba jít za každou změnou v nakládání s lesem trpělivě a důsledně. Je pouze třeba žádati kroky, ne však převraty!“ (Josef Konšel 1931, s. 427). Prvotní užívání lesa 1[2] Středověk vrcholný –13 - 15. stol. → velká spotřeba dříví na palivo v nových městech → rozvoj dolování rud (např. plavení dříví z Krkonoš a Orlických hor do Kutné hory) → kolonizace středních poloh – ČM vrchovina, podhůří hraničních hor – rozvoj technologií, umožňujících kolonizaci (sekyry, pily atd.) → s kolonizací postupovala i lesní pastva → les se obnovoval zcela spontánně Prvotní užívání lesa 2[2] Od počátku novověku (přelom 15.-16. stol.) do vydání lesních řádů → postupně kritický stav lesa → mnohostranné využití lesa a dříví– zemědělství, lov, řemesla → neexistence systematické péče o les vedlo k prořeďování lesa („světlé lesy“ → dřeviny poskytující hodnotné dřevo mizely ve prospěch méně hodnotných → více pionýrských dřevin → kolonizace pronikla do hor – např. dřevo pro Prahu a posléze pro Vídeň ze Šumavy. Raně novověký les v Čechách → žádné velké kompaktní lesní enklávy, i zbytek proředěn; → kromě „klasického“ využívání lesů řada pravděpodobně hromadných aktivit, o kterých nevíme téměř nic převzato od J. Woitsche LOV převzato od J. Woitsche ZEMĚDĚLSTVÍ převzato od J. Woitsche LESNÍ ŘEMESLA převzato od J. Woitsche „Lesní kultura“ – počátky organizovaného lesnictví Reakce státní moci na hrozící energetický kolaps společnosti = Tereziánské řády – 1754, 1756 Podnět a cíle: v 18. stol nutnost zastavit stoupající nedostatek dřeva; možné jen zastavením živelnosti - přechodem k řízenému využívání lesa - vrácením zpustlých ploch produkčně hodnotnému lesu - vypěstovat co největší množství dřeva Prvá opatření: - umělá obnova lesa síjí, později sadbou; - zaměřování lesa pro určení velikosti a sledu těžených ploch. Všechny činnosti odkázány pouze na intuici a postupně získávané provozní zkušenosti. Vývoj velmi rozdílný v rámci střední Evropy i uvnitř velkých státních seskupení (Rakousko-Uherské monarchie a Německa). Kořeny trvale udržitelného hospodaření v lesích Setrvalost a vyrovnanost produkce dřeva Pojem setrvalosti prvně vysloven a specifikován v lesnictví (Von Carlowitz 1713). → produkce lesa byla řízena → bylavypracována schémata časového pořádku těžby dřeva a prostorového uspořádání lesa k tomu účelu; → výše možné těžby (etátu) kalkulována podle vzorců, v extrémních případech podle matematických modelů; → první lesní řád pro Čechy a Moravu 1754 (Marie Terezie) 200 let jehličnaté „kultury“ - počátky Střední Evropa, druhá polovina 18. stol. Nedostatek dřeva mohly nejlépe nahradit výsadby smrku nebo borovice (podle přírodních podmínek). SMRK → díky biologickým vlastnostem nejsnáze rekultivoval jakékoliv plochy, snadno se pěstuje ve všech růstových fázích i v hustých porostech; → byl ekonomicky nejvýhodnější: přímý kmen, velký objem široce zužitkovatelného dřeva v poměrně krátké době - žádané ve všech dimenzích. Pěstování lesa kopírovalo agronomii v podobných cyklech: výsadba → pěstování → těžba → výsadba→ atp. Způsob bez zásadních změn přetrval téměř sto let. 200 let jehličnaté „kultury“ – průběh a důsledky Střední Evropa, 19. stol. Nebývalý ekonomický rozvoj (průmysl, železnice aj.) zvýšil potřebu dřeva i když již nastoupilo využívání kamenného uhlí: → přizpůsobení lesnické politiky; → faktický konec pastvy a hrabání steliva; vyhubení šelem; → pasečné pěstování smrkových monokultur ještě více rozšířeno a důmyslněji organizováno; → podstatně poklesl podíl původních listnatých dřevin. Monokultury podléhaly již od prvotního zavedení působení biotických a abiotických činitelů → prvé znejistění nad vhodností systému. Negativní zkušenost + narůstající vědecké poznání o chování lesa vedlo k pochopení trvalé neúnosnosti smrkové monokultury v důsledku její nepřirozenosti + hnutí romantiků pro návrat k přírodě → hledání řešení Náprava smrkové „kultury“- první krok: zpět ke smíšenému lesu Negativní zkušenost se smrkovými monokulturami osvětlována vědecky a nabídnuto nápravné řešení → obsaženo v knize: Karl Gayer 1886 „Smíšený les, jeho zakládání a pěstování, zejména hospodařením ve skupinách“ a v jeho dalších dílech. Hlavní myšlenky: → vždy všestranný ohled na stanoviště; → zakládat smíšené porosty ve skupinách; → podporovat přirozenou obnovu, co nejvíce bránit plnému odkrytí půdy; → pěstovat kvalitní dřevo s ohledem na možnosti dřeviny a stanoviště; Zhodnocení: Karl Gayer – prvý průkopník „přírodě blízkého“ pěstování lesa Dauerwald - další krok k nápravě smrkové „kultury“ Alfred Möller 1922: „Dauerwald, jeho smysl a význam“ „Dauerwald“ = „les trvale plně tvořivý“ v překladu J. Konšela 1931). Obsah pojmu: → les jako „organismus“ (v dnešním celostním pojetí ekosystém) musí být jako takový neustále udržován → smíšené nestejnověké porosty → vyloučení holosečí → dosažení jakostní porostní zásoby péčí o jednotlivé stromy. Zhodnocení. - Definitivní opuštění agronomicky chápaného lesnictví. V dalším vývoji obsah teoreticky rozpracováván a šířeji provozně uplatňován pro ověření možností tzv. přírodě blízkého lesnického hospodaření (PBLH). Vývoj přírodě blízkého obhospodařování lesa v českém lesnictví Přestavba v les, který bude na základě přirozenějších procesů ekologicky a hospodářsky pružnější, měla v českých zemích již dávno řadu významných průkopníků, např. Antonín Tichý (1843-1923) Vyslovil hlavní axiom: dříví roste jen na dříví rostoucích stromů a nemůže růsti tam, kde jich není. Jiří Václav Wachtel (1847-1912) Propracoval vlastní obnovní postup označovaný jako pokračující těžba výběrná s následnou sečí obnovnou (v originále: vorgreifender Femelschlag mit nachrückendem Blendersaumschlag). Prof. Ing. dr.h.c. Josef Konšel (1875-1958) Podstatu PBPL vyjádřil názvem své učebnice Stručný nástin tvorby a pěstění lesů v biologickém ponětí (1931). V ní se kriticky, ale v zásadě kladně vyslovil k pojetí Dauerwald (viz 4. lekce, 3.snímek) a s výhradou k výběrnému lesu. Do poloviny 20. stol. se PBPL rozvinulo na řadě soukromých a městských majetků. Výsledky jsou přesvědčivé a pro naši dobu inspirativní. Klíčové kroky v českém lesnictví 2. poloviny 20.století 1[2] Nový rozmach PBPL nastal od 60. let 20. století. Vyšší úrovně dosáhlo proto, že bylo v široké praxi postaveno na ohledu k přírodním podmínkám (stanovištní průzkum). Lesnictví dostalo nový směr, když lesní zákon z r. 1960 uložil hospodařit maloplošně pasečným – podrostním hospodářským způsobem. Podle tohoto ustanovení pěstění lesů uplatňovalo ve velkém rozsahu obnovu porostů a přestavbu jehličnatých monokultur skupinovou obnovou („kotlíky“) a ve stoupající míře péči o porostní zásobu - viz přednáška č. 4. Na několika majetcích se začalo nebo pokračovalo s převodem na výběrný les. Slibný nástup moderního lesního hospodářství byl zastaven autoritářským politickým rozhodnutím přejít v lese na průmyslovou výrobu. Té byl přizpůsoben zákon č. 96/1977 Sb. o hospodaření v lesích, zakotvující jako hlavní hospodářský způsob pasečný holosečný. Poškození lesa imisemi, silné a plošné na 60 % území státu, nedovolilo v důsledku rychlého rozpadu porostů uplatnit jemnější než holosečné nebo násečné obnovní způsoby. Posledním faktorem výrazně brzdícím přestavbu lesa a obnovu vůbec byly politicky neřešené fakticky nezvládané škody působené zvěří. Klíčové kroky v českém lesnictví 2. poloviny 20.století 2[2] Rokem 1990 se otevřela cesta ke skutečnému naplnění setrvalého obhospodařování lesa způsobem respektujícím ekologické zákonitosti lesa. V r. 1995 zájmová skupina lesníků ustavila národní pobočku evropského hnutí Pro Silva Europa (http://www.prosilvaeurope.org/), pojmenovanou Pro Silva Bohemica (www.prosilvabohemica.cz). V jejím programu je zejména vyměňovat zkušenosti s přírodě blízkým hospodařením, podněcovat výzkum a hledat nejúčinnější postupy obhospodařování lesa a zájemcům v tomto směru poskytovat rady – viz též přednáška 4. Lesnická politika 1[2] Lesnická politika jako samostatná oborová politika je součástí národní ekonomiky. Tvořila se od počátků organizovaného lesnictví a stále se vyvíjela v souvislostech se společenskými poměry. Dnes se přibližuje evropské lesnické politice. Účast ČR na tvorbě Akčního plánu EU pro lesnictví. – Cílem plánu je zavést soudržný rámec pro iniciativy pro lesnictví na evropské úrovni a být též nástrojem pro koordinaci evropských činností a lesnických politik členských států. Plán navrhoval osmnáct klíčových akcí, které se uskutečnily v pětiletém období (2007–2011). http://europa.eu/legislation_summaries/agriculture/environment/l24277_cs.htm Jedním z podnětů Evropské unie bylo i vytvoření Národních lesnických programů (NLP), které implementovaly společně podepsané dohody z ministerských konferencí. Národní lesnický program I schválený usnesením vlády ČR č. 53 ze dne 13. 11. 2003 byl realizován v letech 2003-2007. Národní lesnický program II pro období do roku 2013 byl schválený usnesením vlády ČR č. 1221 ze dne 1. 10. 2008. Řešení NLP koordinuje Ústav pro hospodářskou úpravu lesů – www.uhul.cz Lesnická politika 2[2] Lesnictví ČR se řídí principy státní lesnické politiky. První zásady Státní lesnické politiky přijaté po listopadu 1989 byly schváleny usnesením vlády ČR č. 249 ze dne 11.5.1994. S ohledem na mezinárodní vývoj a zejména na naše členství v EU a z toho vyplývající závazky (viz národní lesnické programy a Akční plán EU pro lesnictví) byly zásady nově přepracovány a schváleny usnesením vlády ČR č. 854 z 21.11.2012. Zásady byly inspirovány a upřesňovány závěry mezinárodních jednání: → Úmluva o biodiverzitě na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji, Rio de Janeiro, 1992 → Ministerské konference o ochraně lesů v Evropě: Strassbourg 1990, Helsinky 1993, Lisabon 1998, Vídeň 2003, Varšava 2007 → Seminář expertů o trvale udržitelném vývoji lesů severského a mírného pásma, Montréal, 1993. Lesnická politika ve vztahu k environmentální politice a politice ochrany přírody Současně platné Zásady státní lesnické politiky (http://eagri.cz/public/web/mze/lesy/lesnictvi/koncepce-a- strategie/zasady-statni-lesnicke-politiky.html) věnují jeden z pěti samostatných cílů environmentálním otázkám. cíl 3: „Zvyšovat biodiverzitu v lesních ekosystémech, jejich celistvost a ekologickou stabilitu“ - podporovat ponechávání přiměřeného podílu tlejícího dřeva v lese; - podporovat přírodě blízké způsoby hospodaření, vč. tradičních způsobů hospodaření; - podporovat zvyšování různorodosti druhové, věkové a prostorové struktury lesa, vč. zvyšování podílu listnatých dřevin. Přímo v cíli 1 „Zachování lesa a lesní půdy pro budoucí generace“ je jako první bod uvedeno: „Podporovat zachování podílu lesů ponechaných samovolnému vývoji a zvyšování podílu těchto lesů ve vlastnictví státu“. Aktuální zásady lze považovat za environmentálně velmi vstřícné. Trvale udržitelné hospodaření v lesích Soudobé požadavky Od setrvalosti a vyrovnanosti produkce dřeva k dnešnímu setrvalému harmonicky vyváženému poskytování všech požadovaných užitků. Posun od lesního hospodářství zaměřeného na zužitkování dřeva k funkčně integrovanému (polyfunkčnímu, více/mnohoúčelovému). Helsinská rezoluce H1 (1993): „Trvale udržitelné hospodaření v lesích je správa a využívání lesů a lesní půdy takovým způsobem a v takovém rozsahu, které zachovávají jejich biodiverzitu, produkční schopnost a regenerační kapacitu, vitalitu a schopnost plnit v současnosti i budoucnosti odpovídající ekologické, ekonomické a sociální funkce na místní, národní a globální úrovni a které tím nepoškozují ostatní ekosystémy.“ 3. SOUČASNÝ STAV LESŮ A KLIMATICKÁ ZMĚNA Zpráva o stavu lesa a lesního hospodářství (MZE) https://eagri.cz/ Zelené zprávy a výstupy Národní inventarizace lesů www.uhul.cz Plocha lesů Zastoupení dřevin Zastoupení dřevin Zastoupení dřevin 84 Běžný hospodářský les – snížená imunita Obnova lesa 86 Kůrovcová kalamita v ČR 2018 - 2020 87 Klimatická změna Predikce (GZK)Smrk ztepilý IPSL model ES 45 Ekologické nároky dřeviny OPRL – skutečný stav Smrk ztepilý Predikce (GZK) Smrk ztepilý Predikce (GZK) Smrk ztepilý Predikce (GZK) Dub Predikce (GZK) Dub Predikce (GZK) Dub Predikce (GZK) Dub Predikce (GZK) Predikce (GZK)Dub citlivost natolerance stínu druh dřeviny mráz v ziměmráz na jařesucho (dospělý) sucho (sazenice) mladédospělé velmi hodně521101Pinus uncinata hodně441113Pinus nigra středně311134Pinus cembra málo2332212Qurcus robur velmi málo1432223Quercus petraea extrémně málo0212311Pinus sylvestris 44212Quercus pubescens 44222Quercus cerris 33223Sorbus aria 21222Sorbus aucuparia 43233Acer campestre 55233Castanea sativa 42233Ulmus minor 44243Sorbus torminalis 333234Tilia cordata 433244Acer pseudoplatanus 443243Carpinus betulus 213411Betula pendula 44312Malus sylvestris 21322Populus tremula 43344Acer platanoides 44344Sorbus domestica 43344Tilia platyphilos 42344Ulmus glabra 454443Fraxinus excelsior 354455Abies alba 454455Fagus sylvatica 13401Larix decidua 43432Populus alba 34433Prunus padus 42444Ulmus laevis 235534Picea abies 21511Betula pubescens 22523Alnus incana 33533Alnus glutinosa 32532Populus nigra 42532Salix alba 42532Salix fragilis Leuschner, Ellenberg 2017 Predikce sucho snášejících druhu 9 7 Klimatická změna 4. ADAPTACE LESŮ A PŘÍRODĚ BLIŽŠÍ LESNICTVÍ Životní cyklus přírodního lesa Legend: (6%) (16%) (20%) (9%) (14%) (21%) plocha v % STADIUM 21%Dorůstání 29%Optimum 35%Rozpad 15%Nejv. stabilita 100%CELKEM mapa vývojových stadií a fází Žofínského pralesa (stav 1997) STEADY STATE (15%) stadium dorůstání, fáze dožívání determinace stadií a fází IN SITU stadium dorůstání determinace stadií a fází IN SITU stadium dorůstání – pokročilá fáze determinace stadií a fází IN SITU stadium optima determinace stadií a fází IN SITU stadium optima, fáze terminální determinace stadií a fází IN SITU stadium optima, fáze terminální determinace stadií a fází IN SITU stadium rozpadu determinace stadií a fází IN SITU stadium rozpadu fáze zmlazování; st. optima v pozadí determinace stadií a fází IN SITU stadium rozpadu, fáze zmlazování determinace stadií a fází IN SITU stadium nejvyšší stability ve smíšeném BK-SM-JD pralese determinace stadií a fází IN SITU Současně jsou tyto plochy strukturovány i výškově – tzn. jednotlivě jsou smíšeny stromy různých výšek. Pokud dochází k odumírání jednotlivých stromů vlivem fyziologických poruch, tyto stromy odumírají nastojato, postupně jim opadávají větve a na zem padá po letech jenom torzo kmene, které nezpůsobí svým pádem otevření korunového zápoje. V zástinu vyšších a tlustších stromů čekají náhradníci, kteří okamžitě využívají uvolněný prostor a nedochází zde k plošným narušením – tento model je předobrazem přírodě blízkého hospodaření (výběrný les – proto se dříve označoval jako „výběrná“ fáze stadia dorůstání) se stín snášejícími dřevinami (jedle, buk, smrk). stadium nejvyšší stability ve středoevropské horské smrčině determinace stadií a fází IN SITU Možnosti přenosu atributů přírodního lesa do hospodářského lesa = koncept přírodě bližšího lesnického hospodaření (close-to-nature forestry, Naturgemässe Waldwirtschaft) 1. Pestrý les (pestrá mozaika druhová, věková, výšková, tloušťková a prostorová) a nepasečné principy hospodaření Fáze dorůstání v pralese Hospodářský výběrný les a jeho různé formy – les trvale tvořivý „Dauerwald“, atd. – k zachování struktury permanentní těžba nutná! Prales Hospodářský les „Dauerwald“ Možnosti přenosu atributů přírodního lesa do hospodářského lesa = koncept přírodě bližšího lesnického hospodaření (close-to-nature forestry, Naturgemässe Waldwirtschaft) 2. Přirozená obnova a přírodní výběr (autoselkce) v zástinu horních stromových pater Prales Hospodářský výběrný les a jeho různé formy – les trvale tvořivý „Dauerwald“, atd. Možnosti přenosu atributů přírodního lesa do hospodářského lesa = koncept přírodě bližšího lesnického hospodaření (close-to-nature forestry, Naturgemässe Waldwirtschaft) 3. Biotopové stromy a tlející dříví Prales Hospodářský výběrný les a jeho různé formy – les trvale tvořivý „Dauerwald“, atd. Možnosti přenosu atributů přírodního lesa do hospodářského lesa = koncept přírodě bližšího lesnického hospodaření (close-to-nature forestry, Naturgemässe Waldwirtschaft) 4. Vyvážené počty zvěře ve volné krajině Prales – role predátorů Hospodářský les – role predátorů a člověka - trofejové chovy řešit v oborách! Přírodě blízké hospodaření (PBH) - soubor biotechnických činností opřených o hluboké poznání dynamiky lesa, která směřují k vytvoření lesa blízkého přírodnímu stavu Cíle PBH • Optimální využívání a udržování ekosystému v trvale funkčním stavu – volba původních, stanovištně vhodných dřevin ve směsích s členitou texturou plně využívající produkční potenciál stanoviště. Podpora přirozené obnovy pod porostní clonou. Princip nebrání používání cizích dřevin, pokud je zajištěna jejich dobrá integrace s ekosystémem. • Postup odmítá plošné holoseče z důvodů jednorázového přerušení vývojového cyklu, vzniku stejnověkých porostů s omezenou druhovou skladbou dřevin. • Individuální posuzování, pěstování a těžba stromů – účel těžby se liší podle etapy vývoje porostu (těžba zralých stromů, prořeďování hustých skupin, regulace podmínek prostředí pro nárosty, podpora porostní strukturalizace). Dosavadní běžně využívané časové (věkové) a prostorové uspořádání lesa postupně ztrácí smysl. Obnova se mění z cíle obhospodařování na prostředek udržení trvalosti ekosystému. Ekosystémová stabilita vhodně zajišťuje i plnění ostatních funkcí lesa. 1. les pasečný (les věkových tříd) 2. les výběrný  hospodářský způsob: h, n, p  pěstební jednotkou je porostní skupina, tzn. soubor stromů přibližně stejného věku  horizontální zápoj v důsledku konkurenčních vztahů  kulminace tloušťkového přírůstu v 1. pol. doby obmýtí, ve 2. pol. přírůst klesá v důsledku věku a zvětšující se konkurence  těžební, obnovní a výchovné úkoly jsou časově a prostorově odděleny  ?změna genetické struktury populací – klimaxová dřevina → pionýrský typ?  stabilita – viz. cílené výchovné zásahy a zpevňovací seče  v ČR nejčastější 3. les přírodě blízký „Dauerwald“  hospodářský způsob: v  pěstební jednotkou je strom  vertikální zápoj → energie se nesoustředí na potlačení souseda, ale na využití slunečního záření pro postup do horní etáže a udržení se zde  tloušťkový přírůst se pozvolně zvyšuje, od určité tloušťky zůstává stejný, popř. mírně klesá (viz. cílová tloušťka)  těžební zásahy = výběrná seč, plocha a čas nevýznamné, podstatná je zralost stromu  genetická struktura přirozená  stabilita – automaticky  v ČR neexistuje Les trvale tvořivý (Dauerwald) - les, v kterém se pečuje o trvalou produkci v souladu s rovnováhou všech složek les tvořících. Pojetí trvale tvořivého lesa předznamenalo dnešní chápání ekologicky stabilního hospodářského lesa. Termín se i přes opakované diskuse a výhrady stal základem koncepce přírodě blízkého pěstování lesa. Definice trvale tvořivého lesa • trvalé krytí půdy lesním porostem, zpravidla smíšeným; • dosažení produkce dřeva na každé porostní ploše, výchova mlazin pod clonou mateřského porostu; • dostatečně vysoká porostní zásoba s nejvyšším možným přírůstem; • stálá podpora nejcennějších stromů a těžba nekvalitních stromů; • trvalost těžebních zásahů buď jednotlivým výběrem stromů nebo maloplošnou (skupinovitou) těžbou. Převod na Dauerwald: počátek FREE-STYLE – počátek (+ 10 let) Převod na Dauerwald: +20 let FREE-STYLE – počátek (+ 30 let) Převod na Dauerwald: +40 let FREE-STYLE – počátek (+ 50 let) Převod na Dauerwald: +60 let 5. POŽADAVKY SPOLEČNOSTI NA LES – PŘÍKLADY PRÁCE LESNÍKŮ S VEŘEJNOSTÍ video 3 otázky pro Masarykův les https://www.youtube.com/watch?v=QmbXFQ9nMX0&t=29s • Besedy s občany • Univerzita třetího věku 3UV – výšlapy se seniory • Náš pestrý les • Patronát studánek • Doubravka – areál lesní pedagogiky na Hádech Každou třetí sobotu v měsíci program pro rodiny s dětmi • Doubravka – areál lesní pedagogiky na Hádech 4 turnusy příměstských táborů pro děti od 6 do 13 let Programy lesní pedagogiky po celý rok • Naučné stezky 16 naučných stezek • Hipotrasy • Hra 100 stromů 6. MODELOVÉ ÚZEMÍ - UNIVERZITNÍ LESY ŠLP KŘTINY MENDELU Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny „Vytváříme pestré lesy pro klimatickou změnu a budoucí generace“ Lumír Dobrovolný ŠLP Masarykův les Křtiny – přenos poznatků vědy do lesnické praxe 1) charakteristika podniku 2) koncepty a modely hospodaření 3) biodiverzita na krajinné úrovni ---------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------------- POSLÁNÍ PODNIKU  Poskytovat studentům i vědecko-pedagogickým pracovníkům univerzity zázemí pro praktickou výuku, provozní praxe, terénní experimentální práci jak v základním, tak aplikovaném výzkumu..  Zabezpečit řádné obhospodařování univerzitního majetku s cílem pěstovat pestré lesy připravené na klimatickou změnu s přihlédnutím na různé stanovištní podmínky, a to vždy s využitím moderních vědeckých poznatků přenesených do různých pěstebních modelů.  Poskytovat poradenské služby a osvětu (např. formou odborných exkurzí) jiným lesnickým subjektům, orgánům veřejné správy a dalším zúčastněným stranám.  Nadstandardně poskytovat ekosystémové služby lesů ve vztahu k veřejnosti, zejména rekreační funkci lesa, s osvětovým přesahem. CHARAKTERISTIKA PODNIKU  *1923, 2023 – 100 let  10.200 ha – lesy zvláštního určení  nadmořská výška: 210 - 574 m n. m.  průměrná teplota / srážky: 7,5 °C / 600 mm  podloží: granodiorit, vápenec, třetihorní překryvy, atd.  SLT / HS: 2 – 4 S, B, H, W / 24, 44  smíšené lesy – 35% jehličnanů (SM 14%, BO 7%, MD 9%, DG 3% JD 2%), 65% listnáčů (BK 40%, DB12%, HB 6%, LP 2%, JS 2%, JV 2% atd.)  průměrná zásoba: 234 m3.ha-1  CBP: 8,6 m3/ha-1/rok (tabulkově)  roční těžba: 74. 986 m3  ochrana přírody: 30 % CHKO, 40 % NATURA 2000, 19 lesních rezervací (9 % území)  certifikace FSC, PEFC HOSPODÁŘSKÁ ČINNOST • 8 středisek + 4 oddělení na ředitelství (správa majetku, výroba, ekonomika, rozvoj a pedagogiak • 3 polesí = 3x polesný a technik a na polesích 3+3,5+5 lesníků • 170 zaměstnanců (z toho THP 45) • prodej surového dříví ve vlastní režii • středisko Pila Olomučany - prodej řeziva z pily a palivového dříví (pila zpracuje cca 12 tis. m3 ročně) • středisko Dykovy školky - prodej sazenic ze školek (1,2 mil. ks) • středisko zámek Křtiny – vzdělávací a konferenční centrum univerzity • středisko vývoje a výroby lesních strojů – prodej lesních strojů (lanovky, zalesňovací stroje, frézy atd.) • středisko dopravy a služeb • rozpočet 250/300 mil. Kč 10 500 ha Pila Olomučany Dykovy školky Zámek Křtiny - kongresové centrum - hotel - restaurace Vývoj a výroba lesních strojů Univerzita je vlastníkem majetku = jsme tedy nestatním vlastníkem Jedinečná pestrost typů lesních stanovišť Výuka v terénu Věda se ověřuje v praxi 19 bezzásahových les. rezervací 9 % výměry univerzitních lesů 90 památníků – Lesnický Slavín 60 okrasných palouků s exotickými dřevinami 3 x arboretum nejstarší založeno 1928 50 upravených studánekcesty, pěšiny, singletraily atd. ŠLP Masarykův les Křtiny – přenos poznatků vědy do lesnické praxe 1) charakteristika podniku 2) koncepty a modely hospodaření 3) biodiverzita na krajinné úrovni ---------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------------- Proč vůbec vymýšlíme něco nového? - globální změna klimatu – lokální variabilita - nejenom rozpad smrkových porostů, také odumírání borových porostů, chřadnutí bukových porostů – různé kombinace příčinných vlivů – tedy rozdílná kauzalita - nutnost změny hospodaření – hovoříme o výnosových modelech, které ale respektují přírodní podmínky - dominují modely NEPASEČNÉHO HOSPODAŘENÍ - nové směsi dřevin = tři atributy pestrých lesů První atribut pestrého lesa: druhová pestrost Druhý atribut pestrého lesa: strukturní rozrůzněnost (tloušťková, výšková) Třetí atribut pestrého lesa: pestré prostorové smíšení (jednotlivě, hloučkovitě….) - přestávají platit dosavadní modely HÚL - je třeba začít zjišťovat stav lesa jiným způsobem než doposud a odvozovat jiné ukazatele pro hospodáře; zůstává maximální povolená výše těžeb – ale i ta musí být odvozena realisticky, o čemž lze při dnešním stavu lesa v kombinaci s přírodními podmínkami a dosud užívanými modely časové 148 Časová úprava – ve stejnorodém lese jsou stromy pěstovány jako masa (víceméně) stejných anonymních jedinců se zprůměrovaným růstovým procesem – odvození cílové zásoby pro určité obmýtí atd. Strukturní úprava – rozrůzněný les konkrétních jedinců, u kterých je sledován přírůst a tloušťková a prostorová struktura, která je různé typy smíšení ve stejnorodém lese • NIL z Finska, Německa, Francie – od boreálních lesů přes mírné pásmo až k mediterráním lesům • 461 109 stromů – 39 druhů – 48 088 inventarizačních ploch - konkurence (výčetní základna větších stromů) má větší vliv na úmrtnost než velikost stromu a klima - silnější konkurence (a tedy mortalita) se projevuje u konspecifických jedinců – tedy v nesmíšených porostech – tzn. na vnitrodruhové úrovni je větší konkurence než na mezidruhové úrovni - druhy s vyšší tolerancí ke stínu jsou napříč gradientem odolnější v konkurenci sousedních stromů - suché periody zesilují konkurenční efekt (boj o vodu) a zvyšují mortalitu u nejvíce potlačených stromů; Přeneseně: - pěstovat smíšené porosty na úrovni jednotlivého mezidruhového smíšení (nemá stejného souseda) - pěstovat druhy s větší amplitudou tolerance ke světlu/stínu - pracovat s menší počtem stromů KOMCEPTY a MODELY lesnického hospodaření a/nebo ochranářského managementu - KONCEPT je soubor obecnějších pravidel a opatření, které vymezují základní směřování lesnického hospodaření nebo ochranářského managementu v širších souvislostech a na větší šíři ekosystémů - Continuous-Cover Forestry; - Retention Forestry etc. - Close-to-Nature Forestry; - Ecological Forestry; - Natural Disturbance-Based Management; - Closer-to-Nature Forestry (EU strategy 2030); - MODEL je návod pro praktického lesníka pro konkrétní spravované území - model vychází z určitého konceptu nebo z více konceptů a může kombinovat jejich opatření a každé navíc v různé míře/intenzitě; - musí postupy přesněji definovat, popsat jednotlivé kroky v různých růstových fázích a pokud možno i kvantifikovat to, co je kvantifikovatelné; výběrný les sensu stricto mozaikový les stejnorodý (monokulturní ) les – holosečný způsob Dauerwaldstejnorodý (monokulturní ) les – podrostní způsob hodnotový přírůstný listnatý model K O N C E P T Y M O D E L Y P A S E Č N Ý princip „even-aged“ N E P A S E Č N Ý princip „uneven-aged“ přírodní procesy – tvořivé síly přírody intervence lesníka – usměrňování přírodních procesů ecological forestry continuous cover forestry close-to-nature forestry closer-to-nature forestry (EU 2030) retention forestry natural disturbance-based forest management péče o porost péče o vybrané stromy KONCEPTY a MODELY lesnického hospodaření a/nebo ochranářského managementu - PROBLÉMY současnosti - věda je v teoretických konceptech před realitou hodně napřed - část vědců očekává rychlou aplikaci navržených konceptů – odtrženost od reálného světa - je nutno nové věci nejprve experimentálně vyzkoušet v provozní praxi a potom požadovat jejich zavádění - nelze očekávat naplnění konceptů od lesnického provozu, pokud neexistuje ověřený návod – tedy model ALE naopak: - dosti lesníků má strach měnit zavedené modely hospodaření – chybí permanentní vzdělávání, absence čerpání zkušeností na jiných majetcích, zejména v zahraniční, - chybí „otevřená“ mysl – typicky české uvažování: „proč to u nás nejde“ namísto „jak to udělat, aby to u mě fungovalo“. - selhává i Lesní strategie EU 2030 – přenosu poznatků z vědy do praxe jsou věnovány 2 odstavce na 30 str. • Koncepce ADAPTAČNÍCH OPATŘENÍ a HOSPODÁŘSKÝCH MODELŮ  ADAPTAČNÍ OPATŘENÍ (tedy výtah z KONCEPTŮ): Lesnická opatření realizovaná napříč ŠLP obecně směřující k adaptaci lesů na klimatickou změnu (viz. Čermák et al. 2016: Katalog lesnických adaptačních opatření a Rámcové směrnice hospodaření pro PLO 30)  HOSPODÁŘSKÝ MODEL: Soubor konkrétních leso-pěstebních opatření vedoucí k cílové struktuře lesa, resp. k funkci, kterou má daná struktura plnit, vše ve vazbě na konkrétní stanovištní podmínky a technologické / ekonomické možnosti • ADAPTAČNÍ OPATŘENÍ Název Zvyšování druhové pestrosti lesů a větší prostor přírodním procesům1 Maloplošnost hospodaření – změny formy smíšení a textury lesa2 Porostní výchova směřující k pestrosti3 Využití vhodných adaptabilních geograficky nepůvodních dřevin4 Tvorba a udržování porostního pláště5 Péče o genofond6 Realizace opatření k udržení vody v lesích7 Biotopové stromy a tlející dřevo pro podporu biodiverzity8 Zpřístupnění lesa pro šetrné hospodaření9 Minimalizace negativního vlivu zvěře na les10 Struktury hospodářské lesa a jejich význam v adaptaci na klimatickou změnu MODELY lesnického hospodaření a/nebo ochranářského managementu 23 modelů celkem 13 modelů – vyšší intenzita hospodaření - 2x Dauerwald; 2x výběrný les; 3x hodnotové přírůstné hospodaření; 2x pasečné hospodaření; mozaikové hospodaření; nízký les; střední les; lužní hospodářství v bažantnici; 6 modelů – nižší intenzita hospodaření - obora; extenzivní les; les s vysokým obmýtím; ochranný les mimo ZCHÚ; parkový (rekreační) les; ZCHÚ; 4 modely – mimo běžné lesnické postupy - arboreta; agroles a jedlý les; vánoční stromky; semenné sady; Modely hospodaření na ŠLP Křtiny, MENDELU Modely hospodaření v RSH Lesnické hospodaření musí mít integrovaný charakter INTEGRATED FOREST MANAGEMENT Les věkových tříd - Les nepasečný, jednotlivě až skupinově smíšený, tloušťkově, věkově a prostorově rozrůzněný s mozaikovou texturou. - Vysoká stabilita a odolnost lesa vůči abiotickým i biotickým činitelům, zejm. s ohledem na klimatickou změnu. - Trvalost a vyrovnanost produkce dřevní hmoty při minimalizaci ekonomických nákladů. Péče o porostní zásobu a vystupňování hodnotové produkce. Volný styl hospodaření. - Předpokládaná normální zásoba okolo 300 m3/ha, CBP 9 - 10 m3/ha/rok (aktuálně 8 m3/ha/rok). Les trvale tvořivý - DauerwaldŠLP Křtiny • Mozaikový les (maloplošný stejnověký) - cílí na kvalitu a stabilitu porostu - prostorové uspořádání 3 věkových fází v mozaice na ploše do 0,3 ha - v každém obrazci provádět jinou intenzitu prosvětlení • Výběrný les • Nízký les s výstavky - Cílí převážně na kvantitu, kvalita jen částečně - Uvolnění výstavkových stromů s cílem podpory generativní přirozené obnovy a částečného stínění výmladkové etáže - Výchova se zpravidla neprovádí - Obmýti 40 let - Cílí na kvantitu, kvalitu a stabilitu - Uvolnění potenciálních výstavkových stromů - Podpořit vznik generativní i vegetativní přirozené obnovy - Těžba jednotlivým výběrem - Výchova ve spodním patře se zpravidla neprovádí - Uvolňování dorostků – budoucích výstavků s dostatečným předstihem minimálně 5 let • Střední les • Extenzivní les  Multioborová výuka i výzkum (lesnický i biologický)  Rozsah na ŠLP: do 1 %  Směřovat přednostně do ochranných pásem rezervací na méně produktivní stanoviště (horší bonity), avšak technologicky přístupné (rozdíl od rezervací a ochranného lesa)  Vhodné porostní typy: BK-DB-HB-LP  Vyšší podíl mrtvého dřeva (ztížený pohyb techniky i pracovníků, zvýšená rizikovost)  Hospodářská opatření  PČ – minimální, jen nejnutnější případy (extrémní zabuřenění, apod.)  TČ – toulavá seč: jednotlivý výběr (zdravotní a zralostní), tolerance • Agroles  multioborová výuka (AF a LDF), PR MENDELU, Lesped  Rozsah na ŠLP: do 1 %  Pěstování pásů dřevin (hospodářsky cenných + keřové patro) se zemědělskou plodinou v meziprostorech  Objekt Babice: aktuální výsadba TR, BRK, KL, BB…, v meziprostorech plánována jetelotrvaní směs na seno (např. do obory)  Obmýtí ca 40 let, nutné vyvětvování – studenti • Parkový les  Multioborová výuka, PR MENDELU, Lesped  Rozsah na ŠLP: do 1 %  Vize: Objekt Hády, kde středobodem bude Doubravka – aktuálně zpracována studie v rámci nového jú úč (dr. Fialová a studenti)  Lesopark Adamov? (dr. Fialová)  Nutná finanční dotace MENDELU, obcí, městských části, města - 2 metody zařízení: 1. kontrolní na bázi statistické provozní inventarizace pro nepasečné modely (ca 70 % území), 2. časová – věkové třídy (ca 30 % území). Etát = 75.000 m3/rok. - první LHP svého druhu v hospodářských lesích ČR – testování pro MZE a ÚHÚL – novelizace související legislativy. - LHP zatím neschválen – probíhá kontrola ze strany ÚHÚL, 7.6. závěrečné šetření. ŠLP Křtiny – Nový lesní hospodářský plán pro období 2023 – 2032 před schválením celkem 1200 ploch (1 plocha = 500 m2) ŠLP Křtiny – Nový lesní hospodářský plán pro období 2023 – 2032 před schválením Nové porostní mapy dle metody zařízení (území s SPI odlišeno rastrem drobných teček) - zakládání 1 ha demonstračních a tréninkových ploch (zaměřeno Fieldmapem, u některých i laserové skenování) - příprava exkurzního materiálu a infotabulí do lesa k demonstračním plochám - množství exkurzí pro odborníky (nedávno generální i oblastní ředitelství LČR – budeme školit všechny lesní správy!) i vycházky s občany - vytváření edukačních videí ŠLP Křtiny – osvěta konceptu u lesnické i laické veřejnosti Les trvale tvořivý „Dauerwald“ v kostce, další v přípravě https://www.you tube.com/watch ?v=MVAX8gT_ PHg ŠLP Masarykův les Křtiny – přenos poznatků vědy do lesnické praxe 1) charakteristika podniku 2) koncepty a modely hospodaření 3) biodiverzita na krajinné úrovni ---------------------------------------------------------------------------------- ---------------------------------- Bauhus J. et al., 2009. Forest Ecology and Manageme 6 ZNAKŮ PŘIROZENÝCH LESŮ (Buchwald 2005) V přirozených lesích je zpravidla, při zohlednění všech vývojových stádií životního cyklu pralesa, přítomno šest základních znaků původních lesů:  přítomnost starých stromů hlavních, stanovištně původních dřevin;  široká variabilita velikostí stromů a jejich prostorového rozmístění;  akumulace velkých odumřelých stromů a jejich pahýlů a ležících částí kmenů;  variabilita stupňů rozkladu tlejícího dříví včetně kořenových systémů;  vícevrstevná vertikální struktura v kombinaci s  prostorově variabilní horizontální strukturou včetně porostních mezer. 176 Triple „R“ – reserve – retain - restore Kde, v jaké vzdálenosti, kolik, v jakém počtu stromů? – otázka do diskuse Rezervace větší než 10 ha – jedna na řádově stovky hektarů lesa Key habitats – Trittsteinflächen – 1-2 ha a 1-2 km vzdálenost mezi sebou Habitat trees – biotopové stromy – 5-10 na hektar Ochrana a podpora biodiverzity je často adorována bez ekonomických souvislostí. Do jisté míry to lze propojit! Modely hospodaření na ŠLP Křtiny, MENDELU MANAGEMENT ZVĚŘE - lov je klíčové opatření pěstování lesů - naším cílem je najít rovnováhu: stav lesa-populace zvěře - tzv. sčítání zvěře je legislativně povolená lež Změnit stav lze jedině: i) plošným zavedením inventarizace škod zvěří (okus, loupání apod.) ii) odvozením intenzity lovu od inventarizace škod iii) zrušením rigidních pravidel lovu - např. lov srnčí zvěře na společných lovech - zákaz lovu v noci pro býložravou spárkatou zvěř atd. Nepasečné formy hospodaření jsou spojeny s větším využitím „tvořivých sil přírody“ – nepravidelnost je pravidlem. Takové hospodaření nelze provozovat s pomocí plotů! Děkujeme za pozornost!