Základy faunistického výzkumu
▪ lokalizace
▪ výběr a vymezení lokality
▪ sběr dat v terénu
▪ sběr materiálu, jeho fixace a konzervace
▪ zakládání databází
Michal Horsák, UBZ PřF MU
Lokalizace nálezů
▪ materiál bez lokalizace je bezcenný!
• že si to budete pamatovat?
1. jen na začátku (ztráta počátečních nálezů)
2. lokalizaci “si vezmete do hrobu“
▪ i v začátcích je možné učinit zajímavé a cenné nálezy
já nevím
Optimální lokalizace
▪ GPS souřadnice, (faunistický čtverec síťového mapování)
▪ stát, katastrální území (nebližší obec/město)
▪ přesná lokalizace slovně, typ stanoviště, nadmořská výška
▪ datum sběru, nálezce (kdo za správnost lokalizace ručí)
▪ digitální fotodokumentace
tučně – nezbytné,
podtrženě – důležité
lokalizace nálezů
GPS souřadnice
▪ několik systémů, dají se mezi sebou převádět, nejpoužívanější
je systém WGS (48°51’52,2‘‘N, 18°34’33,3‘‘E)
▪ zjištění souřadnic (koordinát)
• pomocí GPS přístroje v terénu (různá přesnost, odchylky)
• z elektronických map
1. mapy na Seznamu (http://www.mapy.cz/): fotomapa
historická (1836-52) a recentní (2002-3), vyhledávání ulic;
možnost měření plochy
2. katastrální mapy (http://nahlizenidokn.cuzk.cz)
3. Google Earth (http://earth.google.com/)
4. Geobáze (elektronické turistické mapy ČR 1:50.000,
placený produkt): vyhledání sídel, vodstev, horstev, chráněných
území, zanášení informací
• všude možnost měřit vzdálenosti a další funkce
lokalizace nálezů
Síťové mapování
▪ dva systémy:
• 1) evropská síť: příčné Mercatorovo zobrazení, sférické
čtverce 100 x 100 km, 50 x 50 km a 10 x 10 km (Evropské
mapování rostlin, Evropský přehled bezobratlých)
• 2) středoevropská síť: založená na zeměpisných
souřadnicích, sférické lichoběžníky zvané mapové pole
měřící 10 minut zeměpisné délky a 6 minut zeměpisné
šířky (cca 11,2 x 12 km), naše faunistika i floristika
/podrobně viz Pruner L. & Míka P. (1996): Seznam obcí a jejich částí v
České republice s čísly mapových polí pro síťové mapování. Klapalekiana,
32 (Suppl.): 1–175./
− číslo mapového pole (kvadrátu): čtyřmístné číslo,
možno dále dělit na čtvrtiny (a-d), viz další snímek
lokalizace nálezů
Síťové mapování
▪ čtení čísla mapového pole (kvadrátu)
▪ automatické hledání: http://www.biolib.cz/cz/toolKFME/
lokalizace nálezů
Slovní lokalizace
▪ přesná slovní lokalizace je velmi důležitá!
• i když máme souřadnice – stačí jeden překlep a je to v…
• pro popis lokalizace volte statické objekty – pamatujte, že
některé skutečnosti se v terénu poměrně rychle mění (tůň
300 m jižně od skupiny stromů)
• pomístní názvy volte ty, které se vyskytují v mapách, nikoliv
ty, které znájí pouze místní lidé
Stanovení nadmořské výšky
▪ v terénu pomocí GPS přístroje: velmi nepřesné pouze
družicově, přesnější barometrické měření – vyžaduje kalibraci
▪ z map (www.mapy.cz, turistická; http://nahlizenidokn.cuzk.cz):
obvykle přesnější
Výběr a vymezení lokality
▪ co už je a co už není lokalita – je to relativní, záleží
▪ co je účelem sběru dat (design studie, inventarizace)
▪ reflektovat heterogenitu ekologických podmínek, důležitých pro
sledovanou skupinu
• specifické podmínky, vhodné pro výskyt určitého (třeba
vzácného druhu) nejsou na celé lokalitě ale jen na
omezené ploše (špatně nalezitelném místě) – detailnější
lokalizace žádoucí
Sběr dat v terénu
▪ zápisník vs. diktafon (elektronická média)
▪ terénní protokol (v případě složitějšího sběru dat)
• na všechno si vždy nevzpomenete
• vytištěný formulář nebo razítko na zakázku
!! záloha dat !!
• fotokopie
• xerokopie
• přepisování z
diktafonu
Sběr materiálu
▪ každá skupina má svá specifika
▪ metody sběru:
1. ruční / vizuální / kvalitativní: lov pomocí rukou/pinzety nebo
nějakého speciálního lovného instrumentu (kuchyňský
cedník, smýkací síť, sklepávadlo, prosívadlo atd.)
2. semikvantitativní: množství vzorku je standardizováno na
jednotku úsilí (20 máchnutí smýkačkou) nebo čas (odběr
po dobu 3 minut)
3. kvantitativní: množství vzorku je standardizováno na objem
nebo vzorkovací plochu
• pozn.: nelze porovnávat vzorky nestejně velké, početnost
můžeme přibližně srovnat, ale druhovou bohatost nikoliv –
nutno sjednotit matematickými metodami jako rarefaction
(ředění) na velikost nejmenšího vzorku
Sběr materiálu - pomůcky
▪ pinzeta: měkká nebo tvrdá, nosit na
šňůrce nebo gumě (omezení ztráty)
▪ kovová síta (nerezový kuchyňský cedník)
▪ smýkací síť (více typů)
▪ sklepávací síť
▪ prosívadlo
▪ ruční síť na rámu
▪ vrhací síť
▪ exhaustor
▪ prodejci pomůcek:
• www.kabourek.cz
• www.entosphinx.cz
Sběr materiálu - pomůcky
smýkací síť
prosívadlo
exhaustor
sklepávadlo
Sběr materiálu - pomůcky
ruční síť na rámu = „bentoska”
vrhací síť
Sběr materiálu - vzorkovnice a popisky
▪ v terénu jsou praktičtější plastové
▪ smrtička na hmyz: těsnící lahvička naplněné pilinami nebo
korkovou drtí (lepší skleněná – octan, viz dále, některé plasty
leptá)
▪ trvalé ukládání do epruvet
• skleněných: průhledné, stabilnější, ale dražší
• plastové: neprůhledné, materiál mění vlastnosti, levnější
▪ požadavek na těsnost epruvet, závisí na těkavosti a toxicitě
fixáže
▪ dlouhodobější ukládání do těsných nádob (tzv. masovky)
▪ popisky dovnitř nejlépe vždy (smazání popisků na povrchu),
popisovat zásadně tužkou (kvůli rozpíjení)
▪ vytištěné štítky, ale na laserové tiskárně!
Fixace a konzervace materiálu
▪ každá skupina má svá specifika, přesto jsou obecná pravidla
▪ tři nejčastější fixační i konzervační činidla jsou:
1. etanol: organismy s vápnitými schránkami a povrchy,
odbarvuje a odvodňuje tkáně, měkké organizmy macerují a
hnijí, malá schopnost pronikat dovnitř tkání, nejčastěji se
používá 70% roztok, (měkkýši, mnohonožky, imaga méně
sklerotizovaného hmyzu, pavoukovci, ploštěnky)
2. formaldehyd: silně toxický!, fixace měkkých organizmů, dobrá
schopnost konzervace větších organizmů, ztuhnutí tkání vede
k jejich vetší pevnosti, nejčastěji se používá 4% roztok,
odbarvuje méně než etanol (pijavky), častý postup je po fixaci
převedení do ethanolu (běžně stejnonožci)
3. octan etylnatý (= etylacetát, etylester kyseliny octové):
fixace a pouze dočasná konzervace sklerotizovaného hmyzu,
pak se hmyz preparuje a ukládá nasucho
Fixace materiálu pro genetické analýzy
▪ fixace vzorků závisí na analýzách, které budou prováděny a
na typu organizmy nebo tkáně; dva základní postupy:
• zmražení (tekutým dusíkem nebo pevným CO2)
• uložení do etanolu (čistý, nejlépe 96%), ukládat v chladu
▪ méně vhodný je denaturovaný etanol (často benzínem,
který znesnadňuje extrakci DNA)
https://nm2018-
cz.nm.netservis.cz/file/71c5444b95d55c9df9d9c9e6f07ad3ec/8427/Metodika%20spr%C3%A1vy%20a%20evide
nce%20tk%C3%A1%C5%88ov%C3%A9%20zoologick%C3%A9%20sb%C3%ADrky%20a%20determinace.pdf
Nová metodická příručka pro sběr, fixaci a
ukládání materiálu nejen pro genetické analýzy
▪ zcela nevhodný je formaldehyd (izolace
DNA a PCR amplifikace takových vzorků je
velmi náročná, protože časem dochází k
postupné degradaci DNA
Zakládání databáze nálezů
▪ jednoduchá databáze v programu Excel
• v řádcích druhy (případy)
• ve sloupcích sledované proměnné (lokalizace)
• do sloupců samostatně všechny typy informací, které mohou
být chtěny filtrovány odděleně: druh, počet jedinců,
zeměpisná délka, zeměpisná šířka, kvadrát, nejbližší sídlo,
název lokality, slovní lokalizace, typ stanoviště, nadmořská
výška, datum sběru, nálezce, další podle potřeby
(ukázka databáze: údaje jsou smyšlené)