Typografická pravidla odborných textů
Psaní jednotek a veličin v textu se řídí základními typografickými pravidly, která jsou normována a
jsou přehledně uvedeny v normě ČSN EN ISO 80000. V následujícím textu si představíme některá ze
zásadních typografických pravidel, která mají, kromě přehlednosti, vliv i na smysl textu.
1. Psát mezi číslem a jednotkou mezeru či ne?
V závislosti na tom, jestli mezi číslem a jednotkou je mezera nebo ne, tak se mění i význam.
a) Zápis s mezerou - v případě, že se mezi číslem a jednotkou vyskytuje mezera, jedná se o dvě
samostatná slova (60 % - šedesát procent (Vzorek obsahoval 60 % SiO2)).
příklady: 1000 kW (tisíc kilowatt)
6 km (šest kilometrů)
20 °C (dvacet stupňů Celsia)
výjimkou je úhlový stupeň, který se píše bez mezery 90° (devadesát stupňů) a zápis zeměpisných
souřadnic, u kterých se mezera mezi jednotlivými složkami nepíše (49°3’21’’ severní šířky)
b) Zápis bez mezery – v případě, že mezi číslem a jednotkou mezera není, jedná se o jednoslovné
pojmenování (30% - třicetiprocentní (K rozkladu vzoru jsme použili 30% H2O2)).
příklady: 1000kW (tisícikilowattový zdroj)
6km (šestikilometrový úsek)
20°C (dvacetistupňová lázeň)
2) Má vliv na smysl textu použití stojatého písma a kurzívy?
Použití stojatého písma a kurzívy pomáhá k rozlišení, zda daným zápisem máme na mysli veličinu,
proměnnou, neznámou nebo operátory, matematické funkce, konstanty, jednotky, text, číslice.
a) Zápis kurzívou – kurzívou zapisujeme veličiny, proměnné, sčítací indexy, neznámé
b) Zápis stojatým písmem – stojatým písmem se vždy zapisují matematické funkce, operátory,
konstanty, jednotky, číslice a samotný text.
V některých případech má záměna stojatého písma za kurzívu a naopak zásadní dopad na smysl toho,
co chceme vyjádřit.
příklady: d – derivace d – délka
m – metr m – hmotnost
S – Siemens S - plocha
V jiných případech nemusí být dopad na smysl vyjádření, nicméně nevyhovuje typografickým
pravidlům.
příklady: sin, cotg, 120 m (sto dvacet metrů), 120m (stodvacetimetrový), d (derivace)
d (délka), V (objem), x (neznámá), c (koncentrace)
3) Co lomítko a mezera?
Lomítko má v textu několik funkcí, mezi něž patří: zápis zlomků a jednotek, naznačení alternativ
(možností), grafické oddělení výrazů, zápis školních roků, ...1
. V závislosti na funkci se píše buď s, nebo
bez mezery.
a) zápis lomítka bez mezer – používá se tam, kde se oddělují dva jednoslovné názvy, číslice, jednotky
příklady: 2 mol/l; km/h; g/cm3
;
Studenti/studentky; školní rok 2024/2025
b) zápis lomítka s mezerami – používá se tam, kde se oddělují víceslovné názvy, nebo jde o grafické
oddělení výrazů
příklady: Všichni studenti / všechny studentky; sanace / dekontaminace / chemické čištění
4) Matematické operátory a mezery
Při psaní protokolů se velmi často setkáváme s psaním rovnic s různými matematickými operátory.
Některé z těchto operátorů najdete přímo na klávesnici (+, <, >, /), ostatní musí být vloženy jako
speciální znaky přes nabídku „Vložení“ anebo pomocí klávesových zkratek. To se týká zejména
znamének mínus, krát, plus mínus.
- (mínus; pozor „mínus“ na numerické klávesnici ve skutečnosti není mínus ale spojovník; skutečné
mínus vložíte buď jako speciální znak v nabídce „Vložení“ anebo pomocí klávesové zkratky Alt+45)
× (krát, v textu nenahrazovat hvězdičkou z numerické klávesnice, ani pomocí písmena „x“; znak krát
vložíte opět pomocí speciálního znaku anebo pomocí klávesové zkratky Alt+0215)
± (plus mínus, vkládá se pomocí klávesové zkratky Alt+0177)
1
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=167