Spodní paleozoikum
Starší paleozoikum (kambrium – devon)
- GSSP báze kambria=paleozoika=fanerozoika (první výskyt
ichnofosilie Trichophycus pedum na lokalitě Fortune Head; záznam prvního
zahrabání organizmu do substrátu)
- tommotská fauna (Small Shelly Fauna)
- kambrická exploze
- kambrická evoluční fauna
- trilobiti a další členovci (např. anomalokaridi)
- brachiopodi (inartikulátní)
- archeocyáti – první mnohobuněčné útesotvorné organizmy
- měkkýši – hyoliti, mlži, chroustnatky, přílipkovci
- echinodermata – eokrinoidi
- strunatci – Pikaia, obratlovci – bezčelistnatí, konodonti
- burgesská fauna – např. Anomalocaris, Opabinia, Marrella,
Hallucigenia
- ordovicko-devonská evoluční fauna
- bentózní foraminifery – aglutinované a vápnité
- radiolárie
- členovci – trilobiti, ostrakodi, merostomátní členovci
- brachiopodi (artikulátní)
- tentakuliti
- měkkýši – plži, mlži, hlavonožci - loděnkovití (ortoceři a
další) a amonoidi (goniatiti)
- mechovky (mechovci)
- stromatopory (houbovci) – útesotvorné
- koráli (rugózní a tabulátní) – útesotvorní
- echinodermata – krinoidi, hvězdice, hadice, jablovci,
terčovci
- graptoliti, dendroidi
- obratlovci – bezčelistnatí (Agnatha) – konodonti,
ostrakodermy; čelistnatci (Gnathostomata) – plakodermy (pancéřnaté ryby),
paryby (žraloci), akanthodi (trnoploutví), kostnaté ryby (paprskoploutví,
lalokoploutví), obojživelníci
-
- typické biofacie: ortocerové vápence, tentakulitové
vápence a břidlice, graptolitové břidlice, krinoidové vápence, scyphocrinitový
horizont
- vývoj rostlin ve starším paleozoiku
- mechorosty
- psilofyta=rhyniofyta
- kapraďorosty (plavuně, přesličky, kapradiny)
- velká hromadná vymírání staršího paleozoika
- hromadné vymírání na konci ordoviku (hirnantská biotická
krize) – příčiny, oběti
- hromadné vymírání na konci devonu (hranice
frasn/famen = kellwasserská biotická krize; (hranice famen/tournai =
hangenberská biotická) – příčiny, oběti
Starší paleozoikum (kambrium – devon)
Paleogeografie staršího paleozoika
- dozvuky kadomské orogeneze
- kaledonská orogeneze – jaké paleokontinenty kolidovaly a
jaké vznikaly? Kdy? V Českém masivu pro ní chybí doklady
- variská orogeneze – jaké paleokontinenty kolidovaly a jaké
vznikaly? Kdy?
Regionální geologie a stratigrafie
- středočeská oblast (bohemikum) – barrandien a Železné hory
-
kambrium – příbramsko-jinecká pánev
- spodní
kambrium – kadomská molasa - klastické sedimenty kontinentálního původu
(slepence, pískovce, pasecké břidlice – v nich jedna z nestarších
brakických faun na světě)
-
střední kambrium – jinecké souvrství – břidlice s trilobity a další
mořskou faunou
-
svrchní kambrium – kontinentální klastika, kyselý vulkanizmzus
-
kambrium – skryjsko-týřovická pánev
-
střední kambrium – buchavské souvrství (ekvivalent jineckého s.)
-
svrchní kambrium – kyselé vulkanity
- ordovik-devon – pražská pánev
-
ordovik – mořská klastika – břidlice, křemence, droby, oolitové Fe rudy,
bazické vulkanity
-
silur – spodní silur – graptolitové břidlice, svrchní část siluru – vápence, po
celý silur bazické až ultrabazické vulkanity
-
devon – spodní až střední devon – vápence, vzácné bazické vulkanity, střední
devon-břidlice
-
základní charakterizace sedimentace a vulkanizmu
- moravsko-slezská oblast
- devon
ve vývoji Moravského krasu (mělkomořský) – bazální klastické souvrství,
macošské souvrství (josefovské, lažánecké a vilémovické vápence), líšeňské
souvrství (hádsko-říčské a křtinské vápence)
- devon v ludmírovském vývoji
(přechodný – svahový) – břidlice ve spodní části, vápence ve svrchní
- drahanský vývoj (hlubokomořský)
– bazální klastika (v Jeseníkách drakovské kvarcity), stínavsko-chabičovské
souvrství, jesenecké vápence, bimodální vulkanizmus