Platinové kovy patří v zemské kůře k nejvzácnějším (10-1 až 10-4 ppm) a značně rozptýleným prvkům (hlavní příčina jejich vysoké ceny). Často se vyskytují v elementární formě jako příměsi arsenidových a sulfidických rud. Platina (pojmenování je španělskou zdrobnělinou názvu stříbra) byla objevena ve zlatých dolech na území dnešní Kolumbie (1736, A. De Ulloa). Palladium (pojmenováno podle řecké bohyně moudrosti), rhodium (z řeckého rhodos = růžový podle barvy jeho sloučenin) a iridium (pro rozmanitost zbarvení jeho sloučenin pojmenováno podle řecké bohyně Iris, jejímž znamením byla duha) objevil W. H. Wollaston (1803) ve zbytcích po zpracování platiny. Z téhož zdroje bylo získáno i osmium (1803, S. Tennant, název pochází z řeckého osmé = zápach, který je charakteristický pro oxid osmičelý) a ruthenium (1844, K. Klaus, pojmenováno podle latinského názvu Ruska).
