CHKO Moravský kras Jana BENEŠOVÁ Základní údaje * Na sever od Brna až ke Sloupu * Délka 24 km, šířka 2-6 km * Plocha 92 km2 * CHKO od roku 1956 * Devonské vápence -- stáří 350 mil. let Vznik * V době prvohor, kdy zde bylo moře * Nynější stav -- z doby, kdy se utvářela říční síť -- erozní činnost * Voda do puklin -- rozpouštění vápence -- postupné zvětšování děr * Je známo přes 1000 jeskyní * Koncentrace téměř všech krasových jevů ... kaňony, ponory, závrty, propasti, vyvěračky, jeskyně, škrapová pole, slepá, poloslepá údolí... Nejznámější suchá údolí: Suchý žleb -- mezi Skalním mlýnem a Holštejnem Pustý žleb -- asi 8km, mezi Sloupem a Sklaním mlýnem Lažánecký žleb -- mezi Jedovnicemi a Blanskem Okolí Moravského krasu * Zalesněná, kopcovitá oblast * Západ -- Hornosvratecká vrchovina, nejvyšší hora -- Sýkoř -- 702m n.m., převažuje svor * Střed -- Boskovická brázda, křídové usazeniny -- hl.pískovec * Východ -- Drahanská vrchovina, slepenec -- nejvyšší hora -- Skalky -- 735m n.m. Dělení Moravského krasu dle povodí Části: * Severní -- povodí Punkvy * Střední -- část k povodí Křtinského a Jedovnického potoka s Jedovnickým propadáním * Jižní -- část k povodí Říčky Krápníky * Voda do puklin -- vlivem rozpouštění vápence zvětšování -- vznik jeskyní * Na stěnách -- vápencové povlaky a vodopády * Stalagmity, stalagtity, stalagnáty * 1 mm3 krápníku roste 15 let * Duté krápníčky -- brčka - 1 mm3 roste 3 roky Rostlinstvo a živočišstvo * Rostlinstvo velmi bohaté -- teplomilné i horské rostliny -- díky inverzi v hlubokých údolích Tis červený -- ohrožená dřevina Kruhatka mathiolová -- jediný výskyt této rostliny ve střední Evropě horské rostliny:Jelení jazyk, brambořík nachový, měsíčnice, lomikámen vždyzelený, ploštičník teplomilné rostliny: Koniklec velkokvětý, kavyl úzkolistý, kozinec rakouský * Zvířena -- nijak zvlášť odlišná -srnci, mufloni, prasata, zajíci...V jeskyních -- nejvíce druhů netopýrů v ČR Les * Pokrývá 60 % * V minulosti velké kácení * Od 19. stol. vysazování -- borovice černá, smrk * Zachování původních lesů -- dnes chráněny -- převaha buku, příměsy jedle, smrku, javoru * Jižní stráně -- především dub a lípa Propast Macocha * Mezi dvěma krasovými údolími -- Suchým a Pustým žlebem * Délka -- 174m, šířka 76m, hloubka 138,6m + asi 30m hloubka jezírka * Vznik spojením 70m dlouhého závrtu nahoře a dómu dole Punkevní jeskyně * Spojují Pustý žleb a Macochu (jak suchou, tak vodní cestou) * Celková délka -- 1170m, z toho 450m vodní cesta * Průměrná teplota 8,8°C * První průplav jeskyní -- roku 1808 Sloupsko -- Šošůvské jeskyně * Na jižním okraji obce Sloup * Celková délka 4,5km * Průměrná teplota -- 6,2°C * Celý komplex je tvořen soustavou mnoha jeskyní, ve dvou patrech; vše spojeno umělými chodbami (od počátku 20.stol.) * Mnoho krápníků zdevastováno, dříve zajímavé a bizardní tvary * Dříve louče -- černání stěn a stropů Jeskyně Balcarka * Na jižním okraji Ostrova u Macochy * Vchod 15m vysoko nad údolím * Vstupní část vytvořila Bílá voda, před tím osídlení pravěkým člověkem * Vyniká krápníkovou výzdobou a barevností * Průměrná teplota 8,7°C Kateřínská jeskyně * Nachází se na konci Suchého žlebu * Nádherná krápníková výzdoba * Největší jeskynní prostora -- délka 96m, šířka 44m, výška 20m, obvod 250m; dobrá akustika - koncerty * Průměrná teplota 7°C Jeskyně Blanických rytířů * Na sever od města Kunštát, u obce Rudka * Jeskyně na zakázku vytesána S. Rolínkem -- svatováclavské vojsko, sv.Václav, pozůstatky 14m vysokého T.G.Masaryka * Park kolem jeskyně -- charakter botanické zahrady, zde další pískovcové sochy Býčí skála * Bývalá vývěrová jeskyně podzemního Jedovnického potoka * Za války - výroba zbraní * Větší objevy až po 2.sv. válce -- spojení s Rudickým propadáním * Celková délka chodeb -- 13 km * Oblast chráněna jako NPP Rudické propadání * Tok Jedovnického potoka do poloslepého údolí, zde náhle uzavřen vysokou kolmou stěnou * Délka 6000m, místy až 220m pod povrchem * Za první republiky -- mlýn s pohonem na podzemní vodu * Byly plány na podzemní vodní elektrárnu