Geografie obyvatelstva a sídel I Přednáška č. 8 Demografická data a ukazatele Čas v demografické analýze DEMOGRAFICKÁ DATA A UKAZATELE Data tvoří základ pro možné zpracování a charakteristiku takových demografických procesů (též procesů, jimiž se zabývá geografie obyvatelstva) jako je porodnost a úmrtnost a s nimi související sňatečnost, rozvodovost a potratovost. Na základě dat můžeme tyto procesy kvantifikovat a analyzovat, můžeme uvažovat o struktuře a dynamice obyvatelstva. Základem demografické analýzy je - věcné, - prostorové, - časové porovnávání údajů (ukazatelů), objasňování jejich rozdílů, respektive trendů a podobně. Výsledkem sčítání lidu, běžné evidence demografických událostí, speciálních šetření nebo zpracování údajů zaznamenaných v populačním registru (viz přednáška č. 2) jsou základní data (např. celkový počet obyvatelstva, počet narozených, zemřelých, ...), které již samy o sobě můžeme považovat za jisté ukazatele. Ukazatele můžeme dělit podle různých kritérií: § z hlediska jejich věcného obsahu - stejnorodé - různorodé § z hlediska času - okamžikové - intervalové § z hlediska prostoru - celosvětové - celostátní - týkající se určitého menšího území (kraj, okres, obec) Další možná členění demografických ukazatelů: § z hlediska ucelenosti či specifičnosti zkoumaného souboru lze rozlišit ukazatele: - celkové (obecné), které jsou vypočteny za celou populaci - specifické (diferenční), které jsou vypočítané za část populace: - specifické: vymezení části populace bývá provedeno vzhledem k věku nebo trvání určitého jevu (např. míry úmrtnosti podle věku) - diferenční: vymezení části populace bývá provedeno vzhledem k určité sociální nebo národnostní skupině apod. (např. míra úmrtnosti romské populace) § z hlediska trvání lze rozlišit ukazatele: - transverzální: zpravidla se týkají jednoho roku nebo kratšího či delšího časového úseku - longitudinální: týkají se jedné nebo několika přesně vymezených kohort nebo generací § z hlediska statistické připravenosti lze rozlišit ukazatele: - definitivní - předběžné: ty jsou založeny na neúplných nebo nedostatečně zkontrolovaných údajích - revidované § z hlediska přesnosti lze rozlišit ukazatele: - hrubé, které jsou vypočteny podle nejjednodušších metod a podávají proto pouze hrubou představu o analyzovaném jevu nebo procesu - srovnávací, při jejichž výpočtu byl vyloučen vliv některé rušivé podmínky, jež s vlastním sledovaným procesem přímo nesouvisí (např. vliv rozdílné věkové struktury) Při studiu demografického procesu se však nespokojujeme pouze s porovnáváním absolutních čísel, ale vypočítáváme z nich také analytická data, která vznikají jako podíl dvou absolutních údajů (poměrné, relativní číslo). Analytická data mohou mít velmi rozdílný charakter: 1. v případě, že se porovnávají dva stejnorodé údaje ve stejném časovém okamžiku a shodném územním vymezení, musí být jeden součástí druhého a relativní číslo vlastně určuje strukturu daného celku, jde vlastně o podíl (proporci), vyjádřený často procentem -- taková relativní čísla se nazývají poměrná čísla extenzitní (struktury), celou strukturu pak vyjadřují relativní četnosti. Příklady: - podíl mužů v populaci = ukazatel maskulinity, - procento ekonomicky aktivních apod. 2. analytická čísla, v nichž jednotky vyjádřené ve jmenovateli jsou nositeli událostí nebo jevů uvedených v čitateli, jde o poměrná čísla intenzitní. Jde vždy o ukazatele různorodé, přičemž stupeň různorodosti může být různý; příklady: - počet zemřelých na 1000 obyvatel, - počet osob na 1 km^2 apod. Intenzitní poměrná čísla můžeme dále rozdělit na: § míry: jednotky ve jmenovateli jsou vymezeny pouze jako nositelé jevů uváděných v čitateli, podle toho lze rozlišit: - míry, kde nositelem událostí je výhradně populace, která může podstoupit studovanou událost: např. míra sňatečnosti svobodných (poměr počtu sňatků svobodných v daném věku k průměrnému počtu svobodných v tomto věku) - redukované míry (též míry druhé kategorie, informace nutná pro výpočet těchto měr nevyžaduje tak podrobná data - je tedy v tomto smyslu "zredukována"), mezi redukované míry patří: - míry, u nichž se ve jmenovateli vynechává specifikace v tom smyslu, že uvažovaná populace může nebo již nemusí být nositelem studovaných událostí; příklad: - redukované míry sňatečnosti -- poměr počtu sňatků svobodných v daném věku k průměrnému počtu žijících v tomto věku bez rozdílu rodinného stavu - druhý typ redukovaných měr vynechává specifikaci vzhledem k délce trvání, studované události se vztahují k výchozímu počtu souboru; příklad: - redukované míry rozvodovosti -- poměr počtu rozvodů při dané délce trvání manželství k počátečnímu souboru sňatků, k němuž přísluší § kvocienty (svým charakterem se přibližují pravděpodobnostem): jednotky ve jmenovateli jsou vymezeny přímo jako exponovaný soubor jednotek, u nichž jevy sledované mohou nastat 3. třetím typem poměrných čísel jsou indexy (čísla srovnávací), u nichž jde o poměr dvou absolutních čísel stejnorodých nebo nestejnorodých, ale vymezených různě časově (ukazatele vývojových trendů) nebo prostorově. ČAS V DEMOGRAFICKÉ ANALÝZE, DEMOGRAFICKÁ SÍŤ Čas je v demografické analýze jednou z nejdůležitějších proměnných. Každá demografická událost (narození, úmrtí, sňatek, narození prvního dítěte apod.) musí mít vždy přesné časové určení, kdy k ní došlo, což ji umožňuje zařadit do souboru událostí, které mají stejné období (časový úsek) vzniku (např. generace narozených, soubor zemřelých v jednom kalendářním roce apod.) Kromě toho je důležité určení doby, jaká uplynula mezi sledovanou událostí a tou, která jí předcházela. Na základě toho lze rozlišit události: - výchozí (např. narození je výchozí událostí pro následný sňatek aj.) - následné (např. narození dítěte je událostí následnou vzhledem k předchozímu sňatku aj.) Porovnáním data narození a sňatku zjistíme přesný věk při sňatku, resp. délku života, kterou daný jedinec prožil jako svobodný; porovnáním data sňatku a rozvodu lze zjistit přesnou dobu trvání daného manželství. Jinými slovy: o demografické události je potřebné mít informace z dvojího časového hlediska: § z hlediska kalendářního času, kdy k ní došlo, § z hlediska doby, která uplynula od počáteční události, pro kterou je sledovaný jev událostí následnou K názornější představě různých hledisek času lze použít grafických (geometrických prostředků): 1. ČÁRA ŽIVOTA / ČÁRA TRVÁNÍ) (viz PAVLÍK a kol. (1986), Základy demografie, s. 94, obr. 3.1) Teze: - okamžik je představován bodem a znázorňuje přesné určení času, kdy k události došlo - úsečka mezi dvěma body znázorňuje dobu trvání mezi dvěma událostmi, úsečka bývá označována jako: - čára života - čára trvání (pokud jde např. o délku manželství) - rozlišení dokončeného a přesného věku (např. v okamžiku sčítání má osoba dokončený věk 39 let, zatímco jeho přesný věk činí 39 let a 8 měsíců) (Vysvětlit nad obrázkem zobrazené skutečnosti) 2. DEMOGRAFICKÁ SÍŤ (viz PAVLÍK a kol. (1986), Základy demografie, s. 95-105, obr. 3.2-3.10) Znázornění událostí, trvání a okamžiků pozorování na jedné ose je málo přehledné, proto bylo učiněno několik pokusů o kombinaci hlediska kalendářního času a věku (trvání) do jednoho grafu. Výsledný graf bývá označován jako tzv. demografická síť: - osa x je použita pro kalendářní čas - osa y pro věk (trvání) - čára života (trvání) se vynáší pod úhlem 45° a v důsledku toho může být v každém okamžiku pozorována z obou výše uvedených hledisek Demografie se nezabývá životem jednotlivců, ale životem celých populací. Události, které mají stejné vymezení z hlediska: - času (např. narození v roce 1980) - nebo trvání (např. skupina osob ve věku 23 let), shrnujeme do souborů a v demografické analýze sledujeme následné události, které se týkají celého tohoto souboru. Soubor jedinců, kteří mají stejný rok narození, označujeme jako generaci (někdy též ročník), u jiných druhů událostí používáme ve stejném smyslu termín kohorta (např. kohorta osob, které v daném roce uzavřeli sňatek). Do demografické sítě se nevynáší čáry života příslušníků jednotlivých generací (nepřehlednost), zapisují se pouze rozsahy jednotlivých souborů. V zásadě se (viz obr. 3.3, s. 96) rozlišují dva druhy souborů: - soubory událostí: četnosti bodů nacházejících se na ploše vymezené jednotlivými úsečkami, v jejich rámci lze vyčlenit tři hlavní soubory událostí - soubory průsečíků: četnost průchodů čar života danými úsečkami, v jejich rámci lze vyčlenit tři dva hlavní soubory průsečíků V demografické síti (viz obr. 3.3, s. 96 a obr. 3.4, s. 100) lze také znázornit rozdíly mezi dvěma přístupy, používanými v demografické analýze: § longitudinální (generační) přístup -- sledujeme demografickou historii jedné generace (kohorty) od vstupu jejich příslušníků do generačního pole, existují dva možné způsoby longitudinálního sledování: - sledování událostí týkajících se dané generace od jejího počátku -- tímto postupem se zachytí i události rušivé, jež zabraňují původně sledovaným událostem, aby nastaly (např. u sňatků mohou být rušivými událostmi úmrtí nebo emigrace) - sledování událostí týkajících se dané generace u těch jejich příslušníků, kteří překročili určitý věk, jde v podstatě o retrospektivní šetření, které zahrne pouze ty příslušníky generace, kteří se vyhnuli rušivým událostem; důležité je uvědomit si, že osoby žijící v době šetření jsou výsledkem selekce z počáteční generace (kohorty); nevýhodou retrospektivního šetření je jeho omezenost na větší nebo menší výběrový soubor Jistou nevýhodu z hlediska potřeb longitudinálního šetření představuje způsob běžné evidence demografických dat, protože události nejsou obvykle tříděny podle generací. § transverzální (okamžikový) přístup -- zde analyzujeme všechny generace studované populace tak, jak procházejí daným rokem