Jednotky energie Joule (J) - energie vynaložená použitím sily 1N na vzdálenost 1m kalorie (cal) = 4.2 J Langley (ly) = 4.2 J . cm2 Watt = 1 J . s1 v kvantových jednotkách (hustota toku fotonů) mol m2 s1 nebo uE m2s1 (E = Einstein) pro PhAR 1 uE m2s1 = 0.2 - 0.25 W m2 . SOLAR RADIATION KINETIC Y 350 PHOTOSYNTHESIS -----100 TIDES 3 lí iíf)-^ tu 10 llO"5] a ncrs] e íio_fi t 4 tier5} 2 Í10'5I < —L .' PhAR 390-710 nm 1 X J_____I____.......____t____i ...... 0.4 10% utrafiaiové 05 45% viditelné OG rt.7 0,8 0r9 1,0 tp5 2,0 45% infračervené 4.0 to.o Solární konstanta = 8,37 J . cm2 . min1 mimozemské sluneční svetlo (B J .crrŕmiri1) přímé sluneční světlo na hladine more (5.58 J . cm^miri1) 30 OCO Erwrgv Emitted [MO^CAUem* ÜJ o > 4-f TO m (U c lac Ol Si 1 "g O O 01 160 Visible light 300 400 500 600 700 Wavelength (nm) Ozone layer 254.............................. 22 -■..... Sea level 0- Üm it of 125 photosynthesis Deep ocean ^ Sun 200 400 -------- m m ™ ™ ™ m 600 300 1000 1200 Wavelength (nanometers) -**r— 1400 1G0D Inorganic Materials Low Potential Energy norganic Material Low Potential Energy pro popis energetických dějů je nanejvýš vhodné sjednotit jednotky. Obvykle v joulech nebo jako biomasa vytvořená touto energií (nejčastěji přepočet na množství uhlíku) primární produkce, primární produktivita: hrubá - energie (uhlík) vázaná(ý) fotosyntézou za jednotku času = intenzita fotosyntézy čistá = hrubá minus respirace = množství vyprodukované biomasy za jednotku času (na jednotku plochy (objemu)) = rychlost tvorby biomasy respirace: energie (uhlík) vynaložená(ý) na metabolismus kompenzační bod: fotosyntéza = respirace (veškerá produkce jde na udržovací metabolismus) okamžitá biomasa (standing crop): biomasa v okamžiku pozorování/sklizně Měření primární produkce Vstupy a výstupy fotosyntetické reakce: 6C02 + 12H20 -> C6H1206 + 602 + 6 H20 čistá produkce -jednoduše jako přírůstek biomasy za čas • uhlík (= 39 kJ na 1 g C) (glukosa 40% C -> 15.6 kJ. g-1; při spalování v kalorimetru 17.6 kJ . g-1) • sušina • chlorofyl (výhodný ve vodním prostředí) hrubá produkce (zahrnuje i respiraci) • bilance C02 (změny množství v okolním vzduchu za čas) • bilance 02 (výhodná ve vodním prostředí - princip tmavé a světlé lahve) • použití radioizotopů uhlíku (14C) - přidáním známého podílu '^^>0\ ;V Airnospntfe TR 3 / ECOLOGICAL EFFICIENCY AND PLANT DESIGN 55 1.0 0.9 Chlorophyll and carotenoids Phycoerythrin Phycocyanin ' 'Allophycocyanin Chlorophyll 400 500 600 700 Wavelength (nm) FIGURE 3.20 Light absorption by accessory pigments of seaweeds. The chlorophyll a and carotenoid system absorb the blue and red ends of the visible spectrum as in land plants, but brown and red algae also possess pigments that absorb light in the wavelengths reflected by chlorophyll a. Energy is passed to chlorophyll a from these pigments by resonance. (Modified from Gantt, 1975.) 20 40 60 80 100 I_____I_____i____i--------1--------J Percent lighc transmission Bio mass concentration 100 200 300 Net photosynthesis a-Bio mass concert ratio n {g dry wt/m | b-Percent liftht transmission c-Nei photosynthesis fdg 0^ /hrj d-Net photosynthetic capacity ImgC^ iff drv wt)/hrJ Ve vodních ekosystémech mluvíme o eufótické zóně, což je vrstva vody nad kompenzačním bodem « 1% intenzity slunečního dopadajícího záření. Navíc je fotosyntéza při vysoké radiaci inhibována. U rostlin z terestrických ekosystémů zvyklých na plné oslunění (cca 500 W nr2) I je kompenzační bod 1 - 2 W . nr2. Saturační bod je okolo 30-40 W . nr2. hrubá primární produktivita t intenzita světla hloubka kompenzační bod (hloubka eufótické zóny - ZEU, kde GPP = R) respirace (R) (b) (i) GPP 0 GPP------► Obrázek 18.15, {a) Obecne vztahy změn hrubé primární produktivity {GPP), tepelných ztrát dýcháním (R) a čisté primární produktivity {NPP} s hloubkou ve vodním prostředí. Bod kompenzace (neboli hloubka eufótické zóny EJ se nachází v hloubce (ZC[J, kde GPP právě vyrovnává R a kde NPP je rovna nule. (b) Celková NPP se zvyšuje s koncentrací živin ve vodě (jezero iti■> ii > i). S rostoucím množstvím živin roste i biomasa fytoplanktonu, v důsledku čehož ae snižuje hloubka eufótické zóny. -s t c o O) z 3 60í} 400 200 i -6 fe«!*«*-** produktivita fytoplanktonu koncentrace živin c "> 4 o 3 c o x 30 20 c ■o N 3 10 i 0 Obrázek 16,13. Změny v čisté primární produktivitě fytoplanktonu, v koncentraci živin a v hloubce eufoticke zóny podél transektu mezi pobřežím Georgie, USA, a lemem kontinentálního prahu (Haines, 1979) Less than 2.0 106J. m2 rok1 * ■ *.—» ,J—^___«-»' ** P«9ťts Grosslands Deep lakes Mountain, forests Some a§r kvitu re Some estuaries, springs, coraJ reefs Terrestrial communEtte-ä on a Hu via f plo inj Intensive year-round agriculture (sugar cane) Rozdělení světové primární produkce NPP biamasa (g m"2, t km ■2) světová [kg m"2) svetová plocha NPP biomasa tvp ekosystému (10* km*) üd^do průměr (10't) od-do p rumer (109t) tropický deštný les 17,0 1000-3500 2200 37,4 6-80 45 765 tru piek v sezónní lei 7,5 1000-2500 1600 12,0 6-6 0 35 260 jehličnatý les mírného pásma 5,0 600-2500 1300 6,5 6-200 35 175 opadavý les mírného pásma 7,0 600-2500 1200 M 6-60 30 210 boreální les 12,0 400-2000 S 00 9,6 6-40 20 240 pásmo lesů a krovín 8,5 250-1200 700 6,0 2-20 6 50 savana 15,0 200-2000 900 13,5 0,2-15 4 60 travinné bio my mírného pásma 9,0 200-1500 600 5,4 0,2-5 1,6 14 tundra a vysokohorské oblasti 8,0 10-400 140 1,1 0,1-3 0,6 5 pouštní a polopouštni krov i n v 18,0 10-250 90 1,6 0,1-4 0,7 13: extremní pouště, skály, písek ä led 24,0 0-10 3 0,07 0-0,2 0,02 0,5 obdělávaná půda 14,0 100-3500 650 9,1 0,4-12 1 14 bažiny a močály 2,0 800-3500 2000 4,0 5-50 15 30 jezera a vodní toky 2,0 100-1500 250 0,5 0-0,1 0,02 0,05 kontinenty celkem 149 773 115 12,3 1837 volný oceán 332,0 2-400 125 41,5 0-0,005 0,003 1,0 zóny vystupujících hlubinných vod 0,4 400-1000 500 0,2 0,005-0,1 0,02 0H008 kontinentální šelfv 26,6 200-600 360 9,6 0,001-0,04 0,01 0,27 rasově lavice a korálové útesy 0,6 500-4000 2500 %é 0,04-4 2 1,2 říční delty 1,4 200-3500 1500 2,1 0,01-6 1 1,4 oceány celkem 361 152 55,0 0,0i 3,9 celkem 510 333 170 3,6 1841 IM IM 120 9Ů 6Ů H 0 30 W ?Ů ]2Q L50 Lffl wwuvwwtf eeeeee a.l- Q4S- 0.S- LŮ- 15-2.0ka{(]FvmaítteOnv-*)ŕfiai^ Symbols ü 1 Z 3 4 5 S 1 FnequB^CV dlrfNĎiitiufiď -dala-pUirtl values in iíach to-.wl 59 97 15? 262 Iftľ 1« 105 Figure 13-13 Primary orocuetion in Ťhe world's oceans in millin/Rma nf carbon ^ixed per square motor Mr dey. Productivity is greatest on the con:lnental shelves and regiere o£ upwyllir y rji the wysi coaEia of Atrica arid Soutn arid Centri)! AiiiäJca. (After Barnes and Mann 1SB0.) *■-----------------^T-— :yn.r rii-jiL----------.--------_______________^„ . .■,^J,.t.^y».,,.l }-\ tfr^^^K, ,^**üj"i^. . Tundra A. . ■■■ lib JUÍ» ,Tl /i-.M i' ' '"'----------------------------■_» .p.i» VO • r JÍM* t r t 'jí*'" - rfc" * í&.. • ""■ v '"it 10 30 30 40 Lonu Severe Winter Permafrost '//VA Fv*7^ J , - Grasslands.': ■' tf Mft L^ľS,! Short Grass Tall Grass ■- ""' ■ 'tř • -----'-ffPljuf/ff? Cool Inducting Severe Winters Temperate j Seasonal Including Wieners with Freezing Temperature) Warm Hoi (No Freezing] j: I I T 50 60 70 80 Rainfall {centimeters per vear, JU'W J-ll'ŕ iug &Ľpr Oil ■í r. h- Dec SunlLgtil IDO-50% ' i - ^ 1 M fei \-As-2S-i 25-5% 5-1% OvStrophiťionfl no foliage (ä) teplota listu Obrázek 18.9. Schematické znázornění reakcí rostlin na teplotu, (a) Zobecnený diagram reakce TŮfltu rostlin na teplotu; v diagramu jsou označeny tři kritické hodnoty teplot, tj. teplotní minimum (Tmjn}-, teplotní maximum {T^ a teplotní rozmezí optimální pro růst (T$ptí. (b) V$& teploty na hrubou fotosyntézu, respiraci a cistou fntosyntózu běžná rostliny. (Pisok et al, 1973; viz Fitter i Hay, 1981) 1400 i- -i—■ ;> o gs o. Ě ~ 1=4 ÜE MS Q> 52 kj 'E E CD N T? ca c 1200 1000 800 600 400 200 © ® I -2000 © i -1000 0 PET-PPT (mm r1) J jehličnatý les 0 opadavý les P pousf T travinns společenstvo % 1000 2000 vzrůstající' vodní deficit Obrázek 18.10. V^tah mezi nadzemní čistou primární produktivitou a indexem vodního deficitu (potenciální eva po trans pirace /PET/ minus srážky /PPT/) pro několik typů společenstev v Severní Americe (Webb et al, 1983) -13 -m 0.0 10 i-a: ____I if M Tťti.pL-rJ.rjr4- (*CJ inpo JOM (« iMO ÍČKU) Frccipiuriou Ijujii) Ve vztahu k teplotě a množství vláhy rostliny liší (adaptačně) metabolickými úpravami tmavé fáze fotosyntézy (Calvin Bensonova cyklu). se Rostliny typu C3 jsou typické pro studenější a vlhčí oblasti. Jsou inhibovany vyšší radiací, ale fungují dobře i za nízkých teplot. Rostliny C4 jsou typické pro sušší a teplejší oblasti. Jsou účinnější i při vyšší radiaci, ale vadí jim zima. Podobně CAM rostliny (Crassulaceae) -adaptace na sucho. 14.00 r- • New York • 12,60 — -•-Wisconsin * Carolina • • * • • • * 11,20 ^~ O Tennessee • * Massachusetts • • • •» • * "o" 9,80 ^~ ä * * ^*^"^ ■■"-^ O • ^-^^ • T O ^° 6L _^T —■ O Q--*^ - js e,4o — •: * cL*-*^ s • 0 • ^ 7,00 M 3 • f0'60 *J 4,20 '^í íí-í^1" ♦•t * * • • ■ • • • • % # 2, BO * 1,40 0,0 n j i i t i i i i i i 240 90 105 120 135 150 165 —'———i-----------------------------------1----------------------------------1____ 180 195 210 225 délka fotosy n tetické ho období (dny) SQlarimet&r affflVI tlvltity} FIGURE J.IB Energy erhänge—atisorption and emission— in a rtieadúw on a sunny day (a). At niyhl ibj net radiation as well as heat exchange is reversed, t? = net radiation; V = evaporation: L = sensible heal convectionl B = soil heat flusr Figmes are calícm2. lne active Layer in the day Lies between 30 and 55 cm: it absorbs J5 percent ůf net radiaiiun. The second mo&t iíťtivc layer, the lowermoii, absorbs 2R percent. During input 80 percent of the radiant energy is used for fcvapoi-jiion ůf water, 15 percent for sensible heal convection, and 5 percent to raise suit temperature. (After ternu sea, 16176: L4Ä,> Production i ^v I I Standing crop SIP ■■"■■■' ■■ :/■;- -'---------------''■ -J~.....'■ Production Standing crop Yield Kcal/ mVday Elfte ie ncy (%) Transcauü cornfield 33 1.6 Gaastra'* üugar beet — 2,2 lie Id Stigwcm 74 1.8 Ws[ct hyaeimhs 20-40 1,5 Tropical forest 28 0.7 plantation MiCflttcopiť alga 72 30 culture on pilot scale Sewage |>ojid on 144 2.8 scrcn-day turnover Tropical fain forest 131 3-5 Coral reef* 39-151 2.4 Tropical marine 20-144 2.0 meaduws Galveston Hay, Texas 80-232 2.5 (fertilized by waste.-*) Silver Springs, 70 2.7 Florida c vegetated bottom) Subtropical blue 2.9 0.09 water tupen seaj Hot deserts 04 0.05 Annie lundra IN 0.08 'II Ü ■II J_> > o o ü_ > Í 0.5h 2 11- 0.2 -0.1 - 0.05 -0.02 - 0.01 C Conifer forest D Deciduousforesf De Desert 1000 000 2000000 3000000 4000000 Photosynthetically active radiation (kJ m~2 year~1) Tropical rein forest P: 10-50 B: 250-400 R: 3,0 P: 3.5-10 B: 70-250 R: 2.1 Summer deciduous forest 00 Savanna P: B: 3.5-5 5-35 H: 3.0 V R: 2.4 Pr^fie JO 20 10 P: 4-20 Q: 25-70 R: 1.8 Con if e ro us forest: ti aga R: 1.3 _l_____ Tundra -10 WS Woodland and scrubland S Savannah TG Temperate grassland TA Tundra and alpine DSD Desert and semi-desert CL Cultivated land SM Swamp and marsh TRF Tropical rainforest TSF Tropical seasonal forest TEF Temperate evergreen forest TDF Temperate deciduous forest E F Boreal forest 00 Open ocean OS Continental shelf UW Upwelling zone AER Algal bedsand reefs E Estuaries FW Freshwater lakes and streams Ur lii >■ \> O 3 ■D O v* Q. > 2.0 1.0 -0.5 . 0.2 _ 0.1 - 0.05 - 0.02 M ■Luw CS FW Aquatic .AER .-et T<3' et ■ .S* WS .TA \ 5P° \ Grassland, Ter Forests restrial shrub and scrub .0.01 0.002 0.0050.010.02 0.050.10.2 0.5 1 Bio mass (kg m-^) 10 20 50 00 otevřený oceán TDL tropický deštný les S savana PP pevninský práh TSL tropický sezónní les TSM travsnná společenstva mírného pásma PVP pásmo vzestupných proudů VLM vždyzelený les mírného pásma TA tundra a alpinská vegetace RPÚ rasová pole a útesy OLM opadavý les mírného pásma P poušť a polopoušť Ú ústí řek BL boreáJnííes OP orná půda SL sladkovodníje2eraatoky LK lesní a křovinné formace MB močály a bažiny 2,0 1.Ö 0,5 f 0.2 jí I fl.t 0F05 iô 0,02 0,01 0,002 _L MB . • TDL QW.-&' 1 1 0.005 0,01 0,02 r\t... j— i___-iňr-___i_l__,__i_ 0,05 0,1 0,2 0r5 ___________biomasa ťkn m-1) 10 20 50 30 t- — í? 20 - L ? E >i 1,4 rz H/J ZJ in U i S 1.0 lírt 3 1 O.S — O) -1 i 3 Q. 0,6 - S ES C O -a E 0.4 _ CL L. ta U. -ta -4-1 0.2 - E o ta ja 1 0.0 _ í CL 10 — 40 60 BO tf)Q stá h' v letech 120 140 Obrázek 18.6. Roční čistá primární produkce nadzemních částí (P), biomasa {B) a pomer produktivity k bíomase (P:B) v sukcesi lesa zahájené po požáru na Long island, New York. Produktivita se rychle zvyšovala, když společenstva procházela stadii bylin a keřů áž ke stadiu lesa, kdy se po 40 až 50 letech ustálila asi na 1,05 kg m^rok"1. Biomasa v této době stále ještě rostla a dá se očekávat, že za 200 let dosáhne v dospělém dubovém lese hodnoty asi 40 kg m_!. Pomer P:B by za 20—40 let po požáru dosáhl hodnoty asi 0,1 a po 160 letech by klesl na pouhých 0,03, Lake and stream Swamp and marsh Tropical forest Temperate forest Boreal forest Woodland and shrubland Savanna Temperate grassland Tundra and alpine Desert scrub Extreme desert, rock and ice Agricultural land Total land Open ocean Continental shelf Attached algae and estuaries Total ocean Total for earth NET PRIMARY PRODUCTIVITY, AREA * PER UNIT AREA t 10« km2 dry g/m-'/yr normal range mean 2 100-1,500 500 2 800-4,000 2,000 20 1,000-5,000 2,000 18 600-2,500 1,300 12 400-2,000 800 7 200-1,200 600 15 200-2,000 700 9 150-1,500 500 8 10-400 140 18 10-250 70 24 0-10 3 14 100-4,000 650 149 730 332 2-400 125 27 200-600 350 2 500-4,000 2,000 361 155 510 320 WORLD NET PRIMARY BIOMASS PER WORLD PRODUCTION ** UNIT AREA? BIOMASS** 10U dry tons/yr dry kg/m- 109 dry tons normal range O-O.l mean 1.0 0.02 0.04 4.0 3-50 12 24 40.0 6-80 45 900 23.4 6-200 30 540 9.6 6-40 20 240 4.2 2-20 6 42 10.5 0.2-15 4 60 4.5 0.2-5 1.5 14 1.1 0.1-3 0.6 5 1.3 0.1-4 0.7 13 0.07 0-0.2 0.02 0.5 9,1 0.4-12 1 14 109. 12.5 1,852. 41.5 0-0.005 0.003 1.0 9.5 0.001-0.04 0.01 0.3 4.0 0.04-4 1 2.0 55. 0.009 3.3 164. 3.6 1,855. ,y^"'''"-';r.>ť precipitation s is falting twigs and leaves primary consumer (rabbit) V: SŽ-íM Total Combined Weight of AH Carnivore* Total Combi nod Wři^lt of All Herberes Tdtal QüfnbhnBd Weighi of Ail Producer* BJoma&s of ThirrJ Trophic Lewi Eiomats of Second; Trophic Level BiomaMof First Trophic Lev«! ScgrfiorHs Of Pyramid Shaw Relativ? Biornfl» at Each Trophic lm: Total Combined Weigh; g f All CjiniYDres Total Combirrad Wright at All HerbirtJiffi Total Qnmbinaci Ail PradĽGen H iorviaii cf Third Trophic Lewi B iornaís at SworuJ Trophic Level Biumsssůf First Trophic Level Sí^rnerUsůt P^ramirJ'S.riow FtBltfivtB'ioniflttat F uch Trtphrc Lsvel Stiver Springs, Florida II C-11 PlH=132 C = 0.01 H = 06 P = 7D3 |p = 470 Cora I Reefr En iweto k Atoll Old FieJ d r Georgia Ic- |h = 11 Up=9b Unfertilized Fertilized Weber Lake. Wisconsin 32 1 Zooplankton and II 21 « bottom fauna V 16 I Phytoplankton | 4 Long Island Sound English Channel Primary carnivores {pelagpc fish) 1.8 Herbivores (zooplankton) 1.5 Producers (phytoplankton) 0,4 Bio mass gm^d-1 Primary carnivores 0 0016 [j Herbivores 0.15 Producers 0.4 Productivity gm~2d~l Účinnost přenosu energie Lindeman 1942 poměr hrubých produkcí trofických hladin - Lindemanova účinnost ekologická účinnost (mezi trofickými hladinami): rostlin = rychlost asmilace (fotosyntézy) / dopadající sluneční radiace herbivorů = rychlost asmilice herbivorů / hrubá primární produkce primárních karnivorů = rychlost asimilace karnivorů / rychlost asimilace herbivorů uvnitř trofické hladiny: účinnost asimilace = asimilovaná potrava (stravitelná energie) / pozřená potrava ekologická růstová účinnost = čistá produkce / pozřená potrava produkční účinnost = čistá produkce / asimilovaná potrava (stravitelná energie) exploatační účinnost - mezi trofickými hladinami vztažená na čistou produkci konzumační účinnost - kolik % čisté celkové produkce (P^) je sežráno (ln) následující trofickou hladinou, tj. In / Pn_., asimilační účinnost - kolik je z pozřené potravy metabolizováno (An, asimilováno), tj. An / ln produkční účinnost -jak je využita asimilovaná potrava na čistou produkci (Pn), tj. P /A 0 2 4 6 Respiration (tog cal/mtyyr! 2 7.4 The relationship between respiration and production (both js logia ^iyr) in natural populations of animals. The regression lines of the seven deed groups are shown: 1 = insectivores, 2 = small mammal communities* 3 ™ ids, 4 = of he }■ mammals, J = fish und social infects, 6 = nommect inverte-ltes, und 1 = sionsaáal insects. Symbols ate-, I ', inaecttvoTts, 9 small mammal imunities, M other mammal}, ' bird$3 - faite-i, x social tweets, <'■> molluscs, [ Cruttaceaf V other noninsect invertebrates^ A Orthoptera, A Hemiptera, and other nonsocial insects. (After Humphreys 1979.) ^ Passerine birds \ log loog ikg ia.hg Body m^ss FIGUKE 6.2 Resting metabolism as a function of body size and temperature. Ectothermic animals can be small because their energy consumption for maintenance is low. A bird weighing 1 gram wouk! use about 30 times the energy of a reptile of the same weight. Not surprisingly, i-gram reptiles exist but 1-gram birds do nut. (Hrom Pough, 1983.) f Heat J ^y^ Producers * * (pí&nts) Tertiary Consumers {c$ntÍYorůS)Á W Decomposers Imparl ah argank m^ilVir L-J'uu: ĽJ Fipo*1 ťlg. 2--T 1. Energy Flow diú^iam úf o gonemliied «oiyitam. IS,?« Community rsipŕration «•drawn, by fwrmiwriin. #'&* H. T. CWlji» ľM7 řrařo^ccl A4. U 17.- 53-112. řig. 2-9, Energy flow diagram for Sfber Springs Florida in kiloealorivi per squaf« met«>r per y*ör. Cal/ha/year Sun's- •nergy utilized Sun's energy títíli!*4 Gross o reduction Net production Available \o mice Tů dtíiíř consumer Used by mice Mouse resclraiton 47,1 K lüa G &».3ř: id B.76K 1fJ6 49.5 X 10S 15-S* 10s 170 X 10J WesTtsri ijr untiled food Moose p roduc-rion Immigration To decomposer» and Other consumer* Consumed by weasel WeíSel rí Spiral ion Wasted or UfiU3«d tWVl Wees-el production 74,064 5,170 13.fi K TO3 12* 103 6,434 260 2&0 13D Used by Respinniyti Irnrrugrarroo Rea^raTiůn Unused CöfiSUmfrd by vwaseJ É T" = L o * 400 ^7 200 Ig n", od Depth of e up h otic zone__" Ph ví op lank to n roductivity íľi en t concentration -I o o o -m- OJ -I2'i 3 Inner EsluarYLshelf j Outershelf ■ 20 krň- 30 £ o M 20.2 j—r O o ■ Q. Či -1 Ď 1 Total 100 percent 70.5 Quadrillion BTU's per Year Oil (Refined Petroleum Produets I Primary Energy Sources (percent of total í ------—T— ENERGY SOURCES AND END USES 42.6 Natural Gas I Coal 22.6 End Use Consumption {percent of total) 3> Industrial 24.G Residential Commercial (space and hot water heating, lighting motors)-; i3.$.-. Nuclear Power 3 a tor Powe Other. 1% Water Power 9 s & _______ Electric Power Generation 35.4 Work Achieved Waste H Energy Conversion