Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva METODY HODNOCENÍ ROZMÍSTĚNÍ OBYVATELSTVA Existence řady metod: ■ hustota obyvatelstva / zalidnění ■ areály maximálního zalidnění ■ křivka koncentrace / ukazatel koncentrace ■ heterogenita obyvatelstva ■ potenciál obyvatelstva ■ geografický medián, střed obyvatelstva Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Hustota obyvatelstva / zalidnění ■ definice = poměr počtu obyvatel a plochy území ■ zastarávající východisko = určitý rozsah území potřebný k zajištění obživy jednoho obyvatele ■ dnes hustota obyvatelstva chápána jako „populační zatížení" Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Obecná hustota zalidnění (arithmetic density) ■ h=S/P ■ počet obyvatel připadajících na jednotku plochy (km2, ha, ...) ■ smysl má i: - součin počtu obyvatel a území: —► např. potenciální velikost administrativních jednotek - obrácený poměr počtu obyvatel a plochy: —► velikost území připadající na jednoho obyvatele Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Specifické (diferenční) hustoty zalidnění - při výpočtu se : ■ bere jen určitá část obyvatelstva ■ blíže specifikuje plocha území ■ příklady: - fyziologická hustota zalidnění (physiological density) - zemědělská hustota zalidnění (agriculture density) Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Další modifikace hustoty zalidnění: ■ minimální x maximální (kritická) hustota zalidnění ■ potenciální, optimální hustota zalidnění Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Tab. 1: Hustoty zalidnění v ČR v letech 1970, 1980, 1985, 1995 a 2001 Ukazatel 1970 1980 1985 1995 2001 Všeobecná hustota zalidnění (obyv./km ) 124 131 131 131 129 hustota na zemědělskou půdu (obyv./km2 zem. půdy) 220 236 239 241 239 hustota na ornou půdu (obyv./km2 orné půdy) 296 314 317 329 332 Pramen: J. Mládek: Základy geografie obyvatelstva, 1992 J. Maryáš, J. Vystoupil a kol: Ekonomická geografie I, 2001 Statistická ročenka ČR 2002, ČSÚ, 2003 i ARITHMETIC DENSITY (PERSONS PER SQUARE KILOMETER) 250 and above 100-249 25-99 10-24 Below 10 -■ 110" 120' 1301 140- 150" 160" 1.Q00 2,000 3.000 MILES 0 1,000 2.000 3.000 KILOMETERS MODIFIED GOQDE'S HOMOLOSINE EQUAL-AREA PROJECTION Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Figure 2—4 Arithmetic density. Arithmetic, or population, density is the The highest population densities are found in Asia, Europe, and Central Al and Australia. Pramen: Rubenstein J. M. 2002. An Introduction to Human Geography Figure 2-5 Physiological density. Physiological density is the number of people per unit area of arable land, which is land suitable for agriculture. Physiological density is a better measure than arithmetic density of the relationship between population and the availability of resources in a society. Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Table 2-1 Measures of Density in Selected Countries, Expressed as Population Per Square Kilometer Arithmetic Physiological Agricultural Density Density Density Canada United States Egypt United Kingdom india Japan Netherlands Bangladesh 3 30 70 241 313 336 432 910 35 156 3,503 963 559 3,054 1,601 1,359 1 4 1,401 11 374 214 64 883 Percent Percent Farmers Arable 4 9 3 19 40 2 1 25 67 56 7 11 4 27 65 67 Pramen: Rubenstein J. M. 2002. An Introduction to Human Geography Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Vývoj a diferenciace hustoty zalidnění ve světě Vývoj průměrné hustoty obyvatelstva na Zemi: rok 1950 18obyv./km2, rok 1963 24 obyv./km2, rok 1971 27 obyv./km2, rok 1984 33 obyv./km2, rok 1996 43 obyv./km2, rok 2003 47 obyv./ km2. Tab. 2: Hustota zalidnění jednotlivých kontinentů a světa v roce 2003 r Uzemí Rozloha Střední stav obyvatelstva v roce 2003 Hustota obyvatel mil. km2 mil. obyv. obyv./km Asie 44,6 3 823 85,7 Evropa 9,8 726 74,1 Afrika 30,3 851 28,1 Latinská Amerika a Karibik 20,5 543 26,5 Severní Amerika 21,5 326 15,2 Oceánie (včetně Austrálie) 8,9 32 3,6 Svět (jen kontinenty) 135,6 6 301 46,5 Pramen: 2002 Revision of the official United Nations Population Estimates and Projections Neuer illustrierter Atlas der Welt Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Nejvýznamnější koncentrace obyvatelstva ve světě: ■ východní Asie - % obyvatelstva světa ■ jižní Asie - 1/5 obyvatelstva světa - 1500 km dlouhý koridor kolem řek Indus a Ganga ■ jihovýchodní Asie - cca 1/10 obyvatelstva světa ■ Evropa I - cca 1/8 obyvatelstva světa ■ východ Severní Ameriky - cca 2 % obyvatelstva světa ■ další oblasti Pramen: Rubenstein J. M. 2002. An Introduction to Human Geography Tab. 3: Státy a území s nejvyšší hustotou zalidnění v roce 2003 Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Stát/Území Počet obyvatel v tis. Hustota zalidnění oby v./km2 Stát/Území Počet obyvatel v tis. Hustota zalidnění obyv./km2 China, Macao SAR 464 25 775 Belgium 10318 338 Monaco 34 23 090 India 1 065 462 324 Singapore 4 253 6 882 United States Virgin Islands (USA, Gr.Br.) 111 321 China, Hong Kong SAR 7 049 6 746 Rwanda 8 387 318 Gibraltar (Gr.Br.) 27 4 542 American Samoa (USA) 62 311 Holy See 1 1 784 El Salvador 6515 310 Bermuda 82 1 539 Saint Vincent and the Grenadines 120 309 Malta 394 1248 Guam (USA) 163 301 Maldives 318 1 068 Reunion (Fr.) 756 301 Bahrain 724 1 068 Haiti 8 326 300 Bangladesh 146 736 1 019 Marshall Islands 53 293 Channel Islands (Gr.Br.) 145 743 Sri Lanka 19 065 291 Barbados 270 629 Israel 6 433 291 Nauru 13 622 Netherlands Antilles (Netherl.) 221 276 Mauritius 1 221 599 Philippines 79 999 267 Occupied Palestinian Territory (Isr.) 3 557 573 Guadeloupe (Fr.) 440 258 Aruba (Netherl.) 100 516 Trinidad and Tobago 1 303 254 Republic of Korea 47 700 482 Burundi 6 825 245 San Marino 28 452 Viet Nam 81 377 245 Puerto Rico 3 879 436 United Kngdom 59 251 243 Tuvalu 11 408 Jamaica 2 651 241 Netherlands 16 149 395 Saint Lucia 149 240 Martinique 393 356 Grenada 80 233 Lebanon 3 653 351 Germany 82 476 231 Japan 127 654 338 Liechtenstein 34 210 Poznámka: šedým podtis í em i sou zvýraz něny státy / území v Evropě Pramen: 2002 Revision of the official United Nations Population Estimates and Projections Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Způsob grafické interpretace hustoty zalidnění různě velkých území poč«i obyvaUlbv hu.lol« !)b»v«l»l'/lm '2 5 10 plocha itjtov v tli.ku? 300 SÍO 1000 3000 5ÍO0 10600 10000 Pramen: Mládek, J. 1992. Základy geografie obyvateľstva. SPN Bratislava. Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Problémovost ukazatelů hustoty: ■ střední hodnoty —► abstrakce od nehomogenností porovnávaného území ■ představa rovnoměrného rozmístění obyvatelstva v území (atypický průměr) ■ zvětšování prostorových jednotek —► růst nehomogenností přírodních podmínek —► pokles vypovídací schopnosti ukazatelů ■ extrémní rozdíly však existují i v malých oblastech (katastry!) ■ požadavek srovnávání jednotek stejné velikostní třídy —► aplikace jiných metod hodnocení rozmístění obyvatelstva Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Areál maximálního zalidnění ■ růst měst / aglomerací (suburbanizace) —► překročení administrativních hranic —► nesrovnatelnost údajů ■ snahy o vymezení území aglomerací / městských regionů Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva vymezení areálů maximálního zalidnění (AMZ), podmínky (např.): - obecná hustota zalidnění min. 1000 obyv./km2 - minimální velikost 50 000 obyvatel variabilní postup při vymezování AMZ = postupné připojování sousedních obcí k jádrovým městům: - směr hlavních komunikací - protichůdná zásada —► uzavřenost areálů - „úpravy" méně zalidněných částí katastrů apod. souhrnná míra koncentrace: ukamz = Pamz / P x Úamz / Ú x 1000 Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Obr. 9.9 Areály maximálního zalidnění, ČSSR, 1970 Pramen: Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A.: Základy demografie. Academia, Praha, 1986. Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva ■ relativizace kritérií k vymezení AMZ —► snazší: - sledování vývojových trendů - srovnatelnost různých území ■ volba násobku průměrné hustoty zalidnění ■ minimální populační velikost areálu (podíl na celkovém počtu obyvatel) Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Typy AMZ v ČR nodální typ (dominance hlavního centra) aglomeračné - konurbační typ (více středisek a více menších urbanizovaných sídel) polynodální typ (výrazná dominance dvou rovnocenných středisek, resp. existence většího počtu silných středisek) Obr. 9.9 Areály maximálního zalidnění, ČSSR, 1970 Pramen: Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A.: Základy demografie. Academia, Praha, 1986. Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Křivka koncentrace / Lorenzův oblouk / ukazatel koncentrace ■ ukazuje velikost plochy, na níž je koncentrována určitá část obyvatelstva daného celku ■ konstrukce křivky koncentrace: - osa y - osa x kumulované plochy územních jednotek seřazené sestupně / vzestupně dle intenzity sledovaného jevu kumulované podíly obyvatelstva v daných územních jednotkách 100 50 ptlocha kMKHtrwt l l 1970 1869 Pramen: Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A. Základy demografie. Academia, Praha, 1986. Obr. 9.7 Koncentrační křivka obyvatelstva podle krajů na území ČSR, 1869 a 1970 Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva ■ odečet koncentrace ze sestrojené křivky: - rovnoměrné rozložení obyvatelstva —► úhlopříčka - čím více nerovnoměrné rozložení obyvatelstva —► tím se výsledná křivka více odlišuje od úhlopříčky ■ ukazatel koncentrace = plocha vymezená křivkou koncentrace a úhlopříčkou ■ závislost ukazatele koncentrace na zvolených územních jednotkách Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Heterogenita obyvatelstva ■ nalezení maximálního území, na němž je soustředěna polovina obyvatelstva Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Potenciál obyvatelstva ■ východisko: dosažitelnost určitého místa i obyvateli ostatních míst ■ počet obyvatel daného místa se navysuje o „příspěvky" z okolních míst ■ hodnota „příspěvku" klesá se vzdáleností Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Geograficky medián rozděluje plochu území tak, aby v obou vymezených částech byl stejný počet obyvatel v ČR většinou směr sever - jih 20 km geografické slřvdy x uiemí • ttbyvsUUlva djríbe ryku Obr. 9.5 Vývoj geografického středu obyvatelstva a geografického mediánu obyvatelstva, Pramen: Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A. í^STi 1 Rfi9 — 1970 Základy demografie. Academia, Praha, 1986. Geografie obyvatelstva a sídel I Metody hodnocení rozmístění obyvatelstva Střed obyvatelstva průsečík průměrné rovnoběžky a poledníku 1869 70 km x ÚlCfltí Oůr. 9.5 Vývoj geografického středu obyvatelstva a geografického mediánu obyvatelstva, ČSR, 1869-1970 Pramen: Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A. Základy demografie. Academia, Praha, 1986. Geografie obyvatelstva a sídel I Data a ukazatele, čas v demografické analýze DEMOGRAFICKÁ DATA A UKAZATELE Demografická analýza - cílem je věcné, prostorové a časové porovnávání údajů / dat / ukazatelů Kritéria dělení dat: ■ věcný obsah (stejnorodé x různorodé) ■ čas (okamžikové x intervalové) ■ prostor (celosvětové x celostátní x menší území) ■ ucelenost zkoumaného souboru (celkové x specifické / diferenční) ■ trvání (transverzální x longitudinální) ■ připravenost (definitivní x předběžné x revidované) ■ přesnost (hrubé x srovnávací) Geografie obyvatelstva a sídel I Data a ukazatele, čas v demografické analýze ■ Základní data ■ Analytická data: - poměrná čísla extenzitní (struktury) - poměrná čísla intenzitní (míry x kvocienty) - indexy (čísla srovnávací) Geografie obyvatelstva a sídel I Data a ukazatele, čas v demografické analýze ČAS V DEMOGRAFICKÉ ANALÝZE Čas = jedna z nejdůležitějších proměnných v demografické analýze - událost má: ■ přesné časové určení (vznik události) —► pojmy: - generace = soubor jedinců se stejným rokem narození - kohorta = soubor událostí, jež se udaly v jednom roce ■ dobu trvání (výchozí x následné události) Geografie obyvatelstva a sídel I Data a ukazatele, čas v demografické analýze Role času v demografické analýze - grafické / geometrické prostředky Čára života / trvání dokončený x přesný věk okamžik narození a) t——\—iř 31.3.1931 31.3.1932 okamžik pozorování I ------1--------- 1.12.1970 Z osa života b) N i1/- 0 let 1 rok 31.3.1931 31.3.1932 \ \ 39 let 39 let 8 měsíců 31.3.1970 1.12,1970 X osa veku (trvání) O f ih 0 l£t 1 rok 12.5.1956 12.5.1957 i \ X osa trvání ^věku) 14 let M let 6 měs, 19 dní 12.5.1970 1.12.1970 d) N 1.4 1.1.1900 +-/h 1901 okamžik úmrtí ------4- » ■'»- osa kalendářního 1.4 1.10 1971 1972 71 tet 71 let 6 měsiců času Obr. 3.1 Grafické znázorněni demografických událostí Pramen: Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A. Základy demografie. Academia, Praha, 1986. Geografie obyvatelstva a sídel I Data a ukazatele, čas v demografické analýze Demografická síť kombinace hlediska kalendářního času a trvání (věku): - osa x —► kalendářní čas - osa y —► trvání (věk) - úhlopříčka —► čára života / doba trvání osa vé!eu (trváni ) Vjř osa života (generace) číry kalendářního ía*u následtó (konečná) událost (úmrti) ^ 1960 1961 1 počáiučni udáioit (narozeni) T 0£ T+1 osa kaiendóřnifio časa Obr. 3.2 Demografická síť 1960 1961 1%2 1963 1964 196S 1966 Obr. 3.3 Hlavní a elementární soubory v demografické síti Pramen: Pavlík Z., Rychtaříková J., Šubrtová A.: Základy demografie. Academia, Praha, 1986. Geografie obyvatelstva a sídel I Data a ukazatele, čas v demografické analýze a) studium průchodu generací a kohort demografickou sítí (rozsah) přístupy demografické analýzy: - longitudinální (generační): - od počátku (zachycení rušivých událostí) - retrospektiva (selekce - nezachycení rušivých událostí) - transverzální (okamžikový) Oj + D' (CJ-1)' (CJ-3)' (U - 4)' (U - 5)' X 4 3 / \./ ■ ' / 2 1 /t ) 0 zx z,t b) /Pl jíV * ' * :yi 5 jr* OĎr. 5.4 Dva způsoby longitudinálního sledování (L) a jediný způsob sledování transverzálního (T) Pramen: Pavlík Z., Rychtaříková J., Subrtová A.: Základy demografie. Academia, Praha, 1986.