PODMÍNKY UDĚLENÍ ZÁPOČTU - 100 % účast na cvičení - odevzdání a uznání všech cvičení (do konce prosince). Náležitosti cvičení: 1) Hlavička - Ročník - Číslo a název cvičení - Kombinace oborů - Jméno - Datum vypracování 2) Přesné znění zadání 3) Vlastní vypracování - Obecný vzorec, v něm prvotní číselné dosazení a teprve poté konečný výsledek (pokud se hodnoty počítají několikrát, stačí číselně dosadit pouze u prvního výpočtu). Výsledek bude mít tolik desetinných míst, kolik jich má odpovídající vstupní údaj. - Pokud bude cvičení obsahovat tabulky, grafy či schémata, bude každá tato příloha očíslována a přesně popsána, co vyjadřuje, tzn. věcné, časové a místní určení popisovaného či znázorňovaného jevu. Zavedené označení tabulek (popisují se nahoře): Tab. 1., Tab. 2. ... Označení grafů, obrázků a schémat (popisují se většinou dole): Obr. 1., Obr. 2. ... Příklad popisu: Obr. 5. Průměrné měsíční úhrny srážek na stanici Branišovice v letech 1961-1990 Tab. 2. Polední výška Slunce ve dnech 7.3., 7.6., 7.9. a 7.12. v zeměpisných šířkách 0°, 23,5°, 50°, 66,5° a 90° s. š. Co všechno má obsahovat graf: - Číslo grafické přílohy a název (pokud prezentovány jako přílohy na samostatném stránce). - Číselný a faktografický popis obou os s použitými jednotkami. - Pokud obsahuje více křivek či dalších prvků, pak také legendu k jejich rozlišení. 4) Závěr - Stručný, ale výstižný závěr ke každému dílčímu úkolu. - Pokud bude uveden ve cvičeních poprvé, 5) Seznam použitých symbolů - Uvést souhrnně na konci cvičení před citací literatury. - Jednoznačně charakterizovat význam každého symbolu použitého v obecném vzorci. 6) Citace použité literatury Příklady zavedeného řazení nutných údajů: Brázdil, R. a kol. (1988): Úvod do studia planety Země. SPN, Praha, 365s. (1998): Hvězdářská ročenka 1999. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy a Astronomický ústav AV ČR, Praha, 236 s. Příhoda, P. ed. (1998): Hvězdářská ročenka 1999. Hvězdárna a planetárium hl. m. Prahy a Astronomický ústav AV ČR, Praha, 1. vyd., 236 s. + 75 obr. (1990): Atlas ČSFR. Geodetický a kartografický podnik Praha, Praha, 6. akt. vyd., 60 s. V citacích se většinou uvádí počet číslovaných stránek v dané publikaci. U článků z časopisů se strany udávají následovně: Karásek, J. - Roštínský, P. (1999): Morfostrukturní analýza Červeného kopce v Brně. Čas. Mor. zem. muz., vědy geol., 84, s. 121-142, Brno. Meteorologická měřící technika KOD Podzim 2005 1 Březina, Ladislav 2 Doleželová, Marie 3 Gajdušková, Barbora 4 Halíčková, Monika 5 Jaroušková, Iva 6 Kašičková, Lucie 7 Kokešová, Jana 8 Krejčí, Lukáš 9 Münster, Petr 10 Oprchal, Jan 11 Pavlicová, Ilona 12 Pilařová, Zuzana 13 Salvetová, Šárka 14 Sušenová, Renata 15 Švaříček, Jan 16 Trusina, Jan 17 Pelikán, Leoš --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cvičení 1. Zkušební list teploměru Zadání: Proveďte grafické zpracování výsledků cejchovaného staničního teploměru a na základě těchto výsledku sestavte zkušební list teploměru. Vypracování: Číslo: viz datový soubor v Excelu Druh teploměru: Teploměrná tekutina: Dělení: Tab. 1. ....... Obr. 1. ....... Tab. 2. ....... Cvičení 2. Kalibrační list pyranometru Zadání: Vypočtěte kalibrační konstantu pyranometru Kipp-Zonen CM6-B na základě jeho porovnání se standardním pyranometrem Kipp-Zonen CM-11, které se uskutečnilo 25. října 2002 na celkovém slunečním záření. Vypracování: Standardní pyranometer: Označení: Výrobce: Výrobní číslo: Kalibrační konstanta: viz datový soubor v Excelu Kalibrovaný pyranometer: Označení: Výrobce: Výrobní číslo: 015516 Tab. 1. ........ Cas CM11 [mV] CMB [mV] Rozptyl / Variance CM11 [W.m^-2] CM6B [W.m^-2] 8:03:20 1.91900003 2.085999966 ... ... ... 8:03:30 1.921000004 2.086999893 ... ... ... 8:03:40 1.919999957 2.086999893 ... ... ... Obr. 1. ....... Obr. 2. ....... Obr. 3. ....... Závěr: Kalibračním konstanta pyranometru Kipp-Zonen CM6-B při intenzitě celkového slunečního záření 1 W.m^-2 je .......... --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Cvičení 3. Porostní mikroklima Zadání: Proveďte numerické a grafické zpracování výsledků měření mikroklimatické stanice pro vybrané období. Vypracování: 1) Fyzicko-geografická charakteristika stanoviště 2) Popis mikroklimatické stanice a jednotlivých senzorů - měřící ústředna, začátek a konec měření, frekvence měření a ukládání dat, ...) Obr. 1. .... nákres, foto Tab. 1. .... Popis kanálů a použitých meteorologických senzorů (číslo, typ, označení, popis, výrobce, výrobní číslo, kalibrační konstanta, rovnice použitá pro výpočet, jednotky,...) 3) Výpočet staničního tlaku vzduchu (tíhová oprava a oprava na nadmořskou výšku) p[s] = p[m] + C[G ] C[G] = (g[L] -- g[0])/g[0] . p[m ] ... C[G] = výsledná tíhová oprava ... g[0] = 9,80665 m.s^-2 g[j] = 9,80616(1 -- 2,6373.10^-3.cos(2j) + 5,9.10^-6.cos^2(2j)) g[L] = g[j] - 3,086.10^-6 z + 1,118.10^-6 (z-z´) ... z = výska barometru ... z´ = průměrná výška terénu v poloměru 150 km 4) Výpočet denních průměrných hodnot a denních sum - intenzita celkového slunečního záření (denní sumy kJ.m^-2.d^-1 nebo MJ.m^-2.d^-1) - teplota a relativní vlhkost vzduchu - tlak vzduchu - teplota vzduchu podle TC_E (horní!) - toky tepla do půdy - půdní teploty Tab. 2. ........ 5) Denní chod vybraných meteorologických prvků - grafické zpracování, popis (pod. kap. 4., max, min, a diskuze) Obr. 2 .... intenzita celkového slunečního záření, tlak vzduchu Obr. 3 .... teplota a relativní vlhkost vzduchu (EMS32A) Obr. 4 .... teplota půdy Obr. 5 .... tok tepla do půdy (holá půda, tráva) Obr. 6 .... porovnání teploty vzduchu měřené různými senzory (EMS32A, TC_E horní) + teplotní rozdíl --------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- POZN1: Datový soubor (MS Excel) obsahuje kompletní výstup z měření automatické mikroklimatické stanice. Pro vlastní vypracování cvičení nebude potřebovat následující kanály a měření: 5. Air_Temp1_TC_E_[degC] - dolní 7. Tint 8. PlantTemp_TC_T_[degC] POZN2: Kanály 1. (Glob_Rad_[mV]), 9. HFX_grass_[mV]_@5 a 10. HFX_bare_[mV]_@5 je nutné přepočítat na základě níže uvedených kalibračních konstant: křemíkový pyranometr LI-COR LI-200SA sn: PY36821 1 W.m^-2 ... 75.7 uV čidlo toku tepla do půdy Hukseflux HFP01SC 1 W.m^-2 ... 59.6 uV POZN3: kapacitní vlhkostní čidlo HIH-3610-001 (Honeywell) přesnost +/-2 % ---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------